Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1970 I v. o. 52 Vládní návrh Zákon ze dne 1970, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně: l Úvodní ustanovení Tento zákon stanoví zásady pro zákony národních rad o 1. důchodové dani, kterou je a] důchodová daň ze zisku (dále jen daň ze zisku"), b] důchodová daň z objemu mezd (dále jen daň z objemu mezd"), 2. příspěvku na sociální zabezpečení. 2 Poplatnici důchodově daně (1) Důchodové dani podléhají: a) státní hospodářské organizace zabývající se převážně obchodní činností a jejich oborová (generální) ředitelství s výjimkou odbytových a zásobovacích organizací a organizací zahraničního obchodu; b) družstevní organizace (družstva, jejich vyšší organizace, družstevní podniky, včetně podniků zahraničního obchodu, společné družstevní
2 podniky a meliorační družstva) s výjimkou jednotných zemědělských družstev; c] hospodářské organizace komunálních služeb, místního průmyslu, podniky Sběrné suroviny, krajské organizace pro rozvoj a zavádění nové techniky v místním hospodářství a krajská dopravní střediska; d) okresní (městské) stavební podniky a okresní zemědělské stavební podniky; e) organizace zemědělských služeb; f] ostatní socialistické organizace, jejich hospodářská zařízení [podniky], pokud provozují trvalou hospodářskou činnost a jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy; *) g] jiné organizace než socialistické, jsou-li právnickými osobami; h] společnosti obchodního a občanského práva, ústavy a nadace, podniky veřejnoprávních korporací, sdruženi osob a jiné subjekty se sídlem v cizině, s výjimkou fyzických osob. ( 2 ) Od důchodové daně jsou osvobozeny: a) výrobní a pracovní družstva pro občany s těžším zdravotním poškozením a zařízení svazů družstev zabezpečující výběrovou rekreaci vlastních členů; b) stavební bytová družstva, lidová bytová druž stva, okresní výstavbová bytová družstva a ostatní bytová družstva co do příjmů z družstevní bytové výstavby a údržby vlastního bytového fondu; c) svazy bytových družstev kromě příjmů z jejich vlastní trvalé hospodářské činnosti; d) umělecké svazy, kulturní fondy a socialistické organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, jakož i podniky provozované těmito organizacemi, pokud jejich činnost bezprostředně souvisí s posláním těchto organizací: e) organizace hospodářsky vedené vyššími orgány Národní fronty, KSČ, ROH a Svazarmu a jejich hospodářská zařízení, jež jsou přímo zapojeny na rozpočet společenské organizace, při které byly zřízeny, pokud jim vyšší orgány Společenských organizací určí odvody nejméně ve výši odpovídající dani ze zisku podle tohoto zákona. *) zákon č. 83.1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR, zákon č. 131/ 1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148/1968 Sb., č. 169/ 1969 Sb., nařízení vlády ČSSR č 1970 Sb., zák č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani, zákon č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení a zákony národních rad č. 173/1969 Sb., a č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
3 ČÁST I Daň ze zisku 3 Předmět daně (M U poplatníků uvedených v 2 odst. l písm. a) až e), g), h) je předmětem daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí. ( 2 ) U poplatníků uvedených v 2 odst. l písm. f) a odst. 2 písm. c), e) je předmětem daně trvalá hospodářská činnost a příjmy z ní plynoucí. ( 3 ) U poplatníků uvedených v 2 odst. 2 písm. b) je předmětem daně trvalá hospodářská činnost a příjmy z ní plynoucí, mimo příjmy z družstevní bytové výstavby a údržby vlastního bytového fondu. ( 4 ) U organizací uvedených v 2 odst. 2 písm. d) je předmětem daně trvalá hospodářská činnost, která bezprostředně nesouvisí s posláním těchto organizací, a příjmy z ní plynoucí. ( 5 ) U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani příjmy ze zdrojů v cizině, prokáží-li, že byly zdaněny obdobnou daní v cizině. ( 6 ) U poplatníků, kteří mají sídlo nebo místo vedení v cizině, podléhají dani jen příjmy, jejichž zdroj je na území Československé socialistické republiky. 4 Základ daně ( 1 ) Základem daně ze zisku je pro poplatníky uvedené v 2 odst. l písm. a) až f) a odst. 2 písm. b) až d) vytvořený bilanční zisk z činnosti poplatníka podle 3 a z hospodaření s majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen připočitatelné položky"), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen odpočitatelné položky"). ( 2 ) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, veškeré jiné výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení výnosů po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod. ) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů. ( 3 ) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. ( 4 ) V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku 'částka připočitatelných
4 položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek. ( 5 ) U poplatníků uvedených v 2 odst. l písm. g) je základem daně: a) zisk z činnosti a z hospodaření s majetkem zvýšený o daň podle tohoto zákona včetně příslušenství, která snížila zisk, o odpisy základních prostředků účtované na vrub zisku, pokud převyšují odpisovou sazbu stanovenou pro socialistické organizace, o neprokázané náklady a o náklady, které nejsou nutné na dosažení nebo zajištění příjmů; b) 30 % nákladů na hrubé mzdy, jestliže základ daně podle odst. 5 bod a) by činil méně než 30 % nákladů na hrubé mzdy, nebo vykazuje-li poplatník ztrátu. ( 6 ) U poplatníků uvedených v 2 odst. 1 písm. h) základ daně tvoři: a) příjmy za licenční a jim podobné poplatky a příjmy za technickou pomoc; b) příjmy z autorských a provozovacích práv; c) všechny ostatní příjmy po odečtení nákladů nutně vynaložených v tuzemsku na jejich dosažení, zajištěni a údržbu; d) 30 % nákladů na hrubé mzdy, jestliže základ daně podle odst. 6 bod c) by činil méně než 30 % nákladů na hrubé mzdy nebo vykazuje-li poplatník ztrátu. ( 7 ) U poplatníků v likvidaci a u poplatníků zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ daně ze zisku stanovit příslušným z uvedených způsobů, je základem této daně likvidační přebytek. 5 Připočitatelné položky Připočitatelnými položkami jsou: a] položky účtované v nákladech poplatníka 1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů a nebyly zvláštními předpisy uznány za nákladovou položku, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování; 2. tvorba, popr. změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům; 3. výdaje spojené s pohoštěním, u družstevních podniků zahraničního obchodu jen výdaje spojeně s pohoštěním a dary nad limit stanovený orgány určenými zákony národních rad; 4. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;
5 5. zaplacené pokuty a penále; 6. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod; 7. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší; 8. záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u organizací s převážně obchodní činností; b) neuhrazená ztráta ze závodního stravování; c) dotace určené k úhradě nákladů u organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev; d) nezdaněné příděly do fondů zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace; e) částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků. 6 Odpočitatelné položky (1 ) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka: a) zaplacená daň z pozemků; *) b) odvody do fondu technického rozvoje vytvořeného u vyšších orgánů hospodářského řízení; c] příspěvek do fondu geologických prací stanovený zvláštními předpisy; d) zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii. ( 2) Odpočitatelnými položkami jsou dále: a] účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku; b) zisk ze závodního stravování; c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka a položky již zdaněné u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku; d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 /o rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. 12. 1970; *) zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani
