EKONOMICKÝ RŮST NĚMECKA

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia EKONOMICKÝ RŮST NĚMECKA Economic growth in Germany Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jitka DOLEŽALOVÁ, PhD. Autor: Anna PÍCHOVÁ Brno, 2014

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2013/2014 Studentka: Obor: Téma práce: Téma práce anglicky: Cíl práce, postup a použité metody: Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Literatura: Poznámka: Vedoucí práce: Pracoviště vedoucího práce: Anna Píchová Evropská hospodářská, správní a kulturní studia Ekonomický růst Německa Economic growth in Germany Problémová oblast: I přes krizi, která panuje v Eurozóně, dosahuje Německo dobrých ekonomických výsledků, což se nejvíce projevilo na výrazném poklesu nezaměstnanosti oproti průměru EU. Cíl práce: Cílem práce je analyzovat faktory, které jsou důvodem ekonomického růstu v Německu, se zaměřením na strukturální a fiskální reformy. Struktura práce: 1. Úvod 2. Teoretické přístupy k problematice ekonomického růstu 3. Rešerše literatury vztahující se k ekonomickému růstu Německa ve vymezeném časovém období 4. Analýza determinant ekonomického růstu Německa 5. Závěr Použité metody: rešerše literatury, komparace relevantních dat, syntéza. Podle pokynů vedoucího práce 35 40 stran NEDOMLELOVÁ, Iva. Vybrané teorie ekonomického růstu. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011. 203 s. ISBN 9788073728014. Požadavky: a) dobrá znalost anglického a německého jazyka (důvod: neexistence literatury v českém jazyce); b) ochota vyhledávat podrobná data ze statistických databází; c) znalost základních statistických metod. Ing. Jitka Doležalová, Ph.D. Katedra ekonomie Datum zadání práce: 17. 12. 2013 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku................................... vedoucí katedry.................................. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan V Brně dne: 22. 4. 2014

Jméno a příjmení autora: Anna Píchová Název bakalářské práce: Ekonomický růst Německa Název práce v angličtině: Economic growth in Germany Katedra: Ekonomie Vedoucí diplomové práce: Ing. Jitka Doležalová, PhD. Rok obhajoby: 2014 Anotace Cílem této bakalářské práce je vymezení faktorů, které mohly ovlivnit ekonomický růst Německa. Bude provedena analýza těchto faktorů, pomocí které bude určen jejich vliv na ekonomiku. Práce začíná obecným popisem ekonomického růstu, ze kterého bude vycházeno při analýze faktorů. V další části práce jsou popsány fiskální a strukturální reformy a bude určeno, jaký byl jejich vliv na ekonomiku. Poslední část práce se poté věnuje mezinárodnímu obchodu a investicím a jak tyto faktory ovlivnily hospodářský růst v Německu. V závěru práce pak budou shrnuty všechny poznatky. Annotation The main goal of this bachelor thesis is to define factors influencing economic growth in Germany. The influence of these factors will be determined by analyzing the factors. The first part of this thesis is focused on describing economic growth in general. The principles of economic growth will be used in the analysis. The second part describes fiscal and structural reforms in Germany and then their affect on economics will be evaluated. The last part of this thesis focuses on foreign trade and investment. The conclusion summarizes all the findings of the bachelor thesis. Klíčová slova Ekonomický růst, Německo, Hartzovy reformy, dluhová brzda, šrotovné, hospodářská krize, mezinárodní obchod Keywords Economic growth, Germany, Hartz reforms, debt brake, cash for clunkers, economic crisis, foreign trade

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Ekonomický růst Německa vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jitky Doležalové, PhD. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. 4. 2014 Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Jitce Dolažalové, PhD. za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce a také za čas, který mi v průběhu naší spolupráce věnovala. V neposlední řadě bych také ráda poděkovala své rodině za podporu v průběhu celého studia.

Obsah Úvod... 13 1 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K PROBLEMATICE EKONOMICKÉHO RŮSTU... 15 1. 1 Teorie ekonomického růstu... 15 1. 2 Německé hospodářství... 17 2 EKONOMICKÉ REFORMY V NĚMECKU... 21 2. 1 Reformy trhu práce... 21 2. 1. 1 Hartzovy reformy... 21 2. 1. 2 Kurzarbeit... 23 2. 2 Fiskální reformy... 25 2. 2. 1 Zákon o fiskální odpovědnosti... 26 2. 2. 2 Diskreční opatření... 27 3 DOPADY REFOREM NA EKONOMIKU... 31 3. 1 Důsledky reforem trhu práce... 31 3. 1. 1 Zvyšující se nabídka práce... 31 3. 1. 2 Snižování nákladů na práci... 32 3. 1. 3 Ulehčení veřejným financím... 33 3. 1. 4 Snížení počtu odpracovaných hodin... 35 3. 1. 5 Spotřeba a šetření domácností... 36 3. 2 Vliv fiskálních opatření... 37 3. 2. 1 Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu... 37 3. 3 Shrnutí... 38 4 DALŠÍ FAKTORY EKONOMICKÉHO RŮSTU... 40 4. 1 Zahraniční obchod... 40 4. 1. 1 Euro a německé exporty... 41 4. 1. 2 Směřování exportů... 42 4. 2 Investice... 44 4. 2. 1 Investice ve stavebním průmyslu... 46 4. 2. 2 Investice a ekonomický růst... 47 Závěr... 49 Seznam zdrojů... 51 Seznam grafů... 55 Seznam tabulek... 56 Seznam příloh... 57 Příloha... 59

Úvod I přes hospodářskou krizi, které zasáhla téměř všechny ekonomiky světa a v Evropské unii (dále jako EU) se přetavila v krizi dluhovou, dosahuje Německo dobrých ekonomických výsledků. V průběhu hospodářské krize došlo k poklesu HDP pouze v pěti po sobě jdoucích čtvrtletí. Od roku 2010 pak mohlo být pozorováno velmi rychlé zotavení německé ekonomiky z krize. Nedošlo ani k růstu nezaměstnanosti, jak mohlo být pozorováno v mnoha zemích EU. Tato bakalářská práce se bude snažit zjistit, jak je možné, že Německo dosahuje takto dobrých hospodářských výsledků a to i přes to, že ještě na začátku tisíciletí byla nezaměstnanost v Německu jednou z nejvyšších v Evropě. Cílem této bakalářské práce je vymezit faktory, které mohly přispět k ekonomickému růstu Německa a následně pomocí analýzy těchto faktorů určit jejich celkový vliv na ekonomiku. Při hledaní faktorů ovlivňující ekonomický růst, se tato práce zaměří na strukturální reformy (především reformy na trhu práce) a fiskální reformy. Kromě reforem bude část práce věnována také jiným faktorům ovlivňujícím ekonomický růst. Mezi tyto další faktory byl zařazen mezinárodní obchod a investice. V první části práce je obecně popsán ekonomický růst, způsoby jak je měřen a vybraný model pomocí kterého je ekonomický růst vysvětlován. Následně je uvedena krátká charakteristika německého hospodářství a je zde také uvedeno, jaký vliv má hospodářská politika na ekonomický růst, jelikož v práci je věnován prostor především reformám německé vlády. Druhá, stěžejní část bakalářské práce, obsahuje popis reforem, které byly v Německu přijímány od roku 2000 a jejichž hlavním cílem bylo zlepšit ekonomické postavení Německa. Práce se zaměřuje především na reformy trhu práce a poté na diskreční opatření, které byly zaváděny jako reakce na hospodářskou krizi. Následně pomocí dokazování na datech bude provedena analýza těchto reforem a bude zhodnoceno, jaký měly vliv na ekonomiku a jestli mohly tyto reformy přispět k rozvoji ekonomiky. V poslední části bakalářské práce jsou zhodnoceny další faktory, které mohly mít vliv na ekonomický růst. Jako tyto další faktory byly zvoleny mezinárodní obchod a investice, jelikož tyto mohou být zdrojem ekonomického růstu. Díky těmto faktorům však může dojít i k poklesu výkonnosti ekonomiky a to v důsledku globalizace a propojení hospodářských cyklů. 13

