Č. j. VZ/S 61/04-152/2387/04-LB V Brně dne 28. června 2004 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 30.4.2004 z vlastního podnětu podle 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ve věci přezkoumávání postupu zadavatele městské části Praha 1, Vodičkova 18, 115 68 Praha 1, zastoupené Vladimírem Vihanem, starostou, při zadání veřejné zakázky oprava střechy a fasády v domě č. p. 26, Tomášská 4, Malá Strana, Praha 1, výzvou ze dne 10.6.2002 více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., rozhodl takto: Zadavatel městská část Praha 1 závažně porušil ustanovení: 49 odst. 9 v návaznosti na 2e posledně cit. zákona, neboť nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče Olšanská obchodně-stavební společnost s. r. o., Praha, který neprokázal v nabídce v plném rozsahu kvalifikační předpoklad stanovený v 2b odst. 1 písm. a) a f) zákona způsobem dle 2c odst. 1 a 3 zákona a před podpisem smlouvy kvalifikační předpoklady podle 2b odst. 1 písm. a), d) a f) způsobem dle 2c odst. 2 písm. a), b) a c) téhož zákona, a uzavřel s ním smlouvu o plnění veřejné zakázky, a 49 odst. 10 zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.9.2002 neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Za zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli městské části Praha 1 podle 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., ukládá pokuta ve výši 10 000,- Kč (slovy deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 0610415001. Odů v odně n í Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen orgán dohledu ), který vykonává dohled nad zadáváním veřejných zakázek, si na základě výsledků kontroly provedené u městské části Praha 1, Vodičkova 18, 115 68 Praha 1, zastoupené Vladimírem Vihanem, starostou (dále jen zadavatel ), od zadavatele vyžádal dopisem č. j. 1073/04-152-jl ze dne 8.3.2004 dokumentaci o zadání veřejné zakázky oprava střechy a fasády v domě č. p. 26, Tomášská 4, Malá Strana, Praha 1. Z předložené dokumentace orgán dohledu zjistil, že zadavatel vyzval podle 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen zákon ), písemnou výzvou ze dne 10.6.2002 pět zájemců o veřejnou zakázku k podání nabídek. Ve výzvě zadavatel stanovil v bodě 6, že nabídky uchazečů budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti dle níže uvedených kritérií: 1. výše nabídkové ceny 2. doba plnění v týdnech 3. podíl vlastních výkonů na plnění veřejné zakázky v % 4. záruka na dílo 5. reference Do konce lhůty pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídky od čtyř uchazečů, přičemž jedna nabídka byla zadavatelem vyřazena a příslušný uchazeč byl vyloučen z další účasti na veřejné zakázce. Zadavatel na základě provedeného posouzení a hodnocení nabídek rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky usnesením Rady městské části Praha 1 č. u02_0563 ze dne 16.9.2002, což oznámil všem uchazečům dopisem ze dne 19.9.2002. S vybraným uchazečem Olšanská obchodně-stavební společnost, s. r. o., Nad Slávií 74, 100 00 Praha 10, zadavatel uzavřel dne 10.10.2002 smlouvu o plnění veřejné zakázky, ve které byla stanovena cena vč. DPH 5 667 585,-Kč. Po přezkoumání dokumentace o zadání veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti, zda úkony a rozhodnutí zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky byly učiněny v souladu se zákonem, a proto zahájil správní řízení v vlastního podnětu. Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu zadavateli jako jedinému účastníku správního řízení dopisem č. j. VZ/S 61/04-152/1824/04-LB ze dne 29.4.2004, ve kterém zadavatele seznámil se zjištěnými skutečnostmi a stanovil lhůtu pro vyjádření k podkladům pro rozhodnutí. Oznámení o zahájení správního řízení zadavatel obdržel dne 30.4.2004 a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. Dne 16.6.2004 byl zadavatel dopisem č. j. VZ/S 61/04-152/2891/04-LB seznámen s dalšími zjištěnými skutečnostmi. Zadavatel se k zahájení správního řízení vyjádřil dopisem č. j. 735/2004/VV ze dne 13.5.2004, ve kterém k porušení jednotlivých ustanovení zákona konstatuje: 2
