B_MRCR Místní rozpočty v ČR Úvodní blok Úvod Předmět Místní rozpočty v ČR je povinným předmětem, který je určen studentům bakalářského stupně studia. Je pojat jako seznámení studentů s problematikou financování územních samosprávných celků ve vazbě na znalosti makroekonomie a veřejných financí. Předmět je jednosemestrální a zakončuje se zkouškou, které předchází zápočet. Rozsah předmětu činí 2 hodiny přednášek a 2 hodiny cvičení, v kombinované formě 6 hodin řízených konzultací. Anotace Předmět Místní rozpočty ČR je zaměřen na problematiku rozpočtů obcí a krajů, a to jak v teoretické rovině, tak zejména v praktickém uplatnění. Předmět navazuje na předměty zabývajícími se veřejnými financemi. Obsahem je základní charakteristika finančních vztahů obcí jako základní jednotky státu, dále znalosti financování krajů, jejich organizačních složek a příspěvkových organizací, okrajově se dotýká problematiky daní a úvěrů v podmínkách municipalit. Pozornost je zaměřena i na význam vztahů ke státnímu rozpočtu.
Studijní cíle předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základními teoretickými i praktickými aspekty rozpočtů územní samosprávy. Poznatky z tohoto předmětu umožní studentům pochopit vazby veřejných rozpočtů v rámci ekonomiky státu, vytvořit si představu o základních finančních vztazích v rozpočtové soustavě, vysvětlit problematiku makroekonomických i mikroekonomických souvislostí místních rozpočtů. Předmět reaguje na aktuální problémy vyvolané finanční krizí a hospodářskou stagnací, cílem je tak poukázat na projev teoretických pouček v ekonomice obcí a krajů v současnosti. Absolventi budou po absolvování výuky schopni vymezit obsah a vztahy místních rozpočtů, charakterizovat základní finanční dopady makroekonomických jevů do hospodaření územní samosprávy a objasnit problematiku výdajů a příjmů obcí a krajů, popsat finanční plánování v jejich podmínkách a objasnit i vazby k fondům EU. Osnova předmětu 1. Postavení a struktura územní samosprávy v rámci veřejné správy a národního hospodářství 2. Decentralizace funkcí veřejných financí jako teoretické východisko místních rozpočtů 3. Úloha územní samosprávy při zabezpečování veřejných statků 4. Výdaje obcí a krajů, členění výdajů 5. Postavení místních rozpočtů ve veřejné rozpočtové soustavě, vztahy státu a územní samosprávy 6. Právní úprava rozpočtů územních samosprávných celků, postavení příspěvkových organizací 7. Majetek územní samosprávy a jeho financování a nakládání s ním 8. Rozpočet územní samosprávy, mimorozpočtové fondy, rozpočtový proces 9. Vlastní příjmy územních rozpočtů, daňové příjmy 10. Návratné příjmy územních rozpočtů
11. Finanční prostředky z fondů EU pro místní samosprávu 12. Efektivnost hospodaření a veřejná kontrola místních financí, spolupráce se soukromým sektorem Průvodce studiem předmětu s harmonogramem Předmět se vyučuje v rámci prezenční formy studia v rozsahu dotace dvě hodiny týdně ve formě přednášek a 2 hodiny cvičení. V kombinované formě studia se bude jednat o tři řízené konzultace po 2 hodinách. Informace o vyučujících Garantem předmětu je prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Vyučujícím předmětu v zimním semestru 2012 je Ing. Miroslav Červenka z katedry financí. Kancelář vedoucího katedry veřejné ekonomiky je ve 3. patře v Estonské ulici, č. dv. 323, kancelář garanta předmětu je ve 2. patře budovy univerzity v Estonské ulici, Praha 10, č. dv. E 226. Asistentkou katedry je paní Lenka Pokorná, č. dv. E 323. Konzultační hodiny vyučujícího jsou uvedeny v IS, jeho e-mailová adresa je 14264@mail.vsfs.cz, konzultace se konají v budově Estonská v Praze v místnosti E 309, v Mostě a Kladně v místnosti pro pedagogy.
