âíslo 7 ROâNÍK 16 19. ZÁ Í 2005 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Proã se bojí odborû? Záfií a s ním spojen zaãátek kolního roku znamená definitivní návrat od mofií, rybníkû, z lesû a chat ke kaïdodenním povinnostem a realitû v edního dne. Jedním z témat, která se v tomto období objevila v na ich sdûlovacích prostfiedcích, jsou problémy, s nimiï se setkávají zamûstnanci nûkter ch firem v souvislosti se svou prací v odborech. Opakovanû se dozvídáme o managementech firem, které nabízejí hory, doly sv m zamûstnancûm, pokud z odborû vystoupí, ãi o aï hysterick ch reakcích na vznik odborové organizace, provázen ch v hrûïkami okamïitého vyhození z práce. Aãkoliv na první a moïná i druh pohled vypadají takové zprávy negativnû, vnímám v nich velmi pozitivní podstatu. Není samozfiejmû dobré, pokud ãlovûk musí ãelit ãasto nevybíravému nátlaku, kdyï jen realizuje jedno ze sv ch V â Í S L E : K problematice kolektivního vyjednávání (str. 4) Vymáhání práv a nárokû vypl vajících z pracovnûprávních vztahû (pfiíloha) základních ústavních práv, jímï sdruïování v odborech bezesporu je. Podobné reakce v ak svûdãí o síle a nepopíratelném vlivu a v znamu odborû pro jejich ãleny. VÏdyÈ kdyby byla odborová organizace slabá, bez reálného vlivu, nikdo by se jejího vzniku neobával a odmítavé reakce managementu by nemûly Ïádn smysl. Je pfiitom zajímavé, Ïe negativnû na vznik odborû reagují jak stfiední firmy s ryze domácími vlastníky, tak i velké spoleãnosti ovládané zahraniãním kapitálem. Nûco podobného by si ve své vlasti nemohly dovolit, protoïe by to znamenalo konec jejich dobrého jména. KdyÏ jsme pfied skoro estnácti lety cinkali na námûstích klíãi, na ím vzorem byla bezesporu západní demokracie a pomûry v ní. A to stále trvá. Ale podle v eho máme je tû velk kus pfied sebou. Simona Bauerová Z poznatkû o úrovni odmûàování a péãe o zamûstnance Odborov svaz UNIOS provádí jiï od roku 1999 prûzkum zamûfien na zji tûní informací o úrovni odmûàování a péãe o zamûstnance v bytov ch druïstvech a v podnicích vefiejnû prospû n ch a technick ch sluïeb. KaÏdoroãnû zasíláme odborov m organizacím dotazník pro získání podkladû od jednotliv ch subjektû. Získané údaje sumarizujeme a v sledky na vyïádání zasíláme jednotliv m odborov m organizacím. Takto získané údaje slouïí odborov m organizacím jako podklad pro kolektivní vyjednávání v dal ím období. Bytová druïstva V leto ním roce jsme dotazník zaslali 82 odborov m organizacím bytov ch druïstev. Do doby zpracování jsme obdrïeli vyplnûné formuláfie od 37 odborov ch organizací. Ze sumarizace poskytnut ch údajû vypl vá, Ïe: prûmûrn v dûlek v bytov ch druïstvech byl za rok 2003 dosaïen ve v i 16 127 Kã, za rok 2004 byl 17 113 Kã (prûmûrn v dûlek v roce 2004 vzrostl oproti roku 2003 o 6,1 %), nárûst mezd byl sjednán: - pro rok 2002 v prûmûru 5,1 % (v rozpûtí 1,8-7,5 %), - pro rok 2003 v prûmûru 4,9 % (v rozpûtí 3-7,5 %), - pro rok 2004 v prûmûru 4,03 % (v rozpûtí 1-7,5 %), - pro rok 2005 v prûmûru 4,52 % (v rozpûtí 2-8 %), dovolená byla nav ena o jeden t den v 34 pfiípadech, tj. 91,89 %, a o dva t dny ve tfiech pfiípadech, pracovní doba 37,5 hodin sjednána ve 20 pfiípadech, tj. 54,05 %, závodní stravování upraveno ve 34 kolektivních smlouvách, pfiíspûvek zamûstnavatele je sjednán v prûmûru ve v i 31,03 Kã nebo ve v i 55 % nákladû na jedno hlavní jídlo. Cena jídla pro zamûstnance se pohybuje v prûmûru ve v i 18,47 Kã. pfiíspûvek na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem se pohybuje ve v i od 160 do 650 Kã, byl sjednán ve 14 pfiípadech; pfiíspûvek na Ïivotní kapitálové poji tûní sjednán ve v i 250 aï 666 Kã, zamûstnavatelé tvofií sociální fond ve 30 pfiípadech a odborová organizace vût inou spolurozhoduje o jeho tvorbû a ãerpání prostfiedkû fondu. Podniky vefiejnû prospû n ch a technick ch sluïeb Dotazník jsme zaslali odborov m organizacím 120 podnikû technick ch sluïeb evidovan ch u svazu. Do doby zpracování jsme obdrïeli vyplnûné formuláfie od 38 odborov ch organizací. Ze sumarizace údajû mûïeme napfiíklad uvést, Ïe: prûmûrn v dûlek za rok 2003 byl ve v i 13 109 Kã, za rok 2004 ve v i 14 097 Kã, prûmûrn v dûlek v pfiíspûvkov ch organizacích (odmûàování podle zákona ã. 143/1992 Sb.) byl v roce 2003 ve v i 12 751 Kã a v roce 2004 ve v i 13 731 Kã, v podnikatelsk ch organizacích (odmûàování podle zákona ã. 1/1992 Sb.) byl v roce 2003 ve v i 13 467 Kã a v roce 2004 ve v i 14 463 Kã, prûmûrn v dûlek a zafiazení do tarifních tfiíd v pfiíspûvkov ch organizacích v roce 2004 u profesí: dûlník svozu domovního odpadu 11 467 Kã (tar. tfi. 3), fiidiã speciálních vozû 14 966 Kã (tar. tfi. 6), dûlník - ãi tûní mûsta 12 127 Kã (tar. tfi. 4), prûmûrn v dûlek a zafiazení do tarifních tfiíd v podnikatelsk ch organizacích v roce 2004 u profesí: dûlník svozu domovního odpadu 13 027 Kã (tar. tfi. 3), fiidiã speciálních vozû Nohejbalisté a stolní tenisté se opût se li na Vr ovû, více ãtûte na str.7. 15 867 Kã (tar. tfi. 5), dûlník - ãi tûní mûsta 10 610 Kã (tar. tfi. 2), mzdov nárûst pro rok 2005 byl sjednán v prûmûru 4,90 % (v rozpûtí od 2 do 8 %), dovolená nav ená o jeden t den byla sjednána u 26 z 29 podnikatelsk ch subjektû, pracovní doba 37,5 hod. t dnû byla sjednána pouze ve dvou pfiípadech, pfiíspûvek zamûstnavatele na stravování zamûstnancû je sjednán ve 34 pfiípadech v prûmûrné v i 28,09 Kã na jedno hlavní jídlo, cena stravenky pro zamûstnance se pohybuje v rozmezí 10-36 Kã, penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem bylo sjednáno ve 13 pfiípadech v rozpûtí od 100 do 500 Kã, pfiíspûvek na Ïivotní kapitálové poji tûní se pohybuje v rozpûtí od 200 do 666 Kã. Pokud máte zájem o kompletní zpracované údaje, mûïete si je vyïádat na centrále odborového svazu, popfiípadû na kontaktních místech. Podniky tepelného hospodáfiství V leto ním roce jsme poprvé oslovili také odborové organizace, které pûsobí v podnicích tepelného hospodáfiství. Dotazník jsme zaslali 27 odborov m organizacím evidovan m u svazu. Pro zpracování jsme obdrïeli vyplnûné formuláfie od 14 odborov ch organizací. Z poskytnut ch údajû mûïeme napfiíklad uvést: prûmûrn v dûlek v podnicích za rok 2003 byl ve v i 15 917 Kã, prûmûrn v dûlek v podnicích za rok 2004 byl ve v i 17 504 Kã, v kolektivních smlouvách byl pro rok 2005 sjednán mzdov nárûst v prûmûru 3,3 %, v jednotliv ch pfiípadech se pohyboval v rozmezí od 2 do 6 %, pro rok 2004 byl nárûst sjednán v prûmûru ve v i 3,89 %, pfiíplatek za práci v noci je poskytován v prûmûrné v i 8 Kã/hod., v e pfiíplatku se pohybuje v rozmezí od 6 do 13,20 Kã, (Pokraãování na str. 2)
Zv ení platû státním zamûstnancûm Odboráfii se se zástupci vlády dohodli na tom, Ïe objem penûz na rûst platû ve vefiejném sektoru vzroste v pfií tím roce o 4,5 procenta. Podle ministerstva financí nebude vy í rûst mezd znamenat prohloubení schodku státního rozpoãtu. Podle pfiedsedkynû Odborového svazu státních orgánû a organizací Aleny Vondrové se rûst dotkne asi 733 000 lidí, ktefií pro stát pracují. Vzhledem k tomu, Ïe jde o nav ení objemu prostfiedkû na mzdy, kaïdému se plat zv í rûznû. PrÛmûrn plat by mohl vzrûst mezi pûti aï esti procenty, uvedla Vondrová. Odbory pûvodnû poïadovaly nav ení o 4,5 procenta, pozdûji poïadavek zv ily na pût procent. Ministerstvo financí navrhovalo 2,5 procenta, jedná se tedy o velmi pfiijateln kompromis. (7. 9.) Oslava v roãí Solidarity Více neï 100 000 lidí pfiilákal do lodûnic v severopolském GdaÀsku koncert francouzského hudebníka Jeana Michela Jarreho. Koncert se konal u pfiíleïitosti oslav 25. v roãí vzniku legendární Solidarity, prvního nezávislého odborového hnutí v nûkdej ím socialistickém bloku, které pfiispûlo k pádu totalitních reïimû ve v chodní Evropû. Mezi diváky bylo také mnoho v znamn ch hostû, pfiijel také nûkdej í vûdce Solidarity a pozdûj í polsk prezident Lech Walesa. S ohledem na pozdûj í v voj sovûtského bloku lze datum 31. srpna 1980 oznaãit za pfielomové. Pfied 25 lety byla v GdaÀsku zaloïena organizace, která zásadním zpûsobem ovlivnila dal í v voj nejen Polska, ale i ostatních komunistick ch zemí v chodní Evropy. Nezávislé odborové hnutí, které pozdûji dostalo název Solidarita, bylo první svého druhu za Ïeleznou oponou a stalo se pfiedobrazem a symbolem odporu vûãi zvûli a nesvobodû komunistického reïimu. (30. 