Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa KVANTIFIKACE EKONOMICKÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr HALÁMEK Autor: Miroslav DUDA Brno, duben 2006

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok: 2005/2006 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Ing. Bc. Miroslav Duda Regionální rozvoj a správa Název tématu: Kvantifikace ekonomických nákladů a výnosů regionálních rozvojových projektů Economical evaluation of the regional development projects Zásady pro vypracování: Cíl práce: Smyslem práce je analyzovat jednotlivé postupy ke kvantifikaci (stanovení stínových cen) při hodnocení regionálních rozvojových projektů. Problémová oblast: hodnocení regionálních rozvojových projektů, CBA, ekonomická analýza, stínové ceny Postup práce a použité metody: Při tvorbě diplomové práce doporučuji věnovat pozornost následujícím problémovým oblastem: - Teoreticko-metodologická východiska, metodika CBA - Vybrané přístupy, analýza - Návrh ekonomického hodnocení vybraných ukazatelů typických pro regionální rozvojové projekty Při zpracování práce může autor využít následující metody: deskriptivní pro popis současné situace, metody analyticko-syntetické pro analýzu dostupných informačních zdrojů a následnou syntézu získaných poznatků. Dále může autor použít metody analogie, případně může také využít metod statistického zpracování dat.

Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů cca 60-70 stran Seznam odborné literatury: Belli, P.: Economic analysis of investment operations: analytical tools and practical applications. The World Bank, Washington, 2001. Guide to Cost-Benefit Analysis of Investment Projects, EC DG Regio, 2002. Halámek, Petr Šumpíková, Markéta. Analýza nákladů a výnosů, úvod do problematiky. In Příprava a řízení projektů Fondu soudržnosti. Praha: Institut pro regionální a strukturální politiku, o.p.s., 2004. od s. 45-102, 57 s. Díl II. Finanční řízení projektů Fondu soudržnosti. Mališová, I., Malý, I.: Hodnocení veřejných projektů. ESF MU, Brno, 1997. Sieber, P.: Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka, verze 1.4. MMR, Praha, 2004. Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování (1.část), VŠE, Praha, 1998. Žítek, V., Halámek, P. a kol.: Teoreticko-metodologická východiska hodnocení regionálních rozvojových projektů, ESF MU, Brno, 2003. Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Halámek Datum zadání diplomové práce: 18. března 2005 Datum odevzdání diplomové práce: 21. dubna 2006 doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. vedoucí katedry regionální ekonomie a správy ESF MU v Brně doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. děkan ESF MU v Brně V Brně dne 19. března 2005

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název v angličtině: Miroslav Duda Kvantifikace ekonomických nákladů a výnosů regionálních rozvojových projektů Economical evaluation of the regional development projects Katedra: Vedoucí diplomové práce: Regionální ekonomie a správy Ing. Petr Halámek Rok obhajoby: 2006 Anotace v češtině Práce pojednává o základních oceňovacích metodách používaných pro ekonomické přínosy a náklady. Součástí je přestavení vybraných metod: metoda podmíněného hodnocení, metoda analogického trhu, metoda polotovarů, metoda majetkové hodnoty, metoda hedonické ceny, metoda cestovních nákladů, metoda nákladů zabránění. Vymezuje vztah ekonomické a finanční analýzy včetně komplexního příkladu. V závěrečné části jsou poznatky aplikovány na podmínky ČR. Oceněn je volný čas, lidský život, školné. Anotace v angličtině This work disserts on basic valuation methods for costs and benefits. It is including selected methods: market analogy method, intermediate good method, asset valuation method, hedonic price method, travel cost method, defensive expenditures method, contingent valuation methods. It specifies relationship between financial and economical analysis including global example. In the final part of the work the findings are applying to specifications of the Czech republic. There is valuation of leisure time, human life, school-fees. Klíčová slova v češtině: ekonomická analýza, oceňování, přínosy, náklady, ochota platit Klíčová slova v angličtině: Cost-benefit analysis, valuation, benefits, cost, willingness-to-pay

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením ing. Petra Halámka a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 30.06.2006

Na tomto místě chci poděkovat ing. Petru Halámkovi jako vedoucímu diplomové práce za jeho užitečné rady, cenné připomínky, odbornou pomoc a trpělivost, jež mi věnoval při zpracování této práce.

Obsah Obsah... 1 Seznam použité literatury:... 9 Seznam příloh:... 10 1. Úvod... 11 2. Vztah finanční a ekonomické analýzy... 13 2.1 Fiskální oprávky... 16 2.2 Oprávky vnějších faktorů... 17 2.3 Převod tržních cen na účetní (stínové) ceny... 17 3. Typy nepeněžních toků... 20 Členění přínosů a nákladů... 21 4. Metody kvantifikace přínosů a nákladů... 24 5. Metody preferenční... 28 5.1 Projevená ochota platit (open-ended willingness-to-pay method)... 31 5.2 Uzavřená iterační metoda (closed-ended iterative bidding method)... 31 5.3 Metoda podmíněného seřazení (contingent ranking method)... 31 5.4 Volba ze dvou možností referendum... 32 (dichotomous-choice (referendum) method)... 32 5.5 Platební prostředek... 34 5.6 Metody sběru dat... 34 5.7 Nedostatky a problémy metody podmíněného hodnocení... 36 6. Metody tržní... 38 6.1 Metody výnosové... 38 6.1.1 Metoda polotovarů (intermediate good method)... 38 6.1.2 Metoda minulých příjmů (forgone earnings method)... 39 6.1.3 Zůstatková část příjmu (net factor income)... 40 6.2 Metody nákladové... 40 6.2.1 Metoda cestovních nákladů (travel cost method)... 40 6.2.1.1 Metoda pásem cestovních nákladů (zonal travel cost method)... 42 6.2.1.2 Odhad tržní poptávkové křivky (estimating the market demand curve)... 44 6.2.1.3 Nedostatky metody cestovních nákladů... 45

6.2.2 Metoda nákladů zabránění (defensive expenditures method)... 47 6.2.3 Metoda nákladů obnovy (replacement cost method)... 49 6.2.4 Studie spotřebního chování (consumer purchase studies)... 50 6.2.5 Metoda alternativních nákladů... 51 6.2.6 Metoda funkce škod... 52 6.3 Metody komparativní... 53 6.3.1 Metoda majetkové hodnoty (asset valuation method)... 53 6.3.2 Metoda analogického trhu (market analogy method)... 53 6.3.2.1 Použití pouze ceny nebo výdajů na analogický výrobek... 54 6.3.2.2 Použití ceny a množství tržních statků k odhadu poptávkové křivky veřejně poskytovaného zboží... 54 6.3.3 Studie pracovních trhů (labor market studies)... 55 6.3.4 Metoda hedonické ceny (hedonic price method)... 56 7. Kvantifikace ekonomických dopadů v podmínkách ČR... 62 7.1 Ocenění volného času metodou alternativních nákladů... 62 7.2 Hodnota lidského života oceněná metodou minulých příjmů... 65 7.3 Využití ekonomické analýzy k rozhodnutí o výstavbě dálnice... 67 7.4 Příklad ekonomického hodnocení na případu tenisových kurtů... 70 8. Závěr... 73

