Self-efficacy její ovlivnění prostřednictvím cílených intervencí

Transkript

1 Self-efficacy její ovlivnění prostřednictvím cílených intervencí Eva Jarošová Katedra psychologie a sociologie řízení Fakulta podnikohospodářská Vysoká škola ekonomická v Praze

2 Struktura sdělení Bandurův koncept vnímané osobní účinnosti ( self-efficacy ) Vnímaná osobní účinnost a reakce na nezaměstnanost Intervenční programy a podpora vnímané osobní účinnosti účastníků Příklady ověřování účinku intervenčních programů na nárůst vnímané osobní účinnosti Význam vnímané osobní účinnosti pro jedince

3 Vnímaná osobní účinnost ( Self-efficacy ) Vnímaná osobní účinnost se týká usuzování o vlastní kompetenci a vyjadřuje postoj jedince ke své vnitřní připravenosti dosahovat žádoucích výsledků svého jednání. Je to přesvědčení jedince, že dokáže úspěšně realizovat chování, které je potřebné k dosažení specifických cílů (Bandura, 1997, str. 3). Lze ji chápat jako seberegulační mechanismus, který významně ovlivňuje chování jedince a jeho změny (Bandura, 2000). Vnímaná osobní účinnost se vztahuje k přesvědčení jedince o kontrole nad událostmi, o možnosti je ovlivňovat.

4 Vnímaná osobní účinnost ( Self-efficacy ) Osobní účinnost se vztahuje k přesvědčení jedince o jeho schopnostech mobilizovat kognitivní, motivační a behaviorální dispozice, potřebné k vykonání specifického úkolu v daném kontextu (Stajkovic, 2003, str.3). Jedná se o přesvědčení, že dokážeme jednat tak, abychom dosáhli svých cílů a záměrů v určité situaci či při plnění specifického úkolu.

5 Pojetí vnímané osobní účinnosti Podle Bandury (1997, str. 36) není přesvědčení jedince o jeho osobní účinnosti jednotný rys, ale diferencovaný soubor přesvědčení, vztahující se k rozdílným sférám působení. Vnímaná osobní účinnost je tak pojímána jako úkolově a situačně specifická. Někteří badatelé však ji chápou jako obecné přesvědčení o vlastní osobní účinnosti, která se vztahuje k celkové důvěře jedince ve své schopnosti zvládnout a vypořádat se se širokým rejstříkem náročných nebo nových situací (Schwarzer, Scholz, 2000).

6 Vnímaná osobní účinnost jako součást motivačních a seberegulačních procesů 1) Před rozhodnutím vyvinout úsilí určitým směrem má člověk tendenci nejprve zhodnotit informace o svých předpokladech, schopnostech a připravenosti zvládnout daný úkol či situaci. 2) Tato očekávání vzhledem k osobní účinnosti dosáhnout cíle určují: zda a jaké úsilí daný jedinec vynaloží směrem ke zvládnutí úkolu či situace, jak dlouho ve svém úsilí vytrvá bez ohledu na obtíže, překážky a nepříznivé průvodní signály.

7 Vnímaná osobní účinnost jako součást seberegulačních a motivačních procesů Lidé s vysokou mírou vnímané osobní účinnosti se motivují a regulují své jednání tím, že: si stanovují náročné cíle, mobilizují své vnitřní i vnější zdroje k tomu, aby těchto cílů dosáhli (Bandura 1996).

8 Vnímaná osobní účinnost jako součást seberegulačních a motivačních procesů Lidé, kteří vnímají svou osobní účinnost jako nízkou, se s větší pravděpodobností: buď ani nepokusí dosáhnout svého cíle nebo předčasně ve svém úsilí poleví a v důsledku toho neuspějí dobře nebo zcela zklamou (Bandura, 1996), což následně posílí jejich negativní očekávání a hodnocení jejich osobní kompetence.

9 Vnímaná osobní účinnost a reakce na nezaměstnanost Psychologické reakce na nezaměstnanost kolísají v závislosti na konkrétní interakci mezi přesvědčením o výsledcích a o osobní účinnosti (Buchtová,2001): Jedinci s vysokou mírou vnímané osobní účinnosti vyvinou pravděpodobně déletrvající aktivitu při hledání práce, zejména pokud věří, že získání práce bude provázeno kladnými důsledky. Jedinci s nízkou mírou vnímané osobní účinnosti, kteří se navíc domnívají, že jejich pokusy o nalezení práce jsou marné, budou rezignovaní a apatičtí či budou trpět skleslostí a podceňováním sebe sama.