8.) Zv ení minimální mzdy Ministr práce a sociálních vûcí Zdenûk kromach (âssd) chce v pfií tím roce radikálnû zv - it minimální mzdu, a to témûfi o tisíc korun. Návrh, jehoï cílem je více motivovat obãany k hledání zamûstnání, nyní prochází pfiipomínkov m fiízením na ministerstvu. Zatímco odbory kromachûv zámûr vítají, zamûstnavatelé jsou jednoznaãnû proti. RÛst minimální mzdy, která dnes dosahuje 7185 korun, má b t podle kromacha rozloïen do dvou krokû. V lednu 2006 by se mûla zvednout o 475 na 7660 korun a v ãervenci o dal ích 475 korun na koneãn ch 8135 Kã. Pokud návrhu pfiitaká vláda, dosáhne v pfií tím roce ãistá minimální mzda témûfi 43 procent ãisté prûmûrné mzdy v zemi. Podle kromacha by se tak âeská republika pfiiblíïila praxi Evropské unie, kde je bûïné, Ïe minimální mzda dosahuje pfiibliïnû poloviny prûmûrného platu. (26. 8.) Odbory IG Metall odmítají propou tûní Nûmeck odborov svaz IG Metall razantnû odmítl zavírání závodû nebo ru ení pracovních míst u nejvût í evropské automobilky Volkswagen. Reagoval tak na to, Ïe éf Volkswagenu ve stfiedu nadhodil moïnost tûchto krokû. Generální fieditel koncernu zdûraznil nutnost urychlit sniïování osobních nákladû a naznaãil drastické úspory v evropsk ch továrnách firmy, které nejsou schopny vyváïet do USA a dal ích zemí se ziskem. Dodal pfiitom, Ïe jestliïe nûjak nûmeck závod nedokáïe vyváïet do USA se ziskem, pak nemá dlouhodobou budoucnost. Cílem spoleãnosti je sníïit personální náklady o dvû miliardy eur. (25. 8.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Zasedání v konného v boru na eho svazu JiÏ páté zasedání v konného v boru OS UNIOS se konalo 23. ãervna 2005 v hotelu Ol anka v Praze. V úvodu, po ovûfiení zápisu z minulého zasedání, nechal pfiedseda svazu Karel Sladkovsk schválit plnûní usnesení v konného v boru a zprávu o práci pfiedsednictva svazu mezi ãtvrt m a pát m zasedáním. K sekcím a komisím mûl pfiíspûvek místopfiedseda Petr Pech. Hovofiil o souãasn ch problémech v sekci plynárenství, pfiedev ím zmínil sluãování plynárensk ch podnikû pod personální unii, slouãení v ech úrovní managementu, a tudíï i dal í propou tûní zamûstnancû. âlenové vzali na vûdomí rezignaci Jindry Auingerové a Milana Chmelafie, ãlenû sekce plynárenství OS UNIOS, a zvolili nové ãleny, Ing. Svobodu a Ing. Kordíka. Dal ím bodem jednání byly aktuální informace o situaci v odborech a ve svazu. Byl probrán nov návrh financování stfiedisek Regionálních právních poraden âmkos od roku 2006 a zpráva âmkos o ãinnosti její Legislativní rady a právního oddûlení konfederace za období ãerven 2004 - kvûten 2005. V neposlední fiadû byly projednány pfiipomínky k novému zákoníku práce a k propagaci odborû v rámci tzv. TOP akce (T den odborové propagace), ke které pfiedsednictvo vyjádfiilo nesouhlas. Dále zmínil pfiedseda nûkteré problémy s úfiady práce a místopfiedseda shrnul dûní ve svazu od minulého zasedání, tj. systém vzdûlávání, hospodafiení atd. âlenové vzali na vûdomí realizovaná a pfiedpokládaná opatfiení smûfiující k úsporám v rozpoãtu âmkos na rok 2006 a konstatovali, Ïe navrhované kroky jsou pro fie ení financování âmkos v letech 2006-2010 nedostateãné. Bc. Lenka imonová Z jednání pfiedsednictva V posledních prázdninov ch dnech jednali jiï poãtrnácté ãlenové pfiedsednictva na eho svazu, tentokrát ve zlínském kraji. âlenové se podrobnûji zab vali finanãními prostfiedky a hospodafiením svazu za leto ní první pololetí a vzali na vûdomí pravidelnou informaci o souãasném stavu pohledávek ke svazu. Klesající zájem o vícedenní semináfie a kolení vedl pfiedsednictvo k zamy lení, jak postupovat dále. Na základû zpracovaného rozboru úãasti za poslední dva roky navrhli nûkolik zmûn pro zefektivnûní vzdûlávání OS UNIOS, napfiíklad nûkterá témata vyuãovat korespondenãní formou, nûkterá kolení zkrátit PrÛmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda ãinila za II. ãtvrtletí 18 763 Kã, coï je o 965 Kã více neï ve stejném období roku 2004. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 968 Kã na 18 863 Kã, v nepodnikatelské o 949 Kã na 18 425 Kã. Za celou âeskou republiku rostla prûmûrná mzda stejn m tempem, a to o 5,4 %. Shodn relativní pfiírûstek nominální mzdy pfiedstavoval pfii rûstu spotfiebitelsk ch cen o 1,6 % i shodn rûst reálné mzdy o 3,7 %. Mzdov v voj v nepodnikatelské sféfie, kde do lo v porovnání s I. ãtvrtletím tohoto roku k v raznému zpomalení rûstu mezd, ovlivnily úpravy platov ch pomûrû zamûstnancû ve vefiejn ch sluïbách a správû od 1. ledna 2005. V I. pololetí 2005 dosáhla prûmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda v e 18 220 Kã, v meziroãním srovnání ãinil pfiírûstek 966 Kã (5,6 %). Spotfiebitelské ceny se zv ily za uvedené období o 1,6 %, reálná mzda vzrostla o 3,9 %. V podnikatelské sféfie se zv ila prûmûrná mzda o 898 Kã (5,2 %) na 18 317 Kã, reálná mzda vzrostla o 3,5 %. V nepodnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 1187 Kã (7,1 %) na 17 895 Kã, reálná mzda vzrostla o 5,4 %. Variaãní koeficient prûmûrn ch mezd (podle oddílû OKEâ) vzrostl o 2,7 procentního bodu na 37,5 %. NejniÏ í relativní rûst nominálních mezd byl zaznamenán v odvûtvích ubytování a stravování (o 1,6 %), zpracovatelsk prûmysl (o 4,2 %) a zdravotní a sociální péãe, veterinární ãinnosti (o 4,4 %), nejvy í rûst vykázalo odvûtví finanãní RÛst mezd ze tfií dnû na dva a zavést nûkolik stupàû obtíïnosti nebo se soustfiedit na kolení v regionech, kde se vytvofií více jednodenních kolení. V pravidelném bodu Nemovitosti ãlenové pfiedsednictva vyslechli zprávu o situaci v jednotliv ch objektech a plány na nejbliï í období. V rámci spolupráce na eho svazu se SdruÏením na ochranu nájemníkû âr (SON) vyhodnotili plnûní uzavfiené dohody za minul rok. Pfiedseda a místopfiedseda svazu pohovofiili o aktualitách ze svazu a z âmkos, pfiedev ím o situaci v plynárenství nebo o zpracování nového zákoníku práce. Jitka Zettelová zprostfiedkování (o 9,6 %), vefiejná správa a obrana, povinné sociální zabezpeãení (o 8,8 %) a ãinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské ãinnosti (o 8,4 %). Nejvy í nominální mzda (odvûtví finanãního zprostfiedkování) byla zhruba tfiikrát vy í neï nominální mzda nejniï í (odvûtví ubytování a stravování). Nejvy ích prûmûrn ch mezd dlouhodobû dosahují firmy v mezinárodním vlastnictví (23 189 Kã). NejniÏ í mzdy jsou naopak v subjektech vlastnûn ch druïstvy (11 822 Kã). Zdroj âsú Z poznatkû... (Dokonãení ze str. 1) dovolená byla nav ena: o 1 t den - ve 12 ze 14 podnikû, o 2 t dny - v 1 ze 14 podnikû, pracovní doba 37,5 hod./t den - sjednána v 6 pfiípadech ze 14, stravování poskytují zamûstnavatelé ve v ech sledovan ch pfiípadech, cena stravenky pro zamûstnance se pohybuje v rozmezí od 12 Kã do 27 Kã, zamûstnavatelé pfiispívají z nákladû ãástkou v prûmûrné v i 36 Kã, pfiíspûvek na stravování ze sociálního fondu se pohybuje od 2 do 11 Kã, sociální fond tvofií 11 zamûstnavatelû a v 10 pfiípadech zamûstnavatelé spolupracují s odborovou organizací pfii tvorbû nebo ãerpání fondu, penzijní pfiipoji tûní sjednáno v 6 pfiípadech a v e pfiíspûvku se pohybuje v rozpûtí od 150 do 800 Kã. Ing. Anna Kodlová
