SÓLO RODIČE JAKO RODIČE 20. října 2014, Praha PhDr. Eliška Kodyšová, Ph.D. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství
Jak prospívají děti sólo rodičů? opakovaně zjištěny rozdíly mezi dětmi z úplných rodin a dětí sólo rodičů: školní výsledky chování psychické i tělesné zdraví, pohoda (well-being) sebevědomí vztahy se spolužáky/vrstevníky (Amato, P. R. (2005). The impact of family formation change on the cognitive, social, and emotional well-being of the next generation. The future of children, 15(2), 75-96.) děti sólo rodičů významně horší výsledky a dlouhodobé dopady mírné rozdíly dle příčiny sólo rodičovství Je sólo rodičovství příčinou neprospívání p dětí?
Škodí sólo rodičovství dětem? metodologicky nemožné studovat přímý vliv typu a struktury rodiny Amato (2005): účinek rozvodu na prospívání dětí se obvykle snižuje ve studiích, které zkoumají i intervenující proměnné socioekonomický i ký status t rodiny, resp. rodiče kvalita rodičovské péče stres, který dítě zažívá selekce pro sólo rodičovství?
Škodí sólo rodičovství dětem? chudoba sólo rodič chudoba negativní rodičovské praktiky negativní dopady na dítě sólo rodiče negativní rodičovské praktiky negativní dopady na dítě v úplné rodině stres stres
Škodí rozvod dětem? chudoba sólo rodič chudoba negativní rodičovské praktiky negativní dopady na dítě sólo rodiče negativní rodičovské praktiky negativní dopady na dítě v úplné rodině stres stres
Nemožní rodiče? Sólo rodiče v ČR jsou obvykle chudší žijí v horších bytových poměrech musí věnovat více času na zvládnutí běžných povinností pracují stejně jako rodiče žijící v páru vykonávají méně kvalifikovanou práci nesdílejí péči o dítě symetricky s druhým rodičem
Stres působící na děti konflikt mezi rodiči vždy škodlivý i u manželských rodin rozvod má nejmenší negativní dopad na děti, které jsou svědky konfliktu naopak děti, které nevnímají vztah rodičů jako konfliktní, nesou nejvíce dopadů nevítané změny stěhování a ztráta sítě sociální opory
Socioekonomický status rodiče celkový příjem rodiny jeden z nejsilnějších prediktorů znevýhodnění školní výsledky a školní absence tělesné zdraví: BMI, stravovací návyky, preventivní prohlídky u pediatra či zubaře psychický well-being: sebevědomí, chování, sociální status, úzkostnost, štěstí a spokojenost nízké/nedokončené íké/ dk č é vzdělání matky dlouhodobé znevýhodnění zvyšuje pravděpodobnost neprovdání se přímý vliv na školní výsledky a well-being dítěte Dle: C. Hannan, B. Halpin, C. Coleman: Growing Up in a One-Parent Family: The Influence of Family Structure on Child Outcomes. A Report for the Family Support Agency. Department of Sociology, University of Limerick, 2013: 8.500 dětí ve věku 9 let
Kvalita rodičovské péče nižší rodičovská účinnost a horší rodičovské praktiky nekonzistentní a slabá pravidla, nižší emoční podpora, častější konflikt s dětmi horší školní výsledky, více problémů s chováním a vztahy s vrstevníky, horší psychický well-being častější deprese horší přizpůsobení u dětí
Kvalita rodičovské péče
Kvalita rodičovské péče Vliv druhého rodiče: vyšší zapojení zlepšuje školní výsledky a well-being kvalita sdíleného rodičovství rodičovská shoda konzistentnější pravidla vzor dobré mezilidské komunikace vyváženější vztahy v rodině závislost matka-dítě
Co s tím? Prevence rozpadu rodin nefunguje Amato (2005): projekce podílu dětí sólo rodičů na stav z roku 1960 vede jen k slabému efektu na zlepšení ukazatelů well-beingu Na vývoj dítěte působí celé spektrum proměnných struktura rodiny jako izolovaná proměnná není rozhodující. Efektivnější je zaměřit se na okolnosti podporující vývoj dětí.
Co s tím? Systémová opatření zmírnění nepříznivých okolností zajištění přiměřeného výdělku, resp. přiměřených dávek dostupnost podpory při řešení konfliktu a vytváření sítě sociální opory prevence těchto jevů podpora smírného řešení konfliktů mezi rodiči Intervence zvyšující kvalitu rodičovství zaměřené přímo na rodiče a dítě evidence-based
Teorie citové vazby (J. Bowlby) citová vazba = pouto k pevné základně jako ke zdroji utišení, cítím-li úzkost a ohrožení ovlivňuje ň styl navazování dalších blízkých vztahů pevná citová vazba rodiče schopnost reagovat citlivě na potřebu utišení jiná (úzkostná, vyhýbavá, ambivalentní aj.) citová vazba rodiče neadekvátní rodičovské postupy 3 rodiče ze 4 předají ř dítěti ě svůj styl citové vazby chudoba je zátěžovým faktorem znemožňujícím citlivě reagovat chronický stres způsobený aktivací potřeby citové vazby má devastující vliv na vývoj mozku dítěte
Teorie citové vazby (J. Bowlby) i rodiče zažívají stres způsobený aktivací potřeby citové vazby vypíná schopnost racionálně uvažovat a vcítit se do ostatních zvýšené riziko u sólo rodičů chybí pevná základna intervence na dvou rovinách malé dítě jiné vzory vztahů/uspokojování potřeby cit. vazby rodič schopnost reflektovat a přijmout stres, nalezení pevné základny
Teorie self-efficacy efficacy (A. Bandura) self-efficacy: věřím, že mám dovednosti a schopnosti účinně si poradit v dané oblasti rodičovská self-efficacy = základna pozitivních rodičovských postupů p vysoká rodičovská self-efficacy kompenzuje dopady chudoby u sociálně vyloučených rodin platforma pro intervenční programy pro rodiče i děti
Teorie self-efficacy efficacy (A. Bandura) zdroje self-efficacy jako základna intervencí zkušenost zvládnutí dokážu utišit plačící miminko dokážu zvládnout křičící batole ustojím konflikt s dospívajícím přenesená zkušenost (učení nápodobou) vidím ostatní (své) rodiče, jak zvládají náročné situace s dítětem verbální povzbuzování slyším podporu při překonávání překážek fyziologické i a emoční č stavy cítím se dobře, nejsem na kraji sil, nebo mi to nebere odhodlání
Další literatura Bandura, A. (1997). Self efficacy: the exercise of control. W.H. Freeman. Bowlby, J. (2010). Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Portál. Garriga, A., & Härkönen, J. (2009). The effects of marital instability on children s well-being and intergenerational relations. EQUALSOC State-of-the-art report. Pompeu Fabra University and Stockholm University. Härkönen, J. (2013). Divorce: Trends, patterns, causes, consequences. Stockholm Research Reports in Demography, 7. Bernardi, F., Härkönen, J., Boertien, D., Andersson Rydell, L., Bastaits, K., & Mortelmans, D. (2013). State-of-the-art the art report. Effects of family forms and dynamics on children s well-being and life chances: Literature review. Families and Societies.
Děkuji za pozornost SÓLO RODIČE JAKO RODIČE APERIO Společnost pro zdravé rodičovství Plzeňská 66 152 01 Praha 5 T + 420 222 364 083 M + 420 739 062 011 eliska.kodysova@aperio.cz www.aperio.cz www.saminadeti.cz Sólo rodiče APERIO APERIO Společnost pro zdravé rodičovství @SoloRodiceAPE