V průběhu celé práce bylo vycházeno z rešerše dostupné literatury a odborných textů mnoha autorů. V některých případech je země pro lepší představu srovnávána s ostatními zeměmi Evropské unie. Popsané reformy a jejich vliv na ekonomiku je následně dokazován a analyzován s pomocí dat, které poskytují mezinárodní statistické databáze a to především Eurostat a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jako OECD). V práci byly použity také údaje německých národních organizací a úřadů. Bakalářská práce obsahuje jak kvalitativní tak kvantitativní prvky a je v ní využíváno především deskriptivní metody a metody dedukce a komparace. 14

1 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K PROBLEMATICE EKONOMICKÉHO RŮSTU 1. 1 Teorie ekonomického růstu Problematikou ekonomického růstu se zabývali ekonomové od počátků vzniku ekonomie jako vědy, tedy od dob klasické politické ekonomie Adama Smitha. Na něj navazovali další ekonomové se svými teoriemi ekonomického růstu, jako byli např. D. Ricardo, R. Harrod a E. Domaro, T. Swan a R. Solow a další (Nedomlelová, 2011). Obecně je ekonomický růst proces, který zvyšuje produkční kapacitu ekonomiky v čase, ale definice jednotlivých autorů se mohou mírně lišit. Například Světová banka definuje pojem ekonomický růst jako kvantitativní změnu nebo expanzi ekonomiky dané země (World Bank Glossary, 2004). Obecně se ekonomický růst vyjadřuje jako roční procentuální změna reálného hrubého domácího produktu (HDP) nebo reálného hrubého národního produktu (HNP). Pro srovnávání ekonomik jednotlivých zemí je pak vhodnější používat HDP upravený podle parity kupní síly (Purchasing Power Parity PPP). Dalším ekonomickým ukazatelem, který můžeme používat k měření ekonomického růstu dané země je HDP per capita (HDP na obyvatele). Někteří autoři kromě pojmu ekonomický růst uvádějí také pojem ekonomický rozvoj. Tyto dva pojmy spolu úzce souvisí, ale pojem ekonomický rozvoj je pojmem širším, jelikož nezahrnuje jen změnu reálného HDP v čase. Světová banka definuje ekonomický rozvoj jako kvalitativní změny a restrukturalizaci ekonomiky dané země v souvislosti s technickým a sociálním pokrokem. Hlavním ukazatelem ekonomického vývoje je zvýšení HDP na obyvatele (nebo HNP na obyvatele), odráží tedy zvýšení ekonomické produktivity a průměrného materiálního blahobytu obyvatelstva dané země. (World Bank Glossary, 2004) Základní rovnicí vyjadřující výstup ekonomiky je agregátní produkční funkce, kterou lze zapsat jako: Y=F(K, L) (1. 1) Na výstupu ekonomiky, který je v rovnici symbolizován písmenem Y, se podílí dva faktory, kterými jsou kapitál (symbolizován písmenem K) a práce (písmeno L). Práce a kapitál jsou dva základní vstupy do produkce. Pokud budeme uvažovat, že všechny využívané výrobní 15

faktory jsou variabilní, pak se uplatní konstantní výnosy z rozsahu. To znamená, že když zvýšíme množství vstupů, o stejné množství se zvýší také velikost výstupu (Jurečka, 2010). Lze tedy říct, že zvyšování vstupů práce a kapitálu bude znamenat zvětšování konečného produktu, tedy i ekonomiky. Specifickou produkční funkcí je Cobb-Douglasova produkční funkce, která je nejznámější produkční funkcí neoklasického typu a z níž pak vycházejí i některé neoklasické modely ekonomického růstu (Nedomlelová, 2011). Cobb-Douglasova produkční funkce může být zapsána jako: Y=AK α L 1-α (1. 2) Kde písmeno A značí stupeň technologické vyspělosti, který společně s kapitálem a prací ovlivňuje konečný výstup; α je konstanta, která nabývá velikosti 0 < α < 1 a značí, jak zkombinovat práci s kapitálem, aby došlo k vyprodukování výstupu (Barro a Sala-i-Martin, 2004). Tato práce se zaměřuje na to, jak si Německo stálo z hlediska faktorů uvedených v produkční funkci (1. 1). Nejdříve bude analyzován vstup v podobě práce, a jak tento faktor přispěl k ekonomickému růstu Německa, protože v Německu od roku 2004 probíhaly reformy trhu práce, které jsou podrobněji popsány v kapitole druhé. V poslední kapitole této práce je věnován prostor také vstupu v podobě kapitálu. Vliv tohoto vstupu na ekonomický růst je odvozen z investic, které v ekonomice vedou k tvorbě kapitálu. Vedle faktorů, které jsou zmíněny výše a které jsou obsaženy v produkční funkci (rovnice 1. 1), má na ekonomický růst vliv také hospodářská politika. Vláda může vhodně zvolenou hospodářskou politikou přispět k ekonomickému růstu země. Mezi faktory, které mají nejsilnější vazbu na ekonomický růst lze zařadit: nízkou a stabilní inflaci, vhodné nastavení měnového kurzu, faktory souvisící s fiskální politikou či celkovou velikostí státního sektoru ekonomiky a nastavení ekonomiky vůči vnějším vlivům. (Jamborová a Žídek, in Končiková, 2012, s. 34) Tato oblast bude pro tuto bakalářkou práci klíčová, jelikož cílem práce je zaměřit se na strukturální a fiskální reformy a jejich vliv na ekonomický růst Německa, kterým se podrobněji věnuje další kapitola. 16

1. 2 Německé hospodářství Německá ekonomika je podle celkového objemu HDP jednou z největších ekonomik světa. Co se týče Evropy, zaujímá německá ekonomika dle objemu HDP první místo. Tuto skutečnost ilustruje tabulka č. 1 v příloze s údaji Světové banky z roku 2012. V této tabulce se nachází 10 největších ekonomik světa seřazených podle velikosti HDP. V tomto žebříčku zaujímá Německo 4. místo s celkovou velikostí HDP asi 3 428 miliard amerických dolarů. Německá ekonomika je silně exportně orientovanou ekonomikou, kdy se exporty k HDP v posledních letech pohybovaly okolo 45 50% HDP, což je značně nad průměrem zemí OECD ten se pohybuje okolo 25% HDP. Tuto skutečnost ilustruje graf č. 1 v příloze. Německo bylo v roce 2012 na třetím místě 1 v absolutním objemu exportu, jehož hodnota dosáhla téměř 1,4 biliony eur. Přesné hodnoty německého exportu v jednotlivých letech a jeho vývoj v čase lze pozorovat na následujícím grafu (č. 1. 1). Graf 1. 1: Objem celkového exportu Německa v letech 2000-2013 v miliardách eur Miliardy 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Objem exportů Zdroj: Eurostat Hlavními exportními partnery Německa jsou země EU, do kterých putuje kolem 56,2% německých exportů, dále jsou to USA, Čína, Švýcarsko a Rusko. 2 Ze zemí EU jsou to pak především Francie, Velká Británie, Nizozemí, Rakousko a Itálie. 3 1 Údaj ze statistické databáze WTO. Dostupné z: http://stat.wto.org/countryprofile/wsdbcountrypfview.aspx?language=e&country=de 2 Tamtéž. 3 Central Intelligence Angency, The World Factbook. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/gm.html 17