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Bezpeãnost práce pfii v kopov ch pracích V posledním období do lo k nûkolika tûïk m pracovním úrazûm pfii provádûní prací ve v kopech. V této souvislosti bych chtûl upozornit na nûkteré povinnosti, které je nutno pfii provádûní tûchto prací dodrïet. Pfii zmiàovan ch pracích dochází v praxi ãasto k situaci, Ïe jedna firma udûlá v kop a zamûstnanci jiné firmy pak ve v kopu provádí rûzné práce, napfiíklad opravy potrubí. Na tento pfiípad pamatuje ustanovení 132 zákoníku práce, kter fiíká, Ïe plní-li na jednom pracovi ti úkoly zamûstnanci dvou a více zamûstnavatelû, jsou zamûstnavatelé povinni vzájemnû se písemnû informovat o rizicích a vzájemnû spolupracovat pfii zaji Èování bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. KaÏd ze zamûstnavatelû je pfiitom povinen: a) zajistit, aby jeho ãinnosti a práce jeho zamûstnancû byly organizovány a provádûny tak, aby souãasnû byli chránûni také zamûstnanci dal ího zamûstnavatele, b) spolupracovat pfii zaji tûní bezpeãného, nezávadného a zdraví neohroïujícího pracovního prostfiedí pro v echny zamûstnance na pracovi ti. Dal í povinnosti upravuje vyhlá ka âeského úfiadu bezpeãnosti práce ã. 324 z roku 1990, o bezpeãnosti práce pfii stavebních pracích. V obecné ãásti této vyhlá ky, která se vztahuje na v echny stavební práce, tedy i na v kopy, jsou mimo jiné stanoveny tyto následující povinnosti: a) dodavatel stavebních prací je povinen vybavit v echny osoby, které vstupují na staveni tû (pracovi tû), osobními ochrann mi pracovními prostfiedky odpovídajícími ohroïení, které pro tyto osoby z provádûní stavebních prací vypl vá, b) dodavatel stavebních prací musí v rámci dodavatelské dokumentace vytvofiit podmínky k zaji tûní bezpeãnosti práce (souãástí dodavatelské dokumentace je technologick nebo pracovní postup, kter musí b t po dobu stavebních prací Podzimní roz ífiená zasedání profesních sekcí a zasedání komise pro rovnost pfiíleïitostí OS UNIOS 29. - 30. záfií 2005 - zasedání roz ífiené sekce plynárenství Struãn obsah jednání: spoleãné zasedání se sekcí teplárenství, informace ze svazu, âmkos, jednání spoleãností, EPR, kolektivní vyjednávání (PKS i KSVS) Místo konání: Vr ov Doprava: individuální 29. - 30. záfií 2005 - zasedání roz ífiené sekce teplárenství Struãn obsah jednání: spoleãné zasedání se sekcí plynárenství, vyhodnocení dotazníkové akce, informace ze svazu, âmkos, MVV Energie CZ, kolektivní vyjednávání Místo konání: Vr ov Doprava: individuální 10. - 11. fiíjna 2005 - zasedání roz ífiené sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb za úãasti zástupcû ze Slovenska Struãn obsah jednání: exkurze v TS Olomouc, vyhodnocení dotazníkové akce, spoleãné zasedání se zahraniãními kolegy, náv tûva TS Senica - Slovensko Místo konání: Olomouc, Senica (SR) Doprava: autobus z Prahy 2. - 3. listopadu 2005 - zasedání komise pro rovnost pfiíleïitostí Struãn obsah jednání: informace z v boru pro rovnost pfiíleïitostí pfii âmkos, exkurze do parlamentu, vyhodnocení dotazníkové akce Místo konání: Praha Doprava: individuální Na v e uvedené zasedání roz ífien ch sekcí pfiedpokládáme úãast maximálnû dvou ãlenû z kaïdé ZO. Úãastnick poplatek ãiní 150 Kã za osobu, ãlenové pfiíslu né sekce zvolení VV mají úãast zdarma. Pfiihlásit se mûïete telefonicky na ãísle 234463173, 606236984 nebo na e-mail sykorova.jana@cmkos.cz. k dispozici na stavbû a musí stanovit poïadavky na provedení stavební práce pfii dodrïení zásad bezpeãnosti práce), c) s dodavatelskou dokumentací musí b t seznámeni v ichni pracovníci, d) vzájemné vztahy, závazky a povinnosti v oblasti bezpeãnosti práce musí b t mezi úãastníky v stavby dohodnuty pfiedem a musí b t obsaïeny v zápise o odevzdání staveni tû (pracovi tû), pokud nejsou zakotveny v hospodáfiské smlouvû, e) zamûstnanec nesmí pracovat osamocenû na pracovi tích, kde není v dohledu nebo doslechu dal í pracovník, kter v pfiípadû nehody poskytne nebo pfiivolá pomoc, nebo pokud není zaji tûna jiná úãinná forma kontroly nebo spojení, a v místech s nebezpeãím v buchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z v ky. Konkrétní poïadavky na bezpeãnost práce pfii práci ve v kopech jsou specifikovány v ãásti páté v e uvedené vyhlá ky. Pokusím se ocitovat pouze ty, které jsou dle mého názoru nejdûleïitûj í. V kopy v obydleném území, na vefiejn ch prostranstvích a v uzavfien ch objektech, kde se souãasnû provádûjí i jiné práce, musí b t zakryty, nebo u okraje, kde hrozí nebezpeãí pádu do v kopu, musí b t zaji tûny. V kopy pfiiléhající k vefiejn m komunikacím nebo zasahující do nich musí b t opatfieny v straïnou dopravní znaãkou. V noci a za sníïené viditelnosti musí b t oznaãeny ãerven m v straïn m svûtlem na zaãátku a na konci v kopu. Pfies v kopy hlub í neï 0,5 m se musí zfiídit bezpeãné pfiechody. Pro pracovníky pracující ve v kopech musí b t zfiízen bezpeãn sestup (v stup). Ve v kopech hlub ích neï 1,5 m musí b t zfiízeny sestupy (v stupy) vzdálené od sebe nejv e 30 m. Okraje v kopu nesmí b t zatûïovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany v kopu. Pfii pfieru ení zemních prací nesmí b t ohroïena bezpeãnost práce. Odpovûdn pracovník musí zajistit pravidelnou odbornou kontrolu údrïby zábran, païení, lávek, pfiechodû, pfiejezdû, v straïn ch a osvûtlovacích tûles apod. Pfied zapoãetím zemních prací se musí okolní objekty ohroïené v kopem zabezpeãit. Pfied prvním vstupem pracovníkû do v kopu nebo po pfieru ení práce del ím neï 24 hodin musí odpovûdn pracovník provést prohlídku stavu stûn v kopu, païení a pfiístupû. V kopové práce na odlehl ch pracovi tích nesmí od hloubky 1,3 m provádût pracovník osamocenû. Stûny v kopû musí b t zaji tûny proti sesutí. Svislé stûny (boky) ruãních v kopû musí b t zaji tûny païením od hloubky vût í neï a) 1,3 m v zastavûném území, b) 1,5 m v nezastavûném území. Vstupují-li do tûchto v kopû pracovníci, musí mít v kopy svûtlou ífiku nejménû 0,8 m. V zeminách nesoudrïn ch, podmáãen ch nebo jinak náchyln ch k sesutí a v místech, kde je nutno poãítat s opakovan mi otfiesy, musí b t stûny zabezpeãeny i pfii men ích v kách stûn. Je zakázáno sestupovat do v kopû nebo vystupovat z nich po konstrukci païení, vstupovat do strojem vyhlouben ch v kopû, které nejsou zaji tûny, bez vhodné ochrany pracovníkû (ochrann rám, bezpeãnostní klec, rozpûrné konstrukce apod.). Zjistí-li se ve stûnách v kopû vût í balvany, zbytky stavebních konstrukcí a jin ch nesoudrïn ch materiálû, které by mohly sv m tlakem uvolnit zeminu, musí se zajistit proti uvolnûní nebo odstranit. ObnaÏené potrubní vedení ve stûnû v kopu musí b t ihned zaji tûno proti prûhybu, vyboãení a rozpojení. Pfii ruãním odstraàování païení se musí postupovat zespodu za souãasného zasypávání odpaïeného v kopu tak, aby byla zaji - tûna bezpeãnost práce. Bylo by vhodné, aby tato pravidla mûly kompetentní osoby vïdy na pamûti. Pfiede lo by se tak mnoha zranûním ãi dokonce zbyteãn m úmrtím. Václav âikl svazov inspektor bezpeãnosti práce Pozvánka pro funkcionáfie ZO/MO OS UNIOS z regionu KM Olomouc a Ostrava na dvoudenní semináfi na téma Postavení odborû v právních pfiedpisech, organizovan Odborov m svazem UNIOS ve dnech 15. a 16. listopadu 2005 v rekreaãním táborovém stfiedisku RETASO, spol. s r. o., Horní Beãva. Semináfi bude obsahovat pfiedná ky a konzultace k - zákoníku práce a pfiedpisûm souvisejícím - bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci - kolektivnímu vyjednávání Poplatek za ubytování a stravování ãiní 150 Kã na jednoho úãastníka. Tato v e poplatku se vztahuje na maximálnû dva úãastníky z jedné ZO/MO. Za dal í vyslané úãastníky hradí ZO/MO poplatek v plné v i skuteãn ch nákladû, tj. 600 Kã na osobu. Úãastnick poplatek bude hrazen hotovû 15. 11. 2005 pfii prezentaci úãastníkû v zafiízení Retaso u regionálního manaïera OS UNIOS. Doprava je individuální! Odborov svaz nehradí refundaci mezd ani cestovní náhrady. Úãastníky nahlaste jmenovitû na kontaktní místo Ostrava písemnû, telefonicky, nejpozdûji do 27. fiíjna 2005! 3
