POKYNY KE STUDIU 1 Rozšiřující data na Internetu c Pracovní materiály Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 FINANČNÍ GRAMOTNOST Znáte pořekadlo Peníze kazí charakter? Mnoho lidí má vlastně z peněz strach. Nemluvě o tom, že doposud nás nikdo neučil zásady hospodaření s penězi v rodině ani nakládání s moderními finančními produkty. Proto je dobré očistit své emoce k penězům, nemít strach o svůj charakter a naučit se být finančně gramotný. Čas věnovaný vydělávání peněz zabírá minimálně třetinu dne, je nerozumné své vydělané peníze nekontrolovaně či nezodpovědně utratit. Je třeba naučit se s penězi hospodařit, sestavit si třeba rodinný rozpočet. Finanční gramotnost je soubor dovedností a znalostí, které umožňují, díky informovanosti, činit efektivní a zodpovědné rozhodnutí. Naším cílem je rozšířit osobní finanční gramotnost definovanou, jako schopnost analyzovat a spravovat osobní (rodinné) finanční prostředky, které mají vliv na materiální blahobyt. To zahrnuje schopnost činit správná finanční rozhodnutí, rozvíjet schopnost diskutovat o penězích a finančních otázkách, plánovat svou budoucnost s ohledem na finance a správně reagovat na osobní životní události s ohledem na vlastní finanční situaci či na ekonomický stav v celkovém hospodářství. V první části tématu finanční gramotnost se budeme zabývat jejím pojmem a situací v České republice, ve druhé části pak budeme konkrétněji rozebírat finanční gramotnost praktikovanou v rodině ve formě finančního rozpočtu. 1.1 Finanční gramotnost občanů Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly budete umět Posoudit finanční gramotnost občanů v České republice. Definovat finanční gramotnost.
2 Zjistit svou finanční gramotnost pomocí dotazníku. Výklad 1.1.1 Měření finanční gramotnosti v České republice Finanční gramotnost je pro život v dnešní společnosti zcela zásadní. Jak však vyplynulo ze společné studie Ministerstva financí ČR a České národní banky (dále MF a ČNB), Češi v této oblasti výrazně zaostávají. Všichni o ní mluví již několik let, zaměstnala stovky řečníků na konferencích. A přitom je stále nízká. Řeč je o znalostech, dovednostech a hodnotových postojích občana v oblasti osobních, resp. rodinných financí. MF a ČNB připravilo šetření zaměřené na zjištění úrovně finanční gramotnosti české populace, a to na základě metodiky a doporučení OECD (která obdobné měření provádí také) s cílem zjistit momentální úroveň finanční gramotnosti dospělé populace a najít vhodné způsoby, jak tuto úroveň pozvednout. Ministerstvo financí zadalo společnosti STEM/MARK zatím naposledy v roce 2010 zmapovat finanční gramotnost dospělé populace České republiky. [1] Na základě objektivních znalostí tedy vyplynuly zjištění v oblasti domácích financí, vytváření rezerv, porozumění finančním produktům, platební morálky, sjednávání smluv. Výsledky průzkumu například prokázaly dlouhodobé zkušenosti ČNB získané na základě podnětů od spotřebitelů, podle nichž jsou smlouvy na prodej produktů finančního trhu často velmi komplikované. Zde jsou některé příklady: [2] - pouze 45% domácností si tvoří rozpočet, přičemž jen jedna třetina dotazovaných pravidelně, - 60% dotázaných si odkládá peníze stranou jako rezervu, - třetina lidí si nevytváří rezervy na stáří, přičemž většina z nich říká, že neví z čeho, - třetině lidí se stalo, že jim byla předložena tak dlouhá smlouva, že ji nepřečetli celou. Úplné shrnutí hlavních závěrů šetření i plné znění závěrečné zprávy je zveřejněno na internetových stránkách MF i ČNB s odkazem: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_finvzd_vyzkum_gramot.html. Je zde uveřejněno i srovnání napříč zapojenými zeměmi do mezinárodního šetření OECD.