Větší integrace v mezinárodním obchodě je důvodem pro synchronizaci domácího hospodářského cyklu s dalšími cykly a tím může docházet k přenášení výkyvů cyklů do domácí ekonomiky. Z tohoto pohledu je německá ekonomika částečně závislá na výkonu ekonomik ostatních členských státu EU, jelikož do nich putuje velké množství objemů exportů a exporty tvoří velkou část německého HDP. Z celkového objemu exportu bylo 85% exportovaných výrobků průmyslového charakteru 4, s čímž souvisí i struktura německého hospodářství. Německá ekonomika má moderní strukturu hospodářství s největším podílem služeb a velmi malým podílem zemědělství na HDP. Pro Německo je však typický vyšší podíl průmyslu na HPD než je průměr zemí OECD, zatímco sektor služeb zaostává za průměrem zemí EU i OECD. Podíl jednotlivých sektorů hospodářství na HDP a procentuálně vyjádřenou pracovní sílu v těchto odvětvích uvádí následující tabulka č. 1. 1. Tabulka 1. 1: Skladba německého HDP podle jednotlivých sektorů a zaměstnanost v těchto sektorech v roce 2012 Sektor HDP dle sektorů Zaměstnanost v sektorech Zemědělství 0,8% 1,6% Průmysl 30,5% 24,6% Služby 68,6% 73,8% Zdroj: CIA, The World Factbook: Germany Vývojem nezaměstnanosti v Německu se zabývá podrobněji následující kapitola, a proto se tato část textu problematikou trhu práce nezabývá. Pro německou ekonomiku je typická nízká a stabilní úroveň inflace, což má svůj původ v hyperinflaci, se kterou se Německo potýkalo ve 20. letech 20. století. (viz Žídek, 2009, s. 78). Vývoj hodnoty inflace v posledních letech ilustruje graf č. 1. 2. 4 Údaj ze statistické databáze WTO. Dostupné z: http://stat.wto.org/countryprofile/wsdbcountrypfview.aspx?language=e&country=de 18

Graf 1. 2: Inflace měřená podle indexu spotřebitelských cen v Německu v letech 2000-2013 3,0 2,0 1,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Inflace Zdroj: Eurostat Nezávislé ratingové agentury, které hodnotí ekonomiky jednotlivých států a jejich důvěryhodnost a budoucí schopnost splácet své závazky, hodnotí Německo jako zemi s velmi nízkým spekulativním stupněm. Například ratingová agentura Standard & Poor s udělila Německu nejlepší hodnocení - rating AAA (Bloomberg News, 2014). Jelikož je Německo otevřenou ekonomikou, na agregátní poptávku mají vliv také směnné kurzy, které můžou ovlivňovat čistý export (Jurečka, 2010). Směnné kurzy můžou být podle potřeb ekonomiky ovlivňovány centrálními bankami. Se zavedením společné měny euro v některých zemích EU, však národní centrální banky přišly o možnost volně používat nástrojů měnové politiky. Vývoj směnného kurzu eura k americkému dolaru zobrazuje následující graf č. 1. 3. Graf 1.3: Vývoj směnného kurzu eura k americkému dolaru v letech 2000-2013 Zdroj: Evropská centrální banka 19

Jak bylo uvedeno v této kapitole, Německo je otevřenou ekonomikou s velkým poměrem exportů na HDP. Z tohoto důvodu je část čtvrté kapitoly této práce věnována vlivu mezinárodního obchodu na ekonomický růst. V této kapitole bude také zmíněno, jaký vliv měly směnné kurzy na mezinárodní obchod, a bude posouzeno, zda i tyto směnné kurzy mohly přispět k rostoucímu objemu exportů a tím také k ekonomickému růstu Německa. 20

2 EKONOMICKÉ REFORMY V NĚMECKU 2. 1 Reformy trhu práce Nárůst nezaměstnanosti je v mnohých případech odrazem poklesu výkonnosti ekonomiky, jelikož práce (L) je jeden ze vstupů tvořící konečný produkt, jak je zmíněno v kapitole první a ilustrováno na rovnici produkční funkce (rovnice č. 1. 1). Jednou z priorit tvůrců hospodářské politiky by proto měla být snaha o co nejefektivnější fungování trhu práce. Německo se již v polovině 90. letech potýkalo s vysokou nezaměstnaností, která se v průběhu času zvyšovala, až přesáhla hranici 10% v roce 2004. Následně nezaměstnanost od roku 2006 začala klesat a to především díky strukturálním reformám. Díky tomuto vývoji začali někteří autoři (např. Rinne a Zimmermann, 2012 nebo Matthes, 2013) Německo nazývat opět hospodářským zázrakem podobně jako v období po 2. světové válce. V této kapitole budou vymezeny aspekty, které napomohly výraznému snižování nezaměstnanosti v Německu. Pozornost bude věnována především tzv. Hartzovým reformám a následně bude analyzován jejich vliv na ekonomiku. 2. 1. 1 Hartzovy reformy Německý trh práce byl reformován v období let 2003 2006, kdy byly přijímány tzv. Hartzovy reformy. Tyto reformy jsou považovány za přelomové, jelikož šlo o nejvíce komplexní reformy v historii německého sociálního systému (Jeremias, 2012). Jsou také vyústěním velmi špatné situace na trhu práce, která měla své kořeny už v 90. letech. V období od roku 2000 docházelo souběžně s nárůstem nezaměstnanosti také k nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti, což ilustruje graf č. 2.1. Graf 2. 1: Nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost v Německu od roku 2000 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost > 12 m. Zdroj: Eurostat 21