Legislativní rada âeskomoravské konfederace odborov ch svazû se v nedávné dobû zab vala problematikou kolektivního vyjednávání, která se mûïe stát aktuální i pro na e základní odborové organizace. e- ila dotaz jednoho odborového svazu, zda má právo úãastnit se kolektivního vyjednávání odborová organizace, která vznikla po uzavfiení a v prûbûhu platnosti kolektivní smlouvy. V prûbûhu platnosti kolektivní smlouvy tak u zamûstnavatele zaãalo pûsobit vedle sebe více odborov ch organizací. PovaÏujeme proto za uïiteãné s obsahem pfiijatého stanoviska Legislativní rady âmkos na e odborové funkcionáfie seznámit. Postup uzavírání kolektivních smluv je upraven zákonem ã. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle ustanovení 2 odst. 3 tohoto zákona uzavírají podnikovou kolektivní smlouvu zamûstnavatel a pfiíslu n odborov orgán. V podmínkách na eho odborového svazu je potom tímto pfiíslu n m odborov m orgánem dle ãlánku 44 odst. 1, 2 stanov svazu závodní v bor nebo místní v bor základní ãi místní organizace. Pokud u zamûstnavatele pûsobí více odborov ch organizací, je nezbytné dodrïovat pfii kolektivním vyjednávání také ustanovení zákona ã. 120/1990 Sb., kter m se upravují nûkteré vztahy mezi odborov mi organizacemi a zamûstnavateli. Pfii sjednávání kolektivních smluv musí dle ustanovení 2 odst. 2 tohoto zákona pfiíslu né odborové orgány vystupovat a jednat s právními dûsledky pro v echny zamûstnance jen spoleãnû a ve vzájemné shodû, pokud se mezi sebou a zamûstnavatelem nedohodnou jinak. V pfiípadû této tzv. odborové plurality by tedy kolektivní smlouva uzavfiená pouze jednou odborovou organizací nebo jen nûkter mi z nich, aniï by existovala dohoda o jiném postupu, byla neplatná. Na situaci, která byla zmínûna v úvodu tohoto pojednání, zákon v slovnû nepamatuje, 4 ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Moje matka jako vdova po zamûstnanci, kter zemfiel na pracovní úraz v roce 1990, dostává od b valého otcova zamûstnavatele urãitou finanãní ãástku - tzv. náhradu nákladû na v Ïivu pozûstal ch podle 199 ZP. PrÛmûrn v dûlek rozhodn pro v poãet náhrady se doposud v tûchto pfiípadech nikdy ze zákona nevalorizoval. Nyní se dozvûdûla, Ïe poslední valorizaãní nafiízení vlády pamatuje i na tyto pfiípady. Prosím o vysvûtlení, jak se bude v tûchto pfiípadech valorizovat. S. K., Ostrava ODPOVùë: Máte pravdu, s úãinností od 1. 3. 2004 do lo na základû zákona ã. 46/2004 Sb., kter m se novelizoval zákoník práce, ke zmûnû 202 odst. 2 zákoníku práce s tím, Ïe novû se bude valorizovat nejen náhrada za ztrátu na v dûlku po skonãení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ale i náhrada nákladû na v Ïivu pozûstal ch v pfiípadû smrtelného pracovního úrazu. V tomto smyslu jiï bylo schváleno nafiízení vlády ã. 67/2005 Sb. CO VÁS ZAJÍMÁ K problematice kolektivního vyjednávání a proto je nezbytné konkrétní postup z uveden ch právních pfiedpisû dovodit. V této souvislosti stanovisko rovnûï zdûrazàuje, Ïe nelze opominout ani judikaturu soudû, která se k této problematice vztahuje, konkrétnû je odkazováno na rozsudek Nejvy ího soudu âr ve vûci sp. zn. 21 Cdo 223/2004. Ve stanovisku se dále poukazuje na to, Ïe jak vypl vá z ustanovení 5 uvedeného zákona o kolektivním vyjednávání, je kolektivní smlouva závazná pro smluvní strany, tzn. pokud jde o odbory, pro pfiíslu n odborov orgán, kter smlouvu uzavfiel. Odborové organizaci, která není smluvní stranou, nemohou z takové kolektivní smlouvy vznikat Ïádná práva ani povinnosti. V jimkou je pouze odborová organizace, za kterou kolektivní smlouvu uzavfiel pfiíslu n vy í odborov orgán. Ve v e citovaném rozsudku Nejvy í soud uvádí, Ïe nelze souhlasit s názorem, podle kterého se novû vzniklá odborová organizace stane smluvní stranou dfiíve uzavfiené a platné kolektivní smlouvy dnem, kdy u zamûstnavatele zaãala pûsobit. Zmûna okruhu úãastníkû platné kolektivní smlouvy mûïe b t podle názoru Nejvy ího soudu vyvolána pouze souhlasn m projevem vûle smluvních stran. Dále stanovisko poukazuje na to, Ïe ustanovení 2 zákona ã. 120/1990 Sb. upravující spoleãn postup odborov ch organizací pfii sjednávání kolektivních smluv se pouïije aï v pfiípadû, Ïe u zamûstnavatele pûsobí vedle sebe více odborov ch organizací v dobû, kdy se kolektivní smlouva sjednává. Vzhledem k tomu, Ïe podle ustanovení 8 odst. 5 citovaného zákona o kolektivním vyjednávání se pfii zmûnû kolektivní smlouvy postupuje jako pfii jejím uzavírání, je pfii zahájení kolektivního vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvû nutné respektovat zmûnu situace, ke které u zamûstnavatele v prûbûhu platnosti kolektivní smlouvy do lo. Z uvedeného vypl vá, Ïe pokud nebude v daném pfiípadû mezi zamûstnavatelem a dotãen mi odborov mi organizacemi uzavfiena dohoda o jiném postupu, musí obû odborové organizace zahájit vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvû spoleãnû, K této zmûnû do lo na základû nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 6. 1999, kter zde mimo jiné uvedl, Ïe mezi ustanovením upravujícím náhradu za ztrátu na v dûlku pfiíslu ející zamûstnanci a ustanovením upravujícím náhradu nákladû na v Ïivu pozûstal ch existuje srovnatelnost umoïàující aplikaci a respektování principu rovnosti. Vzhledem k tomu, Ïe mechanismus stanovení celkové v e náhrady nákladû na v Ïivu pozûstal ch se odvíjí od urãení ãástky, do které by pfiíslu ela postiïenému zamûstnanci v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání náhrada za ztrátu na v dûlku podle 195 zákoníku práce, jestliïe by nezemfiel. Soud dále dospûl k závûru, Ïe valorizace náhrady podle 195 zákoníku práce má podle 199 odst. 2 zákoníku práce za následek i zv ení náhrady nákladû na v Ïivu pozûstal ch. I kdyï v tomto smyslu zaãaly rozhodovat i obecné soudy (napfiíklad rozsudek Nejvy ího soudu âr ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 773/2002), v zájmu pfiedcházení zbyteãn ch sporû se tato zásada zakotvila pfiímo do zákona. DOTAZ: Jsem zamûstnancem pfiíspûvkové organizace, kterou zfiídil kraj. Nemáme vlastní závodní jídelnu, ani se nestravujeme v závodní jídelnû jiné organizace. Zamûstnavatel nám vydává tzv. stravovací kupony. Prosím o informaci, v jaké v i lze na stravování pfiispût z fondu kulturních a sociálních potfieb. O. P., Písek nebo v pfiípadû, Ïe kolektivní vyjednávání zahájí zamûstnavatel, na jeho návrh spoleãnû reagovat. V dal í ãásti stanoviska je zdûraznûno, Ïe ani v pfiípadû, Ïe bude tento dodatek ke kolektivní smlouvû úspû nû uzavfien, se v ak nová odborová organizace automaticky nestane smluvní stranou celé kolektivní smlouvy. Závazn pro ni bude pouze uveden dodatek, jehoï vyjednávání se jako jedna ze smluvních stran úãastnila. Jen z tohoto dodatku pro ni budou vypl vat práva a povinnosti, pokud v nûm nebude v slovnû dohodnuto jinak. Napfiíklad pokud platná kolektivní smlouva upravuje vztahy mezi zamûstnavatelem a pûvodní odborovou organizací a v dodatku ke kolektivní smlouvû nebudou tyto vztahy nikterak novû upraveny, nebudou z ujednání pûvodní kolektivní smlouvy nové odborové organizaci vypl vat Ïádná práva ani povinnosti. To se mûïe t kat napfiíklad závazku zamûstnavatele poskytovat odborové organizaci pfiíspûvek na její ãinnost apod. V této souvislosti je v ak ve stanovisku zdûraznûno, Ïe v takovémto pfiípadû je ale nutné mít na pamûti ãlánek 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, která je souãástí ústavního pofiádku a ratifikované úmluvy Mezinárodní organizace práce, zejména Úmluvu ã. 98, o právu se organizovat a kolektivnû vyjednávat, které zakazují jakékoli zv hodàování nûkter ch odborov ch organizací na úkor jin ch v podniku nebo odvûtví. Proto by bylo rozhodnû vhodné, aby v takov ch pfiípadech byly vzájemné vztahy mezi zamûstnavatelem a odborov mi organizacemi upraveny novû s ohledem na uveden zákaz diskriminace. Obsah uvedeného stanoviska Legislativní rady âmkos doporuãujeme akceptovat v pfiípadû, Ïe se vyskytne naznaãená situace v podmínkách na ich základních organizací kolektivnû vyjednávajících u zamûstnavatelsk ch subjektû. V pfiípadû nejasnosti doporuãujeme poïádat o pomoc odborn aparát svazu, aby se tak pfiede lo pfiípadn m pochybením s dopady na kolektivní vyjednávání. JUDr. Karel Horn ODPOVùë: Vzhledem k tomu, Ïe zfiizovatelem va eho zamûstnavatele je kraj, bude se pfii zabezpeãování závodního stravování postupovat podle nového právního pfiedpisu, podle vyhl. ã. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradû v pfiíspûvkov ch organizacích zfiízen ch územními samosprávn mi celky, která platí od 1. 3. 2005. Na závodní stravování lze samozfiejmû pfiispût z fondu kulturních a sociálních potfieb, kter upravuje vyhl. ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb (dále jen FKSP). Zde je v 7 uvedeno, Ïe z FKSP lze zamûstnancûm pfiispívat na závodní stravování podle zvlá tního právního pfiedpisu. V 3 odst. 6 této vyhlá ky je uvedeno, Ïe pfiíspûvkem, pokud není stanovena jeho v e, mûïe b t i plná úhrada nákladû. Vzhledem k tomu, Ïe tato vyhlá ka ani vyhl. ã. 84/2005 Sb. v i pfiíspûvku z FKSP nestanoví, lze zbylou ãást (55 % ceny stravenky hradí zamûstnavatel), kterou má zaplatit strávník, uhradit z FKSP v plné v i. To by tedy znamenalo, Ïe by zamûstnanci tzv. stravenka byla poskytnuta bezplatnû. Muselo by to b t samozfiejmû obsa- Ïeno v zásadách hospodafiení s FKSP a v rozpoãtu FKSP, které podle 19 zákoníku práce musí zamûstnavatel vydat pouze po pfiedchozím souhlasu pfiíslu ného odborového orgánu (pokud odbory u zamûstnavatele pûsobí). Vzhledem k tomu, Ïe by v ak prostfiedky FKSP zfiejmû nebylo moïné pouïít na jiné úãely a v fiadû pfiípadû by to jejich v e ani neumoïnila, jedná se pouze o teoretickou moïnost. (zr)
