JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igora Slatkovského absolventská práce ZAVEDENÍ ZPĚTNÉ VAZBY NA TÁBOŘE JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA Igora Slatkovského Junák svaz skautů a skautek ČR Jihočeský kraj - KRAJ PĚTILISTÉ RŮŽE Krajinská 384/40a, České Budějovice 370 01 www.jcls.skauting.cz I jcsl.skauting@gmail.com JČLŠ ROČNÍK XVIII. 2014 BARVY FOSFOROVĚ ZELENÉ - Klubko
OBSAH 1. Úvod... 3 2. Obecně o zpětné vazbě... 3 Definice zpětné vazby... 3 Reflexe a review... 3 3. Zpětná vazba na táboře s dětmi (průřezová, závěrečná)... 4 Zpětná vazba - průřezová... 4 Modelový příklad zpětné vazby průřezové... 4 Smysl zpětné vazby průžezové... 5 Jak na to?... 6 Zpětná vazba závěrečná... 6 4. Zpětná vazba na táboře s dětmi (reflexe)... 7 Průběh... 7 Pravidla... 8 Otázky... 9 Techniky... 9 5. Závěr a doporučení... 10 Inspirace... 10 JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 2
1. ÚVOD Jako téma své absolventské práce na Jihočeské lesní škole jsem si zvolila Zavedení zpětné vazby na táboře. Proč právě toto? Domnívám se, že kvalitní zpětná vazba je velmi cenným a důležitým nástrojem určeným k dobrému fungování oddílu. Ráda bych se v této práci věnovala tomu, jaké různé typy zpětných vazeb se na táborech používají. Budu hodně vycházet ze své vlastní zkušenosti týkající se mého oddílu. Letos na táboře jsme zavedli systém zpětné vazby s dětmi, který se mi zdá dobrý, proto jej zde popíši a pokusím se popsat jeho výhody, ale i rizika. Ale nechci pouze předkládat jeden model, který fungoval v jednom oddíle. Ráda bych se na téma zpětné vazby podívala ze širšího úhlu, vysvětlila co to je zpětná vazba, k čemu slouží, jak ji používat a čeho se vyvarovat. 2. OBECNĚ O ZPĚTNÉ VAZBĚ DEFINICE ZPĚTNÉ VAZBY Na začátku této práce si musíme definovat, co přesně znamená pojem zpětná vazba. Zpětná vazba je široký pojem a používá se v různých souvislostech. V naší práci se ale zabýváme zpětnou vazbou v komunikaci, proto bychom ji mohli definovat takto: Zpětná vazba přichází od druhého člověka. Je to signál/informace, kterým nám ukazuje, jak na něj působí naše chování. Je to jeho subjektivní pohled na to, jak nás vidí. Když si přečteme takovouto definici, tak nás jistě napadne, že to je většina signálů, které od druhých dostáváme, např. jestli se na mě někdo usměje, jaký tón hlasu použije v odpovědi, jestli mi dá pěstí apod. Do určité míry to tak určitě je, ale většina těchto signálů není úplně jednoduše čitelná a často jim špatně porozumíme. Pokud si zpětnou vazbu definujeme tímto způsobem, tak se pohybujeme spíše v rovině samotné mezilidské komunikace v jakékoli situaci. Já bych se ale v této práci chtěla zaměřit na chvíle, kdy druhému člověku záměrně sdělujeme svůj názor, a chceme mu tím pomoci pochopit jeho chování a jednání. V tomto smyslu budu i používat pojem zpětná vazba. REFLEXE A REVIEW Hned na začátku si musíme vyjasnit ještě dva další pojmy, aby se nám potom nepletly, nebo abychom aspoň věděli, že něco takového existuje. Prvním z nich je reflexe. Reflexe je specifickým druhem zpětné vazby. Je vázaná na nějakou aktivitu nebo situaci. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 3
