DOPRAVA A SPOJE - V současnosti je doprava jednou z nejrozsáhlejších oblastí světového hospodářství a spojuje všechny lidské činnosti. Úroveň vyspělosti dopravy je měřítkem stupně rozvoje jednotlivých států světa a jejich životní úrovně. Doprava ovlivňuje značnou měrou i kvalitu životního prostředí. - Doprava se uskutečňuje dopravními prostředky po dopravních cestách (silnice, železnice, vnitrozemské vodní cesty, námořní linky, letecké linky) na souši, po moři, řekách, jezerech, v ovzduší. Místa, kde se dopravní cesty prolínají a křižují se nazývají dopravními uzly (přístavy, letiště, nádraží atd.). - Na územní rozmístění dopravy mají rozhodující vliv přírodní podmínky. Na objem a složení dopravy však působí také hospodářské a politické podmínky. Hustota dopravních cest a přepravní výkony, které vyjadřují množství nákladů nebo přepravovaných osob a vzdálenost jejich přepravy, jsou hlavními měřítky vyspělosti dopravy. Druhy dopravy a jejich územní rozmístění - Dopravu podle předmětu dopravy můžeme dělit na osobní a nákladní dopravu. Doprava dělí také podle dopravních cest a dopravních prostředků. SILNIČNÍ DOPRAVA - Hlavní předností je pohotové přemístění lidí a nákladů přímo na určité místo. Silniční doprava má rozhodující podíl na objemu světové nákladní i osobní přepravy. Hustota silniční sítě je ve světě velmi nerovnoměrná. Automobilový park je ve světě výrazně soustředěn v hospodářsky nejvyspělejších státech. Asi 75 % všech automobilů jezdí v 6 státech: USA, Japonsku, Německu, Francii, Itálii a Británii. V současnosti je v provozu celosvětově cca 760 mil.aut. (idnes 3.5.2009), Silniční nehody ve světě každoročně zahubí 1,2 milionu lidí. Uvádí se to ve zprávě, kterou publikovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Zraněných bývá ročně od 20 do 50 milionů. Silniční nehody byly v roce 2004 ve světovém měřítku devátou příčinou úmrtí, u osob od pěti do 44 let třetí hlavní příčinou smrti. Výzkum ve 178 zemích přitom ukazuje, že chudší obyvatelstvo je nehodám více vystaveno než bohatší. Přes 90 procent nehod se stane v zemích s nízkými nebo středními příjmy, ačkoli v těchto zemích je soustředěno pouze 48 procent počtu vozidel ve světě. Ale i v zemích s vysokými příjmy jsou chudí postiženi více. Téměř polovinu (46 procent) z 1,2 milionu obětí tvoří takzvaní "zranitelní" uživatelé, tedy chodci, cyklisté či motocyklisté. (idnes 17.6.2009) Počet osobních aut na 1000 obyvatel: 1.Lucembursko (570) 2. USA (564) 3. Itálie (513) 4. Německo (492) 5. Nový Zéland (490) 6. Kanada (487) ČR 485-2,06 osob na 1 automobil ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA - Doprava po kolejových drahách je energeticky méně náročná než silniční a uplatňuje se především v přepravě nákladů na větší vzdálenosti. Nejvytíženějším železničním nádražím světa je tokijské nádraží Šindzuku s denním počtem 3,64 mil. osob a ročním pohybem 1,3 mld. lidí! Největším nákladním nádražím světa je North Plate v Nebrasce (USA). - Osobní železniční přeprava prožívá nový vzestup ve vyspělých státech, kde se stavějí speciální trati pro rychlovlaky (Japonsko,Francie TGV, Německo - ICE, Španělsko - AVE, Itálie - TPN). - Hustota železniční sítě (počet km tratí na 1000 km 2 rozlohy): 1. Belgie (276) 2. Německo (256) 3. Británie 4. Maďarsko 5. Švýcarsko 6. ČR