2. Nejpozdûji do dvou mûsícû ode dne, kdy mûl pracovní pomûr skonãit touto v povûdí, je nutné k soudu podat Ïalobu na urãení, Ïe v povûì je neplatná. Îalobu je tedy v na em pfiípadû nutné na soud podat nejpozdûji do 31. 12. 2005. Pokud by byla podána po této lhûtû, soud by musel Ïalobu zamítnout, i kdyby se jednalo jednoznaãnû o neplatnou v povûì. Pozor: JestliÏe zamûstnavatel v povûì zamûstnanci pfiedává osobnû, za pfiítomnosti dal- ího zamûstnance, kter potvrzuje pfiedání v povûdi, je tfieba tuto v povûì pfievzít. Pokud ji totiï zamûstnanec odmítne pfievzít, zmafiil úãinky doruãení a má se za to, Ïe byla doruãena. BûÏí tedy v povûdní doba a následnû i lhûta, ve které je nutné podat Ïalobu k soudu. Doporuãení: Rozhodnutí o skonãení pracovního pomûru je nutné pfievzít, a to i v pfiípadû, Ïe je zasíláno po tou. Úãinnû se lze proti nûmu bránit pouze v tom pfiípadû, Ïe toto rozhodnutí zamûstnanec má k dispozici, tj. zná dûvody rozvázání pracovního pomûru a zná den jeho pfievzetí, kter je rozhodující pro bûh lhûty k podání pfiípadné Ïaloby. Zamûstnanci ãasto odmítnutí pfievzetí v povûdi odûvodàují tím, Ïe mají obavu, aby nepodepsali dohodu o rozvázání pracovního pomûru. Tato obava je v ak zcela zbyteãná. Zamûstnanec pfii pfievzetí napfiíklad v povûdi zamûstnavateli na dal í vyhotovení napí e: pfievzal dne... a pod tento text se podepí e. b) zamûstnavatel se zamûstnancem zru il pracovní pomûr ve zku ební dobû Postup bude obdobn jako u v povûdi. Vzhledem k tomu, Ïe ve zku ební dobû lze zru it pracovní pomûr i bez dûvodu, neplatnost tohoto zpûsobu skonãení pracovního pomûru pfiichází v úvahu pouze z dûvodu, Ïe toto rozhodnutí bylo doruãeno aï po uplynutí zku ební doby nebo z dûvodu, Ïe zku ební doba byla sjednána neplatnû. I zde nelze zapomenout na oznámení, Ïe trvá na pfiidûlování práce a na lhûtu, ve které se lze u soudu domáhat urãení, Ïe zru ení pracovního pomûru ve zku ební dobû je neplatné. Pfiíklad: zamûstnavatel uvede, Ïe ru í pracovní pomûr ve zku ební dobû k 11. 5. 2005. Dvoumûsíãní lhûta k podání Ïaloby zaãala plynout 11. 5. 2005 a uplynula 11. 7. 2005. c) zamûstnavatel se zamûstnancem okamïitû zru il pracovní pomûr Postup je zde stejn jako pfii v povûdi. Dne 11. 5. 2005 zamûstnavatel zamûstnanci doruãil okamïité zru ení pracovního pomûru. Od tohoto dne bûïí v e uvedená lhûta, ve které je nutné u soudu podat Ïalobu. Dvoumûsíãní lhûta k podání Ïaloby tedy zaãala plynout 11. 5. 2005 a uplynula 11. 7. 2005. I zde je nutné po obdrïení okamïitého zru ení pracovního pomûru zamûstnavateli písemnû oznámit, Ïe zamûstnanec trvá na pfiidûlování práce i po 11. 5. 2005. ❹ Náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku po dobu, kdy mu zamûstnavatel z dûvodu neplatného rozvázání pracovního pomûru nepfiidûloval práci S v e uveden mi spory úzce souvisí spor o náhradu mzdy po dobu, kdy zamûstnavatel z dûvodu neplatného rozvázání pracovního pomûru zamûstnanci nepfiidûloval práci. MÛÏe b t spojen se Ïalobou o neplatnost v povûdi nebo mûïe b t veden samostatnû. Pokud bude soudem urãeno, Ïe rozvázání pracovního pomûru v povûdí, zru ením ve zku- ební dobû nebo okamïit m zru ením je neplatné a zamûstnanec zamûstnavateli oznámil, Ïe trvá na dal ím zamûstnávání, má od této doby nárok na náhradu mzdy ve v i prûmûrného v dûlku po dobu, kdy mu zamûstnavatel z dûvodu neplatného rozvázání pracovního pomûru nepfiidûloval práci. LhÛta k uplatnûní náhrady mzdy ãiní tfii roky. Upozornûní: Pokud spor o náhradu mzdy není veden spoleãnû se sporem o neplatnost rozvázání pracovního pomûru, bûïí tato lhûta i v dobû, kdy je u soudu projednávána Ïaloba na neplatnost skonãení pracovního pomûru. Na tomto pfiípadu lze názornû ukázat nutnost poïádat o pomoc odborového právníka. ❺ Zamûstnavatel odmítl zamûstnanci vydat potvrzení o zamûstnání (zápoãtov list) Pokud nebude úspû n pokus o smír, je zde moïnost podat k soudu podat Ïalobu, kde budeme navrhovat vydání tohoto rozsudku: Îalovan je povinen vydat Ïalobci potvrzení o zamûstnání a nahradit náklady soudního fiízení. Tím, Ïe zamûstnavatel nevydá potvrzení o zamûstnání, mûïe zamûstnanci zpûsobit kodu, která bude spoãívat v tom, Ïe z tohoto dûvodu nebude pfiijat jin m zamûstnavatelem, a bude mu tak mûsíãnû ucházet mzda. V tomto smyslu rozhodují soudy. LhÛta pro podání Ïaloby ohlednû vydání potvrzení o zamûstnání není stanovena. LhÛta k podání Ïaloby na náhradu kody spoãívající v tzv. u lém v dûlku ãiní dva roky a poãne bûïet ode dne, kdy se zamûstnanec doví o tom, Ïe koda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. (Pokraãování v pfií tím ãísle) SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Vymáhání práv a nárokû vypl vajících z pracovnûprávních vztahû JUDr. Jaromír Zrutsk Cílem tohoto ãlánku je velice struãnû vysvûtlit, jak m zpûsobem se zamûstnanec mûïe domáhat sv ch práv a nárokû, jak m zpûsobem má nûkteré nároky vymáhat a jak se má bránit proti nûkter m nezákonn m postupûm zamûstnavatele. Vzhledem k rozsahu tohoto ãlánku se bude jednat o podání pouze tûch základních informací, jak fie it nejdûleïitûj í pracovnûprávní spory. Nejprve uvedeme jednotlivé moïnosti obrany zamûstnance: ❶ Jednání se zamûstnavatelem - pokus o smírné vyfie ení sporu v rámci zamûstnavatele Podle 25c odst. 7 zákoníku práce je zamûstnavatel povinen se zamûstnancem projednat jeho stíïnost t kající se nárokû (t ká se to v ech nárokû) vypl vajících z pracovního pomûru. Pokud u zamûstnavatele pûsobí zástupci zamûstnancû, napfiíklad odborová organizace, je zamûstnavatel povinen na základû jeho Ïádosti tuto stíïnost projednat s nimi. Doporuãujeme proto ve v ech pfiípadech nejprve vyuïít toto jeho právo. V fiadû pfiípadû bude zjednána náprava zamûstnavatelem, bez toho, aniï by si zamûstnanec musel stûïovat napfiíklad na oblastní inspektorát práce nebo se soudit. V nûkter ch pfiípadech mûïe b t úãinné i stû- Ïovat si dozorãí radû, majitelûm spoleãnosti, u pfiíspûvkové organizace zfiizovateli zamûstnavatele. Zfiejmû zde nemusím zdûrazàovat, Ïe se sv ch nárokû mûïe zamûstnanec domáhat pouze zákonn m zpûsobem. Ve stíïnosti je proto nutné se vyhnout formulacím, které poniïují lidskou dûstojnost vedoucího zamûstnance, které nemûïeme prokázat a mohou b t dûvodem napfiíklad Ïaloby na ochranu osobnosti. ❷ Pokud u zamûstnavatele pûsobí zástupci zamûstnancû, napfiíklad odborová organizace, je zamûstnavatel povinen na základû Ïádosti zamûstnance tuto stíïnost s nimi projednat (opût 25c odst. 7zák. práce). ❸ JestliÏe u zamûstnavatele pûsobí odbory, má právo poïádat o pomoc pfiíslu n odborov orgán, kter k tomu má ze zákona v znamná oprávnûní. ❹ StíÏnost - Ïádost o pomoc adresovaná pfiíslu nému orgánu státní správy (státnímu orgánu) JestliÏe spor nebude vyfie en v rámci zamûstnavatele, pokud tedy selïou v echny v e uvedené - bûïné mechanismy fie ení sporu, je zde moïnost se s Ïádostí o pomoc obrátit na pfiíslu n orgán státní správy. Zde bude samozfiejmû záleïet na tom, ãeho se nárok - spor t ká. Na které státní orgány se lze obrátit: a) od 1. 7. 2005 na oblastní inspektorát práce (sídla a územní obvody jsou uvedeny v pfiíloze k zák. ã. 251/2005 Sb., o inspekci práce) Na pfiíslu n oblastní inspektorát práce se lze obrátit tehdy, pokud se spor bude t kat zmûny a skonãení pracovního pomûru, odmûàování, dovolené na zotavenou, náhrady kody, pracovní doby; pfiestávek v práci; práce pfiesãas a noãní práce; zamûstnávání Ïen a mladistv ch a celé oblasti BOZP. Úfiad práce od 1. 7. 2005 kontroluje pouze dodrïování zákona o zamûstnanosti a zákona ã. 118/2000 Sb., o ochranû zamûstnancû pfii platební neschopnosti zamûstnavatele (jedná se o zákon o tzv. insolvenci). Na úfiad práce je tedy moïné se obrátit napfiíklad tehdy, jestliïe nûkter zamûstnavatel odmítne vzít fyzickou osobu do pracovního pomûru, ale ta se bude domnívat, Ïe to bylo napfiíklad v luãnû z dûvodu jejího vûku, pohlaví nebo protoïe má malé dûti, a byl tak podle ní poru en zákon o zamûstnanosti, konkrétnû zákaz diskriminace.