Čestné prohlášení, kterým uchazeč prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v 2b odst. 1 zákona, ne zcela odpovídá dikci zákona, nicméně se jí velice blíží. Zadavatel připustil, že zmíněný drobný nesoulad zřejmě přehlédl a porušil tak zákon, neboť řádně neprověřil správnost listin prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů. Ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel konstatuje, že zákon výslovně nestanoví jak podrobné má být zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Ve svém stanovisku zadavatel dále sdělil, že ve výzvě k podání nabídky výslovně uvedl způsob hodnocení nabídek a ve zprávě hodnotící komise pak bylo výslovně zopakováno, jak budou udělovány body s tím, že dle způsobu hodnocení předepsaného zadavatelem byla považována za nejvhodnější nabídka s nejnižším počtem dosažených bodů. Hodnotící komise uvedla, kolik bodů dostaly jednotlivé nabídky a výběr uchazeče Olšanská obchodně-stavební společnost s. r. o. zdůvodnil tím, že tento uchazeč dostal nejnižší počet bodů a nejlépe tedy vyhověl stanoveným kritériím. Zadavatel se domnívá, že takové zdůvodnění bylo v tomto případě postačující a že zákon o zadávání veřejných zakázek neporušil. Výběr byl proveden transparentně a ostatně také žádný z uchazečů, kteří se umístili na dalších místech, námitky nepodal. Dále zadavatel zaslal orgánu dohledu v příloze k dopisu č. j. 825/2004/VV ze dne 3.6.2004 potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 26.5.2004. Z potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že jmenovaný uchazeč neměl k 10.10.2002 nedoplatky ve smyslu 2b odst. 1 písm. f) zákona. Zadavatel se k dalším skutečnostem zjištěným v průběhu správního řízení vyjádřil dopisem č. j. 873/2004/VV ze dne 23.6.2004, ve kterém přílohou zaslal stejnopis výpisu z obchodního rejstříku uchazeče Olšanská obchodně-stavební společnost s. r. o. s ověřením jeho platnosti. Kopie výpisu z obchodního rejstříku jmenovaného uchazeče byla ověřena dne 23.6.2004, a je tedy zřejmé, že byla předložena až po podpisu smlouvy. Orgán dohledu přezkoumal na základě ustanovení 57 a násl. zákona případ ve všech souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel závažně porušil zákon, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti. K porušení 49 odst. 9 v návaznosti na 2e zákona Podle 49 odst. 9 zákona Nabídku uchazeče zadavatel posoudí podle 2c a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí. Podle 2b odst. 1 písm. a) zákona kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, který má příslušné oprávnění k podnikání, je-li zvláštními předpisy stanoveno. Podle 2b odst. 1 písm. f) zákona kvalifikační předpoklady pro plnění veřejné zakázky splňuje uchazeč, který nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 3
Uchazeč prokazuje dle 2c odst. 1 zákona splnění kvalifikačního předpokladu uvedeného v 2b odst. 1 písm. a) dokladem o oprávnění k podnikání, včetně výpisu z obchodního rejstříku, kvalifikační předpoklady uvedené v 2b odst. 1 písm. b), c), d), e) a f) zákona čestným prohlášením. Doklady opravňující k podnikání a doklady uvedené v 2c odst. 2 mohou být předloženy dle 2c odst. 3 zákona též ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti. Podle 2e zákona neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů, případně nesplní povinnost podle 2d, musí ho zadavatel vyloučit z účasti v dalším jednání o veřejné zakázce. Nabídka uchazeče Olšanská obchodně-stavební společnost s. r. o., obsahovala pouze neověřenou barevnou fotokopii výpisu z obchodního rejstříku, což je v rozporu s 2c odst. 3 zákona. Nabídka jmenovaného uchazeče dále obsahovala čestné prohlášení, ve kterém bylo k 2b odst. 1 písm. f) zákona uvedeno následující: nemám splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ; čestné prohlášení tedy nepokrývá skutečnost, že uchazeč nemá splatný nedoplatek na penále na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení. Orgán dohledu konstatuje, že uchazeč neprokázal ve své nabídce kvalifikační předpoklady v souladu se zákonem a měl být zadavatelem vyloučen z další účasti na veřejné zakázce. Dle 2c odst. 2 zákona uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikační předpoklady takto: a) podle 2b odst. 1 písm. a) zákona výpisem z obchodního rejstříku, je-li do tohoto rejstříku zapsán, ne starším než 90 dnů, b) podle 2b odst. 1 písm. d) výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než šest měsíců, c) podle 2b odst. 1 písm. f) zákona potvrzením příslušného orgánu ne starším než šest měsíců. Předložená dokumentace neobsahovala žádné doklady, kterými je vybraný uchazeč povinen prokázat kvalifikační předpoklady před uzavřením smlouvy. Zadavatel zaslal orgánu dohledu v příloze dopisu č. j. 825/2004/VV ze dne 3.6.2004 potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 26.5.2004, z něhož vyplývá, že uchazeč neměl ke dni 10.10.2002 splatný nedoplatek pojistného a penále na veřejné zdravotní pojištění. S ohledem na dataci výše uvedeného dokladu je zřejmé, že nebyl předložen před podpisem smlouvy (10.10.2002). Potvrzení, že uchazeč Olšanská obchodně-stavební společnost nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebylo doloženo vůbec. Rovněž nebyly vůbec doloženy doklady podle 2c odst. 2 písm. a) a b) zákona. Z dokladů, které mají být podle 2c odst. 2 písm. c) zákona předloženy před podpisem smlouvy, bylo tedy doloženo pouze potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny. Poněvadž zadavatel uchazeče nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce, ale naopak s ním uzavřel smlouvu, ačkoliv uchazeč neprokázal kvalifikační předpoklady před uzavřením smlouvy podle 2c odst. 2 písm. a), b) a c) zákona, závažně porušil ustanovení 49 odst. 9 v návaznosti na 2e zákona. Ustanovení 49 odst. 9 zákona i 2e zákona výslovně stanoví jak má zadavatel postupovat, pokud uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů neprokáže. Vzhledem 4