Na začátku roku 2003 byly přijaty reformy Hartz I a Hartz II, které byly zaměřeny na zvýšení flexibility na trhu práce, především šlo o deregulaci dočasného zaměstnávání. Reforma Hartz III přijatá v roce 2004 byla zaměřena na reorganizaci Německého spolkového úřadu práce (Bundesagentur für Arbeit) a místních úřadů práce a zavedla legislativní změny týkající se programů vytváření pracovních míst. Poslední část reforem, Hartz IV, která byla představena v roce 2005, se týkala podpor v nezaměstnanosti a šlo o komplexní úpravu systému podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek (Rinne a Zimmermann, 2012). Podle Jacobi a Kluveho (2006) byl celý systém Hartzových reforem založen na třech hlavních pilířích, jejichž hlavní cíle se dají shrnout následovně: a) zlepšit služby na trhu práce podle hledisek efektivnosti a účinnosti; b) aktivace nezaměstnaných prosazováním principu výzvy a podpory 5 ; c) stimulace poptávky po práci pomocí deregulace trhu práce. Ad a) Aby došlo k zefektivnění služeb úřadů práce, byla upravena jejich organizace a to podle zásad New Public Managementu úřady by měly být orientovány více na službu, kterou poskytují. 6 Rozšířeny měly být také služby, které úřady práce poskytují, především šlo o poradenství a administraci vyplácení sociálních dávek. Byl upraven vztah mezi úřady práce a soukromými zprostředkovateli práce pokud nebylo člověku nalezeno pracovní místo úřadem práce, mohl nezaměstnaný využít služeb agentury práce, která dostala za umístění nezaměstnaného platbu od státu. Lidé, kteří usilovali o rekvalifikaci, měli být vybírání podle toho, jakou mají šanci znovu se uplatnit na trhu práce, čímž měl být snížen počet zájemců o rekvalifikaci. Zároveň do veřejně prospěšných prací měli být umisťování pouze lidé s nejnižšími šancemi na uplatnění na trhu práce. Ad b) Princip výzvy a podpory znamená, že opatření jsou zaměřena na ty osoby, které si aktivně hledají práci a sami se snaží o zlepšení své situace. Reformy se také snaží o to, aby se lidem vyplatilo jít pracovat a nezůstávat na podpoře v nezaměstnanosti. Např. byl představen program pro osoby starší 50 let. Pokud takováto osoba vzala práci, ve které dostávala menší mzdu než v předchozím zaměstnání, měla nárok na náhradu a to až ve výši 50% rozdílu oproti předchozí (vyšší) mzdě. Firmy, které najaly zaměstnance staršího 55 let, nemusely odvádět za 5 Německy Fördern und Fordern 6 Více např. http://www.econ.muni.cz/~simona/skola/marketing/1npm.html 22

tohoto zaměstnance platby za pojistné na nezaměstnanost. 7 Součástí Hartzových reforem byly také tzv. Mini-Jobs a Midi-Jobs. Mini-Jobs jsou zaměstnání, které jsou osvobozena od příspěvků na sociální pojištění a jsou to taková zaměstnání, u kterých měsíční mzda nepřesáhne 400 eur. Midi-Jobs jsou pak částečně osvobozeny od příspěvků na sociální pojištění. Díky reforem byla upravena definice vhodného zaměstnání pro uchazeče a nově je nezaměstnaný povinen přijmout jakékoli pro něj vhodné zaměstnání. Ochotou pracovat nebo se účastnit programu rekvalifikace jsou podmíněny dávky v nezaměstnanosti, oproti dřívějšímu kritériu, kterým byly příspěvky na sociální pojištění. Ad c) Deregulace na trhu práce se týkala především dočasného zaměstnání, ochraně proti propouštění a dále byly upraveny smlouvy o zaměstnání na dobu určitou. U dočasného zaměstnávání byla zrušena maximální délka trvání takovéhoto zaměstnání a agentura práce poskytující dočasné zaměstnání musela takovému pracovníkovi garantovat stejnou mzdu a stejné zacházení jako u běžného zaměstnance. Nejvýznamnější z Hartzových reforem však byl čtvrtý reformní balík, který zavedl změny dávek v nezaměstnanosti. Nedošlo jen ke snížení benefitů, ale také ke zkrácení doby, po kterou je možno tyto sociální dávky pobírat. Dávky v nezaměstnanosti byly rozděleny na dvě skupiny Arbeitslosengeld I a Arbeitslosengeld II. Klasickou dávku v nezaměstnanosti (Arbeitslosengeld I) může pobírat každý, kdo je veden jako nezaměstnaný, aktivně si hledá práci a je veden na úřadu práce. Takovýto přídavek může dosahovat až 67% předchozí mzdy a může být pobírán po dobu 12 měsíců. Druhý typ dávek v nezaměstnanosti se spíše podobá sociálním benefitům, jeho vyplácení nastává, až pokud nezaměstnaný už nemůže déle pobírat dávky v nezaměstnanosti. To, jestli nezaměstnanému bude vyplácen, záleží také na celkových příjmech domácnosti (Bundesagentur für Arbeit). Dopady těchto reforem na ekonomiku jsou podrobněji popsány ve třetí kapitole. 2. 1. 2 Kurzarbeit Jak uvádí Bundesagentur für Arbeit, je Kurzarbeit krátkodobý nástroj oživení trhu práce vhodný zejména pro zmírnění strukturálních krizí. Byl používán už po sjednocení Německa v 90. letech, aby byl ochráněn trh práce především ve východním Německu. Znovu obnoven 7 Pojistné na nezaměstnanost je v Německu součástí pojistného na sociální zabezpečení. Celková výše pojistného na nezaměstnanost je 3%, ale půlku platí zaměstnavatel a půlku zaměstnaný. 23

byl při krizi v roce 2008 a ukázal se jako důležitý instrument. Např. The Economist zmiňuje, že použití Kurzarbeit bylo německou odpovědí na recesi. Kurzarbeit je upraven v zákoně SGB III 8 a tento nástroj byl upraven z toho důvodu, aby při krizích nepřicházeli lidé o práci. Namísto toho, aby firmy při zpomalení ekonomiky nebo při krizi propouštěli zaměstnance z důvodu nedostatku pracovních míst, můžou si pracovníky ponechat a uplatnit nárok na finanční příspěvek od Bundesagentur für Arbeit (BfA). Zaměstnavatelé při Kurzarbeit neplatí zaměstnanému plnou mzdu, ale jen skutečně odpracovanou dobu. Rozdíl do 60%, respektive 67% předchozího čistého příjmu pracovníka, uhradí BfA. Jako další pozitivum tohoto programu je uváděno, že podnik nemusí propouštět vyškolené zaměstnance, ale ponechá si je i do budoucna a tím ušetří, jelikož po odeznění krize nebude nutnost přijímat nové zaměstnance. V grafu níže (č. 2. 2) je zobrazen počet osob, které byly zaměstnány jako Kurzarbeit. Počet takto zaměstnaných osob skutečně narostl a to zejména v roce 2009, kdy došlo také k největšímu propadu německého reálného HDP (graf č. 3 v příloze). Graf 2. 2: Počet osob zaměstnaných jako Kurzarbeit v letech 2000 2011 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet osob Zdroj: Bundesagentur für Arbeit S počtem osob přímo korelují také náklady, které byly vynaloženy na Kurzarbeit. V roce 2009 se náklady dostaly na téměř 355 miliard eur a poté klesly stejně jako počet osob využívající 8 Celým německým názvem Sozialgesetzbuch Drittes Buch 24

