UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNICKÝCH P EDM Ing. Karol Radocha Autoreferát diserta ní práce PO ÍTA OVÁ PODPORA EXPERIMENTU V P ÍPRAV U ITEL ELEKTROTECHNICKÝCH EDM NA VYSOKÝCH KOLÁCH S PEDAGOGICKÝM ZAM ENÍM Na získání decko-akademické hodnosti philosophiae doktor v doktorském studijním programu 7507V Specializace v pedagogice oboru Teorie vyu ování technických p edm Hradec Krá lo vé, listopad 2005

Diserta ní práce byla vypracována v externí form doktorského studia na kated e technických p edm PdF UHK v Hradci Králové. edkladatel: Ing. Karol Radocha, katedra fyziky a informatiky Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové kolitel: prof. Ing. Pavel Cyrus, CSc. ko lite l spe c ia lista : doc. P hdr. PaedDr. M art in Bílek, P h.d. Oponenti: prof. Ing. Bohumil Vybíral, CSc. prof. I ng. To má Koz ík, D rsc. prof. PhDr. Gabr ie l ve jda, CSc. Autoreferát byl rozeslaný: 16. 12. 2006 Obhajoba diserta ní práce se koná: 30. 1. 2006 ed komisí pro obhajobu diserta ní práce v oboru doktorského studia jmenovanou d kanem PdF UHK doc. Ing. Vladimírem Jehli kou, CSc. 7507V Specializace v pedagogice, obor Teorie vyu ování technických edm na kated e technických p edm, PdF UHK v Hradci Králové Komise: doc. Ing. A. Pokorný, CSc. ( VUT Praha) p edseda prof. Dipl. Ing. Dr. phil. A. Melezinek, Dr. h. c (Klagenfurt) doc. RNDr. PhDr. A. Slabý, CSc. (UHK) doc. Ing. J. M ka, CSc. ( VUT Praha) prof. Ing. R. Dubovská, DrSc. (UHK) prof. PhDr. B. Kraus, CSc. (UHK)

ÚVOD Moderní p ístupy k vyu ování technických disciplín, kterých podstatnou a neodmyslitelnou sou ástí je experiment, si vy adují výrazným zp sobem do kolské praxe transformovat nejnov í metody v deckého poznání. Mezi jedny z nejvýznamn ích pat í i experimentální metody, vyu ívající v sou asnosti z ejm nejpopulárn í elektronické za ízení po íta. Podn tem k postupnému zavád ní výpo etní techniky do vyu ování technických edm bylo její úsp né uplatn ní ve v. V oblasti v deckých technických experiment se výpo etní technika vyu ívala a nadále vyu ívá p edev ím k ízení experimentální innosti, jejímu vyhodnocování, zpracování experimentálních údaj a jejich prezentaci, té k simulaci a modelování r zných proces, jev a prognóze jejich pr. Experiment je d le itou sou ástí kolské práce, tedy práce ák a student. Zrodila se my lenka uplatn ní po íta ové techniky i v pedagogickém prost edí. Kdy je mo né vyu ít výpo etní techniku ve v decké experimentální innosti, pak ji bude mo né, na im ené úrovni, aplikovat i do kolní experimentální práce. Mezi základní formy výuky v technicky orientovaných p edm tech na st ední kole, ale i vysoké kole s pedagogickým zam ením pat í práce s r znými stavebnicemi, edev ím s elektrotechnickými a elektronickými. Po íta ve spojení se stavebnicí je té vhodnou materiální základnou pro individuální rozvíjení technické tvo ivé innosti. Cílem vyu ívání elektrotechnických stavebnic je seznámit studenty se základními poznatky elektrotechniky a elektroniky, prohlubovat a roz ovat jejich v domosti, vytvá et a zdokonalovat pracovní dovednosti a návyky. Úlohy ené na stavebnicích na základ osvojení ur ité úrovn teoretických znalostí napomáhají rozvíjet logické a tvo ivé my lení. Úsp né provedení montá e a operací spojených se správným zapojením a o ivením obvodu, p ístroje nebo za ízeni poskytuje navíc student m ur itý stupe seberealizace. 1 CÍLE Cílem teoretické ásti diserta ní práce bylo zmapovat sou asný stav zkoumané problematiky. P ipravit a evaluovat návrhy inovace v oblasti kolní experimentální innosti student se zam ením na elektrotechnické p edm ty vyu ované na st edních kolách s technickým zam ením. Cílem praktické ásti práce v rámci aplikace teoretických poznatk bylo pro vybraný stavebnicový systém (RC2000 µlab) navrhnout, zpracovat a odzkou et ve výukové praxi nové kolní laboratorní úlohy z elektrotechniky. V souvislosti s ením této problematiky bylo realizováno pr zkumné et ení s cílem zjistit sou asný stav pou ívání elektrotechnických systém s podporou po íta e p i výuce elektrotechnických p edm. Nedílnou sou ástí pr zkumu bylo také zji ní názor a postoj student, absolvent i u itel k zavedení m ících po íta ových systém do experimentální ásti výuky elektrotechnických p edm.

2 SOU ASNÝ STAV VYU ITÍ PO ÍTA E VE VÝUCE ELEKTROTECHNICKÝCH EDM Technika se ji dávno stala nedílnou sou ástí ivota lov ka a nabízí mnoho mo ností rozvoje lidské individuality. ivot bez ní si v dne ní spole nosti jen málokdo doká e p edstavit. Na uvedená fakta a skute nost, e technika se stává v celé své i a rozmanitosti stále ast ji nezbytným prost edkem pro ení ady ivotních situací, reaguje spole nost realizací technického vzd lávání. áci tak získají v domosti, dovednosti a postoje týkající se mnoha r znorodých oblastí techniky, které jsou nezbytné pro tv í a ivatelský p ístup k technice. Jednou z významných oblastí techniky, která moderního lov ka v ka dodenním ivot obklopuje, je i elektrotechnika. astou pom ckou vyu ívanou ve výuce elektrotechniky, je elektrotechnická stavebnice. S rozvojem hardware a software se vedle klasických elektrotechnických stavebnic m eme stále ast ji setkat s kombinací po íta elektrotechnická stavebnice. 2.1 K POJMU ELEKTROTECHNICKÁ STAVEBNICE Elektrotechnická stavebnice tj. materiální eduka ní médium, tvo ené komplexem komponent slou ících k realizaci elektrických obvod na r zné úrovni variability a iterace s akcentem na technické aspekty, je v sou asnosti významným materiálním didaktickým prost edkem v oblasti výuky u iva o elektrotechnice. Tato definice pojmu elektrotechnické stavebnice byla p edlo ena k odborné diskuzi a následn p ijata [85]. Analyzujeme-li publikace pojednávající v r zné i i v r zných aspektech specificky o elektrotechnických stavebnicích, mj. publikace M. Havelky a. Serafína [86], D. Nováka [87], M. K enka a A. Kotrbové [89], s cílem definovat elektrotechnickou stavebnici, nacházíme východisko v publikaci D. Nováka [87]. Definuje elektrotechnickou stavebnici jako soustavu nosných prvk, funk ních prvk a funk ních ástí, ur ených k jednorázovému nebo opakovanému sestavení r zného po tu obvod, která je jako celek ur ena svými didaktickými a technickými parametry. 2.1.1 POSTAVENÍ ELEKTROTECHNICKÝCH STAVEBNIC V DIDAKTICKÉM SYSTÉMU P ÍRODOV DNÝCH A TECHNICKÝCH P EDM V rámci didaktiky se elektrotechnické stavebnice adí mezi didaktické prost edky. Termín didaktický prost edek je zna rozsahov iroký a obsahov kvalitativn bohatý. Je výchozím pojmem pro tuto problematiku. Didaktické prost edky jsou významnou didaktickou kategorií. Jak uvádí J. Ma ák [90], v pedagogice a didaktice pojem prost edky v irokém smyslu zahrnují v e, co vede ke spln ní výchovn vzd lávacích cíl. Mezi didaktické prost edky lze adit ve kerá média jako jsou metody výuky, vyu ovací formy, didaktické zásady, dosa ení díl ího cíle, ale i vizuální i auditivní techniku, u ební prostory, u ební pom cky aj. Didaktické prost edky p edstavují znorodou skupinu. Je mo né je lenit do dvou hlavních skupin, a to na: 1. nemateriální (nap. výukové metody, formy, organizace kolské innosti, znalosti) prost edky,