Seznam použité literatury: Birol, E., Karousakis, K., Koundouri, P.: Using economic valuation techniques to inform water resources management: A survey and critical appraisal of available techniques and an application, www.sciencedirect.com, květen 2006 Boardman, A.: Cost-Benefit analysis: concepts and practise, 2nd ed., New Jersey 2001 Florio, M.; Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů, RPS/CSF Česká republika 2004-06 Halámek, P.: Zpracování analýzy nákladů a výnosů, MU ESF Brno, 2005 Navrud, S., Mungatana, E.D.; Environmental valuation in developing countries: The recreational value of wildlife viewing, Elsevier, october 1993 Portney, P.R.: The Contingent Valuation Debate: Why Economists Should Care, The Journal of Economic Perspectives, Vol. 8, No.4, autumn 1994 Ritschelová, I.: Enviromentální a ekonomické účetnictví, Praha 2000 Seják, J.: Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí ekonomické hodnocení životního prostředí, UJEP Ústí nad Labem, Praha 2001 Sieber, P.: Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka, veze 1.4 MMR, Praha 2004 Soukupová, J., Hořejší, B., Macáková, L., Soukup, J.: Mikroekonomie, ManagementPress, 3.doplněné vydání, Praha 2002 Štěpánek, Z., Moldan, B.: Nástin metodiky ekonomické kvantifikace poškození životního prostředí, UK Praha, květen 1999 Tošovská, E: Přístup členských zemí EU k pojetí a rozsahu škod na životním prostředí a jejich kvantifikaci, In: EKO VIS MZP Informační zpravodaj, 03/1999 Žítek, V., Halámek, P., Běhan, M., Ciboch, J.; Teoreticko-metodologická východiska hodnocení regionálních rozvojových projektů, Brno 2003 data Českého statistického úřadu - www.czso.cz

Seznam příloh: Ocenění lidského života muži (údaje za rok 2004) Ocenění lidského života ženy (údaje za rok 2004)

1. Úvod Předkládaná diplomová práce se zabývá kvantifikací ekonomických nákladů a přínosů pro regionální rozvojové projekty. Finanční stránka hodnocení zamýšleného projektu je doplňována o ekonomické hledisko. Zpracování zároveň ekonomické analýzy umožňuje objektivní posouzení smysluplnosti projektu. Finanční analýza je proto doplňována ekonomickou analýzou. Získané výsledky obou analýz se mohou diametrálně lišit. Nezbytnou součástí ekonomické analýzy je správné vymezení všech beneficientů, jichž se dopady projektu mohou nějakým způsobem dotknout. Vedle beneficientů je nutné vymezit hodnocené území a stanovit časový úsek, ke kterému se hodnocení vztahuje. V rámci těchto omezení (beneficienti, území, čas) se zjistí veškeré přínosy a újmy, které realizací projektu vzniknou. Přínosy a náklady jsou následně transformovány tak, aby se zvýšila jejich vypovídací schopnost pomocí ekonomických metod. Ekonomické analýzy hodnotí projekty podle různých hledisek (analýza nákladů účinnosti (CEA), analýza nákladů a užitečnosti (CUA) či analýza nákladů a přínosů (CBA)). Analýza nákladů a přínosů hodnotí náklady a přínosy ve finančním vyjádření. A právě oceňovacím metodám, které transformují naturální ukazatele na peněžní vyjádření, bude v následujícím textu věnována pozornost. Seják 1 poukazuje na změny biosféry, k nimž za poslední století došlo (mizení jednotlivých složek ekosystému úbytek mokřadů, pralesů, budování přehrad, druhové diverzity, apod.), což může mít devastující účinek na další lidský vývoj a dále říká: Díky těmto novým skutečnostem se příroda, přírodní prostředí, přírodní zdroje i celý globální ekosystém Země (biosféra) staly vzácnými ekonomickými statky (tj. statky s kladnou cenou), které již nadále nemohou být využívány jako volně přístupné a bezplatné, nýbrž jim musí být přiřazována určitá kladná cena, která sníží jejich využívání na rovnovážnou, dlouhodobě udržitelnou úroveň. Proto v praxi současných ekonomik jakékoli kladné ocenění netržních složek a funkcí životního prostředí je lepší než neoceňování. Právě toto ocenění (zahrnutí vzácnosti do hodnocení projektů) umožní lépe využívat životní prostředí a zabránit jeho necitlivé exploataci. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled významných oceňovacích metod, navrhnout vlastní postupy kvantifikace ekonomických dopadů a na několika vybraných případech demonstrovat použití těchto metod v podmínkách ČR. Ačkoliv ekonomická analýza zahrnuje nejen oceňování nepeněžních dopadů, ale také úpravy o daně, dotace a 1 Seják, J.: Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí ekonomické hodnocení životního prostředí, UJEP Ústí nad Labem, Praha 2001, str. 57

úpravy o ceny dosažené na nedokonalých trzích, hlavní pozornost se bude soustředit na kvantifikaci nepeněžních dopadů. O daních, dotacích a cenách na nedokonalých trzích se práce věnuje pouze okrajově. Před vlastním popisem oceňovacích metod se první část práce věnuje vzájemným vazbám mezi finanční a ekonomickou analýzou a důvodům, pro které je třeba využívat obě analýzy a jak interpretovat získané výsledky. Na ni navazuje část druhá, která diferencuje přínosy a náklady podle různých typů. Správné zařazení dopadů do skupin umožňuje zrychlení a zjednodušení ocenění položek. Poté následují stěžejní pasáže diplomové práce konkrétní oceňovací metody. Začneme metodami založenými na hodnocení dopadů prostřednictvím dotazníkových šetření. Z této oblasti nejpoužívanější metoda podmíněného hodnocení (contingent valuation) spočívá v přímém zjištění ceny, kterou jsou lidé ochotni platit za určitý požitek. Následně přejdeme k metodám zkoumajícím chování jednotlivců na skutečných trzích. Zaměříme se na tyto metody: metoda analogického trhu, metoda polotovarů, metoda majetkové hodnoty, metoda hedonické ceny, metoda cestovních nákladů a metoda nákladů zabránění. Konkrétní hodnoty a návrhy oceňování v podmínkách ČR budou představeny v další kapitole, která se bude zabývat kvantifikací volného času u pracujících, důchodců a dětí založeném na příjmech jednotlivců. Součástí této kapitoly dále bude ocenění hodnoty lidského života na základě průměrných příjmů a naděje dožití. Také se podíváme při jaké hustotě provozu se vyplatí výstavba nové dálnice. V závěrečné části práce budou získané poznatky demonstrovány na komplexním případě obce zvažující výstavbu tenisových kurtů vztah finanční a ekonomické analýzy, stanovení dopadů a jejich ocenění a rozhodnutí o přijmutí či odmítnutí projektu.