k výše uvedenému je zřejmé, že zadavatel postupoval při posuzování kvalifikačních předpokladů v rozporu se zákonem. Skutečnost, že vybraný uchazeč je povinen prokázat některé z kvalifikačních předpokladů předložením konkrétních dokladů v zákonem stanovené formě před uzavřením smlouvy, nezbavuje uchazeče povinnosti prokázat kvalifikační předpoklady již v nabídkách a zadavatele povinnosti posoudit prokázání kvalifikačních předpokladů podle zákona. Pokud takto zadavatel nepostupuje, zvýhodňuje uchazeče, jejichž nabídky nebyly úplné, oproti těm uchazečům, jejichž nabídky byly zpracovány v souladu se zákonem i podmínkami zadání veřejné zakázky, což je i v rozporu s 11 odst. 1 zákona. K porušení 49 odst. 10 zákona Podle 49 odst. 10 zákona Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v 6 zákona. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 5.9.2004 neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Přílohou zprávy je pět tabulek hodnocení a souhrnná tabulka hodnocení. Tabulky, které jsou přílohou zprávy, obsahují body přidělené jednotlivým nabídkám, které byly následně vynásobeny příslušnými koeficienty jednotlivých kritérií (podle zprávy). Dále bylo zjištěno, že v jedné tabulce není uvedeno bodové hodnocení v kritériu č. 5 reference a v důsledku toho je celkový součet bodů přidělených jednotlivým nabídkám v této tabulce hodnocení chybný. Výsledné bodové ohodnocení nabídek jednotlivých uchazečů není tudíž stanoveno správně. Neuvedení bodového hodnocení v kritériu reference mohlo podstatným způsobem ovlivnit výsledné pořadí nabídek. Popisem hodnocení se při hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek rozumí vedle stanovení stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení rovněž objasnění principu přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích). Je tedy nezbytné, aby záznam (zpráva) o posouzení a hodnocení nabídek obsahoval nikoliv pouze bodové (číselné) hodnocení jednotlivých nabídek, nýbrž i písemný komentář, z něhož bude vyplývat proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, které je obligatorní náležitostí záznamu. Jen takovýmto způsobem pořízený záznam spolu s dalšími písemnostmi tvořícími dokumentaci o zadání veřejné zakázky umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud záznam jako popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky takto zpracován není, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní. Tím, že záznam neobsahuje vysvětlení, proč jednotlivým nabídkám uchazečů byly přiděleny konkrétní počty bodů, a neobsahuje rovněž zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, došlo k zneprůhlednění způsobu hodnocení. Záznam, který nemá potřebné náležitosti ve smyslu 49 odst. 10 zákona neumožňuje zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno zcela objektivně a v souladu se zákonem. 5
K problematice hodnocení nabídek lze rovněž odkázat např. na S 144/01, S 235/01, S 228/01, S 12/02 (příslušná rozhodnutí jsou zveřejněna na internetových stránkách www.compet.cz). Orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil 49 odst. 10 zákona, neboť hodnocení nabídek nebylo provedeno zcela v souladu se zákonem a záznam, který je zadavatel povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek neobsahoval popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Podle 62 odst. 1 zákona zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. Z hlediska závažnosti porušení zákona nelze pominout skutečnost, že zadavatel neposoudil v souladu se zákonem doklady předložené v nabídce uchazeče Olšanská obchodně-stavební společnost a nepřesvědčil se o trestní bezúhonnosti zákonem vyjmenovaných osob ani o absenci případných závazků uchazeče vůči státu před uzavřením smlouvy. Zákonodárce stanovil, že zakázky hrazené z veřejných prostředků nesmí být realizovány subjekty, jejichž vrcholoví představitelé (osoby vykonávající funkci statutárního orgánu, členové statutárního orgánu, vedoucí organizačních složek a rovněž odpovědní zástupci uchazeče viz 2b odst. 2 a 3 zákona) byli pravomocně odsouzeni za trestné činy vyjmenované v 2b odst.1 písm. d) zákona. V rozporu se záměrem zákonodárce by byla rovněž skutečnost, kdyby zakázku hrazenou z veřejných prostředků realizoval subjekt, za kterým by stát vedl pohledávku na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z