2. materiální (nap. u ební pom cky, didaktická technika, vybavení u eben) prost edky. Materiální didaktické prost edky jsou dnes ji neodmyslitelnou sou ástí výuky. St í si doká eme p edstavit u itele, odkázaného jen na jeho verbální i neverbální komunikaci. Jsou rovn významným prvkem pro zvý ení pedagogické efektivity. Klasifikací materiálních didaktických prost edk se ve svých pracích zabývá ada autor nap. [92]. Mnohdy jsou volena r zná kritéria a p ístupy. Problematikou materiálních didaktických prost edk se systematicky zabývá didaktika materiálních prost edk, co je d le itá interdisciplinární oblast, která má vztah s technikou, ergonomií, teorií informace, kybernetikou a dal ími p íbuznými v dními obory [93]. K významným materiáln technickým prost edk m pat í pom cky. ební pom cky jsou v Pedagogickém slovníku [94] definovány jako p edm ty zprost edkující nebo napodobující realitu, napomáhající v í názornosti nebo usnad ující výuku. Jsou to p irozené objekty i p edm ty napodobující na ur ité mí e abstrakce skute nost, které ve výuce p ispívají k vytvá ení, prohlubování a obohacování p edstav a umo ují vytvá et dovednosti v praktických innostech ák, slou í k zobec ování a osvojování zákonitostí p írodních a spole enských jev. Uplat ování principu názornosti je jednou ze základních, av ak ne v dy dodr ovaných didaktických zásad. Její význam vyplývá ze skute nosti, e lov k získává cca 80 % informací zrakem, 12 % informací sluchem, 5 % informací hmatem a 3 % ostatními smysly. Ov em v tradi ní kole tyto skute nosti nejsou respektovány a zapojení smysl je následující: cca 12 % informací je získáváno zrakem, 80 % sluchem, 5 % hmatem a 3 % ostatními smysly [92]. Existuje nep eberné mno ství u ebních pom cek, pro r zné obory, r zné kvality, od domácích výrobc i zahrani ních, po iditelných za r zné ceny atp. Zárove jsou koly ji jistými u ebními pom ckami vybaveny, ov em v rozdílné kvalit i kvantit. P i íprav na výuku musí u itel z repertoáru u ebních pom cek vybírat uv dom le a od vodn. D le itý je p edev ím p ístup k jejich vyu ití ve výuce. Doporu uje k volb vhodné u ební pom cky p ihlí et [95]: 1. k cíli vyu ování, 2. k v ku a psychickému vývoji ák, jejich dosavadním zku enostem a domostem, 3. k podmínkám realizace (vybavení t ídy a koly) i zku enostem a dovednostem itele. 2.1.2 ELEKTROTECHNICKÁ STAVEBNICE A PO ÍTA Elektrotechnika jako v dní disciplína se neustále rozvíjí. Stále více je mo né pozorovat trendy, kdy zejména k ízení, ovládání a regulaci elektrotechnických systém je vyu íváno po íta. Na tento trend musí zákonit reagovat i eduka ní prost edí ve v ech úrovních vzd lávání, jeho sou ástí elektrotechnika v didakticky transformované podob je. Prost ednictvím didaktických transformací je ú inn zaji no, e obsah vzd lávání je adekvátní v ku áka i profilu absolventa. Do kol se tak nevyhnuteln dostávají didakticky transformované elektrotechnické systémy, p edev ím v podob elektrostavebnic. Jejich významnou sou ástí jsou elektrotechnické stavebnice. V poslední dob sledujeme z etelný trend jejich propojování s po íta em, i jejich plným nahrazením v simulované virtuální podob. Je tak mo no paraleln vedle sebe pozorovat

elektrotechnické stavebnice n kolika odli ných koncepcí. Lze je rozd lit do následujících základních kategorií: 1. elektrický obvod se realizuje fyzicky, k diagnostice stavu elektrických obvod je vyu íváno analogových i digitálních m ících p ístroj, u nich jsou nam ené hodnoty zobrazovány jako výchylky ru ky i zobrazení znak na alfanumerickém displeji, 2. elektrický obvod se realizuje fyzicky, k diagnostice stavu elektrických obvod je vyu íváno digitálních m ících p ístroj u nich jsou nam ené hodnoty zobrazovány jako zobrazení znak na alfanumerickém displeji a signál je dále edáván k vyhodnocení po íta i, 3. elektrický obvod se realizuje fyzicky, stavebnice je primárn ur ena k propojení s po íta em, k diagnostice stavu elektrických obvod je vyu íváno vestav ných evodník, signál je dále p edáván k vyhodnocení po íta i a ke zji ování stavu elektrických obvod je vyu íváno simulovaných m ících p ístroj, stavebnice e rov-n umo ovat ovládání a regulaci pomocí po íta e, 4. elektrický obvod se realizuje na po íta i simulovan, k diagnostice stavu elektrických obvod je vyu íváno simulovaných m ících p ístroj, 5. kombinované stavebnice vý e uvedených kategorií. Se v emi uvád nými kategoriemi elektrostavebnic je mo né se b na r zných typech kol setkat, zále í na jejich zam ení a stupni odbornosti. Zvlá v u ivu o elektrotechnice je ada d vod pro aplikaci elektrotechnických stavebnic v eduka ním procesu. Jejich prost ednictvím je mo no usnadnit výklad obtí ích elektrotechnických pojm, jev, proces a zákonitostí. Konkretizují abstraktní teoretické poznatky o elektrotechnických objektech a snadn ji vystihují jejich hlavní znaky. 2.1.3 TVORBA ELEKTROTECHNICKÉ DOKUMENTACE Po íta ové prost edky, které umo ují snadné a rychlé vytvá ení dokumentace pro zapojení elektrických sou ástek do obvod jsou dnes na vysoké u ivatelské úrovni. Významným po adavkem je p ítomnost irokého komplexu p eddefinovaných prvk, schématických zna ek, jejich snadný výb r a nenáro né vkládání do dokumentu. Knihovny sou ástek se pohybují mnohdy v desítkách tisíc polo ek. Je d le ité, aby v echny schematické zna ky v dy odpovídaly aktuáln platným normám. le itou sou ástí takovýchto program je editor schémat, který umo uje upravování stávajících schémat obsa ených v knihovnách, tak i vytvá ení zcela nových. íkladem vhodného programu pro tvorbu elektrotechnické dokumentace pro výukové prost edí je program, Profi-CAD. 2.1.4 K MO NOSTI VYU ITÍ PROGRAMOVÁNÍ VE VÝUCE ELEKTROTECHNICKÝCH P EDM Programování lze vhodn spojit s výukovými aplikacemi po íta e pro pot eby elektrotechniky. V sou asnosti je pro své p ív tivé u ivatelské prost edí a pro svou mimo ádn jednoduchou obsluhu nejen v eduka ním prost edí hojn vyu ívaný programovací jazyk Visual Basic [98]. Pro kontakt s programov ovládaným elektrickým

