Zpráva o realizaci Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje z let 2010 2011

Zpráva o realizaci Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje z let 2010 2011 Autoři: Mgr. Barbora Wenigová MUDr. Jan Stuchlík Jaroslav Hodboď Mgr. Pavla Šelepová Mgr. Pavel Říčan RNDr. Tomáš Raiter Bc. Lenka Vagnerová Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

Zpráva o realizaci Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje z let 2010 2011 Autoři zprávy: Mgr. Barbora Wenigová MUDr. Jan Stuchlík Jaroslav Hodboď Mgr. Pavel Říčan Mgr. Pavla Šelepová RNDr. Tomáš Raiter Bc. Lenka Vagnerová Vydalo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, Řehořova 10, 130 00 Praha 3 www.cmhcd.cz cmhcd@cmhcd.cz ve spolupráci s: FOKUS MLADÁ BOLESLAV - sdružení pro péči o duševně nemocné, Jaselská 1304/2, 293 01 Mladá Boleslav www.fokus-mb.cz FOKUS MLADÁ BOLESLAV - pobočka Karlovy Vary, Stará Kysibelská 602/45, 360 09 Karlovy Vary www.fokus-mb.cz FOKUS Vysočina, 5. května 356, 580 01 Havlíčkův Brod www.fokusvysocina.cz PROTEQ, s.r.o., Horova 36, 500 02 Hradec Králové Psychiatrické oddělení Nemocnice Ostrov, U nemocnice 1161, 363 01 Ostrov www.nemostrov.cz Ambulantními psychiatři a kliničtí psychologové v Karlovarském kraji Na této publikaci se dále podílela Academia Medica Pragensis www.amepra.cz Copyright Mgr. Barbora Wenigová, MUDr. Jan Stuchlík, Jaroslav Hodboď, Mgr. Pavel Říčan, Mgr. Pavla Šelepová, RNDr. Tomáš Raiter, Bc. Lenka Vagnerová Copyright Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, 2013

Obsah: Úvod... 1 1 Zpráva o spolupráci sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním s ostatními službami v Karlovarském kraji... 2 1.1 Focus group s odborníky o spolupráci v Karlovarském kraji... 2 1.2 Dotazníkové šetření mezi odborníky a uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji... 4 1.3 Dotazníkové šetření: Průchodnost uživatelů péče mezi službami... 8 2 Zpráva o činnosti sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v okrese Karlovy Vary, které vznikly v roce 2011... 11 2.1 Zjištění kvantity práce ve službách... 12 2.2 Externí procesní audit služeb... 13 2.3 Hodnocení spokojenosti se službou... 14 2.4 Mapování současného stavu klientů... 14 3 Metodika auditu kvality sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním... 16 3.1 Použité metody šetření... 16 3.1.1 Výčet metod... 16 3.1.2 Schéma použití metod hodnocení služeb... 17 3.1.3 Poznámky k použitým metodám... 24 3.2 Teoreticky možné oblasti sledování a hodnocení... 24 3.2.1 Sledování nepřímých ukazatelů... 25 3.2.2 Šetření kvality života... 25 3.2.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování... 25 3.2.4 Šetření potřeb jedince... 26 3.2.5 Potřeby služeb... 26 3.2.6 Potřeby akce... 26

3.2.7 Spokojenost se službami... 26 3.2.8 Organizační model služeb... 26 4 Doplnění implementačního plánu vzniklého v projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (2010 2011) o plán péče pro Sokolovsko a Chebsko... 28 4.1 Východiska pro doplnění implementačního plánu... 28 4.2 Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (2011) a její doplnění pro Sokolovsko a Chebsko... 31 4.3 Obecný charakter služeb... 32 4.4 Služby v resortu zdravotnictví... 35 4.5 Služby v resortu sociálních věcí... 37 4.6 Služby překrývající resort zdravotnictví a resort sociálních věcí... 41 4.7 Služby z resortu školství... 42 Seznam samostatných příloh... 43 Příloha č. 1: Zápis ze skupinové diskuse na téma Spolupráce mezi sociálními a zdravotními službami v Karlovarském kraji (v rámci péče o osoby s duševním onemocněním)... 44 Příloha č. 2: Dotazníkové šetření mezi odborníky a uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji... 47 Příloha č. 3: Mapování současného stavu klientů... 49 Příloha č. 4: Hodnocení spokojenosti se službou... 68 Příloha č. 5: Celkové shrnutí dotazníkového šetření: Průchodnost uživatelů péče mezi službami... 90 Příloha č. 6: Zjištění kvantity práce ve službách... 111 Příloha č. 7: Externí procesní audit služeb... 129 Seznam dalších příloh... 149 Příloha č. 8: Vyplněné odpovědi dotazníkového šetření mezi odborníky na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji Příloha č. 9: Vyplněné odpovědi dotazníkového šetření mezi uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji

Úvod Zpráva o realizaci Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje z let 2010 2011 Zpráva svým obsahem navazuje na výstupy a závěry individuálního projektu Karlovarského kraje s názvem Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, jehož plnění probíhalo v letech 2010 2011. Právě z tohoto projektu vzešla potřeba rozvoje především sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - služeb efektivních, mobilních, preventivních a poskytujících informace o duševních onemocněních. Další zmíněnou nutností je podpora spolupráce mezi sociálními, zdravotními a dalšími službami pečujícími o osoby s duševním onemocněním v kraji a vytvoření základů efektivní sítě mezi těmito službami. V dokumentu Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje a implementačním plánu této koncepce (Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví 2011, www.rpkk.cz) byly navrženy kroky k naplňování zjištěných potřeb a optimální navýšení jednotlivých typů služeb v horizontu 15 let. Obsahem této zprávy je popis dosavadního plnění těchto kroků v rámci navazujícího individuálního projektu s názvem Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, jež je realizován v průběhu let 2012 2014. Obsahem projektu jsou tyto klíčové aktivity: 1. Vyhodnocení fungování služeb pro osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje a jejich spolupráce v okresech Sokolov a Cheb 2. Podpora procesu zahájení činnosti sociálních služeb v okrese Sokolov a Cheb 3. Vytvoření modelu sítě sociálních služeb a ostatních složek systému péče o osoby s duševním onemocněním 4. Vzdělávání a stáže 5. Destigmatizace a odborná publicita projektu Obsahem této zprávy jsou tyto výstupy: Zpráva o spolupráci sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním s ostatními službami v Karlovarském kraji Zpráva o činnosti sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v okrese Karlovy Vary, které vznikly v roce 2011 Metodika auditu kvality sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním Doplnění implementačního plánu vzniklého v projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (2010 2011) o plán péče pro Sokolovsko a Chebsko Další informace www.rpkk.cz 1

1 Zpráva o spolupráci sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním s ostatními službami v Karlovarském kraji Mgr. Barbora Wenigová, 30. 11. 2012 Základním cílem projektu je vytvořit vzájemně efektivně spolupracující síť sociálních a jiných služeb (především zdravotnických) pro osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Zpráva o realizaci Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje z let 2010 2011 podává souhrnnou informaci o stavu spolupráce mezi různými typy služeb (zdravotnické, sociální, ostatní) a zároveň zjišťuje potřeby odborníků a uživatelů vzhledem k hustotě a kvalitě sítě služeb v kraji. K detailnějšímu pochopení fungování spolupráce zejména mezi zdravotnickými a sociálními službami je použit dotazník mapující pohyb uživatele mezi službami v průběhu jednoho roku. Výstupy z této zprávy budou použity pro aktivitu Tvorba sítě služeb pro osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Obsahem této zprávy je zhodnocení spolupráce sociálních, zdravotních a ostatních služeb pro osoby s duševním onemocněním (DO) v Karlovarském kraji - předávání klientů, návaznost služeb, řešení krizových stavů atp., se zřetelem na Sokolov a Cheb. Stav této spolupráce byl zjišťován z dat sebraných v rámci následujících šetření: 1. Focus group s odborníky o spolupráci služeb v Karlovarském kraji 2. Dotazníkového šetření mezi odborníky a uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji (dotazníky zpřesňují údaje vzešlé z focus group s odborníky) 3. Dotazníkového šetření mezi uživateli služeb, které mapuje zkušenost uživatelů s jednotlivými službami v kraji 1.1 Focus group s odborníky o spolupráci služeb v Karlovarském kraji Pro zhodnocení spolupráce sociálních, zdravotních a ostatních služeb v Karlovarském kraji byli sezváni přední odborníci z oblasti péče o osoby s duševním onemocněním z kraje ke skupinové diskusi, která proběhla dne 26. června 2012 na Krajském úřadě Karlovarského kraje. 1 Skupinové diskuse se zúčastnili zástupci ambulantní, lůžkové i intermediární péče: ambulantní psychiatr, primář psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov, sedm vedoucích pracovníků i zaměstnanců sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním (včetně 1 Zápis z focus group je přílohou č. 1. 2

služeb pro osoby se závislostí), pro seniory, pro osoby bez domova, a zástupce sociálního odboru Karlovarského kraje (celkem 10 osob). Z této skupinové diskuze vyplynulo, že zúčastněné organizace spolupracují s poměrně širokou škálou organizací a institucí. Při diskuzi byly dále identifikované silné a slabé stránky spolupráce všech služeb v kraji. Silné stránky spolupráce: Širší spektrum služeb ve městech než na venkově Dobrá spolupráce v krizových situacích Výborná spolupráce s Psychiatrickým oddělením Nemocnice Ostrov - fungující předávání klientů mezi oddělením a službami v kraji Ochota ke spolupráci mezi jednotlivými službami a jejich snaha nabídnout klientovi veškeré pro něj potřebné typy činností Zlepšení příjímání klientů pobytových služeb (např. Azylové domy) okolím, a s tím související snižující se stigmatizace osob s duševním onemocněním Dobrá spolupráce s úřady z hlediska poskytování informací a pomoci službám, ale i jejich klientům Slabé stránky spolupráce: Při řešení krizových stavů Problémy se stárnutím populace Chybějící síť psychiatrů Dlouhá čekací doba u psychiatrů Nedostupnost kvalitních klinických psychologů Špatná spolupráce s rodinami nemocných Nedostatek zařízení pro osoby se závislostmi (AT ordinace, metadonový program, detox) Absence služby pro pachatele násilné trestné činnosti Absence služeb sociálních pracovníků v rodinách - v důsledku jejich nedostatku vzrůstá počet dětí v ústavní péči 3

Výrazný rozdíl mezi městem a venkovem Absence terénních služeb Špatná dopravní dostupnost v kraji Některá tvrzení odborníků, která vyplynula ze skupinové diskuze, byla zpřesněna dotazníky zaslanými všem odborníkům (sociální a zdravotní služby) a 30 uživatelům služeb v kraji. 1.2 Dotazníkové šetření mezi odborníky a uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji Cílem dotazníkového šetření bylo ověřit si přesnost tvrzení zjištěných v rámci focus group a zjistit spokojenost se stavem spolupráce služeb a další potřeby vzhledem k péči o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji. Vznikly dvě verze dotazníku: pro odborníky a pro uživatele Dotazník pro odborníky Verze dotazníku pro odborníky byla připravena k vyplnění na webové adrese http://www.survio.com/survey/d/f4x7k5w9t5v4h5c8d. Odkaz na něj s žádostí o vyplnění byl dodavatelem aktivit projektu zaslán e-mailem, a to zástupcům sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním, psychiatrům a psychologům z Karlovarského kraje. Celkem byl dotazník distribuován na 88 e-mailových adres. Dále bylo 4l dotazníků v papírové podobě zasláno poštou na kontakty, které nedisponují e-mailovou adresou. Celkem bylo rozesláno 92 žádostí o vyplnění dotazníku. Plán návratnosti byl 20 dotazníků. Skutečná návratnost byla 40 dotazníků. Tento dotazník zodpovědělo 42 ze 69 dotázaných (61% návratnost). 2 Výsledky dotazníku pro odborníky: Většina respondentů (92 %) souhlasí s tvrzením, že ve větších městech kraje je širší spektrum služeb a lepší návaznost péče než na venkově. Dá se vyvozovat domněnka, že na venkově je návaznost péče a spolupráce služeb menší, a že by bylo žádoucí podpořit návaznost a spolupráci zejména na venkově. To by mohl potvrzovat další většinový názor, že je výrazný rozdíl dostupnosti služeb mezi městem a venkovem (95 %). Celkem 87 % odborníků si myslí, že komunikace s rodinami pacientů není dobrá, protože rodiny nejsou dostatečně edukovány. Lze tedy předpokládat, že by odborníci 2 Verze dotazníku pro odborníky je obsahem přílohy č. 2. 4

uvítali vyšší míru vzdělávání a osvěty mezi příbuznými osob s duševním onemocněním. Další vyjádřenou potřebou odborníků (80 %) je, aby do spolupráce služeb nezasahovaly v takové míře regulace a požadavky zdravotních pojišťoven. Bylo by tedy možné vyvodit doporučení k úpravě systému úhrad péče o osoby s duševním onemocněním zdravotními pojišťovnami. Výsledky dotazníkového šetření však neposkytují údaje o charakteru této úpravy nebo úprav a navíc řešení této problematiky výrazně přesahuje obsahové vymezení tohoto projektu. Čtyři pětiny (80 %) odborníků nevěří, že policie má odborné znalosti pro řešení krizových stavů pacientů/klientů a odsud může vyplývat potřeba edukovat a zapojit do spolupráce také zástupce policie. Většina odborníků (76 %) považuje za užitečné, aby sociální pracovníci obcí v kraji měli větší přehled o dostupných službách. Lze však předpokládat, že úroveň přehledu může být na jednotlivých obecních úřadech velmi různá. Je tedy potřeba do spolupráce zapojovat a vzdělávat také sociální pracovníky obcí. Téměř stejný počet odborníků (75 %) říká, že v málo osídlených oblastech kraje nebo na venkově chybí především terénní sociální služby pro osoby s duševním onemocněním. Téměř 75 % odborníků vypovídá, že chybí síť ambulantních psychiatrů a psychologů. Tento výsledek však nezbytně nesvědčí o absolutním nedostatku ambulancí, ale je možné jej interpretovat tak, že odborníci si opět stěžují především na jejich nedostatečnou spolupráci. Dále jsou vyjmenovány četnější potřeby odborníků, které byly vyjádřeny cca 70 % respondentů. Těmito potřebami jsou: větší ochota úředníků při jednání na úřadech, rozvoj dalších poskytovatelů péče a větší nabídka různých možností, jak problémy osob s duševním onemocněním řešit. Potřeby odborníků vzhledem ke stavu služeb nebo spolupráce služeb v Karlovarském kraji (2012). Potřeby odborníků vzhledem ke stavu služeb nebo spolupráce služeb v Karlovarském kraji (2012): Zjevné potřeby vyjádřené odborníky: návaznost a spolupráce služeb zejména na venkově edukace příbuzných osob s duševním onemocněním systém úhrad péče zdravotními pojišťovnami, který by podporoval vzájemnou spolupráci Velmi pravděpodobné potřeby vyjádřené odborníky: edukace a zapojení policie do spolupráce větší přehled pracovníků obcí o dostupných službách pro osoby s duševním onemocněním terénní sociální služby pro osoby s duševním onemocněním na venkově a v málo osídlených oblastech kraje spolupráce ambulantních psychiatrů a psychologů větší ochota úředníků nabídka a rozvoj dalších služeb pro osoby s duševním onemocněním v kraji 5

Dotazník pro uživatele Verze dotazníku pro uživatele bylo možné vyplnit také dvojím způsobem: a) Na webové adrese: http://www.survio.com/survey/d/x7a8g5q1n8k5t5b0p; b) V papírové podobě. Žádost o vyplnění dotazníku byla dodavatelem aktivity projektu distribuována následujících příjemcům: Psychiatrickému oddělení Nemocnice Ostrov, občanskému sdružení Západočeský paprsek, sociální službě Fokus Mladá Boleslav pobočka Karlovy Vary a vybraným psychologům a psychiatrům v Karlovarském kraji. Dotazník byl vyplněn 97 vybranými klienty za asistence odborníků z těchto organizací. Plánovaná minimální návratnost byla 20 dotazníků. Jako výzkumný nástroj byl zvolen dotazník, jehož položky byly vytvářeny na základě výpovědí z focus group. Focus group (viz kpt. 1.1) se účastnilo 10 odborníků z Karlovarského kraje a byli dotazováni na potřeby vůči spolupráci služeb v oblasti péče o osoby s duševním onemocněním. Při interpretaci dat získaných z dotazníků autoři této zprávy vybrali ta tvrzení, u nichž odpovědi respondentů vypovídaly o velmi pravděpodobné (70 % - 80 %) nebo zjevné (80-100 %) nespokojenosti se stávajícím stavem spolupráce služeb. Autoři zprávy předpokládají, že z těchto tvrzení lze odvodit potřeby a doporučení k tvorbě sítě služeb. Dále jsou potřeby respondentů řazeny podle intenzity vyjádřené spokojenosti/nespokojenosti. 3 Výsledky dotazníku pro uživatele 4 : Tvrzení, že ve větších městech kraje je více různých služeb a že spolupracují lépe (kvalitněji) než na venkově, lze interpretovat jako zjevnou potřebu kvalitnější péče na venkově. Tuto potřebu vyjádřilo 92 % uživatelů. Toto přání doplňuje další velmi pravděpodobná potřeba uživatelů (70 %), aby na venkově byly především terénní sociální služby. Uživatelé (68 %) vyjádřili potřebu větší nabídky služeb na venkově. I přesto, že tato potřeba nedosahuje hranice 70 % (velmi pravděpodobná potřeba), je uvedena zde, protože autoři zprávy předpokládají, že část respondentů odpověděla na tuto otázku neutrálně, protože si nebyli jisti přesným obsahem otázky. Podobná situace je v položkách týkajících se policie. Potřebu, aby policie měla lepší odborné znalosti v řešení krizových stavů osob s duševním onemocněním, vyjádřilo 68 % uživatelů, a 66 % z nich si přeje, aby policie pomáhala v případě krize ochotněji. Autoři zprávy zde předpokládají, že část neutrálních odpovědí je možné interpretovat jako: se situací jsem se nesetkal, nemohu posoudit. 3 Odpovědi na dotazníky přílohami č. 8 a 9. 4 Verze dotazníku pro uživatele je obsahem přílohy č. 2. 6

Potřeby uživatelů vzhledem ke stavu služeb nebo spolupráce služeb v Karlovarském kraji (2012): Zjevné potřeby, vyjádřené uživateli: více různých služeb a lepší spolupráce na venkově vytvořit především terénní sociální služby * Další potřeby jsou pod hranicí 70 %. Spokojenost se službami nebo spoluprací Omezit se na položky ukazující na nespokojenost respondentů by bylo neúplné, proto autoři zprávy dále uvádějí položky, ve kterých odborníci a uživatelé vyjádřili zjevnou spokojenost (80-100 %) nebo velmi pravděpodobnou spokojenost (70-79 %) se stavem služeb nebo spolupráce služeb v Karlovarském kraji. Téměř 80 % uživatelů uvádí, že se v případě zhoršení příznaků onemocnění, má kam obrátit s žádostí o pomoc. S tím může souviset dobré hodnocení psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov. To, že spolupráce s ním funguje výborně, si myslí 63 % odborníků a 76 % uživatelů. 74 % uživatelů má dobrou zkušenost s tím, že v krizových situacích jim vždy někdo pomůže, odkáže na příslušného odborníka či službu. Srovnání potřeb odborníků a uživatelů Shoda mezi oběma skupinami je v potřebě zlepšení péče o osoby s duševním onemocněním v méně osídlených oblastech kraje. Odborníci a uživatelé se rovněž shodují na tom, že v málo osídlených oblastech kraje chybí především terénní sociální služby. Co se týče spokojenosti, odborníci a uživatelé shodně vnímají, že pokud je pacient/uživatel v krizovém stavu, je kam se obrátit o pomoc. Největší rozdíl (40 %) mezi odborníky a uživateli je v položce týkající se edukace rodin osob s duševním onemocněním. 87 % odborníků tvrdí, že komunikace s rodinami pacientů není dobrá, jelikož nejsou dostatečně edukovaní, a jen 52 % uživatelů si myslí, že rodina dostává málo informací o nemoci. Otevřené otázky (byly součástí dotazníku pro uživatele i odborníky): 5 a) Co nejvíc brání dobré spolupráci služeb? b) Co nejvíc přispívá dobré spolupráci služeb? Překážky se nejvíc týkaly špatného financování služeb, přílišné regulace ze strany pojišťoven, nedostatečného množství vzdělaných odborníků. Naopak koordinace a vzájemné informování služeb, efektivní plánování a rozvoj služeb přispívají k dobré spolupráci služeb v kraji. 5 Plná verze odpovědí na dotazníky je součástí přílohy č. 8 a 9. 7