6 e) subvence poskytované družstvům a podnikům invalidů a svazům bytových družstev, pokud jsou zahrnuty do zisku; f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporům, popř. standartám jim na roven postaveným, pokud jsou zahrnuty do zisku; g) příplatky charakterů prémií u organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev, pokud jsou zahrnuty do zisku. ČÁST II Daň z objemu mezd 7 Daň z objemu mezd se vybírá jako a] daň z celkového objemu mezd nebo b) daň z individuálních mezd. 8 Základ daně (1 ) Základem daně z celkového objemu mezd je objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd k výplatě včetně ostatních osobních (výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. ( 2 ) Základem daně z individuálních mezd je roční individuální mzda pracovníka, přesahující částku 30 000 Kčs. ( 3 ) Za individuální mzdu pracovníka se považuje v běžném roce zúčtovaná mzda k výplatě včetně ostatních osobních výdajů, vyplacených podílů na hospodářském výsledku a doplňkové odměny, snížená o případné odměny podle odst. 4. ( 4) Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny vyplacené nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporu, případně standartě mu na roven postavené. 9 Daňová sazba (1 ) Sazba daně z celkového objemu mezd činí: sazba daně v % z cel- kového objemu mezd 0, 5 á 1, 5 + 1, - á 3, 5 + 1, 5 á 6, 5 + 3, á 15, 5 + 6, a, při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v % od 0 do 3 nad 3 do 5 nad 5 do 7 nad 7 do 10 nad 10 přičemž činitel á" se rovná procentu přírůstku
7 průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. ( 2 ) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd ( 8 odst. 1), sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů, a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem. ( 3 ) Sazba daně z individuálních mezd činí z rozdílu mezi roční mzdou a částkou 30 000 Kčs při roční mzdě do 36 000 Kčs do 42 000 Kčs do 48 000 Kčs do 54 000 Kčs do 60 000 Kčs nad 60 000 Kčs 15 % 25 % 40 % 60 % 80 % 100 %. ČÁST III Příspěvek na sociální zabezpečení 10 ( 1 ) Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí do státního rozpočtu poplatníci podléhající důchodové dani podle 2 odst. 1. *) ( 2 ) Základem pro výpočet příspěvku je objem v běžném roce zúčtovaných mezd k výplatě včetně ostatních osobních výdajů, vyplacených podílů na hospodářském výsledku a doplňkové odměny, snížený o případné odměny podle 8 odst. 4. ( 3 ) Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je pojistné nemocenského pojištění. **) Výše ČÁST IV daně a příspěvku na sociální zabezpečení podle skupin poplatníků ODDÍL I. Obchod 11 ( 1 ) Sazba daně ze zisku u poplatníků s převážně obchodní činností s výjimkou poplatníků uvedených v odst. 2, 6 a 8, v 2 odst. l písm. e), g), h) a odst. 2 písm. b), c), d), e), společných družstevních podniků a melioračních družstev. *) Organizace uvedené v 2 odst. 2 tohoto zákona platí pojistné nemocenského pojištění podle zák. č. 54/ 1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. **) 57 zák. č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
8 při rentabilitě % do 5 nad 5 do 15 nad 15 do 18 nad 18 do 23 nad 23 do 28 nad 28 do 33 nad 33 do 40 nad 40 do 50 nad 50 do 55 nad 55 do 59 nad 59 činí % 20 20, + 2, á 40, + 1, 5 a 44, 5 + 1, 2 á 50, 5 + 1, á 55, 5 + 0, 8 á 59, 5 + 0, 6 á 63, 7 + 0, 4 á 67, 7 + 0, 3 á 69, 2 + 0, 2 á 70 [2] Sazba daně ze zisku u organizací spotřebních družstev s převážně obchodní činností při rentabilitě % do 5 nad 5 do 15 nad 15 do 30 nad 30 do 50 nad 50 činí % 10 10, + 2, á 30, + 1, á 45, + 0, 5 á 55 ( 3 ) Rentabilita se vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelně a odpočitatelné položky) k celkovým nákladům (včetně finančních). U vybraných organizací, které mají vlastní výrobny se celkové náklady snižuji o spotřebu základních surovin v těchto výrobnách. [4] Činitel a" uvedený v odstavcích l a 2 se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. ( 5 ) Vypočtená daň ze zisku se snižuje o slevy uvedené v 22. ( 6 ) U družstevních podniků zahraničního obchodu činí sazba daně ze zisku 65 %. ( 7 ) Sazba daně z likvidačního přebytku činí 50 %. (8) Sazba daně ze zisku u oborových (generálních) ředitelství, sdružení (svazů) podniků a svazů družstev činí 50 %. 12 ( 1 ) Poplatníci s převážně obchodní činností včetně družstevních podniků zahraničního obchodu platí daň z celkového objemu mezd. ( 2 ) Poplatníci s převážně obchodní činností odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % a družstevní podniky zahraničního obchodu ve výši 25 % ze základu podle 10 odst. 2. ODDÍL II. Služby, místní výroba a místní stavebnictví 13 (l) Sazba daně ze zisku u poplatníků s činností převážně neobchodní s výjimkou poplatníků
9 uvedených v odst. 5 a v 2 odst. l písm. e), g), h) a v odst. 2 písm. b) až e), společných družstevních podniků a melioračních družstev při rentabilitě % do 15 nad 15 do 18 nad 18 do 22 nad 22 do 26 nad 26 do 30 nad 30 do 35 nad 35 do 40 nad 40 do 55 nad 55 činí % 30. 30, + 3, a 39, + 2, á 47, - + 1, 5 á 53, + 1, á 57, + 0, 8 á 61, + 0, 6 á 64, + 0, 4 á 70 ( 2 ) U poplatníků s činností převážně neobchodní se rentabilita vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky) k součtu bilančního zisku (neupraveného) a mzdových nákladů včetně ostatních osobních výdajů. ( 3 ) Činitel á" uvedený v odstavci l se rovná procentu přírůstku rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. ( 4 ) Vypočtená daň ze zisku se snižuje o slevy uvedené v 22. ( 5 ) Sazba dané ze zisku u oborových (generálních) ředitelství, sdružení (svazů) podniků a svazů družstev činí 50 %. ( 6 ) Sazba daně z likvidačního přebytku činí 50 %. 14 (1) Poplatníci s převážně neobchodní činností platí daň z individuálních mezd s výjimkou okresních (městských) stavebních podniků, okresních zemědělských stavebních podniků, oborových (generálních] ředitelství, sdružení (svazů) podniků, svazů družstev, výzkumných ústavů družstev a krajských organizací pro zavádění nové techniky v místním hospodářství a krajských dopravních středisek, které platí daň z celkového objemu mezd. ( 2 ) U výrobních družstev se do individuální mzdy pracovníka nezapočítávají doplňkové odměny, nepřesáhne-li úhrn vyplacených doplňkových odměn za celé zdaňovací období 2, 5 % mzdových prostředků výrobního družstva. Přesáhne-li úhrn těchto odměn 2, 5 % mzdových prostředků výrobního družstva, započte se celá doplňková odměna do individuální mzdy pracovníka. 15 (1) Poplatníci s činností převážně neobchodní s výjimkou uvedenou v odst. 2 odvádějí příspě-
10 vek na sociální zabezpečení ve výši 25 % ze základu podle 10 odst. 2. ( 2 ) Příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % základu podle 10 odst. 2 odvádějí oborová (generální) ředitelství, sdružení (svazy) podniků, svazy družstev, výzkumné ústavy družstev, společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení), družstva, a podniky invalidů a ostatní organizace s převážně neobchodní činností za vybrané činnosti [služby). 16 (1 ) Sazba daně ze zisku pro organizace uvedené v 2 odst. 2 písm. b), d] a e] činí 65 % a pro organizace uvedené v 2 odst. 2 písm. c) 50 '% základu podle 4. ( 2 ) Poplatníci daně ze zisku podle odst. l platí daň z individuálních mezd za pracovníky provádějící činnost podléhající dani ze zisku s výjimkou svazů bytových družstev, které platí daň z celkového objemu mezd. ODDÍL III. Zemědělství 17 (1) U organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev s výjímkou organizací uvedených v odst. 7 při rentabilitě /o do 10 nad 10 do 25 nad 25 do 35 nad 35 do 45 nad 45 činí sazba daně ze zisku % 10 10, + 0, 5 a 17, 5 + 1, a 27, 5 + 1, 25 a 40 ( 2 ) Rentabilita se vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky) k celkovým nákladům včetně finančních nákladů. ( 3 ) Činitel a" uvedený v odst. l se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny. ( 4 ) U organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků, melioračních družstev a u organizací zemědělského zásobování a nákupu zvyšuje se sazba daně ze zisku o l % za každé l % podílu tržeb z nezemědělské činnosti z celkových tržeb, maximálně o 50 %. ( 5 ) Maximální výše sazby daně ze zisku včetně zvýšení činí 70 %.
