Sborník. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. 1. díl

Sborník projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CZ.1.07/2.3.00/09.0134 Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1. díl Olomouc 2012

Moravská vysoká škola Olomouc Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 1. díl Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek Olomouc 2012

Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č. 3: Pilotní ověření systému vzdělávání pracovníků VaV projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Editoři: Adéla Hoštičková, Petr Ščigalek, 2012 A P L I K O V A T E L N Ý S Y S T É M D A L Š Í H O V Z D Ě L Á V Á N Í VE V av C Z. 1. 0 7 / 2. 3. 0 0 / 0 9. 0 1 34

OBSAH I. část ÚVOD... 3 ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 5 KOLEKTIV AUTORŮ II. část RECENZE DOKUMENTU ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 79 JANA BERKOVÁ RECENZE PRÁCE "ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA"... 82 STANISLAV BUŘVAL RECENZE K TEXTU ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 85 VLADIMÍR DIVÍN RECENZE NA DOKUMENT: ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 89 MARIE HRABALOVÁ OPONENTURA PROJEKTU CIO... 93 MIROSLAV KLEINBAUER RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 96 MARTIN KŘEPELKA RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA SE ZAMĚŘENÍM NA DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 102 PETR MACHALÍK RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 107 BARBORA MAZALOVÁ RECENZE ANALÝZY EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 112 ANTONÍN SEDLÁČEK 3

POHLED NA ICT INFRASTRUKTURU A SLUŽBY PROJEKTU CIO... 115 RADOVAN ŠIMEK SLUŽBA JAKO PRODUKT A JEHO ODLIŠENÍ OD KONKURENCE... 118 JITKA ŠKRABALOVÁ RECENZE DOKUMENTU ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA... 122 KAMILA ŠTĚPÁNOVÁ VYUŽITÍ INTERNETOVÉHO MARKETINGU PRO PROJEKT CIO... 125 RADEK TEGEL MARKETINGOVÁ STRATEGIE PRO CIO... 129 PETRA TICHÁČKOVÁ 2

ÚVOD Sborník závěrečných prací absolventů vzdělávacího programu projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu (dále jen APSYS) je ukázkou schopnosti pracovníků jak akademického tak podnikatelského prostředí přemýšlet a tvořit mimo obor svého vzdělání a pracovního zaměření a předkládat své myšlenky v podobě textu splňujícího požadavky odborného vědeckého textu. Uveřejněné texty ve sborníku jsou projevem připravenosti účastníků projetu APSYS pracovat v interdisciplinárních týmech zabývajících se vědeckovýzkumnou činností na pomezí vědy a praxe, tedy zvláště inovačními procesy. Není tedy náhoda, že na textech spolupracovali pracovníci akademických institucí (Moravské vysoké školy Olomouc, Vysoké školy logistiky v Přerově a Fyzikálního ústavu Univerzity Palackého v Olomouci) a podnikatelské organizace (TESCO SW). První díl sborníku závěrečných prací předkládá společné dílo zaměstnanců Moravské vysoké školy Olomouc a TESCO SW. Autoři se společně zamysleli nad podmínkami a konceptem vzniku nového inovačního centra v Olomouckém kraji. Inspirací jim byla Regionální inovační strategie Olomouckého kraje 1, ve které se uvádí: Regionální inovační strategie Olomouckého kraje není izolovaný dokument, ale pevná součást / jeden konkrétní projekt Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRUOOK). PRUOOK také řeší celou řadu dalších problémů spojených s rozvojem podnikatelského prostředí a kvality pracovní síly a RIS OK se tak na tento program může odkázat a zabývá se pouze vybranými klíčovými tématy souvisejícími s regionálním ekonomickým rozvojem postaveným na růstu konkurenceschopnosti. Regionální inovační strategie Olomouckého kraje je v současné době připravena na papíře k realizaci. Jedná se sice o komplexní, realizovatelný a věrohodný dokument, ale přesto bude jeho úspěšnost možné posuzovat až podle pozitivních změn, které budou výsledkem realizace nástrojů a opatření obsažených v této strategii. Dovolíme si nicméně předpokládat, že několik desítek zúčastněných osob nevěnovalo svůj drahocenný čas a schopnosti jenom k sepsání dokumentu, ale že jsou pevně odhodlány přispět k uskutečnění tohoto plánu. V současné době v OLK neexistuje žádné systémové ukotvení podpory inovačních procesů. Stávající návrh RIS je teprve první fází v dlouhodobém, kontinuálním procesu vytváření a udržení konkurenční výhody místní ekonomiky vycházející z inovací. S ohledem na zajištění kontinuity a koherence jednotlivých opatření je nutné vytvořit systémový rámec, který bude primárně sloužit k řízení, koordinaci a realizaci inovačních procesů. Cílem je zamezit roztříštěnosti 1 Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje [online]. 2011 [cit. 14. 5. 2012]. Dostupný z WWW: www.kr-olomoucky.cz/regionalni-inovacnistrategie-a-inovacni-potencial-olomouckeho-kraje-cl-542.html. 3

jednotlivých aktivit, zajistit koordinaci, usnadnit komunikaci a poskytnout synergii. Systémový rámec zejména orgány, které určují strategickou orientaci Olomouckého kraje, musí reprezentovat zájmy podnikatelského, akademického, veřejného i občanského sektoru. Mezi tvorbou strategie a její realizací je zásadní rozdíl. Příprava strategie je kreativním procesem, který vyžaduje zapojení co nejširšího okruhu reprezentantů regionu s potřebnými znalostmi a zkušenostmi a případně i rozdílnými pohledy na budoucnost regionální ekonomiky. Na druhé straně zajištění realizace je úkolem manažerským, který vyžaduje podrobný dohled nad aktivitami mnoha jednotlivců a soukromých i veřejných organizací. Pro úspěšnou realizaci strategie a dosažení jejího globálního cíle je nezbytné vytvořit novou organizační infrastrukturu, jejíž hlavní funkcí je propojování a koordinace inovačních aktivit ve všech oblastech, zejména: a) Organizace a řízení (orgány, organizace, platformy) b) Finanční zdroje c) Specifické know-how o inovačních procesech d) Inovační kultura v regionu e) PR a marketing Proces implementace a kontinuální aktualizace RIS musí být veden aktéry s vysokou mírou kompetence a legitimity. Úspěšnost RIS je podmíněna zapojením kompetentních a legitimních lídrů v regionu, kteří budou schopni udržet podporu a důvěru všech partnerů v regionálním inovačním systému. Jedním z nástrojů, jak zajistit dostatečnou míru legitimity RIS je aktivní účast úspěšných regionálních podnikatelů a výkonných pracovníků soukromých společností na celém procesu. Tito lídři mohou do strategie vnést tolik potřebný vhled a příklady dobré praxe týkající se řízení inovací ve vlastních podnicích (příp. mateřských koncernech), předvídat směřování jednotlivých tržních segmentů a kapitálově zajistit další rozvoj inovačních aktivit. Autoři zpracovali vlastní analýzu ekonomického prostředí Olomouckého kraje a navrhli podnikatelský záměr nově vznikajícího inovačního centra. Při zpracovávání autoři využili metody společenských i exaktních věd, navázali na znalosti získané ve vzdělávacím programu APSYS, využili své současné odborné znalosti a své závěry opřeli o konzultace s odborníky v oblasti ekonomiky, ekonomie, sociologie, managementu a řízení inovací, marketingu, informatiky. Analýza je zpracovaná v podobě základního projektu a na něj přímo navazujících odborných recenzí projektu, které ukazují směr dalšího možného rozvoje základního projektu. Druhá část sborníku je souborem prací akademických pracovníků i pracovníků podnikatelské organizace, které řeší aktuální problémy inovací, které si autoři sami zvolili. Všechna témata jsou konceptem řešení konkrétních aktuálních zadání v zaměstnavatelských organizacích autorů. Dana Pokorná, manažer projektu APSYS 4

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra ANALÝZA EKONOMICKÉHO PROSTŘEDÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR INOVAČNÍHO CENTRA Kolektiv autorů MVŠO a TESCO SW pod vedením Dana Pokorná, Marek Vaculík Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., TESCO SW a.s. dana.pokorna@mvso.cz, marek.vaculik@o-k-i.cz Úvod Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr Inovačního centra je společnou prací zaměstnanců Moravské vysoké školy Olomouc a Tesco SW. Autoři se společně zamysleli nad podmínkami a konceptem vzniku nového inovačního centra v Olomouckém kraji. Inspirací jim byla Regionální inovační strategie Olomouckého kraje. 1 Metodika 1.1 Design zpracování projektu CIO Příprava projektu formulace cílů projektu, volba postupu, volba metod. Realizace výzkumu design nabízených služeb CIO, zpracování dotazníku na základě designu služeb, realizace dotazníkového šetření, vyhodnocení dotazníků kvantitativní i kvalitativní, zpracování výstupů do podoby koncepce projektu - zpracování koncepce ve vytýčených oblastech marketing, personalistika, ekonomika. 1.2 Použité metody Hypoteticko-deduktivní přístup je používán tam, kde je potřeba vysvětlit empiricky získané výsledky a vyvozovat z nich další důsledky, které mohou být potvrzeny. Hypoteticko-deduktivní přístup je typickým přístupem pro tvorbu definic a hypotéz. Formulace hypotéz díky tomuto přístupu sdělují empiricky získané poznatky a existuje-li ve zkoumané oblasti teorie, má k ní být při formulaci hypotéz také přihlíženo. Hypoteticko-deduktivní přístup směřuje ve výsledku až k vytvoření teorie 2. Hypoteticko-deduktivní přístup je základní přístup pro vytvoření rámce celého projektu, zvláště ve fázi výzkumu směřující k formulaci hypotéz pro kvantitativně vyhodnocovanou část 2 srov. Hubík, S., Hypotéza, s. 16. 5

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV systematického přehledu a při tvorbě oblastí potřebných pro zpracování dílčích koncepcí. Deskripce neboli popis je přístup použitý při práci s kvantitativními i kvalitativními daty. Deskripce je součástí úvodních fází výzkumu i interpretace výsledků výzkumu. Deskripce může být i samotným výstupem výzkumu, zvláště pak kvalitativního 3. V kvantitativním výzkumu je deskripce hlavním přístupem při prezentaci získaných dat a předstupněm následné interpretace dat. V kvalitativním šetření je kvalitní deskripce základní výchozí bází, ke které se vztahuje následná interpretace kvalitativních dat. Pro deskripci v kvalitativním výzkumu je důležitá přípravná fáze výběru výzkumného materiálu 4, vytvoření struktury pro záznam dat a také vytvoření obecnějších významových kategorií 5. Při interpretaci kvalitativních dat je důležitá přesnost provedené deskripce, přičemž je nutno současně získaný materiál redukovat. Deskriptivní přístup je součástí všech fází výzkumu. Selekce a separace jako analytické postupy používané v kvalitativním vyhodnocení dat, přímo souvisí se srovnáváním a vytvářením skupin dat nebo sledovaných proměnných. Selekce, neboli třídění probíhá zásadně na základě připravených kategorií. V průběhu samotné analýzy dat však může dojít i k přehodnocení předem stanovených kritérií podle nově zjištěných skutečností 6. Na základě selekce podle připravených kategorií dochází k následné systematizaci dat neboli jejich separaci podle zjištěného znaku nebo předem stanoveného kritéria. Výsledkem analytických postupů selekce a separace může být vytvoření trsů 7 nebo subkategorií 8. V rámci výzkumu je selekce použita při vyhodnocování dotazníků s následnou separací identifikovaných andragogických výstupů. Objektivní syntéza je přístup založený na složení částí do celku a popis hlavních organizačních principů, jimiž se tento celek řídí v závislosti na jeho částech 9. Syntéza je součástí kvalitativního a smíšeného výzkumu, kde dochází k sumarizaci příslušných dat k danému tématu. Kvalitní syntéza si žádá kvalitní výběr vstupních informací. V kvalitativní syntéze jsou jednotkami témata, koncepty a jejich vztahy, jež nelze mechanicky sčítat. 10. Nutná je proto redukce dat. Syntetický postup je také vhodným přístupem pro hledání aktuálních definic pojmů vzcházejících z výstupů výzkumu 11. Definici skládáme z toho, co je pro daný pojem charakteristické 12. 3 srov. Loučková, I., Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu, s. 48. 4 srov. Straus, A., Corbinová, J., Základy kvalitativního výzkumu, s.13. 5 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s. 150, 221. 6 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.209. 7 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.221. 8 srov. Strauss, A., Corbinová, J., Základy kvalitativního výzkumu, s.72. 9 Hendel, J. Kvalitativní výzkum, s.35. 10 Hendel, J., Kvalitativní výzkum, s.356. 11 Velmi blízké označení Hendelovu operacionalizovaná definice. Srov. Hendel, J., Kvalitativní výzkum, 33 44. 6

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Syntéza je hlavním přístupem pro závěrečné fáze výzkumu při zpracování dílčích výstupů v podobě koncepcí. Metodické přístupy na sebe navazují a vzájemně se doplňují tak, aby výzkum obsáhl všechny stanovené výzkumné cíle. Výzkumná část projektu zpracovává dva typy dat - kvantitativní typ a kvalitativní typ. Tomuto kombinovanému pojetí výzkumu odpovídá i charakter stanovených dílčích výzkumných otázek. Metoda výčtu (v pojetí Miovského metoda prostého výčtu) je metodou kvalitativní analýzy, pohybuje se však na hranici mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem. Zaznamenáváním vyskytujících se sledovaných jevů, čili zaznamenáváním výčtu výskytu jevů lze sledovat existenci sledovaného jevu a zároveň i frekvenci jeho výskytu. Sledovaná frekvence výskytu je pro výzkum také určitou informací o kvalitě sledovaného jevu. Jedná se o tzv. jednoduché frekvenční analýzy v rámci kvalitativních analýz 13. Metoda vytváření trsů je založena na seskupování a konceptualizaci pojmů podle konkrétních znaků. Skupiny pojmů seskupených na základě podobnosti, vybraného konkrétního znaku vytvářejí trsy, někdy také obecnější kategorie. Metoda směřuje k hierarchizaci pojmů, neboť seskupováním pojmů vzniká vyšší úroveň obecnějších pojmů kategorie 14. Vytváření trsů je metoda naplnění výzkumných otázek d) a i), které se zaměřují na zpracování témat řešených v rámci pojmu CSR. Zobrazovací prostředky doplňující metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu napomáhají k názorné organizaci a zobrazení zaznamenávaných dat, uspořádání získaných údajů z výzkumu (tabulky, přehledy) včetně vyjádření jejich vzájemných vztahů (obrázky, schémata, grafy) 15 16. 1.3 Zajištění kvality výzkumu Hovoříme-li o zajištění kvality zpracování celého projektu, hovoříme o zajištění kvality výzkumu celým jeho postupem - přípravy, fází samotné realizace výzkumu a interpretace výsledků. Současně hovoříme i o možnostech a způsobech zajištění kvality podle možností a potřeb kvantitativního výzkumu a současně i kvalitativního výzkumu, které jsou odlišné. Zatímco u kvantitativního šetření je díky standardizaci výzkumu vysoká reliabilita 17 a problematičtější validita 18, u kvalitativního výzkumu je tomu 12 srov. Novák, L., Dvořák, P., Úvod do logiky aristotelovské tradice, s. 97-98. 13 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.222-223. 14 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.221-222. 15 srov. Hendel, J., Kvalitativní výzkum, s. 207 221. 16 srov. Reichel, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 166. 17 Reliabilita spolehlivost, ve smyslu stálosti a/nebo shody získaných výsledků. Reichel, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 68. 7