Studijní literatura a další studijní materiály Povinná literatura: PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 588 s. ISBN 978-80- 7357-614-1. (alternativně lze použít: PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4) Doporučená literatura: ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, 208 s. ISBN 978-80-27212-11-0 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2005, 556 s. ISBN 80-7357-052-1 JÍLEK, Milan. Fiskální decentralizace, teorie a empirie. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7357-355-3 Pokyny Studenti se povinně přihlašují na zkoušku.
Hodnocení a ukončení předmětu Předmět je ukončen zkouškou. Předpokladem pro připuštění ke zkoušce je zápočet, podmíněný též úspěšnou prezentací seminární práce. Zkouška se skládá z písemného testu a z následující ústní zkoušky. Podmínkou pro připuštění k ústní zkoušce je úspěšné složení písemného testu (50 % z 10 otázek). Test se bude skládat z 10 otázek s možnostmi a, b, c. Kromě teoretických znalostí z témat kurzu a základní terminologie, zde bude jeden dotaz týkající se ukazatelů v oblasti veřejných rozpočtů. Podmínkou pro složení ústní zkoušky je úspěšné zodpovězení jedné vylosované zkušební otázky. Aktuální informace Jméno vyučujícího Ing. Miroslav Červenka
Tematický blok 1 hospodářství Postavení a struktura územní samosprávy v rámci veřejné správy a národního Úvod Veřejná správa jako součást veřejného sektoru představuje důležitou část v každém národním hospodářství. Územní samospráva tvoří, po reformách v 90. letech minulého století, jeden ze základů moderního státu, přičemž kromě správních funkcí jsou neméně důležité její funkce ekonomické a nezastupitelná je její úloha při zajišťování ne nevýznamné skupiny veřejných statků. Tato úloha je posílena decentralizací kompetencí ve veřejném sektoru, kdy stát řadu úkolů za zajištění veřejných statků pro občany přenáší na územní samosprávu. Od této decentralizace se předpokládá vyšší hospodárnost a vyšší úroveň veřejné kontroly nad kvalitou a kvantitou těchto veřejných statků i nad jejich financováním. Tematický blok seznamuje posluchače se základními poznatky z teorie územní samosprávy vycházející z teorie veřejné správy, správního práva a veřejných financí, postavení územních samosprávných celků v ekonomice ČR a vazbu se státními orgány, soukromým sektorem apod. K hlubšímu studiu některých oblastí je doporučeno studium další literatury, včetně doporučené literatury a periodického odborného tisku. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá základní znalosti z oblasti veřejné správy a bakalářského kurzu Veřejné finance, což platí pro celý kurz. Studijní cíle Základním cílem je podat přehled o postavení, funkci a současných ekonomických problémech územních samosprávných celků.
Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: územní samospráva jako nestátní subjekt územní samosprávný celek jako ekonomická jednotka ekonomická role územní samosprávy vztah mezi územní samosprávou a ústřední vládou veřejná volba na úrovni územní samosprávy Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: územní samosprávný celek rozhodovací autonomie obcí a krajů samostatná působnost přenesená působnost Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: V čem vidíte úskalí zvyšování alokační efektivnosti na úrovni územní samosprávy? Jak byste zhodnotili veřejné rozhodování na úrovni územní samosprávy? Jaké vztahy mezi státem a územní samosprávou byste považovali za optimální a proč? Zhodnoťte smíšený model územní samosprávy využívaný v ČR, rozsah samostatné a přenesené působnosti Studijní literatura a odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 1 a 2.