za ízením se u jednodu ích aplikací vyu ívá p edev ím sériový port. Jak uvádí B. Kainka [99] má adu výhod. Sériový port je velmi bezpe ný proti neúmyslnému po kození, inou je je n jaký sériový port PC volný a je mo no ho pou ít pro pokusy a dále, sériový port samotný dodává dostate ný proud pro mnoho pokus, tak e se lze obejít bez dodate ného napájecího zdroje. Aby se nemusela pro ka dý pokus vyráb t deska plo ného spoje samostatn, je vhodné jednodu e vytvo it desku univerzální, se kterou vysta íme p i realizaci ady pokus. P ípravku je mo né vyu ít pro realizaci ady pokus, mj. rádia, ení odporu k e, m ení as i vytvo ení zapisova e nam ených hodnot. iroké mo nosti nabízí i algoritmizace úloh z elekt iny a magnetismu pro jazyky Basic a Pascal po ínaje od Ohmova zákona, a k obvod m st ídavého proudu [90]. 2.1.5 INTERNET VE VÝUCE ELEKTROTECHNICKÝCH P EDM Internet ve výuce, v aplikované podob pro oblast elektrotechniky, je dle dnes ji jednodu e realizovatelnou, av ak málo vyu ívanou podporou. Mo nosti uplatn ní se nabízejí jak pro kolní vyu ování, tak i pro dal í samostatné sebevzd lávání áka, k n mu má p sobení ve kole vést. Mnohé z uva ovaných internetových portál jsou didakticky zpracovány a nabízejí i názorné animace. Jiné nabízejí mo nost jejich uplatn ní p i výuce. Lze p edpokládat, e mo nosti Internetu jsou v eském prost edí teprve na svém po átku. O vyu ití Internetu pojednávají ve svých pracích i jiní auto i, nap. [101],[102].

3 KOLNÍ EXPERIMENTÁLNÍ ÚLOHY S PODPOROU PO ÍTA E VE VÝUCE ELEKTROTECHNICKÝCH P EDM Významným didaktickým prost edkem pro dosa ení bazálních cíl u u iva zam eného na elektrotechniku jsou elektrotechnické stavebnice. Pat í mezi materiální vyu ovací prost edky, jejich prost ednictvím se uplat uje technická tvo ivost ve výuce. V oblasti techniky jsou lidé, kte í mají schopnost tvo iv pracovat, neoby ejn cen ni. Vyu itím vhodných pom cek a motivací lze vytvo it pro rozvoj tvo ivosti student vhodné podmínky. Samoz ejm za pomocí tvo ivého u itele. i vyu ování elektrotechnických p edm ve spojení s po íta em v procesu výuky se pro zvý ení didaktického p sobení vyu ívají r zné typy u ebních pom cek. Ty pomáhají student m efektivn pochopit a zapamatovat si vysv tlované jevy nebo funkci technických za ízení. Z hlediska aktivizace studenta je d le itá manipulace s pom ckou. Ta prohlubuje a upev uje smyslové vnímání. To je pot ebné vyu ívat p i vyu ování a nechat studenta pracovat aktivn s pom ckami. Práv na to je velmi vhodná stavebnice RC2000 µlab. Výb r stavebnice RC2000 µlab byl proveden na základ podrobné analýzy dostupných stavebnic, které se pou ívají jak na vysokých kolách s pedagogickým zam ením, tak na st edních kolách s elektrotechnickým zam ením. Nejvýznamn ím kritériem byla vhodnost stavebnice pro výuku elektrotechniky a mezip edm tových vztah s elektronikou a automatizací. Stavebnice není jednoú elová. Poskytuje dostatek prostoru i pro výuku v jiných p edm tech, vyu ovaných na pedagogické fakult. Vyu il jsem osobní zku enosti s n kterými typy stavebnic, které jsem m l mo nost vyzkou et. Pro výuku v elektrotechnických p edm tech se jeví jako jedna z nejlep ích a nejvíce variabilních stavebnic s podporou po íta e práv stavebnice RC2000 µlab. Druhým faktorem je v sou asné dob vyu ití této stavebnice v mnohých st edních kolách s elektrotechnickým zam ením v eské republice. i vybavení laborato e systémem RC2000 µlab dojde ke zvý ení ú innosti laboratorní práce, student si dokonaleji osvojí v í mno ství poznatk. Systém umo ní velký podíl samostatné aktivní práce studenta i u itele. Názornost modul vede prakticky ke stoprocentní úsp nosti studenta p i ení úloh, co p ispívá ke klidné atmosfé e v laborato i, kde u itel ani student nejsou ve stresu z neúsp né práce. Tato skute nost vytvá í podmínky pro vlastní neomezenou tvo ivost student a pro r st jejich zdravého sebev domí. U itel se tak m e pln v novat své základní pedagogické práci. Mezi p ednosti systému pat í i mo nost diferencované výuky pro slab í studenty na jedné stran a talentované na stran druhé. Výsledky m ení jsou natolik p esv ivé, e i slab í student pochopí základní principy. Systém ji ní a ochran modul umo uje studentovi prov it v í mno ství variant ení bez rizika kolizních situací. Variabilita systému naopak talentovanému studentovi umo ní rozvíjet jeho tv í schopnosti.