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV naopak. Metody kvalitativního výzkumu nekladou taková omezení jako kvantitativní metody a tudíž je v kvantitativním výzkumu vysoká validita na úkor reliability 19. Obzvláště v kvalitativním výzkumu je pro zvýšení validity nutno věnovat pozornost: povaze vzorku, technikám získávání dat, povaze dat, roli výzkumníka, analýze a interpretaci 20. Uvedené charakteristiky systematického přehledu jsou pro zajištění kvality významné, zvláště ty limitující. Je nutno s nimi počítat. Zajištění kvality v projektu a hlavně jeho výzkumné části je založeno na těchto zásadách: Jasné zaměření na zkoumaný problém. Přesná specifikace zkoumaného jevu či problému. Způsob výběru vzorku pro výzkumnou část. Použití kombinace více metod kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Dokladování všech kroků a vytvořených dokumentů v jednotlivých krocích realizace výzkumu (viz přílohy). Výstupy všech kroků výzkumu jsou předkládané v systematizované podobě, postupně transparentně systemizované do jednotného výstupu, na úrovni kvalitativní prezentace. Ve vyhodnocení výsledků výzkumu je použit spíše popisný přístup, který umožňuje nestrannost interpretace a minimalizuje rizika subjektivity na straně badatele 21. Interpretace je na úrovni námětů na další výzkum a hypotéz pro další výzkum, což je adekvátní výstup vzhledem k cíli výzkumu a použité metodice. 2 Makroekonomické ukazatele Tato kapitola je zaměřena na hlavní makroekonomické trendy a ukazatele hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje. Jak dokládají údaje z ekonomických statistik, výsledky jsou ve srovnání s ostatními kraji spíše podprůměrné. Nižší tempo růstu se negativně promítá do dalších indikátorů, jako např. HDP na obyvatele a vysoká míra nezaměstnanosti. V důsledku negativních ekonomických trendů a nedostatku kvalitních pracovních míst, dochází také k odlivu kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků, čímž se prohlubují strukturální ekonomické problémy. 18 Validita platnost, pravdivost, objektivita, správnost, prokazatelnost zda je/bylo zkoumáno skutečně to, co jsme zkoumat chtěli. Reichel, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 67. 19 srov. Disman, M., Jak se vyrábí sociologická znalost, s. 208, s.287. 20 Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.263. 21 srov. Miovský, M., Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, s.263 273. 8

v tom kraje Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 2.1 Hrubý domácí produkt a hospodářský růst Olomoucký kraj patří z hlediska velikosti HDP na 1 obyvatele v rámci ČR k nejvíce zaostávajícím regionům státu. V roce 2010 se Olomoucký kraj se svým HDP ve výši 173 882 mil. Kč umístil mezi všemi kraji na 9 místě. Co se týče HDP na 1 obyvatele, tady se umístil až na 12 místě před Libereckým a Karlovarským krajem. Důvodem zaostávání Olomouckého kraje je nižší tempo hospodářského růstu. Oproti růstu HDP České Republiky v rocích 1995-2009, který činil 44 %, Olomoucký kraj s 29,9 % výrazně zaostává. V tomto období dosáhly nižšího hospodářského růstu pouze čtyři kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský. Příčiny této slabé hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje pramení z minulosti a souvisí s dlouhodobým vývojem struktury místní ekonomiky 22. HDP Měřicí jednotka mil. Kč Česká republika (mld. Kč) Hlavní město Praha 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2 567,5 601 688 Středočeský 268 552 Jihočeský 142 916 Plzeňský 128 056 2 688,1 641 835 278 424 149 074 136 611 2 929,2 697 979 305 638 161 177 152 818 3 116,1 752 091 318 687 172 956 158 755 3 352,6 813 275 357 151 185 379 3 662,6 909 016 392 597 193 864 3 848,4 977 136 415 250 195 803 3 739,2 945 796 395 557 195 195 3 775,2 Karlovarský 64 765 66 553 69 888 72 351 74 284 80 355 81 467 81 213 79 845 Ústecký 167 895 180 497 194 863 Liberecký 94 051 90 748 97 975 Královéhradecký 125 031 Pardubický 108 274 Vysočina 106 930 Jihomoravský 260 372 Olomoucký 124 080 128 445 112 323 110 837 274 027 129 477 139 331 121 286 120 038 294 106 142 597 206 058 108 262 145 111 126 270 126 025 310 623 146 368 Zlínský 123 315 128 135 144 156 170 185 180 177 171 854 220 146 114 121 152 035 138 343 135 150 336 071 154 111 183 162 235 905 118 481 166 175 151 391 147 647 369 283 168 073 178 474 246 541 120 680 173 544 154 384 142 955 397 332 176 763 176 553 250 301 116 297 171 660 148 528 139 522 387 479 172 249 972 551 405 837 195 732 175 398 250 267 117 992 171 247 146 614 150 666 387 309 173 882 22 Olomoucký kraj [online]. 5.2011 [cit. 4.1.2012] Dostupné na WWW: <http://www.krolomoucky.cz/clanky/dokumenty/254/priloha-1-pruzkum-prostredi-pro-inovacnipodnikani-olk.pdf> 9

v t om kra je Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 274 256 825 644 213 264 885 989 Moravskoslezský 247 607 257 005 294 213 323 726 339 517 371 399 393 358 366 413 369 908 Tabulka 1: HDP v jednotlivých krajích ČR Zdroj dat: ČSÚ Dosažená úroveň HDP kraje mezi lety 1995 2010 poklesla vůči národní úrovni i hodnotě za 13 krajů bez Prahy. Vzhledem k míře vlivu Prahy na hodnoty HDP na obyvatele za celou ČR je vhodné srovnávat vývoj Olomouckého kraje jak vůči národní úrovni, tak vůči hodnotě za ČR bez Prahy. Dosažená úroveň HDP na obyvatele se v kraji v období 1995 2009 oproti národní úrovni snížila o 7,9 procentních bodů z 83,3 % na 75,4 %. V důsledku neustálého posilování pozice Prahy se vůči národní úrovni o 6,8 procentních bodů snížila také hodnota vůči ČR bez Prahy. Nicméně úroveň produktivity a struktura ekonomiky kraje ukazují vysoký potenciál dalšího poklesu HDP na obyvatele Olomouckého kraje jak za národní úrovní, tak úrovní ČR bez Prahy. Graf 1: Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje Zdroj dat: ČSÚ: regionální účty HDP na 1 obyvatele Měřicí jednotka Kč Hlavní město Praha 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 519 234 552 425 598 807 639 470 687 133 759 758 797 479 760 925 776 968 10

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 238 557 228 746 233 097 213 210 204 889 220 044 227 869 213 622 209 289 231 903 194 666 207 790 195 838 246 087 238 535 248 697 218 868 220 158 212 476 234 508 221 812 217 097 244 303 203 507 216 570 203 774 268 635 257 709 278 247 230 106 237 458 229 238 254 721 240 078 235 264 262 035 224 403 228 748 233 765 Tabulka 2: HDP na obyvatele v jednotlivých krajích ČR v rocích 2002 2010 277 088 275 950 288 451 237 537 250 381 252 791 264 873 249 765 247 109 274 819 229 065 245 280 258 615 Zdroj dat: ČSÚ 306 164 294 799 310 824 243 895 267 430 265 520 276 868 272 969 264 423 297 148 241 016 265 558 271 633 330 739 307 045 328 653 262 925 285 765 274 191 301 849 297 475 288 061 325 239 262 406 288 497 297 281 341 272 308 539 315 281 264 007 295 512 276 922 313 532 300 531 277 913 347 435 275 408 313 429 314 644 319 081 306 421 309 091 263 710 299 357 265 373 309 570 287 918 270 743 336 936 268 323 305 910 293 281 322 811 306 833 306 628 259 560 299 435 268 480 308 946 283 710 292 669 335 983 270 987 301 442 297 177 2.2 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji k 30. 9. 2011 zaznamenala mírný pokles oproti stejnému období loňského roku z 10,58 s% na 10,16 % 23. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo klesl z 25,4 (k 30. 9. 2010) na 23,5 (k 30. 9. 2011). 23 Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/0d0044032d/$file/w- 71130211q2f3.pdf>. 11

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30. 9. 2011 24 Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR byl Olomoucký kraj k 30. 9. 2011 s mírou nezaměstnanosti 10,2 % třetím nejhorším, před Moravskoslezským s 10,7 % mírou nezaměstnanosti a Ústeckým krajem s 12,4 % a od celorepublikového průměru dosahoval odstup 2,2 %. V Olomouckém kraji sledujeme trend postupného snižování míry nezaměstnanosti, který nebyl přerušen ani v září roku 2011. Během měsíce září se na úřadech práce v Olomouckém kraji registrovalo 4897 nových uchazečů, naopak 5040 osob tutéž evidenci opustilo. Celkově eviduje úřad práce ke konci měsíce září 33946 uchazečů25. Míra nezaměstnanosti u mužů dosáhla na konci června hranice 8,9 %, u žen 12,3 %. Při hodnocení míry registrované nezaměstnanosti všech 77 okresů České republiky byly okresy Olomouckého kraje umístěny takto: okres Prostějov (51. místo, 9,32 %), okres Olomouc (53. místo, 9,35 %), okres Přerov (65. místo, 11,2 %), okres Šumperk (66. místo, 11,2 %) a okres Jeseník (75. místo, 13,92 %)26. 24 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6.9.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný Na WWW: <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/statistiky/ol_statistika_kraj.pdf>. 25 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6.9.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/statistiky/ol_statistika_kraj.pdf>. 26 Český statistický úřad [online]. červenec 2011 [cit. 10.8.2010]. Inflace v červenci 2011. Dostupné na WWW: < http://www.ostrava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/0d00440331/$file/w- 71130211q2g3.pdf >. 12

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Stav k: 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2010 30. 9. 2011 ČR celkem 7,67 5,98 5,96 9,24 9,57 8,02 Hl. m. Praha 2,72 2,16 2,14 3,66 4,07 4,01 Jihočeský 5,68 4,47 4,83 7,78 8,50 6,44 Plzeňský 5,60 4,43 5,03 8,16 8,25 6,46 Královéhradecký 6,32 4,70 4,81 7,97 8,37 6,65 Středočeský 5,32 4,25 4,47 7,01 7,73 6,76 Pardubický 6,91 5,43 5,95 9,58 9,87 7,43 Vysočina 7,10 5,63 6,27 10,25 10,73 8,13 Zlínský 7,75 6,02 6,13 10,83 10,74 8,79 Jihomoravský 8,82 6,92 6,83 10,59 10,87 8,91 Liberecký 7,04 6,05 6,95 11,24 10,54 9,22 Karlovarský 9,20 7,32 7,62 11,07 11,39 9,56 Olomoucký 8,97 6,73 6,87 12,19 12,48 10,16 Moravskoslezský 12,58 9,62 8,49 12,14 12,36 10,66 Ústecký 13,77 10,96 10,26 13,61 13,90 12,38 Tabulka 3: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011 Zdroj dat: ČSÚ Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2006-30. 9. 2011 13

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 2006 2007 2008 2009 2010 2011 * * (k 30.9.) Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31.12.) Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem 8,97 6,73 6,87 12,19 12,48 10,16 31 187 23 495 23 470 41 092 42 117 33946 Volná pracovní místa 4 537 5 224 2 747 821 1 210 1715 Tabulka 4: Míra registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 2006 2011 Zdroj dat: ČSÚ OK 27 2.3 Inflace Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2011 1,8 %. Celková hladina spotřebitelských cen klesla v září proti srpnu o 0,2 % (meziměsíční index 99,8 %). 28 Graf 3: Česká Republika - vývoj míry inflace Zdroj dat: ČSÚ 27 Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/>. 28 Český statistický úřad [online]. září 2011 [cit. 13.10.2011]. Inflace v září 2011. Dostupné na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/inflace_v_zari_2011>. 14

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 2.4 Hospodaření a zadluženost Olomouckého kraje Zadluženost všech sektorů veřejných financí je aktuálním problémem nejen Olomouckého kraje, ale i celé České republiky. Tíživá není ani tak její absolutní výše, která k 30. 9. 2011 dosahovala celorepublikové výše 46 % HDP, ale spíše dynamika jejího vývoje, neboť došlo k jejímu meziročnímu zvýšení o 7 %. Celkové příjmy krajů se v roce 2010 zvýšily o 3,7 mld. Kč (2,7 %) a výdaje se snížily o 5,9 mld. Kč (4,1%), takže výsledkem byl celkový přebytek rozpočtů vyšších územně samosprávních celků ve výši 1,9 mld. Kč. 29 Olomoucký kraj vykazuje v průběhu let 2005 až 2009 rostoucí míru zadluženosti. V roce 2005 dosáhl celkový objem zadluženosti Olomouckého kraje 79 mil. Kč, což jej mezi kraji řadilo na 4. místo při řazení vzestupně. Do roku 2009 však zadluženost stoupla téměř třikrát a dosáhla 2,3 mld. Kč, což kraj zařadilo až na 9. místo. K největšímu nárůstu zadlužení došlo mezi léty 2007 a 2008 (o 827 mil. Kč) a mezi léty 2008 a 2009 (o 531 mil. Kč). 30 Jedním z hlavních důvodů rostoucí dynamiky zadluženosti byly a jsou bezesporu důsledky hospodářské krize, která se projevovala a projevuje především nižšími daňovými příjmy kraje. Další důvody rostoucího zadlužení jsou objektivní a souvisí s růstem čerpání úvěrových prostředků, ze kterých bylo a je realizováno více než 100 investičních akcí. V roce 2005 uzavřel Olomoucký kraj s Českou spořitelnou, a.s. Smlouvu o úvěrovém rámci v celkové výši 800 mil. Kč. Tyto prostředky byly použity především na investiční akce v oblasti dopravy. V prosinci 2005 schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje smlouvu o finanční půjčce s Evropskou investiční bankou (EIB) ve výši 900 mil. Kč na financování infrastruktury Olomouckého kraje, především modernizaci silniční sítě. V roce 2007 uzavřel kraj další smlouvu s EIB, a sice o poskytnutí úvěrového rámce v celkové výši 3 mld. Kč na předfinancování a spolufinancování projektů realizovaných v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava. Jednalo se a jedná se výhradně o investiční akce, a to v rámci dalších sektorových operačních programů, integrovaných operačních programů, operačního programu životního prostředí, operačního programu přeshraniční spolupráce České republiky a Polska a projektů financovaných z dalších evropských fondů (EHP Norsko a tzv. Švýcarských fondů) realizovaných Olomouckým krajem a příspěvkovými organizacemi jím zřízenými. V roce 2010 bylo z poskytnutého úvěrového rámce vyčerpáno 1,4 mld. Kč. Splátky všech úvěrů poskytnutých Olomouckému kraji dosáhly v tomto roce 100 mil. Kč, tedy 2,5 % daňových příjmů kraje, v následujících letech by neměly přesáhnout 5 %. Mezi léty 2008 až 2010 uzavřel Olomoucký kraj smlouvy o půjčce se Státním fondem dopravní infrastruktury na předfinancování projektů v oblasti dopravy v celkové výši 377 mil. Kč. Tyto půjčky byly ke konci roku 2010 splaceny. 29 Deník veřejné správy [online]. září 2011 [cit. 29.9.2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW:< http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6502607>. 30 Deník veřejné správy [online)] září 2011 [cit. 29.9.2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW: < http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6441251>. 15

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV V červnu 2010 schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje smlouvu o úvěrovém rámci s Komerční bankou, a.s. ve výši 700 mil. Kč., dosud bylo čerpáno 189 mil. Kč. V současnosti pokračuje vícezdrojový systém financování Olomouckého kraje to znamená vlastní (zejména daňové) příjmy, účelové dotace ze státního rozpočtu a nadále také dodatečné zdroje (úvěry) určené na předfinancování a spolufinancování výdajů u projektů podporovaných z evropských fondů. Z důvodů neustále se měnící rozpočtové a hospodářské situace kraje a také postupně zahajovaných financovaných a spolufinancovaných projektů schválila Rada Olomouckého kraje v roce 2010 celkem 780 rozpočtových změn. Rozpočet Olomouckého kraje pro rok 2010 je koncipován jako vyrovnaný při celkových příjmech a výdajích ve výši 4 078,6 mil. Kč. Z příjmů kraje jsou nejvýznamnější položkou dotace s celkovým objemem 6 343 mil. Kč a daňové příjmy (tzv. sdílené daně a správní poplatky), které dosáhly výše 3 133 mil. Kč. Z výdajů tvoří největší část provozní výdaje, které dosáhli výše 8 765 mil. Kč a investiční výdaje ve výši 1 512 mil. Kč. Oblast v tis. Kč v % Doprava 855.941 64,34 Školství 185.014 13,91 Zdravotnictví 126.034 9,47 Sociální 122.252 9,19 Kultura 28.019 2,11 Ostatní 13.009 0.98 CELKEM 1.330.269 100,00 Tabulka 5: Přehled financování investičních akcí v roce 2010 dle oblastí Zdroj dat: Olomoucký kraj, odbor ekonomický, oddělení rozpočtu a financování Z celkového počtu 173 příspěvkových organizací Olomouckého kraje skončilo ke konci roku 2010 ve ztrátě jen 15 organizací (v oblasti školství 14 organizací a v oblasti kultury 1 organizace) a jejich celková ztráta činila 4,59 mil. Kč. S kladným hospodářským výsledkem skončilo 146 organizací, jejichž kumulovaný hospodářský výsledek dosáhl 17,3 mil. Kč. 12 organizací skončilo své hospodaření vyrovnaně. 31 Vzhledem k úsporným opatřením Olomouckého kraje skončilo jeho hospodaření za rok 2010 se zůstatkem bankovních účtů ve výši 98,84 mil. Kč. Tyto prostředky byly zapojeny do rozpočtu kraje na rok 2011. V roce 2011 je rozpočet kraje koncipován rovněž jako vyrovnaný při celkových příjmech a výdajích ve výši 4 412 mil. Kč (proti roku 2010 nárůst o 8,2 %). Na investice kraje je 31 Olomoucký kraj [online] červen 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Zastupitelstvo Olomouckého kraje. Dostupné na WWW http://www.krolomoucky.cz/rozpocty-olomouckeho-kraje-z-minulych-let-cl-788.html. 16