tento program (graf s náklady na Kurzarbeit je v příloze pod č. 2). Vliv nástroje Kurzarbeit na ekonomickou situaci Německa je uveden ve třetí kapitole. 2. 2 Fiskální reformy Tato kapitola se zaměřuje na fiskální reformy, které byly v Německu přijímány jako odpověď na pokles ekonomiky, který nastal s krizí v roce 2008, a následně budou analyzovány vlivy těchto opatření na hospodářství. Fiskální politika (rozpočtová politika) je makroekonomická politika, která pomocí státního rozpočtu ovlivňuje agregátní poptávku a zaměstnanost: snaží se ji zvýšit pomocí fiskální expanze a snížit pomocí fiskální restrikce. (Hindls, Holman, Hronová, 2003, s. 122). Fiskální reformy jsou jednou z dalších oblastí, jak se zákonodárná moc může snažit ovlivnit ekonomický vývoj a stabilizovat ekonomickou situaci v zemi. Fiskální politika tedy působí stabilizačně a může působit buď na velké výkyvy ekonomiky, nebo jen na drobné změny v ekonomickém růstu. K vyrovnání větších výkyvů se používají tzv. diskreční opatření, k menšímu ladění ekonomiky potom tzv. automatické stabilizátory (Slaný, 2003, s. 142). Fiskální politika úzce souvisí s problematikou rozpočtů. Ty by podle ekonomické teorie měly být vyrovnané, můžeme však rozlišovat vyrovnanost každoroční a cyklickou. V případě každoročně vyrovnaného daňové příjmy kolísají podle výkyvů národního důchodu. Většina vládních výdajů je fixovaná, ale i zbytek výdajů se dá rychleji měnit jen obtížně. Proto je každoročně vyrovnaný rozpočet stěží proveditelný. (Slaný, 2003, s. 143) Každoročně vyrovnaný rozpočet není však žádoucí, jelikož může působit na ekonomiku destabilizačně. Naproti tomu cyklicky vyrovnaný rozpočet působí stabilizačně. U tohoto typu rozpočtu však vláda udržuje vládní výdaje na přibližně stejné úrovni jako průměrnou úroveň daňových příjmů. (Slaný, 2003, s. 144) I tento druh rozpočtu má své problémy, mezi které patří např. neúměrné utrácení některých vlád a procyklická politika. Německá vláda prováděla procyklickou politiku v letech 2003 2006 a docházelo tak k růstu zadlužení. OECD upozornilo Německo, že by se měli takovémuto chování v budoucnu vyhnout a přijmout opatření, která by takovémuto chování zabránila (OECD, 2008). 25

Tabulka 2. 1: Schodek/přebytek státního rozpočtu k HDP, veřejný dluh k HDP v letech 2000 2012 Rozpočet/ HDP Veřejný dluh/hdp Zdroj: Eurostat 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1,1-3,1-3,8-4,2-3,8-3,3-1,6 0,2-0,1-3,1-4,2-0,8 0,1 60,2 59,1 60,7 64,4 66,2 68,6 68,0 65,2 66,8 74,5 82,5 80,0 81,0 V tabulce 2. 1 je vyčísleno hospodaření německé vlády od roku 2000, kdy byly téměř každoročně schvalovány schodkové rozpočty a v důsledku toho docházelo k nárůstu zadlužení, které v průběhu 12 let narostlo o 20% HDP. Aby byla tato situace nějak kontrolována a nedocházelo v důsledku špatných politických rozhodnutí k dalšímu zadlužování země, byl zaveden Zákon o fiskální odpovědnosti. 2. 2. 1 Zákon o fiskální odpovědnosti V roce 2011 byl v Německu přijat zákon o fiskální odpovědnosti, také známý pod anglickým názvem debt brake nebo německým Schuldenbremse. Tento zákon se stal součástí německé ústavy, která je obsažena v Základním zákoně (Grundesetzt). Zákon říká, že vláda i jednotlivé spolkové země jsou ekonomicky nezávislé, ale musí dodržovat rozpočtovou kázeň a snažit se zajistit ekonomickou stabilitu. Dále jsou tvůrci rozpočtu vázáni pravidlem, že strukturální deficit na úrovni vlády nepřesáhne 0.35% HDP. Tato hranice je stanovena z toho důvodu, aby bylo umožněno automatickým stabilizátorům při ekonomických výkyvech volně pracovat a na druhou stranu, aby i přes schodkový rozpočet nedocházelo k výraznému nárůstu zadlužení země. Toto pravidlo však plně vstoupí v platnost až v roce 2016, jelikož v době přijetí zákona nebyly ještě veřejné finance ozdraveny z krize. To ovšem neznamená, že veřejné finance v současnosti nejsou nijak regulovány do roku 2016 musí být strukturální deficity snižovány. I když pravidlo ještě není plně v platnosti, v roce 2013 se Německu podařilo tohoto kritéria dosáhnout, když si vláda na strukturální účely půjčila 0,23% HDP. (Bundesfinanzministerium, 2013) Pravidlo pro vyrovnané rozpočty bude platit také pro jednotlivé spolkové země, které od roku 2020 budou muset vykazovat vyrovnané rozpočty. V současné době spolkové země vykazují dluh zhruba 20% HDP, což je asi čtvrtina celkového německého dluhu (graf č. 4 v příloze). 26

Kromě vlastního zákona o fiskální odpovědnosti je Německo vázáno také smlouvami vyplývajícími z členství v Evropské unii, jako jsou Pakt stability a růstu nebo Fiskální pakt. V Paktu o stabilitě a růstu byly zakotveny dvě zásady, které se týkají stavu veřejných financí: 1. Schodek rozpočtu nebude větší než 3% HDP 2. Veřejný dluh nebude vyšší než 60% HDP Údaje v tabulce 3. 1 ukazují, že samo Německo tyto kritéria nesplňovalo. Fiskální pakt je smlouva novější a jde o smlouvu mezi některými členskými zeměmi Evropské unie. Fiskální pakt staví na zásadách, které jsou uvedeny v Paktu stability a růstu. 2. 2. 2 Diskreční opatření Vlády mnoha zemí se pomocí diskrečních opatření snaží snížit nebo omezit dopady recese na domácí ekonomiku a k tomu používají mnoha nástrojů hospodářské politiky. Nositelé hospodářské politiky rozhodují o použití nástrojů hospodářské politiky podle nastalé situace, na kterou reagují politickým rozhodnutím. Problémem diskreční politiky jsou zpoždění mezi nastalou situací vyžadující zásah a účinkem zásahu. (Hindls, Holman, Hronová, 2003, s. 79) Při krizi v roce 2008 mnoho evropských vlád přijímalo tzv. protikrizové nebo úsporné balíčky. Stejná reakce nastala i v Německu, kdy německá vláda v roce 2008 představila dva protikrizové balíčky, které měly účinnost v letech 2009 2010. Nejdříve byl přijat Konjukturpaket 0, jehož hlavními cíli bylo snížení daňového zatížení, stabilizace výdajů na sociální pojištění a podpora investic směřujících do rodin. V rámci investic do rodin byl zvýšen přídavek na dítě. Později byl přijat Konjunkturpaket I s podtitulem jistota práce díky zvýšení ekonomického růstu (Leifels a kol., 2009). Hlavním úkolem tohoto balíčku byla zdanitelná uznatelnost údržbářských služeb, zlepšení účetních odpisů pro malé a střední podniky u hmotného movitého majetku, zvýšení investic do dopravní infrastruktury, zvýšení dotací na rozvoj regionálního hospodářství, prodloužení doby, po kterou je možno pobírat příspěvek z programu Kurzarbeit. (Leifels a kol., 2009). Ve třetím balíčku, Konjunkturpaket II, byla snížena sazba daně z příjmu a to z 15% na 14% byla změněna sazba příspěvku na povinné nemocenské pojištění; která byla snížena o 0,6%; byl také snížen příspěvek na pojistné na nezaměstnanost a to z 3% na 2,8%; bylo vydáno více finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti (graf č. 10 v příloze pak tuto skutečnost ilustruje v letech 2009 a 2010 došlo k nárůstu výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti v Německu); v prvních 6 měsících krátkodobého zaměstnání byly kráceny příspěvky na sociální zabezpečení (OECD, 2010). V rámci třetího balíčku byly také 27