Shrnutí V rámci dotazníkového šetření vyplynuly potřeby ze strany odborníků týkající se zejména zlepšení návaznosti a spolupráce služeb ve venkovských oblastech. Na venkově jsou žádány především terénní sociální služby. Podle odborníků by bylo užitečné, aby se v celém kraji zlepšila spolupráce ambulantních psychiatrů a psychologů. Také služby mimo zdravotnictví a sociální obor by měly více spolupracovat. Větší zapojení do sítě služeb se týká zejména policie, pracovníků obcí a rodin osob s duševním onemocněním. V neposlední řadě odborníci žádají menší regulaci ze strany plátců. Mezi potřebami samotných uživatelů dominovala potřeba většího množství různých služeb a jejich lepší spolupráce na venkově. Z odpovědí na otevřené otázky, zaměřených na překážky a podporu dobré sítě služeb, vyplývá, že překážky se týkaly nejvíce špatného financování služeb, přílišné regulace ze strany pojišťoven, nedostatečného množství vzdělaných odborníků. Naopak koordinace a vzájemné informování služeb, efektivní plánování a rozvoj služeb přispívají k dobré spolupráci služeb v kraji. 1.3 Dotazníkové šetření: Průchodnost uživatelů péče mezi službami Uvedený dotazník byl připraven pouze v tištěné podobě. Jeho charakter nedovoluje vyplňování tohoto dotazníku pomocí internetu. Žádost o vyplnění dotazníku byla distribuována Psychiatrickému oddělení Nemocnice Ostrov, Psychiatrické léčebně Dobřany, sociálním službám Fokusu Mladá Boleslav - pobočka Karlovy Vary, občanskému sdružení Západočeský paprsek a vybraným psychologům a psychiatrům v Karlovarském kraji. Dotazníky byly vyplněny 73 uživateli/klienty za asistence odborníků a vypovídaly o 872 návštěvách v roce 2011 v různých (zdravotních a sociálních) službách pro osoby s duševním onemocněním Karlovarského kraje. Požadovaná minimální návratnost byla 50 dotazníků. Skutečnost byla 73 vyplněných dotazníků. Všechny podoby dotazníků jsou zpracovány po odborné stránce tak, aby výstupy, které z odpovědí mohly vzniknout, byly objektivní a využitelné pro další aktivity a výstupy projektu. Metoda zpracování dotazníků: statistické údaje o pacientech zařazených do studie a o jejich návštěvách vybraných zařízení KK, srovnání skupin pacientů/uživatelů, vzájemné závislosti sledovaných charakteristik, hledání významných rozdílů mezi souborem pacientů, kteří během roku 2011 byli hospitalizováni, a těch, kteří docházeli pouze ambulantně. 8

Výsledky dotazníku: Na jednoho respondenta v průměru připadá téměř 12 návštěv některého typu služeb a pohybuje se od jedné zaznamenané návštěvy za rok do 48 návštěv v jednom roce. Z těchto 73 respondentů byl: cca stejný podíl mužů (51 %) a žen (49 %) průměrný věk respondentů byl 43 let (rovnoměrné rozložení do věkových skupin) 66 % respondentů bylo během roku 2011 alespoň jednou hospitalizováno 72 % respondentů pochází z okresu Karlovy Vary, 20 % z okresu Sokolov, 8 % z okresu Cheb (tyto údaje mohou vypovídat o špatné dostupnosti služeb pro obyvatele okresů Sokolov a Cheb) Níže uvádíme výběr důležitých informací o návštěvách v zařízení: Většina pacientů/uživatelů navštěvuje psychiatrickou ambulanci (PA) jednou měsíčně nebo častěji. Pokud jsou z psychiatrických ambulancí (PA) převedeni do sociální služby Fokus, docházejí tam cca 1x týdně. Návštěvy praktického lékaře (PL) jsou na těchto návštěvách nezávislé a odehrávají se ve svém vlastním pravidelném rytmu (tj. nedochází k přechodu pacienta od PL do PA, ale k paralelnímu navštěvování obou typů zařízení). Hospitalizace jsou více či méně pravidelné. Hospitalizace jsou rovněž nad rámec pravidelného rytmu návštěv PL a odehrávají se spíše paralelně k návštěvám PA; Docházení do sociální služby Fokus bývá na návštěvách PA nezávislé a probíhá paralelně s vlastní frekvencí. Diagnózy se mění málo, a když tak pouze podle zařízení (tj. když je pacient veden ve dvou a více zařízeních, může tam být veden s odlišnou diagnózou). Hospitalizaci doporučuje lékař. Do ostatních typů služeb se pacienti/uživatelé dostávají na doporučení širšího spektra osob. Hospitalizace vykazuje poměrně výraznou sezónnost (vrcholy v dubnu nebo až květnu a listopadu - prosinci). Bylo by dobré pro interpretaci výsledků apriori rozlišovat chronické pacienty a pacienty s jednou náhlou příhodou vyžadující zásah. Jedná se zjevně o dvě naprosto odlišné skupiny osob a diagnóza toto rozlišení neřeší. Návštěvy sociální služby Fokus jsou obecně výrazně častější než návštěvy PA nebo PL. Shrnutí Z výsledků je zřejmé, že hlavní využívanou službou jsou psychiatrické ambulance, kam pacienti přicházejí nejčastěji na doporučení praktických lékařů. Sledováním se nepodařilo identifikovat žádné jiné stereotypní vzorce ve využívání služeb. Data svědčí pro to, že služby jsou navštěvovány spíše paralelně a nezávisle na péči ambulantního psychiatra, i když 9

z praktické zkušenosti víme, že využívání služeb není natolik náhodné a chaotické, přinejmenším u části klientů. Z výsledků také jednoznačně plyne, že pro rozvoj služeb pro osoby s duševním onemocněním v regionu je důležitá zejména spolupráce sociálních služeb a psychiatrických ambulancí, praktických lékařů, psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov. Vytvoření koordinovaného systému zdravotně - sociální péče zajišťující kontinuální a komplexní péči a multidisciplinárně sdílenou odpovědnost za péči o klienta/pacienta vyžaduje mimo jiné i systémové legislativní změny, a tedy přesahuje rámec projektu. Měla by být věnována velká pozornost prohlubování a kultivaci spolupráce mezi výše uvedenými zdravotnickými službami a připravovanými komunitními sociálními službami. 6 Závěr Z výsledků všech výše zmiňovaných dotazníků vyplývá potřeba rozvoje služeb pro osoby s duševním onemocněním především na venkově, a to především terénních sociálních a zdravotních služeb. Další potřeba je větší nabídka různých služeb, jejich lepší návaznost a spolupráce v celém kraji (i zde je však největší potřeba na venkově). Do spolupráce je vhodné přizvat nejen odborné služby, ale také příbuzné osob s duševním onemocněním. Potřeba většího zapojení do sítě služeb se týká také policie a sociálních pracovníků obcí. Z výsledků jednoznačně plyne, že pro efektivní fungování služeb pro osoby s duševním nemocněním v regionu je zásadní zapojení psychiatrických a psychologických ambulancí, praktických lékařů, psychiatrického oddělení. V neposlední řadě by měla být věnována velká pozornost prohlubování a kultivaci spolupráce mezi výše uvedenými zdravotnickými službami a komunitními sociálními službami. Autorům zprávy se zdá jako optimální řešení většiny výše zmíněných potřeb vytvoření a následné efektivní fungování krajského koordinačního týmu. 6 Celkové shrnutí výsledků dotazníkového šetření týkající se průchodnosti uživatelů mezi službami je přílohou č. 5. 10

2 Zpráva o činnosti sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v okrese Karlovy Vary, které vznikly v roce 2011 MUDr. Jan Stuchlík, 15. 1. 2013 Úvod Zpráva o činnosti sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním v okrese Karlovy Vary, které vznikly v roce 2011, byla vytvořena během individuálního projektu Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (2012 2014). Během tohoto projektu vzniknou nové sociální služby pro osoby s duševním onemocněním také v okrese Sokolov a Cheb. Pro účel efektivního nastavení těchto nových služeb bylo zhodnoceno roční fungování dvou sociálních služeb vytvořených v roce 2011 v rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (2010 2011) a zajišťovaných poskytovatelem Fokus Mladá Boleslav v Karlových Varech. Hodnoceno bylo organizační a odborné fungování služeb a pokrytí potřeb uživatelů a zaměstnanců, jehož výsledkem je tato zpráva o činnosti sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním v okrese Karlovy Vary, které vznikly v roce 2011. V rámci projektu Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje se vycházelo z potřeby vyhodnotit fungování služeb v Karlových Varech po cca jednom roce standardního provozu s možností získat informace potřebné k plánování a přípravě obdobných služeb v dalších oblastech Karlovarského kraje. V úvodní fázi byla provedena analýza fungování dvou sociálních služeb v Karlových Varech zaměřená na efektivitu poskytovaných služeb. Cílem analýzy bylo zjistit, jak se podařilo nastavit sociální služby, a vyhodnotit, jak reagují na potřeby klientů a zaměstnanců služeb, a také jak probíhá jejich spolupráce s dalšími složkami systému péče o osoby s duševním onemocněním (dále jen osoby s DO). Byl zjišťován stav přímo uvnitř samotných služeb a jejich vnitřní pohled na spolupráci s ostatními sociálními službami a jinými složkami systému. Hodnocení probíhalo následujícím způsobem: Zjištění kvantity práce ve službách, ve kterých se monitoroval počet klientů, počet intervencí, a také struktura klientů se zohledněním věku, pohlaví, diagnózy. Zjištěná data posloužila ke srovnání s podobnými službami pro osoby s DO v jiných regionech. Následně provedený externí procesní audit realizoval zkušený nezávislý odborník. Další oblastí hodnocení služeb bylo hodnocení spokojenosti uživatelů se službou, které proběhlo ve spolupráci s pracovníky Fokus Mladá Boleslav - Karlovy Vary. Společnost Proteq, spol. s r.o. data statisticky zpracovala a fungovala zároveň jako vnější pozorovatel. Mapování současného stavu klientů bylo uskutečněno za pomoci využití hodnotících nástrojů CAN a HoNOS. 11

Na základě zkušeností z šetření byla zpracována Metodika auditu kvality sociálních služeb (jako samostatný dokument), která stručně shrnuje použité postupy, navrhuje způsob a frekvenci jejich opakování a definuje výsledky, které prokazují kvalitní fungování služby. 2.1 Zjištění kvantity práce ve službách Nově vytvořené služby terénní sociální rehabilitace a sociálně terapeutická dílna byly srovnávány se službami téhož typu, pro stejnou cílovou skupinu, kterým je zajišťována služba v jiných krajích, prostřednictvím elektronické dokumentace práce s klienty. 7 Nebylo provedeno srovnání ambulantní sociální rehabilitace, protože v Karlových Varech byl použit jiný organizační model (úzké prostorové i funkční propojení centra sociální rehabilitace se sociálně terapeutickou dílnou) a srovnání dat by tak nemělo vypovídací hodnotu. Všechny služby realizované sdružením Fokus Mladá Boleslav dokumentují práci s klienty formou relační databáze a dodržují jednotná pravidla (je zaznamenávána každá intervence a každý kontakt s klientem, zápisy jsou pořizovány co nejdříve po provedení intervence, maximální tolerovaná prodleva je týden, a to ve zcela výjimečných případech). Databáze jednotlivých služeb jsou fyzicky umístěny na serveru sdružení a jednotlivé služby k nim mají vzdálený zabezpečený přístup. Pracovníci mají přístup pouze k dokumentaci klientů své služby. Srovnání dat je tedy relativně časově a technicky nenáročné a může být provedeno za libovolně zvolené období. I data vztahující se k aktuálně probíhajícímu období jsou zatížena poměrně malou chybou (realizované, ale dosud nezapsané intervence). V první fázi byly porovnány údaje vypovídající o struktuře skupiny uživatelů (pohlaví, diagnostické rozdělení), následně pak kvantitativní údaje o poskytování služeb přepočtené na úvazek pracovníka v přímé péči - tedy počet klientů, počet intervencí, počet hodin práce s klientem. Cílem šetření bylo ověřit věrnost nových služeb původnímu organizačnímu a funkčnímu modelu služeb (služby byly vytvářeny jako replikace dlouhodobě fungujících středisek v Mladé Boleslavi, Nymburce a Kolíně a očekávalo se od nich, že se nebudou od těchto služeb zásadně lišit - tyto původní služby označujeme dále v textu jako vzorové); ověřit, zda jsou nové služby poskytovány podobnému počtu klientů a v podobném rozsahu (a tedy také s podobnými ekonomickými náklady) jako služby vzorové. Výsledky: Nebyly zjištěny podstatné rozdíly ve struktuře klientely. Služby jsou využívány přibližně stejně často ženami i muži, obdobné je i věkové rozložení cílových skupin. Převažující diagnostická skupina jsou klienti trpící schizofrenií (F20). Jiné diagnózy jsou zastoupeny přibližně stejně často jako u vzorových služeb a svědčí pro typickou cílovou skupinu SMI (Seriously Mentally Ill - vážně duševně nemocní). Velmi podobný byl také podíl uživatelů, u nichž není údaj o diagnóze dostupný (většinou jde o klienty, kteří využívají službu krátce, a 7 Původní dokument Zjištění kvantity práce ve službách je přílohou č. 6. 12

dokumentace u nich není kompletní). Výsledky zcela jednoznačně prokazují, že služby jsou poskytovány cílové skupině, pro niž byly vytvářeny. Kvantitativní údaje týkající se terénní sociální rehabilitace jsou prakticky shodné v počtech klientů a počtech intervencí, karlovarské služby mají při stejném počtu intervencí poněkud méně hodin přímé práce s uživateli, což může být způsobeno tím, že pracovníci v důsledku horší dopravní dostupnosti v regionu tráví více času na cestě za klientem. (Čas strávený dopravou není v databázi výkonů evidován.) Sociálně terapeutické dílny v Karlových Varech, Nymburce a Kolíně vykazovaly velmi podobné výsledky. Významně vyššími počty klientů, intervencí i hodin přímé práce s klienty se od ostatních služeb odlišovalo boleslavské středisko, kde se před několika měsíci zavedl nový model práce (dopolední pracovně - rehabilitační program a odpolední programy zaměřené více na zájmové činnosti a sport). To nás vede k úvahám, jak obdobným způsobem změnit organizaci programů i v ostatních regionech. 2.2 Externí procesní audit služeb O audit byl požádán externí odborník s dlouholetou zkušeností v práci ve službách pro osoby s dlouhodobým DO a jejich řízením. 8 Auditor se předem seznámil s písemnými metodikami auditovaných služeb, vnitřními předpisy sdružení (platnými pro všechny služby) a informačními materiály auditovaných služeb zveřejněnými na webových stránkách sdružení. V průběhu dvoudenního auditu služeb pak auditor získával data z rozhovorů s pracovníky a uživateli služeb, dokumentace práce s uživateli, pracovních smluv a náplní práce zaměstnanců a tištěných informačních materiálů služeb. V hodnocení si auditor všímal veřejně dostupných informací o službách, používaných pracovních postupů, návaznosti a spolupráce služeb, hodnotového systému služeb, vzdělávání a supervize pracovníků, personalistiky a řízení služeb a strategických rozvojových plánů. Cílem auditu bylo především: Ověřit soulad používaných metodik s reálným fungováním služeb. Získat doporučení ke zkvalitnění služeb. Dokumentovat postup externího auditu a zajistit tak jeho opakovatelnost, a tím i využitelnost v rámci metodiky hodnocení služeb. Výsledky: Auditor shledal služby velmi kvalitními a dynamicky se rozvíjejícími. Zjištěné dílčí nedostatky auditor hodnotil jako související s dynamikou rozvoje služeb a neohrožující významněji kvalitu práce s uživateli. Auditor navrhuje zejména: 8 Původní dokument Externí procesní audit je přílohou č. 7. 13

Zohlednit/posílit regionální zakotvení služeb (promyslet přenos kompetencí na místní úroveň, zvážit zavedení oblastní webové prezentace aj.). Uvést do souladu dílčí metodické postupy a vnitřní předpisy s praxí služeb. Věnovat pozornost procesům změny, podpořit stabilitu týmů. 2.3 Hodnocení spokojenosti se službou K hodnocení spokojenosti byl využit dotazník vyvinutý týmem ve složení Dana Čechová, Eva Dragomirecká, Jana Pěčová, Ondřej Pěč, Pavla Šelepová. 9 Dotazník je uzpůsoben k použití v komunitních službách. Nebyla použita kontrolní skupina, neboť nástroj není určen k porovnávání různých služeb. Teprve rozdíly v opakovaných šetřeních v téže službě vypovídají o možném zlepšování či zhoršování kvality služby. Dotazník anonymně vyplňovalo celkem 42 uživatelů z obou sledovaných služeb. Výsledky byly statisticky zpracovány firmou Proteq, spol. s r.o. 10 Cíle šetření: Ověřit spokojenost uživatelů s poskytovanými službami, detekovat případné nedostatky. Vytvořit technické a organizační podmínky pro pravidelné opakování šetření. Výsledky: Většina respondentů hodnotí služby ve všech aspektech velmi kladně. Muži jsou v hodnocení mírně, ale většinou nevýznamně kritičtější než ženy. Uživatelé, kteří se hodnocení účastní déle, jsou mírně kritičtější. Starší uživatelé jsou celkově mírně kritičtější. 2.4 Mapování současného stavu klientů Vyhodnocení práce s nástroji CAN a HoNOS. CAN (Camberwell Assessment of Need) je nástroj mapující zdravotní a sociální potřeby osob s dlouhodobým DO. Potřeby upozorňují na oblasti, ve kterých může péče či terapie pomoci. Potřeba tedy není totožná s přáním, ale je to schopnost mít nějaký prospěch ze zdravotní a sociální péče. Ve službách sdružení Fokus Mladá Boleslav je klinická verze nástroje CAN-C používána od roku 2007. CAN je využíván především jako nástroj objektivizující individuální práci s klientem nastavení individuálních cílů a proces individuálního plánování obecně. 11 Všichni pracovníci karlovarských služeb byli zaškoleni standardním způsobem pro práci s nástrojem. Do hodnocení bylo zařazeno 25 uživatelů. 9 Publikace volně ke stažení na http://www.cmhcd.cz/dokumenty/brozury/dotaznik_spokojenosti.pdf 10 Původní dokument Hodnocení spokojenosti se službou je přílohou č. 4. 11 Původní dokument Mapování současného stavu klientů je přílohou č. 3. 14

Výsledky byly porovnávány s datovým souborem (123 uživatelů) získaným v rámci projektu Systém hodnocení potřeb lidí s duševní poruchou, CZ.04.1.03/2.1.15.3/0094 v roce 2007. Kontrolní soubor zahrnoval klienty využívající několik druhů sociálních služeb v pěti regionálních sdruženích Fokus. Cíle šetření: Zpřesnit informace o cílové skupině uživatelů dvou nových služeb v KV (z celkového skóre potřeb je možné usuzovat, zda je služba využívána klienty se závažnějšími nebo naopak méně závažnými problémy). Zhodnotit dostupnost dalších zdrojů podpory uživatelů. Ověřit využívání nástroje v individuálním plánování. HoNOS je nástroj vyvinutý specificky k hodnocení zdravotního stavu a orientačně i úrovně sociálního fungování osob s DO. Objektivizující varianta je vhodná především pro použití v lůžkových psychiatrických zařízeních, sebehodnotící varianta je použitelná šířeji, neklade vysoké nároky na klinickou zkušenost personálu a její administrace je časově nenáročná. V komunitních službách ji lze používat k monitorování výkyvů zdravotního stavu uživatelů a přispívá k časnější detekci relapsů onemocnění. Pracovníci sledovaných služeb absolvovali seminář k používání nástroje, část týmu pak ještě praktický zácvik ve sdružení ESET - HELP Praha, kde je nástroj dlouhodobě používán. Do šetření bylo zařazeno 21 uživatelů sociálně terapeutické dílny. Výsledky: Uživatelé služeb v Karlových Varech měli vyšší celkové skóre potřeb CAN než kontrolní skupina, což svědčí o tom, že službu využívají častěji klienti v akutnější fázi onemocnění. Současně byly zjištěny častější nenaplněné potřeby v oblastech psychotické příznaky a psychické potíže, což vypovídá o horší dostupnosti zdravotní, především psychiatrické péče v regionu. Častější výskyt potřeby v oblasti drogy u karlovarské skupiny může svědčit o vyšším výskytu duální problematiky (souběžné zneužívání psychoaktivních látek či závislost s vážným duševním onemocněním) v regionu, pravděpodobnější však je, že výsledek je ovlivněn časovým odstupem mezi daty kontrolní skupiny a uživatelů karlovarských služeb a že se výskyt duální problematiky mezitím zvýšil obecně. Ve srovnání dle výsledků HoNOS měli karlovarští klienti častěji problémy v oblasti zaměstnání a jiných denních činností, což dokumentuje nižší dostupnost rehabilitačních služeb (tzv. podporovaného zaměstnávání). Rozdílné výsledky v oblasti jiné duševní problémy nelze jednoznačně interpretovat. Mohou být způsobeny jiným diagnostickým složením kontrolní skupiny, ale také to může být ovlivněno větší klinickou zkušeností či orientací týmu ESET - HELP Praha. U obou nástrojů byla ověřena jejich praktická použitelnost a vhodnost je nadále používat v individuální práci s uživateli. 15