b) na pfiíslu nou krajskou hygienickou stanici Na pfiíslu nou krajskou hygienickou stanici se lze obrátit tehdy, pokud se stíïnost t ká zejména hygienick ch poïadavkû na pracovní prostfiedí. Jedná se pfiedev ím o poïadavky na osvûtlení, vûtrání, teplotu, hluk, poskytování ochrann ch nápojû na pracovi ti atd. V e uvedené orgány mají v znamná oprávnûní, pfiedev ím mohou zamûstnavatelûm za poru ení právních pfiedpisû ukládat pokuty. Napfiíklad oblastní inspektorát práce mûïe zakázat práci v noci, pfiesãas; mûïe zakázat pouïívání objektû, pracovi È, v robních, pracovních prostfiedkû nebo zafiízení, pracovních nebo technologick ch postupû, látek nebo materiálû, vykonávání prací nebo ãinností, které bezprostfiednû ohroïují bezpeãnost zamûstnancû. ❺ Podat Ïalobu na pfiíslu n soud PfiestoÏe v e uvedené orgány mají v znamná oprávnûní, je nepochybnû jasné, Ïe ne v echny pfiípady budou vyfie eny mimosoudnû. Uvedu na pfiíkladu. Zamûstnavatel dá zamûstnanci v povûì, která je evidentnû neplatná, napfiíklad byla dána po uplynutí stanovené lhûty. Zamûstnanec poïádá o pomoc oblastní inspektorát práce, kter zamûstnavateli sice mûïe dát pokutu, ale nemá Ïádn právní nástroj, aby zamûstnavatele donutil v povûì odvolat. Pouze soud mûïe urãit, Ïe v povûì je neplatná. Jak je v e uvedeno, Ïalobu na soud doporuãujeme podat aï tehdy, pokud je jasné, Ïe spor nelze vyfie it mimosoudnû. Vzhledem k tomu, Ïe uplatàování nárokû soudní cestou a vedení soudního sporu je sloïitá záleïitost, doporuãujeme vedení soudního sporu, vãetnû sepsání Ïaloby, svûfiit právníkovi. Pokud se jedná o ãlena odborû, je zde moïnost, aby ho bezplatnû zastupoval odborov právník. Nepochybnû tak pfiedejde zbyteãn m komplikacím, hrazením soudních v loh a ãasto i zamítnutí Ïaloby, napfiíklad z dûvodû formálních pochybení. Je v ak tfieba se na nûho obrátit vãas, tj. urãitû je tû pfied podáním Ïaloby, aby posoudil, zda je zde urãitá nadûje na úspûch. V pfiípadû neúspûchu sice zamûstnanec nebude platit odborového právníka, ale bude (mûïe) platit náklady fiízení zamûstnavatele a ty mohou b t vysoké. Pfiedev ím se jedná o odmûnu advokátovi. V dal í ãásti si vysvûtlíme jak vymáhat nûkteré nároky, jak se má zamûstnanec bránit proti nûkter m nezákonn m postupûm zamûstnavatele: Pozor: Pokud zamûstnanec bude tuto práci vykonávat bez námitek, tak vlastnû mlãky dává souhlas s jejím v konem. JestliÏe by zamûstnavatel odmítl poskytnout náhradu mzdy, je tfieba ji uplatnit u soudu, a to do tfií rokû ode dne, kdy mûla b t zamûstnanci vyplacena. Tato lhûta bûïí i tehdy, kdy spor fie í zamûstnavatel nebo oblastní inspektorát práce, i v dobû jeho pracovní neschopnosti. Jak je v e uvedeno, pfied podáním Ïaloby doporuãujeme uãinit pokus o smír. Vzor pokusu o smír Vzhledem k tomu, Ïe mi od... do... nebyla pfiidûlována práce podle platné pracovní smlouvy, jednalo se o pfiekáïku v práci na Va í stranû. Po dobu jejího trvání mi náleïí náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. Na základû v e uvedeného proto poïaduji, abyste mi náhradu mzdy ve v i... Kã zaplatil nejpozdûji do... Pokud tak neuãiníte, budu nucen se sv ch práv domáhat soudní cestou. Tento dopis povaïujte za poslední pokus o mimosoudní vyfie ení tohoto sporu. Pfiíjem tohoto dopisu je tfieba si nechat zamûstnavatelem potvrdit, napfi. podat na podatelnu nebo poslat po tou doporuãenû, nejlépe na doruãenku. b) bez souhlasu zamûstnance ho pfiekládá k v konu práce na jiném místû, neï které bylo sjednáno v pracovní smlouvû Stejn postup jako pfii pfievedení na jinou práci c) zamûstnavatel zamûstnanci nepfiidûluje práci po stanovenou t denní pracovní dobu, napfiíklad pouze 6 hodin dennû nebo jen v pondûlí aï ãtvrtek. Jeho pracovní doba ãiní 40 hodin t dnû a 8 hodin dennû. Postup zde bude obdobn jako u pfievedení na jinou práci. Zamûstnavateli je tfieba opût písemnû sdûlit: Trvám na pfiidûlování práce podle platné pracovní smlouvy, tj. 8 hodin dennû. V pfiípadû, Ïe mi práce v tomto rozsahu nebude pfiidûlována, bude se jednat o pfiekáïku v práci na Va í stranû a po dobu jejího trvání mi náleïí náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. LhÛta k uplatnûní náhrady mzdy ãiní opût tfii roky. ❷ Zamûstnavatel zamûstnanci pfiedal písemné upozornûní, kde ho v souvislosti s poru- ením pracovní káznû upozoràuje, Ïe pfii dal ím poru ení pracovní káznû by s ním mohl b t pracovní pomûr rozvázán z dûvodu poru ení pracovní káznû. PfiestoÏe se nejedná o postih, je vhodné na toto upozornûní písemnû reagovat. Doporuãujeme zamûstnavateli k tomu sdûlit písemné stanovisko. Napfiíklad: Dne... jsem pfievzal písemné upozornûní na moïnost v povûdi... Mimo jiné je zde uvedeno, Ïe jsem dne... poru il pracovní kázeà tím, Ïe jsem nesplnil pfiíkaz svého vedoucího. S tímto tvrzením nesouhlasím z tûchto dûvodû: (zde struãnû vysvûtlíte, proã s tím nesouhlasíte). ❶ Zamûstnavatel poru uje pracovní smlouvu a) zamûstnance bez jeho souhlasu pfievádí na jinou práci, neï která je sjednána v pracovní smlouvû Zde si musíme nejprve vyjasnit, zda se skuteãnû jedná o pfievedení na jinou práci. Rozhodující je, jak druh práce je sjednán v pracovní smlouvû. Pfiíklad: v pracovní smlouvû je jako druh práce sjednáno: zedník, pomocn dûlník. Pokud mu pfiidûluje - chce pfiidûlovat práci pomocného dûlníka, má na to právo, neboè se jedná o pfiidûlování práce v rámci pracovní smlouvy. JestliÏe v ak v pracovní smlouvû jako druh práce je uveden: zedník, bez jeho souhlasu ho mûïe na pomocného dûlníka pfievést pouze v pfiípadech stanoven ch 37 zákonku práce. Napfiíklad ze zdravotních dûvodû, z dûvodû prostojû (napfi. nejde elektrick proud); z dûvodû nepfiízniv ch povûtrnostních vlivû (silné mrazy, siln vítr atd.). V jin ch pfiípadech na jinou práci bez jeho souhlasu nelze zamûstnance pfievést. Velice ãasto se v praxi mûïeme setkat s pfiípady pfievádûní na jinou práci v dobû v povûdi z dûvodu organizaãních zmûn, coï je nezákonné. U nûkter ch profesí je velice obtíïné urãit, kdy se jiï jedná o pfievedení na jinou práci, a protoïe odmítnutí v konu této práce mûïe mít negativní dûsledky, napfiíklad mûïe b t i dûvodem v povûdi pro poru ení pracovní káznû, doporuãujeme v tûchto hraniãních pfiípadech postupovat velice obezfietnû. JestliÏe je zamûstnanec pfiesvûdãen, Ïe je pfievádûn na jinou práci, je tfieba postupovat takto: odmítnout její v kon a písemnû zamûstnavateli sdûlit: S pfievedením na jinou práci, napfi. pomocného dûlníka, nesouhlasím a trvám na pfiidûlování práce podle platné pracovní smlouvy. V pfiípadû, Ïe mi tato práce nebude pfiidûlována, bude se jednat o pfiekáïku v práci na Va í stranû a po dobu jejího trvání mi náleïí náhrada mzdy ve v i prûmûrného v dûlku. Nebo zde je i tato moïnost: písemnû zamûstnavateli sdûlit, Ïe s pfievedením na jinou práci, napfi. pomocného dûlníka, nesouhlasím, ale do vyfie ení sporu, nejpozdûji do... (nûjakého data) budu tuto práci vykonávat. Po jejím uplynutí trvám na tom, aby mi byla pfiidûlována práce podle platné pracovní smlouvy, tj. práce zedníka. 2 3 ❸ Zamûstnavatel rozvázal pracovní pomûr v povûdí, zru ením ve zku ební dobû nebo okamïit m zru ením a) zamûstnavatel dal zamûstnanci v povûì napfiíklad z dûvodu organizaãních zmûn Pokud se zamûstnanec domnívá, Ïe v povûì je neplatná, mûïe se s Ïádostí o pomoc obrátit na odbory nebo na oblastní inspektorát práce. JestliÏe jejich pomoc nebude úãinná, je zde jiï poslední moïnost, tj. obrátit se na soud. Co je tfieba dále uãinit: 1. Na konci v povûdní doby je nutné zamûstnavateli písemnû oznámit, Ïe s v povûdí nesouhlasíte, Ïe ji povaïujete na neplatnou (mûïete uvést i z jak ch dûvodû) a Ïe trváte na pfiidûlování práce podle platné pracovní smlouvy i po uplynutí v povûdní doby, napfiíklad: Dne... jsem pfievzal v povûì z pracovního pomûru podle 46 odst. 1 písm. c) zák. práce - z dûvodu zru ení mého místa. S touto v povûdí nesouhlasím, protoïe mi pfied doruãením v povûdi nebylo nabídnuto jiné vhodné místo, konkrétnû místo sefiizovaãe. Na základû v e uvedeného Vám oznamuji, Ïe trvám na tom, abych byl nadále, tj. i po uplynutí v povûdní doby - po 31. 10. 2005, zamûstnáván podle platné pracovní smlouvy. Po uplynutí v povûdní doby, tj. první pracovní den, bude vhodné se dostavit se svûdkem na pûvodní pracovi tû a oznámit zamûstnavateli, Ïe zamûstnanec trvá na pfiidûlování práce.