11 (6) Vypočtená daň se snižuje o slevy podle 22 odst. 2. ( 7 ) Sazba daně ze zisku u oborových (generálních) ředitelství, sdružení (svazů) podniků a družstevních svazů činí 50 %. ( 8 ) Sazba daně z likvidačního přebytku činí 50 %. 18 ( 1 ) Poplatníci uvedení v tomto oddílu s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev platí daň z celkového objemu mezd. ( 2 ) Společné družstevní podniky a meliorační družstva platí daň z individuálních mezd. 19 Poplatníci uvedení v tomto oddílu odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % z části základu podle 10 odst. 2, který připadá na podíl tržeb z nezemědělské činnosti. ODDlL IV. Jiné organizace než tuzemská socialistické organizace 20 ( 1 ) U poplatníků uvedených v 2 odst. l písm. g) činí sazba daně ze zisku 65 %. ( 2 ) U poplatníků uvedených v 2 odst. l písm. h) činí sazba daně ze zisku: a) 15 % ze základu podle 4 odst. 6 písm. a) b) 25 % ze základu podle 4 odst. 6 písm. b) c) 65 % ze základu podle 4 odst. 6 písm. c), příp. d). 21 Poplatníci uvedení v 2 odst. l písm. g) a h) platí z mezd a odměn vyplacených na území Československé socialistické republiky daň z individuálních mezd ( 8 odst. 3) a odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % ( 10 odst. 2). ČÁST V Společná ustanovení 22 Slevy na dani ze zisku ( 1 ) Nepřesahuje-li základ daně ze zisku 80 000 Kčs, činí sazba daně ze zisku 20 % (včetně zvýšení podle 17 odst. 4) pro všechny poplatníky, pokud je pro ně výhodnější.
12 ( 2 ) Poplatníkům se poskytuje sleva na dani ze zisku na výchovu učňů v tuzemsku takto: na každého učně v 1. roce výuky při internátní výuce mimo podnik při soustředěné výuce v podniku při individuální výuce na každého učně v 2. roce výuky (při tříleté učební době) při internátní výuce mimo podnik při soustředěné výuce v podniku při individuální výuce pro preferované činnosti ročně 5000 3000 2000 3000 2000 1500 pro ostatní činnosti v Kčs 3000 2000 1000 2000 1500 1000. ( 3 ) Pro družstva nebo podniky invalidů a společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení] se daň ze zisku snižuje o 30 /o. ( 4 ) Poplatníkům s převážně neobchodní činností s výjimkou společenských organizací (jejich podniků a hospodářských zařízení) se daň ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti snižuje o 40 %. 23 Vznik daňové povinnosti a povinnosti odvodu příspěvku na sociální zabezpečení (1 ) Daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení vzniká dnem zahájení dani podrobené činnosti. (2) u poplatníků uvedených v 2 odst. l písm. h) vzniká daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení dnem, kdy začali v tuzemsku provozovat hospodářskou činnost, popřípadě kdy jsou jim vypláceny nebo k jejich dobru připisovány příjmy podrobené dani. ( 3 ) Poplatník je povinen počátek a ukončení této činnosti oznámit do 15 dnů místně příslušným orgánům, které spravují důchodovou daň a příspěvek na sociální zabezpečení. 24 Zdaňovací období a daňové přiznání (1) Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok. ( 2 ) Podkladem k zjištění základu dané a daňové povinnosti je daňové přiznání, ve kterém je poplatník povinen uvést též případné výjimky, zvýhodněni a slevy a vyčíslit jejich objem.
13 25 Promlčení (1) Dané podle tohoto zákona nelze vyměřit dni vymáhat po uplynutí tří let od konce kalen dářního roku, v němž byl poplatník povinen po dat přiznání k dani ( 2 ) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendář ního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést ( 3 ) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tom to úkonu zpraven ČÁST VI Závěrečná ustanovení 26 Zvýhodnění a slevy V pravomoci orgánů určených zákony národ nich rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice je a] rozšířil u daně ze zisku okruh odpočitatelnych položek ( 6), případně upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků, b) stanovit podmínky, za kterých nebude zda ňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti, c) snížit sazbu daně z celkového objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně o l % v souladu s mzdově politickými záměry a potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd, v jednotlivých odvětvích, případně organizacích, a u daně z individuálních mezd zvýšit hranici, od které se tato daň vybíra a to nejvýše o 20 %. 27 Organy určené zákony národních rad mohou pro poplatníky se sídlem v příslušné republice a poplatníky se sídlem v cizině a) určit místa a odvětvi [obory], případně jednotlivé organizace, u nichž daň z celkového objemu mezd nebude postihovat přírůstky ob jemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti, b) stanovit okruh preferovaných činností podle 22 odst. 2 a okruh vybraných činností (služeb) podle 15 odst. 2 a podle 22 odst. 4, c) snížit daň ze zisku organizacím s činností pře vážně obchodní, a to až o 20 % pro dobudování obchodní sítě.