3 Metodika auditu kvality sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním MUDr. Jan Stuchlík, 15. 1. 2013 Úvod Ke kvalitnímu a komplexnímu hodnocení kvality služeb pro osoby s duševním onemocněním nelze použít jeden hodnotící nástroj či metodu, ale je třeba využít kombinaci několika postupů a způsobů hodnocení, aby bylo dosaženo výsledků s dostatečnou výpovědní hodnotou a spolehlivostí. Výběr použitých nástrojů a postupů hodnocení je vždy ovlivněn objemem zdrojů (finance, časové nároky na personál služeb, ale také míra zátěže, kterou hodnocení představuje pro uživatele služeb), které je služba schopna vynaložit. 12 3.1 Použité metody šetření 3.1.1 Výčet metod Ze škály možných přístupů, která je uvedena v části 3, byly vybrány čtyři metody, které poskytují dostatečně komplexní pohled na službu. 1. Zjištění kvantity práce ve službách - srovnání struktury klientely služeb a kvantitativních údajů služby (počty klientů, počty intervencí, hodiny práce s klienty) se službami téhož typu, které sdružení Fokus Mladá Boleslav poskytuje v jiných regionech. 13 2. Externí procesní audit 14 3. Hodnocení spokojenosti uživatelů se službou 15 4. Mapování současného stavu klientů - mapování potřeb (CAN) a klinického stavu a sociálního fungování (HoNOS) 16 Vybrané metody byly prakticky ověřeny v pilotním hodnocení služeb Fokusu Mladá Boleslav pobočka Karlovy Vary, a na základě tohoto ověření bylo navrženo následující schéma hodnocení služeb. Podrobnější popis metod a výsledky získané v pilotním hodnocení jsou uvedeny v samostatné zprávě o fungování služeb s názvem: Zpráva o činnosti sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v okrese Karlovy Vary, které vznikly v roce 2011. 12 Dokumentace použitých nástrojů v rámci kapitoly 3: 1. Probstová V. a kol.: CAN: Camberwellské hodnocení potřeb. (Péče o duševní zdraví - Metody hodnocení). 2. vydání. Praha, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, 2011. ISBN 978-80-260-0138-6. 2. Pěč, O.; Šelepová, P.; Čechová, D. et al.: HoNOS: Hodnocení zdravotního stavu (Péče o duševní zdraví - Metody hodnocení). Praha: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, 2007. ISBN 978-80-254-1182-7. 3. Čechová, D. a kol. Dotazník spokojenosti s péčí. (Péče o duševní zdraví - Metody hodnocení). 1. vydání. Praha, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, 2011. ISBN 978-80-260-1312-9. 13 Původní dokument je přílohou č. 6. 14 Původní dokument je přílohou č. 7. 15 Původní dokument je přílohou č. 4. 16 Původní dokument je přílohou č. 3. 16

3.1.2 Schéma použití metod hodnocení služeb Název metody Stručný popis metody Zdroj dat Data použitá pro srovnání Kdo provádí šetření Služba, v níž je metoda použitelná Opakování šetření Očekávané výsledky Zjištění kvantity práce ve službách (viz příloha č. 6) Z elektronické dokumentace uživatelů jsou srovnávány: 1) Diagnostická struktura uživatelů 2) Počty intervencí 3) Hodiny práce s uživateli Elektronické karty uživatelů Databáze výkonů Data služeb téhož typu poskytovaných sdružením v jiných regionech Data služby za předchozí období Vedoucí služby Odborný management organizace Sociální rehabilitace Sociálně terapeutická dílna Diagnostická struktura uživatelů - 1 x ročně Počty intervencí a hodiny - 2-4x ročně (vhodné sladit s monitorovacími obdobími projektů) Obdobné diagnostické rozložení uživatelů jako v jiných službách, převaha uživatelů s psychotickým onemocněním schizofrenního okruhu. Množství výkonů a hodin práce přepočtené na úvazek ve službě je obdobné jako v jiných službách téhož 17

Název metody Stručný popis metody Zdroj dat Data použitá pro srovnání Kdo provádí šetření Služba, v níž je metoda použitelná Opakování šetření Očekávané výsledky typu, je (u zavedených služeb) obdobné jako v předchozím období. U významných odchylek je znám důvod. Externí procesní audit (viz příloha č. 7) Externí auditor se předběžně seznámí s metodikou služeb a dokumentací služby, následně provede šetření na místě (v rozsahu 1-2 dny na auditovanou službu) sestávající Metodika (operační manuál) služby Relevantní vnitřní předpisy organizace Personál služby Vlastní zkušenost auditora Externí auditor s dostatečnou zkušeností s prací ve službách pro duševně nemocné a způsoby hodnocení služeb (např. inspekce kvality soc. služeb) Sociální rehabilitace Sociálně terapeutická dílna??? (závisí na ekonomických možnostech zadavatele auditu a dostupnosti kvalitního auditora) Auditor neshledá podstatné závady ve fungování služby. Závady zjištěné auditorem jsou v přiměřené době odstraněny. 18

Název metody Stručný popis metody Zdroj dat Data použitá pro srovnání Kdo provádí šetření Služba, v níž je metoda použitelná Opakování šetření Očekávané výsledky z rozhovorů personálem a uživateli, kontroly dokumentace práce s uživateli. Vypracuje zprávu popisující zejména nedostatky ve fungování služby a doporučení k jejich nápravě. Uživatelé služby 19

Název metody Stručný popis metody Zdroj dat Data použitá pro srovnání Kdo provádí šetření Služba, v níž je metoda použitelná Opakování šetření Očekávané výsledky Hodnocení spokojenosti uživatelů se službou (viz příloha č. 4) Standardizovaný původní dotazník (adaptace Veronského dotazníku). Dotazník vyplňují uživatelé anonymně, s uživateli, kteří potřebují k vyplnění asistenci, pracují externí tazatelé Uživatelé služby Obdobné služby poskytované sdružením v jiných regionech. Obdobné služby jiných poskytovatelů (data publikovaná Psychiatrickým centrem Praha, které dotazník použilo k poměrně rozsáhlému výzkumu) Výsledky předchozího období Personál služby (musí být zajištěna anonymita respondentů) Externí tazatelé Sociální rehabilitace Sociálně terapeutická dílna 1x ročně Souhrnná spokojenost se službou je alespoň 80 %. Oblastem s horší mírou spokojenosti je věnována zvýšená pozornost. Oblasti, které byly v předchozím šetření identifikovány jako problematické, mají lepší průměrné hodnocení než v předchozím šetření. 20

Název metody Stručný popis metody Zdroj dat Data použitá pro srovnání Kdo provádí šetření Služba, v níž je metoda použitelná Opakování šetření Očekávané výsledky Mapování současného stavu klientů (viz příloha č. 3) CAN Varianta CAN- C, standardně adaptovaná česká verze Uživatelé Personál služby Rodinní příslušníci uživatelů Výsledky individuálního uživatele v časovém odstupu Souhrnné výsledky téže služby v časovém odstupu Souhrnné výsledky z jiné služby Personál služby Sociální rehabilitace (Sociálně terapeutická dílna méně vhodné pro časovou náročnost ve skupinovém programu) Šetření je prováděno průběžně, u individuálního uživatele by mělo být opakováno v intervalech cca 6 měsíců. (Trénink reliability pro personál služby 1-2x ročně, optimálně společně s personálem dalších služeb používající CAN) Pokles nenaplněných potřeb u jednotlivého klienta v čase. Individiuální rehab. Plán reaguje na zjištěné nenaplněné potřeby. Pokles nenaplněných potřeb skupiny klientů v čase. Pokles míry poskytované podpory. Obdobná skóre potřeb u služeb 21

Název metody Stručný popis metody Zdroj dat Data použitá pro srovnání Kdo provádí šetření Služba, v níž je metoda použitelná Opakování šetření Očekávané výsledky téhož typu s uživateli s podobným stupněm funkčního handicapu Mapování současného stavu klientů (viz příloha č. 3) HoNOS Standardně adaptovaná česká verze, sebehodnotící varianta Uživatelé Výsledky individuálního uživatele v časovém odstupu Souhrnné výsledky z jiné služby Personál služby Sociálně terapeutická dílna (Sociální rehabilitace méně vhodné pro nižší citlivost v sociální problematice) Průběžně - opakování u individuálního klienta v intervalu cca 6 měsíců, u klientů s identifikovaným sucidálním rizikem či hrozícím relapsem onemocnění výrazně častěji (až 1x týdně). Časné zjištění zhoršení zdravotního stavu individuálního uživatele a zvýšení míry podpory Obdobný profil hodnot u služeb téhož typu s uživateli s podobně závažnými 22

Název metody Stručný popis metody Zdroj dat Data použitá pro srovnání Kdo provádí šetření Služba, v níž je metoda použitelná Opakování šetření Očekávané výsledky Doškolování personálu v používání nástroje 1x ročně. zdravotními problémy Vhodné je proškolení personálu v klinické problematice. Vyšší skóre v těch oblastech sociálního fungování, k nimž v regionu chybí podporující služby 23

3.1.3 Poznámky k použitým metodám 3.1.3.1 Externí odborný audit Externí odborný audit je relativně časově i ekonomicky náročným způsobem hodnocení a není tedy příliš realistické uvažovat o něm jako o nástroji periodického hodnocení služeb. Výsledek auditu také do značné míry závisí na výběru auditora, jeho odborné erudici a zkušenostech, ale i komunikačních dovednostech a osobnosti. Z těchto důvodů je možné ho zčásti nahradit interní revizí metodiky poskytování služby založené na sebehodnocení provedeném personálem služby a odborným managementem organizace. Interní revize metodiky poskytování služby by měla být opakována v intervalu 1 až 2 roky, případně při zjištění závažného problému ve fungování služby. Interní revize metodiky nemůže ovšem plně nahradit externí audit, jehož zásadním přínosem je to, že může upozornit na problémy, které mohou být při použití metod založených na sebehodnocení opomenuty či přehlíženy. Externí odborný audit by měl být zvažován zejména u služeb, s nimiž poskytovatel nemá dostatečnou zkušenost nebo u kterých je problematické hodnocení porovnáváním s jinými provozovanými službami. 3.1.3.2 CAN (Camberwell Assessment of Need) Jedná se o strukturované interview, které hodnotí potřeby uživatele ve 22 oblastech. Potřeby jsou nenaplněné (uživateli není poskytována žádná podpora) nebo naplněné (uživatel má v dané oblasti problém, ale je mu poskytována efektivní podpora). Dále se hodnotí míra poskytnuté podpory. Srovnávají se odpovědi uživatele, poskytovatele péče a případně rodinného příslušníka. Metoda vyžaduje zácvik pracovníků a tzv. trénink reliability (zajištění, že jednotliví pracovníci hodnotí odpovědi uživatelů stejným způsobem). Hlavní použití je v individuálním plánování s klientem, kvantifikace výsledků však umožňuje také srovnávání skupin uživatelů různých služeb a změny ve funkční kapacitě skupiny uživatelů služby v čase. 3.1.3.3 HoNOS (Health of the Nation Outcome Scales) Mezinárodně používaný nástroj vyvinutý specificky k hodnocení zdravotního stavu a orientačně i úrovně sociálního fungování duševně nemocných. Dotazník má 12 položek, položky 18 hodnotí zdravotní stav, položky 912 sociální fungování. Nástroj je možné používat v objektivizující variantě (hodnotí pracovník) nebo v sebehodnotící variantě, která je velmi dobře použitelná i v sociálních službách k monitorování výkyvů zdravotního stavu uživatelů a přispívá k časnější detekci relapsů onemocnění. 3.2 Teoreticky možné oblasti sledování a hodnocení Výše uvedené metody, postupy a nástroje je možné doplnit dle potřeby a možností dalšími, proto uvádíme jejich co nejširší výčet. U služeb pro duševně nemocné nás jako klíčový faktor zajímá efektivita intervencí. Neexistuje přitom způsob, jak tuto efektivitu měřit přímo, lze ji zprostředkovaně dovozovat z toho, nakolik je poskytovaná služba schopna změnit a ovlivnit následující ukazatele: 24

životní spokojenost (well-being) uživatele jeho kognitivní funkce/emoce chování zdraví (respektive příznaky onemocnění) interpersonální fungování (sociální fungování a role - sociální integrace obecně či v konkrétních aspektech - například pracovní integrace) společenské ukazatele (např. ekonomické) zatížení rodiny (pečovatelů) spokojenost uživatele se službami organizační model služby 3.2.1 Sledování nepřímých ukazatelů Nepřímé ukazatele se používají k šetření změn v oblasti celkové závažnosti stavu (symptomatiky, kognice, emocí). Tyto nepřímé ukazatele mohou být však výrazně ovlivněny i dalšími faktory (např. lůžková obložnost), které jsou od ostatních jen obtížně diferencovatelné. Příklady nepřímých ukazatelů: Počet hospitalizací v daném období (například během poskytování služby) a ve srovnání s jiným obdobím (např. v období bez poskytované služby) - tzv. pre-post hodnocení, četnost recidivy (opět v různých variantách sledování). Celková délka pobytu v nemocnici (dny, měsíce). Množství léků (pro naši cílovou klientelu připadá v úvahu sledování množství předepisovaných neuroleptik přepočítávané na haloperidolový ekvivalent). Sebevražednost. 3.2.2 Šetření kvality života Nástrojem hodnotícím sociální kvalitu života je Dotazník sociální integrace SIS (Social Integration Survey Self-Report Version 1.0 2001 Piedmont Research Institute, Inc.), který se zaměřuje na kvalitu mezilidských vztahů respondenta a míru jeho zapojení do společenského života. Dotazník je nástrojem subjektivního hodnocení kvality života, obsahuje 57 položek a lze jej využít i pro měření sociálního fungování, sociálních rolí. 3.2.3 Fyzické zdraví, symptomatika, kognitivní funkce, emoce, chování Psychiatrické škály (symptomatologie) - v češtině existuje řada dostupných škál. Vzhledem k typu klientely našich služeb připadají v úvahu zejména škály zaměřené na symtomatologii schizofrenie. Méně vhodné jsou škály depresivní symptomatologie. Moderní psychiatrie pracující v rámci komunitního přístupu používá rutinně škály, které měří nejen symptomatologii či obecněji zdravotní ukazatele, nýbrž i ukazatele sociální. V současné době pravděpodobně nejpoužívanější je HoNOS (Health of the Nation Outcome Scales- HoNOS The Royal College of Psychiatrists, 1996). 25

3.2.4 Šetření potřeb jedince Metodou, která se snaží o zachycení potřeb a problémů se zvládáním sociálních rolí u lidí se závažným duševním onemocněním, je Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb (CAN), který existuje v krátké verzi (CANSAS), verzi klinické (CAN-C) a výzkumné verzi (CAN-R). 3.2.5 Potřeby služeb Instrumenty této kategorie se snaží zachytit především dostupnost psychiatrických služeb, velmi často jsou to kombinace metod, které slouží zejména k popsání potřeb lidí s dlouhodobým duševním onemocněním. Vycházejí z myšlenky, že nenaplněné potřeby mohou ukazovat na problém v dostupnosti služeb. 3.2.6 Potřeby akce Tato kategorie se snaží mapovat potřeby pro změnu, akci, a používají se zejména pro účely plánování postupu při rozvoji a transformaci služeb. 3.2.7 Spokojenost se službami Spokojenost s péčí (službami, zdravotníky, léčením a zařízením) je nejčastěji spojována s nástrojem VSSS-54, Veronská škála spokojenosti se službami (Verona Service Satisfaction Scale, Ruggeri,M., Dall Agnola,R., 1993). Dotazník je sebeposuzovací, obsahuje 54 položek, které jsou rozděleny do 3 částí. V první respondent hodnotí na škále od 1 (špatný) do 5 (výborný) svou spokojenost se službami. Druhá část obsahuje otázky na typy intervencí. Veronský dotazník je problematicky převoditelný do jiného jazykového a kulturního prostředí a z toho důvodu bývají používány obdobně uspořádané národní nástroje. Snižuje se tím ovšem možnost mezinárodního srovnávání. 3.2.8 Organizační model služeb Pro některé typy služeb je v zahraničí určitý konkrétní model přijímán jako standard. Například PACT (Psychiatric Assertive Community Treatment) model Steina a Testové slouží jako standard pro služby poskytující case management. Podobně se někdy používá model použitý ve Fountain House v New Yorku jako standard pro služby typu clubhouse (komplex centra denních aktivit a podporovaného zaměstnávání řízený samotnými uživateli za podpory profesionálů). Pro některé z těchto služeb existují poměrně široce používané metody srovnávající věrnost konkrétní služby původnímu organizačnímu modelu. Příkladem může být PACT Fidelity Scale (PACT-FS). Dotazník obsahuje dvanáct otázek na aspekty organizačního uspořádání služby s možnou pětistupňovou škálou odpovědí. 26

Závěr Pilotní hodnocení ověřilo technickou proveditelnost vybraných postupů, dostatečnou odbornou připravenost personálu služeb pracovat se zvolenými nástroji a schopnost získat vybranými metodami v konkrétních podmínkách relevantní výstupy. Doporučení k modifikaci použitých postupů, četnosti jejich použití a doporučení týkající se dalšího tréninku a vzdělávání personálu služeb (vztaženému k hodnocení kvality služeb) byla shrnuta do dokumentu: Externí procesní audit služeb (viz příloha č. 7). Jednotlivé použité metody a postupy hodnocení a jejich výsledky jsou přílohami této zprávy. 27

4 Doplnění implementačního plánu vzniklého v projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (2010 2011) o plán péče pro Sokolovsko a Chebsko Mgr. Barbora Wenigová, Jaroslav Hodboď, MUDr. Jan Stuchlík, Mgr. Pavla Šelepová, Bc. Lenka Vagnerová Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví 4.1 Východiska pro doplnění implementačního plánu Hlavním podkladem pro tento dokument je implementační plán z projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, který realizoval Karlovarský kraj v letech 2010 2011. Jedním z výstupů zmíněného projektu byla Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním (dále jen DO) na území Karlovarského kraje (dále jen KK), která byla vytvořená na základě situační analýzy péče o osoby s duševním onemocněním a na základě zjišťování potřeb jak odborníků, tak uživatelů péče vůči službám pro osoby s duševním onemocněním (dále jen osoby s DO ). V rámci nyní realizovaného individuálního projektu Vytvoření sítě služeb péče pro osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje byl do vytvořeného plánu implementace doplněn stručný popis aktuálního stavu péče o osoby s DO na Sokolovsku a Chebsku, a to z pohledu uživatelů služeb a pracovníků poskytovatele sociálních služeb - zejména o. s. Fokus Mladá Boleslav v Karlových Varech, a na základě příspěvků od zástupců některých obcí v těchto dvou regionech, získaných na setkání se zástupci těchto obcí. Při aktualizaci plánu bylo přihlédnuto též k sociodemografické situaci kraje. K doplnění implementačního plánu byly využity tyto tři zdroje: Zpráva o spolupráci sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním s ostatními službami v Karlovarském kraji z roku 2012 Mapování potřeb v rámci setkání se zástupci obcí Sokolovska a Chebska v Sokolově dne 19. 12. 2012 Demografická a socioekonomická situace Karlovarského kraje 28