2. Vztah finanční a ekonomické analýzy Veřejný sektor se liší od soukromého sektoru především v cílech své existence. Zatímco soukromý sektor sleduje jen svůj vlastní prospěch (maximalizace tržní hodnoty firmy, zisk apod.), veřejný sektor usiluje o maximalizaci užitku všech občanů. Podniky užívají k hodnocení a rozhodování metody vyhovující jejich potřebám (finanční analýza), které jsou značně propracované a do jejichž zdokonalování investují nemalé prostředky. Na druhé straně stojí veřejný sektor usilující o převzetí moderních metod řízení a rozhodování z podnikatelské sféry za účelem lepšího výkonu veřejné správy. Tyto metody nevyhovují zcela potřebám veřejného sektoru a musí být modifikovány. Proto je finanční analýza doplněna analýzou ekonomickou. Podle Siebera 2 společnými znaky ekonomické a finanční analýzy jsou rozhodnutí o smysluplnosti investice, výběr nejlepšího projektu a především myšlenka, že realizace projektu by měla přinést více pozitiv než negativ. Tím výčet významných shod končí. V případě finanční analýzy investora zajímají veškeré hotovostní i nepeněžní toky od přípravy do skončení doby projektu plynoucí přímo tomuto subjektu. Finanční analýza nezahrnuje peněžní i nepeněžní výnosy a újmy, které vzniknou všem dále dotčeným subjektům (veřejnosti, jiným podnikům, veřejným organizacím apod.). Při rozhodování o investici z pohledu firmy sledující ziskové motivy se jedná o dostatečnou metodu. Z hlediska celospolečenského vzniká problém v přenosu výnosů či újem na jiný subjekt. Tyto nesrovnalosti se snaží řešit analýza ekonomická. Ta identifikuje veškeré subjekty, jichž se realizace a provoz investice nějakým způsobem dotýká a usiluje o vytvoří přehledu všech přínosů a újem, které těmto subjektům vzniknou. Aby nepeněžní toky mohly být porovnány a hodnoceny, jsou transformovány na peněžní hodnoty, pokud je to možné (není-li to možné, je vhodné použít alespoň slovní popis). I když metod kvantifikace nepeněžních toků existuje mnoho, žádná není univerzálně použitelná a mnohdy použití dané metody je značně diskutabilní. I v nejvyspělejších zemích má řada přístupů a metod stále spíše experimentální než rutinní charakter. 3 Výnosy a újmy transformované na peněžní hodnoty jsou následně hodnoceny stejnými postupy (diskontování, výpočet IRR, doby návratnosti apod.) jako u finanční analýzy. 2 Sieber, P.: Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka, veze 1.4 MMR, Praha 2004, str. 6 3 Štěpánek, Z., Moldan, B.: Nástin metodiky ekonomické kvantifikace poškození životního prostředí, UK Praha, květen 1999, str. 4

Vzájemný vztah finanční a ekonomické analýzy spočívá v rozšíření vypovídací schopnosti finanční analýzy o zahrnutí celospolečenských dopadů (zejména vlivy na sociální situaci v regionu, ochranu zdraví a života obyvatelstva, úsporu volného času, zvyšování životního standardu, stav životního prostředí apod.). Následující schéma 2.1 názorně vyjadřuje vztah mezi finanční a ekonomickou analýzou a vysvětluje, kdy je vhodné projekt realizovat prostřednictvím soukromých nebo veřejných financí. Schéma 2.1: Finanční a ekonomická analýza ve veřejném a soukromém sektoru Regionální rozvojový projekt Finanční analýza Příznivé výsledky Nepříznivé výsledky Ekonomická analýza Ekonomická analýza Příznivý výsledek Nepříznivý výsledek Příznivý výsledek Nepříznivý výsledek Projekt je vhodný pro realizaci soukromým sektorem Je ve veřejném zájmu, aby bylo zamezeno soukromému sektoru v realizaci projektu Projekt je vhodný pro realizaci veřejným sektorem Projekt nebude realizován Zdroj: Žítek, V., Halámek, P., Běhan, M., Ciboch, J.; Teoreticko-metodologická východiska hodnocení regionálních rozvojových projektů, Brno 2003, str. 9 Z předchozího je zřejmé, že v případě kladného výsledku finanční analýzy, bude subjekt usilovat o to, aby byl projekt realizován. Kladného výsledku v některých případech může být dosaženo nezahrnutím externalit do finanční analýzy a v těchto případech je třeba zabránit danému subjektu v uskutečnění záměru. Maximální výše nákladů na zamezení realizace projektu se bude rovnat ztrátě, která by dotčeným subjektům vznikla v případě realizace projektu. Naopak zjištěná ztráta ve finanční analýze nemusí být důvodem, proč neuskutečnit zamýšlený záměr. V případě podstatných kladných celospolečenských užitků je

vhodné za účelem realizace projektu zapojit veřejné zdroje. Jejich výše však nesmí překročit hodnotu užitku, který projekt přinese. Součástí ekonomické analýzy vedle kvantifikace nepeněžních toků je také úprava tržních cen, které jsou deformovány dotacemi, daněmi a dalšími převody a cen, které nevznikají na dokonalých trzích. Následující schéma (schéma 2.2) zobrazuje vztah mezi finanční a ekonomickou analýzou a postup transformace peněžních toků projektu na ekonomické hodnoty. Schéma 2.2: Postup transformace peněžních toků projektu na ekonomické hodnoty Zdroj: Florio, M.; Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů, RPS/CSF Česká republika 2004-06

Ekonomická analýza je tedy představována třemi fázemi: 4 1. oprávkami daní, dotací a dalších převodů, 2. oprávkami vnějších faktorů a 3. převodem tržních cen na ceny účetní zahrnující i sociální náklady a přínosy (určení faktorů konverze) 2.1 Fiskální oprávky 5 Tržní ceny zahrnují daně a dotace a určité převodní platby, které mohou ovlivnit relativní ceny. Fiskální oprávky vyžadují odečíst platby, které nemají reálný protějšek ve zdrojích, např. u dotací a nepřímých daní u vstupů a výstupů. V některých případech může stanovení čisté ceny bez daně působit komplikace, přesto lze poskytnout několik doporučení pro korekci těchto deformací: ceny vstupů a výstupů uvádět bez DPH a jiných nepřímých daní; do cen vstupů zahrnovat všechny přímé daně; abstrahovat od čistých převodních plateb jednotlivcům (např. platby sociálního pojištění); je třeba věnovat pozornost případům, kdy nepřímé platby či dotace jsou považovány za oprávky vnějších faktorů (tedy oceněním prováděném ve fázi 2). Typickým příkladem jsou daně z cen energií, které mají předejít negativním vnějším vlivům na životním prostředí. Potom lze se zahrnutím těchto daní do ekonomické analýzy souhlasit, je však třeba zamezit dvojímu započtení (tj. zahrnutí energetické daně i odhadu výše poškození životního prostředí do analýzy). Posouzení dotací a daní může být méně přesné, pokud má v hodnocení projektu menší důležitost. Avšak musí zůstat konzistentní, tak aby nedocházelo ke zkreslení výsledků analýz. 4 Zpracováno podle Florio, M.; Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů, RPS/CSF Česká republika 2004-06 5 Zpracováno podle Florio, M.; Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů, RPS/CSF Česká republika 2004-06