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra plánováno s částkou 1 116 mil. Kč (rozpracované investice ve výši 277,6 mil. Kč a nové investice ve výši 838,6 mil. Kč). Hospodaření kraje je na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, každoročně povinně prověřováno Ministerstvem financí ČR. Rozpočet a účetnictví Olomouckého kraje jsou každoročně v souladu se 32 33 všemi právními předpisy ČR a zobrazují věrný stav jeho hospodaření. 2.5 Hospodaření a zadluženost statutárního města Olomouce Obce v České republice vykázaly na konci roku 2010 celkový dluh ve výši 83,3 mld. Kč. Ve srovnání s předcházejícím rokem jde o výraznější nárůst o 2,7 mld. Kč, resp. o 3,4 %. V roce 2010 vykázalo zadluženost 3 112 obcí ČR, tedy 49,8 % všech obcí. Téměř polovina dluhu připadá na Prahu, Ostravu, Brno a Plzeň. Dluh obcí na jednoho obyvatele se na konci roku 2010 pohyboval v průměru na úrovni 5 504 Kč. Největší dluh na obyvatele měli ke konci roku 2010 obce v Jihomoravském 34 35 kraji (8 676 Kč), nejmenší obce v kraji Vysočina (3 047 Kč). Rozpočet statutárního města Olomouce v roce 2010 byl navržen a schválen jako deficitní. Upravený rozpočet dosahoval rozpočtových příjmů ve výši 2 312,8 mil. Kč a rozpočtových výdajů ve výši 2 510,6 mil. Kč, takže plánovaný deficit hospodaření činil 197,8 mil. Kč. V důsledku hospodářské krize však došlo k poklesu daňových příjmů a současně i realizaci úsporných opatření, takže celkové příjmy klesly na 2 268 mil. Kč a výdaje na 2 396 mil. Kč, takže deficit se podařilo snížit na 128 mil. Kč. Celková výše kapitálových výdajů města v roce 2010 dosáhla výše 473 mil. Kč. Největší objem výdajů ve výši 333,4 mil. Kč připadá na dopravu a komunikace, 63,24 mil. Kč na služby obyvatelstvu v oblasti kultury, sportu a zdravotnictví, 39,3 mil. Kč na technickou infrastrukturu, rozvojové plochy a pozemky, 18 mil. Kč na školství, 10,7 mil. Kč na vodovody a kanalizace, 5,9 mil. Kč na dotace města jiným subjektům na dopravu, zdravotnictví, kulturu, sport a školství a 2,27 mil. Kč na ostatní kapitálové výdaje města. Klesající trend příjmů i výdajů se promítl i do rozpočtu města na rok 2011, kdy celkové příjmy jsou plánovány na 2 024,4 mil. Kč a celkové výdaje na 2 206,4 mil. Kč při deficitu 182 mil. Kč. Hospodaření statutárního města Olomouce je tedy 32 Olomoucký kraj [online] 24. 6. 2011 [cit. 20. 10. 2011]. Důvodová zpráva. Dostupné na WWW: <http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/207/5-zaverecny-ucet- 2010-duvodova-zprava.doc>. 33 Olomoucký kraj [online] září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet Olomouckého kraje. Dostupné na WWW: <http://www.kr-olomoucky.cz/rozpocet-olomouckeho-kraje-cl- 105.html>. 34 Deník veřejné správy [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW <http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6441251>. 35 Finanční noviny [online] 18. 10. 2011 [cit. 20.10.2011]. Průměrný dluh obcí na obyvatele se loni zvýšil nad 5500 Kč. Dostupné na WWW: <http://www.financninoviny.cz/zpravy/prumerny-dluh-obci-na-obyvatele-se-loni-zvysilnad-5500-kc/702425>. 17

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV kryto i z cizích zdrojů. Pro rok 2011 jde o obnovení revolvingového úvěru od Komerční banky, a.s. ve výši 30 mil. Kč a především dlouhodobého investičního úvěru od EIB ve výši 250 mil. Kč. V letošním roce plánuje statutární město Olomouc celkové investice ve výši 587,7 mil. Kč, tedy více než 57 % investic města je hrazeno z jeho vlastních zdrojů. Mimo výše uvedené úvěry přijaté v roce 2010 čerpá statutární město Olomouc ještě další úvěry, které byly přijaty dříve a které jsou průběžně spláceny. Jde o krátkodobý provozní úvěr od Komerční banky, a.s. ve výši 30 mil. Kč, úvěr od Moravské vodárenské, a.s. se zůstatkem ve výši 117 mil. Kč, investiční úvěr od Kommunalkredit Austria AG se zůstatkem ve výši 150 mil. Kč, úročenou půjčku od Státního fondu životního prostředí se zůstatkem ve výši 5,6 mil. Kč, dlouhodobý investiční úvěr od Komerční banky, a.s. se zůstatkem ve výši 210 mil. Kč, investiční úvěr od České spořitelny, a.s. se zůstatkem ve výši 160 mil. Kč a investiční úvěr od EIB se zůstatkem ve výši 750 mil. Kč. Celková výše úvěrových závazků města činila na konci roku 2010 1 423 mil. Kč. Monitoring hospodaření města (dříve ukazatel dluhové služby) k 31. 12. 2010 je v souladu s usnesením vlády ČR č. 1 395 ze dne 12. listopadu 2008 a splňuje podmínky vyplývající z tohoto usnesení. 36 Podle rozpočtového výhledu na roky 2012 a 2013 plánuje město vyrovnané hospodaření při celkových příjmech a výdajích v roce 2012 ve výši 2 167,5 mil. Kč a v roce 2013 ve výši 2 130,6 mil. Kč. Současně dochází k poklesu investic na 429,6 mil. Kč v roce 2012, resp. na 390,7 mil. Kč v roce 2013. Plánovaný pokles je zapříčiněn především poklesem přijatých dotací ze státního rozpočtu ČR na 472 mil. Kč v roce 2012 a 422 mil. Kč v roce 2013 (v roce 2010 činily přijaté dotace 536 mil. Kč). Naproti tomu daňové příjmy vykazují setrvalý až mírně rostoucí trend. V roce 2012 mají činit 1 340,5 mil. Kč a v roce 2013 1 353,6 mil. Kč (v roce 2010 dosáhly daňové příjmy výši 1 314,2 mil. Kč). 37 Hospodaření a finance statutárního města Olomouce jako subjektu státní správy i samosprávy bylo hodnoceno agenturou Standars & Poor s Ratings Services. V září 2011 zveřejnil tato agentura úroveň úvěrového ratingu města Olomouce na hodnocení A-/Stabilní/A-2, které město Olomouc tímto obhájilo z minulého roku. Agenturní analytici oceňují mimo jiné hlavně přijatelnou úroveň zadluženosti města, rozumnou dluhovou politiku i poměrně nízká rizika související s nepředvídanými závazky. Pokud bude trend růstu daňových příjmů města a provozních nákladů i nadále pokračovat a podaří se jej držet pod kontrolou, měl by stávající stav podle odborníků pokračovat i v příštích letech. V hodnocení analytici také upozorňují na to, že zadluženost města Olomouce je nyní přiměřená. Na udržení této situace by měla podílet zejména maximalizace dotací od 36 Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet statutárního města Olomouce. Dostupné na WWW: <http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2002071206>. 37 Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Střednědobý rozpočtový výhled na roky 2010 2013 statutárního města Olomouc. Dostupné na WWW: <http://www.olomouc.eu/magistrat/odbory/ekonom/doc/strednedoby-vyhled- 2010-2013-20110119.pdf>. 18

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra státu i z fondů EU. Tyto by měli zmírnit nahromadění dluhů způsobené financováním plánovaných investičních akcí. 38 Podle Strategického plánu statutárního města Olomouce byly vytýčeny 4 tzv. kritické oblasti rozvoje města: kritická oblast A Olomouc centrum regionu kritická oblast B Lidské zdroje kritická oblast C Hospodářský růst a konkurenceschopnost kritická oblast D Výkonná infrastruktura a doprava. V kritické oblasti A bylo stanoveno celkem 6 priorit, v každé z dalších tří oblastí celkem 5 priorit, takže celkem 21 priorit. Z hlediska obecného zaměření zmíněných priorit se musí pozornost města podle Strategického plánu obrátit do těchto tří v současnosti nevyhovujících oblastí: nízká inovační aktivita počet pracovníků ve výzkumu a vývoji je nízký, firmy se zabývají částečně inovacemi, ale ne vývojem nových produktů roste tlak na trhu práce v exponovaných oborech přes vysokou nezaměstnanost pociťují vybrané podniky ve městě nedostatek pracovníků v některých profesích (zejména v technicky orientovaných profesích a řemeslech), městu a regionu chybí technická vysoká škola chybějící pozemky a objekty pro podnikání s problémy při expanzích firem souvisí také narůstající výše nájmů objektů vhodných pro podnikání na území města a v jeho okolí. Chybí plně fungující inovační centrum nebo technologický park. 39 2.6 Dopady daňových změn na veřejné rozpočty Olomouckého kraje a statutárního města Olomouce od roku 2012 Od roku 2012 dojde ke zvýšení dnešní snížené sazby DPH ve výši 10 % na 14 % a v roce 2013 se obě sazby DPH sjednotí na 17,5 % - snížená sazba tedy znovu vzroste, zatímco nynější základní 20% sazba klesne. Vzhledem k tomu, že kraje získávají 8,92 % daňového inkasa a obce 21,4 % daňového inkasa, bude mít úprava výše DPH bezprostřední dopad na jejich hospodaření. S ohledem na cíl, kterým je získání zdrojů, především z dodatečného výnosu z daně z přidané hodnoty, k realizaci penzijní reformy s účinností od roku 2013, je potřeba změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Ministerstvo financí ČR proto navrhuje upravit podíl na sdíleném výnosu daně z přidané hodnoty pro obce a kraje tak, aby finanční dopad 38 Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Olomouc má podle odborníků velmi dobrý rating. Dostupné na WWW: <http://moderniobec.ihned.cz/c1-53025630-olomouc-ma-podle-odborniku-velmi-dobry-rating>. 39 Statutární město Olomouc [online] [cit. 18. 10. 2011]. Dostupné na WWW: <http://www.olomouc.eu/propodnikatele/2008/aktualizace_sp_2007.pdf>. 19

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV zvýšeného výnosu na obce a kraje byl neutrální. Propočtem bylo zjištěno, že je nutné současný podíl 21,4 % pro rozpočty obcí změnit od 1. ledna 2012 na 19,93 % a od 1. ledna 2013 na 19,90 % (jakkoliv ke snížení podílu obcí a krajů dochází již od roku 2012, zatímco s účinností penzijní reformy se počítá až od roku 2013). Proporcionálně bude potřebné snížit i podíl příjmů DPH pro rozpočty krajů. Snížená sazba DPH, která se v následujících dvou letech dvakrát zvýší, se uplatňuje např. u dodávek tepla a chladu, stavebních a montážních prací v oblasti bydlení, dále u zboží jako jsou učebnice, potraviny pro školní jídelny, ale i u služeb jako je např. úprava vody a jejich čištění, zpracování komunálního odpadu nebo hromadná doprava. Výdaje porostou v případě, že Olomoucký kraj i statutární město Olomouc, resp. na jejím rozpočtu závislá organizace, nemá komu dále daň přeúčtovat v podobě zdanitelného plnění. Vliv na jednotlivé rozpočty se pochopitelně liší dle struktury zajišťovaných služeb a pravomocí. Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (nejčastěji školy). U Olomouckého kraje i statutárního města Olomouce se meziroční nárůst odhaduje v řádech desítek milionů až sta milionů Kč. Je zřejmé, že absolutní hodnoty růstu výdajů nemají úplnou vypovídací schopnost, problémem je ale i procentní vyjádření odhadovaného růstu výdajů k celkovým výdajům, kde toto vyjádření znesnadňuje fakt, že ve výdajích kraje i města se promítají průtokové položky a převody vlastních fondů. Ze srovnání výdajů tříděných dle jednotlivých skupin rozpočtové skladby vyplývá, že např. u školství může dojít jen z důvodu novely ke zvýšení výdajů až o plná 4 %. 40 Dopady novely zákona o DPH budou pro Olomoucký kraj i pro statutární město Olomouc od roku 2012 negativní a není jisté, zda skutečnost nebude ještě horší, než se očekává. Nejde přitom jen o DPH, ale i o jiné druhy daní jako např. daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů právnických osob včetně daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby. U statutárního města Olomouce ještě může dojít ke změně daně z nemovitostí, která je celá příjmem města. Obtížná předvídatelnost hospodářského vývoje v době finanční krize a nejasnost ve státní daňové politice a v oblasti daňových reforem tuto nejistotu v hospodaření kraje i města ještě více prohlubují. 40 Deník veřejné správy [online]. 12. 9. 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Změny DPH přinesou obcím nižší příjmy a vyšší výdaje Dostupné na WWW: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6502938>. 20

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 3 Průmyslový profil Olomouckého kraje Mnohé příčiny a důležité faktory hospodářského zaostávání regionální ekonomiky se vztahují ke struktuře realizovaných ekonomických aktivit. Nejde přitom jen o odvětvovou či oborovou strukturu. Významným ukazatelem je také skladba firem dle jejich pozice v (globálních) hodnotových řetězcích. Nejde tedy o přítomnost či podíl znalostně intenzivních oborů v ekonomice, ale zejména o charakter konkrétních aktivit. Například přítomnost ústředí firmy oděvního průmyslu může mít větší přínos pro regionální ekonomiku (v podobě rozvojového potenciálu, charakteru pracovních míst, vyplácených mezd ad.) než montážní závod automobilového nebo elektrotechnického průmyslu. Hodnocení odvětvové struktury ekonomiky je proto nezbytné provádět na základě informací o konkrétní povaze realizovaných aktivit v místních firmách. 3.1 Průmyslová struktura Olomouckého kraje Průmyslové aktivity jsou v Olomouckém kraji nejvíce koncentrovány v okresu Olomouc, který soustřeďuje 34% celkové průmyslové výroby kraje. Za ním následují okresy Přerov a Prostějov s 20 % a Šumperk s 19 %. Nejméně průmyslu je soustředěného v okresu Jeseník, jenom 8 %. Graf 4: Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 30.6.201 Zdroj dat: ČSÚ Hlavní odvětví průmyslu v kraji: Strojírenský průmysl Elektrotechnický průmysl Potravinářský průmysl Textilní a oděvní průmysl 21

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Nejdůležitějším odvětvím v Olomouckém kraji je průmysl zpracovatelský. K 30. 6. 2011 v něm působilo 95 % všech velkých průmyslových podniků, které zaměstnávají 40,1 tis. osob 41. Graf 5: Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2010 Zdroj: Úřad práce Olomouc Graf přehledně zobrazuje rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v Olomouckém kraji. Vidíme, že až 35 % osob je zaměstnáno v průmyslových odvětvích, kde dominantní roli hraje strojírenství. Ze statistik vyplývá, že strojírenské podniky zaměstnávají 48% všech lidí pracujících v průmyslové oblasti. Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví s 25%, což je dáno zejména existencí Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého, z nichž každá zaměstnává přes 3 000 osob. V posledních letech dochází také k růstu stavebního průmyslu. Dvě třetiny výroby v těchto odvětvích jsou soustředěny v organizacích, které mají hlavní sídlo přímo v Olomouci. Velký význam z hlediska průmyslu má také doprava, jelikož tudy prochází důležité železniční spoje (Praha Olomouc Ostrava), které pokračují až do Slovenské republiky 42. 41 Český statistický úřad [online]. 16. 9. 2011 [cit. 18. 10. 2011]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 30. 6. 2011. Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/0d0044033c/$file/w- 71130211q2h2.pdf>. 42 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW: <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/kop/olomouc/statistiky/ol_rok2010_okres.pdf>. 22

