FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist je jedním z řady dalších zdůrazňujících klíčové prvky budoucího přístupu Obsah Co je cílem? Jaké jsou návrhy? Co se změnilo oproti období 2007-2013? Jaký je praktický dopad? Politika soudržnosti
Finanční nástroje představují způsob účinného využívání zdrojů politiky soudržnosti při plnění cílů strategie Evropa 2020. Finanční nástroje se zaměřují na hospodářsky realizovatelné projekty a podporují investice pro Evropský sociální fond (ESF) prostřednictvím půjček, záruk, kapitálu a dalších mechanismů k řízení rizik, včetně garancí opírajících se o danou politiku, případně v kombinaci se subvencemi úrokových sazeb nebo subvencemi poplatků za záruky v rámci stejné operace. Zjevnou výhodou finančních nástrojů je možnost dlouhodobého recyklování fondů, kromě toho pomáhají mobilizovat další společné investice veřejného a soukromého sektoru, které se zaměřují na díry na trhu v souladu se strategií Evropa 2020 a prioritami politiky soudržnosti. Struktury pro poskytování prostředků vyžadují další odborné znalosti a know-how, které přispívají ke zvyšování účinné a účelné alokace veřejných zdrojů. Navíc tyto nástroje poskytují celou řadu nejrůznějších pobídek k lepšímu výkonu, včetně větší finanční disciplíny na úrovni podporovaných projektů. Finanční nástroje slouží k poskytování investic ze strukturálních fondů od programového období 1994-1999. Jejich relativní důležitost v aktuálním programovém období 2007-2013 stoupla a nyní představují asi 5 % všech zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). V kontextu aktuální hospodářské situace a stále se snižujícího množství veřejných zdrojů se očekává, že role finančních nástrojů v politice soudržnosti pro programové období 2014-2020 ještě posílí. Co je cílem? Evropská komise chce navázat na zkušenosti s poskytováním finančních nástrojů v aktuálním a minulém cyklu politiky soudržnosti a uvědomuje si jejich důležitost ve víceletém finančním rámci 2014-2020, a proto navrhuje dále rozšířit a posílit využívání finančních nástrojů v příštím programovém období coby účinnější a udržitelnější alternativy k tradičnímu grantovému financování. Jaké jsou návrhy? Komise chce podporovat a zvyšovat využívání finančních nástrojů v politice soudržnosti v programovém období 2014-2020, a proto navrhuje: větší flexibilitu pro členské státy a regiony EU s ohledem na cílové sektory a prováděcí struktury;»» stabilní prováděcí rámec zakládající se na jasných a podrobně popsaných pravidlech a vycházející z již existujících pokynů a zkušeností na místě; součinnost finančních nástrojů a dalších forem podpory, např. grantů; a»» zajištění kompatibility s finančními nástroji stanovenými a prováděnými na úrovni EU podle pravidel přímého řízení. K tomuto účelu uvádí Komise v návrhu předpisu samostatnou sekci věnovanou finančním nástrojům Hlava IV (články 32-40), která stanovuje společná ustanovení pro fondy Společného strategického rámce (1), a jasně tak formuluje specifika a regulační požadavky těchto nástrojů. Kromě toho budou podrobnosti provádění popsány v souvisejících sekundárních právních předpisech (Akty v přenesené pravomoci a Prováděcí akty). Proto bude k dispozici jediný soubor pravidel pro finanční nástroje pro všech pět fondů Společného strategického rámce, která zajistí plnou konzistenci s ustanoveními finančního nařízení. (1) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).