Na tábofie bylo celkem 107 dûtí, z toho 31 dûtí z Odborového svazu UNIOS. Do oddílû byly rozdûleny podle vûku, ale na celotáborovou etapovou hru (CETEH) od nejmlad ího po nejstar ího úãastníka. Hra se jmenovala Cestujeme po mofiích a byla hodnû variabilní a pfiizpûsobená celkovému poãtu dûtí. Nemûli jsme striktnû dané ostrovy, na které pojedeme. Hodnû jsme se pfiizpûsobovali poãasí. CETEH zaãínal hned první den po pfiíjezdu, a to noãní bojovkou. Byla vytyãena krátká trasa, na jejímï konci byl star námofiník, kter dûti podle pfiedem sestaveného seznamu rozdûloval do posádek a rozdával jim barvu átku urãené posádky. Ráno se nastoupilo na první etapu s názvem Vyplutí. Vedoucí pfiipravili opiãí dráhu, která provûfiila zdatnost kaïdého dítûte. Dal í den byla zastávka v Egyptû. Dûti hledaly pyramidy se zprávou, v fiece faraonûv ztracen poklad a mládû zlatého hrocha. Poté jsme dopluli na Velikonoãní ostrovy, kde jsme kreslili vajíãka, stûhovali sochu Moai do Indie a putovali za kofiením (bojovka s úkoly). Dal í cesta vedla do Grónska a Woodstoku. Na konci celého tábora jsme dopluli na Vánoãní ostrovy, kde jsme ozdobili stromeãek, rozdali dûtem drobné dárky. Na úpln závûr jsme vyhlásili vítûze celotáborovky, zazpívali koledy a dûti ochutnaly vánoãní cukroví, které pro nû vedoucí napekli. CETEH ale nebyla jediná zábava pro dûti bûhem tábora. Pfiipravili jsme pro nû tfii diskotéky, první na téma Námofinick bál, ostatní uï byly klasické. Dvû jsme mûli pro velká vedra pod ir m nebem. Poslední, která byla na konci celého tábora, se protáhla aï do pûl jedné. V prûbûhu tábora jsme zapálili tfii velké PRO KAÎDÉHO NùCO Letní dûtsk tábor VarvaÏov 2005 Je tû se ani nestaãily zahojit puch fie turistûm, ktefií zdolávali cesty necesty z Pece pod SnûÏkou na Li ãí horu, a uï se mohli tû it na svûj turnaj Svazov ch sportovních her 2005 stolní tenisté a nohejbalisté. Opût jsme vyuïili pohostinnosti ARZ Vr ov, kde úãastníky vítalo rozzáfiené sluníãko a usmûvavá Iveta. Na rozdíl od pfiedchozích let se oba turnaje hrály soubûïnû, takïe nebylo moïné, aby stejní hráãi hráli nohejbal i ping-pong. Bylo to pozitivní v tom, Ïe se oba turnaje stihly odehrát vãas a nemusel se stolní tenis rozehrávat v pátek hluboko do noci jako v pfiedchozím roãníku. Negativní ov em bylo, Ïe nûktefií ikovní pingpongáfii u stolû chybûli. Na oba turnaje se pfiihlásilo po osmi druïstvech. NohejbalistÛm pfiálo poãasí, svítilo sluníãko a uï v devût ráno mohla zaãít na kurtech u Vla tovky první utkání. DruÏstva byla rozdûlena do dvou skupin po ãtyfiech, kde sehrála utkání kaïd s kaïd m. PrÛbûh bojû komplikoval stav kurtû. PfiestoÏe se pro jejich pfiípravu udûlalo v echno moïné, dva ze tfií byly po dvou zápasech samá díra a staly se nepouïiteln mi. Zbytek soutûïe se pak odehrál na jediném kurtu. Hráãi to brali s nadhledem, nakonec podmínky mûli v ichni stejné a aspoà se mohli na své kolegy pfii zápasech dívat. A Ïe bylo na co se dívat! Ze skupin vykrystalizovaly dvojice pro semifinále a pro boje o umístûní na 5. aï 8. místû. PoraÏení ze semifinálov ch bojû TS Sobûslav a MP Brno B si to rozdali o tfietí místo. Bronzové medaile nakonec získali hráãi TS Sobûslav. Ve finále se utkali loà tí vítûzové MP Brno A a JMP Brno. Ze souboje MoravákÛ nakonec vy li coby vítûzové mûst tí policisté a stfiíbro zûstalo plynafiûm. Urputnû se bojovalo i o umístûní na 5. aï 8. místû. Z tohoto boje vy li nejlépe hráãi Romotopu Fulnek, ktefií skonãili pátí. Na 6. místû skonãil nováãek táborové ohnû, doprovázené scénkami nebo opékáním bufitû. Dûti pfiedvedly svoji ikovnost, zdatnost a chytrost je tû pfii osmikilometrovém orientaãním závodû, kter bûïely po dvojicích - vïdy jeden mal a jeden velk. Byli jsme také na celodenním v letû v Písku. Na tábofie jsme mûli zdravotní sestru, která ale s desetiletou praxí ve zdravotnictví v e zvládla. Nemocnost dûtí na tábofie nebyla vysoká - angína, sem tam klí tû, odfiená Sportovní hry ve své polovinû... z Lisoven plastû Velké Mezifiíãí, na 7. MO Fulnek a na 8. MO Praha 4. Vítûz turnaje nás bude reprezentovat na hrách SOZ-S na Slovensku. Zatímco nohejbalisté se mohli pfii sportování opalovat, stolní tenisté se mohli pouze potit. Stejnû jako loni se hrálo v hernû na Vr ovû na tfiech stolech. DruÏstva byla rozdûlena do dvou skupin po ãtyfiech. Boje ve skupinách urãily dvojice pro boje o medaile. Ostatní si zahráli o místa od pátého v e. Pátí skonãili hráãi ZO UNIOS Va ek âikl a Jaromír Zrutsk, kter ukázal, Ïe se pálkou umí ohánût stejnû dobfie jako paragrafy. estí byli zástupci sportovní komise A, sedmí MO Praha 4 B a osmá byla sportovní komise B. A pak pfii lo na fiadu semifinále. Bojovalo se o kaïd míãek a zápasy byly velmi napínavé a pohledné. Zatímco MO Praha 4 A si se sv m soupefiem z MP Brno poradila celkem snadno, souboj mezi ZâP PlzeÀ a MO Fulnek byl mnohem dramatiãtûj í. Èastnûj í nakonec byli PlzeÀ tí a mohli se pokusit oplatit PraÏákÛm poráïku ze skupiny. Finále pfiilákalo hodnû divákû, pfiestoïe mûlo velkou konkurenci ve venku se grilujícím vepfiíkovi. Zápas byl dramatick se spoustou fantastick ch v mûn. Diváci ztráceli dech pfii ekvilibristick ch kouscích Vráti Fábery z druïstva Plznû, jenï dokázal vrátit na stûl míãe, které chytal ve v ech koutech herny. Mûla jsem dojem, Ïe kdyby míãek vyletûl oknem, VráÈa by stihnul sebûhnout po schodech dolû na dvorek a míã vrátit zpátky na stûl. Tím dovádûl soupefie k ílenství. Stejnû jako Roman âern z Prahy, kter zase drtil soupefie pestrou hrou a niãiv m topspinem. Zápasy finále se hrály na tfii vítûzné sety. Po prvních dvouhrách byl stav nerozhodn 1:1. âtyfihru pro sebe rozhodli hráãi ze ZâP. Tfietí dvouhra rozhodla, Ïe vítûzství z loàska obhájila PlzeÀ. Zápas o tfietí místo vyhráli hráãi ZO Fulnek kolena, píchnutí vosou ãi ztracené hlasivky. Jinak nic zvlá tního. Pokud se nám to zdálo závaïnûj í, jezdili jsme k lékafice do âimelic anebo do nemocnice v Písku. Pokud mûïeme hodnotit z na eho zaujatého pohledu, tak se nám zdálo, Ïe se tábor v em dûtem líbil, a vûfiíme, Ïe se v nezmen eném poãtu pfiihlásí opût i v pfií tím roce, vãetnû dûtí ãlenû OS UNIOS. Helena LeÀová oddílová vedoucí a ãtvrtí byli zástupci MP Brno. Zlatou medaili dostali na krk VráÈa Fábera a Pavel KÛs ze ZâP PlzeÀ a stfiíbrnou Zdenûk Moravec a Roman âern z MO Prahy 4 A. VráÈa bude také na ím reprezentantem na Slovensku. Vyãerpaní hráãi uvítali moïnost zchladit se v bazénu u ARZ Vr ov a pak si pochutnávali na grilovaném prasátku. âáru pfies rozpoãet udûlala prûtrï mraãen. Nicménû nikomu to náladu nevzalo a v zábavû se pokraãovalo uvnitfi na diskotéce Jardy Zrutského. Doufáme, Ïe úãastníci odjíïdûli domû spokojení a Ïe pfií tí rok se sejdeme v hojnûj ím poãtu. Tfieba v takovém jako v záfií na kuïelkách a bowlingu v Olomouci. Moc se na vás tû íme. A jak to tedy dopadlo? Nohejbal 1. Mûstská policie Brno A 2. Jihomoravská plynárenská Brno 3. Technické sluïby Sobûslav 4. Mûstská policie Brno B 5. Romotop Fulnek 6. Lisovna plastû Velké Mezifiíãí 7. MO Fulnek 8. MO Praha 4 Stolní tenis 1. Západoãeská plynárenská PlzeÀ 2. MO Praha 4 A 3. MO Fulnek 4. Mûstská policie Brno 5. ZO OS UNIOS Praha 6. Sportovní komise A 7. MO Praha 4 B 8. Sportovní komise B Alena Leinweberová pfiedsedkynû sportovní komise 7