14 d) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečistých nebo nedostatečně čištěných vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku; e) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku nově budované organizace, a to nejvýše na dobu dvou let; f) stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací, 2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky; g) určit okruh organizací s převážně obchodní činností, u nichž pro účely výpočtu rentability budou celkové náklady snižovány o spotřebu základních surovin v jejich výrobnách; h] učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně, popřípadě téhož příjmu; ch] rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění; i) učinit opatření k zamezeni tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě pro jednotlivé případy povolit úlevu, vyžadují-li toho společenské zájmy. 28 (1) Pro poplatníky důchodové daně neplatí a) ustanovení 3 odst. 2 písm. b), 4, 5 odst. l až 3, 6 až 8 a 9 odst. l, odst. 2 písm. a] a odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky a předpisy vydané k jejich provedení; b) ustanovení 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních; c) zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd. ( 2 ) Pro okresní (městské] stavební podniky se nepoužije zák. č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení. ( 3 ) Zákon č. 159/1968 Sb. o důchodové dani, se zrušuje dnem, kdy nabudou účinnosti zákony národních rad vydané podle zásad stanovených tímto zákonem. ČÁST VII Účinnost 29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
15 Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení I. ÚVOD V návaznosti na celkový systém řízení jsou v současné době připravována některá opatření i v oblasti finančně ekonomických nástrojů a způsobu financování a finančního hospodaření podnikové sféry. Jde především o opatření, která umožní zabezpečit rozhodující úkoly plánu včetně posilnění vlivu centrálního řízení v souladu s usnesením lednového pléna ÚV KSČ. S ohledem na časový postup prací na soustavě řízení je nutno realizovat přípravná opatření ve dvou etapách, a to: k 1. lednu 1971 provést nezbytná opatření, která vyplývají z úkolů plánovitého řízení včetně odstranění některých stávajících nedostatků; pro další léta pátého pětiletého plánu přijmout komplexní opatření navazující na dopracovanou soustavu řízení. V souladu s tímto postupem se navrhuje provést účelné změny i v zákonech o podnikových daních a novelizovat zákon o důchodové dani. Obě tyto úpravy jsou připravovány ve vzájemné návaznosti Změna zákona o důchodové dani je vyvolána u organizací služeb a místní výroby potřebou zrušení přechodných daňových výhod, zejména v oblasti sériové výroby při daňovém zvýhodnění poskytování služeb, a záměrem vytvořit relativně stejné ekonomické podmínky pro všechny organizace zabývající se přibližně stejnými činnostmi. U organizací nově zařazených do okruhu po platníkú důchodové daně, jako především u státních obchodních organizací a u organizací země dělských služeb, je stávající systém odvodů z hru bého důchodu nevyhovující a je žádoucí jej nahradit progresivním zdaněním zisku. Charakter činnosti a způsob řízení organizaci, na které se má vztahovat novelizovaný systém zdanění, je rozdílný od organizací, u nichž jsou uplatněny podnikové daně, a je proto plně odůvodněné stanovit jejich zdanění samostatným právním předpisem, který by těmto organizacím vy tvořil podmínky pro orientaci na dlouhodobý roz voj v návaznosti na úkoly pětiletého plánu roz voje národního hospodářství. Vzhledem k rozsahu navrhovaných změn a v zájmu přehlednosti právních předpisů navrhuje se zrušit zákon č. 159/ 1968 Sb., o důchodové dani a vydat nový zákon. 11. VŠEOBECNÁ ČÁST Významnou funkci v národním hospodářství plní organizace, které se zabývají zásobováním obyvatelstva, službami, opravami, údržbou, zakázkovou a drobnou řemeslnou a malosériovou výrobou, čímž kromě uspokojování potřeb obyvatelstva i socialistického sektoru navazují a vhodně doplňují činnosti průmyslových a stavebních organizací. Z povahy činnosti vyplývá, že se převážně jedná o širokou síť místně dislokovaných prodejen a provozoven, v nichž charakter práce ani do budoucna neumožňuje uplatnit výrazně vyšší stupeň techniky a organizace, což se promítá i do úrovně ekonomiky. Jsou to především organizace státního a družstevního obchodu, organizace místního hospodářství a výrobních družstev. Do tohoto okruhu hospodářských organizací patří i okresní stavební podniky, jejichž hlavním posláním má být údržba bytového fondu a drobnější akce investičního charakteru převážně místního významu. Obdobnou funkci v odvětví zemědělství zabezpečují zemědělské stavební organizace maximálně okresního charakteru, které byly vytvořeny delimitací z okresních stavebních podniků. Další skupinu v navrhovaném okruhu poplat niků důchodové daně tvoří organizace zemědělských služeb, společné družstevní podniky a meliorační družstva. Svým charakterem a posláním patří do skupiny organizací zemědělských služeb i podniky zemědělského zásobování a nákupu, které kromě obchodní činnosti zabezpečují i celou řadu služeb pro zemědělské organizace. U všech těchto organizací je účelně k podpoře integračních vztahů a specializačních záměrů stanovit jednotné zdanění, které by se v podstatě přibližovalo zdanění téže činnosti v podnicích zemědělské prvovýroby Kromě již uvedených organizací provozují různé činnosti a služby i podniky a hospodářská zařízení společenských organizací. Vedle právní úpravy povolováni provozu hospodářské činnosti společenským organizacím je účelně zdaňovat trvale provozovanou hospodářskou činnost těchto organizací podle zásad platných pro organizace místní výroby a služeb, případně obchodu. Stejně zásady zdanění nutno uplatnit l u ostatních socialistických organizací, které provozují hospodářskou, resp. podnikatelskou činnost, např. formou zájmových sdružení, hospodářských září-
16 zení apod., jakož i u nesocialistických organizací provozujících činnosti, z nichž vyplývají těmto organizacím příjmy, v případě, jsou-li právnickými osobami. Navrhovaný systém zdanění nebude uplatňován u odbytových a zásobovacích organizací, u nichž budou i nadále prováděny odvody podle vládního nařízení č. 100/1966 Sb. ve znění dalších vládních nařízení a dále specializované podniky zemědělských staveb, které budou i nadále poplatníky podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení podle zákona č. 133/1969 Sb Obdobné tak i u dalších organizací zůstává zachován dosavadní systém daní, případně odvodů. Současný systém zdanění Státní obchodní organizace provádějí v současné době odvody vycházející ze zákona č. 83/ 1966 Sb., vládního nařízení č. 100/1966 Sb. ve znění pozměňujících vládních nařízení, zákona č. 131/1968 Sb. a pokud jde o daně z objemu mezd podle zákona č. 133/1969 Sb. Tento systém je nejenom nepřehledný, ale především nevyhovující a nepodporující žádoucí rozvoj obchodních organizací. Okresní stavební podniky a zemědělské stavební podniky