Ka dé pracovi m e být pou ito i k demonstra ním ú el m p i výkladu látky itelem. Systém RC2000 umo uje vzhledem k vý e popsaným vlastnostem velmi rychlé sestavení a prom ování studovaných obvod. Proto dochází ke zna ným asovým úsporám, co vede k mo nosti prov it celou adu variant ení zadaných úloh. P íklady návod k praktickým cvi ením mohou být jednoduchým zp sobem modifikovány podle konkrétních po adavk vyu ujícího nebo student. V této ásti práce jsou navr eny a experimentáln se studenty ov eny nám ty pro laboratorní cvi ení s podporou po íta e pro p edm ty, které se vá í na výuku elektrotechniky na kated e technických p edm. V diserta ní práci uvádíme popis stavebnice, novou verzi manuálu a návrh 46 prom ených nám pro m ení v po íta ové laborato i. Samotná m ení probíhají v laborato i, která má celkem p t pracovi. Softwarové platforma systému RC2000 byla pou ita ve verzi 1.2.2, která je spustitelná v samostatném okn opera ního systému Windows. Hardwarové nároky na po íta jsou minimální. V e spolehliv funguje na procesorech od rychlosti 600 MHz. Systém úloh je zpracován jako databáze p íklad jednoduchých experiment. Ka dý p íklad obsahuje v dy schéma m ení, zadané hodnoty (viz obrázky ní e v kapitole 3.2) a výstupy m ení. Jako ukázka jsou uvedena 2 m ení (viz kap.3.2). 3.1 SYSTÉM RC2000 µlab PRO ENÍ EXPERIMENTÁLNÍCH ÚLOH Systém RC2000 µlab slou í ke kolnímu ov ování zákonitostí elektrických a elektronických, a to prost ednictvím p ímého fyzikálního procesu (nikoliv simulací). Sestává se z n kolika blok. Základem je m icí jednotka ANALOG & DIGITAL DATA UNIT, která je spojena s po íta em. Jednotka slou í k p esnému m ení a vytvá ení nap tí a lze ji ovládat pouze z po íta e, a to programem RC2000. Tento program také výsledky m ení ve vhodné form zobrazuje. K sestavování obvod pak slou í moduly, prvky a panel. Prvek je jednoduchá sou ástka (rezistor, kondenzátor, dioda), která je p ipájena na modrou podlo ku opat enou kolíky. Ka dý prvek je ozna en schématickou zna kou a p ípadn hodnotou (nap. velikost odporu). K dispozici jsou i propojky, které nemají ádné ozna ení. Modul je slo it í elektronický obvod, který je umíst n v bílé krabi ce (opat ené popiskem) a obsahuje zdí ky, do kterých se zasunují bu vodi e nebo p ímo prvky. P íkladem modulu je COMPONENT BOARD nebo FUNCTION GENERÁTOR. Panel slou í k upevn ní modul a k rozvodu napájecího nap tí +5 V. A&DDDU: Je základním m icím prvkem systému RC2000, který je spojen (a ízen) s po íta em. Uvnit obsahuje obvody, které m í vstupní nap tí a obvody, které vytvá ejí výstupní nap tí. Na modulu jsou vstupy umíst ny vlevo a výstupy vpravo. Ty vstupy, které jsou v dané chvíli smyslupln pou itelné, jsou vysvíceny diodou. Uprost ed jednotky je blok MEASURE MODE, který nás informuje o tom, který m icí re im je práv aktivní. Blok ozna ený ANALOG INPUT slou í k p ívodu dvou m ených nap tí. Oba analogové vstupy CHANNEL A a CHANNEL B mají stejné vlastnosti, jsou od sebe i jiných vstup galvanicky odd lené a jsou tzv. osciloskopického" typu, co znamená, e m í pouze asový pr h nap tí a jejich vstupní odpor je velký (v ideálním ípad by m l být nekone ný). Ka dý vstup má dv zdí ky ozna ené nap. +In A, -In A, do kterých je t eba p ipojit dva vodi e zapojené do m eného obvodu. Vstup m je mo no adit libovolnou polaritu, ale s ohledem na grafické ztvárn ní je pot eba oba vstupy zapojit shodn. K propojení pou ijte tzv. sondy (dvojice spojených vodi ), lutou pro

kanál A, modrou pro kanál B (aby barvy odpovídaly vykreslovaným pr m), ervený konec p ipojujte na kladnou" zdí ku. V bloku ANALOG OUT-PUT je jediný výstup, na kterém je v n kterých re imech po íta em generované nap tí. Propojení s obvodem se provádí lutou sondou, její ervený konec se p ipojí na zdí ku OUT. Výstupní nap tí se zpravidla p ivádí na vstup m eného obvodu. Obrázek 1: Základní jednotka A&DDU a modul COMPONENT BOARD.

3.2 EXPERIMENTÁLNÍ ÚLOHY: SÉRIOVÝ RC, RL, LC OBVODU 3.2.1 EXPERIMENTÁLNÍ ÚLOHY: SÉRIOVÝ RC OBVOD M ENÍ ST ÍDAVÝCH NAP TÍ Obrázek 2 : Schéma zapojení sériového RC obvodu Obrázek 3: Graf m ení sériového RC obvodu asové zobrazení

Obrázek 4: Graf m ení sériového RC obvodu Vektorové zobrazení Obrázek 5: Graf m ení sériového RC obvodu asové zobrazení (R = 5 k, 10 k, 20 k, 50 k)

Obrázek 6: Graf m ení sériového RC obvodu Vektorové zobrazení (R = 5 k, 10 k, 20 k, 50 k)

3.2.2 EXPERIMENTÁLNÍ ÚLOHY: SÉRIOVÉ RL OBVODY M ENÍ ST ÍDAVÝCH NAP TÍ Obrázek 7: Schéma zapojení sériového RL obvodu Obrázek 8: Graf m ení sériového RL obvodu asové zobrazení

Obrázek 9: Graf m ení sériového RL obvodu Vektorové zobrazení Obrázek 10: Graf m ení sériového RL obvodu asové zobrazení (R = 100, 500, 1 k, 2 k)

Obrázek 11: Graf m ení sériového RL obvodu Vektorové zobrazení (R = 100, 500, 1 k, 2 k)

4 VÝZKUM ZJI OVÁNÍ VZTAHU STUDENT A U ITEL K PO ÍTA OVÉ PODPO E VÝUKY V ELEKTROTECHNICKÝCH EDM TECH NA PEDAGOGICKÉ FAKULT 4.1 CÍLE Vzhledem k tomu, e problematika experimentálního m ení s podporou po íta e ve spojení s elektrotechnickou stavebnicí pro vy í sekundární vzd lávání (st ední koly) je zna iroká a obsáhlá, bylo zkoumání zam eno jen na základní aspekty, které jsou edkládány v podob stanovených cíl : charakterizovat názory student ve vztahu k výuce a pou ití výpo etní techniky v elektrotechnických p edm tech charakterizovat názory u itel a absolvent ve vztahu k výpo etní technice a její pou ívání p i výuce elektrotechnických p edm 4.2 HYPOTÉZY A. Nulová hypotéza H 01 : Názory student a studentek ve vztahu k výuce a pou ití výpo etní techniky v elektrotechnických p edm tech se statisticky významn neli í. B. Nulová hypotéza H 02 : Postoj absolvent Pedagogické fakulty k vyu ívání výpo etní techniky p i experimentu ve výuce v elektrotechnických p edm a u itel z praxe není statisticky odli ný. 4.3 METODY Ov ení platnosti hypotézy H 01 bylo provád no metodou standardizovaného dotazníku [97] viz p íloha. N které jeho polo ky byly upraveny pro pot eby výzkumu. Dotazník byl do kol doru en osobn. Validitu dotazníku posoudili dva nezávislí odborníci (prof. RNDr. Ivo Volf, CSc. a doc. RNDr. Josef Hube ák, CSc.). Reliabilita dotazníku byla spo ítána na 0,70. Pro statistické zpracování výsledk byl pou it statistický program NCSS 2004 (Number Cruncher Statistical Systems). Odkaz: www.ncss.com. Pro testování hypotéz byla zvolena hladina významnosti = 0,05. Vzhledem k tomu, e v echna data nevykazovala normální rozd lení (viz testy normality), byl pro testování shodnosti st edních hodnot sledovaných výb pou it jednak parametrický Student v T test a jednak neparametrický Mann Whitney v test. Ov ení platnosti hypotézy H 02 bylo provád no op t metodou standardizovaného dotazníku. Dotazník byl do kol doru en osobn nebo elektronicky. Návratnost u u itel inila 80 %, u absolvent 92,5 %. Ob ma skupinám byl zadán tentý dotazník. Pro