uvedeného důvodu tedy zákonodárce v zákoně výslovně stanovil uchazečům povinnost čestně prohlásit ve svých nabídkách a před uzavřením smlouvy prokázat absenci nedoplatků, resp. trestní bezúhonnost vyjmenovaných osob, a to příslušnými doklady a způsobem, a zadavateli pak povinnost kvalifikaci uchazečů v procesu výběru nejvhodnější nabídky zjišťovat, a to i před samotným uzavřením smlouvy ( 2a odst. 2 písm. d) zákona). Jelikož zadavatel v šetřeném případě nenaplnil záměr zákonodárce, dopustil se závažného porušení zákona, což orgán dohledu ve svých úvahách o míře porušení zákona zadavatelem nemohl pominout. V souvislosti s prokazováním kvalifikačních předpokladů je třeba zdůraznit, že doložení, resp. existence oprávnění k podnikání a jeho doložení (zákonem požadovanými doklady) ve fázi podávání nabídek a před uzavřením smlouvy je jedním z předpokladů zdárného průběhu vlastní realizace předmětu plnění veřejné zakázky, neboť je průkazem toho, že osoba, která bude realizovat veřejnou zakázku, je k plnění způsobilá. Důsledkem plnění veřejné zakázky nekvalifikovaným uchazečem by totiž mohlo dojít ke vzniku hmotných škod na majetku zadavatele, případně ohrožení životů a zdraví lidí. Taktéž doložení čestných prohlášení uchazeče a následné doložení kvalifikačních předpokladů uchazeče před podpisem smlouvy příslušnými výpisy a potvrzeními příslušných orgánů má sloužit k tomu, aby na plnění zakázek hrazených z veřejných prostředků nebyli vybíráni uchazeči, za kterými má stát pohledávky a jejichž morální profil by mohl ohrozit hodnověrnost procesu výběru nejvhodnější nabídky a řádné splnění předmětu veřejné zakázky ze strany uchazeče. Další závažné porušení zákona ( 49 odst. 10 zákona) spočívá v tom, že v protokolu o posouzení a hodnocení nabídek nebyl uveden popis hodnocení podle kritérií uvedených 6
v zadání s uvedením principu objasňujícího přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích a s vysvětlením, proč byl té které nabídce přidělen konkrétní počet bodů a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky; při výběru nejvhodnější nabídky tedy nebyly respektovány zásady transparentnosti a přezkoumatelnosti úkonů zadavatele. Vzhledem ke zjištěným závažným porušením zákona a s přihlédnutím ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky byl již realizován, nelze uložit zadavateli opatření k nápravě, jelikož fakticky nelze ukládat plnění, která jsou neproveditelná. Výše zjištěná porušení zákona jsou však natolik závažná, že orgán dohledu zvolil postup podle části čtvrté, hlavy IV. zákona a uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Uložení sankce zákon nespojuje s jakýmkoliv porušením povinností, neboť obecně předpokládá, že porušení povinností může dosahovat různé intenzity, sankcionovat však umožňuje pouze taková protiprávní jednání, která dosahují intenzity závažného porušení zákonem uložených povinností. Porušením zákona, kterých se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil (viz výše), byl nepochybně naplněn zákonný znak závažného porušení. Před uložením pokuty orgán dohledu rovněž ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve větě druhé 62 odst. 1 zákona, a to, že pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení (o porušení zákona se orgán dohledu dověděl z vlastní kontrolní činnosti v lednu 2004 a k porušení zákona došlo v době uzavření smlouvy o dílo v říjnu 2002). Ze zadání veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 5 667 585,- Kč včetně DPH, přičemž 1 % činí 56 675,85 Kč. Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 10 000,- Kč, tedy v dolní polovině možné sazby. Z hlediska přiměřenosti sankce orgán dohledu uvádí, že nelze pominout skutečnost, že závažné porušení zákona se týká neprokázání kvalifikačních předpokladů uchazečem podle 2b odst. 1 písm. a), d) a f) zákona způsobem dle 2c odst. 2 písm. a), b) a c) téhož zákona. a popisu hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Dohled nad dodržováním zákona podle 52 zákona spočívá mimo jiné i v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a v ukládání sankcí. Pokuta uložená zadavateli za zjištěná závažná porušení zákona při zadávání předmětných veřejných zakázek má splnit dvě základní funkce, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k takovému chování, které je v souladu se zákonem. Orgán dohledu se na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, rozhodl uložit zadavateli za závažná porušení zákona pokutu. Orgán dohledu posoudil celý případ a na základě zjištěných skutečností rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. 7
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. JUDr. Miroslav Šumbera vrchní ředitel Obdrží: Městská část Praha 1, Vodičkova 18, 115 68 Praha 1, zast. Vladimírem Vihanem 8