5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ b Pro evidenci zúčtovacích vztahů k zaměstnancům a k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je vyhrazena 33. účtová skupina. Zúčtování se zaměstnanci se uskutečňuje na účtu 331 Zaměstnanci. OPAKOVACÍ ÚLOHA Účetní jednotka měla v oblasti mezd za měsíc březen následující účetní případy: Datum Doklad Obsah účetního případu Kč MD Dal 31. 3. ZVL Hrubé mzdy zaměstnanců 100 000 Srážka zdravotního pojištění 4 500 Srážka sociálního pojištění 6 500 Srážka daně z příjmů ze závislé činnosti 5 200 Zdravotní pojištění podniku 9 000 Sociální pojištění podniku 25 000 10. 4. VPD Výplata mezd zaměstnancům v hotovosti. 10. 4. VBÚ Odvod zdravotního pojištění. Odvod sociálního pojištění Odvod daně z příjmů ze závislé činnosti.. Úkol: Zaúčtujte jednotlivé účetní případy. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění při pracovní neschopnosti V prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí ze svých prostředků zaměstnancům náhradu mzdy. Poskytuje se pouze za pracovní dny, a to až od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti (za první 3 dny žádná náhrada zaměstnanci nepřísluší). Tato náhrada mzdy se nezdaňuje a ani se z ní neodvádí pojistné. Je splatná spolu se mzdou za příslušné období. Teprve od 15. kalendářního dne zaměstnanci náleží dávky nemocenského pojištění, které vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení, a to nejpozději do jednoho měsíce po dni, v němž jí byl příslušný doklad pro nárok na výplatu dávky doručen. Poskytují se za kalendářní dny. Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet, příp. se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. Hrubé mzdy zaměstnanců za leden 2018 činily 100 000 Kč. Sražené sociální pojištění z těchto mezd (6,5 %) je 6 500 Kč a pojistné zaměstnavatele na sociální pojištění (25 %) 25 000 Kč. Současně zaměstnancům za tento měsíc náleží dávky nemocenského pojištění ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dávky nemocenského pojištění budou poukázány přímo zaměstnancům, nesnižuje se o tuto částku odvod správě sociálního zabezpečení. Za leden 2018 bude správě sociálního zabezpečení tedy odvedeno 31 500 Kč (6 500 + 25 000). 116

sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 5 Schéma účtování: 336.1 Zúčtování se ZP 331 Zaměstnanci 521.1 Hrubé mzdy zdravotní pojištění zaměstnance hrubé mzdy zaměstnanců 336.2 Zúčtování s OSSZ 521.2 Náhrada za prac. nesch. sociální pojištění zaměstnance náhrada za pracovní nesch. 342.1 Ostatní přímé daně záloha na daň z příjmů 342.2 Ostatní přímé daně srážková daň z příjmů 379 Jiné závazky srážky ve prospěch jiných osob *) 335 Pohledávky za zaměstn. srážky ve prospěch podniku např. za manka a škody 211 Pokladna 221 Bankovní účty výplata mzdy v hotovosti resp. převod na účet zaměstnanců *) Srážky ze mzdy zaměstnanců ve prospěch jiných osob - patří sem například úhrada zápůjček, spoření, pojištění, výživné apod. 336.1 Zúčtování se ZP 524 Zákonné sociální pojištění předpis zdravotního pojištění podniku za zaměstnance 336.2 Zúčtování s OSSZ předpis sociálního pojištění podniku za zaměstnance 117

5. 5. 1 Sociální a zdravotní pojištění Vyměřovací základ pro výpočet pojistného Vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění je úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání (úhrn hrubých mezd). V některých případech je potřeba tento základ ještě zvýšit o hodnotu různých zaměstnaneckých výhod (viz kapitola 5.5.2, část Zvýšení ZD a vyměřovacího základu pojistného o nepeněžní plnění). U zdravotního pojištění existuje minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda (k 1. 1. 2017 činila 11 000 Kč). Pro sociální pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ, který činí pro rok 2017 částku 1 355 136 Kč. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů u jednoho zaměstnavatele tento maximální vyměřovací základ, z dalších příjmů zaměstnanec ani zaměstnavatel sociální pojistné již neplatí. Pro zdravotní pojištění v současné době maximální vyměřovací základ stanoven není. Výpočet pojistného 1. Ze mzdy zaměstnance se sráží pojistné, a to: 4,5 % z vyměřovacího základu činí pojistné na všeobecné zdravotní pojištění 6,5 % z vyměřovacího základu činí pojistné na sociální zabezpečení (z toho 6,5 % důchodové pojištění, 0 % nemocenské pojištění, 0 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) 2. Kromě sazeb pojistného srážených ze mzdy zaměstnance odvádí zaměstnavatel ještě pojistné jako svůj daňově uznatelný náklad: 9,0 % z vyměřovacího základu činí pojistné na zdravotní pojištění 25,0 % z vyměřovacího základu činí pojistné na sociální pojištění (z toho 21,5 % důchodové pojištění, 2,3 % nemocenské pojištění, 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) Celkově se tedy odvádí 13,5 % na zdravotní pojištění a 31,5 % pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné se odvádí v termínu určeném v organizaci pro výplatu mezd za příslušný měsíc, sociální pojistné se odvádí okresní (městské) správě sociálního zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně. Účtování pojistného Na straně Dal účtu 336 se zachycují závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se souvztažným zápisem na vrub účtu: a) 524 - Zákonné sociální pojištění (povinné pojistné podniku z mezd) b) 331 - Zaměstnanci (pojistné z hlediska zaměstnance) viz schéma účtování na předchozí stránce Pojistné je daňově uznatelným nákladem pouze za předpokladu, že bylo do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období zaplaceno. Nezaplacená část pojistného z mezd pak bude připočitatelnou položkou k výsledku hospodaření. Pokud je pojistné zaplaceno po tomto termínu, je daňově uznatelným nákladem v tom zdaňovacím období, kdy bylo uhrazeno. Z toho vyplývá, že je nutné vést analytickou evidenci, kde se bude sledovat celkový náběh uvedeného pojištění a zaplacená část z takto naběhlého pojištění. 118

5 5. 5. 2 Daň z příjmů ze závislé činnosti Pro způsob zdanění mzdy daní z příjmů ze závislé činnosti je rozhodující, zda má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani. 1. Má-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani (nesmí je mít podepsáno současně u více zaměstnavatelů), je daň z příjmů srážena ve formě zálohy na daň. 2. Nemá-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani (např. proto, že zaměstnavatel je jeho dalším souběžným plátcem příjmů ze závislé činnosti a poplatník má podepsáno prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele), potom je pro způsob zdanění rozhodující forma zaměstnání a výše hrubé mzdy (viz níže). Základ pro výpočet daně z příjmů se stanoví takto: Základ daně (superhrubá mzda) = Hrubá Mzda + Pojistné zaměstnavatele na sociální a zdrav. poj. + Výhody poskytnuté zaměstnavatelem Další postup se liší podle toho, zda zaměstnanec podepsal prohlášení k dani či nikoliv. 5.5.2.1 Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení k dani, zaměstnavatel mu bude vypočítávat a srážet vždy zálohu na daň. Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je povinná platba, která se sráží v průběhu zdaňovacího období (kalendářního roku), kdy konečná daňová povinnost není ještě známá, a započte se na celoroční daňovou povinnost poplatníka po skončení zdaňovacího období. Zdanitelná mzda, ze které se počítá záloha na daň, se zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Záloha na daň se pak vypočítá procentní sazbou, která činí 15 %. Takto vypočtená záloha na daň z příjmů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tato částka však ještě není konečná. Od ní se dále odečtou slevy na dani viz následující tabulka. Slevy na dani platné pro rok 2017: Slevy na dani Roční částka Měsíční částka Poznámka Základní sleva na poplatníka 1) 24 840 2 070 Základní sleva na invaliditu (invalidita 1. a 2. stupně) 2 520 210 Rozšířená sleva na invaliditu (invalidita 3. stupně) 5 040 420 Sleva na držitele průkazu ZTP/P 16 140 1 345 35ba ZDP Sleva na studenta 2) 4 020 335 Sleva na manželku (manžela) 3) 24 840 --- Sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné) 4) max. 11 000 --- Daňové zvýhodnění - jedno vyživované dítě 5) 13 404 1 117 Daňové zvýhodnění - druhé vyživované dítě 19 404 1 617 35c ZDP Daňové zvýhodnění - třetí a každé další dítě 24 204 2 017 1) Tuto základní slevu mohou uplatnit všichni poplatníci. Jde o slevu, na kterou má poplatník nárok v plné roční výši bez ohledu, kolik měsíců byl zaměstnán, popř. kolik měsíců mu plynuly jiné příjmy. 