statistické zpracování výsledk byl pou it statistický program NCSS 2004 (Number Cruncher Statistical Systems). Odkaz: www.ncss.com. Pro testování hypotéz byla zvolena hladina významnosti = 0,05. Vzhledem k tomu, e v echna data nevykazovala normální rozd lení (viz testy normality), byl pro testování shodnosti st edních hodnot sledovaných výb pou it jednak parametrický Student v T test a jednak neparametrický Mann Whitney v test. Parametrické testy. U parametrických test se vychází ze st edních hodnot a sm rodatných odchylek (charakteristik poloh udávajících st edy celých skupin údaj, kolem kterých v echny hodnoty kolísají). Základní podmínkou pro po ití t chto test je normální rozd lení dat. Neparametrické testy. Proto e v mnoha situacích není spln n p edpoklad normálního rozd lení prom nné v populaci p ípadn výb ru, pou ívají se alternativní postupy s mén p ísnými edpoklady. Neparametrické testy lze pou ít za obecn ích podmínek. Pou ívají se za podmínky, e: data nevykazují normální rozd lení data mají ordinální charakter výb ry jsou malé nebo existují velké rozdíly mezi rozsahy výb chceme posílit validitu výsledk parametrických metod. Mohou se aplikovat zárove s T-testy a porovnávat jejich výsledky. Pokud jsou rozdílné, lze zkoumat, pro tomu tak je. N kdy tento postup upozorní na nekonzistenci dat. Ve keré výsledky tohoto zpracování jsou uvedeny v p íloze C. 4.4 POPIS VZORKU Ov ení platnosti hypotézy H 01 probíhalo na konci kolního roku 2004. Dotazován byl vzorek 209 respondent v Královehradeckém kraji (viz obrázek.. 12). Respondenty byli studenti st edních kol, v ková skupina 15 a 19 let. Procentuální rozlo ení do ro níku je na obrázku. 12. A2 39% 14% 12% 35% 1.R 2.R 3.R 4.R Obrázek 12: Procentuální rozlo ení student do ro ník Ov ení platnosti hypotézy H 02. Dotazován byl vzorek 75 respondent (u itel ) v eské republice v roce 2004 a 40 respondent (absolvent ), kte í p sobili jeden nebo dva roky na st ední kole v eské republice v roce 2004 a 2005 (viz obrázek.. 18).

4.5 VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ET ENÍ Výsledky ve vztahu ke skupin student Výsledky jsou vyvozovány na základ empirického výzkumu v eduka ní realit st edních kol. Jednotlivé otázky jsou ozna eny A1 a A9 a B1 a B4. Pro vet í ehlednost jsou výsledky zpracovány do graf v programu MS Excel. Pro ilustraci jsou zde uvedeny jen n které otázky A3, A7, A9, B4. Chlapci a dívky 55; 26% 154; 74% Chlapci Dív ky Obrázek 13: Po et respondent Chlapci A6 Dívky A6 52% 48% ANO NE 51% 49% ANO NE Obrázek 14: A6 - P ipomínaly vám innosti se stavebnicí hru? Chlapci A7 Dívky A7 4% 59% 41% ANO NE ANO NE 96% Obrázek 15: A7 - Sestavoval(a) jste elektrické obvody i ve volném ase (nap. v zájmových krou cích)?

Chlapci A9 Dívky A9 24% 42% ANO S ES ANO NE 34% 91% 2% 7% ANO S ES ANO NE Obrázek 16: A9 - Pou ívali jste p i výuce elektrotechnických témat po íta? Chlapci B4 Dívky B4 65% 35% ANO NE 82% 18% ANO NE Obrázek 17: B4 - Pou ívali jste p i výuce elektrotechnických témat po íta? Záv r et ení: Vzhledem k tomu, e v této ásti výzkumu bylo cílem charakterizovat studenty ve vztahu k výuce a pou ití výpo etní techniky v elektrotechnických p edm tech, byly porovnávány postoje chlapc a dívek jen v otázkách A5 a A7 a B1 a B4. Podle Studentova T-testu byla zamítnuta platnost nulové hypotézy v otázkách nap. A7. Byl tedy potvrzen statisticky významný rozdíl mezi sledovanými soubory. Proto e soubory nevykazovaly normální rozd lení, byla nulová hypotéza také testována neparametrickým Mann-Whitneyovým testem, který té zamítl platnost nulové hypotézy a potvrdil statisticky významný rozdíl. U otázek A6, B4 platí, e podle Studentova T-testu byla potvrzena nulová hypotéza a nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi sledovanými soubory. Proto e soubory nevykazovaly normální rozd lení, byla nulová hypotéza také testována neparametrickým Mann-Whitneyovým testem, který p ijal nulovou hypotézu a nepotvrdil statisticky významný rozdíl. Záv rem lze objektivn konstatovat, e postoje chlapc a dívek jsou ve v in otázek naprosto odli né. V otázce Bavila vás innost s elektrotechnickými stavebnicemi ve výuce? (A5) se prokázalo, e studenti velice rádi pracují se stavebnicí. Zajímavá je otázka P ipomínaly vám innosti se stavebnicí hru? (A6), kdy chlapci i dívky odpov li tém stejn. Obecným shrnutím je vyjád ení v iny respondent, e výuka elektrotechnických p edm s podporou po íta e není astá (viz otázka Pou ívali jste p i

výuce elektrotechnických témat po íta? (A9)). U chlapc 24% a u dívek jen 2 %. V otázce Byla by výuka elektrotechnických témat lep í s elektrotechnickou stavebnicí? (B1) je statisticky významná p evaha názoru, e p i výuce by ráda pracovala v ina student, chlapc i dívek, s elektrotechnickou stavebnicí. Výsledky výzkumných et ení pro skupinu u itel a absolvent Jednotlivé otázky jsou v grafech ozna eny A1 a A15. Pro vet í p ehlednost jsou výsledky zpracovány do graf v programu MS Excel. V grafech byly ozna eni u itelé písmenem U a absolventi písmenem A. pro ilustraci jsou zde uvedeny jen otázky U6, A6, U8, A8, U11, A11, U15, A15. Po et u itel a absolvent 37 60 ITELÉ ABSOLVNTI Obrázek 18: Po ty respondent U6 A6 27% 7% 27% ROZHODN ANO ANO 19% 5% 0% ROZHODN ANO ANO NE NE 39% ROZHODN NE 76% ROZHODN NE Obrázek 19: U6,A6 - Pova ujete elektrotechnické stavebnice za nezbytnost pro výuku u iva o elekt in?

