17.dubna 2015 č. 16 samostatněneprodejné Se mnou Viewegh nefňuká Spisovatel a nakladatel Martin reiner o Vieweghově bolestínství, vyrůstání bez otce a otom, jak třicet let psal nejlepší knihu roku.
Obsah Rozhovor s Martinem Reinerem, čerstvým držitelem prestižní knižní ceny Magnesia Litera. Drony - z tajných armádních projektů se staly široce dostupnou hračkou. K čemu slouží a jaká rizika přinášejí? Příběh Spartaka, Rusa bojujícího v ukrajinském městě Mariupol proti ruským separatistům. Rozhovor s Robertem Hančem, generálním manažerem České filharmonie, o byznysu v zákulisí vážné hudby. + TV program do konce týdne
MagazínPátek LN SLOUPEKPÁTKU CyrilHöschl (psychiatr) Příště: Nora Grundová (novinářka) TomášBelko (textař) Karel Oliva (jazykovědec) Olga Sommerová (režisérka) OBSAH Foto na titulu:michal Sváček 3Halíkův dotazník ODPOVÍDÁALŽBĚTA JUNGROVÁ 4 Sloupek Pátku MEŠUGE CyrilHöschl 6Rozhovor MARTINREINER MartinaKopecká 12 Téma PLANETA DRONŮ Ondřej Stratilík 16 Reportáž SPARTAK PetraProcházková MEŠUGE 20 Rozhovor ROBERT HANČ Alena Plavcová N edávno se unás krátce po sobě objevilo ve zprávách několik činů, nad nimiž zůstal rozum stát. Zavraždění šestnáctiletého mladíka neznámou ženou, házení dřevěných polen zmostu na auta jedoucí po dálnici, střelba vuherském Hradišti apád letadla, které smyslů zbavený pilot roztříštil vplné rychlosti oalpské útesy azabil sebe adal- ších 149 lidí. Pro širokou veřejnost jsou motivy takových činů naprosto nesrozumitelné avysvětlit je by vyžadovalo sestavit ty nejkrkolomnější konspirační teorie či bludy.nejčastější dotaz vtésouvislos- ti je,zda se jednání takových jedinců dá předejít. Nedá. Míra rizik se sice dá ovlivňovat nastavováním jejich pravděpodobnosti, ale co se komu jednoho dne odehraje vhlavě, nelze předvídat. Ptáme-li se,zda se těmto událostem dalo předejít, pak se vlastně ptáme,zda lze předvídat budoucnost. Vězme, žetonedokážou ani placení jasnovidci. Člověk másice sklony nevysvětlitelné jevy pro sebe kuklidnění zpětně nějak vysvětlovat, ale můžetobýt za cenu ztráty soudnosti. To,žejeněkdoduševně nemocný,není podmínka ani nutná, ani dostačující ktomu, aby házel polena na dálnici, vraždil nebo páchal harakiri. Zrovna tak to, žejeněkdo Rom, není podmínka nutná ani dostačujícíktomu, abykradl, nechodil do práce avybydlel jakýkoli příbytek knepoznání. Podivnésmyčkyzvrácené příčinnosti se mohou odehrávat jak vhlavějednotliv- ce (bludy), tak na úrovni skupiny lidí (sekty) či vlivem náboženství nebo masových ideologií (nacismus,stalinismus). Příkladem individuální psychopatologie může být psychóza (Rosemary má děťátko), příkladem skupinové patologie sekta Chrám lidu reverenda Jonese, jejíž příslušníci, zvíci téměř tisíce lidí, z toho víc než čtvrtina byly děti, spáchali v r. 1978 kolektivní sebevraždu, a příkladem fanatické ideologie mas je Islámský stát, kterýpřitahuje magoryzcelého světa. Pozoruhodné přitom je,že ačkoliv krystalizačním jádrem skupinové patologie bývá anomální osobnost, skupina lidí s duševní poruchou nemusí být nutně o nic patologičtější než skupina lidí normálních. Vysvětlování těchto okolností naráží na definici normality (tu zpravidla určuje establishment), na definici kauzality(příčinnosti) a na nemožnost vysvětlovat společenské jevy pomocí jevů nižší úrovně, například odehrávajících se v neuronech či v jejich chemii. Proto molekulární biolog není expert na duši, natožpak na společnost a psychiatr nemůževykládat historii jinak než z pozice laika. Ivan Havel hovoří o doménách kauzality:chemie vysvětluje chemické jevy pomocí chemických dějů, psychologie psychologické jevy pomocí psychologických mechanismů asociologie společenské jevy společenskými příčinami. Napříč doménami to tak úplně nejde. Nemůžeme říci, že méně funkční serotoninový transportérvmozkových buňkách vede člověka k sebevraždě,i když zvyšuje pravděpodobnost, že jedinecnavnější vlivy reaguje negativně.vědění nás sice přibližuje k poznání, ale cesta je nekonečná. Už proto, že neznalost budoucnosti je nepřekročitelnou podmínkou přežití. 4 25 Komerčnípříloha PŘÍRODAIDIVYTECHNIKY LudmilaHamplová 46 Křížovka PÁTEK, TÝDENNÍPŘÍLOHA LN šéfredaktor: István Léko, ředitelredakce: VeselinVačkov, vedoucímagazínu: Vladan Šír, artdirector: Petr Puch, grafik: Zdeněk Hnát redakcemagazínu: NoraGrundová, Alena Plavcová,Magdalena Sodomková, jazyková redakce: PetraKlimešová Kontaktnaredaktory: jmeno.prijmeni@lidovky.cz Adresa: AMC,KarlaEngliše 519/11, 15000, Praha 5.Tel.: 225 067 111. www.lidovenoviny.cz www.lidovky.cz Předplatné: 225 555 533. Tiskne: MAFRAPRINT Magazínjeprodejnýjen sdeníkem Lidové noviny.