2.2 Oprávky vnějších faktorů 6 Vnější faktory představují vnější náklady a přínosy, pro které neexistuje cash flow. Přesto během realizace projektu vznikají a dotčeným osobám způsobují přínosy nebo újmy. V této fázi dochází k identifikaci těchto přínosů a nákladů a následně jim je přiřazována realistická peněžní hodnota. Mnohdy je ocenění těchto toků obtížné a někdy též nemožné. Potom je třeba tyto náklady a přínosy kvantifikovat z fyzického hlediska a vytvořit jejich seznam, který napomůže rozhodujícímu orgánu. Ten může v takovém případě využít multikriteriální analýzu. Veškeré sociální náklady či přínosy, které přesahují rámec projektu a ovlivňují další subjekty bez určité kompenzace (která by pak byla zahrnuta už ve finanční analýze), musí být součástí ekonomické analýzy. Nejčastějšími přínosy a náklady projektů jsou dopady v oblasti životního prostředí, kvality lidského života a úspor času. Sociálním přínosem jsou např. snížení rizika nehodovosti v oblastech s dopravní zácpou, úspory dopravního času ve vzájemně propojené síti, zvýšení průměrné délky života díky lepší zdravotní péči, či snížení míry znečistění, zvýšení hodnoty pozemků v čistém životním prostředí apod. Sociálním nákladem se může stát ztráta zemědělské produkce z důvodu odlišného využití půdy, dodatečné náklady pro místní úřady na propojení nového závodu a stávající dopravní infrastruktury, pokles ceny nemovitostí v blízkosti dálnice, zvýšené výdaje na léčení obyvatel žijících v blízkosti spalovny odpadů apod. Následující části práce se budou především věnovat kvantifikaci těchto vnějších nákladů a přínosů. 2.3 Převod tržních cen na účetní (stínové) ceny 7 V reálné ekonomice dochází k odchýlení tržních cen od ekonomických (tedy těch, kterých by bylo dosaženo na dokonalých trzích) v těchto případech: reálné ceny vstupů a výstupů jsou deformovány z důvodu nedokonalých trhu a mzdy nejsou spojeny s produktivitou práce. 6 Zpracováno podle Florio, M.; Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů, RPS/CSF Česká republika 2004-06 7 Zpracováno podle Florio, M.; Průvodce analýzou nákladů a přínosů investičních projektů, RPS/CSF Česká republika 2004-06

Běžné ceny vstupů a výstupů dosahované na nedokonalých trzích neodrážejí jejich skutečnou sociální hodnotu. Tržní ceny jsou odlišné od skutečných přínosů a nákladů. V některých případech mohou mít na hodnocení projektu významný dopad. Důvody existence diferencí těchto cen vychází z nedokonalé konkurence mezi firmami (ovládání jediného zdroje, průběh mezních nákladů a výnosů vyúsťující v přirozený monopol, kartelové dohody, legislativní opatření, patenty, know-how apod.), ze státních zásahů (regulace cen, maximální a minimální ceny, schvalování cen úřady, zdanění statků, uvalení cla, kvót apod.), z neúplných informací mezi subjekty (nadhodnocení nebo podcenění statku, neznalost veškerého využití statku apod.) a externalit (kdy část nákladů nebo přínosů je přenesena na jiný subjekt, který za ni neplatí tento rozdíl snižuje nebo zvyšuje cenu daného statku). Cena může být též deformována transakčními náklady (náklady na změnu kontraktu, dodavatele, výhody plynoucí z dlouhodobých smluv, apod.) či třeba historickým vývojem (zvyk stanovit cenu jiným způsobem, než-li na základě reálné poptávky a nabídky). Nastane-li situace, kdy některé vstupy či výstupy jsou silně ovlivněny cenovou deformací, je třeba tyto okolnosti zvážit a použít účetní ceny, které mohou v těchto případech lépe odrážet sociální náklady a příjmy. Při transformaci cen je třeba pečlivě zhodnotit míru rozporu sociálních nákladů a přínosů od skutečných cen. Účetní cena pak bude vycházet z mezních nákladů a výnosů (v případě mezinárodně neobchodovatelného zboží, např. služby, některé místní zboží) anebo ze světových cen popř. z cen na hranicích (v případě mezinárodně obchodovatelného zboží, např. průmyslové výrobky, potraviny, suroviny apod.). Deformovanými cenami, které se při zpracovávání cost benefit analýzy často vyskytují, jsou: o pozemky k výstavbě jsou poskytnuty zdarma, přičemž by mohlo být z těchto nemovitostí účtováno nájemné; o projekty, které jsou dotovány nižšími (než výrobními či tržními) cenami energií (plyn,elektřina, voda, apod.); o vyšší vstupní ceny vstupů dosažené monopolistou na trhu s energiemi či v důsledku ovládání zdroje (např. ČEZ, a.s., či Microsoft v případě operačního systému Windows) o poplatky za odnětí půdy ze zemědělského (či lesního) půdního fondu, které nemusí plně odpovídat skutečným změnám, ke kterým v důsledku realizace projektu dojde. Významným vstupem investičních projektů bývá lidská práce. I v tomto případě dochází ke zkreslením sociálních nákladů na práci. Důvodem je značně nedokonalý pracovní

trh. Tržní mzdy musí být transformovány na stínové (účetní) ceny. Stínovou cenou se rozumí nejvyšší možná odměna, kterou by pracovník mohl vydělat jinde, kdyby nepracoval na projektu. Zaměstnání osob představuje sociální náklad, neboť využitím zdroje pracovní síly pro daný účel jej nelze použít pro jiné alternativní sociální cíle. Naopak přínosem projektu je další příjem plynoucí z vytvořených pracovních míst, což je zohledněno prostřednictvím ohodnocení přímých a nepřímých čistých výstupů projektu. Hlavními důvody vedoucí k deformaci mezd, a na něž je třeba dát si pozor, jsou: o rozdíly v platech mezi veřejným a soukromým sektorem za výkon obdobné práce, o dotace na některé pracovní pozice v rámci veřejného sektoru, o existence uzákoněných minimálních mezd, ačkoliv míře nezaměstnanosti či vykazované produktivitě by odpovídala mzda nižší.