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 3.2 Průmysl v Olomouckém kraji v roku 2010 a 1. pololetí 2011 V Olomouckém kraji sídlilo v prvním pololetí roku 2011 celkem 155 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Počet podniků v Olomouckém kraji během sledovaného období stoupl v porovnání s 1. pololetím roku 2010 o 8. Počet zaměstnanců v těch to podnicích se ale snížil na 40366, což odpovídá meziročnímu úbytku 0,8 %. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v největších průmyslových podnicích působících v Olomouckém kraji vzrostla na 22 468 Kč. Po výrazném poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy roku 2009 se situace v rocích 2010 a 2011 stabilizovala. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podniků se 100 a více zaměstnanci působících v kraji vzrostly v 1. pololetí roku 2011 oproti 1. pololetí roku 2010 o 10% na 46,9 mld. Kč a na celkových tržbách v zemi (1,44 bil. Kč) se podílely 3,2 %. Zmíněná kategorie tržeb tímto vzrostla vůči roku 2010 a dostala se i přes úroveň z roku 2009, ve kterém bylo dosaženo v prvním pololetí 45,4 mld. Kč. Na úroveň z roku 2008 (59,4 mld. Kč) však nedosáhla. V první polovině roku 2009 průmyslové podniky zaměstnávaly o 5,0 tis. více osob než v roce 2011, tudíž na 1 zaměstnance připadaly tržby ve výši 997 tis. Kč. V roce 2011 připadaly na 1 zaměstnance tržby ve výši až 1,16 mil. Kč, což odpovídá zvýšené produktivitě. Co se týče tržeb za přímý vývoz vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy, tyto činily v roku 2010 50,2 mld. Kč (bez DPH) a jejich podíl na prodeji vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy zůstal i navzdory meziročnímu poklesu relativně vysoký a to na úrovni 58,4 %. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy největších průmyslových podniků sídlících v kraji působících v zpracovatelském průmysl, tedy nejdůležitějším průmyslu Olomouckého kraje, se snížily o 1,7 % na 84,8 mld. Kč bez DPH. Na celkových tržbách se tak podílely z 98,7 %. Nejrozšířenějším odvětvím nadále zůstala výroba elektrických zařízení, která zaměstnává 6,8 tis. zaměstnanců a dosáhla v roku 2010 tržby ve výši 20 mld. Kč. Dalším významným odvětvím v pořadí, zaměstnávajícím 5,2 tis. zaměstnanců s tržbami ve výši 8,9 mld. Kč, byla výroba strojů a zařízení jinde neuvedených, dále výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení s 3,9 tis. zaměstnanci a tržbami 6,5 mld. Kč, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení - 3,1 tis. zaměstnanců, tržby 2,9 mld. Kč a výroba potravinářských výrobků - 2,8 tis. zaměstnanců, 7,8 mld. Kč. Největší nárůst zaměstnanosti zaznamenala v roku 2010 výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení a to až o 41 %. Naopak, největší pokles zaměstnanosti nastal v odvětví zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku a činil 54 %. Největší nárůst tržeb, stejně jako v případě zaměstnanosti, zaznamenala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, které stoupli tržby o 81 %. Největší pokles zase dosáhlo odvětví opravy a instalace strojů a zařízení, tento činil 39 % a již zmíněné odvětví zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, 23

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, které zaznamenalo pokles tržeb o 36 %. 43 Česká republika v tom kraje: Průměrný počet podniků ve sled. období 2 322 Skutečno Průměrný evidenční počet zaměstnanců st (fyzické osoby) Index 2011/ 2010 Průměrná hrubá měsíční mzda Skutečno st (Kč) Index 2011/ 2010 Tabulka 6: Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. čtvrtletí 2011 Zdroj: Český statistický úřad 44 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy Skutečnost (mil. Kč) Index 2011/ 2010 Hl. m. Praha 220 77 824 109,3 34 549 101,2 83 916,4 106,8 Středočeský 209 86 484 96,4 27 922 104,2 125 491,3 106,2 Jihočeský 153 43 544 108,7 22 443 105,1 27 499,4 118,2 Plzeňský 159 52 608 106,8 24 398 101,5 37 525,7 103,2 Karlovarský 76 20 380 100,4 22 011 106,9 8 693,3 105,7 Ústecký 171 52 893 102,0 25 095 103,0 79 272,4 117,0 Liberecký 105 40 594 102,8 24 706 103,6 30 674,9 111,7 Královéhradecký 134 40 839 113,2 22 440 107,5 28 807,7 148,2 Pardubický 135 42 763 104,9 21 959 104,2 49 993,1 117,3 Vysočina 140 46 685 109,1 23 148 103,6 27394,5 113,8 Jihomoravský 257 68 558 111,7 23 108 103,0 44 962,2 121,6 Olomoucký 156 39 823 98.0 22 053 107,5 21 824,1 110,8 Zlínský 176 46 208 106,8 22 587 107,1 34 617,5 111,7 Moravskoslezský 230 109 395 102,4 24 834 103,3 107 249,0 122,8 4 Kvalifikace pracovní síly v regionu Kvalifikovanou pracovní silou pro oblast vědy a výzkumu jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterých je v Olomouckém kraji dostatek. Největší podíl na tomto ukazateli má UP Olomouc, kterou navštěvuje v rámci 8 fakult cca 23 000 studentů. Další institucí, zvyšující úroveň pracovní síly přímo v Olomouci je MVŠO s cca 800 posluchači. Třetí vysokou školou Olomouckého kraje je Vysoká škola logistiky o.p.s., která je stejně jako MVŠO neuniversitním typem vysoké školy. Rostoucí zájem o studium 43 FRELICH, Ing. Jiří. Průmysl v Olomouckém kraji za rok 2010. 10. 8. 2011, 1, s. 1-1. Dostupný také na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/f6001f43ea/$file/3_ekonomick y_vyvoj.pdf>. 44 Český statistický úřad [online]. 4. 7. 2011 [cit. 08. 09. 2011]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2011. Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/711302-11-q1_2011-10>. 24

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra na vysokých školách v Olomouckém kraji dává předpoklad dalšímu zkvalitňování pracovní síly v regionu. Přehledné znázornění vzdělanostní struktury obyvatelstva Olomouckého kraje v ekonomicky aktivním věku je uvedeno na obrázku níže. Vidíme, že v Olomouckém kraji má 43,3 % populace ve věku 25-64 let ukončené středoškolské vzdělání bez maturity a 35,2 % SŠ s maturitou. Jenom 12,5 % má ukončenou vysokou nebo vyšší odborní školu a 8,9 % obyvatel má jenom základní vzdělání. Graf 6: Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2010, %) 45 Z dalších údajů, týkajících se profesní struktury zaměstnanosti, vyplývá, že většina ekonomicky aktivního obyvatelstva Olomouckého kraje je zaměstnána v technických a řemeslnických oborech a v strojírenství. Podíl vědeckých pracovníků a odborníků je ve srovnání s ČR podprůměrný. Pro zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu z dlouhodobého hlediska je přitom vědecko-výzkumná činnost klíčová, proto je nutné ji rozvíjet. 45 Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2010 [online]. 12.10.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW : <http://budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-vregionech/regiony2010.html>. 25

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Graf 7: Profesní struktura zaměstnanosti (2010, %) 46 5 Návrh služeb nabízených inovačním centrem Výše uvedené analýzy a v nich zjištěné závěry byly společně s dlouhodobým záměrem a strategiemi investora východiskem pro vznik podnikatelského záměru vytvoření centra inovací. Na základě provedených interních a externích analýz byly vybrány jednotlivé možné oblasti, ve kterých má zřizovatel možnost nabídnout nejenom své služby, ale i infrastrukturu. 46 Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2010 [online]. 12.10.2011 [cit. 17.10.2011] Dostupný na WWW : <http://budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-vregionech/regiony2010.html>. 26

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Výběr těchto možností vychází z definovaného cíle centra, tedy vytvoření silného regionálního podpůrného prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědecko-výzkumnými organizacemi a budou podporované pracovištěm informačně-komunikačních technologií. Zároveň je tento výběr ovlivněn současným vybavením investora v oblastech know-how, technologií, odbornosti či personálního zabezpečení. V následujícím textu byly nabízené možnosti rozděleny do dvou základních skupin vytvořených podle faktické podstaty nabízených možností. První skupinou je infrastruktura, v rámci které investor nabízí v dalších podkategoriích pronájmy kanceláří, salónků a specializovaných laboratoří. Druhou skupinu představují služby. Ty jsou dále rozděleny do dalších několika úrovní subkategorií. Ty jsou představovány projektovým servisem, poradentstvím, možnými dodávkami informační a komunikačních technologií, transferem technologií a vzděláváním. Jednotlivé nabízené služby tvoří portfolio komplexních služeb zahrnující poradenství s podnikáním, expertizy pro rozvoj produktů či služeb, materiálnětechnické a společenské zázemí. Obsah jednotlivých skupin nabízených služeb a infrastruktury, je dále rozveden v následujícím textu. 5.1 Infrastruktura a) Kancelářské prostory centrum nabídne pronájem kancelářských prostorů pro klientské firmy. b) Konference, salonky centrum nabízí zázemí pro pořádání akcí od velkých konferencí až po menších uzavřené akce. c) Laboratoře centrum může poskytnout pronájem laboratoří se specifickým IT zařízením na vysoké úrovni, čím se může odlišit od ostatních vědecko-technologických parků. Díky špičkovým technologiím může centrum nabídnout firmám pronájem supervýkonných počítačů nebo jiného hi-tech vybavení. 5.2 Služby a) Projektový servis v jeho rámci nabízí centru především následující servisní služby: Projektová výpomoc pomoc při vytváření projektové žádosti, konzultace, monitorovací zprávy, administrace projektu atd. Zpracování žádostí o finanční podporu podnikatelských projektů (dotace, příspěvky, zvýhodněné úvěry) z národních zdrojů a strukturálních fondů. Monitoring aktuálních výzev. Pomoc se zajištěním povinností žadatele (výběrová řízení, žádosti o platbu, průběžné zprávy atd.) Kontrola a oponentura plné žádosti a podnikatelského záměru. 27

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV b) Poradenství je souborem služeb, mezi které patří především: Právní a daňové služby - v rámci ČR a EU. Služby v oblasti PR a marketingu jako jsou marketingové průzkumy trhu, poradentství v oblasti propagace firmy, tvorby marketingových koncepcí či koncepcí všech úrovní korporátní identity. Dále také možnost přípravy marketingových strategií, stejně jako poradentství v oblasti publicity a Public Relations a kontakty na reklamní agentury a grafická studia. Podnikatelský záměr profesionální informační servis v oblastech zakládání společnosti, tvorby podnikatelského záměru a orientaci v legislativním rámci (volba právní formy podnikání a postup při založení firmy) Technology foresight a market inteligence služby zaměřené na usnadnění orientace MSP v dynamickém vývoji na trzích nových technologií, sledování trendů na trhu a předvídání jeho pohybu. Služby rizikového kapitálu a souvisejícího poradenství, resp. asistence při hledání strategického investora. c) Dodávky ICT mohou být uskutečněny především v následujících oblastech: Serverové služby jako např. Server housing a hosting (pronájem virtuálního serveru) či skladování a zabezpečení dat na bázi cloud computing. Systémy informačních technologií d) Centrum pro transfer technologií je institucionálním zázemím pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje na MVŠO Jde o způsob spolupráce a transferu znalostí a technologií mezi univerzitou a průmyslem. V rámci této spolupráce jsou nabízeny především následující služby: Komerční uplatnění duševního vlastnictví - Poskytování pomoci a podpory při komerčním využití produktů duševního vlastnictví. Propojení tržního prostředí s vědecko-výzkumným prostředím. Nabídka inovativních technologií a know-how klientskými firmami a dalšími vědecko-výzkumnými subjekty, vyhledávání potenciálních domácích a zahraničních partnerů (poptávajících) a zprostředkování kontaktů, případně asistence při jednáních s těmito partnery a další služby dle individuálních potřeb. Identifikace technologických potřeb podniků v ČR i zahraničí (tzv. screening poptávky). Vyhledání vhodných partnerů dodavatelů technologie a know-how v zahraničí, vyhledání partnerů pro jointventure, asistence při jednáních s potenciálními partnery a další služby dle individuálních potřeb. 28

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Databáze technologických poptávek a nabídek pravidelně aktualizovaná databáze, která soustřeďuje technologické nabídky a poptávky ze specializovaných transferových center především ze zemí EU. Technology Watch Service průběžné sledování novinek v oblastech specializace CIO nové trendy na trhu, patenty, legislativní prostředí atd. e) Vzdělávání představuje služby v oblasti výuky, získávání zkušeností, osvojování znalostí, dovedností a postojů. V rámci těchto služeb nabízí centru především: Celoživotní vzdělávání ekonomické a manažerské kurzy v rámci celoživotního vzdělávání pořádané zejména pro technicky vzdělané zaměstnance. Inovační akademie vzdělávací program zaměřený na inovační rozvoj firem. Ty mohou pod dohledem lektorů analyzovat možnosti inovací ve svých firmách a eliminovat zbytečně vynaložené prostředky. Inovační akademie obsahuje různé moduly, kterými jsou např. tvorba budoucnosti firmy, inovace procesů a výrobků v rámci podniku, financování růstu atp. Kurzy energetického a facility managementu. Tento uvedený výčet nabízených služeb a prostředků vychází z výše uvedených potřeb a možností a bude dále využit jako podklad pro tvorbu dotazníku, jehož cílem je ověřit reálnou potřebu těchto služeb v určeném vzorku firem v Olomouckém kraji. 6 Terénní průzkum poptávka firem po službách inovačního centra V rámci zpracování podnikatelského záměru provedl investor analýzu poptávky po předpokládaných službách CIO. Záměrem bylo získat lepší představu týkající se specifických a požadavků podnikatelských subjektů na technické vybavení a služby spojené s podnikáním. V první části bylo nutné vybrat dostatečně reprezentativní vzorek firem, u kterých by bylo možné provést dotazování. Metodika i samotný výsledek výběru je obsahem kapitoly "6.1. Výběr subjektů k dotazování". Následně bylo nutné připravit dotazník, který byl využit při řízeném polostrukturovaném rozhovoru se zástupci managementu vybraných firem. Metodika tvorby a odkazy na jednotlivé zjišťovací otázky jsou uvedeny v kapitole "6.2. Konstrukce dotazníku. V závěru této kapitoly je obsažena subkapitola "6.3. Vyhodnocení dotazníkového šetření", ve které jsou shrnuty výsledky zpracování dotazníků. 29

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 6.1 Výběr subjektů k dotazování Předpokladem úspěšného dotazování je v první řadě kvalitní výběr vzorku. Bez správného určení výběrového vzorku (souboru) respondentů není možné zajistit zdárný průběh dotazování i aplikaci doporučení do praxe. V principu lze říci, že výběrový vzorek při dotazování zastupuje v podstatě celý základní soubor. Proces výběru vzorku představuje především tři základní kroky. Tedy výběr rámce vzorku, určení techniky výběru vzorku a stanovení konečné velikosti vzorku. 47 6.1.1 Metodika výběru Před začátkem samotného výběru vzorku bylo nutné určit, která cílová část podnikatelských subjektů se stane výběrovým souborem. Rámec výběru specifické cílové skupiny byl určen především v závislosti na záměrech investora, nabízených možnostech inovačního centra, jeho lokaci a výsledků předchozích analýz. Podle těchto vstupních dat, z nichž ty podstatné jsou součástí analytické části této práce, byla určena základní kritéria pro vyhledávání subjektů pro dotazování. Jednotlivá kritéria byla rozdělena do čtyř skupin - lokace, převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE, právní forma a velikost subjektů dle počtu zaměstnanců. Pro každou skupinu byl vytvořen seznam kritérií, která jsou pro danou oblast relevantní v závislosti na obecných a legislativních předpokladech, a zároveň tento seznam reflektoval vstupní požadavky investora, vycházející z výše uvedených vstupních dat. Tak byl určen následující seznam kritérií: 1) Lokace: Olomoucký kraj se všemi jeho okresy: a) Olomouc (Ol) b) Přerov (Pr) c) Šumperk (Su) d) Jeseník (Je) 2) Převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE: a) Průmysl b) Stavebnictví c) Obchod d) Profesní a vědecké činnosti e) Doprava a skladování f) Ubytování, stravování a pohostinství g) Informační a komunikační činnosti h) Činnosti v oblasti nemovitostí 47 KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X., str. 156 30

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 3) Právní forma a) Akciová společnost b) Společnost s ručením omezeným c) Společnost komanditní d) Veřejná obchodní společnost 4) Velikost subjektů (dle počtu zaměstnanců): a) malé a střední společnosti, tzn. do 250 zaměstnanců Cílem výběru vzorku bylo vytvořit vzorek, který by v rámci zadaných kritérií respektoval tři sledované parametry zároveň, tedy velikost ekonomického subjektu podle počtu zaměstnanců, jejich lokaci a oboru, respektive převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE. Následujícími výpočty však bylo zjištěno, že z důvodu velikosti vzorku není možné zároveň respektovat všechny 3 sledované parametry. Mohlo by totiž dojít k zásadnímu zkreslení při zaokrouhlování. Proto bylo přistoupeno ke zpracování vzorku sledujícího pouze 2 kritéria, přičemž existují následující kombinace: Velikost ^ lokace Velikost ^ Obor Obor ^ lokace V další části bylo nutné určit velikost vzorku, tedy počet subjektů, u kterých by mělo proběhnout dotazování. Obecně platí, že s rostoucím počtem dotazovaných při současném eliminování nevýběrových chyb, bývají výsledky dotazování mnohem spolehlivější. 48 Na druhou stranu důležitější než samotný rozsah vzorku, je respektování dané situace při výběru vzorku, respektive správný postup při sestavování výběrového vzorku. Toto pravidlo bylo vzato v úvahu i při sestavování dále dotazovaného vzorku ekonomických subjektů. Přičemž bylo využito kombinace základní koncepčních přístupů (nákladový přístup, slepý odhad a statistický přístup). V první řadě bylo nutné na základě kalkulace finančních a časových nákladů na zjištění odpovědí jednoho respondenta určit možnou velikost vzorku, kterou by bylo možné za daných okolností dotazovat. Tato kalkulace společně s prvním odhadem představovala první určení velikosti dotazovaného vzorku. Jeho velikost byla zpřesněna pomocí statistických metod. Rozsah tak byl upraven především v závislosti na variabilitě výskytu zkoumaného znaku v základním souboru, na požadované míře přesnosti odhadu a na koeficientu spolehlivosti. Na základě těchto postupů byla určena velikost reprezentativního vzorku dotazovaných na 50 ekonomických subjektů v rámci hranic Olomouckého kraje. Pro samotný výběr byla využita veřejně přístupná aktuální data Českého statistického úřadu k datu 31. 12. 2010. Na základě široké 48 KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X., str. 158. 31