platí v roce 1970 daně podle zákona č. 133/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení. Charakterem svého podnikání se tyto organizace blíží organizacím místního hospodářství a výrobním družstvům a je proto účelné uplatnit u těchto organizací důchodovou daň. Přitom lineární zdanění těchto organizací podle zákona o podnikových daních si vyžádalo zavedení dotací a povolování daňových slev. U zemědělských organizací, které se navrhují zařadit mezi poplatníky této daně, je současný systém zdanění upraven jak zákonem č. 159/ 1968 Sb., o důchodové dani (společné družstevní podniky), tak vládním nařízením č. 100/1966 Sb (organizace zemědělských služeb, zásobování a nákupu). Tento stav není žádoucí a zejména při vzájemně se prolínajících činnostech působí komplikace a obtíže zejména v rozdílné úrovni zdanění. Na převážnou část ostatních navrhovaných poplatníků se vztahuje od roku 1969 zákon č. 159/ 1968 Sb., o důchodové dani. Základem dosavadního zdanění je vytvořený zisk a mzdové náklady podle progresivní stupnice ve vztahu k úrovni rentability. Současná úroveň daňového zatížení u těchto skupin poplatníků, která vyplývá z progresivního systému zdanění respektuje značně diferencovanou úroveň cen služeb, oprav, výroby i maloobchodního rozpětí, jakož i nutnost vytvoření potřebných finančních zdrojů pro rozvoj žádoucích činností zejména v oblasti věcných a osobních služeb. I když dosavadní systém progresivního zdanění přihlíží k těmto požadavkům, nezohledňuje však dostatečně v souladu s celospolečenskými potřebami a hodnocením ekonomické efektivnosti diferencované zdanění služeb a výroby. Za účelem postižení vyšších průměrných mezd zejména u organizací, kde nebyla zajištěna žádoucí regulace mezd, bylo uplatněno progresivní zdanění individuálních ročních mezd nad výši 30000 Kčs. S uplatněním důchodové daně bylo upuštěno od všech ostatních odvodů. Na podporu výchovy učňů jsou poskytovány slevy na dani. Uplatňovaný systém zdanění i dalších ekonomických výhod vytváří podmínky k odstranění, resp. zmírnění některých nedostatků jak v oblasti osobní hmotné zainteresovanosti, tak především v oblasti rozšíření nových kapacit uskutečněním nejnutnější modernizace. Navrhovaný systém zdanění Navrhovaný systém zdanění vychází ze zkušeností dosud uplatňované důchodové daně, podnikových daní i odvodů z hrubého důchodu a přihlíží k ekonomickým podmínkám organizací i společenským cílům, které jsou stanoveny plánem. Sleduje především žádoucí rozvoj zásobování, služeb, oprav, jakož i nutný soulad mezi finančními a hmotnými procesy v této oblasti podnikání. U obchodních organizací navrhovaný systém zdanění odpovídá značně rozdílné rentabilitě ovlivněné především nestejnými náklady při stejné výši obchodních srážek. Na rozdíl od dosavadní úrovně zdanění dochází v návrhu ke zvýšení Intenzity zdanění v oblasti místní výroby, zejména sériové, neboť je účelné vytvořit na tomto úseku relativně stejné ekonomické podmínky ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství. Na úseku služeb a oprav se v podstatě navrhuje ponechání dosavadní intenzity zdanění, a to především formou poskytování slev tak, aby organizace, které se zabývají službami a opravami i místní výrobou, byly ekonomicky orientovány na přednostní rozvoj služeb. U okresních (městských] stavebních podniků a okresních zemědělských stavebních podniků dochází na rozdíl od dosavadního zdanění k zásadní změně v tom, že zdaňování bude prováděno progresivní sazbou daně ze zisku, která lépe odpovídá rozdílnostem struktury činnosti, organizačnímu členění a důchodové situaci. Současně u těchto organizací nebude uplatněna daň z jmění, přičemž vztah ke státnímu rozpočtu bude v podstatě zachován. Pro organizace zemědělských služeb a společné družstevní podniky je navrhována progresivní sazba daně ze zisku společná pro všechny tyto organizace. U společných družstevních pod-
17 niků, které vznikají při probíhajícím procesu dělby práce uvnitř zemědělství jako organizace s progresivní organizací a technologií, zejména v oblasti živočišné výroby, podporuje navrhovaný systém jejich rozvoj a odstraňuje nedostatky v současném systému zdanění těchto organizací. Pokud tyto podniky provádějí zčásti i nezemědělskou činnost, bude v závislosti na rozsahu této činnosti uplatňována přirážka k základní sazbě. V budoucnu se předpokládá, že s úpravou ekonomických nástrojů v zemědělství bude změněno i zdanění základních organizací zemědělské prvovýroby (JZD a státních statků) a to v zásadě podle principů obsažených v tomto návrhu pro společné družstevní podniky a zemědělské služby. Navrhovaná konstrukce a intenzita důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení vychází z dosud platné soustavy ostatních ekonomických nástrojů a nepředpokládá v tomto směru zásadnějších úprav pro okruh poplatníků této daně. Jde zejména o výši úrokové sazby, krytí oběžných prostředků, odvody odpisů, jakož i o celkovou úroveň cen. Navrhovaný systém zdanění se vztahuje na značný počet organizací, které se zabývají převážné osobními, věcnými a obchodními službami, drobnou řemeslnou-malosériovou a stavební výrobou. U těchto organizací je účelné uplatnit jednotný systém zdanění, který by odpovídal jak základnímu poslání těchto organizací, tak i jejich ekonomickým možnostem a potřebám. Předkládaný systém zdanění tyto zásady respektuje a podporuje žádoucí rozvoj služeb i dalších činností zabezpečovaných socialistickými organizacemi a vhodně doplňuje systém centrálního řízení. K 1. III. ZVLÁŠTNÍ ČÁST Proti dosavadnímu zákonu o důchodové dani se rozšiřuje zákon o daň z objemu mezd a příspěvek na sociální zabezpečení. V zájmu rozlišení názvu daní od zákona o podnikových daních, které má význam jak z hlediska statistického, tak i rozpočtového, navrhuje se v tomto zákoně pojmenování důchodová daň ze zisku a důchodová daň z mezd. S ohledem na charakter, poslání a rozsah okruhu poplatníků se nenavrhuje uplatnit daň z jmění. Členění zákona je uspořádáno s přihlédnutím k požadavkům ústředních oránu tak, aby výše daňových sazeb a příspěvku na sociální zabezpečení byla uvedena v samostatných oddílech podle hlavních skupin poplatníků K 2. Ve srovnání s dosavadním zákonem o důchodové dani se okruh poplatníků rozšiřuje o státní hospodářské organizace, u nichž převažuje obchodní činnost. Jde především o organizace státního obchodu, obchodní organizace řízené národními výbory, organizace veřejného stravování, organizace cestovních a ubytovacích služeb. Do okruhu poplatníků se nezahrnují odbytové a zásobovací organizace, neboť úzce souvisí s průmyslovými a stavebními podniky a jsou z velké části řízeny oborovými ředitelstvími těchto podniků. Dále zde nejsou zahrnuty organizace zahraničního obchodu, které již podléhají podnikovým daním podle zákona č. 133/1969 Sb. Poplatníky podle tohoto zákona však budou družstevní podniky zahraničního obchodu, které doposud podléhají důchodové dani podle zákona č. 159/1968 Sb. Dále se okruh poplatníků rozšiřuje o krajské organizace pro rozvoj a zavádění nové techniky