1. Zpráva o spolupráci sociálních služeb péče o osoby s duševním onemocněním s ostatními službami v Karlovarském kraji z roku 2012 Použitá metodika: a) Focus group s odborníky o spolupráci v KK. b) Dotazníkové šetření mezi odborníky a uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v KK (dotazníky zpřesňují údaje vzešlé z focus group s odborníky). c) Dotazníkové šetření mezi uživateli služeb, které mapuje zkušenost uživatelů s jednotlivými službami v kraji. Závěry šetření: Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá potřeba rozvoje služeb pro osoby s DO, zejména v méně osídlených územích, a to především terénních sociálních služeb. Další potřeba je větší nabídka různých služeb, jejich lepší návaznost a spolupráce v celém kraji (i zde je však největší potřeba v méně osídlených územích). Do spolupráce je vhodné přizvat nejen odborné služby, ale také příbuzné osob s DO. Potřeba většího zapojení do sítě služeb se týká také policie a sociálních pracovníků obcí. Z výsledků jednoznačně plyne, že pro efektivní fungování sítě služeb pro osoby s DO v KK je zásadní zapojení psychiatrických a psychologických ambulancí, praktických lékařů, psychiatrického oddělení nemocnice. V neposlední řadě by měla být věnována velká pozornost prohlubování a kultivaci spolupráce mezi výše uvedenými zdravotnickými službami a komunitními sociálními službami. Na základě výše uvedených zjištění lze jako optimální řešení navrhnout vytvoření a následné efektivní fungování krajského koordinačního týmu. 2. Mapování potřeb v rámci setkání se zástupci obcí Sokolovska a Chebska v Sokolově dne 19. 12. 2012 Na setkání byli přizváni zástupci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Sokolovska a Chebska. Setkání se zúčastnili zástupci obecních úřadů Aš, Chodov, Cheb a Sokolov. Shrnutí potřeb, které vydefinovali účastníci setkání: potřeba rozšíření terénních služeb poskytovaných v Karlových Varech i do jejich regionu potřeba vytvoření center, kde by se mohli klienti alespoň 1x týdně scházet potřeba informovanosti o tom, jaké jsou v kraji služby pro osoby s DO, a co nabízejí potřeba včasných záchytů psychiatrických onemocnění potřeba edukace a konkrétní odborné pomoci v krizových situacích (zejména jde o stavy, kdy nemocný nemá náhled na nemoc a nespolupracuje, odmítá léky) potřeba většího zapojení ambulantních psychiatrů a klinických psychologů, kteří v obcích nejsou, nebo jsou přetíženi (objednací doba je 2 až 3 měsíce) 29

potřeba služby, která pomůže nemocnému po propuštění z psychiatrické léčebny (Dále jen PL ) Dobřany a pomůže vyjednávat s PL a předávat informace o klientovi potřeba podpory příbuzných osob s DO; podpora svépomocné skupiny občanského sdružení Západočeský paprsek potřeba psychiatrických sester, chybí odborníci (ambulantní psychiatr, klinický psycholog) Tyto potřeby jsou takřka shodné s těmi, které jsou řešeny v rámci Koncepce péče a implementačního plánu pro Karlovarský kraj (2010). Řešení těchto potřeb jsou zohledněna v doporučeních (viz níže). 3. Demografická a socioekonomická situace Karlovarského kraje Vybraná data, která mohou ovlivnit kvalitu péče o osoby s DO: Pro KK je charakteristické řídké osídlení velké části kraje, zejména venkova, a poměrně vysoký stupeň urbanizace, tedy nadprůměrná koncentrace obyvatel do větších obcí a měst. Po Praze vykazuje KK nejvyšší podíl městského obyvatelstva (81 %). Území kraje tvoří tři okresy Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. Podobně jako v ostatních regionech ČR, ani v KK není vývoj věkové struktury obyvatelstva v posledních letech příliš příznivý. Klesá počet obyvatel v předproduktivním a produktivním věku, zatímco počet obyvatel v poproduktivním věku vytrvale stoupá. Společně s postupným snižováním přirozené reprodukce obyvatelstva může tato skutečnost působit do budoucna problém jak z ekonomického hlediska, tak v oblasti zajišťování zejména sociálních služeb pro jednotlivé věkové skupiny obyvatel. Dalším faktorem ovlivňujícím poskytování sociální i zdravotní péče o osoby s DO je situace na trhu práce a míra nezaměstnanosti. K 31. 12. roku 2012 činila míra nezaměstnanosti v KK 10,84 %, průměr za ČR byl 9,36 %. Nejnižší nezaměstnanost v rámci kraje byla v chebském okresu, nejvyšší v sokolovském okresu (15,43 %). Nezaměstnanost úzce souvisí se vzdělanostní a kvalifikační strukturou obyvatelstva, která patří v KK k nejhorším v rámci ČR. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se zde pohybuje hluboko pod celorepublikovým průměrem. Vývoj na trhu práce v KK je dále ovlivněn zejména nízkou mobilitou pracovní síly, nedostatkem dopravních spojů, vysokým podílem občanů s nedokončeným nebo základním vzděláním, rozdíly mezi nabídkou vzdělávací soustavy a poptávkou na trhu práce. Od roku 1991 došlo v oblasti vzdělání obyvatelstva k posunu ve směru vyššího podílu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných, díky tomu, že v Chebu byla zřízena pobočka Západočeské univerzity v Plzni, Konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, v Mariánských Lázních bylo zřízeno studijní středisko 1. lékařské fakulty UK v Praze. V Karlových Varech byla v roce 2000 zřízena první soukromá Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. 30

Osoby s duševní poruchou v Karlovarském kraji Dle ÚZIS bylo v roce 2011 v Karlovarském kraji ošetřeno v psychiatrických ambulancích 10 779 pacientů (1. vyšetření ve sledovaném roce), celkem šlo o 53 181 vyšetření, tj. každý pacient byl ošetřen v průměru 5x za rok. Současně bylo hospitalizováno v Psychiatrické léčebně Dobřany 528 pacientů s bydlištěm v Karlovarském kraji (ÚZIS, 2011). Na základě těchto dat lze konstatovat, že v kraji existuje zhruba 11 000 osob s duševní poruchou, které jsou ošetřovány ve zdravotnických zařízeních. Kromě osob léčených se vyskytují ještě další lidé s duševní poruchou, kteří nejsou léčeni a kteří představují tzv. skrytou psychiatrickou nemocnost. Na základě předchozích šetření autorů tohoto textu a dalších odborných sdělení představuje tato skupina zhruba stejný díl, jako je počet osob léčených. Avšak v Karlovarském kraji, vzhledem k nižšímu podílu léčených osob, by bylo možné předpokládat tento počet vyšší. Celkově lze odhadnout, že se počet lidí s duševní poruchou v Karlovarském kraji pohybuje mezi 17 000 a 45 000 (5 až 15 %). 4.2 Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (2011) a její doplnění pro Sokolovsko a Chebsko Informace ze Situační analýzy péče o osoby s duševním onemocněním na území KK z roku 2011: Doporučení pro tvorbu koncepce péče o osoby s duševním onemocněním (dále jen osoby s DO ) a se závislostmi vychází z výsledků šetření 176 odborníků a uživatelů služeb (Focus Group a dotazníkové šetření 2008 2009; dotazníkové šetření 2010 2011). Možnosti navýšení služeb jsou limitovány finančními možnostmi jak ze strany zdrojů plynoucích ze zdravotního pojištění, tak ze strany zdrojů dotačních. V tomto projektu však nebylo zadáním zohledňovat tyto limity při hodnocení dat získaných šetřením. Je však zapotřebí k nim přihlédnout nyní při formulaci doporučení pro další rozvoj služeb. Za nezbytné autoři pokládali v průběhu dalších 10 let navýšit zjištěné potřebné kapacity některých služeb alespoň na 30 50 % potřebného navýšení, některé služby je však zapotřebí navýšit plně na navrhovanou úroveň. Při tvorbě doporučení byla dále zohledněna předchozí zkušenost autorů i doporučení diskusních skupin, a to tak, že v oblasti potřebného navýšení služeb je zapotřebí stanovit jak potřebu celkových změn kapacity, tak určit priority. Jako prioritní tedy bylo doporučeno zavést či navýšit ty služby, u nichž v dotazníkovém šetření shodně jak profesionálové, tak uživatelé navrhovali jejich podstatné posílení. Dále bylo potřeba odhadnout, jak by se potřebné využití služeb vyjádřené v počtu pacientů ošetřených během jednoho roku mohlo odrazit ve změnách kapacit jednotlivých služeb vyjádřených dle povahy dané služby v počtu lůžek, míst či počtu odborného personálu. Při tomto odhadu se vychází buď z potřebného procentuálního navýšení u služeb, kde je známa současná kapacita této služby (ambulantní péče, akutní lůžková psychiatrická péče), nebo ze známého poměru kapacit vyjádřených pacient/rok a kapacit vyjádřených v počtu míst či pracovníků v typologicky stejných službách, o nichž existuje evidence ÚZIS (krizová centra, 31

denní stacionář), či ze známého poměru, který lze analogicky dovodit z evidence jiných podobných služeb (psychiatrická rehabilitace, poradenství), z výročních zpráv organizací nebo evidence Asociace komunitních služeb. 4.3 Obecný charakter služeb Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: A. informovanost Je zapotřebí zlepšit informovanost o duševních nemocech a o službách pro osoby s DO. Překážkou je stigmatizace lidí s duševním onemocněním a malé povědomí o duševních poruchách. Vhodným nástrojem pro posílení informovanosti by proto mohlo být: destigmatizační kampaň zřízení informačního centra Centrum by mohlo být zřízeno jak v rámci úřadu, tak v rámci některé ze stávajících neziskových organizací orientovaných na cílovou skupinu osob s duševním onemocněním. Je rovněž možné využít rozšíření stávajících celorepublikových center advokacie poskytovaných samotnými uživateli (VIDA o. s.). Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Výše uvedená doporučení stále trvají. V rámci individuálních projektů (2010 2011; 2012 2014) probíhají systematické kampaně, které jsou zacíleny na odborníky, uživatele, úředníky, potažmo veřejnost. Doporučujeme, aby model kampaní (inspirovaný zahraničními zkušenostmi) převzala a iniciovala služba v rámci kraje (například Fokus o. s., Západočeský paprsek o. s., apod.). Karlovarský kraj by měl tyto kampaně podporovat, ať již formou přebrání záštity nad probíhající kampaní, tak finančními příspěvky na tyto akce. Kampaně by měly pokračovat formou, kterou byly vedeny v rámci projektů: pravidelné informování o službách nebo o osobách s duševním onemocněním v tisku, rozhovory v rozhlase, letáky, výstavy prací osob s DO, pořádání seminářů či kulatých stolů pro veřejnost. Rovněž doporučujeme zřízení informačního centra, optimálně opět ve spolupráci se svépomocnou skupinou příbuzných. Ideální je podpořit vznik svépomocné organizace samotných uživatelů. 32

Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: B. provázanost služeb Větší provázanosti brání malá kapacita služeb, která bude pojednána v další části doporučení. Další překážkou je však systémově způsobená malá spolupráce mezi zařízeními v resortu zdravotnictví, sociálních věcí či školství. Dalším identifikovaným nedostatkem je váznoucí spolupráce mezi úřady a službami. Ze zkušenosti z jiných regionů, které se tento problém pokouší řešit (Praha 11), můžeme doporučit: zřízení koordinačního týmu Koordinační tým může sestávat z pracovníků odborů sociálních věcí obecních úřadů v kraji, zástupců klíčových zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb a neziskových organizací orientovaných na cílovou skupinu osob s DO, policie ČR, integrovaného záchranného systému apod. Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučení zavedení: okresních multidisciplinárních týmů Okresní multidisciplinární týmy by měly být složeny jak ze zástupců poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb působících v daném okrese a poskytujících služby osobám s DO, tak sociálních pracovníků obecních úřadů, dále klinických psychologů a ambulantních psychiatrů, popř. zástupců škol, policie tyto týmy by řešily problematiku konkrétního klienta, kterému poskytují službu, a při jejím řešení je třeba týmové spolupráce. Zobecněné výstupy z jednání těchto multidisciplinárních týmů budou přenášeny na úroveň krajského koordinačního týmu. krajského koordinačního týmu Krajský koordinační tým by měl být složen z vedoucích úředníků sociálních odborů obecních úřadů, koordinátorů okresních multidisciplinárních týmů, zástupců klíčových zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb a neziskových organizací orientovaných na cílovou skupinu osob s DO, policie ČR, integrovaného záchranného systému apod. Koordinační tým by měl mít možnost na svá setkání přizvat např. zástupce zdravotních pojišťoven, zástupce zdravotních služeb, škol atd. podle řešené problematiky. Koordinační tým by neměl řešit problematiku jednotlivých klientů, ale zobecněné výstupy předávané z jednání multidisciplinárních týmů, event. jinou problematiku týkající se osob s DO v kraji. Výstupy krajského koordinačního týmu by měly sloužit např. jako doporučení pro plánování uceleného systému služeb pro osoby s DO na území KK. V rámci stávajícího projektu (2012 2014) se předpokládá vytvoření okresních multidisciplinárních týmů a krajského koordinačního týmu v roce 2013. Doporučujeme, aby byl z těchto týmů vytvořen vícestupňový provázaný systém, který by začínal na úrovni okresního multidisciplinárního týmu. Tyto týmy budou jako nástroj ke své práci využívat metodu případové konference. Koncepční zjištění, která by vycházela 33

z reálných případů lidí s DO, by byla předávána krajskému koordinačnímu týmu, který by připravil návrh jejich řešení na krajské úrovni. Doporučujeme, aby bylo fungování okresních multidisciplinárních týmů a krajského koordinačního týmu udrženo i po skončení projektu (2014 +). Okresní multidisciplinární týmy by se scházely v pravidelném intervalu cca 1x za 2 měsíce a svolával by je koordinátor pro multidisciplinární tým - pravděpodobně zástupce sociální služby. Krajský koordinační tým by měl být svoláván krajským koordinátorem - pravděpodobně zástupcem odboru sociálních věcí Karlovarského kraje, a to cca 1x za 3 měsíce. Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: C. mobilita služeb Otázka mobility je svázána především s rozšířením dalších služeb, zejména případového vedení. Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Je potřeba dále rozvíjet především mobilní služby (terénní forma sociální rehabilitace), v jejichž týmech budou jak sociální pracovníci, tak psychiatrické sestry. Pro práci mobilních služeb se osvědčila práce metodou case managementu. Pro Sokolovsko a Chebsko doporučujeme udržet model terénních týmů, jak již praktikuje o. s. Fokus Mladá Boleslav v Karlových Varech, minimálně (!) v podobě nastavené v roce 2013, tj. 8 pracovníků. Za optimální počet považujeme 10 pracovníků (8 sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a 2 psychiatrické sestry). Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: D. preventivní charakter služeb Potřeba preventivního zaměření služeb se odráží v dalších návrzích na nově vytvářené služby či jejich rozšíření (specializované poradenství pro duševně nemocné, psychoterapeutické programy, rodinné a edukační programy, případové vedení). Nezbytné je, aby zdravotní a sociální služby mohly zprostředkovat či kooperovat na co nejlépe dosažitelném sociálním zabezpečení osob s DO (např. invalidní důchod, příspěvek na péči, sociální dávky) a bránily tak prohloubení duševního onemocnění v důsledku nedostatečného sociálního zajištění. Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Nadále doporučujeme, aby ve službách v kraji byly podporovány ty formy péče, které působí zároveň jako prevence duševních onemocnění, nebo prevence chronických a krizových stavů. Tyto formy péče jsou tzv. case management, psychoterapie a psychoedukace. 34

4.4 Služby v resortu zdravotnictví Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: A. priorita Prioritu v rozšiřování služeb je dle našeho vyhodnocení zapotřebí směřovat k rozšíření kapacity denních stacionářů (dále jen DS ) a psychoterapeutických programů. Podle odhadu ze šetření by kapacita těchto služeb měla pokrývat 3450 pacientů ročně, což by znamenalo zhruba 400 míst nebo 24 úvazků psychiatrů či klinických psychologů. Máme-li uvažovat alespoň o polovičním naplnění této kapacity a přihlédneme-li k proporcím kapacity podle jednotlivých diagnostických okruhů a poněkud odlišnému zaměření programů podle typu poruchy, lze učinit následující návrh rozšíření služeb: Návrh potřebných typů denních stacionářů (DS) a psychoterapeutických programů s navrženými kapacitami: Druh programu Kapacita Časový plán DS s psychoterapeutickým programem pro osoby s úzkostnými a behaviorálními poruchami DS s psychoterapeutickým programem pro pacienty s psychózami a afektivními poruchami DS doléčovací pro pacienty se závislostmi DS s tréninkem kognice pro pacienty s organickými psych. poruchy Středisko pro psychoterapii a rodinnou terapii pro psychické poruchy u dětí 25 míst (1 zařízení) 10 míst plněno 15 míst od r. 2012 45 míst (1-2 zařízení) 18 míst od r. 2012 27 míst od r. 2015 25 míst (1 zařízení) 25 míst od r. 2015 35 míst (1 zařízení) 35 míst od r. 2015 20 míst (1zařízení) 20 míst od r. 2012 Dále také viz bod 4.6: 9 úvazků komunitních psychiatrických sester a 5 úvazků gerontologických sester. Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučení stále trvá. V současné době nefunguje ani jeden zdravotnický DS s psychoterapeutickým programem pro osoby s DO. Psychoterapeutické oddělení v Nemocnici Ostrov nedávno DS zrušilo. Druhý (s pojišťovnou nasmlouvaný) DS v Karlových Varech nefunguje již od roku 2007. Doporučujeme využít příležitosti jednat s plátci a zřizovatelem Nemocnice Ostrov. Doporučujeme jako prioritu zřídit DS pro dva programy - pro osoby s úzkostnými poruchami a se schizofrenními a afektivními poruchami. Tím, že zřizovatel je stejný i pro Nemocnici Sokolov, mohla by se otevřít i možnost zajištění takového programu v Sokolově - ten by byl relativně dostupný i pro pacienty z Chebu. 35

Nabídka psychoterapie pro děti a adolescenty je v kraji mizivá. Doporučujeme vytvoření DS pro děti, napojených na ambulance psychiatrů, klinických psychologů a školy. Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: B. další potřebné rozšíření služeb K dalším službám, které je potřeba v regionu rozšiřovat, patří ambulantní psychiatrická péče. V tomto případě považujeme za nezbytné plné doplnění o navrhovaných 17 % kapacity již z toho důvodu, že v kraji existuje pravděpodobně výrazná skrytá psychiatrická nemocnost. Toto navýšení kapacity představuje navýšení zhruba o 5 úvazků. Připomínky odborníků z Karlovarského kraje po závěru šetření poukazovaly na ještě další potřebu navýšení ambulantních služeb (závislosti, sexuologie, psychoterapie). Celkem navrhujeme tedy v této sféře navýšení o 8 úvazků. Na základě předešlých nálezů je možno navrhnout následující strukturu jejich rozšíření. Návrh potřebného navýšení ambulantních služeb: Druh ambulantní péče Počet úvazků Časový plán Ambulantní psychiatr pro dospělé 2 (od r. 2012, od r. 2015) 1 úvazek od r. 2012 1 úvazek od r. 2015 Ambulantní psychiatr pro děti 1 (od r. 2012) 1 úvazek od r. 2012 Ambulance pro léčbu závislostí 1 (od r. 2012 1 úvazek od r. 2012 Ambulance psychiatrické sexuologie 1 (od r. 2012) 1 úvazek od r. 2015 Ambulantní psychiatr zaměřený za poskytování psychoterapie 1 (od r. 2015) 1 úvazek od Klinický psycholog 2 (od r. 2012, od r. 2015) r. 2015 1 úvazek od r. 2012 1 úvazek od r. 2015 Další v řadě služeb potřebných k rozšíření jsou krizové služby. Krizové služby by měly dle návrhů z šetření sloužit zhruba pro 1500 pacientů ročně, což představuje minimálně jedno krizové centrum s 8 lůžky, nepřetržitým provozem a mobilním výjezdním týmem. Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučení stále trvá. Pro regiony Sokolovsko a Chebsko především, protože v současné době je zde nedostatek ambulantních psychiatrů a klinických psychologů. Bývalý okres Sokolov s cca 92 000 obyvateli má k dispozici 2 psychiatrické ambulance a 4 ordinace 36

klinických psychologů. Okres Cheb s cca 93 000 obyvateli disponuje 4 psychiatrickými ambulancemi a 3 ordinacemi klinických psychologů. Uváděny jsou ale počty zařízení, není zřejmé, o jak velké pracovní úvazky se jedná. Musíme vzít v potaz, že odborníci mají ve své péči často i klienty z menších obcí mimo Sokolov a Cheb (Aš, Kynšperk, Kraslice, Chodov atd.). Dále v těchto oblastech (stejně jako v celém kraji) dlouhodobě chybí ambulance (psychiatrické i psychologické) specializované na děti a adolescenty. Rovněž doporučujeme, aby se podporovala spolupráce psychiatrických ambulancí se sociálními službami (případové konference, konzultace u pacienta doma, konzultace zástupců sociálních služeb u psychiatra v ambulanci). Podpora je možná doplněním Sazebníku výkonů o kódy (adekvátně ohodnocené), které umožňují tento druh práce. Doporučujeme dále vytvoření krizového centra (8 lůžek) pro celý Karlovarský kraj. Vyjma Psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov se 40 lůžky není v kraji jediná možnost, kam se může obrátit pacient v případě zhoršení zdravotního stavu. V kraji není ani jedna krizová linka, která by fungovala 24 hodin. Doporučujeme podpořit (z krajských, městských i obecních zdrojů) stávající linky (např. Res Vitae o. s.), které mají pokryty určité denní časy, a pomoci s financováním, které by umožnilo 24hodinové fungování. 4.5 Služby v resortu sociálních věcí Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: A. priorita Mezi priority k rozšíření služeb v této oblasti je především zapotřebí zařadit rezidenční komunitní služby. Na základě provedených šetření je jejich potřebná kapacita odhadována na 1000 klientů během jednoho roku, což představuje zhruba 800 lůžek. Zařízení by měla sloužit především pro klienty s psychózami a afektivními poruchami, v menší míře pro osoby s úzkostnými a behaviorálními poruchami či pro děti s psychickými poruchami. Na základě výstupů ze šetření a zkušeností z jiných regionů lze navrhnout následující strukturu pro rozšíření těchto služeb, která reprezentuje alespoň nutnou minimální část potřebného pokrytí: 37