Téma Magazín Pátek LN Planetadronů Zabíjejí teroristy,zneklidňují policii při přeletech nad jadernými elektrárnami nebo jen ze vzduchu natáčejí obyčejná sídliště. dronů v Česku i ve světě rychle přibývá. Tomáš Hájek se svýmprofesionálním dronem zatéměř200 tisíc korunfotí od roku2013. Text: Foto: Ondřej Stratilík Skyshot Foto ČTK Nepozorovaně Jenže přes všechnu užitečnost drony vzbuzují také strach. Itynejmocnější státy světa se bojí jejich zneužitíkteroristickým útokům. na rozdíl od velkých letadel se drobné bezpilotní vrtulníky pohybují vmalých výškách, avyhýbají se tak radarům. Snadno se dostanou ido oblastí, pro něž dnes platí zákaz přeletů. Jediným způsobem, jak setakových dronů zbavit, je sestřelit je buď ze země,nebo z letadla. Velké obavy například způsobilypředněkolika měsíci drony ve Francii, když prolétávaly nad reaktory jaderných elektráren, které jsou naprosto tabu. Pokud radary oznámí blížící se letadlo,ihned k němu směřují stíhačky s ostrou výzbrojí. neznámé drony policie zaznamenala inad americkou ambasádou vpaříži či eiffelovouvěží. Pro Francii, poznamenanou nedávnými teroristickými útoky,je jakékoliv další narušení bezpečnosti traumatizující. Přestože zjištěné přelety nepředstavují hrozbu, kterábyzpochybnila dobréfungování abezpečnost jaderných zařízení, jsou varován azačátku to byl cvičný terč pro vojenské letouny.ažporevoluci se na konstrukci připomínající letadlo připojil fotoaparát avideokamera. Bezpilotní letoun Sojka po startu zdlouhé konstrukce na korbě nákladní tatry vevzduchu vydržela pouhých 75 minut. Zdnešního pohledu vzbuzuje první tuzemský bezpilotní letoun, jehož vývoj spolykal desítky milionů československých apozději českých korun, minimálně úsměv.vsoučasnosti si vlastní dron, jaký po dlouhá desetiletí stejně jako českou sojku vyvíjely avyužívaly výhradně armády světových velmocí, může koupit téměř kdokoliv zapár tisícovek. Ztajného zařízení se vposledních letech stal šikovný pomocník ipopulární hračka. dnešní velké rozšíření způsobilo pokles ceny, vše se zminiaturizovalo avše je snadno ovladatelné, říká david Balhar,vedoucíoddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví. drony jsou prostředkem, kterýnabízí nové možnosti amůže nahradit člověka. Fotky a pizza Říkají jim copteryze zkráceného anglického slova helicopter, vrtulník. Podle počtu vrtulek existují hexacoptery se šesti nebo quadcoptery se čtyřmi rotory. Mezi prvními, kdo si včesku pořídil dron se záměrem používat ho ke komerčním účelům, byl v létě roku 2013 fotograf tomáš Hájek ze společnosti Skyshot. tedy dnes už správně pilot aoperátor kamery. tehdy za svůj šestivrtulový dron zaplatili ještě bezmála 200 tisíc korun. Copteru jsme si koupili skolegou, protože jsme oba fotografové abyla tonová možnost, jak pořizovat nezvyklé snímky. Už dříve jsmefotili zhorkovzdušného balonu asnímky i notoricky známých míst z výšky vždy vypadaly neotřele. Fotky zcoptery nabízejí nové pohledy na místa, kterájste už viděli na fotkách stokrát. dnesužsamozřejmě musíte točitivideo, protože poptávka po videozáběrech je velká. navíc se otevírají ijiné možnosti využití vprůmyslu. Kolegové už dělají různé revize potrubí, solárních panelů či lopatek větrných elektráren a spousty dalších, vypočítává Hájek, co všechno lze sdronem provádět. nasazení dronů má být však mnohem rozšířenější.americká zásilková společnost amazon plánuje,že by bezpilotní letouny rozvážely balíky se zbožím, které silidé na jejích serverech kupují. další firmy se chystají dodávat vzduchem zákazníkům třeba pizzu a na světě je inávrh, že