Pravděpodobně ji každý z nás už někdy zažil. Je to ta chvíle po programu, kdy se nás vedoucí ptá, co nám program přinesl, jestli nás něco zasáhlo apod. ale o tom více za chvíli. Review další druh zpětné vazby (někdy bráno jako podnož reflexe). Samotné slovo review (= znovu-pohled), nám napovídá, jak probíhá. Při review jsou účastníci aktivity vedeni k tomu, aby aktivitu spolu s vedoucím review znovu prošli, uvědomili si, jaké měli pocity a pokusili se je popsat. Toto je velmi důležité zvláště u negativních pocitů. Jde o uzavření nějaké psychicky náročné situace např. psychohra, maskovačka apod. Účastníci tak mohou zpracovat své pocity a lépe si uvědomit, co jim aktivita přinesla. 3. ZPĚTNÁ VAZBA NA TÁBOŘE S DĚTMI (PRŮŘEZOVÁ, ZÁVĚREČNÁ) Pojďme se teď tedy podívat na to, k čemu nám na táboře je zpětná vazba při práci s dětmi, a jakým způsobem ji používat. Začnu tím, že popíšu náš model a na jeho příkladu budu ukazovat vše důležité ZPĚTNÁ VAZBA - PRŮŘEZOVÁ MODELOVÝ PŘÍKLAD ZPĚTNÉ VAZBY PRŮŘEZOVÉ Na začátku musím říct, že náš oddíl je dost velký. Na táboře jsme měli cca 45 dětí (holky i kluci, 7-15 let) a 15 vedoucích. Pro většinu skautských oddílů je to asi naprosto neznámá situace (i když jede-li někdo na střediskový tábor, tak už by to tak mohlo být), ale principy, které jsme používali, budou stejné i na každém jiném táboře. Na začátku tábora jsme si děti rozdělili do několika skupinek po cca šesti dětech přibližně stejného věku. Ke každé skupince se přiřadili dva vedoucí, vždy po zvážení svých schopností s ohledem na konkrétní děti. Jeden z vedoucích vedl diskuzi a druhý byl jako pomocník a hlavně psal poznámky. Skupinky se scházeli každý den po večeři na 20 30 minut vždy na stejném místě a povídali si o proběhlém dni. Vedoucí, který vedl diskuzi, měl připravené nějaké návodné otázky (+ někdy konkrétní otázky týkající se nějakého tématu), ale hlavně mluvily děti. Diskuze se částečně týkaly programu, ale šlo v nich také o zjištění atmosféry, toho jestli děti něco nepotřebují, nechtějí změnit apod. Druhý vedoucí zapisoval poznámky z toho, co děti říkali (anonymně) a o těch jsme potom večer mluvili na radě a upravovali jsme podle nich situaci na táboře. To děti věděly už od JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 4
našeho prvního setkání. Při něm jsme si totiž definovali různá pravidla naší zpětné vazby (o tom více za chvíli). Součástí těchto setkání byl ještě malý rituál. Každé dítě na začátku tábora dostalo svou barevnou obálku. Každý den na konci zpětné vazby si měly děti do těchto obálek vložit papírek s něčím hezkým, co se jim ten den stalo. Při závěrečném táboráku byla vyhrazena chvíle, při které, kdo chtěl, tak mohl svou obálku spálit (a symbolicky tak uzavřít tábor), a kdo nechtěl, si ji odvezl domů (jako vzpomínku). Pálení bylo určeno spíše pro starší děti. SMYSL ZPĚTNÉ VAZBY PRŮŽEZOVÉ K čemu je tedy takto pojatá zpětná vazba? Do které škatulky by se dala zařadit? K čemu je vůbec zpětná vazba na táboře? Myslím, že hlavními cíli, našeho pojetí bylo: Dát dětem příležitost, aby se mohly vyjádřit k programu a životu na táboře ( zjistit, co by se dalo na táboře zlepšit) Dát dětem možnost změnit, co se jim nelíbí Podchytit možné vztahové problémy, atmosféru tábora Pomoct dětem uchopit jejich zážitky z celého dne V jednoduchosti by se dalo říct, že jim dáváme možnost (alespoň částečně) rozhodovat o sobě samých. Také že jich chceme naslouchat. Že to, co si myslí a jak se cítí, je pro nás důležité, a proto se s nimi o tom chceme bavit. V úvodní kapitolce jsem vysvětlovala, co je to reflexe a review. Může se zdát, že můj modelový příklad není ani jedno. Já bych to takhle striktně neviděla, naopak myslím si, že tento případ využívá obojího. Záleží ale hodně na tom, kdo setkání vede. Chci tím také říct, že není jednoduché od sebe tyto formy oddělovat, protože se velmi prolínají. Přesto by bylo dobré říct, že příklad, který jsem použila, považuji za zpětnou vazbu průžezovou. Myslím si, že je velmi důležitá pro celkové fungování a spokojenost dětí na táboře, ale není dostačující např. pro rozebrání nějakého náročného programu. Na to při této zpětné vazbě není dostatek času a ani k tomu není určena. Zde opravdu doporučuji zařadit po aktivitě reflexi/review programu. Tu za chvíli rozeberu více. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 5