3. Typy nepeněžních toků Náklady a výnosy mohou mít peněžní nebo nepeněžní formu. Náklady jsou souhrnem peněžních výdajů a nepeněžních prvků nutných k využití různých zdrojů pro získání specifického produktu. Mezi nepeněžní prvky lze zahrnout negativní externality (např. znečištění životního prostředí) a náklady příležitosti, které označují výhody plynoucí z jiného použití týchž zdrojů. Výnosy jsou v tomto pojetí souhrnem uspokojení (užitků) jednotlivců, skupiny jednotlivců či komunity, které daný projekt nebo program generuje. 8 Kvantifikaci nepeněžních toků předchází vymezení veškerých beneficientů. To je důležité pro stanovení nákladů a přínosů, které jim plánovaný projekt přinese. Jejich ocenění a zahrnutí do ekonomické analýzy umožňuje rozhodnutí o míře prospěšnosti projektu. Zatímco finanční analýza nedoporučuje realizaci zamýšleného projektu, díky ekonomické analýze může být účelné do projektu investovat. Vedle posouzení jednotlivých projektů mezi sebou navzájem, se hodnotí stav, kdy k realizaci žádného projektu nedojde. Snahou je posoudit, zda-li by k zamýšleným efektům nedošlo i bez realizace projektu. Identifikace nákladů a výnosů musí být provedena ve vztahu k dřívějším závěrům, tj. vymezení zájmového území a zainteresovaných skupin, ve výstupu musí být zahrnuty všechny dotčené skupiny a kvantifikovány veškeré relevantní dopady vznikající v daném zájmovém území. 9 Metod k ocenění nepeněžních toků bylo navrženo mnoho. Neexistuje jedna univerzální, pro jednotlivé případy je nutné volit konkrétní, tak aby nedocházelo ke zkreslením. Výběr metody může mít podstatný vliv na výsledky ekonomické analýzy, jednotlivé ukazatele se při použití různých postupů mohou radikálně odlišovat. 10 Proto se při porovnávání jednotlivých variant či projektů doporučuje dodržovat vždy předem pevně stanovený postup aplikovaný na jednotlivé varianty. Ve fázi, kdy jsou veškeré přínosy a náklady známy, je nutné je převést na jednotnou formu vyjádření. Zpravidla je takovou jednotkou peněžní vyjádření, které umožňuje porovnávání a využití metod finanční analýzy. Není-li možné zásadní přínosy a náklady převést na hotovostní toky, nelze žádný takovýto aparát využít. V tomto případě se využije jiných metod zpravidla kvalitativních popisných. Hodnocení pak probíhá na základě preferencí, nikoliv statistických metod. V analýze by měly být slovně okomentovány a přehledně uspořádány. 8 Mališová, I., Malý, I.: Hodnocení veřejných projektů, ESF MU, Brno 1997 9 Halámek, P.: Zpracování analýzy nákladů a výnosů, ESF MU, Brno 2005, str. 41 10 Halámek, P.: Zpracování analýzy nákladů a výnosů, ESF MU, Brno 2005, str. 47

Základem ekonomické analýzy jsou tedy přínosy a náklady vyjádřené v peněžní podobě. Každopádně musí být oceněny zásadní přínosy a náklady. Ty méně významné lze vynechat, pokud by při jejich kvantifikaci mohlo docházet k nepřesnostem. Proto je, v případě některých svým významem zanedbatelných obtížně ocenitelných položek, není třeba za každou cenu vyjadřovat v podobě hotovostních toků, pokud by tím byla snížena vypovídací schopnost ekonomické analýzy. V každém případě je vhodné toto zjednodušení uvést v hodnocení. Opět by měly být alespoň slovně okomentovány se stručným vyjádřením, proč nebyly zahrnuty do peněžního hodnocení. V případě, že existuje trh, který stanovuje cenu daného přínosu nebo nákladu, pak lze ocenění provést jednoduše využitím tržní ceny. Členění přínosů a nákladů Členit přínosy a náklady vstupujících do ekonomické analýzy je možné z několika hledisek, přičemž kterýkoliv konkrétní přínos nebo náklad lze přiřadit do některé ze skupin a to podle všech zmiňovaných hledisek. Zařazení daného nákladu či přínosu má vzhledem k ekonomické analýze určitý význam. Umožňuje zrychlení a zjednodušení ocenění položek. Základním členěním, a z hlediska ekonomické analýzy nejpodstatnějším, je rozlišování peněžních a nepeněžních (reálných) toků. Lze se setkat i s dalšími klasifikačními přístupy užitků a nákladů. Sieber navrhuje několik následujících metod: 11 Z pohledu subjektu, kterého se přínosy a náklady dotýkají, na: a) stát (dopady na státní rozpočet), b) municipality (obce, svazky obcí, krajů), c) podnikatelské subjekty, d) ostatní organizace (spolky, NNO, profesní sdružení apod.), e) obyvatele (domácnosti). Z tohoto hlediska dochází k rozdělení beneficientů do jednotlivých skupin tak, že lze předpokládat, že v rámci skupiny budou přínosy a výnosy značně homogenní, zatímco mezi skupinami subjektů víceméně heterogenní. Toto rozlišení je vhodné použít zvláště tehdy, když je sledován prospěch (náklad) jen vybraných skupin. Potom jsou do analýzy zahrnuty pouze přínosy a náklady vztahující se k preferovaným subjektům. Ostatní subjekty jsou z hodnocení vyloučeny. 11 Následující členění přínosů a nákladů vychází z Sieber, P.; Analýza nákladů a přínosů metodická příručka, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 2004