Co se změnilo oproti období 2007-2013? Širší rozsah finančních nástrojů Na rozdíl od programového období 2007-2013 nejsou pravidla navržená pro finanční nástroje v období 2014-2020 preskriptivní, co se týče podporovaných sektorů, konečných příjemců a typů projektů a činností. Členské státy a řídicí orgány mohou využívat finanční nástroje pro všechny tematické cíle spadající do operačních programů a všechny fondy, je -li to účinné a účelné. Nový rámec také obsahuje jasná pravidla umožňující lepší kombinování finančních nástrojů s ostatními formami podpory, především pak granty, jelikož slouží jako další motivace připravovat dobře uzpůsobené plány pomoci, které naplňují specifické potřeby členských států nebo regionů. Finanční nástroje jsou speciální kategorií výdajů a úspěšnost jejich návrhu a provedení závisí na správném vyhodnocení mezer na trhu a potřeb trhu. Proto bylo v kontextu operačních programů přijato nové ustanovení, podle kterého se mají finanční nástroje navrhovat na základě hodnocení ex ante, které určí mezery na trhu či neoptimální investice, případné investiční potřeby, možné zapojení soukromého sektoru a výslednou přidanou hodnotu příslušného finančního nástroje. Takovéto hodnocení ex ante také zabrání překrývání a nekonzistencím mezi finančními nástroji aplikovanými různými hráči na různých úrovních. Nové možnosti provádění Operační prostředí pro finanční nástroje, administrativní kapacita a úroveň technických odborných znalostí, požadovaných pro jejich úspěšné provádění, se v členských státech a regionech výrazně liší. V souvislosti s tímto představuje návrh Komise různé možnosti používání nástrojů, ze kterých si mohou členské státy a řídicí orgány vybrat nejvhodnější řešení. Podporu politiky soudržnosti mohou získat : 1 Finanční nástroje zavedené na úrovni EU a řízené Komisí v souladu s finančním nařízením (přímé řízení). V rámci této možnosti budou příspěvky operačních programů k finančním nástrojům vyhrazeny na investice do příslušných regionů a oblastí spadajících pod daný operační program, ze kterého byly prostředky poskytnuty. Co se týče řízení a kontroly, platí stejná pravidla jako pro finanční nástroje použité v rámci přímého řízení. 2 Finanční nástroje zavedené na vnitrostátní/regionální úrovni a řízení v souladu se společnými ustanoveními v návrhu nařízení a souvisejícími sekundárními právními předpisy (sdílené řízení). Pro tyto nástroje mají řídicí orgány možnost přispět programovými zdroji na: a. již existující nebo nově vytvořené nástroje, přizpůsobené specifickým podmínkám a potřebám; a b. standardizované nástroje (běžně dostupné), pro které budou předběžně definovány podmínky a stanoveny prováděcím aktem Komise. Tyto nástroje by měly být připraveny k použití a okamžitému zavedení. 3 Finanční nástroje tvořené výlučně půjčkami a zárukami mohou je zavádět přímo samotné řídicí orgány. V takových případech se řídicím orgánům částka nahradí na základě skutečného množství poskytnutých půjček nebo záruk blokovaných pro nové půjčky, bez možnosti požadovat uhrazení nákladů či poplatků za řízení z fondů Společného strategického rámce.