Tematický blok 2 rozpočtů Decentralizace funkcí veřejných financí jako teoretické východisko místních Úvod Fiskální decentralizace je založena na částečné decentralizaci veřejných příjmů, včetně daňových. V tomto tematickém bloku se studenti seznámí s problematikou decentralizace některých funkcí veřejných financí, což je teoretické východisko rozpočtů územní samosprávy. Stěžejní teorií je teorie fiskálního federalismu, která bude, s využití znalostí z kurzu Veřejné finance, aplikována na konkrétní příklady obcí a krajů. Budou rozebrány možnosti decentralizace alokační funkce veřejných financí a její dopad do financování veřejných statků územními samosprávnými celky v základních oblastech (školství, zdravotnictví, sociální služby, doprava, veřejné komunikace, odpadové hospodářství). S tématem souvisí možnosti decentralizace redistribuční funkce a stabilizační funkce s poukázáním na vztah k rozvoji zejména regionů. Bude rozebrán smíšený model fiskálního federalismu v ČR s jeho decentralizačními prvky, který je předpokladem decentralizace kompetencí ve veřejném sektoru. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalost bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Cílem tohoto bloku je seznámit studenty s pojetím fiskálního federalismu jako teoretického východiska pro financování územní samosprávy. Tento teoretický problém bude aplikován na podmínky obce, včetně názorného ukázání optimálního přiřazení příjmů a
výdajů rozpočtům jednotlivých vládních úrovní u typických veřejných statků. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: decentralizace pravomocí fiskální decentralizace decentralizované financování vybraných veřejných statků stabilizační funkce regionů (krajů) Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: fiskální federalismus decentralizace funkcí veřejných financí analýza prospěchu modely fiskálního federalismu Oatesův teorém decentralizace decentralizace kompetencí míra soběstačnosti sdílené daně dotace Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké přednosti a úskalí mají vertikální a horizontální model fiskálního federalismu z pohledu územní samosprávy? Jak si představujete optimální míru finanční soběstačnosti územního samosprávného celku? Jaké změny v uplatňovaném modelu fiskálního federalismu v ČR očekáváte a proč? Jak byste hodnotili nedávné reformy veřejné správy v ČR s ohledem na teorii fiskálního federalismu?
Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 4. Tematický blok 3 Úloha územní samosprávy při zabezpečování veřejných statků Úvod Třetí tematický blok je věnován úkolům územní samosprávy při zabezpečování veřejných statků. Veřejné statky jsou většinou zabezpečovány prostřednictvím lokálního a regionálního veřejného sektoru, včetně čistého veřejného statku vlastní veřejné správy. Existují teoreticky různě zdůvodněné rozdíly v delegování kompetencí, v pravomoci a odpovědnosti za zajišťování různých veřejných statků na obce, popř. kraje, i ve způsobu financování těchto veřejných statků. Územní samospráva může zajišťovat veřejné statky buď prostřednictvím vlastních neziskových organizací, nebo veřejnou zakázkou u soukromého sektoru, popř. společnou participací veřejného a soukromého sektoru. Způsob financování produkce veřejných statků ovlivňuje především charakter těchto statků, přičemž hlavním zdrojem financování čistých veřejných statků je tzv. daňová cena. Dalším možným zdrojem je tzv. uživatelský poplatek. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad přepokládá znalost problematiky veřejných statků z bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto bloku je objasnit teorii veřejných statků v podmínkách územních samosprávných celků, jejich orgánů a jimi zřizovaných organizací. Dalším cílem je naučit studenty možné způsoby zajišťování produkce veřejných statků územními samosprávnými celky a její financování, včetně odůvodnění. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: lokální a regionální veřejný sektor veřejná správa jako čistý veřejný statek financování produkce veřejných staků Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: veřejný statek daňová cena uživatelský poplatek substituční efekt veřejná zakázka PPP Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jak se promítají jednotlivé způsoby zabezpečování lokálních a regionálních veřejných statků do finančních vazeb státu a krajů a obcí? Zhodnoťte různé způsoby zabezpečování veřejných statků z pohledu alokační efektivnosti Kdy je vhodné zabezpečovat veřejné statky prostřednictvím organizační složky a kdy prostřednictvím příspěvkové organizace? Jaké výhody představuje partnerství se soukromým sektorem? Jaká doporučení ke zvýšení alokační efektivnosti byste doporučovali ve Vaší obci?
Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 3. Tematický blok 4 Výdaje obcí a krajů, členění výdajů Úvod Dalším tématem je problematika veřejných výdajů územních samosprávných celků. Východiskem je skutečnost, že jednotlivé stupně územní samosprávy se podílejí na zabezpečování a financování stále většího spektra veřejných statků pro obyvatelstvo. Výdaje územní samosprávy se člení podle tzv. rozpočtové skladby a z dalších hledisek (plánovatelnost, pravidelnost, podle funkce veřejných financí). Základní členění je rozdělení na výdaje běžné a výdaje kapitálové. V běžných výdajích mají důležité místo neinvestiční transfery, a to vůči obyvatelstvu, příspěvkovým organizacím, podnikatelským subjektům a jiným rozpočtům. V kapitálových výdajích jsou nejdůležitější investiční výdaje, nákup majetkových podílů a kapitálové transfery. Z hlediska členění výdajů územní samosprávy podle funkcí veřejných financí mají hlavní význam alokační výdaje. Dále se budeme zabývat výdaji na ekonomickou infrastrukturu a sociální infrastrukturu. Podrobně budou rozebrány zejména výdaje na zabezpečení čistých veřejných statků krytých výnosem svěřených a sdílených daní. Bude rozebráno i plánování výdajů v podmínkách obce a faktory, které na tyto výdaje mají největší vliv. Poslední probíranou oblastí bude efektivnost výdajů místních rozpočtů, včetně rozebrání jejích předpokladů Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto bloku je seznámit studeny v návaznosti na znalosti z mikroekonomie, makroekonomie a z kurzu Veřejné finance s problematikou výdajů územních samosprávných celků. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: členění veřejných výdajů územní samosprávy vývoj veřejných výdajů charakter investičních výdajů struktura a vývoj běžných výdajů infrastrukturní výdaje Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: veřejné výdaje běžné výdaje kapitálové výdaje transfery alokační výdaje sdružování finančních prostředků efektivnost veřejný zájem Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Podle jakých hledisek se člení výdaje územních samosprávných celků?
Co patří do běžných výdajů obce? Jaké jsou hlavní kapitálové výdaje? Objasněte problematiku transferů příspěvkovým organizacím zřizovaným obcí nebo krajem. K čemu slouží sdružování finančních prostředků mezi obcemi? Jaké má obec daňové povinnosti? Co rozumíte efektivností veřejného sektoru v podmínkách obce? Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 9. Tematický blok 5 Postavení místních rozpočtů ve veřejné rozpočtové soustavě, vztahy státu a územní samosprávy Úvod Finanční systém jednotlivých článků územní samosprávy tvoří územní rozpočet a mimorozpočtové fondy. Tento finanční systém je nedílnou součástí celkového finančního systému státu a je tak součástí veřejné rozpočtové soustavy. V tomto bloku studia se studenti seznámí se začleněním rozpočtů obcí a krajů do rozpočtové soustavy ČR, která bude také vysvětlena. Budou rozebrány rozpočty z různých hledisek (účetní, fondové apod.), dále budou vysvětleny funkce rozpočtu obecně a význam rozpočtů územních samosprávných celků. Samostatnou částí je objasnění rozpočtových vztahů státu a územních samosprávných celků.
Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Cílem tohoto studijního bloku je podrobněji se seznámit se začleněním rozpočtů územních samosprávných celků do rozpočtové soustavy ČR. Zároveň je cílem, aby studenti získali teoretické znalosti o rozpočtu obecně a v návaznosti na to dovedli vysvětlit význam rozpočtů obcí a krajů. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: finanční systém na úrovni územní samosprávy principy finančního systému územní rozpočet jako součást rozpočtové soustavy rozpočet obce jako veřejný rozpočet vztah státního rozpočtu a územních rozpočtů Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: veřejný rozpočet bilance přebytek schodek mimorozpočtové fondy
dobrovolný svazek obcí rozpočtové opatření dotace Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Popište začlenění rozpočtů obcí a krajů do rozpočtové soustavy ČR Z jakých hledisek se můžeme dívat na veřejný rozpočet? Vysvětlete problematiku rozpočtového přebytku a rozpočtového schodku Pojednejte o rozpočtovém určení daní ve vztahu k rozpočtu obce Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 5. Červenka, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 4 a 5. Tematický blok 6 Právní úprava rozpočtů územních samosprávných celků, postavení příspěvkových organizací
Úvod V rámci veřejných rozpočtů se nakládá s financemi získanými od daňových poplatníků, tedy z pohledu subjektů veřejné správy s cizími zdroji. Tomu odpovídá také poměrně velké omezení nakládání s nimi, což je zakotveno v řadě zákonů i podzákonných norem. Základní pravidla jsou stanovena v zákonech o rozpočtových pravidlech a dále v podzákonných normách upravujících termíny a zásady vypořádání vztahů se státním rozpočtem a rozpočtovou skladbu. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Cílem tohoto bloku je vysvětlit základní právní předpisy upravující oblast veřejných rozpočtů a nakládání s rozpočtovými prostředky. Dalším cílem je studenty seznámit s postavením příspěvkových organizací a vysvětlit jim důvody regulace nakládání s veřejnými prostředky. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Zákonná omezení při nakládání s rozpočtovými zdroji Právní úprava jednotného třídění ve veřejných rozpočtech Vypořádání vztahů se státním rozpočtem Vazby rozpočtu zřizovatelů (obcí a krajů) a příspěvkových organizací Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: rozpočtová pravidla
rozpočtová skladba rozpočtová kapitola mandatorní výdaje správce rozpočtu závěrečný účet kontrola hospodaření Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké základní právní normy upravují oblast místních rozpočtů a co je předmětem jejich úpravy? Pojednejte o rozpočtové skladbě místních rozpočtů Jak byste charakterizovali ekonomické postavení příspěvkové organizace zřízené obcí? Studijní literatura, odkazy Červenka, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 3. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích
Tematický blok 7 Majetek územní samosprávy a jeho financování a nakládání s ním Úvod Majetek je zpravidla vymezován jako bohatství, neboť má hodnotu, tržní cenu, může být směněn na peněžní formu. Vlastnické právo je proto jedním z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy, obce mohou vlastnit různé druhy nemovitého majetku (lesy, půdu, stavby, lomy) i movitého majetku. O způsobu využívání majetku ve vlastnictví územního samosprávného celku rozhodují volené orgány v rámci zákona (zejména zákon o obcích a zákon o krajích). Majetek, který příslušný článek územní samosprávy vlastní, primárně slouží k zabezpečování veřejných statků. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalost bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Cílem tohoto tematického bloku je seznámit studenta s majetkem obcí a krajů, jeho funkcemi, zásadami pro jeho využití a nakládání s ním, ve vazbě na právní normy probírané v tematickém bloku 6. Bude rozebrán obecně význam vlastnictví majetku územní samosprávou, druhy majetku a investice do rozšiřování majetku. Bude probrána problematika majetku obcí a krajů v ČR. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: význam vlastnictví majetku územní samosprávou
možnosti využívání obecního majetku druhy majetku, jeho evidence a inventarizace investice do rozšiřování majetku Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: majetek obce lokální a regionální veřejný sektor bonita obce veřejně prospěšný účel právní subjektivita inventarizace cenová mapa bytový fond pronájem investice Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jak byste definovali majetek územní samosprávy? Pojednejte o možném využití nemovitého majetku obce Jaký máte názor na majetkovou účast obcí na podnikání jiných subjektů? Jaké jsou zásady pro investice obcí? Vysvětlete inventarizaci majetku územního samosprávného celku Jaké jsou problémy v hospodaření s majetkem územní samosprávy v ČR?
Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 10. Tematický blok 8 Rozpočet územní samosprávy, mimorozpočtové fondy, rozpočtový proces Úvod Územní rozpočet je nejdůležitější součástí finančního systému na úrovni územní samosprávy, neboť je hlavním nástrojem zajištění její činnosti. Optimální míru přiřazení příjmů a výdajů územním rozpočtům ovlivňuje míru samofinancování i míru finanční soběstačnosti danou poměrem vlastních příjmů k celkovým příjmům. Na úrovni územní samosprávy jsou zřizovány také mimorozpočtové fondy. Kvalita rozpočtu závisí na zohlednění makroekonomických i mikroekonomických faktorů při jeho přípravě a na kvalitě celého rozpočtového procesu. Územní rozpočet by měl být nástrojem financování cíleně naprogramovaných potřeb v oblasti zabezpečování různých veřejných statků, a to z dlouhodobého hlediska. Z tohoto pohledu nabývá na významnosti rozpočtové prognózování. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad problematiky předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Hlavním cílem tohoto bloku je poskytnout studentům informace z oblasti územních rozpočtů pojmu, struktury, dále objasnit existenci mimorozpočtových fondů a rozebrat rozpočtový proces obce, včetně závěrečného účtu. Vysvětleny budou i metody rozpočtování. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: příjmy a výdaje obecního rozpočtu příprava místního rozpočtu projednávání místního rozpočtu metody rozpočtování v podmínkách obce činnost obce po skončení rozpočtového roku Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: rozpočtové zásady míra soběstačnosti rozpočtové období rozpočtová prognóza rozpočtový proces rozpočtové programování závěrečný účet Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Vysvětlete hlavní rozpočtové zásady uplatňované při sestavování místního rozpočtu Co je to míra soběstačnosti obce a jaký má praktický dopad? Vysvětlete pojem rozpočtová prognóza, její závaznost, metody zpracování
Popište rozpočtový proces obce Jaký je význam závěrečného účtu obce a kdo jej projednává? Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 5. Tematický blok 9 Vlastní příjmy územních rozpočtů, daňové příjmy Úvod Příjmy územních rozpočtů jsou převážně nenávratné, doplňkovou část tvoří příjmy návratné. Základní členění příjmů je rozdělení na příjmy běžné a příjmy kapitálové. Podstatnou část běžných příjmů tvoří příjmy daňové vycházející z již probraného daňového určení. V místních rozpočtech hrají určitou roli i místní poplatky a správní poplatky. Mezi obcemi však existují značné rozdíly v daňovém výnosu, které následně ovlivňují rozsah a úroveň zajišťovaných veřejných statků, a to včetně veřejných statků čistých. Nedaňové příjmy (např. příjmy z vlastního podnikání a uživatelské poplatky) mají v příjmech územní samosprávy zpravidla doplňkový charakter. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad přepokládá znalosti v rozsahu bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle V tomto bloku bude posluchačům objasněna oblast příjmů územních rozpočtů. Budou rozebrány daňové a nedaňové, vývoj příjmů územních rozpočtů. Pozornost bude věnována zejména daňovým příjmům obcí. Dále bude vysvětlena daňová pravomoc územních samosprávných celků a v návaznosti na to místní poplatky, uživatelské poplatky a podnikání územní samosprávy. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: charakteristika požadavků kladených na příjmy územních rozpočtů třídění vlastních příjmů daňové příjmy územních rozpočtů vlastní nedaňové příjmy rozpočtu obce vývoj příjmů územních rozpočtů Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: daňové příjmy majetkové daně daňový výnos místní poplatky uživatelské poplatky příjmy z vlastního podnikání příjmy z pokut Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké daně jsou nejdůležitější z hlediska rozpočtu obce?