3 1.1.2 Definice finanční gramotnosti Zde je potřeba asi uvést, že problémem dnešní generace není ani tak skutečnost, že finanční vzdělanost těch, kdo dnes rozhodují v domácnostech o financích, je podprůměrná. Spíše je to nezájem svou finanční vzdělanost jakkoli zvyšovat a množství špatných rozhodnutí pak u takových jedinců roste. Jednou z možností, i když souhlasím s tím, že z hlediska perspektivy možná neefektivní, je přinutit právě tyto lidi ve středním a pokročilejším věku, aby svou finanční gramotnost zvyšovali. Kromě potřeby porozumění a schopnosti činit kvalifikovaná rozhodnutí na finančních trzích je pak velmi důležité lidem vysvětlit, že za své činy musí vést osobní zodpovědnost. To jsou základní kameny, na nichž je postavena koncepce zvyšování finanční gramotnosti u dospělých lidí, a když se jí ČNB a MF mezi lidi podaří dostat, bude to určitě úspěch. Druhou možností, která je určitě perspektivnější, ale je spíše během na dlouhou trať, jejíž výsledek bude patrný až za pár let, je pak právě soustředění se na mladší generaci. Tažení za vyšší gramotnost Čechů v oblasti osobních financí začalo již na sklonku roku 2005, kdy v rámci aktivit za zlepšení podmínek bankovních klientů upozornil rezort financí na potřebu vzdělat naše občany, aby lépe rozuměli tomu, co je jim nabízeno, co a jak si mají vybrat a zejména jaké důsledky může, resp. bude mít jejich podpis na smlouvě o poskytnutí finanční služby. V následujících letech byl připraven plán, jak ve finančním vzdělávání postupovat. Byly navrženy standardy pro výuku ve školách a v květnu roku 2010 posvětila vláda celkovou Národní strategii finančního vzdělávání. Česká republika se tak zařadila mezi několik málo zemí na světě, jež mají schválenu koncepci na celonárodní úrovni. Definice finanční gramotnosti, vymezená v rámci dokumentu Národní strategie finančního vzdělávání, je nezbytným východiskem pro tvorbu standardů finanční gramotnosti a tvorbu vzdělávacích programů a aktivit. Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní či chcete-li rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace. Definice finanční gramotnosti je strukturovaná. Finanční gramotnost jako správa osobních či rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. [3] Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu ceny peněz v čase, rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám služeb v praktické podobě poplatků a úrokových sazeb. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního či rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o
4 alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost obsahuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních pasiv, tedy závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci. 1.1.3 Kdo je vlastně finančně gramotný občan? Shrnutím hlavních výstupů z měření finanční gramotnosti MF a ČNB je finančně gramotný občan mimo jiné jestliže (rozdělením dle tematického okruhu): [2] a) Domácí finance - má alespoň hrubou představu o tom, kolik má aktuálně k dispozici vlastních peněz - sestavuje si rozpočet a sleduje jeho dodržování - plánuje své výdaje alespoň na měsíc dopředu - je připraven na situaci ztráty hlavního příjmu b) Vytváření rezerv - vytváří si rezervy např. pravidelným odkládáním části příjmu - tyto rezervy mohou být jak obecného charakteru (tedy na nepředvídatelný výdaj ), tak konkrétně zaměřené, např. ztráta příjmu či financování výdajů ve stáří - již přemýšlel o tom, z čeho bude žít ve stáří c) Finanční produkty - při výběru finančního produktu zvažuje více nabídek a více zdrojů informací - zná základní finanční produkty, např. v oblasti platebních karet zná rozdíl mezi kartou debetní a kreditní, zejm. pokud např. kreditní kartu skutečně používá - je si vědom rizik spojených s některými finančními produkty např. platebními kartami - ví, co dělat, když dojde k odcizení či ztrátě platební karty - ví, podle čeho si vybírat finanční produkty, např. spotřebitelský úvěr d) Chování a zvyklosti ve světě financí - platí své účty včas - sleduje svoji finanční situaci - dříve, než si něco koupí, pečlivě zvažuje, zda si to může dovolit