Návrh potřebného navýšení rezidenčních komunitních služeb: Typ služby dle zákona o sociálních službách Chráněné bydlení ( 51) skupinového typu (3) a domov se zvláštním režimem (1) pro uživ. s chronickým duševním onemocněním ( 50) Chráněné bydlení (formou bytů pro 2 až 4 uživatele) pro uživatele s chronickým duševním onemocněním ( 51) Terapeutická komunita ( 68) nebo týdenní stacionář pro děti a adolescenty s duševním onemocněním ( 47) Terapeutická komunita pro osoby se závislostmi ( 68) Terapeutická komunita pro osoby s chronickým duševním onemocněním ( 68) Počet lůžek/zařízení Časový plán 80/4 1 zařízení od r. 2012 1 zařízení od r. 2015 2 zařízení od r. 2020 30/10 10 lůžek od r. 2012 10 lůžek od r. 2015 10 lůžek od r. 2020 20/1 20 míst od r. 2012 30/1 1 zařízení od r. 2012 30/1 1 zařízení od r. 2015 Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučujeme nově vznikající rezidenční služby typu chráněného bydlení plánovat s ohledem na jejich komunitní charakter. To znamená, že by měly být rovnoměrně rozprostřeny na území jednotlivých okresů a situovány dle demografických údajů spíše do větších měst a obcí (neměly by být situovány do míst, která neumožní osobám s DO napojení na další soc. služby a zapojení do společenského života). Jako přirozenější a ekonomicky výhodnější variantu rezidenčních služeb doporučujeme zajištění dostatečného počtu např. obecních bytů, v kterých by mohla být poskytována služba podpora samostatného bydlení. Tuto službu by mohly, po adekvátním navýšení pracovníků, poskytovat case managementové týmy. Zde opět doporučujeme vycházet z demografických údajů a tyto služby situovat dle rozvržení počtu obyvatel do větších měst a obcí. Doporučujeme vytvoření terapeutické komunity pro osoby se závislostmi. Na základě zjištěných údajů je zřejmé, že by bylo dobré, aby se již od začátku profilovala i na cílovou skupinu lidí s duální diagnózou (zejména schizofrenie a užívání drog, alkoholu). Při vzniku takovéto komunity doporučujeme spolupráci služeb pro osoby s duševním onemocněním a služeb zaměřených na osoby se závislostí. Prioritně doporučujeme oslovit poskytovatele služeb, kteří jsou v regionu již zavedení např.: o. s. Fokus Mladá Boleslav, o. s. Kotec a o. s 38

Světlo Kadaň. Případně vyjednávat s poskytovateli, kteří mají zkušenost s poskytováním této služby v jiných krajích (např. o.p.s. Magdalena nebo o. s. Kolpingovo dílo České republiky). Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: B. priorita Další prioritu pro rozšíření v oblasti sociálních služeb představují služby pracovní rehabilitace pro osoby s duševním onemocněním realizované formou sociálně terapeutických dílen a sociální rehabilitace. Na základě výsledků šetření by tyto služby měly pokrývat kapacitu odpovídající 1450 klientů ročně, což by představovalo zhruba 140 sociálních pracovníků. Opět na základě zvážení výsledků šetření s vědomím pokrýt alespoň minimální nutnou část požadavku navrhujeme následující strukturu pro rozšíření služeb pracovní rehabilitace: Návrh potřebného navýšení služeb pracovní rehabilitace: Typ služby pracovní rehabilitace Počet soc.pracovníků/poč.zařízení Časový plán Sociálně terapeutické dílny pro osoby s chronickým duš. onemocněním ( 67), část kapacity lze realizovat mimo režim sociálních služeb formou chráněných dílen Sociální rehabilitace ( 70) zajišťující podporu klientům při krátkodobém zaměstnání na částečně chráněných místech Sociální rehabilitace ( 70) zajišťující podporu klientům při krátkodobém zaměstnání na běžných pracovních místech 30/5 6 úvazků od r. 2012 12 úvazků od r. 2015 12 úvazků od r. 2020 20/5 5 úvazků od r. 2012 5 úvazků od r. 2015 10 úvazků od r. 2020 20/5 5 úvazků od r. 2012 5 úvazků od r. 2015 10 úvazků od r. 2020 Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučujeme navýšení služeb v oblasti pracovní rehabilitace pro osoby s duševním onemocněním v číslech, která jsou uváděna v tabulce č. 6. Pro naplnění těchto počtů doporučujeme spolupráci s již fungujícími poskytovateli sociálně terapeutických a pracovněrehabilitačních programů v regionech Sokolova a Chebu. U poskytovatelů s jinou cílovou skupinou než jsou lidé s duševním onemocněním, doporučujeme vyjednávat o vytvoření samostatného programu pro osoby s DO a jejich další metodické podpoře v práci s touto cílovou skupinou. 39

Dále doporučujeme nastavit služby sociální rehabilitace dle 70 v modelu IPS, který upřednostňuje rychlé zařazení na volný pracovní trh, před zdlouhavým přípravným tréninkem (IPS je Individual Placement Support - model podporovaného zaměstnávání; typické je pro něj minimum testování dovedností a žádný předpracovní trénink; v Evropě se používá nejvíce v Anglii). U modelu IPS byla opakovaně doložena vyšší úspěšnost u osob s DO v zařazení do pracovního procesu. Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: C. priorita Třetí prioritou v rámci resortu sociálních věcí je poradenství. Odborné sociální poradenství ( 37) pro osoby s duševním onemocněním by mělo sloužit na základě výstupů šetření pro 1900 klientů ročně, což představuje kapacitu zhruba 7,5 sociálního pracovníka. Specializované poradenství se orientuje na poskytování informací v oblasti služeb, programů, ale zejména v oblasti sociálního zabezpečení. Součástí poradenských služeb by měla být rovněž právní poradna. Na základě zkušeností z jiných míst s již rozvinutými službami je možno doporučit integraci specializovaných poraden do širších komplexů zdravotnických a sociálních služeb. Na základě výstupů ze šetření a zkušeností z jiných regionů lze navrhnout následující strukturu pro rozšíření těchto služeb, která reprezentuje alespoň nutnou minimální část potřebného pokrytí: Časový plán 2 úvazky od r. 2012 2 úvazky od r. 2015 3,5 úvazku od r. 2020 Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučujeme zvážit doplnění case managementových týmů vždy o jeden úvazek, kdy by se pracovník specializoval na odborné sociální poradenství, aby byl schopný pracovat vždy s case managerem a jeho klientem. Např. poskytovatelé jako je o. s. Fokus Mladá Boleslav a podobně zaměřené organizace od odborného poradenství jako samostatné služby v poslední době upouštějí. 40

4.6 Služby překrývající resort zdravotnictví a resort sociálních věcí Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: A. priorita Typem služby, která byla preferována k potřebnému rozšíření v proběhlých šetřeních a která může doplnit ostatní služby potřebnou mobilitou, jsou týmy složené z profesionálů z oblasti zdravotních a sociálních služeb. Na základě výstupů šetření byla zjištěna potřeba pokrytí 1800 pacientů/klientů ročně, což by odpovídalo zhruba 45 úvazkům. Tyto týmy by se měly orientovat jak na klientelu organických psychických poruch, tak na okruh schizofrenií a afektivních poruch. Na základě výsledků z šetření navrhujeme strukturu potřebného dalšího pokrytí těmito službami: Návrh potřebného navýšení služeb případového vedení: Typ případového vedení Resort Počet úvazků Časový plán Komunitní psychiatrické sestry Zdravotnictví 9 2 úvazky od r. 2012 3 úvazky od r. 2015 4 úvazky od r. 2020 Sociální pracovníci case management Sociální věci 3 2 úvazky od r. 2012 1 úvazek od r. 2015 Adiktolog case management Protidrogové 3 2 úvazky služby od r. 2012 1 úvazek od r. 2015 Osobní asistence Sociální věci 10 3 úvazky od r. 2012 3 úvazky od r. 2015 4 úvazky od r. 2020 Gerontologické sestry Zdravotnictví 5 2 úvazky od r. 2012 3 úvazky od r. 2015 41

Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučujeme v každém z okresů vytvořit tým, který propojuje zdravotní a sociální služby, a je sestaven z profesí uvedených v předchozí tabulce. Doporučujeme, aby tyto týmy pracovaly metodou case managementu v její nejnovější podobě inspirované např. holandským modelem FACT týmů (Flexible Assertive Community Treatment). FACT je model case managementu, který spojuje prvky dříve osvědčeného modelu nazývaného intenzivní case management s prvky asertivní komunitní léčby. Výhodou modelu FACT je propojování dlouhodobé péče, poskytované vždy jedním (klíčovým) pracovníkem jednomu klientovi služby, a týmové poskytování služby více členů týmu v době, kdy je klient v obtížné situaci nebo krizi. Takto poskytovaná služba se vyznačuje ještě vyšší mírou asertivity než předchozí modely case managementu, což se odráží i ve větší míře úspěšnosti práce s klienty, kteří v ostatních typech služeb selhávají - osoby s duálními diagnózami, neléčení pacienti a nediagnostikované osoby s duševním onemocněním atd. 4.7 Služby z resortu školství Doporučení z Koncepce péče o osoby s duševním onemocněním z roku 2011: Potřebnými službami z resortu školství je rozšiřování speciálních tříd pro děti se specifickými poruchami a speciálních mateřských škol. Aktualizace Koncepce pro Sokolovsko a Chebsko: Doporučení stále trvá. Aktuálně není žádná iniciativa, která by propojovala problematiku osob s duševním onemocněním a školství. Na školách (především středních) v kraji chybí programy, které by působily preventivně a destigmatizačně. Pro tento cíl doporučujeme iniciativu, která bude propojovat sociální a zdravotní oblast s oblastí školství. Mohl by to být například projekt, který se bude zabývat zlepšením začlenění studentů s psychickými problémy, destigmatizací na školách apod. V České republice existuje destigmatizační program s názvem Blázníš, no a?, jeho realizace by byla velmi prospěšná i na středních školách v Karlovarském kraji. Program pomáhá mladým lidem s návratem ke studiu. Jeho velkým přínosem je i prevence ve formě pomoci s včasným rozpoznáním projevů duševního onemocnění na středních školách. Program by se mohl financovat z projektů Karlovarského kraje, měst i obcí. Další užitečnou iniciativou by byl projekt zaměřený na vzdělávání učitelů, pedagogických poradců a metodiků v oblasti duševních poruch, zejména u dětí a mladých lidí. Z těchto důvodů doporučujeme zapojení zástupce školství do koordinačního týmu, který vzniká v rámci projektu. 42

Seznam samostatných příloh Příloha č. 1: Zápis ze skupinové diskuze na téma Spolupráce mezi sociálními a zdravotními službami v Karlovarském kraji (v rámci péče o osoby s duševním onemocněním) Příloha č. 2: Dotazníkové šetření mezi odborníky a uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: službami Příloha č. 6: Příloha č. 7: Mapování současného stavu klientů Hodnocení spokojenosti se službou Celkové shrnutí dotazníkového šetření: Průchodnost uživatelů péče mezi Zjištění kvantity práce ve službách Externí procesní audit služeb Seznam dalších příloh Příloha č. 8: Vyplněné odpovědi dotazníkového šetření mezi odborníky na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji Příloha č. 9: Vyplněné odpovědi dotazníkového šetření mezi uživateli služeb na téma spolupráce sociálních a zdravotních služeb v Karlovarském kraji 43

Příloha č. 1 Zápis ze skupinové diskuze na téma Spolupráce mezi sociálními a zdravotními službami v Karlovarském kraji (v rámci péče o osoby s duševním onemocněním) Úterý 26. června 2012, 15.00 17.00 hodin Krajský úřad Karlovarského kraje Budova C, místnost 215 Přítomni: MUDr. Jiří Bartoš (psych. ambulance); Bc. Jindřich Fencl, DiS. (KOTEC, o. s.); MUDr. Václav Ferus (Psychiatrické oddělení Nemocnice Ostrov); Jaroslav Hodboď (Fokus Mladá Boleslav středisko Karlovy Vary); Mgr. Petra Lhotáková (Joker o. s), Robert Pisár (Pomoc v nouzi, o. p. s.), Richard Vodička (Světlo Kadaň), Mgr. Petra Vodenková (KÚ KK, soc. odbor); MSc. Magdaléna Scholzová, MBA (DOP HC s.r.o.); Sabina Hajná (DOP HC s.r.o.). Mgr. Barbora Wenigová, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Mgr. Pavla Šelepová, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví 1. Seznam organizací institucí, se kterými přítomní přicházejí při své práci s ODO do styku. Všechny tyto organizace, instituce i osoby vytváří síť péče o ODO. Poskytovatelé sociálních služeb: Joker Cheb, Rytmus Sokolov, Charita Cheb, Ubytovna u Karkulky Horní Slavkov, příhraniční spolupráce org. KARO, Útočiště Cheb, Člověk v tísni, Dům na půl cesty Nechanice; Diecézní charita Betlém, KOTEC, Pata Hazlov, Fokus KV, terapeutické komunity, domovy se zvláštním režimem, Armáda spásy, agentury domácí péče, pečovatelské služby, služby osobní asistence, Mateřídouška, DOZP Poskytovatelé zdravotních služeb: PO Nemocnice Ostrov, Nemocnice Karlovy Vary, LDN, OAT Karlovy Vary, psychiatrické léčebny, ambulantní psychiatři, praktičtí lékaři, psychologové, záchytná stanice Úřady: Obecní, městské a krajské úřady- odbor sociálních věcí (sociální kurátoři, úředníci OSPOD, opatrovníci) a odbor občansko-právní agendy; úřad práce Školy: prevence, VOŠ soc.-právní Cheb, SOU Hestie Soudy 44

Rodinní příslušníci, Paprsek Instand - vzdělávání Dobrovolníci Zdravotní pojišťovny Probační a mediační služba Policie Zdravotní záchranná služba Detašované pracoviště MPSV 1. Silné stránky spolupráce Větší města - širší spektrum služeb, i domácí péče (osobní asistence na perifériích je někdy problém) Sociální služby - nabídka alternativních řešení; díky IP - širší síť poskytovatelů Dobrá spolupráce v krizových situacích - Jsem rád, že krizové situace zvládáme v klidu, kulturně - zvyšuje se počet pacientů, snižuje se počet míst pro ně -přeplněnost. V krizi se dá domluvit. Funguje dobře zacházení s krizovými situacemi Funguje dobře spolupráce s PO Předávání klientů s potřebou dlouhodobé sociální práce soc. prac. obcí Funguje předávání pacientů do služeb - vždy se nějaká najde Zkušenost s indikacemi dobrá, přestupy mezi službami, informovanost klientů Spolupráce s úřady - informace, pomoc Ochota ke spolupráci mezi jednotlivými službami a jejich snaha nabídnout klientovi veškeré pro něj potřebné typy činností Spolupráce založená na osobních vztazích Spolupráce s úřady práce, se sociálními odbory v zájmu klientů Začínající spolupráce s dalšími poskytovateli - vícestranná podpora klientům Volné městské byty - šance na bydlení, díky změnám v myšlení a díky agentuře pro soc. začleňování v Sokolově Zlepšení příjímání klientů pobytových služeb okolím Spolupráce s policií v zimě - vlna solidarity s bezdomovci Většinou možnost jít oběma směry, rozhodující je indikace. Návaznost péče (osoby s demencí) funguje, nejlépe ve větších městech, kde existují služby Spolupráce s dobrovolnickými organizacemi 2. Slabé stránky spolupráce Řešení krizových stavů - nevíme, kam zavolat - v současnosti řeší policie - ochotně, ale neodborně Více služeb pro lidi s MR, málo pro ODO Stárnutí populace - změna skladby ordinací, gerontopsychiatrie, Dlouhé čekací doby u psychiatrů, přeplněnost Chybí síť psychiatrů Odchod pacientů na PL Dobřany - mimo území kraje - stigma Nedostupnost kvalitních psychologů (Cheb) 45

Špatná spolupráce s rodinou - špatná komunikace, nejsou edukovaní Není AT ambulance, metadonový program Do pobytových služeb se dostávají klienti s diagnózou, která neumožňuje soužití - nesmíme požadovat dokumentaci (legislativa) Zacházení s pacienty v nemocnicích stigma; odmítání klientů Absence služeb pro násilníky Úřady práce - dávkový systém, neochota úřednic Absence služeb kurátorů v rodinách - nástup OSPOD - děti do ústavní péče - rodiče plodí další potomky Negativní zkušenosti s vyváděním klientů z ústavů Neznalost sociálních pracovníků obcí o možnostech a spektru poskytovatelů v jejich správních územích i v rámci kraje; neznalost a neinformovanost o možnostech a typech sociálních služeb mezi jednotlivými poskytovateli Výrazný rozdíl dostupnosti mezi městem a venkovem Nespravedlnost při posuzování duševních onemocnění pro dávky určené osobám se zdrav. postižením Obtížná spolupráce s praktickými lékaři při indikování domácí péče Někdy do spolupráce zasahují požadavky regulace zdravotních pojišťoven Lokální předsudky Indikace (+ i -) Přeplněné služby, domácí násilí (kam?), DD, komorbidita - problém Finance - zrušení spolupráci se službou, která má určitou kvalifikaci Nedostupnost Aš - KV Legislativa - rozdělení zdravotních a sociálních služeb Při tendenci zbavit se klienta dostává se do služby, kterou nezvládá unášet Odmítání klientů z důvodů kapacitních; z důvodů špatné zkušenosti s klientem, neochoty. Chybí (nejen) terénní sociální služby v perifériích, ve vesnicích 46

Naprosto souhlasím Souhlasím Ani souhlas, ani nesouhlas Nesouhlasím Naprosto nesouhlasím Příloha č. 2 Dotazník o spolupráci sociálních a zdravotních (i ostatních) služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje (dotazník pro odborníky) Toto šetření probíhá v rámci projektu Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, jehož realizátorem je Karlovarský kraj a dodavatelem aktivit je Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Cílem projektu je vytvoření základů efektivní sítě služeb pro osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, podpora přesunu péče zejména ze zdravotnických ústavních zařízení do přirozeného prostředí těchto osob (tzv. komunitní péče) a posílení rozvoje potřebných sociálních služeb. Prosíme Vás o vyplnění krátkého dotazníku, který má za cíl ověřit a zpřesnit informace z diskusního setkání odborníků, které se uskutečnilo na konci června 2012. Tvrzení se týkají práce s osobami s duševním onemocněním. Informace poslouží k vytváření základů efektivní a spolupracující sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním. Stejně jako Vy, vyplní tento dotazník několik desítek lidí. Dotazník je anonymní (nikde nemusíte uvádět své jméno) a bude hromadně zpracován. Prosíme, u každého tvrzení zaškrtněte jednu odpověď. Pokud byste chtěli některou informaci dovysvětlit, učiňte tak na místě vyhrazeném pod dotazníkem. V závěru prosím odpovězte na dvě krátké otázky. 1. 1. Ve větších městech kraje je širší spektrum služeb a návaznost péče než ve vesnicích. 2. 2. Pacienta v krizovém stavu není kam poslat. 3. 3. Chybí síť ambulantních psychiatrů a psychologů. 4. 4. Je výrazný rozdíl dostupnosti služeb mezi městem a venkovem. 5. 5. Do spolupráce služeb zasahují regulace a požadavky zdravotních pojišťoven. 6. 6. Spolupráce s psychiatrickým oddělením funguje výborně. 7. 7. Spolupráce s úřady je dobrá. 8. Pracovníci obcí nemají přehled o možnostech a spektru poskytovatelů v kraji. 8. 9. Spolupráce služeb je často omezena z důvodu finančních prostředků. 10. Mezi jednotlivými službami je ochota spolupracovat. 47