JAK NA TO? Jak ale uskutečnit průřezovou zpětnou vazbu, když máme málo vedoucích nebo dětí? Domnívám se, že nejlepší varianta je vždy nějaká forma skupinového rozhovoru. Dítě tam může nejlépe vysvětlit, co si myslí. Zároveň pokud není skupina moc velká a schází se pravidelně, vznikne v ní větší důvěra a dětem se pak lépe hovoří. Není-li to ale možné můžeme rozhovor nahradit psanou formou. Můžeme použít například tyto nástroje: Noční kniha tam mohou děti při hlídce napsat, cokoli je napadne, tedy i to, jak se cítí, co se jim ten den povedlo apod. Krabička s pocity Krabička s poděkováními někomu Zeď nářků, lístky ze stromu (dítě každý den napíše na papírový list svoje nejsilnější zážitky a nalepí je na společný strom) apod. U psané formy je mnohem větší riziko, že něco špatně pochopíme. Také zde není tak důrazně vidět otevřenost k naslouchání dětem a dání jim možnosti změny. Myslím, že při špatné personální situaci na táboře je nejlepší varianty kombinovat. Tedy alespoň párkrát si s dětmi sednou a popovídat si o táboře a o tom, co v knize, krabičce apod. Dáme jim tím zvonu najevo, že nás jejich názor zajímá a také ukážeme, že naše zpětnovazebné nástroje (kniha, krabička atd.) k něčemu jsou, a že je dobré je využívat. Nakonec můžu jen říct, že zpětnou vazbu s dětmi asi provádí každý, většinou individuálně. Každý z nás si přece s dětmi povídá, ale z vlastní zkušenosti vím, že na táboře, že potřeba spoustu věcí řešit a připravovat, takže toto povídání je nepravidelné. Proto jsem se snažila ukázat, že je dobré, mít dopředu vymyšlenou formu, jak budeme od dětí získávat zpětnou vazbu a hlavně myslet na to, že bychom měli mít v programu vyhrazený čas, který tomu věnujeme. ZPĚTNÁ VAZBA ZÁVĚREČNÁ Nedílnou součástí tábora by měla být také závěrečná zpětná vazba s dětmi. V našem případě šlo o závěrečné setkání (poslední program před závěrečným táborákem) skupinek s návazností na rituální spálení obálek. Ale forma může být různá, důležité je, aby zde proběhlo shrnutí/ukončení tábora a zároveň vyvrcholení procesu zpětných vazeb (byl-li předtím alespoň částečně nějaký proces). Také si myslím, že se zde krásně nabízejí různé kreativní formy zpětné vazby (ty je samozřejmě možné využít i jinde). Děti JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 6
zde mohou něco vymodelovat nebo namalovat apod. Jako příklad může být malování u nás na táboře v lese mezi stromy byla natažená velká papírová plachta a děti na ni měly namalovat nějaký zážitek/ z tábora. Byla tak velká, že se tam vešly obrázky od všech. Teď ji máme pověšenou v klubovně, takže se nám tábor může vybavit i teď a můžeme si o něm lépe povídat, čímž de facto pokračujeme v závěrečné zpětné vazbě. K potáborovým technikám může patřit i společné promítání fotek/filmu z tábora, čtení táborového deníku apod. 4. ZPĚTNÁ VAZBA NA TÁBOŘE S DĚTMI (REFLEXE) V předchozí kapitole jsme si popsali, co je to průběžná a závěrečná zpětná vazba na táboře, proč je důležitá a jakými formami ji můžeme realizovat. Kromě těchto typů zpětné vazby, patří na tábor ještě reflexe proběhlého