Má obec a kraj daňovou pravomoc, případně jakou? Pojednejte o daňových příjmech obce Vysvětlete problematiku uživatelských poplatků, rizika jejich zavádění Jaké by měly být zásady pro vlastní podnikání obce, jaká hrozí rizika? Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 6. Tematický blok 10 Návratné příjmy územních rozpočtů Úvod Tematický blok se zaměřuje na oblast návratných příjmů rozpočtů územních samosprávných celků. V případě obcí a krajů přichází v úvahu úvěr, příjmy z emise obligací a návratné finanční výpomoci. U návratných zdrojů je však v rozpočtu na výdajové straně počítat do budoucna s úrokovým zatížením, které snižuje disponibilní zdroje a tedy budoucí výdaje územního samosprávného celku. U komunálních obligací vedle toho existuje riziko, že nebudou umístěny na trhu. Hlavním návratným zdrojem je stále bankovní úvěr, a to především krátkodobý překlenovací nebo dlouhodobý investiční. Další možností financování investiční potřeby obcí a krajů je finanční leasing. V této souvislosti je důležitá oblast zajištění, kde přichází často v úvahu zástava majetku obce nebo kraje. Přestože stát za závazky obcí a krajů neručí, zadlužení obcí představuje významnou část veřejného dluhu, který má dopady na státní rozpočet a veřejné finance jako celek, proto je míra zadlužení územní samosprávy regulována, a to především u závazků se splatností delší než jeden rok. Vedle toho je sledována i dynamika zadlužení. Analýza dluhové služby je využívána i při poskytování prostředků ze strukturálních fondů EU. Vstupní znalosti a dovednosti
Výklad přepokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Hlavním cílem této části předmětu je vysvětlit problematiku návratných příjmů územních rozpočtů. Budou rozebrány druhy návratných příjmů, regulace zadlužení územní samosprávy. Vedlejším cílem je naučit studenty uvažovat o účelu jednotlivých finančních produktů z pohledu obce. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: druhy návratných příjmů druhy bankovních úvěrů úrokové zatížení obce důvody regulace zadlužení územní samosprávy analýza dluhové služby Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: bankovní úvěr komunální obligace návratná finanční výpomoc leasing úrok zajištění závazků zadlužení Maastrichtská kritéria
Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké jsou návratné finanční zdroje územní samosprávy? Jaké jsou přínosy a rizika přijetí bankovního úvěru obcí? Pojednejte o možnostech zajištění při úvěrování obce Vysvětlete komunální obligace Jaké jsou důvody regulace zadlužení obcí? Jaká je podstata leasingu? Zanalyzujte současné problémy zadlužení obcí a krajů v kontextu aktuálních problémů veřejných financí ČR Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 8. Tematický blok 11 Finanční prostředky z fondů EU pro místní samosprávu Úvod Tematický celek se věnuje problematice využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU územními samosprávnými celky. V Evropské unii se regionální politika dostala do popředí zájmu v souvislosti s vytvořením strukturálních fondů v roce 1958. Byl vytvořen Evropský sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond, později Evropský fond regionálního rozvoje a Kohezní fond. Specifickým fondem je po povodních v roce 2002 vzniklý Fond solidarity. Mezi nástroje regionální politiky EU patří nástroje makroekonomické (protekcionismus ve vztahu k regionům), mikroekonomické (realokace pracovních sil, dotace na dopravu
a na vytvoření pracovních míst) a nástroje institucionální (regionální rozvojové agentury). Podpora je zaměřena na zaostávající regiony (HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU), regiony ohrožené sociálním úpadkem a podporu lidských zdrojů. Při společném financování se využívají rozpočtová pravidla a stanovené rozpočtové zásady. Dotace z fondů EU jsou územním samosprávným celkům distribuovány především s využitím regionů soudržnosti, tzv. NUTS II. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Cílem tohoto tématu je objasnit fungování strukturálních fondů EU a jejich význam pro rozpočty územních samosprávných celků. Budou vysvětleny základní pojmy z oblasti fondů EU a poskytnuty základní informace o fondech, z nichž lze v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky. Naznačen bude možný vývoj v čerpání z fondů EU po roce 2013. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: strukturální fondy EU priority EU z pohledu regionů regionální politika EU kohezní politika EU perspektivy financování z fondů EU po roce 2013 Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: absorpční kapacita NUTS II
brownfields cílová skupina Evropský sociální fond globální grant individuální projekt Fond soudržnosti Regionální operační program operační programy příhraniční spolupráce uznatelný náklad JESSICA program rozvoje kraje projekt rozpočet projektu udržitelnost projektu veřejná podpora Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Popište zásady regionální politiky EU Co je cílem Kohezní politiky EU? Pojednejte o Evropském sociálním fondu Co je to NUTS II a jaké na této úrovni fungují orgány? Jaké jsou rozdíly mezi grantovým projektem a individuálním projektem? Vysvětlete regionální operační programy Objasněte rozpočet projektu a udržitelnost projektu Jaká jsou omezení u veřejné podpory?