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV dostupnosti dat ČSÚ, bylo možné využít při způsobu výběru vzorku reprezentativních technik. Především pak techniky základního souboru, která umožňuje využít vyčerpávajícího šetření, které představuje zjišťování údajů od všech členů základního souboru. 6.1.2 Výsledky výběru Na základě všech předchozích šetření, jejichž postup a výsledky jsou uvedeny v příloze tohoto dokumentu, byla vytvořena metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů. Přitom jako konečné kritérium pro výběr vzorku byla zvolena kombinace Obor ^ Lokace. Výsledné kombinace, které byly využity jako vodítko pro výběr jednotlivých subjektů dotazování, jsou uvedeny v následující tabulce (Tabulka č. 7). Z hlediska rozvrstvení jednotlivých subjektů v rámci Olomouckého kraje šlo celkově o 20 subjektů v okrese Olomouc, 10 v okrese Přerov, 9 v okrese Šumperk, 8 v okrese Prostějov a 3 subjekty v okrese Jeseník. Z hlediska oborového pak agregovaná výběrová data pro všechny okresy Olomouckého kraje byla následující. V průmyslu a stavebnictví to bylo 10 subjektů, 15 subjektů spadalo do oboru obchodu, 7 subjektů patřilo mezi profesní a vědecké činnosti, 3 subjekty patřily do oboru doprava a skladování. Shodně po dvou subjektech měly zastoupení obory činnosti v oblasti nemovitostí a obory ubytování, stravování a pohostinství. Pouze jedno zastoupení měl obor informačních a komunikačních činností. Velikost subjektů dle počtu zaměstnanců nebyla při samostatném výběru striktně dodržena, což se vhledem k zastoupení jednotlivých velikostních skupin nejeví problematicky. Oborové zastoupení Počet Okres Ol Pr Su Pv Je Suma Průmysl (P) 10 4 2 2 1 1 10 Stavebnictví (S) 10 4 2 2 1 1 10 Obchod (O) 15 5 3 3 3 1 15 Profesní a vědecké činnosti (M) 7 3 2 1 1 0 7 Doprava a skladování (H) 3 1 1 0 1 0 3 Ubytování, stravování a pohostinství (I) 2 1 0 1 0 0 2 Informační a komunikační činnosti (J) 1 1 0 0 0 0 1 Činnosti v oblasti nemovitostí (L) 2 1 0 0 1 0 2 Celkem 50 20 10 9 8 3 50 Tabulka 7: Zvolená metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů 32

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 6.2 Konstrukce dotazníku Při konstrukci dotazníku bylo vycházeno ze základních předpokladů pro tvorbu dotazníku. Mimo jiné byly otázky koncipovány tak, aby byly respondentům jasné a srozumitelné. Stejně tak byl velký důraz kladen na jednoznačnost formulovaných otázek tak, aby nemohlo v žádném případě dojít k nesprávnému pochopení, respektive chápání více způsoby. 6.2.1 Metodika tvorby dotazníku Sběr informací probíhal prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden jednotlivými vybranými proškolenými členy týmu. Pro polostrukturovaný rozhovor je charakteristické, že tazatel má k dispozici předem připravenou osnovu otázek, nicméně konečná podoba rozhovoru vždy záleží na průběhu vlastní interakce s respondentem. Každý z vedených rozhovorů je tak jiný co do podoby otázek, tak do délky trvání samotného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor dokáže odstranit nevýhody plynoucí z použití pouze strukturovaného či zcela nestrukturovaného rozhovoru a byl proto vybrán jako nejvhodnější technika pro potřeby tohoto výzkumu. Na rozdíl od zcela strukturovaného rozhovoru má tento způsob sběru informací výhodu v tom, že je schopen získat od respondentů mnohem více informací a přitom lépe zajišťuje validitu zkoumání. Na druhou stranu oproti nestrukturovanému rozhovoru je snadnější na zpracování sebraných dat a schopen je ho kvalitně vést i méně zkušený tazatel. Připravené otázky byly rozděleny do šesti okruhů dle předpokládaného hlavního zaměření poskytovaných služeb CIO, které byly v době příprav osnovy polostrukturovaného rozhovoru k dispozici. Zde je jejich přehled: A. Infrastruktura B. Projektový servis C. Vzdělávání D. Poradenství E. Centrum pro transfer technologií F. Dodávky ICT Každá z oblastí byla rozpracována pomocí návodných otázek pro tazatele včetně předpřipravených variant odpovědí na pětibodové Lickertově škále, kterou byla zjišťována míra zájmu o daný produkt (1 100% zájem, 2 75%, 3 50% zájem, 4 25%, 5 0% zájem). Otázky však představovaly pouze orientační osnovu. Tazatelé byli instruováni, aby v průběhu rozhovoru poskytli respondentovi dostatečný prostor pro vlastní dotazy. Vedení rozhovoru tak vyžadovalo důkladné proškolení tazatelů, neboť tazatel musel být respondentovi schopen kompetentně podat potřebné informace o dané problematice (vysvětlit, co každá z nabízených služeb poskytuje, jaké jsou její možnosti využitelnosti) a v případě zájmu o daný produkt dle svého uvážení se 33

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV dále a hlouběji respondenta na jeho zájem či případné návrhy dotazovat. Školení proběhlo na půdě Moravské vysoké školy, s.r.o. a vedly jej stejné osoby, které se podílely na konstrukci osnovy rozhovoru. Tazatelé byli požádáni, aby veškeré informace, které od respondenta získali, pečlivě a doslovně zaznamenávali. Formulář určený k zaznamenávání odpovědí byl konstruován tak, aby na odpovědi i poznámky tazatele poskytnul dostatek prostoru a aby mohl být snadno a pohodlně zpracován. Na konstrukci otázek a variant odpovědí v rámci jednotlivých témat se podíleli lidé zodpovědní za konstrukci návrhů nabízených služeb CIO. V týmu ke konstrukci osnovy rozhovoru zasedli odborníci z řad managementu, marketingu, ekonomie i sociologie. Tím byla zajištěna jak věcná, tak formální i logická správnost otázek. 6.2.2 Jednotlivé zjišťovací otázky Jednotlivé zjišťovací otázky a hodnocení se týkaly infrastruktury (kancelářských a konferenčních ploch, laboratoří atd.), specializovaných služeb (projektový servis, poradenství, centrum pro transfer technologií), vzdělávání a dodávky ICT. Otázky byly rozděleny do šesti jednotlivých, písmenem označených kategorií. Každá otázka pak měla v rámci písmenné kategorie své číslo. Otázky náležící k jednotlivým kategoriím jsou uvedeny v dotazníku přiloženém v přílohové části tohoto dokumentu. 6.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření V rámci analýzy byly se zástupci managementu 30 vybraných podnikatelských subjektů provedeny řízené polostrukturované rozhovory na základě předem zpracovaného dotazníku (viz příloha). Otázky byly tematicky členěny do výše uvedených šesti kategorií. Respondent vždy vyjádřil svůj potenciální zájem či nezájem o danou nabídku služeb pomocí stupnice 1 až 5 (1 100% zájem, 2 75%, 3 50% zájem, 4 25%, 5 0% zájem). Po ukončení dotazníkového šetření byly všechny odpovědi vyhodnoceny v tabulkách a graficky prezentovány. Tabulky zobrazují pro každou otázku v rámci dané kategorie (A1 F7) četnost odpovědí dle nabídky k dané otázce, tedy počet respondentů, kteří uvedli v dotazníku odpověď (1 5) pro danou otázku. V tabulce je také uveden vážený aritmetický průměr všech odpovědí na danou otázku a celkový počet respondentů, kteří na danou otázku odpověděli. Informace v tabulce jsou také zpracovány graficky znázorněna je četnost odpovědí 1-5 na danou otázku i celkový počet respondentů, kteří na příslušnou otázku odpověděli. 34

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 6.3.1 Infrastruktura Odpověď A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 A.7 1 1 2 1 0 0 2 1 2 4 0 1 1 1 1 0 3 1 4 7 0 0 3 1 4 0 4 2 0 1 1 1 5 23 15 14 23 22 15 18 Průměr 4,38 4,20 4,08 4,88 4,83 4,18 4,67 Počet odpovědí 29 25 25 24 24 22 21 Tabulka 8: Odpovědi na otázky z kategorie A Infrastruktura Graf 8: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie A Infrastruktura První okruh otázek se týká infrastruktury (otázky A.1 až A.7), respondenti byli dotazováni na možnosti využívaní kancelářských, konferenčních a jiných prostor, které budou nabízeny k pronájmu v rámci CIO. Průměr odpovědí na jednotlivé otázky v této kategorii se v žádné otázce nedostal nad hranici 4 bodů. Z údajů vyplývá, že oslovení podnikatelé projevili největší zájem o prostory určené na školení a tréninky zaměstnanců (otázka A.3) s průměrnou hodnotou odpovědí 4,08. Nejmenší je zájem o IT laboratoře HW s průměrem 4,88 (otázka A.4). Nejvíce respondentů 29 - se vyjádřilo k otázce A.1, nejméně k poslední otázce v této časti A.7 (pouze 21). V případě kancelářských prostor (otázka A. 1) odpovědělo celkově 29 firem, z nichž 6 vyjádřilo zájem o tyto prostory. U konferenčních prostor (A.2) se kladně vyjádřilo celkem 10 dotazovaných. Podobná situace byla s prostory určenými na školení a tréninky zaměstnanců (A.3), o takový druh prostor vyjádřilo zájem 11 firem. Nejméně zajímavé pro respondenty byly IT laboratoře HW (A.4), pouze jedna firma projevila hypotetický zájem o tuto nabídku, a také IT laboratoře SW (A. 5), o něž projevili zájem dva respondenti. O cateringové 35

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV prostory (A. 6) vyjádřily 100% zájem 2 firmy a 5 dalších vyjádřilo částečný zájem. V otázce A.7 vyslovily 3 firmy zájem o jiné prostory a vybavení. 6.3.2 Projektový servis Odpověď B.1 B.3.1 B.3.2 B.3.3 B.3.4 B.3.5 B.4 B.5 B.6 B.7 1 9 4 10 6 3 4 9 8 7 4 2 0 0 1 0 1 1 5 1 2 2 3 1 4 1 2 6 1 2 5 4 4 4 1 0 0 1 1 1 3 2 3 4 5 19 2 1 1 3 1 7 10 9 10 Průměr 3,70 2,60 1,54 2,10 3,00 2,25 2,77 3,19 3,20 3,58 Počet odpovědí 30 10 13 10 14 8 26 26 25 24 Tabulka 9: Odpovědi na otázky z kategorie B Projektový servis Druhý okruh otázek byl věnován nabídce služeb projektového servisu a zjišťoval úroveň informovanosti a zkušeností dotazovaných s přípravou a realizací dotačních projektů (otázky B.1 až B.7). Tato kategorie dosáhla nejlepších (nejnižších) bodových výsledků, z čehož vyplývá značná poptávka po službách tohoto druhu. Nejdříve bylo zjišťováno, zda firmy využívají dotačních projektů, resp. zda již s těmito produkty mají nějakou zkušenost (9 firem využívá dotační projekty, 2 firmy částečně). U ostatních firem byly dále zjišťovány důvody, proč dotační projekty nerealizují (B.3.1 až B.3.5). Dle šetření jsou těmito důvody především administrativní náročnost projektů (12 respondentů), dále neexistence vhodných výzev, které by pokrývaly jejich potřeby (11 firem), a také nedostatečná kapacita lidských zdrojů pro přípravu a realizaci těchto projektů (9 respondentů) minimální nebo žádné zkušenosti s realizací projektů (8 respondentů), nedostatečná časová kapacita pro sledování výzev (7 firem). Další část otázek v této kategorii byla věnována možnosti externí spolupráce v oblasti dotačních projektů, jejich administraci, přípravě a realizaci. Zde bylo zaznamenáno nejvíce kladných odpovědí. Šlo zejména o oblasti vyhledávání vhodných výzev (9 firem vyjádřilo 100% zájem a 10 z nich částečný). Většina respondentů také projevila zájem o přípravu projektových žádostí (16 firem) a zároveň o jejich administraci (opět 16 z dotazovaných firem). Z výše uvedeného vyplývá, že neúčast sledovaných firem nepramení ani tak z jejich apriorního nezájmu nebo malé motivace, jako spíše z nedostatku odborných a časových kapacit, které jsou potřebné pro přípravu a následnou realizaci těchto projektů. Na základě těchto skutečností lze předpokládat možnost spolupráce s externím subjektem, který by pro jednotlivé firmy zajišťoval všechny procesy s projekty spojené (cyklus od 36

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra vyhledávání vhodných výzev přípravu projektové dokumentace administraci až po evaluaci výsledků a přínosů). Graf 9: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie B - Projektový servis Z tabulky a grafu je patrné, že projektový servis je v rámci nabízeného portfolia služeb nejvíce žádanou aktivitou. Průměry odpovědí na jednotlivé otázky se pohybují kolem 2,5 což je např. vůči předchozím 4,5 v případě infrastruktury výrazně lepším výsledkem. 6.3.3 Vzdělávání Třetím tématem a zároveň nejrozsáhlejší kategorií v dotazníku je téma vzdělávání vlastních zaměstnanců (otázky C.1 až C.16.4). 37

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Odpověď C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 C.6 C.7 C.8 C.9 C.10 C.11 C.12.1 C.12.2 C.12.3 C.12.4 C.13 1 17 7 6 1 0 1 6 5 4 3 2 4 1 3 3 3 4 2 1 3 3 3 2 2 2 0 3 3 5 3 0 0 2 1 3 3 7 3 3 4 2 3 1 3 4 1 2 2 0 0 0 0 1 4 2 1 1 1 2 5 1 1 1 3 2 0 0 0 0 0 2 5 3 9 11 14 16 12 7 8 3 5 5 4 14 14 13 13 8 Průměr 2,10 3,09 3,33 4,04 4,45 4,09 3,06 3,41 2,73 3,27 3,19 2,77 4,73 4,29 4,00 4,12 3,39 Počet odpovědí 30 23 24 23 22 23 17 17 15 15 16 13 15 17 18 17 18 C.14.1 C.14.2 C.14.3 C.14.4 C.14.5 C.14.6 C.15.1 C.15.2 C.15.3 C.15.4 C.15.5 C.16.1 C.16.2 C.16.3 C.16.4 8 0 2 0 2 0 3 0 0 2 3 2 3 2 7 2 2 0 0 0 0 3 1 0 3 3 1 6 3 2 1 1 1 0 0 0 3 2 3 2 3 1 1 1 0 1 1 2 2 1 1 0 2 0 0 0 3 0 1 1 8 14 15 17 16 17 2 7 7 4 2 3 3 3 2 2,95 4,50 4,40 4,89 4,53 4,94 2,55 4,25 4,40 3,09 2,55 3,40 2,54 3,00 2,08 20 18 20 19 19 18 11 12 10 11 11 10 13 10 12 Tabulka 10: Odpovědi na otázky z kategorie C - Vzdělávání Drtivá většina respondentů (27 firem) uvedla, že své zaměstnance vzdělává alespoň částečně. Dále se tazatelé zaměřovali na oblasti vzdělávání, které jsou pro firmy perspektivní (otázky C.2 C.6). V rámci těchto dotazů vyšlo najevo, že mezi obory s největším potenciálem patří oblast ekonomiky a managementu, následované marketingem a PR, inovačním managementem, energetickým a facility managementem. Dále bylo zjišťováno o jaký typ vzdělávaní a v jakých prostorách mají firmy zájem (otázky C.6 až C.13). Oslovené firmy v 10 případech preferují vzdělávání v prostorách jejích firmy, 9 firem by naopak uvítalo prostory poskytnuté vzdělávající institucí. Individuální vzdělávání dle požadavků firmy upřednostňuje 12 firem, oproti 10 firmám, které by více ocenily standardizované vzdělávání přizpůsobené požadavkům trhu. Dle šetření firmy poptávají spíše systematické a dlouhodobé vzdělávaní - 11 firem, oproti ad hoc vzdělávání - 9 firem. V oblasti vysokoškolského vzdělávání a kurzů, projevila zájem o bakalářský stupeň vzdělávání pouze 1 firma, 3 firmy vyslovily svůj zájem o magisterský stupeň vzdělávání a 5 firem by rádo vzdělávalo své zaměstnance v MBA studiu. O rekvalifikační kurzy se zajímaly 4 firmy a o certifikované kurzy projevilo zájem 10 firem, což je nejvíce v této kategorii. Ve vzdělávání v oblasti cizích jazyků je nejvíce preferovaný anglický jazyk (12 firem), dále pak ruský jazyk (5 firem), německý (4 firmy), francouzský (3 firmy) a čínský (2 firmy). Firmy nijak výrazně nepreferují skupinovou nebo individuální, formální či neformální (všechny kategorie jsou hodnoceny víceméně stejně) výuku, 7 firmám by spíše 38