v místním hospodářství. Tyto organizace jsou součást! místního hospodářství a jejich základním posláním je zabezpečovat rozvoj služeb včetně uplatňování racionalizačních opatření v odvětví místního hospodářství. Do okruhu poplatníků důchodové daně se zařazují také krajská dopravní střediska, okresní stavební podniky a okresní zemědělské stavební podniky, jejichž rozsah i struktura činnosti odpovídá organizacím místního hospodářství a výrobním družstvům, a organizace zemědělských služeb. Osvobození od důchodové daně se v podstatě vztahuje na stejný okruh organizací, jako tomu je v zákoně č. 159/1968 Sb. Stejně jako dosud se neuvažuje se zdaňováním výrobních a pracovních družstev pro občany s těžším zdravotním poškozením a zařízeni svazů zabezpečujících výběrovou rekreaci vlastních členů družstev. V souladu s posláním bytových družstev osvobozují se od zdanění příjmy docílené v družstevní bytové výstavbě a údržbě vlastního bytového fondu. Svazy bytových družstev budou podléhat zdanění jen co do příjmů z trvalé hospodářské činnosti. Upravuje se daňové osvobození uměleckých svazů, kulturních fondů a organizací zastupujících autory a výkonné umělce, jakož i podniků provozovaných těmito organizacemi. Osvobození od důchodové daně se váže na podmínku, že činnost těchto organizací a zařízení bezprostředně souvisí s posláním zakládajících organizací. Pokud by některá z těchto organizací tuto podmínku nesplňovala, nebude se na ni osvobození od daně vztahovat. Dále se u organizací hospodářsky vedených vyššími orgány Národní fronty, KSČ, ROH a Svazarmu a u jejich hospodářských zařízení váže daňové osvobození na splnění podmínky, že do rozpočtu vyššího orgánu, který je řídí, odvádějí prostředky nejméně ve výši daní podle tohoto zákona. Tím dochází ke snížení finančních požadavků těchto orgánů na státní rozpočet. Základní organizace těchto společenských organizací a jejich hospodářská zařízení pokud pro-
18 vozují trvalou hospodářskou činnost, platí daň podle tohoto zákona. K 3. U převážně většiny poplatníků je předmětem daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí (z provozování hospodářské činnosti, z pozemků, budov, majetkových práv apod. ). U ostatních je předmětem daně trvalá hospodářská činnost, za kterou se považuje činnost směřující k dosažení zisku trvající delší časové období (např. déle než tři měsíce], nikoliv tedy činnost pouze jednorázová nebo příležitostná, jako např. pořádání tanečních zábav, sportovních zápasů a tělovýchovných podniků. Činnost závodních výborů ROH omezující se na plnění vlastního (poslání těchto organizací (provoz vlastních rekreačních zařízení, pořádání přednášek, besed, zájezdů a pod. ) nepodléhá taktéž tomuto zdanění. K 4-6. Vymezení základu daně a stanovení připočitatelných a odpočitatelných položek je v podstatě stejné jako u zákona o podnikových daních ve znění připravované novely a zákona č. 159/68 Sb., o důchodové dani. Okruh připočitatelných položek uvedených v zákonech o podnikových daních se navrhuje rozšířit o dotace cenového charakteru, které u organizací se zemědělskou činností uhrazují náklady, zatímco u ostatních odvětví jsou obsaženy v tržbách. Okruh odpočitatelných položek, uvedených v zákonech o podnikových daních se rozšiřuje o účelově prémie, které obdobně jako vývozní prémie mají stimulační charakter a nepodléhají proto zdanění (jde např. o prémie za mléko, jatečný skot, telata). Pro poplatníky se sídlem v cizině bylo nutno stanovit základy důchodové daně odchylně s ohledem na druh příjmů a dosavadní postup a dani podléhá každý příjem, jehož zdroj je v tuzemsku. Rozdílně základy vyplývají z toho, že u příjmů z licencí, poplatků za technickou pomoc a příjmů plynoucích z autorských a provozovacích práv je obtížné zjistit skutečné náklady a proto je základem daně úhrn hrubých příjmů. K 7-9. Podnikové zdanění mezd je pouze doplňkovým nástrojem regulace mzdového vývoje v národním hospodářství. U většiny organizací, na které se bude vztahovat tento zákon, je zdanění mezd uplatněno již v současně době, a to bud podle zákona č. 133/1969 Sb. nebo podle zákona č. 159/1968 Sb. Zdanění podle výše individuálních mezd je navrhováno pro ty poplatníky, u nichž je zdanění podle průměrně mzdy nepraktické, a to zejména pro častou změnu činnosti s rozdílnými průměrnými výdělky a i pro rozdílnost v délce pracovního úvazku. Odměny vyplácené organizaci u příležitosti udělení Rudého praporu vlády. Ústřední rady Čs. ROH nebo vyznamenání na roven jim postaveným se nezahrnují do základu daně z objemu mezd. Obdobně je tomu u odměn poskytnutých při stejných příležitostech z prostředků jednotlivých svazů družstev. Důvodem je skutečnost, že tyto částky nejsou poskytovány pravidelně každý rok a mohou značně ovlivnit výši průměrných mezd a tím vést k tomu, že by vyznamenaná organizace byla sankčně postižena daní z objemu mezd. Vyloučením těchto částek ze základu daně z objemu mezd se sleduje současně i vytvoření vhodných podmínek pro podporu socialistického soutěžení. Obdobné ustanovení bude též obsaženo v novele zákona o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení. K 10. Diferenciace výše příspěvku na sociální zabezpečení je vyvolána především současnou úrovní realizačních cen. Toto řešení je nutno pokládat za dočasné a definitivní řešení bude nutno provést v návaznosti na řešení základních ekonomických podmínek. Základ pro výpočet příspěvku na sociální za bezpečení je obdobný se zákonem o podnikových daních a obdobně jako u daně z objemu mezd je zde promítnuto osvobození odměn vyplácených v souvislosti s udělením Rudého praporu vlády, Ústřední rady Čs. ROH nebo praporu, příp. standarty na roven mu postavené. Organizace, které jsou osvobozeny od důchodové daně, nebudou odvádět příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona, ale nadále budou platit pojistně podle předpisů o nemocenském po jištění, a to i tehdy, že z některé činnosti budou platit důchodovou daň. K 11 a 12. Progresivní zdanění obchodních organizací se navrhuje především proto, že u jednotlivých organizací existují značné rozdíly v rentabilitě ovlivněné jak náklady oběhu, tak i výší obchodního rozpětí. Rozdílné náklady oběhu jsou vyvolány především objektivními podmínkami oblastí, ve kterých organizace působí (rozdílná koncentrace obyvatelstva a kupní síly apod. ]. Na tyto rozdíly v rentabilitě nejlépe reaguje progresivní zdanění. Přitom specifická úloha spotřebních družstev při zásobování venkovského obyvatelstva je vyjádřena v samostatné křivce. K podpoře výchovy učňů v obchodních organi žácích budou těmto organizacím poskytovány slevy na učně. U oborových (generálních) ředitelství,