Flexibilnější možnosti spolufinancování a další finanční pobídky 1 Pro příspěvky k finančním nástrojům na úrovni EU řízeným Komisí (možnost 1, viz výše) se bude v operačním programu počítat se samostatnou prioritní osou. Sazba spolufinancování pro tuto prioritní osu může dosáhnout až 100 %. 2 V případě příspěvků k vnitrostátním nebo regionálním finančním nástrojům se sdíleným řízením (možnost 2 a) a b), viz výše) budou muset řídicí orgány použít časově rozvržené příspěvky a zároveň budou moci zahrnout do platebního prohlášení předpokládané vnitrostátní příspěvky, které je třeba mobilizovat na úrovni finančního nástroje pro příslušné dvouleté období (např. ve formě společných investic na úrovni koncových příjemců). Pro výpočet časově rozvržených příspěvků by žádosti o platbu měly brát v úvahu jak kapitálové požadavky finančního nástroje v období maximálně dvou let (v souladu s obchodním plánem), tak i zbývající zůstatek dříve vyplacené ale nevyužité podpory z operačního programu, která je k dispozici na úrovni finančního nástroje, včetně příslušných vnitrostátních příspěvků. V případě finančních pobídek se podíl spolufinancování EU zvýší o deset procentních bodů tam, kde je prioritní osa plněna výhradně prostřednictvím finančních nástrojů. Jasná pravidla finančního řízení Návrh Komise pro období 2014-2020 vychází z pokynů, které nedávno pro členské státy vydal Výbor pro koordinaci fondů, a nabízí kontinuitu a jistotu finančního řízení příspěvků k finančním nástrojům z EU. Nový rámec obsahuje jasná pravidla ohledně kvalifikace finančních toků na různých úrovních finančních nástrojů a odpovídajících požadavků na způsobilost či odkaz. Navržena jsou následující ustanovení: Příspěvky EU k finančním nástrojům je třeba odeslat na zúročitelné účty v členských státech nebo je dočasně investovat v souladu s pravidly korektního finančního řízení. Úroky nebo jiné zisky vygenerované na úrovni finančního nástroje ještě před jeho poskytnutím koncovým příjemcům budou použity ke stejným účelům jako původní příspěvek EU. Podíl kapitálových zdrojů EU vyplacených z investic bude znovu použit pro další investice ve stejném nebo jiném finančním nástroji, v souladu s cíli operačního programu. Podíl EU na ziscích, výdělcích nebo výnosech vygenerovaných investicemi bude použit na: - náklady a poplatky za řízení; - preferenční ohodnocení investorů dodržujících zásady investic v tržním hospodářství (MEIP) a poskytujících společné investice na úrovni finančního nástroje nebo koncového příjemce nebo; - další investice ve stejném nebo jiném finančním nástroji, v souladu s operačním programem.»» Kapitálové zdroje a zisky a další výdělky a výnosy, které lze připsat příspěvkům EU k finančním nástrojům, budou použity v souladu s cíli operačního programu pro období minimálně 10 let po jeho uzavření.
Zjednodušené vykazování o postupu provádění Vzhledem ke specifickým postupům a strukturám pro poskytování finančních nástrojů je dostupnost a vykazování údajů o použití rozpočtových zdrojů z fondů Společného strategického rámce velice důležité pro všechny zainteresované strany v politice soudržnosti. Umožňují nám totiž udělat si představu o skutečném výkonu podporovaných nástrojů a přizpůsobení, která je třeba případně provést, aby byla zajištěna jejich efektivita. Proto nový rámec vyžaduje, aby řídicí orgány posílaly Komisi zprávu o postupu, která bude zahrnovat finanční nástroje jako přílohu k výroční zprávě o plnění. Jaký je praktický dopad? Návrh Komise přináší členským státům a řídicím orgánům větší flexibilitu při navrhování programů mohou si vybrat, zda budou investice poskytovat prostřednictvím grantů či finančních nástrojů, a také si zvolit nejvhodnější finanční nástroj. Vnáší také větší jasnost a jistotu do právního rámce pro finanční nástroje. Z rozpočtové perspektivy pomůže posílení finančních nástrojů, coby katalyzátorů veřejných a soukromých zdrojů, členským státům a regionům dosáhnout strategických úrovní investic potřebných k plnění strategie Evropa 2020. Navíc, budou-li se finanční nástroje provádět šířeji a budou-li lépe přizpůsobeny specifickým potřebám regionů a cílových příjemců, bude možné výrazně rozšířit přístup k finančním prostředkům ve prospěch široké řady místních socio-ekonomických subjektů. Poslouží například podnikům investujícím do inovací, domácnostem, které si přejí zvýšit úsporu energie, jednotlivcům realizujícím svoji obchodní myšlenku i veřejné infrastruktuře či produktivním investičním projektům, které splňují strategické cíle politiky soudržnosti a dosahují očekávaných výsledků ve svých programech.