5 - uvědomuje si, že nelze získat současně minimální míru rizika, vysoký výnos a okamžitou likviditu - má připraveno řešení v případě obtížné finanční situace - informuje věřitele o své neschopnosti splácet e) Znalosti ze světa financí - ví, že existuje pojištění vkladů - rozumí tomu, co inflace znamená v praktickém životě - zná výši inflace - ví, co znamená zkratka RPSN - zná skutečný význam RPSN - ví, co znamená p. a. a p. m. f) Smlouvy a stížnosti - smlouvu nejdříve přečte a teprve poté ji podepíše - ví, že si může stěžovat a kde si může stěžovat - zná pojem rozhodčí doložka Korespondenční úkol Výše uvedenou definicí gramotného občana jsem si pomohla k sestavení následujícího dotazníkového průzkumu. Šetření si klade za cíl zmapovat finanční gramotnost občanů na základě objektivních znalostí v oblasti financí. Zmapovat postoje chování české populace v souvislosti s rodinnými financemi, úsporami a zajištěním. Nejdříve si dovolím oslovit s dotazníkem, který najdete v Příloze 1, Vás, čtenáře. V první kapitole manuálu z toho důvodu, abyste si sami uvědomili, nakolik je toto téma důležité a jaké mezery je třeba dotáhnout, abychom byli odpovědní ke svým vlastním financím. Věřím, že se po prostudování celého manuálu Odpovědný přístup financím budete více či méně cítit znalejší, než doposud. Své odpovědi pak můžete srovnat s výsledky dotazníkového průzkumu, který probíhal v listopadu a prosinci 2012. Interpretujme si některé závěry zjištěné na vzorku 43 osob. Domácí rozpočet sestavuje polovina dotázaných, z toho pouze 17% pravidelně každý měsíc. Přitom právě analýza příjmů a výdajů je základem pro naše finanční rozhodování. Odpovědi v % můžete vidět v následujícím grafu 1.1. Při dotazu na vlastnění životního či úrazového pojištění jsem rozdělila tazatele do kategorií podle věku. Zde je viditelné, že největší potřebu pojištění mají lidé v produktivním
6 věku, logicky pak zabezpečují své rodiny. Naopak podíl lidí, kteří ani neuvažují o sjednání životního/úrazového pojištění je největší ve věku studentském a důchodovém. Tyto generace nemají většinou takovou zodpovědnost za své rodiny. Zarážející však je, že v opozici pojištění nemovitosti/domácnosti či automobilu je pojištění osob podceňováno. Skoro 90 procent dotazovaných totiž sdělilo, že má všechen majetek řádně pojištěn. Z toho by mohlo vyplynout, že majetku si lidé váží více než svého zdraví. Podrobné rozdělení potřeb životního či úrazového pojištění je interpretováno v grafu 1.2. Jste odpovědný/á ke svým financím natolik, že si sestavujete domácí rozpočet? 5% 17% Ano, sestavuji osobní či rodinný rozpočet pravidelně každý měsíc. Ano, občas sestavím osobní či rodinný rozpočet. 41% Ne, ale rád bych sestavoval/a, pokud bych tomu rozuměl/a. 37% Ne, nepovažuji to za důležité. Graf 1.1 Jste odpovědný/á ke svým financím natolik, že si sestavujete domácí rozpočet? % Jste životně nebo úrazově pojištěný/ná? 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ano, pojištění cítím jako nutnost zajistit sebe a svou rodinu. Ano, mám povinnost být pojištěný/á k úvěru. Ne, ale uvažuji nad sjednáním. Ne, necítím potřebu být pojištěn/a. Věk: Do 25 let 26-55 let Nad 55 let Graf 1.2 Jste životně nebo úrazově pojištěný/á?
7 S rozdělením podle pracovního zařazení využívá jednoho nebo dvou úvěrových produktů nejvíce osob samostatně výdělečně činných, což možná logicky vyplívá z povahy jejich práce. Zarážející je asi fakt, že polovina nezaměstnaných osob dnes využívá jednoho nebo dvou produktů na splátky. Nejméně pak využívá možnost zadlužit se osob, které čerpají peníze ze sociálních dávek. Tito lidé si asi zvykli na svůj standard a vědí, že jejich příjem se s největší pravděpodobností nezvýší. Výsledek dotazu je pak znázorněn v následujícím grafu 1.3. Využíváte dnes nějakého produktu na splátky? Ne, nemám potřebu. Dle pracovního zařazení Ne, ale v dohledné době budu potřebovat. Ano, využívám jednoho nebo dvou těchto produktů. Ano, mám nejméně tři splátky na tyto produkty měsíčně. 0 10 20 30 40 50 60 70 80 % Student Zaměstnanec OSVČ Poživatel sociálních dávek Nezaměstnaný Graf 1.3 Využíváte dnes nějakého produktu na splátky? Z dalších výstupů dotazníkového šetření můžeme uvést například, že smlouvám týkajících se financí před jejich podpisem nerozumí po jejich přečtení naprostá většina, z toho jen 33 procent uvedlo, že chtějí vysvětlení. Tzn., že tři čtvrtiny obyvatel podepisuje smlouvy, kterým nerozumí. Dále více než dvě třetiny českých domácností mají problém vyjít se současnou výší jejich příjmů. Dotazovala jsem se, jak moc je pro lidi obtížné vyjít s příjmy: 40 procent odpovědělo, že je to pro ně spíše obtížné, pro 17 procent velmi obtížné. Tzn., že více než polovina domácností je ráda, když všechny výdaje pokryjí jejich příjmy. Čtvrtina pak neuměla spočítat, jestli je lepší mít výnos 200 korun nebo 15% ze tří tisícovek, což je naopak rozhodně špatný výsledek. Chvalitebné je, že v dnešní době považuje až 62 procent lidí za nutné spořit si na stáří, včetně studentů.