U8 A8 13% 10% ASTO 14% 0% ASTO OB AS OB AS 44% 33% MINIMÁLN NIKDY 24% 62% MINIMÁLN NIKDY Obrázek 20: U8,A8 - Vyu íváte demonstra ní elektrotechnické stavebnice ve výuce? U11 A11 63% 37% ANO NE 59% 41% ANO NE Obrázek 21: U11,A11 - Vlastní kola po íta ové programy, které doká í simulovat elektrotechnické stavebnice? U15 A15 20% 5% ANO NE ANO NE 80% 95% Obrázek 22: U15,A15 - Uvítal(a) byste odebírání asopisu nebo jiného informa ního zdroje nap. www s metodickými radami pro u itele, jak efektivn vyu ívat elektrotechnické stavebnice ve výuce?

Podle Studentova T-testu byla zamítnuta nulová hypotéza ve v ech otázkách krom otázky Vlastní kola po íta ové programy, které doká í simulovat elektrotechnické stavebnice? (A11) a byl tedy potvrzen statisticky významný rozdíl mezi sledovanými soubory. Proto e soubory nevykazovaly normální rozd lení, byla nulová hypotéza také testována neparametrickým Mann-Whitneyovým testem, který zamítl nulovou hypotézu a potvrdil statisticky významný rozdíl. U otázky Vlastní kola po íta ové programy, které doká í simulovat elektrotechnické stavebnice? (A11) m eme íci, e podle Studentova T-testu byla potvrzena nulová hypotéza a nebyl tedy potvrzen statisticky významný rozdíl mezi sledovanými soubory. Proto e soubory nevykazovaly normální rozd lení, byla nulová hypotéza také testována neparametrickým Mann-Whitneyovým testem, který p ijal nulovou hypotézu a nepotvrdil statisticky významný rozdíl. Vyhodnocením a porovnáním jednotlivých odpov dí bylo zji no (viz obrázky), e za azení výuky experiment podporovaných po íta em do elektrotechnických p edm na pedagogické fakult výrazn p ízniv ovliv uje absolventy p i jejich dal ím p sobení na st edních kolách. Trend ve vyu ívání této techniky p i výuce má stoupající charakter. Absolventi mají k výpo etní technice a experimentu kladný vztah a prosazují více tyto metody výuky na svých pracovi tích. 5 ZÁV R Postupné zavád ní a pou ívání výpo etní techniky v experimentální innosti student technických p edm na vysokých kolách s pedagogickým zam ením je jedním z d le itých prvk modernizace technického a p írodov dného vzd lávání. Hlavním cílem chto moderniza ních tendencí je neustálé zvy ování úrovn výuky, odpovídající sou asnému stupni poznání v jednotlivých vyu ovaných disciplínách s p ihlédnutím k v ku studenta a typu koly, na které studuje. Byly spln ny cíle diserta ní práce. Byla na základ dostupných informací zformulována základní teoretická východiska a byly p ipraveny a evaluovány návrhy inovace v oblasti kolní experimentální innosti student se zam ením ne elektrotechnické edm ty vyu ované na st edních kolách s technickým zam ením a za azené do p ípravy itel technických p edm. Byly prostudovány a analyzovány elektrotechnické systémy dostupné v eské republice, umo ující po íta ovou podporu experimentu v elektrotechnice. Na základ chto analýz byl vybrán systém RC2000 µlab, který se podle na eho názoru jeví jako jedna z nejlep ích a nejvíce variabilních stavebnic s podporou po íta e. Druhým faktorem volby je ji v sou asné dob iroké vyu ití této stavebnice v mnohých kolách v eské republice. Dal ím cílem práce bylo pro vybraný systém RC2000 µlab navrhnout, zpracovat a odzkou et nové kolní laboratorní úlohy z elektrotechniky. V souvislosti s ením této problematiky byl realizován pr zkum s cílem zjistit sou asný stav pou ívání elektrotechnických systém s podporou po íta e p i výuce elektrotechnických p edm. Nedílnou sou ástí pr zkumu bylo zji ní názor a postoj student, absolvent i u itel k zavedení m ících po íta ových systém do experimentální ásti výuky elektrotechnických p edm. V experimentální ásti diserta ní práce jsou uvedeny nov zpracované laboratorní úlohy v etn vhodn upraveného pou itého m ícího systému RC2000 µlab. V ka dém

návrhu je v dy uvedeno schéma m ení a nam ené výsledky jsou prezentovány formou obrázk snímaných charakteristik. V echny úlohy byly odzkou eny se studenty u itelství technických p edm Pedagogické fakulty UHK v letech 2004 a 2005. Byla vyhodnocena data z dotazníkového et ení s cílem charakterizovat vztah student k pou ití výpo etní techniky ve výuce elektrotechnických p edm. Charakterizovat u itele a absolventy ve vztahu k výpo etní technice a jejímu pou ívání p i výuce elektrotechnických p edm a p inést poznatky o sou asném stavu výuky elektrotechnických p edm s podporou po íta e p edev ím na st edních kolách. Vyhodnocením a porovnáním jednotlivých odpov dí bylo zji no, e za azení experiment podporovaných po íta em do elektrotechnických p edm na pedagogické fakult p ízniv ovliv uje absolventy p i jejich dal ím pedagogickém p sobení na st edních kolách. Absolventi mají k výpo etní technice a po íta em podporovanému experimentu kladný vztah a prosazují více tyto metody výuky na svých pracovi tích. Sou ástí diserta ní práce je CD, na kterém je uvedena celá databáze p íklad ení k volnému pou ití pro studenty. Diserta ní práce p ispívá k praktické realizaci modernizace procesu výuky elektrotechnických p edm na vysokých kolách s pedagogickým zam ením, které ipravují budoucí u itele technických p edm. Toto ve svém d sledku umo uje absolvent m pedagogických fakult dobrou orientaci p i vyu ívání nových m ících systém nabízených pro výuku na st edních technických kolách. edpokládáme také, e výsledky diserta ní práce p isp jí k popularizaci technických a p írodov dných disciplín. Dále se domníváme, e experimentální innost s podporou výpo etní techniky v ádném p ípad nem eme chápat jako univerzální zp sob realizace kolních elektrotechnických experiment. Tento druh experiment p edstavuje jen jednu z alternativ výuky a nem e nahradit dal í existující druhy elektrotechnických experiment v pedagogickém procesu. O jeho za azení bude rozhodovat pln kvalifikovaný a erudovaný itel vzd laný v oblasti technických, informa ních a pedagogických disciplín. Resumé Diserta ní práce se zabývá problematikou vyu ití po íta e p i realizaci kolního experimentu v technických p edm tech vyu ovaných na pedagogických fakultách. Je zam ena p edev ím na uplatn ní po íta e p i uskute ování reálných experiment pomocí speciálních za ízení, tzv. po íta ových experimentálních m ících systém. Analyzován je systém RC2000 µlab, který vyrábí tuzemská firma RC Didactic System. Cílem práce bylo vytvo it databázi návrh na realizaci experimentálních m ení v p edm tech zam ených na elektrotechniku s podporou po íta e prost ednictvím systému RC2000. Databáze návrh je sou ástí diserta ní a práce a je té na p ilo eném CD. Nedílnou sou ástí diserta ní práce byla realizace pr zkumu mezi studenty a u iteli st edních kol, s cílem zjistit úrove vyu ívání výpo etní techniky p i experimentálním ení v elektrotechnice. Zárove ov it hypotézu o odli ném postoji u itel, kte í neabsolvovali a student technických p edm, kte í absolvovali kurzy zam ené na experimentální m ení s podporou po íta e, na vyu ívání a zavád ní t chto prost edk do výuky na st edních kolách s elektrotechnickým zam ením.