11. V krizových situacích se lze domluvit. 12. Pacienti přeložení do lůžkového zařízení mimo území kraje (např. v PL Dobřany) jsou tímto krokem stigmatizováni. 13. Funguje jen spolupráce založená na osobních vztazích. 14. Komunikace s rodinami pacientů je dobrá, jelikož jsou dostatečně edukovaní. 15. Chybí především terénní sociální služby v málo osídlených oblastech kraje. 16. Pracovníci na úřadech jsou ochotní. 17. Roste nabídka poskytovatelů péče a přibývá různých možností, jak problémy osob s duševním onemocněním řešit. 18. Funguje předávání pacientů mezi službami. 19. Policie má odborné znalosti v řešení krizových stavů. 20. Policie pomáhá v případě krize ochotně. Prostor pro rozšíření odpovědí: Co, podle Vás, brání vzniku nových ambulancí psychiatrů a psychologů? Co by podle Vás nejvíce přispělo k vytvoření dobře spolupracující sítě služeb? 48

Příloha č. 3 Mapování současného stavu klientů Jaroslav Hodboď, ředitel Fokus Mladá Boleslav - Karlovy Vary PROTEQ, s.r.o. / Horova 36, 500 02 Hradec Králové Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Listopad, 2012 49

Obsah: 1 Popis služeb poskytovaných o. s. Fokus Mladá Boleslav v Karlovarském kraji... 51 1.1 Sociální rehabilitace... 51 1.1.1 Terénní forma... 51 1.1.2 Ambulantní forma... 52 1.2 Sociálně terapeutická dílna... 52 2 Camberwellské šetření potřeb CAN... 54 2.1 Popis nástroje CAN... 54 2.2 Výběr nástroje... 56 2.3 Výsledky... 56 2.3.1 Interpretace výsledků... 58 3 HoNOS... 59 3.1 Popis nástroje HoNOS... 59 3.2 Výběr nástroje... 60 3.3 Výsledky... 60 3.3.1 Interpretace výsledků... 64 4 Doporučení k používání nástrojů... 65 4.1 Doporučení CAN-C... 65 4.2 Doporučení HoNOS... 65 5 Závěr... 66 5.1 CAN-C... 66 5.2 HoNOS... 66 Použité zdroje... 67 50

1 Popis služeb poskytovaných o. s. Fokus Mladá Boleslav v Karlovarském kraji 1.1 Sociální rehabilitace Cílovou skupinou služby jsou dlouhodobě vážně duševně nemocní. Tuto skupinu lze definovat diagnosticky (F20-29, F30-39, F60-69) nebo funkčně (lidé, kteří mají v důsledku duševní poruchy vážné a dlouhodobé problémy v několika oblastech sociálního fungování, jako je například práce či studium, rodinné vztahy, finance, smysluplná náplň času, komunikace s ostatními atd.). 1.1.1 Terénní forma Je poskytována týmem pracujícím způsobem case management (dále jen CM). Pracovníci CM týmu jsou průvodci, se kterými se klienti setkávají jako s prvními. Každý klient, který vstupuje do systému služeb, je nejprve kontaktován pracovníkem CM týmu, který mu představí sdružení Fokus, seznámí jej s posláním a cíli služby sociální rehabilitace a ostatních služeb, s jeho právy, povinnostmi apod. Tento pracovník je následně s klientem v kontaktu po celou dobu, po kterou klient využívá sociální služby Fokusu. Zásadní úlohou pracovníků CM týmu je program podpory života v komunitě a celkově snaha o rozvoj komunitní péče. Program je zaměřen na provázení duševně nemocných klientů v jejich každodenním životě. Pracovníci vytvářejí s klienty dlouhodobé plány, které popisují, jakými oblastmi se bude spolupráce klienta a pracovníka zabývat. Plán může být zaměřen na jakékoliv problémy, které znesnadňují klientovi život - např. řešení konfliktu nebo složité situace doma, provázení při jednání s úřady, získávání nových dovedností, zvládání krizí apod. Pracovníci zprostředkovávají a zajišťují využití sociálních služeb jiných poskytovatelů, případně jiné odborné péče a pomoci. Podporují klienta v pravidelném docházení k lékaři, užívání léků, navazování vztahů. Pracovníci se s klientem setkávají nejčastěji v jeho přirozeném prostředí, tj. doma. 51

Dalším cílem služby je navázání kontaktu s lidmi s duševním onemocněním, kteří jen s obtížemi kontaktují zdravotnické a sociální služby, a snižovat tak riziko, že se lidé s duševním onemocněním ztratí ze zdravotnické a sociální péči. Tým spolupracuje s ambulantními psychiatry a dalšími specialisty, s psychiatrickým oddělením Nemocnice Ostrov a Psychiatrickou léčebnou v Dobřanech. V případě hospitalizace klienta jsou pracovníci týmu připraveni s klientem rovněž spolupracovat, v zařízení jej navštívit a podpořit jeho návrat domů. 1.1.2 Ambulantní forma Je realizovaná v rámci docházkového programu s minimem omezení pro vstup klienta a proměnlivým obsahem činností, podle aktuálních potřeb a požadavků docházejících klientů. Základním principem je aktivizace klientů s dílčími cíli: - rozvíjet sociální dovednosti, - obnovovat pracovní návyky, - upevňovat psychickou rovnováhu, - posilovat zdravou stránku osobnosti, - naučit se využívat volný čas. 1.2 Sociálně terapeutická dílna Cílovou skupinou služby jsou dlouhodobě vážně duševně nemocní. Tuto skupinu lze definovat diagnosticky (F20-29, F30-39, F60-69) nebo funkčně (lidé, kteří mají v důsledku duševní poruchy vážné a dlouhodobé problémy v některých oblastech sociálního fungování, především práce, smysluplné náplni času, komunikace s ostatními atd.). Služba je realizovaná v rámci docházkového programu s určitými omezeními pro vstup klienta (schopnost dodržet alespoň rámcově domluvu o docházce - s ohledem na kapacitu služby, schopnost dodržet pravidla skupinového programu a neohrožovat ostatní). 52

Program se skládá z několika variabilních pracovních činností, které je možné přizpůsobit funkční úrovni a zájmům klientů. Základním principem je podobně jako v sociální rehabilitaci aktivizace klientů s dílčími cíli: rozvíjet sociální dovednosti, obnovovat pracovní návyky, upevňovat psychickou rovnováhu, posilovat zdravou stránku osobnosti. Je však věnován větší důraz na pracovní rehabilitaci a obnovení dovedností potřebných k uplatnění se na volném trhu práce. V budoucnu předpokládáme doplnění systému služeb o cílenou podporu při hledání, získávání a udržení si zaměstnání, případně vznik chráněných pracovních míst. 53

2 Camberwellské šetření potřeb CAN 2.1 Popis nástroje CAN CAN je metoda, která se snaží o zachycení potřeb a problémů se zvládáním sociálních rolí u lidí se závažným duševním onemocněním. Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb (CAN - Camberwell Assessment of Need), byl poprvé publikován Phellanem a kol. (1995). Příručka vyšla v roce 1999 (CAN: Camberwell Assessment of Need. A comprehensive needs assessement tool for people with severe mental illness The Royal College of Psychiatrists, 1999). Na vývoji metody se podílel Mike Slade (který spolupracoval na adaptaci metody do češtiny), Graham Thornicroft, Linda Loftus, Michael Phellan a Til Wilkes z londýnského Psychiatrického institutu při King s College, sekce komunitní psychiatrie (PRiSM). CAN mapuje zdravotní a sociální potřeby závažně duševně nemocných. Potřeby upozorňují na oblasti, ve kterých může péče či terapie pomoci. Potřeba tedy není totožná s přáním, ale je to schopnost mít nějaký prospěch ze zdravotní a sociální péče (Slade, M., 1999). Účelem šetření je zjistit, ve kterých oblastech uživatel péče potřebuje pomoc (nenaplněná potřeba), ve kterých oblastech se mu jí dostalo či dostává (naplněná potřeba) a ve kterých oblastech žádnou pomoc nepotřebuje (jako žádná potřeba se označuje nepřítomnost naplněné nebo nenaplněné potřeby). Metoda CAN existuje ve třech verzích: Krátká verze CANSAS Klinická verze CAN-C Výzkumná verze CAN-R CAN-C obsahuje 22 oblastí. Každá oblast je rozdělena do čtyř sekcí. Dotazník je vyplňován samostatně poskytovatelem a uživatelem péče. Sekce 1 hodnotí míru potřeb (potřeba neexistuje, naplněná potřeba, nenaplněná potřeba, není známo) v dané oblasti. Cíle sekce 1 jsou dvojí: a) zjistit, zda v dané oblasti existuje potřeba a zda byla poskytnuta efektivní pomoc, b) rozhodnout, zda bude třeba se danou oblastí v práci s klientem dále zabývat. 54

Sekce 2 zjišťuje množství pomoci od neformálních zdrojů (od přátel, příbuzných atd.). Sekce 3 zjišťuje množství pomoci poskytované a potřebné od formálních poskytovatelů péče, služeb. Pro všechna hodnocení jsou definována pravidla. Sekce 4 obsahuje uživatelovo vnímání oblastí a plán péče navržený poskytovatelem. CAN-C pokrývá 22 oblastí zdravotních a sociálních potřeb: 1)Bydlení 2)Strava 3)Péče o domácnost 4)Péče o sebe 5) Denní činnosti 6)Tělesné zdraví 7)Psychotické symptomy 8)Informace o zdravotním stavu a léčbě 9)Psychické potíže 10)Ohrožuje sebe 11) Ohrožuje ostatní 12)Alkohol 13)Drogy 14)Přátelé 15)Intimní vztahy 16)Sexualita 17)Péče o děti 18)Základní vzdělání 19)Telefon 20)Doprava 21)Peníze 22)Finanční dávky 55

2.2 Výběr nástroje O.s. Fokus Mladá Boleslav používá ve svých službách metodu CAN C od roku 2007. Tomu předcházel dlouhý proces adaptace nástroje do českých podmínek týmem Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a jeho praktické testování v rámci projektu Systém hodnocení potřeb lidí s duševní poruchou (číslo projektu: CZ.04.1.03/2.1.15.3/0094), který vedl MUDr. Jan Stuchlík. Organizace má s používáním nástroje dlouholeté zkušenosti a využívá ho převážně v individuální práci s lidmi s duševním onemocněním. 2.3 Výsledky Nástroj CAN C začal být používán v roce 2012 týmem sociální rehabilitace poté, co byli všichni členové týmu vyškoleni v používání nástroje a po několika praktických nácvicích práce s dotazníkem. Šetření proběhlo u 25 klientů, kteří využívají služby pobočky o. s. Fokus Mladá Boleslav v Karlových Varech. Zjištěné výsledky jsou porovnány s výsledky prvního kola šetření, které provedl MUDr. Jan Stuchlík v roce 2007 v rámci projektu Systém hodnocení potřeb lidí s duševní poruchou. 56

Fokus KV 2012 - počet respondentů rozdělený dle pohlaví Stuchlík 2007 - počet respondentů rozdělený dle pohlaví 10 Muži - 10 55 Muži - 55 15 Ženy - 15 68 Ženy -68 Fokus KV - Nejčastější potřeby naplněné i nenaplněné Stuchlík 2007 - Nejčastější potřeby naplněné i nenaplněné 13 20 Psychické potíže Psychotické symptomy 55 72 Psychotické symptomy Psychické potíže 15 16 16 Tělesné zdraví Denní činnosti informace o léčbě 56 61 68 Přátele Tělesné zdraví Denní činnosti Fokus KV - nejčasteji naplněné potřeby Stuchlík 2007 - nejčastěji naplněné potřeby 9 9 10 12 12 Psychické potíže Denní činnosti Tělesné zdraví Psychotické symptomy Strava 46 40 51 69 55 Psychotické symptomy Psychické potíže Tělesné zdraví Denní činnosti Přátele Fokus KV - nejčastěji nenaplněné potřeby Stuchlík 2007 - nejčastěji nenaplněné potřeby 7 7 7 9 8 Intimní vztahy Psychické potíže Psychotické symptomy Sexualita Peníze 13 11 14 21 15 Přátele Sexualita Intimní vztahy psychické potíže Finanční dávky 57

Fokus KV - oblasti, kde se vyskytly častěji nenaplněné potřeby než naplněné 7 7 4 9 4 1 Ohrožení sebe Ohrožení ostatních Drogy Intimní vztahy Sexualita Stuchlík 2007 - oblasti, kde se vyskytly častěji nenaplněné potřeby než naplněné 1 15 Sexualita Drogy Peníze 2.3.1 Interpretace výsledků Šetření, které provedl MUDr. Jan Stuchlík v roce 2007, bylo prováděno v organizacích, které již v řádu několika let poskytovaly své služby lidem s duševním onemocněním. Do studie byli zařazeni klienti s diagnózou schizofrenie, kteří většinou služby již nějakou dobu (často dlouhodobě) využívali. Pobočka o.s. Fokus Mladá Boleslav v Karlových Varech používá nástroj CAN od počátku své práce a do šetření byli zařazováni klienti splňující diagnostická kritéria okamžitě po zahájení spolupráce. Vyšší skóre a širší spektrum nenaplněných potřeb v karlovarské skupině tak zjevně svědčí o tom, že služba pracuje s akutnější klientelou. Častější nenaplněné potřeby v oblastech psychické potíže a psychotické symptomy svědčí jednoznačně o tom, že dostupnost zdravotní péče pro tuto cílovou skupinu není na Karlovarsku optimální. Při interpretaci je však třeba vzít v úvahu i fakt pětiletého časového odstupu mezi oběma šetřeními, takže nelze jednoznačně rozhodnout, zda je rozdíl způsoben tím, že zdravotnické služby na Karlovarsku jsou méně dostupné než v jiných regionech, či zda došlo v posledních pěti letech obecně ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro tuto cílovou skupinu (nárůst psychiatrické nemocnosti v jiných diagnostických skupinách a z toho vyplývající vyšší zatížení zejména psychiatrických ambulancí). Dlouhodobě přibývá klientů s tzv. duálními diagnózami (psychotické onemocnění v kombinaci se zneužíváním psychoaktivních látek nebo závislostí) a v posledních letech byl také více kladen důraz na práci s těmito klienty, zatímco před pěti lety je služby sociální rehabilitace častěji odmítaly jako nepatřící do cílové skupiny. Není proto překvapením, že karlovarské skupině je identifikováno více uživatelů s potřebou v oblasti drogy. 58

3 HoNOS 3.1 Popis nástroje HoNOS Nástroj HoNOS vznikl ve Velké Británii v rámci Strategie zdraví národa (The Health of the Nation Strategy), kdy bylo potřeba vytvořit nástroj, který by měřil zdravotní a sociální fungování lidí s duševním onemocněním. Do češtiny byl nástroj adaptován v rámci projektu Celoživotní vzdělávání sester v oblasti psychiatrické rehabilitace a terénní práce v psychiatrii týmem ve složení: Ondřej Pěč, Pavla Šelepová, Dana Čechová, Jana Pěčová, Eva Dragomirecká, Václava Probstová a Mirka Bubela. Nástroj obsahuje 12 položek: 1) Nadměrné aktivní, agresivní, rušivé nebo agitované chování 2) Úmyslné sebepoškozování 3) Problémy s alkoholem nebo užíváním drog 4) Kognitivní problémy 5) Tělesná nemoc nebo postižení 6) Problémy s pojené s halucinacemi a bludy 7) Problémy s depresivní náladou 8) Jiné psychické problémy a poruchy chování 9) Problémy se vztahy 10) Problémy s každodenními činnostmi 11) Problémy s podmínkami bydlení 12) Problémy se zaměstnáním a dalšími činnostmi 59

Každá z oblastí je hodnocena na škále 0 4 se slovním popisem pro každou položku: 0 žádný problém 1 malý problém 2 mírný problém 3 středně vážný problém 4 vážný až velmi vážný problém 3.2 Výběr nástroje Pracovníci pobočky Karlovy Vary byli v rámci individuálního projektu proškoleni v používání metody HoNOS. Ve spolupráci s klienty sociálně terapeutické dílny se ukázalo, že by bylo vhodné používat nástroj k šetření zdravotní a sociální situace klientů. Nástroj CAN-C se kvůli své komplexnosti a vyšší časové náročnosti nejevil jako vhodný. Byl proto vybrán nástroj HoNOS v sebeposuzovací verzi, kterou je možné velmi rychle administrovat a je již vyzkoušená v českých podmínkách v o. s. ESET - HELP. 3.3 Výsledky Nástroj HoNOS začal být používán záhy po proškolení týmu STD v této metodě. V první fázi byl testován na vzorku 21 klientů. Zde se potvrdilo, že je velmi jednoduchý na administraci a data z něj získaná odpovídají aktuální situaci klientů. Níže je uvedeno porovnání dat z šetření provedeného v karlovarské pobočce o. s. Fokus s daty z šetření, které proběhlo v o. s. ESET- HELP. 60

průměry hodnocení Fokus - počet respondentů rozdělený dle pohlaví Eset Help - počet respondentů rozdělený dle pohlaví muži - 9 ženy - 12 muži - 15 ženy 16 Průměry hodnocení jednotlivých oblastí klientů Fokus 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 položky HoNOS sebeposuz. 61

průměry hodnocení Průměry hodnocení jednotlivých oblastí klientů ESET - HELP 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 položky HoNOS pro ext.hod. HoNOS sebeposuz. 62

Popis oblastí 1 12 z předchozích grafů: 1. Hyperaktivní, agresivní, rušivé chování 2. Úmyslné sebepoškozování 3. Problémy s alkoholem a drogami 4. Kognitivní problémy 5. Tělesná nemoc nebo postižení 6. Problémy spojené s halucinacemi a bludy 7. Problémy s depresivní náladou 8. Jiné psychické problémy (A,B,C,D,E,F,G,H,I,J) 9. Problémy se vztahy 10. Problémy s každodenními činnostmi 11. Problémy s podmínkami bydlení 12. Problémy se zaměstnáním a dalšími činnostmi 63

3.3.1 Interpretace výsledků Průměrné vykazované výsledky vykazují velkou shodu ve většině oblastí. Větší rozdíly jsou v oblastech jiné duševní problémy a problémy se zaměstnáním a jinými denními činnostmi. Odlišnost výsledků v oblasti jiných duševních problémů je možné interpretovat v rozdílné diagnostické skladbě respondentů, kterou ale nelze kvůli chybějícím datům odhalit. I přesto, že jsou srovnávány výsledky sebehodnocení klientů, může se do nich promítat vliv administrujících profesionálů (rozdílné instrukce a vysvětlení podáváné klientům) a rozdíl může být tedy způsoben i větší klinickou zkušeností týmu o. s. Eset Help. Rozdíl v oblasti problémy se zaměstnáním a jinými činnostmi, je možné interpretovat tím, že o. s. Eset Help disponuje samostatnou službou podporovaného zaměstnávání a větším spektrem služeb (vlastních i poskytovaných dalšími pražskými poskytovateli) zaměřených na volný čas lidí s duševním onemocněním než karlovarská pobočka o. s. Fokus Mladá Boleslav. 64

4 Doporučení k používání nástrojů Oba nástroje se v průběhu jejich testování a používání v rámci organizace ukázaly jako funkční pro další využití v rehabilitační práci s klienty sdružení. 4.1 Doporučení CAN-C Pravidelně využívat nástroj v práci s klienty Pravidelně opakovat šetření v intervalu cca 1x za půl roku Zaškolovat nové pracovníky v práci s nástrojem Zhruba 1x za půl roku opakovat školení práce s nástrojem v týmu, aby tak byla zajištěna co největší shoda používání nástroje jednotlivými členy týmu Používat nástroj k vytváření individuálního plánu společně s klienty Používat nástroj k pravidelnému hodnocení individuálního plánu Zvážit používání nástroje k hodnocení efektivity služby Zvážit používání nástroje při plánování nových služeb 4.2 Doporučení HoNOS Pravidelně využívat nástroj v práci s klienty Pravidelně opakovat šetření v intervalu cca 1x za půl roku Používat sebehodnotící verzi, která je velmi jednoduchá na administraci a nebude pro tým velkou byrokratickou zátěží Pravidelné školení pracovníků v práci s nástrojem Zvážit používání nástroje v častější frekvenci v případech možného zhoršení zdravotního stavu klienta např. dekompenzace psychotického onemocnění či zvýšení rizika sebevražedného jednání Zvážit možnost prohloubení vzdělání týmu STD v klinické problematice Věnovat pozornost faktu, že mapování sociální problematiky nástrojem je velmi rámcové (4 okruhy), a dbát na získávání komplexnějších informací z této oblasti (rozhovor s klientem, výměna informací s case managerem atd.) 65