8 1.2 Rodinný rozpočet Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly budete umět Vysvětlit, co znamená rodinný rozpočet a z čeho se skládá. Sestavit rodinný rozpočet. Výklad Naučit se hospodařit s penězi není vždy jednoduché, což vyplynulo z výše uvedeného dotazníkového průzkumu. Peníze jsou však součástí našeho života, potřebujeme je k zabezpečení základních potřeb a nejen jich. V současné době mají peníze převážně virtuální podobu výplatu dostáváme na účet, ze kterého platíme převážně bezhotovostně. Mnoho lidí tak nemá reálnou představu o výši svých nákladů. O to víc vzniká potřeba vedení domácího rozpočtu. 1.2.1 Pojem rodinný rozpočet Více než dvě třetiny českých domácností má problém vyjít se současnou výší jejich příjmů. Je to vůbec nejhorší výsledek, který Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v roce 2012 zaznamenalo v rámci šetření na toto téma [4]. Přitom by bylo žádoucí, aby lidé hospodařili s přebytky, které by si ukládaly na pozdější použití. Základem úspěšného řízení osobních financí je správně sestavený osobní rozpočet. A ten by měl být také průběžně sledován a případně upravován. Data z výše zmíněného výzkumu z r. 2010 společnosti STEM/MARK však vypovídají o tom, že pouze jeden ze tří Čechů sestavuje rozpočet pravidelně, a i s občasnými rozpočtáři se dostáváme jen na necelou polovinu. Ti, kteří finance nebilancují, by sice věděli, jak na to, ale považují to za zbytečnost. Zde je vidět, že finanční gramotnost není jen o tom umět sestavit přehled příjmů a výdajů domácnosti, ale také o uvědomění si, k čemu je to dobré. Pochválit respondenty můžeme pouze za to, že když už si rozpočet sestaví, tak ve většině případů sledují jeho dodržování. Ovšem správně by to měli dělat všichni. Malé vyznamenání udělme 63 % dotazovaných, kteří plánují své výdaje na měsíc či více dopředu - tedy alespoň do příští výplaty. Stále však zbývá zhruba třetina respondentů, jež ani k tomuto horizontu nedohlédne. O nějakém udržitelném plánování pak těžko může být řeč.
9 Plánovat bychom měli také pro to, abychom se připravili na zlé časy, typickým příkladem je ztráta zaměstnání. Bohužel zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že vůbec neví, jak dlouho by zvládla pokrýt své životní náklady v případě, že by přišla o svůj příjem. Neznalost můžeme položit na roveň nepřipravenosti. O nedostatečném zajištění pro případ takové nepříjemné situace hovoří i fakt, že pouze necelá polovina by ze svých rezerv dovedla pokrýt své běžné výdaje alespoň tři měsíce. Pouhá třetina Čechů odkládá část svých výdělků stranou pro případ, že se ocitnou bez práce. Samozřejmě lze namítnout, že řada lidí nemyslí na konkrétní krizové situace a tvoří si rezervy na cokoli. To platí pro 60 % obyvatel. Češi si nejčastěji odkládají desátek na běžný účet, pětina pak zůstává věrná obálkám v šuplíku anebo hrníčku na kredenci. I takové spontánní odpovědi zaznamenali tazatelé v průběhu výzkumu. Naopak pětině občanů nezbývá z výplaty nic, co by uspořili - jejich rezervy zůstávají na nule. [1] K čemu je nám dobře a reálně sestavený rodinný rozpočet? - Získáme kontrolu nad vlastní finanční situací, - mnohdy najdeme zdroje pro rezervy a úspory, - zvládneme nečekané výdaje, - můžeme předejít vytváření zbytečných dluhů, - vytvoříme si správné návyky, - staneme se správci svých peněz. 