Zusammenfassung Die Dissertationsarbeit wird der Problematik des Einsatzes der EDV bei der Realisierung des Schulexperimentes in den technischen Fächern, die an der pädagogischen Fakultäten unterrichtet werden, gewidmet. Sie ist besonders auf den Einsatz der Computertechnik bei der Verwirklichung der realen Experimenten bei Hilfe Spezialeinrichtungen sog. experimentalen Computer Meessesysteme eingestellt. Diese Arbeit beschäftigt sich mit der Ausnützung einer dieser Einrichtungen unter dem Namen RC2000 µlab, die eine inländische Firma RC Didactic System produziert. Es wurde Ziel dieser Arbeit, eine Dateibasis der Vorschläge auf die Realisierung der Messeexperimente, in den auf die Rechnerunterstützung mittels des RC2000 Systems orientierten Fächern, zu bilden. Datei basis der Vorschläge wird Bestandteil der Dissertationsarbeit und man kann sie auch auf der beiliegenden CD finden. Den Bestandteil der Arbeit bildet auch die Realisierung der Forschung unter den Studenten und Lehrern an den Mittelschulen. Mein Ziel wurde, das Niveau der Ausnutzung der Computertechnik beim Experimentalmessen in Elektrotechnik festzustellen. Gleichzeitig wollte ich solche Hypothese verfolgen, wie sich die Stellung der Lehrer, die nicht an einem aufs Experimentalmessen mit der Rechnerunterstützung orientierten Kurs teilgennomen haben und der techniche Fächer Studeirenden, die an dem Kurs teilgennomen haben, zur Einführung dierser Unterrichtsmittel besonders an der Mittelschulen mit der Orientirung auf Elektronik, unterscheidet.,.. RC2000 µlab, RC Didactic System....,,,,.

6 VÝB R Z LITERATURY [2] KOMENSKÝ,J.A. Didaktické spisy. SPN, Praha 1954. [5] MOJ EK,L. Vyu ovací a diagnostické metody. Brno: SPN, UJEP, 1975. [6] URI,L. Úvod do pedagogické psychologie. Praha : SPN, Praha 1979. ISBN 80-8537-15-2. [9] VYBÍRAL,B. Formování tv ího my lení student. Vysoká kola, XXIV, 1975-1976,. 10, s. 436-440. ISBN 80-8537-19-1 [10] [on-line]. 2003. [cit. 2003-05-11]. Dostupné z URL: << http://daemon.kap.vslib.cz>> [11] [on-line]. 2003. [cit. 2003-05-11]. Dostupné z URL: <<http://www.elektrorevue.cz>> [12] BY KOVSKÝ, P., KOTÁSEK, J., MAZÁK, E., Klasifikace a vymezování výukových cíl. Praha : VÚIS p i VUT, 1981. ISBN 80-82931-14-6. [14] MARE,J. A KOL., Psychologie kolní úsp nosti ák. Praha : SPN, 1979. ISBN 80-8337-12-2. [16] TOLLINGEROVÁ,D., K teorii u ebních inností a jejich projektování. Praha: In: TOLLINGEROVÁ,D. A KOL., K teorii u ebních inností. SPN, 1986, s.207-216. ISBN 80-4937-17-1. [19] MELEZINEK, A., In enýrská pedagogika. Praha VÚT : 1994. ISBN 80-88937-20-6. [20] BRUCHMÜLLER, H.G., HAUG, A., Labordidaktik für Hochschulen Leichtturm- Verlag-LTV, Band 40, s. 34-41, s. 51-56. ISSN 0942-637X. [21]MARE,J.,Trendy ve vysoko kolském vzd lávání - e-learning? : sborník z workshopu. -- Vyd. 1. -- V Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyn, Pedagogická fakulta, 2002. [27] MAZÁK, E., Po íta ová výuka : ur eno pro p ípravu u itel na vyu ití elektronizace Praha : VUT, 1991. ISBN 80-01-00529-1. [51] OK, L., Motivácia, aktivita a tvorivos v technickom vzdelávaní In: Komenský. - Ro.126,.1/2 (2001/02), s.7-8. [52] OK, L., Po íta ako pomocník u itela vo výu be technických disciplín - íslicovej techniky

In: U itelské noviny. - Ro.50,.24 (2000), s.6. [53]BABIUCH, M.,Programová podpora mikropo íta ových m icích a ídicích systém : Vysoká kola bá ská - Technická univerzita Ostrava, Strojní fakulta, 2002. -- 32 s. ISBN 80-248-0095-0. [65] SCHULMEISTER, R., Virtuelle Universitäten aus didaktischer Sicht ( Virtuální univerzity z didaktického hlediska ) In: Hochschulwesen. - Ro.47,.6 (1999), s.166-174. [67] WEBLER, W., D., Die Hochschuldidaktik in der Bundesrepublik: Interdisziplinäre Bildungs- und Ausbildungsforschung, Theorie der Bildung und Ausbildung, Studienreformbewegung ( Vysoko kolská didaktika ve SRN: Mezioborový vzd lávací výzkum, teorie vzd lávání, studijní reformní hnutí ) In: Hochschulwesen. - Ro.39,.4 (1991), s.153-158. [72] ASSELBORN, W., JACOB, H., ZILS, K.-D. messen mit dem Computer im Chemieunterrricht. Aulis Verlag, Deubner & Co KG, Koln, 1989, 127 s. [73] BÍLEK M., CMS ver.2.0 manual pro u ivatele, Hradec Králové, V P, 1992, 8 s. [74] DOMKE, B., Computerunterstutztes Experimentieren im Chemieunterrricht. Einfuhrung und Einsatzmoglichkeiten. Ernst Klett Schulbuchverlag, 1. Aufgabe, Stuttgart, 1990, 154 s. [75] KAPPENBERG, F., Computer im Chemieunterricht. Verlag Dr. Flad, Studgart, 1988. [76] Phywe, Gottingen: Schlerversuche Chemie (1994). [77] WROBEI, G., DANIELS, H. Chemie Experimente mit dem Computer, Dummler Verlag, Bonn, 1990 343 s. [82] ASTNÝ, F. Po íta em podporovaná m ení a experimenty. PC News, 3/93, 1993, s. 44-47. [83] FRANK, H., U MEDER, B.S. Einfuhrung in die Kibernetische Padegogik, Munchen 1970. [85] ANDÍK, M. RC 2000 ve výuce elektrotechniky a mikroelektroniky. In SEKEL (Mezi-národní v decko-odborný seminá kateder zaji ujících výuku elektrotechnických edm na neelektrotechnických fakultách). 1. vyd. Ostrava : V B TU, 2004. s. 10 14. ISBN 80-248-0619-3. [86] HAVELKA, M., SERAFÍN,. Konstruk ní a elektrotechnické stavebnice ve výuce obecn technického p edm tu. Olomouc : PdF UP, 2003. 170 s. ISBN 80-244-0692-6.