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra vyhovovalo koučování, 5 firmám e-learning a 3 příprava studijních opor. Dle průzkumu je nejvýhodnější způsob zacílení na konkrétní oblast, ke kterému se přiklonilo 10 firem a praktické/aplikované ukázky, jež preferovalo rovněž 10 firem. Prezentace aktuálních poznatků by uvítalo 7 firem, stejně jako interdisciplinární pojetí. Graf 10: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie C - Vzdělávání 6.3.4 Poradenství Odpověď D.0 D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 D.7 D.8 1 6 2 4 4 3 1 0 0 0 2 0 0 2 2 3 1 0 0 1 3 4 5 0 0 2 3 2 4 3 4 4 4 2 4 2 1 3 1 3 5 15 13 15 14 14 16 20 21 18 Průměr 3,76 4,08 3,96 3,92 3,88 4,36 4,72 4,65 4,52 Počet odpovědí 29 24 23 24 24 22 25 26 25 Tabulka 11: Odpovědi na otázky z kategorie D - Poradenství V oblasti specializovaného poradenství, bylo tazateli nejdříve zjišťováno, zda mají firmy zájem o využívání služeb přes externí dodavatele. 39

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Jako zajímavou shledalo možnost využití externích dodavatelů 14 z 29 firem. O poradenství a konzultace v oblasti inovací projevilo zájem nejvíce firem (11 respondentů), shodně 10 firem by zajímalo PR a marketingové poradenství a poradenství v oblasti technology foresight. 8 firem by uvítalo poradenství zaměřené na management, 7 na implementaci ISO, 6 v oblasti rizikového kapitálu a nejméně, 5 firem by uvítalo poradenství v ICT oblasti hardware a software. Graf 11: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie D - Poradenství 6.3.5 Centra pro transfer technologií Odpověď E.1 1 3 2 1 3 5 4 5 5 16 Průměr 4,00 Počet odpovědí 30 Tabulka 12: Odpovědi na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií V předposlední části nazvané centrum pro transfer technologií bylo zjišťováno, zda firmy v této oblasti vyhledávají podporu. Celkově 14 firem se vyjádřilo, že alespoň částečně pomoc vyhledává. 3 firmy dokonce uvedly, že si nechávají radit a pomáhat při své hospodářské činnosti. Na tuto otázku odpověděly všechny firmy, které vyplnily dotazník a průměr všech odpovědí je 4,0. 40

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Graf 12: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií 6.3.6 Dodávky ICT Odpověď F.1 F.2 F.3 F.4 F.5 F.6 F.7 1 2 1 1 1 1 1 0 2 0 1 2 0 2 2 0 3 3 1 2 1 1 2 4 4 2 1 1 2 2 1 0 5 21 18 16 18 15 15 15 Průměr 4,43 4,55 4,32 4,64 4,33 4,29 4,58 Počet odpovědí 28 22 22 22 21 21 19 Tabulka 13: Odpovědi na otázky z kategorie F - Dodávky ICT Poslední část dotazníku je zaměřena na dodávky ICT. Z uvedených odpovědí vyplývá, že 7 z 28 odpovídajících zájem o ICT dodávky má, 2 se vyjádřili, že jejich zájem je 100%. Další otázky se zabývaly službami jako např. server housing a hosting (zájem 4 firem), služby systémové integrace (zájem 6 firem), pronájem místa pro uložení dat (zájem 4 firem). O servis v oblasti uložení a správy dat se zajímalo 6 firem, stejně jako o ekonomický informační systém a 4 firmy projevily zájem o FAMA servis. Průměr všech odpovědí byl poněkud nižší než v předchozích kategoriích (až 4,45), ale i naproti tomu se v každé otázce, kromě poslední týkající se FAMA servis, alespoň jedna firma vyslovila se 100% zájmem. 41

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Graf 13: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie F - Dodávky ICT 7 Marketingová strategie pro CIO Cílem Centra inovací Olomouc je vytvořit v regionu silné podpůrné prostředí pro vznik a rozvoj inovativních firem, které budou spolupracovat s vědeckovýzkumnými pracovišti v rámci olomouckého regionu a celé ČR. Celé Centrum se má rozvíjet postupně, stane se domovem společnosti TESCO SW, Moravské vysoké školy Olomouc, ale i různých poradenských a expertních firem z ČR i ze zahraničí. Dle propagačních materiálů CIO mají být součástí CIO také multifunkční prostory pro semináře a konference s mezinárodní účastí. Hlavní ambicí CIO je změna podnikatelské kultury celého regionu. Vzhledem k tomu, že záběr celého projektu je velice široký, a plánovaný rozsah nabídky produktů (zejména služeb) zasahuje do mnoha oblastí, je následující marketingová strategie pouze rámcovým doporučením pro zájemce o danou problematiku. K důkladnému zpracování marketingové strategie by bylo zapotřebí získat konkrétní informace o celém projektu, nejen pokud jde o jeho vizualizaci, ale také faktickou skladbu nabídky produktů (tedy výrobků, služeb, míst, lidí, informací, atd.). Rovněž zpracování řady analýz a návazný návrh marketingové strategie (včetně konkrétních doporučení) by mělo být nedílnou součástí firemní strategie provozovatele a celého projektu CIO. 7.1 Tvorba strategie Chceme-li pro CIO vytvořit správně zacílenou strategii a také ji úspěšně realizovat, je vhodné použít níže uvedený obecný postup. 1) Analýza okolí CIO a analýza firmy 42

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra vlastností makroprostředí a jeho vývojových tendencí vývoje rizik a příležitostí, které z makroprostředí pro firmu plynou; základní metodou této analýzy je část SWOT (analýza OT/příležitosti a hrozby); zdrojem informací pro analýzu makroprostředí mohou být především informace získané výzkumem od stolu (sekundární informace studie, statistiky, zprávy, rešerše), cíleného okolí vývoje oboru, v němž firma podniká, trhu, na němž se firma pohybuje (cílového segmentu), analýza tržních subjektů, zákazníků, zprostředkovatelů, konkurence, dodavatelů, orgánů státní a veřejné správy, se kterými firma přímo komunikuje a samozřejmě veřejnosti, analýza firmy jejich objektivních znalostí, možností, poznání silných a slabých stránek firmy a způsobů jejich ovlivňování (část analýzy SWOT SW / silné stránky, slabé stránky), včetně rozboru minulých strategií a jejich výsledků a důsledků pro minulé cíle firmy. 2) Vztahová (konfrontační analýza) analýza pozice firmy na trhu, vztah silných a slabých stránek firmy k příležitostem a rizikům (konfrontační matice), komparační metody, účinnost marketingového mixu a jeho jednotlivých marketingových nástrojů. 3) Prognóza vývoje poznaných vlastností cíleného okolí firmy, makroprostředí a vlastností možností firmy. 4) Stanovení cíle hierarchie dílčích cílů, jejich vlastností a předpokladů vývoje, jejich podmíněnosti a časové posloupnosti. Vymezení kritérií cíle a jejich vlastností. 5) Tvorba strategie tvorba strategie s využitím poznaných vlastností firmy a jejího okolí. Rámcové vymezení metod a nástrojů k dosahování dlouhodobých nástrojů firmy. 6) Rozpracování strategie do taktiky firmy a plán její realizace taktika je použití prostředků, nástrojů, metod, instrumentaria k dosažení cíle, podrobnější vymezení použitelných nástrojů v marketingové koncepci, zejména nástrojů marketingového mixu. Rozpočty nákladů a výdajů. 7) Implementace strategie a kontrola jejího uplatňování kontrola plnění cílů a realizace strategie a taktiky. Úprava podle skutečného průběhu, měnících se podmínek realizace, vlastností 43

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV a možností firmy, cíleného okolí a makroprostředí podle odchylek od předpokládaného vývoje (od predikce, prognózy). 7.2 Analýzy Pro získání kvalitních informací o vnějším i vnitřním prostředí podniku, v našem případě Centra inovací Olomouc, by bylo vhodné zpracovat řadu analýz (nebo alespoň některé z nich). Níže jsou uvedeny ty nejzákladnější: analýza prostředí (makroprostředí), analýza trhu, analýza odvětví, analýza konkurence, analýza dodavatelů, analýza zákazníků, segmentace trhu a výběr cílových trhů, analýza produktu, analýza konkurenční výhody, analýza ostatních interních faktorů. Jednou z nejčastěji používaných analýz (kromě SWOT, PEST, SLEPT a dalších) je Porterova analýza konkurenčního prostředí. Obrázek 2: Porterova analýza konkurenčních sil 49 49 BusinessInfo.cz, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketingrizeni-msp-komplexni-analyza/1001663/45239/ (data k 18.12.2011). 44

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Pro CIO, jeho zázemí i provozované služby (a to nejen v etapě spuštění projektu) je důležitá dobrá znalost konkurenčního prostředí. Významným konkurentem je v tomto případě samotné Regionální centrum Olomouc, s.r.o. (RCO), které se zaměřuje na aktivity v oblasti nemovitostí a kongresové turistiky. Společnost nabízí komplexní služby v oblastech pronájmu administrativních a obchodních prostor, správy nemovitostí, zajištění služeb spojených s nájmem (pronájem prostor pro pořádání kongresů, přehlídek, společenských akcí, organizování akcí dle požadavků zákazníka) a dalších. Dále se v regionu nachází nebo budují další centra v rámci významných projektů, které mohou oslabit pozici, resp. převzít určitý tržní podíl Centru inovací Olomouc (např. nový projekt Sidia či Šantovka). V následující části jsou uvedeny příklady otázek v rámci analýzy konkurence CIO. Na většinu z nich bychom měli znát odpověď. Jak intenzivní je konkurence? Kdo jsou naši konkurenti? Jaké jsou jejich tržní podíly? Jaký je profil našich konkurentů? Jaké je pojetí našich konkurentů v myslích zákazníků? Jak chtějí být naši konkurenti vnímáni na trhu? Jaké jsou současné cíle našich konkurentů a jak se zřejmě změní? Jaké strategie mají naši konkurenti a jak jsou úspěšné? Co jsou silné a slabé stránky našich konkurentů? Jaké hrozby pro nás naši konkurenti představují? Jaká jsou odvetná opatření od konkurentů? Jak pravděpodobně budou reagovat naši konkurenti na změny způsobu našeho podnikání? Jak vypadá konkurenční nabídka výrobků a služeb na trhu? Do jaké míry uspokojují konkurenční výrobky potřeby zákazníků? Mají konkurenti nějaké patenty, licence či chráněné vzory? Kde mají naši konkurenti reklamu a jak často? Jaké ceny mají naši konkurenti? Na čem je založen úspěch prodeje u našich konkurentů? Jak konkurenti distribuují výrobky? Jak konkurenti reagují na hrozby? Jaké je technologické vybavení našich konkurentů? Je výzkum a vývoj pro naše konkurenty důležitý? Jak často naši konkurenti inovují své výrobky/služby? Kolik investují do vývoje a výzkumu? Jaké inovace či zlepšení výrobku byly konkurencí v poslední době uvedeny na trh? Jaká je finanční situace našich konkurentů? Jak se odlišují úspěšní konkurenti od těch méně úspěšných? 45

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Co se píše o konkurenci v odborném a ekonomickém tisku u nás i ve světě? Do jaké míry využívají konkurenti podobné výhody a zdroje jako my? 50 7.3 Marketingový mix Strategie CIO by měla být zohledněna v marketingovém mixu, proto je vhodné zaměřit se zejména na následující složky marketingového mixu a rozpracovat jeho součásti. Při zpracování marketingové strategie (resp. marketingového mixu CIO) je nutné vycházet z dříve připravených analýz vlastní firmy, trhu, konkurence a ze závěrů marketingových výzkumů. Cílem by mělo být zvážit pro každou 4P oblast několik variant strategií, vybrat z nich tu nejvhodnější a snažit se přitom nalézt zejména výhody CIO před konkurencí při získávání zákazníků. Produkt (produktová politika) produktem CIO (dle brožury Centra inovací Olomouc) jsou především připravované služby a to zejména možnost využití komplexních služeb pro firmy zahrnující poradenství s podnikáním, expertízy pro rozvoj produktů či služeb, materiálně technické a společenské zázemí. Komplex CIO nabídne k dispozici také atraktivní kancelářské a konferenční prostory ke krátkodobému i dlouhodobému nájmu. Dalším produktem je nabídka projektového servisu včetně zpracování žádostí o finanční podporu podnikatelských subjektů z národních zdrojů, strukturálních fondů, zajištění všech administrativních náležitostí a průběžný monitoring dotačních možností. Součástí produktové politiky je také plánované poskytování poradenských služeb v oblasti daňové a právní problematiky, PR a marketingu, nebo pomoc při získávání finančních zdrojů z fondů rizikového kapitálu. Nedílnou součástí nabízených služeb CIO budou kurzy celoživotního vzdělávání, které poskytnou přehled legislativních požadavků při zahájení podnikání, základní znalosti z teorie managementu, marketingu, řízení lidských zdrojů a finančního řízení podniku. Cena (cenová politika) uzpůsobena dle konkrétních dílčích nabídek služeb a specifických požadavků obou stran. Distribuce dle způsobu nabídky (resp. prodeje) dílčích aktivit. Marketingová komunikace obsahuje veškeré možnosti pro zviditelnění firmy, projektu CIO, značky, možnosti pro využití prostředků a médií v rámci marketingové komunikace. Její jednotlivé dílčí složky (reklama, public relations, sponzorování, podpora prodeje, přímý marketing, výstavy a veletrhy, 50 BusinessInfo.cz, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketingrizeni-msp-komplexni-analyza/1001663/45239/ (data k 19.12.2011). 46

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra osobní prodej a další) musí být uzpůsobeny konkrétním podmínkám a nárokům CIO a specifickým požadavkům firmy jako provozovatele. Rovněž znalost rozpočtové politiky pomůže dotvořit komplexní obraz o požadavcích na marketingové aktivity firmy. 7.4 Zvyšování publicity o CIO Povědomí o projektu Centra inovací Olomouc, o jeho cílech a ambicích, připravovaných službách, zázemí, konkurenční výhodě, významných lidech i konkrétních úspěchů je nutné zveřejňovat. Je vhodné také pravidelně informovat veřejnost o připravovaných projektech, jejich průběhu i samotných výsledků. K budování pozitivní publicity CIO lze využít několika jednoduchých nástrojů. Jsou jimi: 1. tiskové zprávy (Mladá fronta, Hospodářské noviny, Olomoucký deník, atd.), 2. běžné propagační materiály (brožury, letáky, kalendáře, atd.), 3. novinářské kity (tzv. balíčky pro novináře, obsahují informace o společnosti, její historii, popis výrobků a služeb, čerstvé tiskové zprávy, fotogalerie, kontaktní informace pro novináře, atd.), 4. internet, 5. informační e-maily a bulletiny, 6. tiskové konference, 7. recepce pro novináře, 8. kulaté stoly, 9. přednášky a semináře, 10. rozhovory, 11. pozvání novinářů na exkurze a konference obchodních partnerů CIO. 8 Rámec organizačního a personálního zabezpečení CIO V této kapitole se zaměříme na model personálního zabezpečení v rozvinuté funkční podobě fungování CIO ve všech jeho základních plánovaných službách. Neřešíme postupné fáze jeho rozvoje vycházející ze současnosti ve směru k naplnění funkčnosti v plném rozsahu. Tento vývojový pohled musí být předmětem jiného dokumentu, zpracovaného na základě přesných údajů realizačního plánu rozvoje služeb, ekonomické rozvahy a personálních zdrojů současného klastru s potenciálem zaměřeným na činnost v CIO. 47