10 Vnímaná osobní účinnost a různé aspekty pracovního života Výsledky empirických studií (shrnuté Luthansem a Stajkovicem,1998) prokázaly vztah mezi vnímanou osobní účinností a: výkonem manažerské práce, hledáním zaměstnání, adaptabilitou na nové technologie, výběrem profesní dráhy, výsledky v akademické oblasti, adaptací nováčka v organizaci, řešením otázek spojených s profesní kariérou, nabýváním profesních dovedností aj.

11 Intervenční programy a podpora vnímané osobní účinnosti Intervenční programy = uspořádané soubory aktivit, který má ovlivnit chování lidí s cílem zlepšit jejich působení ve vztahu k nějakému sociálnímu nebo praktickému problému nebo může být zaměřena na podporu a rozvoj určitých pozitivních skutečností (Schneider, Gruman,Coutts,2005). V průběhu intervenčního programu je možné cíleně podporovat vnímanou osobní účinnost účastníků v oblasti daného obsahového zaměření.

12 Intervenční programy a podpora vnímané osobní účinnosti Metodická vodítka pro podporu osobní účinnosti vyplývají z poznatků o zdrojích informací pro usuzování o své kompetenci. Přesvědčení, že dokážeme udělat to, co je potřeba, abychom dosáhli našich cílů v určitém úkolu, je založeno na 4 zdrojích informací (viz Janoušek, 1992): minulý úspěch či neúspěch v dané činnosti či v obdobných situacích, zástupná zkušenost s pozorováním jiných lidí jako vzorů, verbální povzbuzování od jiných osob, úsudek o vlastním fyziologickém stavu (např. pocit napětí, trémy, úzkosti v daném úkolu).

13 Intervenční programy a podpora vnímané osobní účinnosti Skupinový intervenční program pro nezaměstnané by tudíž měl umožnit účastníkům, aby: (1) si zkusili nanečisto některé obtížné situace (např. absolvování výběrového rozhovoru), (2) pozorováním spoluúčastníků programu byli svědky zvládnutí obdobných situací jinými lidmi, (3) bylo jim sděleno prostřednictvím zpětné vazby od ostatních či vedoucího programu v čem jsou dobří a na čem by bylo dobré ještě pracovat, (4) a to vše v atmosféře přátelské a neohrožující, která může přispívat k redukci emocionálního napětí a úzkosti.

14 Intervenční programy a podpora vnímané osobní účinnosti Všechny zdroje informací mohou být v intervenčním program obsaženy avšak jejich skutečný vliv na osobní účinnost závisí na jejich individuálním zhodnocení. Přesvědčení o osobní účinnosti je formováno na základě subjektivního vnímání a hodnocení reality spíše než na objektivních charakteristikách dané situace.

15 Intervenční programy a podpora vnímané osobní účinnosti V rámci intervenčního programu by měla být účastníkovi cíleně poskytnuta podpora v tom, aby: mohl zaznamenat a uvědomit si úspěšnou změnu ve svém chování, znalostech či dovednostech (příležitost pro zážitek úspěchu), připisoval tyto pozitivní změny více vlastnímu úsilí a kompetenci spíše než externím vlivům, zaměřil se i na minulé úspěšné zkušenosti a vnímal je jako určité návody pro jednání v budoucnu, uvědomil si situace, kdy mu negativní očekávání a prožitky omezují uskutečnit určité kroky.

16 Intervenční programy a podpora vnímané osobní účinnosti Postupy v průběhu skupinového intervenčního programu: zvýraznění pozitivních vzorů, chápání významu strategií jednání, nikoliv osvojení behaviorálních mimikrů (např. pochopení významu pravidelných aktivit v době hledání zaměstnání), citlivé uplatnění zpětné vazby, podpora sebereflexe (např. osobní audit svých dosud nevyužitých dovedností, znalostí) záměrná různorodost používaných postupů, aktivit a situací a jejich náročnosti (postupný nárůst požadavků na účastníky) podpora transferu do reality.

17 Dimenze osobní účinnosti a její měření Bandura (1982) rozlišuje u osobní účinnosti tři dimenze: 1. Výši, úroveň - tj. jakou míru obtížnosti úkolu či jak obtížnou situaci si daná osoba troufá zvládnout, 2. Obecnost - tj. zdali se změny v chápání osobní účinnosti dotknou pouze určitého okruhu úkolů, či zdali změny v osobní účinnosti zasáhnou i širší oblast očekávání jedince ve vztahu k jeho budoucím výkonům, 3. Sílu - tj. jak pevně (či naopak slabě) je daná osoba přesvědčena, že kompetenci k zvládnutí úkolu či situace má. Většina výzkumných studií opírá o jednodimenzionální škály měření osobní účinnosti jedince, přibližující se Bandurově dimenzi síly (Maddux,2001).