Studijní literatura, odkazy www.strukturalni-fondy.cz Tematický blok 12 Efektivnost hospodaření a veřejná kontrola místních financí, spolupráce se soukromým sektorem Úvod Výdaje územních rozpočtů v důsledku pokračující decentralizace kompetencí neustále rostou, proto je stále významnější otázka hospodářské efektivnosti veřejného sektoru a municipálního sektoru obzvláště. To souvisí i s problémem nepřímé volby. Efektivnost v užším smyslu se zpravidla posuzuje jako výsledek vztahu mezi vstupy a výstupy, s ohledem na zajišťované veřejné statky se v teorii místních financí zdůrazňuje pojetí paretovské efektivnosti alokace veřejných výdajů. Ta vyžaduje, aby počet jedinců ochotných vzdát se určitého objemu soukromých statků rovnal počtu jedinců, který musí tyto soukromé statky oželet, aby mohly být (z jejich daní) financována produkce veřejných statků. Paretovské pojetí efektivnosti vychází z předpokladu hospodárnosti, individuálního užitku a skutečnosti, že kolektivní užitek je individualistický. K tomu přistupuje i otázka účelnosti, což souvisí s definováním tzv. veřejného zájmu. K měření efektivnosti slouží různé metody např. komparativní metody, standardy, normativy nebo limity. Vzhledem k tomu, že v místních rozpočtech převažují veřejné zdroje, podléhá hospodaření krajů a obcí veřejné kontrole a dále finanční kontrole, případně auditu. Neméně důležitá je i vnitřní kontrola a správně nastavený vnitřní kontrolní systém. Hlavním cílem kontroly je posoudit dodržování právních předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky soustředěnými v rozpočtu územního samosprávného celku nebo mimorozpočtovém fondu a zajistit jejich ochranu. K tomu jsou využívány různé kontrolní metody (porovnání skutečného stavu s dokumentací, vyhodnocení správnosti postupů, ověřování účetních operací, kontrolní výpočty, analýzy). Forem participace veřejného a soukromého sektoru je celá řada. Ke spolupráci dochází na základě podrobně formulovaných smluv, kde je zejména stanoven druh, množství a kvalita zajišťovaného veřejného statku, cena a platební podmínky a odpovědnosti.
Možností je celá řada od smluvního provozu existujícího municipálního podniku, přes dlouhodobý pronájem municipálního majetku (nebo i podniku) soukromé firmě, založení společného podniku až po modely PPP. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti v rozsahu bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Cílem posledního bloku kurzu je v návaznosti na probraná témata vysvětlení problému efektivnosti hospodaření územních samosprávných celků. V návaznosti na to bude vysvětlena problematika veřejné kontroly, finanční kontroly a auditu obcí a krajů. Samostatným blokem bude oblast spolupráce se soukromým sektorem, zejména veřejné zakázky a modely PPP. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: problematika efektivnosti výdajů územních rozpočtů veřejný zájem, hospodárnost a účelnost u lokálních veřejných statků finanční kontrola a audit u municipálních subjektů vnitřní kontrolní systém obce kontrolní metody modely partnerství veřejného a soukromého sektoru Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: efektivnost paretovská efektivnost hospodárnost
účelnost standard a normativ audit municipální podnik PPP Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Co rozumíte efektivností veřejného sektoru v širší a užším pojetí? Charakterizujte metody objektivizace potřeb v lokálním a regionálním veřejném sektoru Jakým způsobem byste zvýšili alokační efektivnost výdajů územních rozpočtů? Popište finanční kontrolu rozpočtu obce Jaké znáte druhy kontroly a jaké kontrolní metody? Pojednejte o municipálním podniku Co to je PPP a jaké základní modely znáte? Studijní literatura, odkazy PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 9.4., 5.5. a 3.3. www.pppcentrum.cz Závěrečný blok
Informace o závěrečném testu/formě a obsahu zkoušky Pro obě formy studia je předmět zakončen písemným testem a ústní zkouškou.