2) Studenti středních škol mají na tuto slevu nárok při denní formě studia. U studentů vysokých škol je možné tuto slevu uplatnit i při kombinované nebo distanční formě studia, a to až do věku 26 let. U doktorského studia na VŠ při prezenční formě je možné uplatnit tuto slevu až do 28 let. 119

3) Slevu na manželku (manžela) je možné uplatnit, pokud manžel(ka) žije s poplatníkem ve společné domácnosti a jeho (její) příjmy za zdaňovací období nepřesáhly 68 000 Kč. Je možné ji uplatnit až po skončení zdaňovacího období. 4) Tato sleva má kompenzovat rodinám výdaje za umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku (např. mateřské školy). Může ji uplatnit pouze jeden z rodičů. 5) Daňové zvýhodnění na vyživované dítě může uplatnit opět pouze jeden z rodičů. Musí se jednat buď o nezletilé dítě, nebo zletilé dítě do 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Při uplatnění výše slevy je důležité, zda je dítě posuzováno jako první, druhé nebo třetí a každé další. Postup při uplatňování slev na dani je následující: 1. odečtou se měsíční částky slev dle 35ba ZDP (maximálně do nuly) 2. odečte se měsíční částka slevy na vyživované děti (vyjde-li záporná částka, záloha na daň bude nulová a zaměstnanci bude přiznán tzv. daňový bonus, o který se zvýší částka k výplatě (měsíční daňový bonus lze vyplatit jen, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč) Zaměstnanec pobírá mzdu 18 000 Kč měsíčně a vyživuje jedno dítě. Uplatňuje slevu na poplatníka. Zdravotní pojištění - podnik (9,0%) Sociální pojištění - podnik (25,0%) Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda Záloha na daň před slevami Slevy dle 35ba Záloha na daň po uplatnění slev dle 35ba Sleva dle 35c (na 1 dítě) Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5%) Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5%) Částka k výplatě (18 000 Kč 443 Kč 810 Kč 1 170 Kč) 18 000 Kč 1 620 Kč 4 500 Kč 24 120 Kč 24 200 Kč 3 630 Kč 2 070 Kč 1 560 Kč 1 117 Kč 443 Kč 810 Kč 1 170 Kč 15 577 Kč Zaměstnanec pobírá mzdu 12 000 Kč měsíčně a vyživuje dvě děti (první a druhé). Uplatňuje slevu na poplatníka. 12 000 Kč Zdravotní pojištění podnik (9,0%) 1 080 Kč Sociální pojištění podnik (25,0%) 3 000 Kč Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) 16 100 Kč Záloha na daň před slevami 2 415 Kč Slevy dle 35ba 2 070 Kč Záloha na daň po uplatnění slev dle 35ba 345 Kč Sleva dle 35c - na jedno dítě 1 117 Kč - na druhé dítě 1 617 Kč 0 Kč Daňový bonus 2 389 Kč Sražené zdravotní pojištění (4,5%) 540 Kč Sražené sociální pojištění (6,5%) 780 Kč Částka k výplatě (12 000 Kč 540 Kč 780 Kč + 2 389 Kč) 13 069 Kč 120

5 ÚLOHA 5. 10 Pan Jaroslav Poslušný byl zaměstnán v roce 2017 u firmy METACO, s. r. o., kde podepsal prohlášení k dani z příjmů. Jeho měsíční mzda činí 16 000 Kč. U zaměstnavatele uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 2 děti (první a druhé). Ze mzdy si nechává srážet pojištění domácnosti 400 Kč a sporožiro 2 000 Kč. Úkol č. 1: Doplňte do níže uvedené tabulky chybějící částky. b Úkol č. 2: Uveďte účtovací předpisy pro zúčtování měsíční mzdy (včetně pojistného podniku). Složky mzdy Kč MD Dal Zdravotní pojištění podnik Sociální pojištění podnik Zdanitelná mzda (zaokrouhlena na stovky nahoru) --- --- Záloha na daň před slevami --- --- Slevy dle 35 ba --- --- dle 35 ba --- --- Slevy dle 35c (na děti) --- --- Daňový bonus Zdravotní pojištění zaměstnance Sociální pojištění zaměstnance Ostatní srážky ze mzdy Částka k výplatě --- --- Zvýšení základu daně a vyměřovacího základu pojistného o nepeněžní plnění V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci různá nepeněžní