1.2.2 Jak sestavit rodinný rozpočet Postup sestavení rozpočtu je následující: A) sepsat a sečíst si všechny čisté příjmy domácnosti B) sepsat seznam všech měsíčních výdajů C) porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji určíme, kolik jsme schopni spořit A) PŘÍJMY Základem dobrého rodinného rozpočtu je kompletní přehled příjmů. Ty je třeba rozdělit na pravidelné příjmy, které plynou z určitého smluvního vztahu, a na ostatní příjmy. Na jejich opakování není vhodné spoléhat. Každá rodina by měla velmi střídmě a opatrně hodnotit budoucí příjmy. Hlavně by v žádném případě neměla počítat s jejich zvýšením, než se vyšší výplata opravdu několikrát objeví na účtu. Lidé dělají v otázce analýzy příjmů často chybu v předpokladu, že příjmy budou vyplaceny přesně v okamžiku, kdy to je nejdříve možné. Málokdo je ochoten předpokládat, že se jeho výplata zpozdí, protože zaměstnavatel se
10 dostane do potíží. Celé roky se to příliš nedělo, protože ekonomika rostla a všechno šlo tak, jak má. Máme však zkušenosti z roku 2008 a let následných, kdy spousta firem a potažmo zaměstnanců musela přistoupit k opožděným či rozděleným výplatám mezd. Příjmy jsou všechny peníze, které přijdou do domácnosti za určité období. Dělíme je na několik druhů podle toho, odkud do domácnosti přicházejí: [5] a) aktivní musíme něco vykonat, mzda, plat, příjmy z brigády, příjmy z podnikání, nepeněžní příjem poukázky, stravenky, b) pasivní - nic neděláte a přece Vám peníze přicházejí, sociální dávky rodičovská dovolená, invalidní důchod, starobní důchod, příjem z pronájmu auta, bytu, chaty, pole, úroky ze spoření na spořicím účtu, státní podpory, příjmy z kapitálového majetku vznikají při vlastnění akcií, dluhopisů, podílových listů, příjem z know how licence z patentů, autorské honoráře, přeplatky navrácení přeplatku za energii, vrácení daně. Celková suma příjmů v domácím rozpočtu vzniká součtem všech příjmů výdělečně činných členů rodiny, kteří přispívají na chod domácnosti. Sečtěte tedy všechny čisté příjmy domácnosti. B) VÝDAJE Výdaje jsou všechny peníze, které domácnost v určitém období vydá. Udělejte si podrobný pomocný seznam veškerých výdajů. Můžeme je členit na pravidelné a nepravidelné, některé totiž vydáváme jen jednou ročně (např. pojištění domácnosti, oprava auta, dovolená, atd.). Nebo je můžeme členit podle druhu, jako je v naší tabulce, tedy podle druhu použití. Vzpomeneme např. tyto výdaje: na bydlení hypoteční úvěr, nájem, SIPO, daně a poplatky z nemovitosti, komunální odpad, doprava, potraviny, drogerie, vzdělávání školné, kroužky dětem, knihy, koníčky sport, dovolená, kultura, splátky úvěrů, kreditních karet, spoření si na spořicích účtech, stavební spoření, penzijní připojištění a jiné, nákup vybavení, opravy spotřebičů a spousta dalších výdajů domácnosti.
11 C) VÝSLEDEK Po vyplnění příjmů a výdajů domácnosti porovnáte příjmovou a výdajovou stránku vašeho rozpočtu a zjistíte, jak hospodaříte. Vyjde-li Vám: - kladné číslo Gratuluji, umíte s financemi hospodařit! - nula nebo téměř nula Pozor, co vyděláte, ihned utratíte! Může nastat problém, pokud začnete utrácet ještě více či nastane nečekaná situace. - záporné číslo To je na pováženou! Znovu projděte všechny výdaje a přemýšlejte, které jsou zbytečně a neadekvátně vysoké. Doporučení V případě, že je náš rozpočet často v záporných hodnotách, je namístě zapřemýšlet jak ušetřit v rodinném rozpočtu a na běžném provozu domácnosti. Co nás zbytečně připravuje o peníze a jak uspořit alespoň pár stovek měsíčně? Můžeme zhodnotit cenu energií u té či oné firmy, jestli by pro nás neměla levnější nabídku právě jiná společnost. Nepotřebnými výdaji pak můžete určit třeba koupi alkoholu, cigaret, sobotní obědy v restauraci a další. Dejme si ruku na srdce, jestli nejsme při nákupech hodně marnotratní, uvažujeme vůbec, jestli máme finance na koupi toho dražšího? Ne vždy