podporovány programy pro další vzdělávání pracovníků pro jejich lepší uplatnění na trhu práce. Jedním z takových programů je např. program WeGeBau 9, jehož cílem bylo zvýšení kvalifikace u starších pracovníků (Leifels a kol., 2009). Předpokládané náklady na tyto opatření a podpůrné balíčky byly vyčísleny německou vládou a tyto náklady byly odhadnuty na 82,4 miliard eur za roky 2009 a 2010. Náklady vyčíslené pro jednotlivé roky a za jednotlivé balíčky jsou uvedeny v následující tabulce (Tabulka č. 2 2). Tabulka 2. 2: Předpokládané náklady německé vlády na protikrizové balíčky v miliardách eur Protikrizový balíček 2009 2010 2009 + 2010 Konjunkturpaket 0 11,5 16,5 28,0 Konjunkturpaket I 3,7 6,8 10,5 Konjunkturpaket II 20,6 23,3 43,9 Celkově 35,7 46,6 82,4 Zdroj: Auswirkungen der Konjunkturpakete auf den öffentlichen Haushalt in 2009 und 2010. Arne Leifels, Stefan Moog, Bernd Raffelhüschen. 2009 Jak lze v tabulce vidět, výdaje na protikrizové balíčky byly poměrně vysoké a měly vliv na deficit státního rozpočtu, který právě v letech 2009 a 2010 přesáhl hranici 3% HDP. Tyto protikrizové balíčky byly převážně zaměřeny na úlevy pro občany jak bylo uvedeno v textu výše, šlo o různé odpočty nebo slevy na sociálním zabezpečení. 2. 2. 3. 1 Šrotovné Součástí protikrizových balíčků, které byly v Německu schváleny, bylo také šrotovné. Jde o program, ve kterém je dotován nákup nového auta v případě, že auto staré bude sešrotováno. Cílem tohoto programu bylo podpořit prodej nových aut a také ulehčení životnímu prostředí, jelikož byly likvidovány staré automobily, které měly horší emisní výsledky a byly nahrazovány auty novými, které neprodukují tolik emisí. Příspěvek na nákup nového vozu činil 2500 eur a mohl být vyplacen pouze jednou a jednorázově. Program měl několik podmínek. Staré auto musí být starší než 9 let, musí jít o auto pro osobní potřebu (osobní vozidlo), nové auto musí splňovat určité emisní požadavky (v souladu se směrnicí EU 98/69/EG) a vozidlo musí být registrováno na stejném území jako žadatel/ka. Vláda stanovila, 9 Weiterbildung Geringqualifizierter und beschäftigter älterer Arbeitnehmer in Unternehmen 28

že příspěvek bude vyplacen tomu, kdo nechá auto sešrotovat v rozmezí 14. ledna 2009 a 30. června 2010 (Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie, 2009). Účinnost a dopady šrotovného na ekonomiku nejsou úplně jasné. Došlo sice k prudkému nárůstu prodeje nových aut (a tím i registrování nových aut), což ukazuje následující graf (graf č. 2. 3). Sporné je také to, do jaké míry mohlo šrotovné pomoci producentům aut, jelikož produkce aut v Německu je exportně orientované odvětví, které se odvíjí od prodejů aut v zahraničí tuto skutečnost dokládá graf č. 5 v příloze. Graf 2. 3: Počet nově zaregistrovaných aut v Německu v letech 2000 2012 Miliony 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Nově zaregistrovaná auta Zdroj: Verband der Automobilindustrie Jak ilustruje předcházející graf, trend v prodeji nových aut byl v posledních dvou letech před krizí spíše klesající a poptávka po nových autech i přes předkrizovou konjunkturu byla klesající. Tento program tedy pouze ovlivnil krátkodobou poptávku a na krátkou dobu změnil trend v počtu prodaných nových aut. Navíc není jasné, zda program šrotovného pouze neposunul budoucí poptávku po nových autech tím, že dal podnět lidem nečekat s nákupem nového auta do budoucna, ale provést nákup hned. Co se týká produkce aut nových, tam dopady tohoto opatření nejsou tak zřejmé. Počet vyprodukovaných nových aut je shrnut v grafu č. 2. 4. 29

Graf 2. 4: Počet vyprodukovaných aut v Německu v letech 2000-2012 Miliony 6 5,8 5,6 5,4 5,2 5 4,8 4,6 4,4 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Produkce aut Zdroj: Verband der Automobilindustrie Lze pozorovat, že v předkrizovém období produkce aut rostla, což bylo ovlivněno i zahraniční poptávkou po německých autech, což lze doložit podle rostoucích exportů aut (graf č. 6 v příloze). I přes program šrotovného zaznamenala produkce aut prudký pokles v letech 2008 a 2009, kdy došlo také k poklesu počtu exportovaných aut, načež se produkce aut opět zvýšila v roce 2010, což bylo způsobeno také prudkým nárůstem poptávky po německých autech v zahraničí počet exportovaných aut se v roce 2010 zvýšil o téměř milion kusů oproti předešlému roku (graf č. 6 v příloze). Tyto reformy nebyly jediné, které byly přijímány v Německu ve sledovaném období. Hartzovy reformy byly součástí reformního balíku s názvem Agenda 2010, jehož cílem bylo kromě představení reforem trhu práce také podpora malých a středních podniků, snížení zdanění nebo modernizace bydlení (Rinne a Zimmerman, 2012). Matthes (2013) uvádí, že byl také reformován systém důchodového pojištění a to kvůli stárnutí populace. Do budoucna se také počítá se zvýšením důchodového věku na 67 let. Došlo také ke zvýšení vyšší sazby DPH a to z 16% na 19%. Mnoho autorů ve svých článcích uvádí, že právě Hartzovy reformy byly příčinou lepšící se hospodářské situace Německa, proto jim byl věnován prostor také v této práci. V dalším textu bude rozebrán vliv těchto opatření na ekonomiku. Fiskální reformy a to převážně protikrizové balíčky byly přímou odpovědí německé vlády na pokles výkonnosti ekonomiky. V této práci pak bude posouzeno, zda skutečně tyto opatření pomohly zotavení ekonomiky z krize. 30