programu. Já osobně si myslím, že pokud nám funguje průběžná zpětná vazba, tak bychom měli reflexi provádět jen po náročných programech. Obávám se, že velké množství reflexí jen zhoršuje jejich kvalitu. Doporučení, která budou uvedená v této kapitole, samozřejmě platí i pro předchozí typy zpětné vazby. PRŮBĚH Na začátku reflexe bychom si měli všichni sednout do kruhu, nejlépe na nějaké pohodlné (např. suché) místo. V kruhu na sebe všichni dobře uvidíme a také bychom se měli slyšet. V druhém kroku si objasníme, co to je reflexe, proč ji dělat a čeho tím chceme dosáhnout. To je hodně důležité hlavně u první reflexe (první pro děti), ale měli bychom to definovat vždy. Stejně tak je to i s pravidly, která si také řekneme hned na začátku (můžeme se na ně později odvolat). Po tomto úvodu už přichází na řadu hlavní část reflexe, tedy diskuze nad otázkami. Na konci by nemělo chybět uzavření reflexe. Je důležité si vždy uvědomit, v jaké situaci se nacházíme. K tomu by nám měla sloužit příprava reflexe. Musíme se zamyslet nad tím, jak jsou děti staré (vlčata/skauti), jak dlouho po aktivitě reflexe probíhá, jaký je stav dětí (Nejsou hladové? Není jim zima?), v jakém jsme prostředí (V teepee u ohně? Na louce, kde fouká?), kdo všechno se bude účastnit. Všechny tyto věci bychom měli mít na paměti před i v průběhu reflexe a JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 7
vytvořit pro ni, co nejlepší podmínky. Samozřejmě musíme vědět i, co je cílem reflexe a mít alespoň hrubou osnovu otázek. PRAVIDLA V předchozím odstavci píši, že v třetím kroku reflexe bychom si měli ujasnit pravidla, kterých se budeme po celou dobu držet. Jaká to tedy jsou? Většina z nich vyplývá z obyčejného slušného chování, ale pro děti (zvláště pro malé) mohou být někdy obtížná na zvládání, protože je pro ně těžké udržet delší čas pozornost. Ale tato pravidla (a jejich) dodržování jsou nutná k tomu, aby ve skupině mohla vzniknout bezpečná a otevřená atmosféra, aby se děti nebály nic říct. Doporučuji vytyčit si tato pravidla: Vše, co se řekne, zůstane uvnitř skupiny to je naprosto základní pravidlo, které má dětem zaručit bezpečí. Prostě nebudeme nikomu, kdo se reflexe neúčastní vykládat to, co se tam říkalo. Vždy mluví jen jeden zde nejde jen o skákání do řeči, ale i o různé šuškání mezi sebou, když mluví někdo jiný. Pro mluvčího je to velmi nepříjemné, protože tím v podstatě dáváme najevo, že ho neposloucháme (že nás nezajímá, co říká ), což rozhodně není smyslem reflexe. (Naopak, děti by se zde měly naučit naslouchat druhému). Každý má právo na svůj názor každý jsme jiný a při reflexi se naše individuality střetávají. Můžeme se zde učit empatii a dívání se na problém z jiného úhlu pohledu (z pohledu jiného člověka). Proto zde není na místě posmívání se druhým nebo shazování jejich názorů. Každý mluví za sebe děti mají tendenci při reflexích mluvit v množném čísle (my jsme si mysleli, my bychom chtěli ). My se ale při reflexi chceme dozvědět, co si myslí tento konkrétní člověk a pracovat s jeho vlastními pocity, ne s jakýmsi všezahrnujícím MY. Neútočím, nekritizuji toto pravidlo je pro spoustu lidí (zvláště při první reflexi) velmi těžké. Míváme totiž tendenci brát si věci osobně nebo špatně vyjádříme apod. Cílem reflexe by ale neměla být hádka, nýbrž vzájemné pochopení/porozumění. JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 8