5 Závěr Týmovou diskusí bylo rozhodnuto o pravidelném používání obou nástrojů v přímé práci s klienty. Pravidla pro používání obou metod budou zapracována do metodik služeb. 5.1 CAN-C Nástroj CAN-C bude používán týmem sociální rehabilitace case managementem v rámci pravidelného mapování potřeb. Se zjištěnými výsledky se následně bude pracovat při vytváření individuálních plánů společně s klienty, kde se bude následně používat i při pravidelném hodnocení úspěšnosti individuálního plánu. Nástroj CAN-C organizace plánuje také využít při hodnocení efektivity poskytovaných služeb. 5.2 HoNOS Nástroj HoNOS bude používán týmem sociálně terapeutické dílny k pravidelnému mapování zdravotního stavu klientů, a to cca 1x za půl roku. Bude využívána jeho sebehodnotící verze, která je velmi jednoduchá a rychlá na administraci. Nástroj HoNOS bude využíván v potenciálně rizikových situacích, jako je hrozící dekompenzace zdravotního stavu či riziko sebevraždy klienta, a to vždy 1x týdně do doby, než se sníží dané riziko. V takovéto situaci bude po dohodě s klientem informován i klíčový pracovník týmu sociální rehabilitace, který s klientem vytvoří krizový plán. 66

Použité zdroje 1. Thornicroft G. A kol.: CAN: Camberwellské hodnocení potřeb, 2. aktualizované vydání, českou verzi zpracovala Probstová V. a kolektiv; Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví; 2011; ISBN: 978-80-260-0138-6. 2. Šelepová P, Dragomirecká E, Pěč O, Probstová V, Stuchlík J.: Camberwellské šetření potřeb hodnocení potřeb závažně duševně nemocných. Výsledky pilotního šetření. Čes a slov Psychiat 2012; 108(3): 115 121. 3. Stuchlík J.: Výsledky práce s metodou CAN-C ve službách psychosociální rehabilitace poskytovaných regionálními sdruženími Fokus. Součást projektu "Systém hodnocení potřeb lidí s duševní poruchou" Financováno v rámci dotačního programu OP RLZ, opatření 2.1 číslo projektu CZ.04.1.03/2.1.15.3/0094; 2007. 4. Pěčová J.: Výsledky šetření DS pro léčbu psychóz; prezentace; 2009 5. Pěčová J.: HoNOS hodnocení zdravotního stavu česká verze; VII. sjezd psychiatrické společnosti ČLS JEP; prezentace; 2008. 6. Wing J. K. a kol.: HoNOS hodnocení zdravotního stavu; českou verzi zpracoval Pěč. O. a kolektiv; Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví; 2007; ISBN: 978-80-254-1182-7. 67

Příloha č. 4 Hodnocení spokojenosti se službou Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje 2012 2014 Prosinec 2012/ Dodavatel: PROTEQ, s.r.o. / Horova 36, 500 02 Hradec Králové Studie byla zpracována v rámci Individuálního projektu Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Spokojenost pacientů s péčí sběr a zpracování dat 2012 68

Charakteristiky výzkumu a respondentů Spokojenost pacientů s péčí 2012 69

Charakteristiky studie Zadavatel: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Data Dotazník pro pacienty údaje za 42 pacientů Dvě služby dílna HESTIA a terénní tým 4 dotazníky bylo nutné vyřadit, protože nebyly vůbec vyplněny 42 dotazníků (20 za dílnu Hestia a 22 za terénní tým) Metody: Statistický popis pacientů a jejich pocitů a zkušeností z léčby a péče o ně, srovnání dvou zařízení, vzájemné závislosti sledovaných charakteristik, hledání významných rozdílů Spokojenost pacientů s péčí 2012 70

Popis vzorku charakteristiky pacientů Do studie bylo zařazeno celkem 42 pacientů 57 % žen (terénní tým 2/3 žen, Hestia vyrovnaně) 30 % čtyřicátníků, po čtvrtině třicátníků a padesátníků (v dílně Hestia spíše mladší, v terénu spíše starší) 4 z 10 v léčbě půl roku až rok, kratší dobu a delší dobu po třetině (Hestia vyrovnaný podíl jednotlivých skupin, terén polovina respondentů mezi půlrokem a rokem), muži jsou v léčbě déle Spokojenost pacientů s péčí 2012 71

Pohlaví vyrovnaný podíl mužů a žen Muž Žena Terénní tým 7 15 Dílna HESTIA 11 9 15 10 5 0 5 10 15 Spokojenost pacientů s péčí 2012 72

Věk vyrovnané věkové skupiny Dílna HESTIA Terénní tým Šedesátníci Ø 41 let 5 5 Ø 44 let Padesátníci 20 32 Čtyřicátníci 20 41 Třicátníci 40 9 Do 29 let 15 14 50% 25% 0% 25% 50% Spokojenost pacientů s péčí 2012 73

Délka péče Dílna HESTIA Terénní tým Více než jeden rok 35 27 Půl roku až rok 30 50 Méně než půl roku 35 23 50% 25% 0% 25% 50% Spokojenost pacientů s péčí 2012 74

Výsledky obecné shrnutí Většina respondentů hodnotí služby ve všech aspektech velmi kladně Hodnocení Terénního týmu vychází obecně lépe (to může být způsobeno odlišným spektrem klientů), nicméně, co se týče pořadí hodnocení, je u obou služeb velmi podobné Muži jsou v hodnocení mírně, ale většinou nevýznamně kritičtější než ženy Pacienti, kteří jsou ve studii déle, jsou mírně kritičtější Starší pacienti jsou celkově mírně kritičtější Spokojenost pacientů s péčí 2012 75

Výsledky II nejlépe a nejhůře hodnocené aspekty Přístup ke klientům: jednání s respektem a úctou, věnování pozornosti individuálním potřebám Komunikace: naslouchání problémům, zapojení rodiny Personál: odborná způsobilost, fluktuace personálu, nedostatek personálu Služba: soukromí a ochrana informací, uspořádání prostředí Dostupnost a návaznost: Chybí širší zapojení rodiny Spokojenost pacientů s péčí 2012 76

Výsledky III specifické problémy (statisticky mírně významné odlišnosti) Přístup ke klientům: Muži: méně přizpůsobené indiv. potřebám, méně vnímáni jako rovnocenní partneři Klienti po delší dobu: manipulace Komunikace: Muži a dlouhodobější klienti:naslouchání, pochopení pro problémy, informace Personál: Dlouhodobější klienti častěji zpochybňují odbornou způsobilost personálu Starší klienti vnímají častěji fluktuaci personálu Služba: Muži: pomoc s problémem, začlenění do společnosti Třicátníci: právo na soukromí, ochrana informací Dostupnost a návaznost: Muži a dlouhodobější klienti a nejmladší: čas, návaznost péče Spokojenost pacientů s péčí 2012 77

Přístup ke klientům Dílna HESTIA Terénní tým Jednají zde s Vámi s respektem a úctou? 80 10 10 14 86 Jednají zde s Vámi jako s rovnocenným partnerem? 70 25 5 18 82 Máte pocit vzájemné důvěry mezi Vámi a personálem? 55 40 5 23 77 Dodržuje personál to, co je předem domluveno? 40 60 27 73 Máte zde pocit bezpečí a jistoty? 65 30 5 27 73 Berou zde ohled na Vaše individuální potřeby? 50 35 15 5 27 68 Máte dojem, že personál s Vámi manipuluje, nebo že na Vás vyvíjí nějaký nátlak? 5 15 80 91 55 100 % 75% 50% 25% 0% 25% 50% 75% 100 NIKDY NĚKDY ČASTO VŽDY % NIKDY NĚKDY ČASTO VŽDY Spokojenost pacientů s péčí 2012 78

Přístup k pacientům II Dílna HESTIA Terénní tým 1 2 3 4 Jednají zde s Vámi s respektem a úctou? 3,7 3,9 Jednají zde s Vámi jako s rovnocenným partnerem? 3,7 3,8 Máte pocit vzájemné důvěry mezi Vámi a personálem? 3,5 3,8 Dodržuje personál to, co je předem domluveno? 3,4 3,7 Máte zde pocit bezpečí a jistoty? 3,6 3,7 Berou zde ohled na Vaše individuální potřeby? Máte dojem, že personál s Vámi manipuluje, nebo že na Vás vyvíjí nějaký nátlak? 1,2 1,3 3,4 3,6 1 2 3 4 nikdy někdy často vždy Spokojenost pacientů s péčí 2012 79

Komunikace Dílna HESTIA Terénní tým Naslouchá Vám personál, když mluvíte o svých problémech, potížích, obavách (např. osobní problémy, záležitosti týkající se nemoci, medikace atd.)? 45 45 105 18 77 Projevuje personál dostatek pochopení pro Vaše problémy? 50 50 27 73 Poskytují Vám zde všechny informace, které potřebuje vědět o péči (službě) a jejím průběhu? 50 45 5 32 68 Máte možnost vyjadřovat se k průběhu poskytované péče a spolupodílet se na jejím průběhu? 40 30 25 555 32 59 Je zde možná spolupráce s Vaší rodinou či blízkými osobami (v případě, že byste o tuto spolupráci měl/a zájem)? 35 40 15 10 23 5 14 59 100% 75% 50% 25% 0% 25% 50% 75% 100% NIKDY NĚKDY ČASTO VŽDY NIKDY NĚKDY ČASTO VŽDY Spokojenost pacientů s péčí 2012 80

Komunikace II Dílna HESTIA Terénní tým 1 2 3 4 Naslouchá Vám personál, když mluvíte o svých problémech, potížích, obavách (např. osobní problémy, záležitosti týkající se nemoci, medikace atd.)? 3,4 3,7 Projevuje personál dostatek pochopení pro Vaše problémy? 3,5 3,7 Poskytují Vám zde všechny informace, které potřebuje vědět o péči (službě) a jejím průběhu? 3,4 3,7 Máte možnost vyjadřovat se k průběhu poskytované péče a spolupodílet se na jejím průběhu? 3,1 3,5 Je zde možná spolupráce s Vaší rodinou či blízkými osobami (v případě, že byste o tuto spolupráci měl/a zájem)? 3,0 3,1 1 2 3 4 nikdy někdy často vždy Spokojenost pacientů s péčí 2012 81

Personál Dílna HESTIA Terénní tým Domníváte se, že personál je dostatečně odborně způsobilý? 35 55 55 27 73 Věnují Vám tolik času, kolik potřebujete? 35 55 10 32 68 Domníváte se, že je zde dobrá spolupráce mezi jednotlivými členy personálu? 35 60 5 36 59 Domníváte se, že je zde dostatek personálu? 35 55 555 18 50 27 Domníváte se, že zde dochází k častému střídání personálu? 10 30 60 32 32 23 14 100 75% 50% 25% 0% 25% 50% 75% 100 VŮBEC NE % TROCHU HODNĚ % MAXIMÁLNĚ VŮBEC NE TROCHU HODNĚ MAXIMÁLNĚ Spokojenost pacientů s péčí 2012 82

Personál II Dílna HESTIA Terénní tým 1 2 3 4 Domníváte se, že personál je dostatečně odborně způsobilý? 3,2 3,7 Věnují Vám tolik času, kolik potřebujete? 3,3 3,7 Domníváte se, že je zde dobrá spolupráce mezi jednotlivými členy personálu? 3,3 3,5 Domníváte se, že je zde dostatek personálu? 3,0 3,2 Domníváte se, že zde dochází k častému střídání personálu? 1,5 2,2 1 2 3 4 nikdy někdy často vždy Spokojenost pacientů s péčí 2012 83

Hodnocení služby Dílna HESTIA Terénní tým Domníváte se, že zde dodržují nárok na soukromí a mlčenlivost při nakládání s Vašimi osobními údaji a informacemi o Vás? Pomáhá Vám tato péče (služba) ke zlepšení Vašich potíží či osobní situace? 25 70 45 30 23 20 1055 32 77 59 Umožňuje Vám tato péče (služba) naplnění Vašich potřeb a osobních cílů? 45 50 55 41 55 Umožňuje Vám tato péče (služba) zapojení vlastní aktivity či uplatnění svých schopností? 55 30 15 5 5 36 55 Pomáhá Vám tato péče (služba) k lepšímu začlenění do společnosti? 35 35 20 105 9 41 45 Podporují a rozvíjí zde Vaši samostatnost? Vyhovuje Vám prostředí, uspořádání místností a materiální vybavení místa, v němž je péče (služba) poskytována? Byla omezena Vaše práva v důsledku toho, že jste se stal/a uživatelem této péče (něco nesmíte dělat nebo vlastnit, mít u sebe osobní věci aj.)? 45 55 35 25 20 20 14 5 5510 80 100 0 100 75% 50% 25% 0% 25% 50% 75% 100 % % VŮBEC NE TROCHU HODNĚ MAXIMÁLNĚ VŮBEC NE TROCHU HODNĚ MAXIMÁLNĚ 41 55 45 41 Spokojenost pacientů s péčí 2012 84

Služba Dílna HESTIA Terénní tým Domníváte se, že zde dodržují nárok na soukromí a mlčenlivost při nakládání s Vašimi osobními údaji a informacemi o Vás? Umožňuje Vám tato péče (služba) naplnění Vašich potřeb a osobních cílů? Pomáhá Vám tato péče (služba) ke zlepšení Vašich potíží či osobní situace? Umožňuje Vám tato péče (služba) zapojení vlastní aktivity či uplatnění svých schopností? 1 2 3 4 2,9 3,4 3,4 3,7 3,5 3,5 3,4 3,8 Výhrady pouze Hestia: malý prostor chybí TV Vyhovuje Vám prostředí, uspořádání místností a materiální vybavení místa, v němž je péče (služba) poskytována? Podporují a rozvíjí zde Vaši samostatnost? 3,4 3,3 3,4 3,3 chybí prostor na ping-pong Pomáhá Vám tato péče (služba) k lepšímu začlenění do společnosti? 1,0 3,0 3,3 Byla omezena Vaše práva v důsledku toho, že jste se stal/a uživatelem této péče (něco nesmíte dělat nebo vlastnit, mít u sebe osobní 1,4 1 2 3 4 nikdy někdy často vždy Spokojenost pacientů s péčí 2012 85

Dostupnost Dílna HESTIA Terénní tým Vyhovuje Vám lokalita, v níž je zařízení umístěno? 35 30 30 5 23 27 50 Vyhovuje Vám časová dostupnost této péče (např. provozní doba, lhůta na objednání, doba strávená v čekárně aj.)? 40 50 55 9 41 50 Domníváte se, že je zde zajištěna návaznost péče a spolupráce s jinými službami (zdravotnickými a sociálními)? 45 30 25 5 14 50 32 100 75% 50% 25% 0% 25% 50% 75% 100 % VŮBEC NE TROCHU HODNĚ % MAXIMÁLNĚ VŮBEC NE TROCHU HODNĚ MAXIMÁLNĚ Spokojenost pacientů s péčí 2012 86

Dostupnost a návaznost péče Vyhovuje Vám časová dostupnost této péče (např. provozní doba, lhůta na objednání, doba strávená v čekárně aj.)? Vyhovuje Vám lokalita, v níž je zařízení umístěno? Dílna HESTIA Terénní tým 1 2 3 4 3,3 3,4 3,0 3,3 Výhrady pouze Hestia: Vzdálenost od bydliště Načasování návštěvy na ráno/dopoledne Domníváte se, že je zde zajištěna návaznost péče a spolupráce s jinými službami (zdravotnickými a sociálními)? 3,1 3,2 1 2 3 4 Spolupráce: S psychology a psychiatry S rodinou nikdy někdy často vždy Spokojenost pacientů s péčí 2012 87

Další připomínky Dílna HESTIA: Větší diverzifikace sezení podle typu psychického onemocnění Více skupinových sezení s psychologem Terénní tým: spokojenost Spokojenost pacientů s péčí 2012 88

Dodavatel Proteq, spol. s r.o. Horova 36 500 02 Hradec Králové info@proteq.cz Spokojenost pacientů s péčí sběr a zpracování dat 2012 89

Příloha č. 5 Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje Vyhodnocení spolupráce sociálních a zdravotních služeb prostřednictvím dotazníkového šetření mezi uživateli služeb Říjen 2012/ Dodavatel: PROTEQ, s.r.o. / Horova 36, 500 02 Hradec Králové Studie byla zpracována v rámci Individuálního projektu Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 90

Charakteristiky výzkumu a respondentů Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 91

Charakteristiky studie Zadavatel: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Data Dotazník pro ošetřujícího lékaře a výpis z dokumentace údaje za 73 pacientů a jejich 872 návštěv v roce 2011 v psychiatrických zařízeních Karlovarského kraje Metody: Statistický popis pacientů a jejich návštěv zařazených do studie, srovnání skupin pacientů, vzájemné závislosti sledovaných charakteristik, hledání významných rozdílů mezi souborem pacientů, kteří během roku 2011 byli hospitalizováni a těch, kteří docházeli pouze ambulantně Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 92

Popis vzorku charakteristiky pacientů Do studie bylo zařazeno celkem 73 pacientů a jejich 872 návštěv v psychiatrických zařízeních a ordinacích Na jednoho pacienta v průměru připadá téměř 12 návštěv a pohybuje se od jedné zaznamenané návštěvy za rok do 48 návštěv v jednom roce Z těchto 73 pacientů byl cca stejný podíl mužů a žen, průměrný věk pacientů 43 let (rovnoměrné rozložení do věkových skupin cca 2/3 pacientů byly během roku 2011 hospitalizovány, ¾ pacientů pocházejí z okresu Karlovy Vary, pětina z okresu Sokolov, zbytek z okresu Cheb 2/5 pacientů s diagnózou F20, 12% s dg. F 25, u 2 pacientů došlo ke změně diagnózy během studie Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 93

Pohlaví vyrovnaný podíl mužů a žen žena 49% muž 51% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 94

Věk vyrovnané věkové skupiny Ø 43 let Šedesátníci 16% Do 29 let 22% Padesátníci 25% Třicátníci 18% Čtyřicátníci 19% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 95

Okres převaha pacientů z Karlovarského kraje Sokolov 20% Cheb 8% Karlovy Vary 72% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 96

Hospitalizace 2/3 pacientů alespoň jednou na PO nebo v PL Hospit. nebyla 34% Hospit. alespoň jednou 66% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 97

Diagnóza 38% F20, 12% F25, 8% F32 F 20 Schizofrenie 38 F 25 Schizoafektivní poruchy 12 F 32 Depresivní fáze 8 F 31 Bipolární afektivní porucha 4 Ostatní dg 15 Neznámé / neuvedeno 19 Změna diagnózy 3 0% 10% 20% 30% 40% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 98

Skupiny diagnóz - vysvětlivky 0 F000 F099 Organické duševní poruchy včetně symptomatických 1 F100 F199 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek 2 F200 F299 Schizofrenie poruchy schizotypální a poruchy s bludy 3 F300 F399 Afektivní poruchy (poruchy nálady) 4 F400 F489 Neurotické stresové a somatoformní poruchy 5 F500 F599 Syndromy poruch chování spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory 6 F600 F699 Poruchy osobnosti a chování u dospělých 7 F700 F799 Mentální retardace 8 F800 F899 Poruchy psychického vývoje 9 F900 F989 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 99

Diagnóza F200-F299 Schizofrenie poruchy schizotypální a poruchy s bludy 55 F300-F399 Afektivní poruchy (poruchy nálady) 14 F600-F699 Poruchy osobnosti a chování u dospělých 4 Ostatní 5 Změna diagnózy 3 Neuvedeno 19 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 100

101 Počet návštěv třetina velmi často a třetina pouze jednou 20 a více návštěv 27 15 až 19 návštěv 5 10 až 14 návštěv 5 až 9 návštěv 11 14 Ø 12 návštěv 2 až 4 návštěvy 14 1 návštěva 29 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování

100% pacientů s diagnózou F 42 pochází z okresu Cheb Mezi pacienty čtyřicátníky je významně více mužů než mezi pacienty jiných věkových skupin Ženy jsou více než je obvyklé zastoupeny mezi pacienty, kteří psychiatrická pracoviště navštěvují častěji Významně velký podíl mladých pacientů pochází z okresu Cheb Diagnózy jsou významně korelovány s věkem a frekvencí návštěv Věk je významně vyšší u pacientů s diagnózou F 31 Oba pacienti se změnou diagnózy vykazují vyšší frekvenci návštěv než je běžné Hlavní zjištění vzájemné souvislosti charakteristik pacientů Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 102