sdružení podniků a svazů družstev, kde by progresívní zdanění neplnilo svou ekonomickou funkci, navrhuje se lineární zdanění. Přitom se zejména u oborových (generálních) ředitelství vychází z řídící funkce těchto orgánů ve vztahu k podnikům. Daň z objemu mezd u organizací s převážně obchodní činností je uplatňována již v současné době a zůstává tedy beze změn. Navrhovaně procento příspěvku na sociální zabezpečení vychází z dosavadní úrovně obchodních srážek, které neumožňuji stanovení vyššího procenta uvedeného příspěvku. Některé organizace s převážně obchodní činností mají též lahůdkářské, cukrářské i jiné výrobny. Pokud by náklady těchto výroben nebyly pro účely výpočtu rentability odpočítávány od celkových nákladů, docházelo by vzhledem k platné metodice účetnictví ke zvýhodňování organizací se samostatnými výrobnami oproti obchodním organizacím bez samostatných výroben. U družstevních podniků zahraničního obchodu (Unicoop a Intercoop] je výše sazby daně ze zisku, daně z objemu mezd i příspěvku na sociální zabezpečeni stanovena ve stejné výši jako u organizací zahraničního obchodu, které jsou poplatníky podnikových daní. 19 K 13 16. Na základě zkušeností se zdaňováním organizací služeb a místní výroby za uplynulé období se ponechává progresivní zdanění zisku v návaznosti na výši rentability. Progresivní zdanění u těchto organizaci vyplývá ze značně rozdílné úrovně cen a různé struktury činností, jakož i značné rozdílnosti v organizačních a technických podmínkách jednotlivých činností, resp. organizací. Stanovení ukazatele rentability jako poměru bilančního zisku k celkovým nákladům včetně finančních nákladů by u organizací s převážně neobchodní Činností mohlo vést k narušování zásad hospodárnosti a proto se navrhuje u těchto organizací používat jako ukazatele pro odstupňování sazby daně ze zisku poměr bilančního zisku k součtu zisku a mzdových nákladů. Tímto způsobem bude oslaben vliv kooperačních vztahů, nehospodárnosti ve spotřebě materiálu, zejména u oprav, a omezení přesunu zisku do mezd. Minimální sazba daně ze zisku ve výši 30 % vyplývá z požadavku zajištění nutné efektivnosti u místní výroby. Při stejné úrovni rentability (do 15 %] u vybraných základních služeb činí tato minimální sazba po promítnutí 40% slevy pouze 18 % daně ze zisku. Tento diferencovaný systém zdanění vyplývá ze skutečnosti, že u těchto organizací se vzájemně prolíná poskytováni služeb s místní výrobou, přičemž organizace je nutno i daňově stimulovat na přednostním rozvoji služeb. Z tohoto titulu dochází k celkovému zvýšení daňového zatížení u místní výroby, zatímco u služeb zůstává v podstatě daňové zatížení zachováno. Obdobně jako u obchodních organizací budou poskytovány těmto organizacím slevy na výchovu učňů a kromě toho budou poskytovány i slevy na vybrané činnosti. U převážné části těchto organizací bude uplatněna daň z individuálních mezd jako doposud. V zákoně je stanovena podmínka, při jejímž splnění nebudou doplňkové odměny, které souvisí s finančními vklady jednotlivých členů družstev, zahrnovány do individuální mzdy členů výrobních družstev. U poplatníků s činností převážně neobchodní, provozujících smíšené činnosti (výroba, služby), je v zájmu vytvoření shodných podmínek s výrobními organizacemi navrhována diferencovaná výše příspěvku na sociální zabezpečení, a to tak, že na podíl výrobních činností připadá 25 % a na vybraně činnosti (služby) 10 % (základní osobní služby a opravy s nižší rentabilitou). Stanovením samostatné lineární sazby pro poplatníky, u nichž je osvobození vázáno na splnění podmínky nebo se týká jen určitého příjmu, se sleduje zásada jednoduché daňové techniky. S ohledem na podmíněnost zdanění důchodovou daní organizací uvedených v 2 odst. 2 nenavrhuje se uplatnit u těchto organizací povinnost platit příspěvek na sociální zabezpečení. Tyto organizace budou proto nadále platit pojistné podle dosavadních předpisů. U organizací, které budou odvádět příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona, je pojistné zahrnuto v příspěvku. K 17 19. Navrhované zdanění v oblasti zemědělství se vztahuje na společné družstevní podniky, meliorační družstva a podniky zemědělských služeb. Pod podniky zemědělských služeb se zahrnují strojní a traktorové stanice, Opravny zemědělských strojů, Biovety, Rašelina, Závody organických hnojiv, Státní plemenářské podniky, Podniky pro šlechtění drůbeže Chrustenice, Chorvatský Grob, Podnik pro výrobu vajec, drůbeže a vepřového masa Cheb, Sempra, Zeleninová a květinová semena Rača, Zemědělské zásobovací a nákupní podniky, Zemědělské potřeby, Agroservis, Chmelařství Zatec. Zemědělské okresní stavební podniky budou zdaňovány stejně jako okresní stavební podniky, tj. podle oddílu II. V zájmu dalšího rozvoje integračních a kooperačních vztahů v zemědělství navrhuje se, aby intenzita zdanění společných družstevních podniků a podniků zemědělských služeb (bez JZD a státních statků) byla zhruba na úrovni zdaněni podniků zemědělské prvovýroby podle zákona č. 112. 1966 Sb., o zemědělské dani. U těchto organizací je však značně rozšířena různá přidružená výroba a podnikatelská činnost,
20 která přímo nesouvisí se zemědělskou výrobou a s poskytováním zemědělských služeb. Proto v zájmu vytvoření přibližně stejných ekonomických podmínek pro provozování nezemědělské činnosti ve srovnání s ostatními organizacemi zabývajícími se stejnou nebo podobnou činnosti, navrhuje se uplatnění přirážek k základním sazbám důchodové daně. Při zvažování konstrukce zdanění nezemědělské činnosti byla zkoumána i možnost uplatnění stejného principu jako u JZD a státních statků, tzn. 10% odvod z tržeb za nezemědělskou činnost. Systém 10% odvodu z tržeb u JZD a státních statků však byl volen jako přechodné opatření a má povahu vyrovnávací daně z obratu. V budoucnu se přitom i u JZD a státních statků předpokládá zdanění nezemědělské činnosti na důchodovém principu a proto tato alternativa nebyla přijata. Vymezení pojmu nezemědělské činnosti pro daňové účely bude stanoveno v prováděcích předpisech. Za nezemědělskou činnost se především považují dodávky průmyslové výroby (výrobků] bez ohledu na odběratele, dodávky stavební výroby (výrobků] a poskytování služeb a prací mimo okruh zemědělských organizací. Stejně se posuzují i tyto dodávky prováděné ve mzdě. Za nezemědělskou činnost se pro tyto účely nepovažuje zejména výroba a prodej následujících výrobků zemědělským organizacím, členům JZD a jednotlivě hospodařícím rolníkům: zemědělské výrobky, náhradní díly zemědělských strojů, prodej pohonných hmot, pneumatik, chemikálií, hnojiv, krmiv a krmných směsí. Dále se do nezemědělské činnosti nebude zahrnovat výroba vybraných výrobků pro zemědělství a vybrané činnosti stanovené národními ministerstvy financí v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy. Nezemědělskou činností však je veškerý prodej uskutečňovaný v maloobchodních prodejnách zemědělských organizací. Daň z objemu mezd bude uplatněna u těchto organizací stejně jako doposud. Příspěvek na sociální zabezpečení budou organizace odvádět pouze za nezemědělskou činnost, tak, aby byly přibližně vytvořeny přibližně stejné ekonomické podmínky jako u organizací, které se těmito činnostmi převážně zabývají. Z ostatní činnosti nebude příspěvek na sociální zabezpečení ani pojistné nemocenského pojištění odváděno. K 20 21. Navrhované rozdílné daňové sazby odpovídají rozdílným daňovým základům. Přitom v