to nejlevnější ale musí být také nejlepší. Nejlevnější zimní pneumatiky nám pravděpodobně nezaručí největší bezpečnost. Zlevněné potraviny s procházející zárukou nám nevydrží věčně, musíme myslet na své zdraví. Šetřit na pojištění auta či dokonce života tím, že vybereme z nejlevnější nabídky, nebude asi to pravé ořechové. Při jakékoli pojistné události se nám může vymstít naše šetření v nedostatečném finančním vypořádání pojišťovnou. Doporučením je i tvorba rezerv, odkládaná na horší časy. Nedílnou součástí bilance příjmů a výdajů by se tedy měla stát také přiměřeně vysoká částka určená právě na vytváření rezerv. Principiálně není ani tak důležité, jakou částku si odkládáte stranou, ale hlavně to, zda se vytváření finančních rezerv stane pevnou součástí osobního či rodinného rozpočtu. Důležitá je hlavně pravidelnost. Odkládat spoření až na dobu, kdy si to budu moci dovolit, vypočtených z příjmů domácnosti. Výše pravidelného spoření by se měla pohybovat nejméně 10% z čistých příjmů domácnosti. Pokud nenajdeme rezervy a nedostaneme se do kladných čísel v rodinném rozpočtu, lehko pak podlehneme jedné z tisíce nabídek úvěrových produktů, které nás dennodenně obklopují v reklamách. Každý nový úvěr je potřeba předem zvážit, zda je nutný a jestli si na novou věc nemůžeme raději našetřit (např. na spotřební zboží). Každý úvěr je potřeba jednou zaplatit, a to včetně nemalých úroků. Právě splátky úvěru patří mezi povinné měsíční výdaje, které výrazně každý měsíc omezují náš prostor pro snižování dalších rodinných výdajů a možnost tvořit si vlastní úspory.
12 Řešený příklad Rozpočet si můžeme stanovit na libovolné časové období. Měsíční rodinný rozpočet může například vypadat následovně. Tab. 1 Příklad rodinného měsíčního rozpočtu (v Kč) PŘÍJMY Plat A 25 000 Plat B 15 000 Stravenky a poukázky 3 000 Ostatní Celkem 43 000 VÝDAJE Náklady na bydlení Nájemné, fond oprav Energie, vodné, stočné 2 800 Daně a jiné poplatky Služby Televize, rozhlas 300 Telefon, internet 1 600 Doprava Benzín 2 700 Oprava automobilu Jízdné 750 Režie Potraviny 3 500 Drogerie 600 Oblečení 1 200 Léky 450 Ostatní Děti Školné 500 Kroužky, stravenky, 2 000 Koníčky Sport, kultura 1 300 Knihy a časopisy 100 Cestování, dovolená Ostatní Účty Poplatky za účty 100 Úvěry Splátka hypotéky 11 000 Splátka spotřebitelských úvěrů
13 Splátka kreditní karty 2 000 Pojištění Životní a úrazové pojištění 1 800 Pojištění domácnosti Pojištění automobilu 3 100 Spoření Penzijní připojištění 1 000 Stavební spoření Spořicí účet Ostatní výdaje Nákup vybavení, opravy 3 900 Celkem VÝSLEDNÝ ROZPOČET (PŘEBYTEK/NEDOSTATEK) 2300 Úlohy k řešení 1.1. Rodinný rozpočet je vlastně technika, jak udržet běžné příjmy a výdaje hotovosti v rovnováze a zároveň se vyrovnat s neplánovanými výdaji, vyžadujícími půjčky. Pro sestavení rozpočtu můžeme využít papíru nebo také tabulku připravenou v MS Excel. V excelovském souboru je vše předpřipraveno, stačí jednotlivé položky zapisovat. V tabulce jsou výdaje více specifikovány, na některé výdaje bychom jednoduše mohli zapomenout. Samozřejmě každý z nás má výdaje jiného druhu, proto račte jakékoli údaje poměnit k obrazu svému. Zjistit jak jsou na tom Vaše rodinné finance je tak jednoduché. Stačí si zaznamenat každý nákup, bezhotovostní převod, hotovostní výdaj a na konci měsíce vše sečíst. Tyto výdaje se pak odečtou od příjmu a je jasné jak na tom Váš rodinný rozpočet je. Tabulku k sestavení Vašeho rodinného rozpočtu najdete v Příloze 2. REJSTŘÍK POJMŮ Aktivní příjmy Cenová gramotnost Finanční gramotnost Pasivní příjmy Peněžní gramotnost Příjmy Rozpočtová gramotnost