3 DOPADY REFOREM NA EKONOMIKU 3. 1 Důsledky reforem trhu práce Podle Rinneho (2012) nebyl německý trh práce vážněji zasažen ekonomickou krizí, protože ještě v předkrizovém období byly zavedeny účinné reformy týkající se trhu práce, které byly popsány výše. Tyto reformy přispěly k zefektivnění nástrojů používaných na trhu práce, zvýšily se stimuly pro nezaměstnané lidi, aby se znovu zapojili na trhu práce. V následujícím textu bude provedena analýza těchto reforem a bude zjištěno, jaký vliv měly na ekonomiku země. 3. 1. 1 Zvyšující se nabídka práce Od roku 2004 lze pozorovat, že docházelo k nárůstu aktivního obyvatelstva mezi 15 64 lety. Z tohoto můžeme odvodit, že rostla také nabídka práce. Tento nárůst můžeme také z části připsat reformám na trhu práce, jelikož v jejich důsledku mohlo dojít k aktivování obyvatelstva, aby participovali na pracovní síle. Do aktivního obyvatelstva pak také spadají např. studenti, kteří dokončili školu a vstoupili na trh práce. Aktivní obyvatelstvo máme zobrazeno na následujícím grafu (č. 3. 1). Graf 3. 1: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 15 64 let v letech 2000 2012 Miliony osob 42,0 41,5 41,0 40,5 40,0 39,5 39,0 38,5 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Německo Zdroj: Eurostat Např. Jeremias (2012) tvrdí, že dobré výsledky v poklesu nezaměstnanosti jsou z části způsobeny také poklesem nabídky práce a že právě pokles nabídky práce Německu značně ulehčil. S tímto tvrzením pak na základně grafu výše nelze souhlasit. Od roku 2000 se aktivní obyvatelstvo zvýšilo o přibližně 2 miliony osob a to i přes stagnaci v růstu v letech 2006 2010. V důsledku rostoucí nabídky práce však nedochází k růstu reálných mezd, což jde vidět 31

v tabulce č. 2 v příloze, kdy v období od roku 2000 do roku 2009 docházelo k průměrnému propadu reálných mezd o 0,5%. Propad reálných mezd pak pozitivně ovlivňoval konkurenceschopnost firem v kontextu mezinárodního obchodu. 3. 1. 2 Snižování nákladů na práci Hlavním cílem Hartzových reforem bylo pomocí různých nástrojů snížit nezaměstnanost, přičemž další jev, který může nastat se snížením nezaměstnanosti, je také pokles příspěvků na sociální zabezpečení. Díky menšímu počtu nezaměstnaných klesá objem sociálních dávek vyplácených jako podpora v nezaměstnanosti (Krebs a Scheffel, 2013). Vývoj plateb na sociální zabezpečení v Německu ilustruje následující graf č. 3. 2. Graf 3. 2: Platby na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem jako % celkových nákladů na práci v letech 2000-2011 25,0% 24,0% 23,0% 22,0% 21,0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Německo Zdroj: Eurostat Tyto platby nezaznamenaly dramatický pokles, avšak lze pozorovat, že od roku 2004 docházelo k postupnému snižování plateb na sociální zabezpečení. Tento jev může potom ovlivnit i celkové náklady na práci. Přičemž náklady na práci jsou výdaje zaměstnavatele, které souvisí se zaměstnáním pracovníka. Mezi tyto náklady pak patří nejen mzda, ale také náklady na sociální zabezpečení, náklady na přijímací řízení nebo náklady vynaložené na pracovní oděvy a pomůcky (Statistics Explained, Eurostat, 2013). Co nejnižší náklady na práci potom pozitivně ovlivňují konkurenceschopnost firem. Graf č. 7 v příloze srovnává nominální náklady na práci mezi Německem, Francií, Velkou Británií a průměrem EU 28. Jak lze vidět, v Německu nebyl nárůst tak znatelný jako v ostatních uvedených zemích, což umožnilo větší konkurenceschopnost a to především v exportních odvětvích. 32

3. 1. 3 Ulehčení veřejným financím Reformy byly zacíleny také na lidi v předdůchodovém věku a výsledkem reforem byla větší zaměstnanosti u lidí ve věku 55 64. Tuto skutečnost můžeme vidět na grafu č. 3. 3. Reforma týkající se předčasných důchodů a úlev pro firmy, které zaměstnají staršího pracovníka, byly dobře mířeny. Na následujícím grafu č. 3. 3 lze vidět, jak se zvýšila zaměstnanost u lidí ve věku 55 64 let. Graf 3. 3: Zaměstnanost u lidí ve věku 55 64 let v letech 2000-2013 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zaměstnanost 55-64 let Zdroj: Eurostat Lze se domnívat, že lidé v předdůchodovém věku, kteří neodejdou do předčasné penze a rozhodnout se pracovat, ulehčí veřejným financím. Tento fakt v našem případě není tak úplně jasný, jelikož i přes vyšší zaměstnanost lidí ve věku 55 64 let nedošlo k poklesu objemů vyplácených penzí. Tuto skutečnost zobrazuje graf č. 8 v příloze. Současně s nárůstem objemů vyplácených důchodů však docházelo také k nárůstu osob mající více než 65 let, tedy lidí v důchodovém věku (graf č. 9 v příloze). Nelze tedy přímo vyvodit, zda tato reforma skutečně ulehčila veřejným financím a jakým způsobem ovlivnila objem vyplácených důchodů, neboť nesmíme zanedbat také demografický vývoj obyvatelstva. Ulehčit veřejným financím však reformy pomohly v oblasti dávek v nezaměstnanosti. Tím, že reformy oživily trh práce a došlo k poklesu nezaměstnanosti, poklesl i počet osob, které pobírají podporu v nezaměstnanosti. Tento trend je dobře znatelný na následujícím grafu (č. 3. 4). 33

Graf 3. 4: Počet osob pobírající podporu v nezaměstnanosti v letech 2000 2012 2,5 Miliony osob 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet lidí pobírající podporu v nezaměstnanosti Zdroj: Eurostat Reformy trhu práce pomohly také snížením výdajů na aktivní politiku nezaměstnanosti, které za sledované období dosáhly svého maxima v roce 2004, tedy roce, kdy začal být německý trh práce reformován (graf č. 10 v příloze). Sociální výdaje státního rozpočtu ani přes tyto reformy v absolutní hodnotě nepoklesly., ovšem v porovnání k HDP došlo k mírnému poklesu těchto výdajů a to díky tomu, že tempo růstu HDP je větší než tempo růstu výdajů vlády na sociální zabezpečení. Výdaje vlády na sociální zabezpečení jsou vyčísleny v tabulce 3. 1. Tabulka 3. 1: Výdaje vlády na sociální zabezpečení v poměru k HDP a v absolutní hodnotě v milionech eur v letech 2000-2012 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Soc. výdaje/hdp 21,00% 21,00% 21,20% 21,70% 21,30% 21,30% Celkové výdaje 430 630 mil. 441 050 mil. 453 040 mil. 466 020 mil. 468 370 mil 474 520 mil. 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Soc. výdaje/hdp 20,50% 19,40% 19,30% 21,30% 20,60% 19,50% 19,40% Celkové výdaje 474 230 mil. 470 220 mil. 476 930 mil. 504 930 mil. 512 910 mil. 509 450 mil. 516 320 mil. Zdroj: Eurostat Sociální výdaje vlády v důsledku působení substitučního a důchodového efektu snižují motivaci lidí pracovat. Lze tedy tvrdit, že zvyšování sociálních dávek působí na ekonomický růst negativně (Voráčová, 2007). Nízké tempo růstu výdajů na sociální zabezpečení v Německu pak mohlo pozitivně ovlivnit ekonomický růst. Vláda může ušetřené prostředky 34