Analýza návštěvnosti - téměř polovina všech návštěv byla zaznamenána v psychiatrických ambulancích Psychiatrická ambulance 47 Fokus Lékař Psychologická ambulance PL Dobřany 14 9 9 9 PO Ostrov 8 praktický lékař Psychoterapeutický stacionář jiná PL 3 2 0 0% 10% 20% 30% 40% 50% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 103

Analýza návštěvnosti - zařízení se výrazně liší podle počtu návštěv, které za rok připadají na jednoho pacienta pacientů návštěv Psychiatrická ambulance 31 399 PO Ostrov 28 68 Počet návštěv na pacienta PL Dobřany Fokus Praktický lékař Psychologická ambulance Lékař 25 11 9 8 4 26 73 73 80 119 Psychiatr.amb. PO Ostrov PL Dobřany Fokus Prakt.lékař Psychol.amb. Lékař Psychoterap.stac. jiná PL 13 2 3 11 3 9 20 15 2 Psychoterapeutický stacionář 1 15 0 5 10 15 20 100 0 100 200 300 400 500 Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 104

Analýza návštěvnosti - většina pacientů navštívila v roce 2011 více než jedno zařízení Ø 1,6 zařízení 3 zařízení 9 pacientů 4 zařízení 5 pacientů 0 zařízení 7 pacientů 2 zařízení 19 pacientů 1 zařízení 33 pacientů Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 105

Původ pacienta - naprostá většina pacientů přichází k psychiatrovi od lékaře u většiny pacientů se jedná o jediný zdroj Lékař 50 2 zdroje 11 pacientů 3 zdroje 1 pacient 0 zdrojů 14 pacientů Rodina 9 jiný 13 1 zdroj 47 pacientů 0% 20% 40% 60% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 106

Analýza sezónnosti - návštěvy pacientů jsou mírně častější v podzimních a jarních měsících leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 7 7 8 9 9 8 7 7 9 10 10 10 4. Q 29% 1. Q 22% 3. Q 23% 2. Q 26% 0% 5% 10% 15% Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 107

Pacienti a jejich návštěvy v zařízeních Většina pacientů navštěvuje psychiatrickou ambulanci (PA) jednou měsíčně nebo častěji. Pokud jsou z PA převedeni do zařízení typu Fokus (F), docházejí cca 1x týdně. Návštěvy praktického lékaře (PL) jsou na těchto návštěvách nezávislé a odehrávají se ve svém vlastním pravidelném rytmu (tj. nedochází k přechodu pacienta od PL do PA, ale k paralelnímu navštěvování obou typů zařízení) Hospitalizace jsou více či méně pravidelné. Hospitalizace jsou rovněž nad rámec pravidelného rytmu a odehrávají se spíše paralelně k návštěvám PA. I docházení do zařízení typu Fokus bývá na návštěvách PA nezávislé a probíhá paralelně s vlastní frekvencí. Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 108

Pacienti a jejich návštěvy v zařízeních Diagnózy se mění málo a když tak pouze podle zařízení (tj. když je pacient veden ve dvou a více zařízeních, může tam být veden s odlišnou diagnózou) Hospitalizaci doporučuje lékař, do ostatních typů zařízení se pacienti dostávají z doporučení širšího spektra osob. U hospitalizace nelze vysledovat zřetelnou souvislost se žádnou ze sledovaných charakteristik Hospitalizace vykazuje poměrně výraznou sezónnost (vrcholy v dubnu a květnu a listopadu a prosinci) Bylo by dobré apriori rozlišovat chronické pacienty a pacienty s jednou náhlou příhodou vyžadující zásah. Jedná se zjevně o dvě naprosto odlišné skupiny osob a diagnóza toto rozlišení neřeší Návštěvy zařízení typu Fokus jsou obecně výrazně častější než návštěvy PA nebo PL Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 109

Dodavatel Proteq, spol. s r.o. Horova 36 500 02 Hradec Králové info@proteq.cz Průchodnost uživatelů péče mezi službami na území Karlovarského kraje 2011 sběr dat, 2012 zpracování 110

Příloha č. 6 Zjištění kvantity práce ve službách MUDr. Jan Stuchlík, 11. 8. 2012 Porovnávali jsme nově zřízené služby v Karlových Varech s obdobnými službami, které poskytuje sdružení Fokus Mladá Boleslav v jiných regionech. Cílem šetření bylo ověřit, zda se v karlovarských službách podařilo implementovat model používaný ve sdružení, tj. především, zda jsou služby poskytovány cílové skupině vážně dlouhodobě duševně nemocných (Seriously Mentally Ill, SMI) a zda počty klientů, intervencí a hodin přímé práce s klientem připadajících na jednoho pracovníka služby (a tedy i styl a organizace práce) jsou podobné již dříve zavedeným službám v jiných regionech. Nezabývali jsme se srovnáním se službami poskytovanými jinými poskytovateli, protože takové srovnání by znamenalo zajistit po dobu sledování identický způsob evidence práce, což přesahuje technické i finanční možnosti projektu. Na druhou stranu víme z předchozích zkušeností, že například služby realizované Fokusem Praha, Fokusem Vysočina nebo Péčí o duševní zdraví Pardubice se od námi používaného modelu liší jen velmi málo. Data pro srovnání služeb jsou čerpána z elektronické dokumentace (databáze klientů a výkonů), která je vedena ve všech službách sdružení. Jsou porovnávána data za 1. pololetí roku 2012. Srovnávána je struktura klientely (pohlaví, věk, diagnóza) a výkon služeb (počty klientů, počty intervencí, objem práce s klienty v hodinách v absolutních datech (reálná kapacita služby) i v údajích přepočtených na úvazek pracovníka přímo poskytujícího péči. Údaj o přepočtených úvazcích je kalkulován jako podíl dní skutečně odpracovaných pracovníky ve sledovaném období a počtu pracovních dní v tomto období. Promítají se do něj tedy i dovolené a pracovní neschopnosti. U terénní sociální rehabilitace jsou srovnávány terénní týmy (case management) v Karlových Varech, Mladé Boleslavi a Nymburku. Do srovnání není zařazen terénní tým v Kolíně, protože byl zřízen až v dubnu 2012. V Karlových Varech sociálně terapeutická dílna sdílí prostory s centrem sociální rehabilitace a dochází tak k prolínání klientů i programů. V Nymburce je identické uspořádání, ale v Mladé Boleslavi a v Kolíně jsou centra sociální rehabilitace oddělena od dílen. Za Mladou Boleslav a Kolín byla proto pro srovnání použita kumulovaná data zahrnující centrum sociální rehabilitace i sociálně terapeutickou dílnu. 111

Terénní sociální rehabilitace Srovnání klientely Data Středisko Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk abs % abs % abs % Celkem 138 100,00% 144 100,00% 132 100,00% Pohlaví Věk muži 64 46,38% 79 54,86% 61 46,21% ženy 74 53,62% 65 45,14% 71 53,79% 0-17 0 0,00% 0 0,00% 1 0,76% 18-24 13 9,42% 8 5,56% 9 6,82% 25-39 55 39,86% 52 36,11% 54 40,91% 40-59 55 39,86% 69 47,92% 59 44,70% 60 a více 15 10,87% 15 10,42% 9 6,82% Dg. *) F0.. 7 5,07% 2 1,39% 3 2,27% F1.. 1 0,72% 0 0,00% 2 1,52% F2.. 78 56,52% 94 65,28% 69 52,27% F3.. 10 7,25% 10 6,94% 9 6,82% F4.. 4 2,90% 5 3,47% 7 5,30% F5.. 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% F6.. 14 10,14% 6 4,17% 9 6,82% F7.. 1 0,72% 6 4,17% 1 0,76% F8.. 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% F9.. 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% nezjištěno 23 16,67% 21 14,58% 32 24,24% *) F0.. Organické poruchy F1.. Závislosti F2.. Schizofrenie F3.. Poruchy nálady F4.. Neurózy 112

F5.. Poruchy příjmu potravy, spánku F6.. Poruchy osobnosti F7.. Mentální retardace F8.. Poruchy psychického vývoje F9.. Poruchy chování v dětství Rozdělení klientů podle pohlaví Karlovy Vary muži ženy 46% 54% Mladá Boleslav muži ženy 45% 55% 113

Nymburk muži ženy 46% 54% Rozdělení klientů podle věku Karlovy Vary 0-17 18-24 25-39 40-59 60 a více 0% 11% 9% 40% 40% Mladá Boleslav 0-17 18-24 25-39 40-59 60 a více 0% 10% 6% 36% 48% 114

Nymburk 0-17 18-24 25-39 40-59 60 a více 1% 7% 7% 44% 41% Rozdělení klientů podle diagnózy Karlovy Vary F0.. F1.. F2.. F3.. F4.. F5.. F6.. F7.. F8.. F9.. nezjištěno Mladá Boleslav F0.. F1.. F2.. F3.. F4.. F5.. F6.. F7.. F8.. F9.. nezjištěno 115

Nymburk F0.. F1.. F2.. F3.. F4.. F5.. F6.. F7.. F8.. F9.. nezjištěno Shrnutí Klientela sledovaných služeb je zcela srovnatelná. Služby využívají ve všech sledovaných službách ženy přibližně stejně často jako muži. Ve všech srovnávaných službách tvoří dospělí klienti 1 v produktivním věku přibližně 90 % uživatelů. Ve všech srovnávaných službách představují uživatelé s diagnózou psychózy schizofrenního okruhu (F20 29) největší skupinu a je jich více než 50 %, respektive více než 60 %, pokud předpokládáme, že skupina uživatelů, u nichž není diagnóza dosud zjištěna (15 24 % cílové skupiny) má obdobné diagnostické složení jako zbylá část souboru. Dalšími dvěma významnými skupinami (do 10 %) jsou ve všech srovnávaných službách klienti s diagnózou poruchy osobnosti (F60 69) a afektivní porucha (F30 39). Ostatní diagnostické okruhy nejsou zastoupeny buď vůbec, nebo zcela ojediněle. Karlovarská služba se tedy neodchyluje od nastaveného vymezení cílové skupiny a diagnostické rozložení jejích uživatelů přesně odpovídá obvyklému vymezení cílové skupiny SMI 2. 1 Všechny služby jsou registrovány pro dospělé klienty. I když vážné duševní onemocnění může vzniknout v dětském věku, velmi zřídka bývá jednoznačně diagnostikováno a pro nemocného i rodinu je obvykle problematické tuto skutečnost přijmout, takže služby určené pro duševně nemocné odmítají. Účelné je pro skupinu mladých nemocných nebo nemocí ohrožených lidí vytvářet zcela samostatné a tím méně stigmatizující služby. V ČR zatím tyto služby zcela chybí, a proto ve zcela ojedinělých případech pracujeme i s dospívajícím klientem, samozřejmě pouze se souhlasem zákonného zástupce. 2 SMI - Seriously Mentally Ill (vážně duševně nemocní) 116

Přepočteno na úvazek Hrubá data Srovnání výkonů služeb Data Karlovy Vary Středisko Mladá Boleslav Nymburk Počet klientů v péči 138,00 144,00 132,00 Počet intervencí 2 812,00 3 391,00 2 059,00 Hodiny práce s klienty 1 160,45 1 638,28 1 329,17 Průměrná délka intervence v minutách 24,76 28,99 38,73 Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči 4,98 6,46 4,38 Počet klientů v péči 27,71 22,29 30,14 Počet intervencí 564,66 524,92 470,09 Hodiny práce s klienty 233,02 253,60 303,46 Průměrná délka intervence v minutách 24,76 28,99 38,73 117

Grafy Počet klientů v péči Počet intervencí 35 30 25 20 15 10 5 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Počet klientů v péči 600 500 400 300 200 100 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Počet intervencí Hodiny práce s klienty Průměrná délka intervence v minutách 350 300 250 200 150 100 50 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Hodiny práce s klienty 40 30 20 10 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Průměrná délka intervence v minutách 118

Shrnutí Počty klientů na jednoho pracovníka reálně nemají příliš velký rozptyl, což je dáno tím, že všechny tři sledované týmy pracují podle téže metodiky zahrnující i doporučené maximální počty klientů. Jeden case manager má aktuálně v péči nejvýše 12 klientů s vyšší potřebou péče, s nimiž je třeba se pravidelně setkávat v intervalech nejdéle jeden týden, počet klientů s nízkou potřebou péče (například klienti, kteří jsou zařazeni do docházkového programu a úkolem case managera je zejména monitorovat stav klienta a průběh individuálního plánu) není striktně omezen a bývá 10 15. Rozdíly v počtech klientů za delší časové období jsou pak dány zejména podílem klientů, kteří jsou v péči týmu krátkodobě. Tedy zejména klientů, kteří potřebují služby, které jim case manager nemůže poskytnout či zprostředkovat, a klientů kteří byli do služby doporučeni, aniž by sami považovali takovou podporu za potřebnou. Nejvyšší podíl klientů v dlouhodobé péči tak má boleslavská služba, která existuje mnoho let a spolupracující psychiatři v ambulancích i lůžkové péči mají nejdelší zkušenost a tím také přesnější odhad ve výběru doporučovaných klientů a v neposlední řadě i lepší schopnost klientům a rodinným příslušníkům vysvětlovat význam a možné přínosy využívání služby. Podstatný vliv má také fakt, že boleslavský tým má k dispozici nejširší nabídku dalších služeb, které mohou klienti využít. Karlovarská služba vykazuje ve srovnání s ostatními relativně nižší počet hodin práce s klienty, což je dáno tím, že ostatní srovnávané služby mají technický a provozní servis zajištěný ve vyšší míře pracovníky mimo tým. Vliv má také to, že zvolený způsob výpočtu přepočtených úvazků nezohledňuje čas, kteří pracovníci strávili tréninkem a vzděláváním. Přitom časová zátěž daná tréninkem a vzděláváním je samozřejmě u nových týmů vyšší. Význam může mít také horší dopravní situace v regionu (čas dopravy za klientem není zaznamenáván). Na druhou stranu vykazuje karlovarská služba poměrně vysoký počet intervencí, a tedy i kratší průměrnou dobu intervence, což je dáno vyšším počtem krátkých, zejména telefonických kontaktů s klienty. Příčinou bude opět zejména dopravní situace v regionu a fakt, že karlovarská služba neměla na rozdíl od obou srovnávaných k dispozici automobil. Rozptyl hodnot u všech sledovaných ukazatelů je poměrně malý, což svědčí o vysoké adherenci karlovarské služby k nastavené metodice a vzhledem ke krátké době existence služby také o jejím velmi uspokojivém fungování. 119

Sociálně terapeutická dílna Srovnání klientely Data Středisko Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Kolín abs % abs % abs % abs % Celkem 64 100,00% 117 100,00% 57 100,00% 66 100,00% Pohlaví Věk muži 32 50,00% 59 50,43% 33 57,89% 27 40,91% ženy 32 50,00% 58 49,57% 24 42,11% 39 59,09% 0-17 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 18-24 5 7,81% 15 12,82% 4 7,02% 2 3,03% 25-39 26 40,63% 52 44,44% 19 33,33% 29 43,94% 40-59 27 42,19% 33 28,21% 30 52,63% 26 39,39% 60 a více 6 9,38% 17 14,53% 4 7,02% 9 13,64% 120

Středisko Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Kolín abs % abs % abs % abs % Celkem 64 100,00% 117 100,00% 57 100,00% 66 100,00% Dg. *) F0.. 4 6,25% 1 0,85% 1 1,75% 0 0,00% F1.. 0 0,00% 2 1,71% 0 0,00% 0 0,00% F2.. 38 59,38% 45 38,46% 35 61,40% 34 51,52% F3.. 4 6,25% 4 3,42% 5 8,77% 9 13,64% F4.. 1 1,56% 2 1,71% 2 3,51% 4 6,06% F5.. 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% F6.. 4 6,25% 4 3,42% 1 1,75% 10 15,15% F7.. 0 0,00% 2 1,71% 1 1,75% 2 3,03% F8.. 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% F9.. 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% 0 0,00% nezjištěno 13 20,31% 57 48,72% 12 21,05% 7 10,61% *) F0.. Organické poruchy F1.. Závislosti F2.. Schizofrenie F3.. Poruchy nálady F4.. Neurózy F5.. Poruchy příjmu potravy, spánku F6.. Poruchy osobnosti F7.. Mentální retardace F8.. Poruchy psychického vývoje F9.. Poruchy chování v dětství 121

Rozdělení klientů podle pohlaví Karlovy Vary Mladá Boleslav muži ženy muži ženy 50% 50% 50% 50% Nymburk Kolín muži ženy muži ženy 42% 41% 58% 59% 122

Rozdělení klientů podle věku Karlovy Vary Mladá Boleslav 0-17 18-24 25-39 40-59 60 a více 0% 0-17 18-24 25-39 40-59 60 a více 0% 9% 8% 15% 13% 42% 41% 28% 44% Nymburk 0-17 18-24 25-39 40-59 60 a více 0% Kolín 0-17 18-24 25-39 40-59 60 a více 0% 3% 7% 7% 14% 33% 44% 53% 39% 123

124 Rozdělení klientů podle diagnosy Karlovy Vary F0.. F1.. F2.. F3.. F4.. F5.. F6.. F7.. F8.. F9.. nezjištěno Mladá Boleslav F0.. F1.. F2.. F3.. F4.. F5.. F6.. F7.. F8.. F9.. nezjištěno Nymburk F0.. F1.. F2.. F3.. F4.. F5.. F6.. F7.. F8.. F9.. nezjištěno Kolín F0.. F1.. F2.. F3.. F4.. F5.. F6.. F7.. F8.. F9.. nezjištěno

Shrnutí Klientela sledovaných služeb je velmi podobná. Ve všech srovnávaných službách tvoří dospělí klienti v produktivním věku přibližně 85 % uživatelů. Je patrné vyšší zastoupení starších klientů než v terénní sociální rehabilitaci, což je typické, protože mladší klienti častěji vnímají sociálně terapeutické dílny a skupinové programy obecně jako stigmatizující a preferují individuální práci. Ve všech srovnávaných službách představují uživatelé s diagnózou psychózy schizofrenního okruhu (F20 29) největší skupinu (50 60 %). Dalšími dvěma významnými skupinami (do 10 %) jsou ve všech srovnávaných službách klienti s diagnózou poruchy osobnosti (F60 69) a afektivní porucha (F30 39). Ostatní diagnostické okruhy nejsou zastoupeny buď vůbec, nebo zcela ojediněle. Zdánlivou výjimkou je služba v Mladé Boleslavi, kde je výrazně vyšší podíl klientů, u nichž není v dokumentaci zaznamenána diagnóza. Tento program na rozdíl od ostatních sledovaných služeb využívají také pacienti aktuálně hospitalizovaní v PL Kosmonosy. Část těchto klientů má bydliště mimo region, takže po skončení hospitalizace služby Fokusu Mladá Boleslav nevyužívají a během několika málo návštěv v docházkovém programu není prostor pro vytvoření kompletnější dokumentace. Vzhledem k tomu, že program využívají zejména pacienti příjmového oddělení K20 určeného zejména pro psychotické pacienty, je jisté, že i v této nediagnostikované skupině výrazně převažují klienti s dg. F20. Karlovarská služba se neodchyluje od nastaveného vymezení cílové skupiny a diagnostické rozložení jejích uživatelů přesně odpovídá obvyklému vymezení cílové skupiny SMI. 125

Přepočteno na úvazek Hrubá data Srovnání výkonů služeb Data Karlovy Vary Středisko Mladá Boleslav Nymburk Kolín Počet klientů v péči 64,00 117,00 57,00 66,00 Počet intervencí 1 568,00 1 750,00 891,00 2 171,00 Hodiny práce s klienty 3 388,00 4 965,00 2 834,00 4 263,00 Průměrná délka intervence v minutách 129,64 170,23 190,84 117,82 Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči 3,57 3,20 3,76 4,07 Počet klientů v péči 17,93 36,56 15,16 16,22 Počet intervencí 439,22 546,88 236,97 533,42 Hodiny práce s klienty 949,02 1 551,56 753,72 1 047,42 Průměrná délka intervence v minutách 129,64 170,23 190,84 117,82 126

Grafy Počet klientů v péči Počet intervencí 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Kolín 600 500 400 300 200 100 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Kolín Hodiny práce s klienty Průměrná délka intervence v minutách 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Kolín 200 150 100 50 0 Karlovy Vary Mladá Boleslav Nymburk Kolín 127