Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Hana Brázdilová Datum 5. 4. 2014 Ročník 7. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor Český jazyk a literatura Tematický okruh Rozvoj čtenářské gramotnosti Téma Rozvoj čtenářské gramotnosti 3 Metodický list/anotace Na základě přečteného textu žáci odpovídají na otázky. Přeházené věty dalšího textu skládají podle smyslu tak, jak byly pravděpodobně původně uspořádány. Lze budovat mezipředmětové vztahy s přírodopisem. Typ DUMu Pracovní list Jazyk čeština Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Žák vyhledá informaci v přiměřeně náročném textu. Speciální vzdělávací Žádné potřeby Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání - druhý stupeň Typická věková skupina 12-15
Zrak zvířat: vidí lépe, nebo hůře než my? Naše vidění, stejně jako u ostatních zvířat, je založeno na vnímání světla. Věci kolem nás buď pohlcují světlo, nebo vysílají elektromagnetické vlny. Abychom všechno viděli ve skutečné podobě, potřebujeme, aby naše oko dokázalo tyto vjemy zachytit, poslat výsledné signály do mozku, který nám teprve složí výsledný obraz. Vidí méně a přitom více Na první pohled jde o nesmysl, ale při podrobnějším zkoumání zjistíme, že je to skutečnost. Zvířata většinou nevnímají tolik barev jako my, až na některé výjimky nevidí tak ostře a navíc si jejich nedokonalý mozek nedokáže některé vizuální vjemy propojit. Příkladem může být skutečnost, že většina zvířat se nedokáže ztotožnit se svým vlastním obrazem v zrcadle. Na druhé straně díky tomu, že mají ve většině případů oči posazené po stranách hlavy, je jejich záběr vidění mnohem širší. Například zajíc nebo kůň nemusí otáčet hlavu, aby viděl nejen to, co je před ním a na bocích, ale i vzadu. Jejich zorný úhel se blíží 360 stupňům na rozdíl od nás, kteří máme rozhled do 200 stupňů. V noci jsme v nevýhodě Obdivu si zaslouží zrak nočních šelem a dravců. Jejich oko dokáže vytvořit plastický obraz jako oko člověka, nicméně stavba jejich očí je odlišná. Jsou více vyklenuté, větší a za sítnicí mají reflexní vrstvu odrážející dopadající světlo. Světelné paprsky tak procházejí stejnou cestou ještě jednou a znásobují výsledný obraz. Tato reflexní vrstva způsobuje i ono známé světélkování očí kočky nebo psa, které svítí například při dopadu světla z reflektorů auta. Sítnice nočních lovců ještě obsahuje mnohem větší počet tyčinek zvyšujících ve tmě citlivost na světelné paprsky. Za denního osvětlení se musí jejich oči chránit, a tak se zúží do úzkých štěrbinek, jak to známe u kočkovitých šelem. Proč mají šelmy oči vpředu? Jsou totiž, stejně jako člověk, lovci, predátoři, kteří potřebují vidět ostrý, plastický obraz své kořisti. To jim umožňuje postavení očí vedle sebe vpředu na hlavě. Toto umístění očí poskytuje největší hloubku ostrosti a umožňuje přesně odhadnout vzdálenost ke kořisti tak, aby byl útok úspěšný. Lovná zvěř nepotřebuje vidět tak ostře dopředu, ale zrak ji musí chránit před útokem, ať už přijde z kterékoliv strany. Na první pohled tak podle postavení očí poznáme predátora a jeho oběť. Evoluce, mocná čarodějka Většina zvířat má problémy s rozeznáváním barev. Proč se u nich nevyvinulo barevné vidění jako u člověka? Podle vědců jde o výsledek miliony let trvajícího evolučního procesu. Zvířata barvy prostě nepotřebují rozeznávat. Všechna totiž potřebují především dobře vidět i v noci. V našem oku máme dva druhy receptorů citlivých na světlo. Za prvé čípky, které sice reagují na barvy, ale za slabého osvětlení nejsou k ničemu. Za druhé jsou to tyčinky, velmi citlivé právě na světlo. Pro přežití, buď v roli kořisti, nebo v roli lovce, byl důležitý tedy především počet tyčinek. Člověku, díky jeho mozkovým aktivitám a vzrůstající inteligenci, se hodil k poznávání okolního světa v plných barvách spíše větší počet čípků. (Přeučil, Pavel: Zrak zvířat. Vidí lépe, nebo hůře než my? Svět na dlani. 2014, č. 2, s. 26. ISSN 1805-5257)
Otázky k textu: 1. Vysvětlete, co myslí autor svým podnadpisem Vidí méně a přitom více. 2. Čím se liší zrak člověka a zvířete, co se týče schopností nočního vidění? (Najděte všechny rozdíly!) 3. Proč v přírodovědných dokumentech svítí oči hyenám, lvům a dalším zvířatům, ale lidem ne? 4. Proč má vaše kočka přes den své zornice jen jako úzké svislé škvíry? 5. Jak poznám, jestli je neznámé zvíře přede mnou lovec, nebo kořist? 6. Čím autor vysvětluje, že lidé vidí barevně lépe než zvířata? 7. Jak se nazývají receptory v oku, které umožňují naše vidění? Čím se od sebe tyto druhy liší?