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 8.1 Vstupy pro zpracování rámce personálního zabezpečení projektu CIO: navržená struktura služeb a výsledky šetření, které ukázalo rámcový zájem o všechny navrhované služby bez prozatímního hlubšího vhledu do rozsahu jednotlivých služeb, vizí možného rozvoje CIO mimo popsané služby ve výzkumu, formulované v rámcových dokumentech a veřejných sdělení dr. Tesaříka zkušenosti z personálního zabezpečení obdobného pracoviště - klastr OKI, RCO, TESCO SW, MVŠO Zpracování návrhu personálního zabezpečení umožňuje a předpokládá jeho další rozvoj, doplňování ve smyslu rozsahu i ve smyslu důslednosti popisu navrženého obsahu. Návrh koncepce vychází z teoretických základů teorie personálního řízení. Využívá možnosti moderní personalistiky založené na využití vnitřních i vnějších lidských zdrojů organizace, využití potenciálu pracovních sil a optimalizaci vytváření komplexu pracovních kompetencí, modifikaci pracovních podmínek pro naplňování pracovních kompetencí. Organizační a personální zabezpečení CIO je zpracováno do podoby systému graficky znázorněného na obrázku č. 3. Textová část je popisem funkčnosti grafického znázornění. 8.2 Východiska - charakteristika navrhovaného systému Flexibilita předpokládá se výrazná flexibilita ve využití kapacity objektu (nájemci) a charakteru a rozsahu poskytovaných služeb Využití zdrojů a potenciálu - partnerské instituce centra disponují potenciálem a know-how, které je v rámci spolupráce využitelné pro správu i služby centra Rozmanitá funkcionalita funkcionalita centra bude směřovat k zajištění provozu budovy i k realizaci a koordinaci konkrétních služeb a aktivit Správa objektu Služby o poradenství o koučování o expertní služby o vzdělávací služby o outsourcing Instituce o Profesní a odborná seskupení regionálního charakteru (např. regionální pracoviště Czech Green Building Council, ) o Nezávislé instituce zajišťující supervizorské služby (např. auditorské a certifikační orgány, rozhodčí soud, ) 48

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Specifická pracoviště (knihovna, HUB, ) Ochrana a stabilizace know-how v rámci služeb a aktivit centra lze předpokládat kumulaci značného know-how, které je primárně třeba vázat na interní pracovníky centra, případně externisty s předpokladem dlouhodobé a systematické spolupráce (zaměstnanci partnerských firem) Spolupráce je potřeba vytvořit dostatečnou komunikační platformu pro kooperaci a sdílení know-how všech složek personálního zabezpečení, což bude přinášet specifické nároky na management centra a vnitřní komunikační systém Nezávislost je nutno rozhodnout o tom, nakolik má být objekt soběstačný a nezávislý ve svém fungování na externích poskytovatelích zdrojů a služeb, předpokládejme ale, že by centrum mělo být schopno zajistit většinu služeb potřebných ke svému provozu (infrastruktura, ostraha, údržba, bezpečnost, úklid, ekonomika, ) Partnerský vztah s nájemci nájemci objektu budou využívat jeho prostory a služby, současně (někteří z nich) budou partnery spolupracujícími na poskytování těchto služeb 8.3 Požadavky na personální zabezpečení Personální zdroje budou tvořeny: Interní pracovníci zaměstnanci centra (účast na aktivitách CIO na základě pracovně-právních vztahů) Externí pracovníci a) zaměstnanci členů klastru OKI - MVŠO, TESCOSW, RCO (účast na aktivitách CIO na základě smluvních vztahů mezi CIO a partnerskou organizací, příp. dílčích pracovně-právních vztahů) b) zaměstnanci partnerských organizací (účast na aktivitách CIO na základě smluvních vztahů mezi CIO a partnerskou organizací) Experti z praxe (obvykle individuální a jednorázová účast na aktivitách CIO jako OSVČ) Specifikace konkrétních požadavků a rozsahu kapacit je možná po upřesnění funkcionality centra a jeho služeb. Z hlediska formy spolupráce je možné v rámci dělby práce specifikovat rozdělení personálních zdrojů: Interní pracovníci - zaměstnanci CIO správa a management objektu o management společnosti ředitel, právník o koordinace aktivit centra (vnitřní organizace a komunikační a informační systém) o administrativa o personální oddělení (personalista, mzd. účetní) o ekonomické oddělení (účetnictví, správa majetku) 49

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV o oddělení obchodu, marketingu a PR o oddělení technické údržby a správy (infrastruktura, IT, o technická zařízení, ostraha, úklid, ) oddělení pronájmů (dlouhodobých, krátkodobých) poskytující služby formou outsourcingu (nájemcům budovy, resp. externím zájemcům) realizující aktivity CIO (především pořadatelská agentura, catering) pracující pro konkrétní profesní a odborná seskupení regionálního charakteru, která jsou zřízena CIO či sídlí v jeho prostorách Externí pracovníci - poskytující služby formou outsourcingu (nájemcům budovy, resp. externím zájemcům) - realizující aktivity CIO (především poradenství, koučování, vzdělávací služby) - pracující pro konkrétní profesní a odborná seskupení regionálního charakteru, která jsou zřízena CIO či sídlí v jeho prostorách Experti z praxe 51 - realizující aktivity CIO (především koučování a expertní služby, případně zakázkové vzdělávací služby) Některé ze služeb (označeny jako supervizorské) musí mít nezávislý charakter, jejich pracovníci by tedy měli mít zcela nezávislý statut; vůči CIO by tyto instituce měly fungovat jako klient, příp. partner. 51 Experty z praxe bude do CIO přinášeno specifické know-how na vysoce expertní úrovni - u nich se předpokládá obvykle jednorázová spolupráce. V případě přenositelného know-how by v tomto případě měl být expert stínován některým z interních pracovníků či zaměstnanců partnerských firem s cílem stabilizace know-how v CIO. 50

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra AKTIVITY C.I.O. PORADENSTVÍ KOUČOVÁNÍ EXPERTNÍ SLUŽBY VZDĚLÁVACÍ SLUŽBY - standardizované - zakázkové POŘADATELSKÁ AGENTURA A CATERING SPRÁVA OBJEKTU C.I.O. MANAGEMENT EKONOMIKA PERSONALISTIKA PRÁVNÍ SLUŽBY MARKETING, OBCHOD, PR TECHNIKA, SPRÁVA, ÚDRŽBA PRONÁJMY. SLUŽBY OUTSOURCING (účetnictví, personalistika, IT.) PRO NÁJEMCE BUDOVY EXTERNÍ SLUŽBY INTERNÍ (ZAMĚSTNANCI C.I.O.) PERSONÁLNÍ ZDROJE EXPERTI Z PRAXE EXTERNÍ (ZAMĚSTNANCI PARTNERŮ) PROFESNÍ A ODBORNÁ SESKUPENÍ REGIONÁLNÍHO CHARAKTERU - BpS - CGBC MVŠO TESCO SW OKI RCO C.G.B.C. PLATINN B.p.S. Microsoft KLASTR OKI SCHNEIDER IFMA Asociace rodinných firem Klub manažerů SUPERVIZORSKÉ SLUŽBY - AUDITY - ROZHODČÍ SOUD Obrázek 3: Organizační a personální zabezpečení CIO 51

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Bibliografie [ 1 ] HUBÍK, Stanislav a Juliet M CORBIN. Hypotéza: metodologický nástroj výzkumu ve společenských vědách. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006, 80 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 80-704-0842-1. [ 2 ] LOUČKOVÁ, Ivana a Juliet M CORBIN. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu: techniques and procedures for developing grounded theory. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 311 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 42. ISBN 978-808-6429-793. [ 3 ] STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Basics of qualitative research: techniques and procedures for developing grounded theory. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, c1998, 312 s. Opuscula, 5. ISBN 08-039-5940-0. [ 4 ] STRAUSS, Anselm a Petr DVOŘÁK. Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek. 1.vyd. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. Opuscula, 5. ISBN 80-858-3460-X. [ 5 ] NOVÁK, Lukáš a Petr DVOŘÁK. Úvod do logiky aristotelské tradice: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. Vyd. 1. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity, 2007, 217 s. Opuscula, 5. ISBN 978-807-0409-596. [ 6 ] CHABADA, Michal. Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2007, 151 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-2322-645. [ 7 ] HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-807-3674-854. [ 8 ] REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů: Příručka pro uživatele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-802-4730-066. [ 9 ] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. [ 10 ] MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4. [ 11 ] Olomoucký kraj [online]. 5.2011 [cit. 4. 1. 2012] Dostupné na WWW: <http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/254/priloha-1-pruzkumprostredi-pro-inovacni-podnikani-olk.pdf> [ 12 ] Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/0d0044032d/$file /w-71130211q2f3.pdf> 52

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra [ 13 ] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6. 9. 2011 [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/statistiky/ol_statistika_kraj.pdf> [ 14 ] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 6. 9. 2011 [cit 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/statistiky/ol_statistika_kraj.pdf> [ 15 ] Český statistický úřad [online]. Červenec 2011 [cit. 10. 8. 2010]. Inflace v červenci 2011. Dostupné na WWW: <http://www.ostrava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/0d00440331/$file/ w-71130211q2g3.pdf >. [ 16 ] Český statistický úřad Olomoucký kraj [online]. [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/> [ 17 ] Český statistický úřad [online]. Září 2011 [cit. 13. 10. 2011]. Inflace v září 2011. Dostupné na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/inflace_v_zari_2011> [ 18 ] Deník veřejné správy [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW:< http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6502607> [ 19 ] Deník veřejné správy [online)] září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW: <http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6441251> [ 20 ] Olomoucký kraj [online] červen 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Zastupitelstvo Olomouckého kraje. Dostupné na WWW <http://www.krolomoucky.cz/rozpocty-olomouckeho-kraje-z-minulych -let-cl-788.html> [ 21 ] Olomoucký kraj [online] 24. 6. 2011 [cit. 20. 10. 2011]. Důvodová zpráva. Dostupné na WWW: <http://www.krolomoucky.cz/clanky/dokumenty/207/5-zaverecny-ucet-2010-duvodovazprava.doc> [ 22 ] Olomoucký kraj [online] září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet Olomouckého kraje. Dostupné na WWW: <http://www.krolomoucky.cz/rozpocet-olomouckeho-kraje-cl-105.html> [ 23 ] Deník veřejné správy [online]. Září 2011 [cit. 29.9.2011]. Vývoj zadluženosti obcí a krajů. Dostupné na WWW <http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6441251> [ 24 ] Finanční noviny [online] 18.10.2011 [cit. 20.10.2011 ]. Průměrný dluh obcí na obyvatele se loni zvýšil nad 5500 Kč. Dostupné na WWW: <http://www.financninoviny.cz/zpravy/prumerny-dluh-obci-na-obyvatelese-loni-zvysil-nad-5500-kc/702425 > [ 25 ] Statutární město Olomouc [online]. září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Rozpočet statutárního města Olomouce. Dostupné na WWW: <http://www.olomouc.eu/phprs/view.php?cisloclanku=2002071206> [ 26 ] Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Střednědobý rozpočtový výhled na roky 2010 2013 statutárního města Olomouc. Dostupné na WWW: 53

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV <http://www.olomouc.eu/magistrat/odbory/ekonom/doc/strednedobyvyhled-2010-2013-20110119.pdf> [ 27 ] Statutární město Olomouc [online]. Září 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Olomouc má podle odborníků velmi dobrý rating. Dostupné na WWW: <http://moderniobec.ihned.cz/c1-53025630-olomouc-ma-podleodborniku-velmi-dobry-rating> [ 28 ] Statutární město Olomouc [online] [cit. 18. 10. 2011]. Dostupné na WWW: <http://www.olomouc.eu/propodnikatele/2008/aktualizace_sp_2007.pdf> [ 29 ] Deník veřejné správy [online]. 12. 9. 2011 [cit. 29. 9. 2011]. Změny DPH přinesou obcím nižší příjmy a vyšší výdaje Dostupné na WWW: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6502938> [ 30 ] Český statistický úřad [online]. 16. 9. 2011 [cit. 18. 10. 2011]. Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 30. 6. 2011. Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/0d0044033c/$file /w-71130211q2h2.pdf> [ 31 ] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online] [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: <http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk/kop/olomouc/statistiky/ol_rok2010_ok res.pdf> [ 32 ] FRELICH, Ing. Jiří. Průmysl v Olomouckém kraji za rok 2010. 10. 8. 2011, 1, s. 1-1. Dostupný také na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/f6001f43ea/$file /3_ekonomicky_vyvoj.pdf> [ 33 ] Český statistický úřad [online]. 4. 7. 2011 [cit. 08. 09. 2011]. Průmysl v Olomouckém kraji v 1. pololetí 2011. Dostupný na WWW: <http://www.olomouc.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/711302-11-q1_2011-10>. [ 34 ] Budoucnost profesí - Trhy práce v regionech v roce 2010 [online]. 12. 10. 2011 [cit. 17. 10. 2011] Dostupný na WWW: <http://budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-v-regionech/regiony2010.html> [ 35 ] KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247- 0966-X. [ 36 ] BusinessInfo.cz, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/managementmsp/marketing-rizeni-msp-komplexni-analyza/1001663/45239/ (data k 18. 12. 2011). [ 37 ] Regionální inovační strategie a inovační potenciál Olomouckého kraje [online]. 2011 [cit. 14. 5. 2012]. Dostupný z WWW: www.krolomoucky.cz/regionalni-inovacni-strategie-a-inovacni-potencialolomouckeho-kraje-cl-542.html. 54

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Seznam grafů Graf 1: Vývoj HDP na obyvatele Olomouckého kraje... 10 Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2006-30. 9. 2011... 13 Graf 3: Česká Republika - vývoj míry inflace... 14 Graf 4: Rozložení průmyslu v okresech Olomouckého kraje k 30.6.201... 21 Graf 5: Rozložení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích v roce 2010... 22 Graf 6: Vzdělanostní struktura populace ve věku 25-64 let (2010, %)... 25 Graf 7: Profesní struktura zaměstnanosti (2010, %)... 26 Graf 8: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie A Infrastruktura 35 Graf 9: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie B - Projektový servis... 37 Graf 10: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie C - Vzdělávání... 39 Graf 11: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie D - Poradenství.. 40 Graf 12: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií... 41 Graf 13: Grafické znázornění odpovědí na otázky z kategorie F - Dodávky ICT. 42 55

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Seznam tabulek Tabulka 1: HDP v jednotlivých krajích ČR... 10 Tabulka 2: HDP na obyvatele v jednotlivých krajích ČR v rocích 2002 2010.. 11 Tabulka 3: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR v letech 2006-2011... 13 Tabulka 4: Míra registrované nezaměstnanosti v Olomouckém kraji v letech 2006 2011... 14 Tabulka 5: Přehled financování investičních akcí v roce 2010 dle oblastí... 16 Tabulka 6: Základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci podle krajů v 1. čtvrtletí 2011... 24 Tabulka 7: Zvolená metoda pro výběr konkrétních ekonomických subjektů... 32 Tabulka 8: Odpovědi na otázky z kategorie A Infrastruktura... 35 Tabulka 9: Odpovědi na otázky z kategorie B Projektový servis... 36 Tabulka 10: Odpovědi na otázky z kategorie C - Vzdělávání... 38 Tabulka 11: Odpovědi na otázky z kategorie D - Poradenství... 39 Tabulka 12: Odpovědi na otázky z kategorie E - Centrum pro transfer technologií... 40 Tabulka 13: Odpovědi na otázky z kategorie F - Dodávky ICT... 41 56

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Seznam obrázků Obrázek 1: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 30. 9. 2011... 12 Obrázek 2: Porterova analýza konkurenčních sil... 44 Obrázek 3: Organizační a personální zabezpečení CIO... 51 57

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Seznam zkratek APSYS... Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CIO... Centrum inovací Olomouc MVŠO... Moravská vysoká škola Olomouc OKI... Olomoucký klastr inovací RCO... Regionální centrum Olomouc UPOL... Univerzita Palackého v Olomouci 58

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Přílohy 1 Dotazník CIO Osnova otázek pro vedení rozhovoru (1. kontakt s firmou) Legenda k otázkám: níže je uvedena orientační osnova pro vedení polostrukturovaného rozhovoru. Ke každé otázce je třeba respondentovi podat potřebné informace o dané problematice. Veškeré odpovědi je nutné pečlivě zaznamenat. V případě projevení zájmu o konkrétní nabídku doplní tazatel otázky dle svého uvážení. U každého produktu (body A-F) je třeba zjišťovat míru zájmu na pěti-bodové škále (1 100% zájem, 2 75%, 3 50% zájem, 4 25%, 5 0% zájem). V průběhu rozhovoru je třeba respondentovi poskytnout prostor pro vlastní dotazy a pokusit se kompetentně odpovědět. V případě nejistoty nabídne tazatel respondentovi 5-ti denní lhůtu pro vyřízení dotazu (zpětnou vazbu). S těmito konkrétními specifickými dotazy se prosím obracejte na Danu Pokornou a Marka Vaculíka. A Infrastruktura Naše firma má zájem o využití infrastruktury CIO zejména školní známkování A.1 Kancelářské prostory 1 2 3 4 5 A.2 Konferenční prostory (zeptat se 1 2 3 4 5 na velikost) A.3 Školící / tréninkové prostory 1 2 3 4 5 A.4 IT laboratoře HW 1 2 3 4 5 A.5 IT laboratoře SW 1 2 3 4 5 A.6 Cateringové prostory 1 2 3 4 5 A.7 Jiné prostory a vybavení 1 2 3 4 5 Long Short Komen tář B Projektový servis školní známkování B.1 Dotační projekty využíváme 1 5 B.2 pokud Ano - jaké B.3 Pokud Ne - proč? B.3 Nemáme zkušenost 1 2 3 4 5 Komentá ř 59

