STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: jazykové vzdělávání a komunikace Vzdělávací obor: veřejnosprávní činnost Vyučovací předmět: český jazyk a literatura Tematický okruh: literatura Sada: 2 Číslo DUM: 1 Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 29. 1. 2013 Ročník: VS4 Ověřující učitel: Mgr. Jana Havlíková
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz Název listu: Jméno autora: Obrazná pojmenování Mgr. Jana Havlíková Anotace: shrnutí a systemizace o obrazných pojmenováních, jejich charakteristika s příklady Klíčová slova: Klíčové kompetence: personifikace, metafora, metonymie, metafora, synekdocha rozliší jednotlivá obrazná pojmenování, identifikuje je v textu Přesahy a vazby: český jazyk, dějepis Organizace (čas, velikost skupiny, prostorová organizace): Vyučovací hodina, třída Cílová skupina: Použitá literatura, zdroje: Žák, 1. 4. ročník Hrabák, J. Poetika. Praha : Československý spisovatel, 1973. Martinková, V. Teorie literatury. Praha : Trizonia, 1991. Velikost: 999 kb
1. Obrazná pojmenování autor vytváří neočekávaná spojení, souvislosti, přenáší přímá pojmenování určitých jevů na jevy jiné, prvky nově kombinuje; tím význam slov posouvá typy obrazných pojmenování: tropy (obrazná pojm. v užším slova smyslu) metafora personifikace metonymie synekdocha perifráze obrazná pojm. v širším slova smyslu epiteton (básnický přívlastek) příměr (básnické přirovnání) paralelismus antiteze Metafora je základním typem tropu. Je to výrazový prostředek, který v jediném pojmenování spojuje dva
významy: 1. přímý význam slova pro obraz jevu (perly klenoty), 2. na základě vnější podobnosti i přenesený význam slova (perly rosy = kapky rosy, kapka je podobná perle). Metafora může být vyjádřena různými způsoby od nejjednoduššího způsobu přívlastkového (např. stříbrný vítr) až po složité větné a veršové konstrukce: Slunce je veliký básník a napsalo krásnou báseň zlatým perem na naši zem. Jiří Wolker Personifikace je prostředek, jímž se pojmenování vlastností nebo činů živých bytostí přenáší na předměty neživé. Je založena na metafoře. Na zemi se v liliovém dolu hrbily zapadané střechy chalup. Karel Václav Rais
Metonymie je vedle metafory druhým základním typem tropu. V metonymii se spojují dva významy v jednom pojmenování: 1. přímý význam (město = sídelní forma), 2. význam přenesený na základě věcné souvislosti mezi oběma jevy (a město čeká, úzkost ve zdech svých; Seifert, město = všichni obyvatelé města (čekají, plni úzkosti). Mohou být využity vztahy povahy časové, místní, příčinné apod. Viděli jsme sůl, textil, lodi, vagony, uhlí, kovy, sklo. Marie Pujmanová (nemetonymické vyjádření téhož: Navštívili jsme solné doly, středisko textilního průmyslu, loděnice, závody na stavbu vagonů, oblast uhelného a hutního průmyslu a konečně sklárny.) Synekdocha je metonymická záměna pojmenování na základě věcných vztahů kvantitativních, obvykle části za celek.
Tak už jsem tady, řekly veverčí zuby. Karel Čapek (místo:...řekl pán s veverčími zuby) Perifráze je opis, kterým se vystihuje určitý jev nebo děj pomocí typických znaků. Např.: Nenadála jsem se, že se tak brzy u vás budou péci svatební koláče. Vojtěch Martínek (místo: že budete tak brzy strojit svatbu). Epiteton je přívlastek hodnotící, který zdůrazňuje nějaký znak, který je již obsažený v rozvíjeném výrazu např. šedý vlk (vlk je sám o sobě šedý) nebo smaragdová tráva (tráva je zelená).
Příměr má tři složky: 1. jev přirovnávaný (Frantík) 2. jev, k němuž se přirovnává, tj. obraz (jako strom) 3. spojující znak (je vysoký) Paralelismus spočívá v tom, že jev přirovnávaný i jeho obraz, obojí bohatě rozvedené, položíme vedle sebe. O květe čarovný, když v srdci lidském lidstvu vykvétáš, o čárná ty v májovém květu zdání růže podzimní. Václav Šolc Antiteze je rozvedené přirovnání provedené protikladem. První část obsahuje obraz, ten se ve druhé části popírá a ve třetí části je vyjádřen základní přirovnávaný jev: Na horách se svítí, já tam poběhnu; je-li to kvítečko, já ho utrhnu. (1)
Kvítečko to není, (2) je to milá má: proto se tak svítí, že je upřímná. (3) Použitá literatura: Hrabák, J. Poetika. Praha : Československý spisovatel, 1973. Martinková, V. Teorie literatury. Praha : Trizonia, 1991.