malá letadélka budou vknihovnách svážet výtisky zpolic vysoko u stropů. UAVSojkA III Předchůdci českého bezpilotního letounu (UAV Unmanned Aerial Vehicle) se začali vyvíjet v roce 1980 jako terče pro letectvo. Vprvní polovině 90.let se na desítky kilogramů vážící konstrukci namontovalfotoaparát,postupně se připojila lepší optická a digitální technika apo dalších úpravách se doba letu prodloužila ze 75 na 210 minut.sojka startující z mohutné konstrukce nalétala celkově 567 hodin především na předváděcích akcích a cvičeních, před pěti lety ji česká armáda rozmontovala a nadobroschovala do skladu. 12 13
Rozhovor Magazín Pátek LN NÓBL ByzNys RobeRtHanč, generální manažer České filharmonie, o zákulisí klasické hudby, střídačích a o tom, jak se nakupují slavní sólisté. Text: Foto: Alena Plavcová David Neff C omůže být ušlechtilejšího abohulibějšího než klasická hudba? Opusy prověřené staletími,slavné orchestry, věhlasní dirigenti, výjimečnost večerů vkrásných sálech plných posluchačstva, které dobře ví, že mezi větami symfonie se netleská. Klasická hudba má však isvoji druhou tvář.ata už není tak ušlechtilá, neboťsetutočí miliony. Ačím větší umění, tím tvrdší byznys. Robert Hanč otom ví své. Už přes čtyři roky jegenerálním manažerem České filharmonie. Jsem na to pyšný, říká kupodivu poněkud plachý muž, jemuž se podařilo vyjednat například loňské vystoupení orchestruvnejprestižnějším koncertním sále světa newyorské Carnegie Hall. Musí manažer orchestru rozumět hudbě? nebo je to podobné jako být manažerem třeba u automobilky? znalost hudby je hodně důležitá. Můj úkol je postavit koncertní sezonu, takže musím mít přehled osólistech, odirigentech, vědět, co je prestižní koncertní sál acone podle toho se dohadují podmínky. Platí například, že čím prestižnější sál, tímnižšíhonorář.newyorskácarnegie Hall má stovky výjimečných nabídek, takže vás tlačí shonorářem hodně dolů. Naopak méně známý sál ovás musí usilovat. Akdyž se vtom oboru vyznám, vím, kdy jsem v silné vyjednávací pozici akdy naopak musímnašlapovat opatrně, protože bych o tu zakázku taky mohl přijít. Jakvelký bývá rozdíl mezi honorářem prestižního a neprestižního sálu? Platí například, že čím prestižnější sál, tím nižší honorář. Těžká otázka. Ale dejme tomu, že zahraniční místo, které nás musí lanařit, je ochotné zaplatit třeba několik milionů korun. Velmi prestižní sál vám nabídne polovinu. Jsou ale taky místa, kde prostě řeknou: Bude to čtvrtina vaší standardní částky.víc nedáme. Přijmete to někdy? Někdy ano.když víme,že prostě víc peněz nemají,a my třeba potřebujeme na zájezdu překlenout vzdálenost mezi dvěma prestižnějšími lokalitami. Takže se hodí někde se vyspat adostat aspoň nějaký honorář. Protože nejhorší, co můžena zájezdu být, jsou dny bez koncertu. Když se nehraje, stojí to mnoho peněz,platíte ubytování orchestru, stravování, pojištění atak dále.teď ovšem mluvím jako manažer, pro orchestr je samozřejmě příjemné a důležité mít taky někdy relax. Působíte docela plaše. Kde jste se naučil vyjednávat? Postupně.začínal jsem před deseti a půl roku u Filharmonie Brno aze začátku to bylo hodně rozpačité. Coale vsobě musíte mít, je cit pro situaci. A musíte si umět sehnat dobréinformace. Vyjednává se na dálku, nebo osobně? Utěch nejprestižnějších sálů musíte zásadně vyjednávat osobně, na místě.a když jde o hodně důležitou štaci, jede se mnou i generální ředitel Mareček, protože se dobře doplňujeme. Já jsem spíš exaktní člověk, jdou mi smlouvy,umím vyjednat podmínky.moc neslibuji, jsem opatrný.kdežto David Mareček má spoustu nápadů 20 21