Pomíchaly se nám věty z navazujícího článku. Poskládej je znovu tak, aby to dávalo smysl. Kočka má oči lovce a. Vzhledem k tomu, že mají oči posazené poměrně blízko sebe, mají také malý úhel rozhledu, necelých 180 stupňů. b. Možná vnímají určitý stupeň zabarvení předmětů, ale ve výsledku nedokážou jednotlivé barvy odlišit. c. Obrovskou výhodu jim dává i schopnost nočního vidění, která je popsána výše. d. To jim však poskytuje dobré prostorové vidění a dokážou tak na svoji kořist přesně zaostřit. e. Všechny kočkovité šelmy s největší pravděpodobností vůbec nerozlišují barvy. (Přeučil, Pavel: Zrak zvířat. Vidí lépe, nebo hůře než my? Svět na dlani. 2014, č. 2, s. 26. ISSN 1805-5257)
Řešení: Zrak zvířat: vidí lépe, nebo hůře než my? 1. Zvířata nevnímají tolik barev jako my (= vidí tedy méně), jejich mozek nedokáže některé vjemy propojit, ale díky tomu, že mají větší zorný úhel než my, vidí více a ani nemusí otáčet hlavou. 2. Zvířecí oko je více vyklenuté, větší a za sítnicí má reflexní vrstvu odrážející dopadající světlo, což způsobuje znásobení výsledného obrazu, navíc sítnice zvířat obsahuje větší počet tyčinek zvyšujících ve tmě citlivost na světelné paprsky. 3. Za sítnicí mají noční lovci reflexní vrstvu odrážející dopadající světlo - toto způsobuje světélkování očí, pokud na ně ovšem dopadá silné světlo, např. reflektor auta. 4. Její citlivé oči se musí chránit před velkým množstvím dopadajícího světla. 5. Lovec mívá oči postaveny vpředu na hlavě (např. kočkovité šelmy), kořist naopak po stranách hlavy. 6. Je to díky evoluci - mozkové aktivity člověka a jeho rostoucí inteligence upřednostnila barevné vidění přes den. 7. Čípky a tyčinky - čípky reagují na barvy, ale za slabého osvětlení jsou k ničemu, a tyčinky, které zase vnímají právě jen světlo. Kočka má oči lovce Jednotlivé části jdou za sebou takto: e, b, a, d, c Pro kontrolu celý text: Všechny kočkovité šelmy s největší pravděpodobností vůbec nerozlišují barvy. Možná vnímají určitý stupeň zabarvení předmětů, ale ve výsledku nedokážou jednotlivé barvy odlišit. Vzhledem k tomu, že mají oči posazené poměrně blízko sebe, mají také malý úhel rozhledu, necelých 180 stupňů. To jim však poskytuje dobré prostorové vidění a dokážou tak na svoji kořist přesně zaostřit. Obrovskou výhodu jim dává i schopnost nočního vidění, která je popsána výše. Zdroje: Přeučil, Pavel: Zrak zvířat. Vidí lépe, nebo hůře než my? Svět na dlani. 2014, č. 2, s. 26-29. ISSN 1805-5257