zákonech národních rad bude též zakotveno ustanovení o zajištění daně. K 22. Z důvodů administrativního zjednodušení se navrhuje u všech poplatníků, u nichž základ daně nepřevýší 80 tis. Kčs, lineární zdanění sazbou 20 %, včetně zvýšení za nezemědělskou činnost u zemědělských organizací, pokud je pro ně výhodnější. Poskytování slev z důchodové daně u vybraných činností (zejména u osobních služeb a oprav s nižší cenovou rentabilitou], podporuje jejich rozvoj v souladu s celospolečenskou potřebou a zainteresovává podniky na jejich rozšiřování. Navrhovaná forma slev vychází z nutnosti zvýšené hmotné zainteresovanosti na přednostním rozvoji základních činností služeb a oprav před sériovou výrobou s vyšší rentabilitou, kteréžto Činnost se prolínají v rámci jednotlivých podniků. Vybrané činnosti, na které bude poskytována sleva z daně ze zisku při zachování 10 % příspěvku na sociální zabezpečení, budou stanoveny v prováděcích předpisech. Jde zejména o tyto činnosti: praní prádla a ostatní prádelenské služby, čištění a barvení šatstva, holičské a kadeřnické služby, lázeňské a rekreační služby, půjčování spotřebních předmětů pro obyvatelstvo, kominické služby, fotografické služby poskytované obyvatelstvu, úklidové služby pro obyvatelstvo účtované za hodinové zúčtovací sazby a vnější úprava obcí. Dále se navrhuje do vybraných oborů činností zařadit provádění oprav rozhlasových, televizních a reprodukčních přístrojů, autoopravárenství, opravy elektrických spotřebičů a chladniček pro domácnost, opravy strojírenského a kovodělného průmyslu prováděné pro obyvatelstvo, opravy výrobků dřevozpracujícího průmyslu, textilního průmyslu, konfekčního průmyslu, opravy obuvi, jakož i sedlářských, brašnářských, galanterních a kožešnických výrobků, opravy stavebního charakteru poskytované obyvatelstvu, resp. sloužící údržbě bytového fondu včetně školských a zdravotnických zařízení, zakázkové šití oděvů a osobního prádla a zahradnictví. Za účelem vyšší zainteresovanosti ve výchově učňů navrhuje se zvýhodnit poplatníky, kteří vychovávají učňovský dorost. Poskytované slevy na učně jsou navrhovány opět vyšší pro preferované obory, jako je tomu v zákoně č. 159/1968 Sb., o důchodové dani. Do preferovaných oborů patří zejména tyto: zedník, kameník, dlaždič, pokrývač, instalatér, sklenář, truhlář, kominík, holič apod. Pro družstva a podniky invalidů se navrhuje zachovat stejnou slevu jako v zákoně č. 159/ 1968 Sb., včetně nově poskytovaných slev u vybraných oborů činností. Poskytování slev u družstev a podniků invalidů je odůvodněno tím, že docilovaná produktivita práce i rentabilita u těchto organizací je nižší a je společensky účelné vytvářet pro ně vhodné ekonomické podmínky, včetně přednostního rozvoje služeb. U společenských organizací se navrhuje ponechat pouze paušální slevu ve výši 30 %, čímž se vytvářejí podmínky
21 pro rozvoj vlastní činnosti společenských organizací ( tělovýchova, branná výchova apod. ). K 23 31. Vznik daňové povinnosti, zdaňovací období, daňové přiznání, promlčení daně, zvýhodnění a slevy je upraveno analogicky jako v zák. č. 159/ 1968 Sb. a zákoně č. 133/1969 Sb. Nově se navrhuje zmocnění pro poskytování slev na dani ze zisku pro organizace s činností převážně obchodní. Důvodem pro poskytování této slevy je nerovnoměrná a nedostatečná vybavenost obchodní sítě, a to zejména v SSR. Zmocnění zcela nebo zčásti osvobozovat nově budované organizace od daně je navrhováno proto, aby bylo možno individuálně řešit rozvoj těch organizací zejména společných družstevních podniků, kde je to společensky žádoucí. Zmocnění k vymezení okruhu organizací s převážně obchodní činností, u kterých budou celkové náklady pro účely výpočtu rentability snižovány o náklady na základní suroviny, je navrhováno proto, aby bylo možno v souladu s úkoly plánu ovlivňovat zdaněním rozvoj samostatných výroben i celkovou důchodovou situaci zejména těch organizací, u kterých se nepředpokládá přerozdělování prostředků (např. restaurace a jídelny, Uhelné sklady). IV. FINANČNÍ DOSAH NÁVRHU Návrh nové intenzity zdanění u poplatníků důchodové daně se oproti dosavadnímu zdanění promítá u jednotlivých skupin poplatníků značně diferencovaně. Ke snížení daňového zatížení dochází u spotřebních družstev v ČSR a v důsledku toho nebude nutno pro příští léta poskytovat těmto organizacím výpomoc ze státního rozpočtu. U spotřebních družstev v SSR, s ohledem na dosahování podstatně vyšší rentability, dochází pouze k mírnému snížení dosavadní intenzity zdanění, přičemž potřeby na vyrovnání ve vybavenosti obchodní sítě u jednotlivých družstev budou řešeny formou slev z důchodové daně. U organizací poskytujících převážně služby zůstává v podstatě při uplatnění slev za vybrané činnosti zachováno dosavadní daňové zatížení. U organizací zabývajících se výrobou dochází ke zvýšení daňového zatížení a tím se krátí dosavadní podnikové zdroje o více než 25 %. Ke snížení daňového výnosu dochází u organizací zemědělských služeb a společných družstevních podniků, které bude možno v návaznosti na průběh dalších prací kompenzovat snížením dotací. Z hlediska dopadu na státní rozpočet jde však o nevýraznou změnu. K výraznému snížení daňového zatížení dochází u OSP a zemědělských stavebních podniků. Vzhledem však k již povoleným slevám na podnikových daních a poskytnutým dotacím se fakticky daňový příjem podstatně nemění. U státních obchodních organizaci dochází v souladu s úkoly plánu k zvýšení daňového zatížení. Celkový dopad nově navrhovaného zdanění včetně zavedení příspěvku na sociální zabezpečení při současně cenově úrovni a předpokládaném omezení dotací a slev představuje podle r. 1970 zvýšení příjmů státního rozpočtu ve výši cca 630 mil. Kčs. Do tohoto zvýšení jsou již promítnuty v převážném rozsahu navrhované slevy a zrušení dotací. Z celkového zvýšení příjmů státního rozpočtu připadá na Českou socialistickou republiku 460 mil. Kčs a na Slovenskou socialistickou republiku 170 mil. Kčs. Předpokládané zvýšení celkového příjmu státního rozpočtu z titulu úpravy zdanění ve výši cca 630 mil. Kčs se skládá jak z vyššího daňového výnosu, který představuje úhrnem za poplatníky důchodové daně cca 310 mil. Kčs, tak i ze snížení doposud poskytovaných slev a dotací v celkové výši snížení cca 320 mil. Kčs. jde především o zkrácení rozsahu poskytovaných slev z podnikových daní u Okresních stavebních podniků, zkrácení dotací u zemědělských organizací podléhajících důchodově dani, jakož i finanční výpomoci, resp. daňové slevy poskytované spotřebním družstvům. V té souvislosti bude nutno krátit i účelové finanční prostředky poskytnuté národním výborům pro zmírnění dopadu tvrdosti zákona o podnikových daních u Okresních stavebních podniků. Vzhledem k výraznému zvýšení příspěvku na sociální zabezpečení změní se podstatně příjmy rozpočtů národních výborů a ústředního rozpočtu, což bude zohledněno při sestavování rozpočtů na léta 1971-1975 V Praze dne 5. listopadu 1970 Předseda vlády ČSSR: dr. Štrougal v. r. Ministr financí ČSSR: ing. Rohlíček, CSc. v. r. StT l 86871-70