Podle fáze života projektu, do kterého časově přínosy a náklady spadají: a) předinvestiční fáze, b) investiční fáze, c) provozní fáze, d) poprovozní fáze. Význam rozlišení přínosů a nákladů spočívá ve stanovení časových úseků, kdy k těmto tokům dojde. Bylo by nezodpovědné nerozlišovat časovou hodnotu těchto toků. Potřeba diskontování budoucích toků je zřejmá z každé kvalitní literatury zabývající se problematikou budoucí hodnoty peněžních i nepeněžních toků. Navíc náklady a přínosy, které vznikají v předinvestiční fázi, zpravidla nebývají zahrnovány do ekonomické analýzy a mají formu tzv. utopených nákladů (tzn. nelze je v žádném případě získat zpět). Z hlediska manažerského i analytického je užitečné mít zřetelně oddělené přínosy a náklady týkající se investiční fáze a fáze provozní, neboť se značně liší především v náročnosti na zdroje (popř. v jejich generování). Podle věcné povahy přínosů a nákladů: a) hmotné povahy, b) nehmotné povahy, c) finanční povahy. Toto hledisko umožňuje náhled na jednotlivé přínosy a újmy podle míry pracnosti, s jakou je bude třeba vyjádřit v peněžních jednotkách, které jsou z hlediska hodnocení nejvhodnější. Nejsnazší situace nastává v případy, kdy přínosy a náklady jsou finanční povahy, neboť ty jsou už ze své podstaty vyjádřeny nejen kvantitativně, ale také v podobě finančních toků. Jsou jimi pozitivní hotovostní toky (poplatky, platby za statky, vstupné apod.) anebo negativní hotovostní toky (platby za energie, materiální vstupy, mzdy apod.). Hmotné přínosy a náklady představují určité statky v hmotné podobě, které beneficient z investice získá či ztratí (např. nový sportovní areál, budova nemocnice, nové knihy v knihovně apod. nebo naopak ztráta v podobě záboru silnice kvůli nové výstavbě, věcné břemeno na pozemku apod.). Nehmotné přínosy a náklady jsou nejobtížněji měřitelné a kvantifikovatelné. Zpravidla bývají ve formě služby založené na vnitřních pocitech příjemců (např. pocit bezpečí, kvalita divadelního představení, v opačném případě hluk z dopravy, estetický pocit ze zničeného životního prostředí).

Podle schopnosti vyjádřit přínosy a náklady v kvantitativních jednotkách: a) kvantifikovatelné, b) nekvantifikovatelné. Míra schopnosti kvantifikovatelnosti přínosů a nákladů bývá v jednotlivých případech značně diferencovaná. Jak už bylo naznačeno u předchozího členění, situace bývá u jednoznačná v případech, kdy jsou toky vyjádřeny ve finanční formě. Na druhé straně kvantifikovatelnosti jsou přínosy a náklady, které lze špatně nejen zachytit, natož kvantifikovat (estetický požitek, pocit bezpečí, kvalita živ. prostředí). Snaha o zachycení a kvantifikaci podobných přínosů a nákladů si vyžádala vytvoření specifických metod. Jejich míra úspěšnosti je různá. Podle jednoznačnosti příčinné souvislosti nákladů a přínosů s investičním projektem: a) přímo plynoucí z projektu, b) indukovaně (nepřímo) plynoucí z projektu, c) vůbec nesouvisející s projektem. Toto rozdělení souvisí s mírou jednoznačnosti příčinné souvislosti daného přínosu či nákladu s hodnoceným projektem. Pokud se přínos či náklad přímo týká investice, a nebyl-li by projekt realizován, tento přínos či náklad by nevznikl, potom jde jednoznačně o přímý efekt plynoucí z projektu a jako takový musí být do ekonomické analýzy zahrnut. V opačném případě, kdy dopady vůbec nesouvisí s projektem, se nesmí přínosy a náklady v ekonomické analýze objevit. Problém nastává v situaci, kdy dopady souvisí s danou investicí jen částečně. Zejména se tak může stát v okamžiku, kdy dochází k závislosti dvou a více investičních akcí, přičemž jedna akce zvyšuje či podmiňuje přínosy plynoucí z jiné akce. Je třeba zhodnotit, které z těchto akcí konkrétní efekt přisoudit. Manželé Musgraveovi 12 navíc toto rozdělení doplňují o rozlišení přínosů a nákladů podle vazby na vymezenou oblast na: a) vnitřní, b) vnější. Vnitřní užitky a náklady vznikající uvnitř ekonomického prostředí (jurisdikce, vymezené zájmové oblasti) lze oddělit od ostatních, které vznikají mimo tuto oblast. Toto rozdělení je vhodné použít tehdy, pokud zamýšleným projektem dojde k ovlivnění i jiných subjektů (zahraničních, občanů jiné obce), přičemž hodnocení dopadů projektu se provádí jen za vymezené území. 12 Musgrave, R.A., Musgrave, P.B., 1994

4. Metody kvantifikace přínosů a nákladů Metod k ocenění nepeněžních toků bylo vyvinuto mnoho. Neexistuje však jediná univerzálně použitelná. S tím je třeba při oceňování počítat a volit tu, která umožní vytvořit nejpravdivější obraz daného statku vzhledem k realitě. Jednou z nejpřesnějších a nejpoužívanějších je stanovení hodnoty na základě tržní ceny. Její podstatou je nalezení identického nebo velmi podobného statku, který vstupuje na trh a je směňován za tržní cenu. Ačkoliv takto lze kvantifikovat velké množství přínosů a nákladů, existují četné případy, kdy přínos či újma žádný substitut na trhu nemá. Je nutné použít jiné metody, o nichž pojednává následující text. Schéma 4.1: Přehled oceňovacích metod používaných v CBA Typ metody podle zdrojových dat metody preferenční metody tržní metody komparativní metody nákladové metody výnosové metody expertní a ostatní Metoda metoda kontingentního oceňování metoda analogického trhu metoda majetkové hodnoty metoda hedonické ceny studie pracovních trhů (metoda mzdového rizika) metoda cestovních nákladů metoda nákladů zabránění studie spotřebního chování metoda nákladů obnovy metoda alternativních nákladů metoda funkce škod metoda polotovarů metoda minulých příjmů Modifikace metody projevená ochota platit uzavřená iterační metoda metoda podmíněného seřazení metoda referenda cena analogického výrobku cena a množství analogického výrobku pásma cestovních nákladů odhad tržní poptávkové křivky Oceňovací metody jsou rozděleny podle dat, z nichž ocenění vychází. Tato data mohou čerpat přímo či zprostředkovaně prostřednictvím trhu, či zjišťováním konkrétních