OTÁZKY Pokud by někdo rád začal používat zpětnou vazbu (reflexi) na svém táboře a nemá s tím žádné zkušenosti, tak si jistě říká, jak by se měl dětí ptát, jaké otázky používat. U každé otázky je dobré vědět, proč ji pokládám, kam s ní směřuji. Co se chceme dozvědět? Fakta? Motivaci? Jestli je to nějak posunulo? Nebo je chceme jen rozmluvit? Přemýšlejme o tom, na co se ptáme. Máme dva typy otázek. Otevřené a uzavřené. Mají různou funkci a používají se v různých situacích. Otevřené otázky rozvíjí diskuzi a směřují k lepšímu pochopení. Je na ně ale potřeba více času (+ také dát dětem čas na rozmyšlení odpovědi). Příklad V které chvíli se vám dobře spolupracovalo? Uzavřené otázky směřují k jasné odpovědi (ano-ne). Snižují tím prostor pro diskuzi, ale to někdy můžeme chtít, např. schyluje-li se k hádce, nebo když není moc času. Také bychom si měli dávat pozor, zda děti svými otázkami netlačíme do odpovědí, které chceme slyšet, nenutíme jim svůj pohled nebo je nestavíme do těžko odpověditelné situace, např. Líbila se vám ta překážková dráha, kterou jsme včera celý den připravovali? Kterého vedoucího nemáte rádi? apod. Malý tip na závěr doporučuji místo otázky - co se vám nejvíc líbilo? Použít co pro vás byl nejsilnější zážitek? Dáváme dětem možnost svobodnějšího výběru a odpovědi pro nás mohou být mnohem cennější. TECHNIKY K dodržování některých pravidel nám mohou pomoci různé techniky k diskuzi, např: Kouzelný předmět může to být cokoli (míček, svíčka, rituální totemek), ale smí mluvit vždy jen ten, kdo go drží Mluvící uzel děti sedí v kruhu a každý se drží lana, na kterém je jeden uzel, ten se posouvá a vždy mluví ten, kdo ho drží Výměnný trh utvoří se dvojice a nejdříve mluví o aktivitě jeden a druhý ho musí poslouchat a po určitém čase si role prohodí Toto byly techniky, které nám pomáhají při diskuzi. Někdy je vhodné využít metody rychlé reflexe, ale vždy je potřeba s nimi dále pracovat, protože mají velký sklon ke zkreslení sdělení. Mezi rychlé techniky patří např.: JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 9
Teploměry na jedné straně je + na druhé postavte se tak, jak jste se při aktivitě cítili Barevná škála máme barevné kartičky a každá představuje jiný typ našich pocitů Dále můžeme používat různé symboly, předměty, smajlíky apod. Pro oživení a zapojení dalších částí mozku můžeme použít nejrůznější kreativní, dramatické a hudební (muzikoterapeutické) techniky. Je na nás jaké techniky použijeme, ale musí vždy vědět, proč je používáme, čeho chceme docílit a zda jsme my i děti schopni jejich použití. 5. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ V této práci jsem se pokusila popsat, jakým způsobem na táboře používat zpětnou vazbu, a jak nám může pomoci při práci s dětmi. Popsala jsem různé formy a doporučila jsem jejich používání. Zaměřila jsem se na zpětnou vazbu s dětmi, samozřejmě je tu ještě otázka vedoucích, ale to je spíše do práce, která se zabývá fungováním a komunikací týmu vedoucích. Ke zpětné vazbě je ještě mnoho co říci, pro níže uvádím knížky a odkazy, kde si můžete přečíst více o technikách ZV a komunikaci nebo se inspirovat dalšími příklady. INSPIRACE Skautské odkazy - Kubíková P. a kol. (kapitola Zpětná vazba po aktivitách) Cílená zpětná vazba - Reitmayerová, E., Broumová, V. Respektovat a být respektován Kopřiva P., Nováčková J., Nevolová D., Kopřivová T. Nenásilná komunikace Rosenberg M. B. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie Šimanovský Z. http://kurzy.stribrnareka.cz/upgrade/images/stories/skripta/zpetna_vazba_vz08.pdf file:///c:/users/acer/downloads/zpetna_vazba.pdf JIHOČESKÁ LESNÍ ŠKOLA I JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR I STRANA 10