plnění, zvyšuje se v řadě případů o jejich hodnotu základ daně i základ pro výpočet zdravotního i sociálního pojištění (a to obou jeho složek, tj. jak srážky ze mzdy, tak i pojistného placeného zaměstnavatelem). Jedná se například o: - 1 % ze vstupní ceny automobilu, které zaměstnanec může používat pro služební i soukromé účely, - rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou, za kterou jsou zaměstnanci poskytovány výrobky nebo služby, které zaměstnavatel produkuje. Základ daně i základ pro výpočet pojistného se musí zvýšit také v případech některých dalších zaměstnaneckých benefitů. Pokud ovšem jejich hodnota nepřesáhne limity stanovené v 6 ZDP, jsou tyto benefity od daně osvobozené. Příklady zaměstnaneckých benefitů, které jsou od osvobozeny od daně z příjmů: - hodnota přechodného ubytování poskytovaného zaměstnavatelem max. do výše 3 500 Kč měsíčně, - příspěvek na rekreaci pro zaměstnance, popř. i jeho rodinné příslušníky, a to v podobě nepeněžního plnění max. do 20 000 Kč za kalendářní rok, - příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění v souhrnné výši max. 50 000 Kč ročně. 121

b zaměstnance činí 27 400 Kč, od zaměstnavatele má k dispozici osobní automobil s pořizovací cenou 550 000 Kč. Podepsal prohlášení k dani, uplatňuje slevu na poplatníka a dvě vyživované děti (první a druhé). Základ pro výpočet pojistného (27 400 + 5 500) Zdravotní pojištění - podnik (9,0% z 32 900) Sociální pojištění - podnik (25,0% z 32 900) Zvýšení základu daně Měsíční zdanitelná mzda (27 400 + 2 961 + 8 225 + 5 500) Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda Záloha na daň před slevami Slevy dle 35ba Záloha na daň po uplatnění slev dle 35ba Sleva dle 35c (na 2 děti) Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5% z 32 900) Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5% z 32 900) Částka k výplatě (27 400 Kč 1 481 Kč 2 139 Kč 1 811 Kč) ÚLOHA 5. 11 27 400 Kč 32 900 Kč 2 961 Kč 8 225 Kč 5 500 Kč 44 086 Kč 44 100 Kč 6 615 Kč 2 070 Kč 4 545 Kč 2 734 Kč 1 811 Kč 1 481 Kč 2 139 Kč 21 969 Kč Paní Daniela Nekonečná je zaměstnána u firmy, která jí poskytuje pro služební i soukromé účely osobní automobil v pořizovací ceně 490 000 Kč. Podepsala prohlášení k dani z příjmů a uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na jedno dítě. Její hrubá mzda činí 30 200 Kč, ze mzdy si nechává srážet na penzijní připojištění 1 500 Kč. Úkoly: Do tabulky doplňte chybějící částky a v příslušných řádcích také účtovací předpisy. Složky mzdy Kč MD Dal Základ pro výpočet pojistného --- --- Zdravotní pojištění podnik Sociální pojištění podnik Zvýšení základu daně --- --- Zdanitelná mzda (zaokrouhlena na stovky nahoru) --- --- Záloha na daň před slevami --- --- Slevy dle 35 ba --- --- dle 35 ba --- --- Slevy dle 35c (na děti) --- --- Zdravotní pojištění zaměstnance Sociální pojištění zaměstnance Ostatní srážky ze mzdy Částka k výplatě --- --- 122

5 5.5.2.2 Zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani Pokud zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani, není samozřejmě možno snížit vypočtenou daň o žádné slevy. Způsob zdanění je v takovém případě následující: a) srážková daň - u dohod o provedení práce při hrubé mzdě do 10 000 Kč V tomto případě se neodvádí zdravotní a sociální pojištění ani za zaměstnance, ani za zaměstnavatele. U dohod o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč se neodvádí sociální a zdravotní pojištění ani v případě, že zaměstnanec podepsal prohlášení k dani. Sražená daň má v takovém případě však formu zálohy. - u příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu, tj. do 2 500 Kč hrubého příjmu za měsíc (například odměna za výkon funkce, příjem z dohody o pracovní činnosti) Tento druh příjmů podléhá srážkové dani až od roku 2017. b) v ostatních případech - záloha na daň Rozdíly mezi zálohou na daň a srážkovou daní: 1. Pokud je mzda zdaňována zálohou na daň, může zaměstnanec požádat po skončení roku svého posledního zaměstnavatele, u něhož podepsal prohlášení k dani, o roční zúčtování záloh na daň. Případný přeplatek na dani bude zaměstnanci zaměstnavatelem vrácen. Alternativou k tomuto postupu je podání přiznání k dani z příjmů. V tomto případě bude případný přeplatek vrácen finančním úřadem. 