poté použít jiným způsobem jako výdaje na spotřebu či investice, které pozitivně ovlivňují ekonomický růst. 3. 1. 4 Snížení počtu odpracovaných hodin Zavedení nestandardního nástroje v podobě Kurzarbeit, se projevilo na počtu průměrně odpracovaných hodin za rok připadající na jednoho pracovníka tuto skutečnost zobrazuje graf 3. 5. Graf 3. 5: Srovnání průměrných odpracovaných hodin na zaměstnance za rok 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Německo OECD Zdroj: OECD Graf č. 3. 5 srovnává průměrný počet odpracovaných hodin připadající na jednoho zaměstnance za rok mezi Německem a zeměmi OECD. V zemích OECD, stejně jako v Německu, dochází k poklesu průměrně odpracovaných hodin na zaměstnance. Lze také vysledovat, že v roce 2009 byl propad nejznatelnější a konkrétně v Německu došlo k propadu o 39 hodin oproti roku 2008. Kromě postupného snižování odpracovaných hodin poskytuje graf jasný důkaz, že Německo v průměrně odpracovaných hodinách značně zaostává za průměrem zemí OECD. Kurzarbeit měl na pokles odpracovaných hodin podle OECD (2012) vliv jen z jedné třetiny. Bundesagentur für Arbeit dokonce uvadí, že Kurzarbeit snížil průměrnou odpracovanou dobu pouze z jedné čtvrtiny. Tato skutečnost dokládá fakt, že mnozí zaměstnavatelé za účelem zachování pracovních míst snižovali zaměstnancům odpracovanou dobu i bez kompenzace ze strany státu (The Economist, 2010). 35

3. 1. 5 Spotřeba a šetření domácností Rostoucí zaměstnanost obyvatelstva pozitivně ovlivňuje jejich bohatství. S rostoucí zaměstnaností roste disponibilní příjem domácností (graf č. 11 v příloze), který je nejdůležitějším faktorem pro růst spotřeby (Jurečka a kol., 2010). Spotřeba je pak nějvětší součástí hrubého domácího produktu s podílem nad 50%. Spotřebu v poměru k HDP v Německu zobrazuje následující graf (č. 3. 6). Graf 3. 6: Spotřeba domácností jako % HDP v letech 2000-2013 57,5% 57,0% 56,5% 56,0% 55,5% 55,0% 54,5% 54,0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Spotřeba domácností Zdroj: Eurostat Spotřeba se v průběhu ekonomického cyklu příliš nemění. Propad ve spotřebě v roce 2007 a následně v roce 2008 je z části způsoben také kulminací úspor domácností, které právě v roce 2008 dosáhly svého vrcholu. Vývoj hrubých úspor domácností v Německu ilustruje graf č. 3. 7. Prudký vzestup spotřeby v roce 2009 byl z části také způsoben diskrečními opatřeními, která zavedla německá vláda. Lze se domnívat, že na vzestup spotřeby měl vliv především program šrotovného, kdy pomocí vládních příspěvků byla zvýšena poptávka a prodej nových aut. 36

Graf 3. 7: Hrubé úspory domácností v letech 2000 2012 jako % disponibilního příjmu 18,00% 17,50% 17,00% 16,50% 16,00% 15,50% 15,00% 14,50% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Hrubé úspory Zdroj: Eurostat Nárůst hrubých úspor domácností a snižování spotřeby může být připsáno nejistotě v očekáváních. Jak např. uvádí Karlin a Soskice (2008) nárůst spotřeby vyvolávají mimo jiné také reformy na trhu práce a to i ty připravované, jelikož lidé jsou v nejistotě z budoucích příjmů z důchodového systému a tak se uchylují právě k šetření. Tuto korelaci je v jisté míře možno pozorovat také u německých spotřebitelů, avšak zde lze pozorovat pozvolný nárůst úspor ještě před představením Hartzových reforem. 3. 2 Vliv fiskálních opatření Jak je zmíněno v části textu věnující se reformám, byly reformy zaváděné v Německu v době krize spíše zaměřeny na občany např. různé slevy na sociálním pojištění nebo změna daňové sazby. Takovéto opatření mají vliv především na spotřebu a úspory domácností, které jsou popsány v předešlé kapitole. Právě díky zaměřením těchto reforem se hůře vymezují další oblasti, kde by ekonomika mohla být jimi ovlivněna. Jediné opatření, které mohlo mít vliv také na průmysl, bylo šrotovné. Z toho důvodu se následující text zaměří se právě na změnu produkce ve zpracovatelském průmyslu. 3. 2. 1 Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu Jak se vyvíjela produkce aut a kolik nových aut bylo prodáno v Německu a kolik aut bylo vyexportováno, je uvedeno v kapitole o šrotovném (viz podkapitola 2. 2. 3. 1). Nyní je text zaměřen na to, jak si vedl zpracovatelský průmysl jako celek. 37

Tabulka 3. 2: Domácí produkce ve zpracovatelském průmyslu (PPI), roční růst v procentech 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 3.1% 1.3% 0.2% 0.6% 1.7% 2.4% 2.3% 2.3% 3.1% -3.4% 2.5% 4.4% Zdroj: OECD Z tabulky uvedené výše vyplývá, že produkce ve zpracovatelském průmyslu v Německu dosahovala každoročního růstu s výjimkou krizového roku 2009. Průměrný nárůst produkce v období 2000 2008 byl 7,1%. Tato vysoká expanze průmyslové výroby v předkrizovém období byla způsobena vysokou poptávkou po německém zboží v zahraničí (Koske a Wörgötter, 2010). Produkce ve zpracovatelském průmyslu také přispěla k rychlému zotavení německé ekonomiky z hospodářské krize. Lze konstatovat, že na vysoký meziroční nárůst produkce v tomto odvětví průmyslové výroby měly opatření zaváděna německou vládou pouze velmi nepatrný vliv a že nárůst v produkci byl výsledkem zahraniční poptávky. Zpracovatelský průmysl byl jedním z odvětví, kde i přes růst zaměstnanosti na národní úrovni výrazně klesla zaměstnanost za 10 let přibližně o milion osob (graf č. 12 v příloze). Pokles zaměstnanosti v tomto sektoru může být důsledkem nahrazování lidského kapitálu kapitálem fyzickým. Změna ve využitém kapitálu je většinou důsledkem plynoucích investic do tohoto sektoru, inovacemi a zaváděním nových technologií. V grafu č. 13 v příloze jsou vyobrazeny přímé zahraniční investice (FDI) plynoucí do Německa. 3. 3 Shrnutí V této kapitole jsme se snažili vymezit dopady reforem, popsaných v kapitole druhé, na ekonomiku. Zaměřili jsme se pak především na dopady reforem trhu práce, jelikož u nich šlo snadněji identifikovat vlivy na ekonomiku. Pozorovali jsme především, jak se mění náklady na práci, jak byla ovlivněna nabídka práce nebo jak se vyvíjela spotřeba domácností. Všechny představené reformy, jejichž výjimkou nebyly ani diskreční opatření, byly zaměřeny na domácnosti. Podle autorky to bylo z toho důvodu, že v Německu mohli pozorovat slabou domácí poptávku a ekonomika je více tažena poptávkou zahraniční, jak bylo v předcházejícím textu zmíněno. V důsledku zvyšujícího se počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (rostoucí nabídka práce) dochází k poklesu reálných mezd. Pokles reálných mezd vede ke zvýšení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Tato skutečnost je pro Německo, jako exportně 38