[87] NOVÁK, D. Elektrotechnické stavebnice v technické výchov. 1. vyd. Praha : PdF UK, 1997. 56 s. ISBN 80-86039-37-4. [89] K ENEK, M. a KOTRBOVÁ, A. Elektronika v technických pracích 8. ro níku Z. Praha: SPN, 1985. 160 s. [90] MA ÁK, J. Nárys didaktiky. 3. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-210-3123-9. [91] BOHONY, P. Didaktická technológia. 1. vyd. Nitra : UKF, 2003. 176 s. ISBN 80-8050-653-1. [92] KALHOUS, Z. - OBST, O. a kol. kolní didaktika. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 448 s. ISBN 80-7178-235-X. [93] PAVELKA, J. Vyu ovacie prostriedky v technickej výchove. 1. vyd. Pre ov: FHPV PU, 1999. 199 s. ISBN 80-88-722-68-3. [94] PR CHA, J. a kol. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2004. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. [95] SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 1999. 292 s. ISBN 80-85866-33-1. [96] SERAFÍN,. Výpo etní technika pro m ení. In Sborník mezinárodní konference: Modernizace vysoko kolské výuky technických p edm. Hradec Králové: V P, 2000. s. 187 189. ISBN 80-7041-424-3. [97] DOSTÁL, J. Elektrotechnické stavebnice. [on-line]. 2004. [cit. 2005-01-11]. Dostupné z URL: <http://www.elektrotechnickestavebnice.aktualne.cz>. [98] KLEMENT, M. Základy programování v jazyce Visual Basic. 1. vyd. Olomouc : PdF UP, 2002. 336 s. ISBN 80-244-0472-9. [99] KAINKA, B. Elektronika s podporou PC : Visual Basic v praxi. 1. vyd. Ostrava : HEL, 2004. 184 s. ISBN 80-86167-22-4. [100] BLAHOVEC, A. Elektrotechnika s PC. 1. vyd. Slaný: MELANDRIUM, 1997. 127 s. ISBN 80-901801-7-5. [101] SERAFÍN,. Internet p i elektrotechnickém vzd lávání. In Technické vzdelanie jako sú as v eobecného vzdelania. Velká Lomnice : UMB, 2001. s. 373 376. ISBN 80-8055-559-1.

[102] PÁNOVÁ, G. Vyu ití internetu pro výuku elektrotechniky. In. XIX. mezinárodní kolokvium o ízení osvojovacího procesu. Vy kov : VV PV, 2001. s. 407 410. [103] DOSTÁL, J. Po íta ve výuce elektrotechnických p edm. In XXIII. mezinárodní kolokvium, Brno, 19. kv tna 2005. 7 SEZNAM PUBLIKACÍ AUTORA 1. RADOCHA, K., SLOVÁ EK, K., Testování ák z fyziky pomocí po íta e. In: Sborník PdF HK.50 1988. 2. RADOCHA K., Syntéza metalického d li e na ZX Spektru. In: Sborník PdF HK.50 1988. 3. BUBÁKOVÁ, J.,RADOCHA, K., Vyu ití mikropo íta e v laboratorním cvi ení z fyziky. In: Sborník PdF HK.50 1988. 4. RADOCHA K., Výpo etní technika ve výuce In: Sborník PdF HK.53 1988. 5. RADOCHA, K., MUSÍLEK, M., itel a ák v roli programátora In.:Sborník PdF HK.54 1989. 6. RADOCHA, K., Fyzikální praktikum II. U ební text pro II.ro ník studia u itelství fyzikyhradec Králové, 1993. 7. RADOCHA, K., Pilný, R., Experimentální praktikum z elektroniky. Opera ní zesilova e. U ební text pro III.ro ník studia u itelství fyziky Hradec Králové 1994. 8. RADOCHA K., Snímání asových pr po íta em. In: Sborník konference s mezinárodní ú astí PdF Hradec Králové b ezen 1996. 9. RADOCHA, K., Experimentální praktikum z elektroniky. Dioda a tranzistor.u ební text pro III. ro ník studia u itelství fyziky Hradec Králové 1996 10. RADOCHA, K., KOPAL D., Experimentální praktikum z elektroniky.integrované obvody. U ební text pro III. ro ník studia u itelství fyziky Hradec Králové 1996. 11. RADOCHA, K., ení V-A charakteristik diod systémem Dominoputer. In: Vzdelávanie v meniacom sa svete. Sborník Medacta 97, ást 2, s.553-555, Nitra 1997. ISBN 80-8050-535-2.

12. RADOCHA, K., ení V-A charakteristik diod systémem Dominoputer. In: Modernizace vysoko kolské výuky technických p edm. Hradec Králové 1998, s.206-208. ISBN 80-7041-542-7. 13. RADOCHA K., Skládání kmit pomocí po íta e systémem Dominoputer. In: Modernizace vysoko kolské výuky technických p edm. Hradec Králové 2000, s.174-175. ISBN 80-7041-723-4. 14. RADOCHA K., Experimenty na RLC obvodech s po íta ovou podporou In: Modernizace výuky v technicky orientovaných oborech a p edm tech. Olomouc 2002, s.171-174 ISBN 80-7198-531-7. 15. RADOCHA K., EXPERIMENTY NA REZONAN NÍM RLC OBVODU S PO ÍTA OVOU PODPOROU. In: Sborník v XV. konference DIDMATECH. DIDMATTECH 2003. Olomouc : VOTOBIA, 2003. ISBN 80-7220-150-6. 16. RADOCHA K., EXPERIMENTY NA RLC OBVODECH S PO ÍTA OVOU PODPOROU. In: Zborník z vedeckej konferencie doktorandov. Nitra: PedF UKF, 2002. s.83-87 ISBN 80-8050-554-3. 17. RADOCHA K., Experimenty se stavebnicí RC2000 na RLC obvodech. In: Modernizace vysoko kolské výuky technických p edm. Hradec Králové: PedF UHK, 2003, s.140-143 ISSN 1214-0554 ISBN 80-7041-545-2. 18. RADOCHA K., Experimenty se stavebnicí RC2000 na RLC obvodech. In: Medzinárodná konferencia doktorandov a mladých vedecko-pedagogických pracovníkov Nitra: PdF UKF, 2003. ISBN 80-7041-248-6. 19. RADOCHA, K., TOMAN, T., Pedagogicko psychologické modely po íta ové podpory experimentu ve výuce technických p edm. Hradec Králové In: Modernizace vysoko kolské výuky technických p edm. Hradec Králové: PedF UHK, 2005, s. 89-92. ISSN 1214-0554, ISBN 80-7041-954-7.