preferencí jednotlivců, ale mohou též vycházet z expertních odhadů či využívat jiné přístupy. 13 Všeobecně jsou preferovány a označovány za přesnější přístupy založené na údajích z trhů, které je vhodné nahrazovat metodami preferenčními tam, kde jsou trhy značně nedokonalé či daný ani příbuzný statek trhem neprochází. Preferenční metody vycházejí z individualistického pojetí ekonomické hodnoty současné neoklasické ekonomie hlavního proudu, protože ocenění zakládají na lidských preferencích a vycházejí tudíž pouze z poptávkové stránky. Zdrojem dat jsou dotazníková šetření výjimečně doplňovaná experimentem. Nejvýznamnější metodou z této skupiny metod je metoda kontingentního oceňování (contingent valuation method). Jde o rozsáhlý a značně propracovaný přístup zahrnující několik modifikací. Skupinu těchto metod lze podle Sejáka 14 nazvat metodou odhalených preferencí nebo také metodou souvisejících trhů. Jedná se o nepřímé oceňování, neboť oproti předchozí skupině metod, tato metoda neusiluje o přímé ocenění na základě vyjádřených preferencí respondenta. Tyto preference se nepřímo projeví prostřednictvím trhu a vyjadřují tak skutečně vnímanou hodnotu statku kupujícími. Mezi tržní metody patří metody výnosové, nákladové a komparativní. Metody výnosové vychází z předpokladu, že statek generuje v čase příjmy a tyto příjmy bude vytvářet i nadále, pokud nebude tento statek změněn. Statek je pak oceněn současnou hodnotou budoucích příjmů. Metody nákladové vychází z nákladů, které je nutné vynaložit, aby nebyl statek poškozen - zachován (náklady zabránění, prevence), nově vybudován (náklady obnovy), či aby ho mohl subjekt užívat (cestovní náklady). Metody expertní a ostatní tvoří okrajovou část. Jde o metody opírající se o vědecké přístupy a expertní odhady nevycházející z tržních principů. Jejich použitelnost a vypovídací schopnost je problematická, proto zůstávají touto prací opomíjeny. Dříve, než budou představeny jednotlivé metody, způsoby jejich aplikace a omezení, shrneme hlavní rysy jednotlivých metod v přehledném schéma (schéma 4.2) 15. 13 jiná klasifikace rozlišuje metody přímé a nepřímé. Mezi metody přímé se řadí metody kontingentního oceňování, mezi nepřímé pak metody založené na primárních i sekundárních trzích. 14 Seják, J.: Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí ekonomické hodnocení životního prostředí, UJEP Ústí nad Labem, Praha 2001, str. 74 15 výhody a nevýhody jednotlivých metod částečně vycházejí z Birol, E., Karousakis, K., Koundouri, P.: Using economic valuation techniques to inform water resources management: A survey and critical appraisal of available techniques and an application, www.sciencedirect.com, květen 2006

Schéma 4.2 Principy, předpoklady, obory použití a výhody a nevýhody oceňovacích metod Metoda Základní princip Předpoklady použití Oblast použití Výhody Nevýhody může být použita k měření hodnoty v podstatě čehokoliv reprezentativní vzorek životní prostředí, volný čas, bez nutnosti tržních dat, přímé zjišťování preferencí jednotlivců respondentů, předběžné vzdělávání, zdraví, odpady, umožňuje měřit "neužitné" (dotazník, interview) při změnách kvality testování dotazníku, adekvátní vodní hospodářství, netržní hodnoty, postup metody je statku seznámení s oceňovanou statky, veřejné služby snadno pochopitelný, situací umožňuje ex ante i ex post hodnocení Metoda kontingentního oceňování Metoda polotovarů Metoda minulých příjmů Zůstatková část příjmů Metoda cestovních nákladů Metoda nákladů zabránění ocenění netržních statků a služeb, které vstupují do výroby tržních statků, na základě jejich podílu, jímž přispívají ke vzniku tržního statku předpoklad, že podle vývoje minulých příjmů lze odvodit současnou hodnotu statku diskontováním odhadovaných budoucích příjmů, které budou generovány po dobu existence statku hodnota netržních statků vstupujících do výroby tržního statku se ocení jako rozdíl celkových výnosů a nákladů na vstupy tržních statků -> zůstatková hodnota čas a cestovní náklady vynakládané za účelem návštěvy určité lokality vyjadřují hodnotu, kterou návštěvníci přisuzují této lokalitě (statku) náklady vynakládané domácnostmi na zlepšení kvality či množství jiných statků lze použít jako vyjádření preferencí jednotlivců na kolik si statek cení znalost netržních i tržních vstupů a jejich podílů na tvorbě tržního statku, ceny tržních statků stabilita půdy, kvalita vody, vzduchu, vzdělávání kdekoliv, kde statek v čase lze odhadnout vývoj vytváří hodnoty (příjmy), budoucích příjmů a jejich výši, lidský život, naleziště doba generování příjmů nerostů, hodnota podniků,... znalost cen tržních statků a vstupů, hodnocené užitky pociťuje i kupující a odráží se v ceně, ceny se blíží cenám v dokonalé konkurenci rozdílné cestovní náklady pro návštěvníky z různých míst, znalost počtu a struktury návštěvníků včetně jejich nákladů znalost vztahu vynaložených nákladů a změny kvality statku, náklady mají vliv pouze na oceňovaný statek kvalita vody, ovzduší, půdy, kvalita výrobních vstupů ekosystémy, parky, lesy, kulturní památky, rekreační oblasti kvalita vody, ovzduší, emise, hluk, zachování druhové rozmanitosti založeno na ověřitelných datech podniků o vstupech, vychází z mikroekonomické teorie, poměrně levná metoda poměrně levná, jednoduchá, nenáročná metoda, přesná pokud se podaří odhadnout budoucí vývoj poměrně levná, nenáročná metoda založeno na ověřitelných datech z aktuálního jednání kupujících, poměrně nenákladné, teoreticky dobře zvládnuté domácnost vynakládá tolik a na takovou kvalitu, kterou vzhledem k příjmům považuje za adekvátní problém stanovit prvotní hodnotu při dotazování, zkreslení ze strany tazatele i dotazovaného, problém stanovit platební prostředek, strategické chování respondenta, široký záběr oceňovaného statku, hypotetické odpovědi, kladné odpovědi, podhodnocuje ochotu platit, neměří "neužitné" hodnoty, různé výsledky hodnoty lidského života u lidí s různými příjmy a různým věkem, nelze odhadnout ex ante budoucí vývoj (existence rizika) nemožnost postihnout neefektivitu výroby (neefektivita = pokles hodnoty statku), nedokonale konkurenční trhy, neoceňuje užitky, kterým kupující nepřikládá důležitost ex post hodnocení, nezachycuje "neužitné" hodnoty, problémy s výběrem vzorku respondentů, ocenění celé oblasti (nikoliv konkrétní části), vymezení zón s odlišnými náklady, opakované návštěvy během dne, lokalitu nemohou oceňovat osoby, které oblast nenavštíví, ač jí přisuzují hodnotu náklady vedle oceňovaného statku mohou zlepšovat i jiné statky (tzn. nadhodnocování), nejde o spojitou funkci (zpravidla rozhodnutí vydat náklad v určité výši či nevydat - nákup čističky, nelze koupit jen půl)