18 Příklady položek sebeposuzovacích škál osobní účinnosti Příklady položek: Jak dobře dokážete obhájit své názory, když s Vámi druzí nesouhlasí? neumím dobře nepříliš dobře docela dobře zcela dobře Nebo ( Asertivity Scale, Bandura,2001) Je pro mě poměrně snadné držet se svých předsevzetí a dosáhnout cílů, které si stanovím. Do jaké míry o Vás výrok platí? 1= neplatí vůbec 2= platí pouze v omezené míře 3= částečně platí, 4= zcela platí ( Dotazník obecné vlastní efektivity, Křivohlavý, Jerusalem, Schwarzer.1992)

19 Intervenční programy a hodnocení změn vnímané osobní účinnosti příklady Hodnocení změn osobní účinnosti po absolvování programu programu Trénink sociálních a manažerských dovedností na VŠE v Praze (Jarošová, 2004) Hodnocení změn osobní účinnosti po absolvování programu rozvoje manažerských dovedností v podnikové praxi (případová studie) (Jarošová, 2006) Výzkumné studie v rámci projektu VEGA Podpora rozvoje osobnosti z aspektu efektívnych intervencií a skúmanie ich účinnosti , hlavní řešitelka doc. PhDr. M.Popelková, CSc., UKF v Nitře

20 Podpora rozvoje osobnosti z aspektu efektívnych intervencií a skúmanie ich účinnosti (projekt VEGA) Intervence: programy SPV v rámci profesní přípravy Zkoumané soubory: VŠ studenti - UKF v Nitře, studenti oborů psychologie a sociální práce (82 studentů z výcvikových skupin, 42 studentů kontrolní skupiny) a studenti VŠE v Praze (30 studentů výcvikové skupiny, 30 studentů skupiny kontrolní) Metoda: Generalized Self-Efficacy Scale GSES, autorů Jerusalem, Schwarzer, 1992 (slovenská verze Košč a Heftyová, český překlad J. Křivohlavý Dotazník obecné vlastní efektivity, 10 položek) Výsledky: Statisticky významné změny v obecné osobní účinnosti u výcvikových skupin, nikoliv u skupin kontrolních.

21 Individuální význam vnímané osobní účinnosti Vyšší míra vnímané osobní účinnosti = obecný přínos pro jedince: působí na tvorbu optimistických postojů; přispívá k interpretaci těžkých úkolů jako výzev; je spojena s nižší úrovní depresivity; je spojena se snížením sociální úzkosti (Myer, Sutton, 1996); přispívá k pozitivnímu sebehodnocení i životní spokojenosti (Blatný, Osecká, 1998).

22 Závěr Koncept self efficacy, tj. vnímané osobní účinnosti: je využitelný při přípravě a realizaci intervenčních programů, nárůst vnímané osobní účinnosti účastníků představuje jeden z jejich žádoucích cílů (i pro nezaměstnané), může být nosný pro ověřování účinnosti intervenčních programů. Děkuji za pozornost!

23 Vybrané zdroje Bandura, A.(1986): Social foundation of thought and action: A social cognitive theory. Englewood Cliffs. N.J. Prentice-Hall. Bandura, A.(1993): Perceived Self-Efficacy in cognitive development and functioning. Educational Psychology. 28, Bandura, A (Ed.) (1995) Self-efficacy in Changing Societies. Cambridge: Cambridge University Press. Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. New York: W.H. Freeman and Company Jarošová, E. (2004): Sociálně psychologický výcvik v přípravě k řídící práci (disertační práce). Praha: Univerzita Karlova. Křivohlavý,J., Schwarzer,R., Jerusalem,M.(1993): Czech Adaptation of the General Self-Efficacy Scale [online] > [ ] Popelková, Marta. Zaťková, Marta. Vplyv intervencie na vybrané osobnostné premenné a sebaúčinnosť u vysokoškolákov. In Sociální procesy a osobnost. Praha : PU AVČR, 2006, s Schwarzer, R. (Ed.) (1992). Self-efficacy: Thought control of action. Washington, DC: Hemisphere. Schwarzer,R., Scholz,U (2000): Cross-Cultural Assessment of Coping Resources:The General Perceived Self-Efficacy Scale. Paper presented at the Asian Congress of Health Psychology 2000: Health Psychology and Culture, Tokyo, Japan, August [online] [ ] Stajkovic, A, Luthans, F.: Self-efficacy and Work-related Performance: A Meta Analysis. Psychological Bulletin, 1998, Vol. 124,No.2,