2. Srážkovou daň je možné od roku 2014 uplatnit v daňovém přiznání a případný přeplatek bude zaměstnanci finančním úřadem vrácen. 3. Zdanitelná mzda u srážkové daně se zaokrouhluje na Kč dolů, vypočtená daň také na Kč dolů. V případě zálohy na daň se zdanitelná mzda vyšší než 100 Kč zaokrouhluje na stovky nahoru. Pan Chalupský má měsíční hrubou mzdu 18 400 Kč. Nepodepsal prohlášení k dani. 18 400 Kč Zdravotní pojištění - podnik (9,0%) 1 656 Kč Sociální pojištění - podnik (25,0%) 4 600 Kč Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) 24 656 Kč, zaokr. 24 700 Kč Záloha na daň 3 705 Kč Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5%) 828 Kč Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5%) 1 196 Kč Částka k výplatě (18 400 Kč 828 Kč 1 196 Kč 3 705 Kč) 12 671 Kč Pan Král je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti. Nepodepsal prohlášení k dani. Jeho měsíční odměna činí 4 800 Kč. 4 800 Kč Zdravotní pojištění - podnik (9,0%) 432 Kč Sociální pojištění - podnik (25,0%) 1 200 Kč Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda) 6 432 Kč, zaokr. 6 500 Kč Záloha na daň 975 Kč Sražené zdravotní pojištění zaměstnance (4,5%) 216 Kč Sražené sociální pojištění zaměstnance (6,5%) 312 Kč Částka k výplatě (4 800 Kč 216 Kč 312 Kč 975 Kč) 3 297 Kč 123

! Pan Přibáň je zaměstnán na dohodu o provedení práce. Nepodepsal prohlášení k dani. Jeho měsíční odměna činí 9 450 Kč. 9 450 Kč Měsíční zdanitelná mzda 9 450 Kč Srážková daň 1 417 Kč Částka k výplatě (9 450 Kč 1 417 Kč) 8 033 Kč UPOZORNĚNÍ Dohoda o provedení práce je možná pouze za předpokladu, že zaměstnanec v kalendářním roce neodpracoval v organizaci více než 300 hodin. V případě, že hrubá měsíční odměna nepřesáhne 10 000 Kč, neodvádí se z ní zdravotní a sociální pojištění. Tato skutečnost je výhodná zejména pro zaměstnavatele. Na straně zaměstnance je výhodou vyšší čistý příjem, ale je třeba si uvědomit, že zaměstnanec v tomto případě nemá nárok na nemocenské dávky a doba odpracovaná v rámci DPP se mu nezapočítává do odpracované doby nutné pro vznik nároku na starobní důchod. Navíc v případě, že zaměstnanec by nebyl pojištěn v rámci jiného zaměstnání (ani by za něj nehradil pojistné stát), měl by povinnost hradit si sám zdravotní pojištění v minimální výši (pro rok 2017 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 1 906 Kč). 5.5.2.3 Solidární daň Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob se týká těch zaměstnanců, jejichž měsíční hrubá mzda je vyšší než 112 928 Kč (tj. čtyřnásobek průměrné mzdy). Částka, o kterou přesahuje hrubá mzda tuto hranici, bude ještě navíc zdaněna sazbou 7 %. Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani měl v lednu 2017 hrubou měsíční mzdu 140 000 Kč. Uplatňuje pouze slevu na poplatníka. 140 000 Kč Zdravotní pojištění zaměstnavatele (9%) 12 600 Kč Sociální pojištění zaměstnavatele (25%) 35 000 Kč Základ daně (superhrubá mzda) 187 600 Kč Záloha na daň před slevami (187 600 * 0,15) 28 140 Kč Základ pro výpočet solidární daně (140 000-112 928) 27 072 Kč Solidární daň (7% z 27 072 Kč, zaokrouhleno na koruny nahoru) 1 896 Kč Záloha na daň po zvýšení o solidární daň (28 140 + 1 896) 30 036 Kč Sleva na poplatníka 2 070 Kč 27 966 Kč Částka k výplatě 140 000 Kč Zdravotní pojištění zaměstnance (4,5%) 6 300 Kč Sociální pojištění zaměstnance (6,5%) 9 100 Kč 27 966 Kč K výplatě (140 000-6 300-9 100-27 966) 96 634 Kč V případě, že by hrubá mzda byla i v dalších měsících ve výši 140 000 Kč, potom by již v říjnu byl překročen maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění (1 355 136 Kč - viz str. 118). Pojistné na sociání zabezpečení by se v tomto měsíci tedy počítalo jen z částky 95 136 Kč (1 355 288-9 * 140 000) a za listopad a prosinec by se již toto pojistné ani na straně zaměstnavatele, ani na straně zaměstnance neodvádělo. 124