Metoda Základní princip Předpoklady použití Oblast použití Výhody Nevýhody Metoda náklady obnovy Studie spotřebního chování Metoda alternativních nákladů Metoda funkce škod Metoda majetkové hodnoty Metoda analogického trhu Studie pracovních trhů Metoda hedonické ceny náklady nutné na obnovu původního stavu (množství i kvality) statku vyjadřují jeho hodnotu předpoklad jedincovi ochoty zaplatit za zvýšení bezpečnosti, snížení rizika nemoci, úrazu či smrti nepřímé ocenění prostřednictvím výnosů z nejlepšího možného alternativního použití oceňovaného zdroje odhad faktických vlivů změn kvality životního prostředí na receptora (snížení produktivity, zvýšená koroze, náklady na zdravotní péči atd.) využití rozdílných cen statku při různých vlastnostech a jejich komparací určuje hodnotu jednotlivých vlivů (statků) ocenění statků na základě obdobných (nejlépe identických) statků, které jsou směňovány na trhu vychází z předpokladu, že pracovníci požadují vyšší mzdy jako kompenzaci za práci s vyšším rizikem úmrtí, tzn. každý jednotlivec má možnost volit mezi výší svého příjmu a zdravím předpoklad, že cena soukromého statku je funkcí jeho užitných vlastností či charakteristik a že lze změřit vliv těchto jednotlivých vlastností na cenu statek je možné obnovit nutné znát pravděpodobnosti rizik při konkrétním spotřebním chování, náklady na snížení pravděpodobnosti úrazu, úmrtí existuje alternativní využití statku stanovení původce znečištění, prokázaný vliv příčiny a následku, kvantifikace škod existence porovnatelných substitutů s různými vlastnostmi, znalost cen, promítnutí hodnocených vlastností do cen statků existence porovnatelného substitutu s obdobnými vlastnostmi specifikovat vztah mezi mzdovou sazbou a faktory, které sazbu ovlivňují, zdravotní rizika dané práce, předpoklad, že pracovníci mají úplné informace vyjádření vztahu jednotlivých komponent k ceně, zjištění poptávkové křivky mokřady a jiné složky životního prostředí, movité i nemovité statky bezpečnostní zařízení(detektory kouře, hasící přístroje, přestavba křižovatek) mokřady a jiné složky životního prostředí, nemovitosti i movité věci, volný čas emise, hluk, znečištění pozemky, budovy, cenné papíry a vlastnosti, které mají vliv na jejich cenu, včetně nových zákonů, projektů atd. vzdělávání, zdravotní péče, ochrana osob, některé části životního prostředí a statky, poskytované soukromými i veřejnými subjekty hodnota života, zdraví hluk, znečištění, kvalita životního prostředí, městská infrastruktura a vybavenost, hodnota lidského života založeno na ověřitelných datech z trhů, poměrně levná metoda založeno na ověřitelných údajích z trhu, jednoduchá a levná metoda nejvyšší možná hodnota, kterou může být statek oceněn, data čerpá z trhu dává do vztahu příčiny a následky, existuje-li už určitý odhad, je další aplikace nenákladná a jednoduchá zjištění dat je rychlé a snadné, lze využít i u ex ante ocenění, u burzovních dat, lze využít počítačové techniky a oceňovat v reálném čase poměrně jednoduchá metoda, vychází z tržních hodnot postup výpočtu jednoduchý a levný, v případě dokonalé konkurence odpovídající ocenění metoda založená na tržních datech, jejichž získání není problematické, teoreticky velmi dobře zvládnutá metoda nezachycení veškerých ztrát z poškození životního prostředí, ex post hodnocení, splnění několika klíčových předpokladů pro reálné ocenění není jisté, zda-li si je kupující vědom, o kolik se zvýší jeho bezpečnost, dané zařízení může plnit i jiné funkce (např. estetické), pořídit si dané zařízení může být nařízeno legislativou nemusí existovat alternativní použití, neoceňuje "neužitné" vlastnosti statku metodologický náročný přístup, komplikace pokud jsou brány v úvahu multiplikační efekty na souvisejících trzích, problémy při stanovení míry vlivu škod daného statku nesnadné zajistit vhodné statky pro komparaci, neoceňuje "neužitné" vlastnosti statku nutné zajistit identitu statků pracovníci zpravidla nemají veškeré informace, trh je nedokonalý, přeceňování negativních událostí, někteří pracovníci záměrně vyhledávají riziko, metoda nezohledňuje rozdílné vlastnosti pracovníků komplikovaný výpočet několikanásobné regrese, ex post hodnocení, neschopnost měřit "neužitné" hodnoty

5. Metody preferenční Ekonomové upřednostňují ocenění statků prostřednictvím individuálního rozhodnutí na trhu před metodami vycházejícími z dotazníkových šetření. Na trhu jsou preference kupujících jasně vymezeny ochotou za statek zaplatit, přičemž musí nutně respektovat svá finanční omezení. Existují však určité typy statků, které trhem neprochází a jejich ocenění tržními principy je obtížné či nemožné. Za těchto podmínek je využíváno dotazování osob na vnímanou hodnotu daného statku. Pravděpodobně první zmínka o metodě kontingentního oceňování pochází z roku 1947, kdy Ciriacy-Wantrup hodnotili přínosy ochrany půdy před erozí, přičemž předpokládali, že tyto přínosy jsou veřejnými statky a jedním ze způsobů jak je změřit, je přímým dotazováním beneficientů. 16 V roce 1963, kdy už tento přístup byl přijímán v akademických kruzích, provedl první úspěšný pokus o aplikaci této metody Davis při určování hodnoty rekreační lokality lovci. 17 Metoda podmíněného hodnocení (contingent valuation) spočívá v přímém zjištění preferencí jednotlivců při změnách množství či kvality statků neprocházejících trhem. Pojem podmíněné hodnocení v názvu metody je odvozen od výchozích podmínek 18 (proto podmíněný), kdy je respondent nejprve důvěrně seznámen s problematikou a důsledky chování a způsobem placení apod. a následně je dotazován na jeho maximální ochotu zaplatit za zvýšení či snížení úrovně kvality a množství statku. 19 Zjišťování probíhá buď formou dotazů nebo méně často laboratorním způsobem, kde jedinec rozdílně reaguje na určité podněty. Hodnocený statek a jeho případná změna se přesně popíší i s využitím vizuálních či akustických prostředků. Situace analogická trhu se vytváří tím, že dotazovanému se nabízí jasně definovaná změna určitého statku. Účastník šetření se uvede do pozice kupujícího. Stejně jako při aukci může uvést maximální ochotu platit, aby mohl využívat zlepšení statku. 20 Respondent si musí být vědom, že na zlepšený stav nemá právo, ale toto právo musí 16 ačkoliv ve skutečnosti nikdy podobný výzkum nerealizovali 17 Portney, P.R.: The Contingent Valuation Debate: Why Economists Should Care, The Journal of Economic Perspectives, Vol. 8, No.4, (podzim 1994), str. 4 18 zpravidla metoda kontingentního oceňování vytváří hypotetickou situaci či scénář, neboť na jejím základě se pak má rozhodnout o přijmutí či odmítnutí realizace projektu. Scénář má podrobně představit respondentovi situaci, která nastane uskutečněním projektu 19 Birol, E., Karousakis, K., Koundouri, P.: Using economic valuation techniques to inform water resources management: A survey and critical appraisal of available techniques and an application, www.sciencedirect.com, květen 2006, str. 8 20 Seják, J.: Syntéza ekonomik přírodních zdrojů a životního prostředí ekonomické hodnocení životního prostředí, UJEP Ústí nad Labem, Praha 2001, str. 80-81