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV.1 B.3 Administrativně náročné 1 2 3 4 5.2 B.3 Nedostatečná kapacita lidí 1 2 3 4 5.3 B.3 Nejsou vhodné výzvy 1 2 3 4 5.4 B.3 Není čas hledat a sledovat výzvy 1 2 3 4 5.5 Zájem o podporu a spolupráci na dotační ch projektech zejména při B.4 Vyhledávání příležitostí / výzev 1 2 3 4 5 B.5 Příprava projektů / projektových 1 2 3 4 5 žádostí B.6 Administrace projektů 1 2 3 4 5 B.7 Dlouhodobá spolupráce při projektové činnosti v návaznosti na strategic ké záměry firmy 1 2 3 4 5 C Vzdělávání školní známkování C.1 Vzděláváte v současnosti své 1 2 3 4 5 zaměstnance? C.1.1 Ne - proč? C.1.2 Ano? V čem? Je zajímavé vzdělávání v oblastech C.2 Ekonomiky a managementu 1 2 3 4 5 C.3 Marketing, PR 1 2 3 4 5 C.4 Energetického managementu 1 2 3 4 5 C.5 Facility managementu 1 2 3 4 5 C.6 Inovačního managementu 1 2 3 4 5 Vyhovovalo by Vám vzdělávání C.6 V prostorách firmy (plná 1 2 3 4 5 kontrola nad školením, odpadá dojíždění) C.7 V poskytnutých prostorách 1 2 3 4 5 C.8 Individuální podle požadavků 1 2 3 4 5 Komentá ř 60

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra firmy C.9 Standardizované dle 1 2 3 4 5 požadavků celého trhu C.10 Dlouhodobé a systematické 1 2 3 4 5 C.11 Ad Hoc 1 2 3 4 5 C.12 Národně / nadnárodně uznávané C.12.1 Bc. 1 2 3 4 5 C.12.2 Mgr. 1 2 3 4 5 C.12.3 MBA 1 2 3 4 5 C.12.4 Rekvalifikační kurzy 1 2 3 4 5 C.13 Certifikované kurzy (např. 1 2 3 4 5 formou CŽV) garantované nadnárodní firmou / profesní organizací (Schneider Electric, Veolia, IFMA, Microsoft atd.) C.14 Cizojazyčně C.14.1 Anglicky 1 2 3 4 5 C.14.2 Německy 1 2 3 4 5 C.14.3 Rusky 1 2 3 4 5 C.14.4 Čínsky 1 2 3 4 5 C.14.5 Francouzsky 1 2 3 4 5 C.14.6 Španělsky 1 2 3 4 5 C.14.7 Jiné: C.15 Forma C.15.1 Formální x neformální 1 2 3 4 5 vzdělávání C.15.2 e-learning 1 2 3 4 5 C.15.3 Příprava opor 1 2 3 4 5 C.15.4 Koučování 1 2 3 4 5 C.15.5 Individuální x skupinová 1 2 3 4 5 výuka C.16 Způsob C.16.1 Prezentace aktuálních 1 2 3 4 5 poznatků C.16.2 Praktické / aplikované 1 2 3 4 5 ukázky C.16.3 Interdisciplinární pojetí - 1 2 3 4 5 napříč několika předměty C.16.4 Zacílení na konkrétní oblast 1 2 3 4 5 61

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV D Poradenství školní známkování D.0 Vyhledáváte nějaké poradenské 1 2 3 4 5 služby přes externího dodavatele? Uvítali byste poradenství a konzultace v oblastech D.1 Inovací 1 2 3 4 5 D.2 Managementu 1 2 3 4 5 D.3 PR a Marketingu 1 2 3 4 5 D.4 Technology foresight - jedná se 1 2 3 4 5 o expertní službu související se schopností předvídat směry a trendy na trhu v jednotlivých segmentech (např. energetika, ICT, zdravotnictví apod.) a v návaznosti na to doporučovat změnu/inovaci portfolia a/nebo fu nkcionality stávajících produktů a služeb. D.5 Rizikového kapitálu - financování 1 2 3 4 5 projektů, které nemohou získat klasický úvěr u finanční instituce. D.6 ICT - Hardware 1 2 3 4 5 D.7 ICT - Software 1 2 3 4 5 D.8 Implementace ISO 1 2 3 4 5 Komentá ř E Centrum pro transfer technologií E.1 Vyhledáváte pomoc a podporu při zavádění inovativních technologií u některé z vědecko-výzkumných institucí, popř. zvažovali jste někdy tuto možnost? školní známkování 1 2 3 4 5 Komentá ř 62

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Příklad z praxe: společnost TESCO SW odkoupila od ČVUT aplikaci Buildpass, která je schopna kalkulovat náklady na údržbu a opravu stavebních objektů v čase. Tuto aplikaci implementuje do svého produktového portfolia, čímž rozšíří jeho funkcionalitu. V případě CIO jde tedy o roli prostředníka, který má přehled o technologických "problémech"/požadavcích klientských firem a zároveň nabídce jednotlivých výzkumných týmů na VaV půdě. V ideálním případě kombinace s projektovým servisem: požadavek firmy - nabídka VaV instituce + získání dotace na pořízení/inovaci technologie/sl užby. F Dodávky ICT školní hodnocení F.1 Máte zájem o dodávky ICT? 1 2 3 4 5 CIO nabízí: F.2 Služby Server housing a hosting 1 2 3 4 5 (pronájem virtuálního serveru), skladování a zabezpečení dat (báze cloud computing), F.3 Služby systémové integrace - 1 2 3 4 5 Systémová integrace znamená spojení různých softwarových komponent, subsystémů, v jeden fungující celek. Cílem je, aby tento celek pracoval co možná nejefektivněji, tedy z pohledu jednotlivých subsystémů, aby komunikace mezi nimi probíhala podle Komentá ř 63

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV definovaného schématu a všechn y případné chyby a anomálie byly zahrnuty do tohoto schématu F.4 Pronájem místa pro uložení dat 1 2 3 4 5 F.5 Servis v oblasti uložení a správy 1 2 3 4 5 dat F.6 Ekonomické informační systém 1 2 3 4 5 (zejména pro velké podniky), F.7 FAMA servis - např. Služba Revize v rámci řešení FaMa Services je systém určený pro revizní techniky, BOZP pracovníky a další technické pracovníky a umožňuje správu objektů, zařízení, vybavení a periodicky se opakujících činností (revize, kontroly a prohlídky zařízení, např. revize požární techniky, vzduchotechniky, výtahů ). Systém umožňuje on-line komunikaci mezi firmou a technic kým pracovníkem. Uživatelé se systémem pracují prostřednictvím internetového prohlížeče. Systém je koncipován pro malé a střední podniky, ale své využití najde i ve firmách s širokým portfoliem majetku. 1 2 3 4 5 64

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra 2 Výběr vzorku pro dotazníkové šetření Výběr vzorku pro dotazníkové šetření (ICO): Velikost vzorku: 50 subjektů Lokace: Olomoucký kraj, okresy: 1) Olomouc (Ol) 2) Přerov (Pr) 3) Šumperk (Su) 4) Jeseník (Je) Převažující ekonomické aktivity dle klasifikace NACE: 1) Průmysl 2) Stavebnictví 3) Obchod 4) Profesní a vědecké činnosti 5) Doprava a skladování 6) Ubytování, stravování a pohostinství 7) Informační a komunikační činnosti 8) Činnosti v oblasti nemovitostí Právní forma 1) Akciová společnost 2) Společnost s ručením omezeným 3) Společnost komanditní 4) Veřejná obchodní společnost Velikost subjektů (dle počtu zaměstnanců):malé a střední společnosti, tzn. do 250 zaměstnanců Veškerá vstupní data převzata z portálu Českého statistického úřadu, platná k 31. 12. 2010 65

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Velikostní kategorie (podle počtu zaměstnanců) Kraj celkem v tom okresy Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Celkem 136 229 10 783 51 154 22 745 25 957 25 590 v tom: neuvedeno 77 932 6 792 28 214 12 756 14 889 15 281 bez zaměstnanců 43 560 3 082 16 964 7 516 8 206 7 792 1-5 9 833 606 4 041 1 631 1 925 1 630 6-9 1 626 93 650 284 311 288 10-19 1 461 95 585 247 254 280 20-24 357 21 138 67 70 61 25-49 715 53 265 131 147 119 50-99 418 28 160 62 90 78 100-199 206 8 79 36 45 38 200-249 33 1 15 4 7 6 250-499 58 4 28 8 8 10 500-999 20-9 2 3 6 1 000-1 499 6-4 - 1 1 1 500-1 999 - - - - - - 2 000-2 499 1 - - 1 - - 2 500-2 999 1 - - - 1-3 000-3 999 1-1 - - - 4 000-4 999 1-1 - - - Neuvedeno +bez zaměstnanců. 121 492 Se zaměstnanci (1 249) 14 649 (100 %) Obrázek 1: Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 Graf 1: Procentuální zastoupení subjektů dle počtu zaměstnanců v kraji 66

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Vzorek 50 vstup hodnota upraveno přepočteno 1-5 67% 33,5 33 66% 6-9 11% 5,5 5 10% 10-19 10% 5 5 10% 20-24 3% 1,5 1 2% 25-49 5% 2,5 2 4% 50-99 3% 1,5 2 4% 100-199 1% 0,5 1 2% 200-249 0% 0 1 2% Tabulka 1: Procentuální zastoupení subjektů dle počtu zaměstnanců v kraji aplikováno na vzorek 50. Graf 2: Pro další výpočty využito toto procentuální zastoupení subjektů dle počtu zaměstnanců v kraji. 67

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 Velikostní kategorie (podle počtu zaměstnanců) Kraj celkem v tom okresy Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Celkem 136 229 10 783 51 154 22 745 v tom: 25 957 25 590 neuvedeno 77 932 6 792 28 214 12 756 14 889 15 281 bez zaměstnanců 43 560 3 082 16 964 7 516 8 206 7 792 1-5 9 833 606 4 041 1 631 1 925 1 630 6-9 1 626 93 650 284 311 288 10-19 1 461 95 585 247 254 280 20-24 357 21 138 67 70 61 25-49 715 53 265 131 147 119 50-99 418 28 160 62 90 78 100-199 206 8 79 36 45 38 200-249 33 1 15 4 7 6 250-499 58 4 28 8 8 10 500-999 20-9 2 3 6 1 000-1 499 6-4 - 1 1 1 500-1 999 - - - - - - 2 000-2 499 1 - - 1 - - 2 500-2 999 1 - - - 1-3 000-3 999 1-1 - - - 4 000-4 999 1-1 - - - Neuvedeno +bez zaměstnanců 121 492 9 874 45 178 20 272 23 095 23 073 Se zaměstnanci 14 737 909 5 976 2 473 2 862 2 517 Se zaměstnanci - vzorek 14 649 905 5 933 2 462 2 849 2 500 Vzorek-procentuální zastoupení 6% 40% 17% 20% 17% Tabulka 2: Vzorek 50- počty firem v jednotlivých okresech Zastoupení dle okresů Počet Olomouc 20 Přerov 10 Šumperk 8,5 Prostějov 8,5 Jeseník 3 Celkem 50 Tabulka 3: Vzorek 50- počty firem v jednotlivých okresech 68

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Zastoupení dle okresů Počet Olomouc 20 Přerov 10 Šumperk 9 Prostějov 8 Jeseník 3 Celkem 50 Tabulka 4: Vzorek 50- počty firem v jednotlivých okresech - upraveno Tyto hodnoty použity pro další výpočty. Právní forma Kraj celkem v tom okresy Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Celkem 136 229 10 783 51 154 22 745 25 957 25 590 v tom: 101 FO podnik. dle ŽZ nezapsaná v OR 103 832 8 773 37 822 17 287 19 768 20 182 102 FO podnik. dle ŽZ zapsaná v OR 533 32 218 95 88 100 105 FO podnik. dle jiných zákonů než ŽZ o zemědělství nezapsaná v OR 4 882 266 1 990 810 931 885 106 FO podnik. dle jiných zákonů než ŽZ o zemědělství zapsaná v OR 2-2 - - - 107 Zemědělský podnikatel - FO nezapsaná v obchodním rejstříku 1 904 173 500 388 466 377 111 Veřejná obchodní společnost 311 19 88 71 56 77 112 Společnost s ručením omezeným 10 235 542 4 791 1 741 1 761 1 400 113 Společnost komanditní 19 3 7 4 3 2 117 Nadace 20 1 8 2 3 6 118 Nadační fond 69 5 32 3 17 12 121 Akciová společnost 769 30 375 117 150 97 141 Obecně prospěšná společnost 108 8 48 15 19 18 145 Společenství vlastníků jednotek 2 690 90 1 299 312 507 482 151 Komoditní burza 1-1 - - - 205 Družstvo 612 41 201 222 86 62 301 Státní podnik 15 2 7 2 1 3 325 Organizační složka státu 17 2 9 2 2 2 331 Příspěvková organizace 719 70 229 123 164 133 381 Fond (ze zákona) 1-1 - - - 69

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV 391 Zdravotní pojišťovna 2-1 1 - - 421 Zahraniční osoba 2 234 119 977 328 437 373 501 Odštěpný závod zapsaný v OR 4-1 - 2 1 601 Vysoká škola 1-1 - - - 641 Školská právnická osoba 12-7 1 3 1 701 Sdružení (svaz, spolek, společnost) 4 077 352 1 524 625 806 770 711 Politická strana, politické hnutí 4-3 - 1-715 Podnik nebo hosp. zařízení polit.strany 1-1 - - - 721 Církevní organizace 360 41 123 68 60 68 731 Organizační jednotka sdružení 1 980 158 670 353 427 372 732 Org. jedn. politické strany, polit. hnutí 11-3 2 4 2 741 Stavovská organizace profes. komora 6 1 2 1 1 1 745Komora (s výjimkou pro fesních komor) 11 2 3 2 2 2 751 Zájmové sdružení právnických osob 57 5 30 3 6 13 761 Honební společenstvo 260 19 67 48 65 61 771 Svazek obcí 62 5 10 22 15 10 801 Obec 399 24 96 97 104 78 804 Kraj 1-1 - - - 805 Regionální rada regionu soudržnosti 1-1 - - - 921 Mezinárodní organizace a sdružení 5-4 - 1-932 Evropská společnost 2-1 - 1 - OBCHODNÍ SPOL. (as.+ sro. + vos. + ks.) 11 334 594 5 261 1 933 1 970 1 576 Tabulka 5: Počty ekonomických subjektů v kraji pro ilustraci v tom okresy Převažující činnost (sekce, oddíl) Kraj celkem Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Celkem 136 229 10 783 51 154 22 745 25 957 25 590 v tom: Zemědělství, lesnictví a rybářství 6 425 904 1 639 958 1 114 1 810 Průmysl celkem 19 226 1 502 6 530 3 789 3 736 3 669 Stavebnictví 17 649 1 900 6 156 2 914 3 259 3 420 Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 33 890 2 055 13 031 5 831 6 982 5 991 Doprava a skladování 4 263 389 1 558 592 776 948 Ubytování, stravování a pohostinství 7 622 899 2 583 1 155 1 361 1 624 Informační a komunikační 2 462 145 1 171 305 431 410 70

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví 1 620 89 590 290 321 330 Činnosti v oblasti nemovitostí 5 181 256 2 408 800 912 805 Profesní, vědecké a technické činnosti 15 193 966 6 704 2 107 2 799 2 617 Administrativní a podpůrné činnosti 1 680 103 783 211 296 287 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 990 61 271 224 237 197 Vzdělávání 2 213 142 941 342 444 344 Zdravotní a sociální péče 1 919 113 807 319 343 337 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3 373 250 1 226 637 630 630 Ostatní činnosti 9 807 707 3 784 1 692 1 820 1 804 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu - - - - - - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 2-1 - 1 - Bez uvedení činnosti 2 714 302 971 579 495 367 OSTATNÍ (CELKEM VZOREK) 25 414 Tabulka 6: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 71

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Graf 3: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 - celkem 72

Analýza ekonomického prostředí Olomouckého kraje pro podnikatelský záměr inovačního centra Graf 4: Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2010 - vzorek 73

Sborník závěrečných prací projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV Vzorek 50 vstup hodnota zaokrouhleno upraveno přepočteno Průmysl 18% 9 9 9 18% Stavebnictví 17% 8,5 9 9 18% Obchod 32% 16 16 16 32% Profesní a vědecké činnosti 15% 7,5 8 8 16% Doprava a skladování 4% 2 2 2 4% Ubytování, stravování a pohostinství 7% 3,5 4 2 4% Informační a komunikační činnosti 2% 1 1 2 4% Činnosti v oblasti nemovitostí 5% 2,5 3 2 4% Suma 50 52 50 Tabulka 7: Procentuální zastoupení subjektů dle klasifikace CZ-NACE v kraji aplikováno na vzorek 50. Tyto hodnoty použity pro další výpočty. Graf 5: Procentuální zastoupení subjektů dle klasifikace CZ-NACE v kraji přepočteno, zaokrouhleno 74