PRO VOLNOU CHVILKU Evropa a my Litomy l Litomy l pfiitahuje od nepamûti jakoby magickou silou osobnosti, které mají co dát tomuto svûtu - v hudbû, v umûní, v politice... OLitomy li mluví poprvé Kosmova Kronika ãeská. V zápisu z roku 981 se o ní zmiàuje jako o pomezním hradi ti slavníkovského území. Zde, na Trstenické stezce, která spojovala âechy s Moravou, byl ve 12. století zaloïen premonstrátsk klá ter a pod ním se rozrûstala osada, zárodek budoucího mûsta. Litomy l obdrïela mûstská práva v roce 1259 od krále Pfiemysla Otakara II. V znam mûsta ve stfiedovûkém ãeském státû potvrzuje zaloïení biskupství. V následující dobû, kdy Litomy l spravoval rod KostkÛ z Postupic, se mûsto stalo útoãi tûm jednoty bratrské, sídlem bratrského biskupa a bydli tûm mnoha v znamn ch vzdûlancû - Správné odpovûdi z ã. 5: 1. Uveìte cel, správn, název. Lednickovaltick areál 2. Kter lechtick rodse zaslouïil o základy barokního zámku? Lichten tejnové 3. Uveìte tfii známé památky v areálu. Minaret, JanÛv hrad, Kolonáda, Belveder, Rendez-vous (Dianin chrám), ApolonÛv chrám, Pohansko, Chrám tfií grácií, Kaple sv.huberta, Hraniãní zámek Nejlépe odpovûdûli: Franti ek Bumba, ZO FAURECIA Tábor Miroslav Dytrt, OPP Poliãka Marcela Dytrtová, OPP Poliãka Ludmila Haldovská, SBD Chomutov Kvûta Krejãíková, ZO AMBA Malín Jifií Mastn, ZO SBD HodoÀan Josef Míãka, SBD Su ice Zdena Polá ková, ZO SBD HodoÀan Eva Táborská, MP Brno Správné odpovûdi z ã. 6: 1. Uveìte název. Litomy l 2. Jak se jmenuje festival váïné hudby? Smetanova Litomy l 3. Kter znám ãesk malífi se zde také narodil? Julius Mafiák Nejlépe odpovûdûli: Franti ek Bumba, ZO FAURECIA Tábor Ludmila Haldovská, SBD Chomutov Josef Hork, JITEX PÍSEK Kupon 7/05 1.................................... 2.................................... 3.................................... Jméno a pfiíjmení:...................... Adresa:............................................................ ZO/MO:.............................. Slosovány budou odpovûdi do lé do 14. fiíjna 2005. Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3, nebo na e-mail: unios@cmkos.cz (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis). ãlenû sboru. Byla zde také zaloïena jedna z nejstar ích tiskáren v âechách. UÏ v roce 1547, po neúspû ném stavovském povstání, v ak páni z Postupic Litomy l ztratili a jejich chránûnci museli postupnû mûsto opustit. Panství získal roku 1567 jeden z nejmocnûj ích ãesk ch lechticû - Vratislav z Pern tejna. Ten o rok pozdûji zaãal na místû zchátralého hradu velkoryse stavût nov palác. Ital tí stavitelé (G. B. Aostalli a U. Aostalli) dokonãili za 14 let renesanãní zámek s arkádov m nádvofiím, vyzdoben sgrafity na v ech prûãelích i títech. V roce 1999 byl zámeck areál zapsán do seznamu UNESCO. Hlavní zámecká budova je pravoúhl blok uzavírající dvû nádvofií. Venkovní fasády pokr vá sgrafitová rustika (psaníãkové sgrafito) imona Vlacha. Osobit m a pûsobiv m prvkem jsou arkády nad hlavním portálem otevfiené ven i do nádvofií. Interiéry se zachovaly vût inou v rokokovém, empírovém, biedermeierovském i klasicistním stylu s cenn mi kusy dobového nábytku. V první ãtvrtinû 18. století se piaristé doãkali nového chrámu (kostel Nalezení sv. KfiíÏe) i kolní budovy (dne ní muzeum), postaven ch podle plánû G. B. Alliprandiho za úãasti F. M. KaÀky. Historie piaristického gymnázia a filozofického ústavu, kter byl pfiípravou na univerzitní studium, je zejména v 19. století spojena s mnoha znám mi jmény pedagogû i studentû (F. M. Klácel, J. E. Purkynû, J. Durdík, A. Sedláãek, H. G. Schauer, A. Novák, â. Jefiábek aj.). Litomy l je rodi tûm skladatele Bedfiicha Smetany, malífie Julia Mafiáka i mnoha dal ích osobností, které se proslavily pfiedev ím na poli umûní a vûdy. Smetanovo jméno je zde trvale pfiipomínáno jednak památníkem v zámeckém pivovaru, jednak operním festivalem, pofiádan m kaïdoroãnû v areálu zámku.? Mûsto, na jehoï název se dnes ptáme, leïí asi 60 km v chodnû od Prahy. Pro svou nev ední krásu b vá naz váno pokladnicí a klenotem zemû. Svûdãí o tom také uvedení mûstské památkové rezervace do seznamu UNESCO. Ve zdej ím královském dvofie byla zfiízena mincovna a od roku 1300 se tu razil znám ãesk (praïsk ) gro. Dominantou je pozdnû gotick chrám, kter je zasvûcen patronce horníkû. Opodál se nachází kostelík V ech svat ch s proslulou kostnicí. Bohatá v zdoba interiéru kostelíka je totiï vytvofiena v hradnû z lidsk ch kostí, pocházejících z období tfiicetileté války. Otázky: 1. Uveìte název. 2. Jak se jmenují nejznámûj í dominanty mûsta? (uvûìte minimálnû tfii) 3. Uveìte alespoà dva ze tfií stavitelû chrámu. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Smích vût inou umí závaïné vûci rozhfie it lépe a ráznûji neï velká pfiísnost. Quintus Flaccus Horatius Tip do kina MÛj auèák Brouk Psal se rok 1969, kdyï Amerika poprvé objevila Herbieho - úïasné malé auto s tûlem Brouka a srdcem ampiona, které pfii lo k Ïivotu ve velmi úspû né rodinné komedii. Pfiíbûh o autíãku s velmi Ïiv m duchem a závodním elánem, odehrávající se v atmosféfie San Francisca 60. let, se ihned stal populárním u publika v ech vûkov ch kategorií. Pozdûji vznikla dal í tfii pokraãování a nûkolik televizních pofiadû. O více neï tfiicet let pozdûji si producenti filmu MÛj auèák Brouk uvûdomili, Ïe mnozí z tûch, ktefií s pfiíbûhy Herbieho vyrostli, nyní mají vlastní dûti, jeï by nová dobrodruïství prvního auta na svûtû, které má vlastní rozum, pocity a touhu hledat si pfiátele, mohla zaujmout. Jejich základní my lenkou bylo zachovat pfiíjemn retrospektivní styl a zároveà Herbieho pfienést do 21. století jako závodní auto v soutûïi NASCAR. Maggie Peyton (LINDSAY LOHAN), jejíï rodina se uï po tfii generace vûnuje úãasti v automobilov ch závodech NASCAR, má závodûní v krvi. Díky svému otci Rayovi (MICHAEL KEATON) jsou v ak v echny její snahy o kariéru piãkové závodnice odsouzeny k nezdaru. Ray jí nabídne jako odmûnu za úspû né dokonãení univerzitního studia auto, ale místo do obchodu zamífií na vrakovi tû. Maggie se zamlouvá star Nissan, ale zdá se, Ïe o její pozornost usiluje také jist zrezivûl Volkswagen Brouk, se kter m nakonec skládku opustí. Jak se brzy ukáïe, star Brouk jménem Herbie není jen obyãejn kus rezavé karoserie s motorem, ale kouzelné auto, které Maggie pomûïe splnit její velké sny. USA 2005, komedie ReÏie: Angela Robinson Recept pro vás Kávové speciality AlÏírská káva Ingredience: horká ãerná káva, vajeãn koàak, lehaãka Postup pfiípravy: Na dno silnostûnné sklenice vlijeme vajeãn koàak a pfiidáme silnou horkou pfiekapanou kávu. Povrch pfiizdobíme lehaãkou, podle chuti dosladíme. Poãet porcí: 1 Irská káva Ingredience: horká ãerná káva, whisky, prá kov cukr, sladká smetana Postup pfiípravy: Dno silnostûnné sklenice zaplníme whisky, osladíme prá kov m cukrem, dolijeme silnou hofikou kávou a promícháme. Pak pfiidáme sladkou smetanu, ale uï nemícháme - smetana má zûstat na povrchu. Poãet porcí: 1 (vol)