NÁMOŘNÍ DOPRAVA - Zajišťuje mezikontinentální přepravu nákladů, méně již osob. Uplatňuje se hlavně v přepravě hmotných hromadných nákladů na velké vzdálenosti. Nejhustší síť světové námořní dopravy vykazuje Atlantský oceán. Ropu přepravují speciální nákladní lodě s nádržemi na ropu - tankery. Na sypké materiály jsou určeny bulkery a roste i počet kontejnerových lodí. Význam osobní námořní dopravy klesá. Hlavní uplatnění má na trajektových linkách (přeprava mezi blízkými pevninami) a v přepravě při pobřeží. - Největší námořní loďstvo mají hospodářsky vyspělé státy s přístupem k moři (Japonsko, USA), dále také Řecko, Rusko, Čína a státy tzv. levných vlajek (Libérie, Panama, Kypr). Uzly námořní dopravy jsou námořní přístavy. Některé z nich jsou specializovány pro nakládku a vykládku určitého zboží (ropa, rudy atd.). Námořní linky podstatně zkracují průplavy (Panamský, Suezský). - Největší námořní přístavy podle obratu: 1. Singapore 2. Rotterdam 3. Shanghai 4. Čiba 5. Xianggang ( Hongkong) 6.Ulsan 7. Nagoja 8. Antwerpen 9. Jokohama stav březen 2007
Emma Maersk Největší nákladní loď světa v číslech rozměry 397 x 56 metrů ponor 15,5 metru výška 30 metrů (od kýlu po palubu) motor: 14 válců, výkon 80 MW, dalších 5 menších motorů o celkévm výkonu 30 kw maximální rychlost přes 25,5 uzlů (47,2 km/h) kapacita 156 907 tun a 11 000 TEU (ekvivalent standardizovaných 20-stopých kontejnerů), teoreticky až 15 200 TEU posádka: 13 osob LETECKÁ DOPRAVA - Je nejrychlejším a stále se rozvíjejícím se druhem dopravy. Uplatňuje se hlavně v přepravě osob na velké a střední vzdálenosti a v přepravě lehkých nákladů a pošty. Každoročně cestuje letadly asi 6,6 mld. osob, z toho mezinárodně 2,6 mld. Světová síť leteckých linek je značně nerovnoměrná, nejhustší je na území USA. Mezi světadíly létá nejvíce letadel mezi západní Evropou a Severní Amerikou. Největším a nejvytíženějším nákladním letištěm je Hong Kong. - Největší letiště podle cestujících: V roce 2014 odbaveno 6,6 mld. cestujících, z toho nejvíce v Londýně (Heathrow, Gatwick, Stansted, Southend, Luton - 127 mil) a New Yorku (111 mil.) 1. Atlanta/Hartsfield 96,2 2. Peking 86,1 3. London-Heatrow 73,4 Praha (2016) 13 dosavadní maximum
VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA - Uskutečňuje se po řekách, jezerech a umělých vodních kanálech. Jde o vhodný a levný druh dopravy pro objemné náklady na větší vzdálenosti. Dopravuje zejména suroviny. Nejdokonalejší síť cest má S.Amerika a Evropa. POTRUBNÍ DOPRAVA - Jde o zvláštní druh dopravy, která zajišťuje přepravu tekutých a plynných látek. Patří sem ropovody, plynovody a další produktovody. Nejdelší síť je v USA, v západní Evropě, v Rusku a v oblasti Perského zálivu.
DOPRAVA ELEKTRICKÉ ENERGIE - Zajišťuje rozvod elektřiny pomocí nadzemních sítí vedení o vysokém napětí a podzemními a podmořskými kabely.
- SPOJE stav jaro 2007
- Zajišťují dopravu zpráv a přenos informací. Zahrnují přepravu listovních zásilek (pošta), telefonní a telegrafní spoje, fax, elektronickou poštu, počítačové sítě, rozhlas a televizi. - Počet hlavních telefonních linek na 1000 obyvatel: 1. Švédsko (650) 2. Švýcarsko (610) 3. Kanada (600) 4. USA 5. Francie 6. Austrálie 7. Británie