KSOS 22 INS 2749/2014 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Markety Müllerové, nar. 24.6.1970, bytem Sokola Tůmy 61, Český Těšín, PSČ 737 01, o návrhu soudního exekutora Mgr. Jaromíra France, Exekutorský úřad Jičín, se sídlem Husova 64, Jičín, PSČ 506 01, na vydání předběžného opatření, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 22 INS 2749/2014-A-4 ze dne 10.2.2014, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í : Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž se soudnímu exekutorovi Mgr. Jaromíru Francovi Exekutorský úřad Jičín, umožňuje provést již nařízenou exekuci, vedenou u Exekutorského úřadu Jičín pod sp. zn. 023 EX 01139/11, s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinné - dlužnice (specifikovaných ve výroku rozhodnutí) byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 INS 2749/2014 k dispozici v tomto řízení. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení ve věci dlužnice bylo zahájeno insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení podaným dne 4.2.2014. Dlužnice je podle výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. 24852 pro k.ú. a obec Hradec Králové vlastníkem bytu č. jednotky 103/408 v Hradci Králové v budově č.p. 101, 102 a 103 spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku parc. č. 243
pokračování - 2 - KSOS 22 INS 2749/2014 zastavěná plocha a nádvoří. Podáním doručeným soudu dne 6.2.2014 soudní exekutor Mgr. Jaromír Franc navrhl vydání předběžného opatření za účelem, aby mohla proběhnout nařízená dražba této nemovitosti dlužnice s odůvodněním, že dražební jednání nařídil na den 6.8.2013, k odvolání dlužnice bylo usnesení o nařízení dražby potvrzeno. Druhé dražební jednání nařídil na den 6.12.2013, toto bylo odročeno z důvodu návrhu dlužnice na odklad exekuce, který však byl usnesením Okresního soudu v Hradci Králové dne 9.12.2013 zamítnut. Další dražební jednání bylo nařízeno na den 20.2.2014, dne 4.2.2013 byla zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužnice, a proto jediným důvodem podání insolvenčního návrhu dlužnicí je její snaha zamezit prodeji nemovitosti. Navíc plátce ze smlouvy o důchodu ve výši 30.000 Kč měsíčně Ing. Leo Vychodil je v exekuci, neboť jsou vůči němu vedena dvě exekuční řízení, a to pro pohledávky ve výši 1.361.561 Kč a ve výši 5.778.565 Kč. Soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 33 EXE 2564/2011-30 ze dne 6.9.2001 byla podle exekutorského zápisu ze dne 12.5.2011 sepsaného soudním exekutorem Mgr. Jaromírem Francem nařízena exekuce vůči dlužnici jako povinné pro uspokojení pohledávky oprávněného JUDr. Tomáše Feuermanna ve výši 1.500.000 Kč a náklady oprávněného a exekutora, provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Jaromír Franc, Exekutorský úřad Jičín. Usnesením č.j. 023 EX 01139/11-041 ze dne 1.7.2013 tento exekutor vydal dražební vyhlášku, kterou nařídil dražební jednání na den 6.8.2013, k odvolání dlužnice byla soudním exekutorem tato dražba odročena na neurčito. Usnesení o dražební vyhlášce ze dne 1.7.2013 bylo k odvolání povinné potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 20 Co 449/2013-55 ze dne 21.8.2013. Usnesením č.j. 023 EX 01139/1-063 ze dne 23.9.2013 soudní exekutor nařídil další dražební jednání na den 6.12.2013, dlužnice dne 28.11.2013 podala žalobu na neplatnost uvedeného exekutorského zápisu a podáním z téhož dne podala návrh na odklad exekuce. Nařízená dražba byla proto soudním exekutorem odročena na neurčito. Návrh dlužnice na odklad exekuce byl zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 33 EXE 2564/2011-64 ze dne 9.12.2013, proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové, č.j. 32 EXE 3502/2010-10 ze dne 2.12.2010 byla proti povinnému Ing. Leo Vychodilovi, nar. 31.12.1967, nařízena exekuce pro uspokojení pohledávky 1.420.283 Kč s příslušenstvím a usnesením téhož soudu č.j. 32 EXE 3506/2010-11 ze dne 6.12.2010 byla proti témuž povinnému nařízena exekuce pro uspokojení pohledávky ve výši 3.589.587 Kč s příslušenstvím. Podle smlouvy o důchodu ze dne 31.12.2003 se Ing. Leo Vychodil, nar. 31.12.1967, zavázal vyplácet dlužnici důchod ve výši 30.000 Kč měsíčně od schválení oddlužení. Z příloh k insolvenčnímu návrhu dlužnice vyplývá, že tato dne 14.4.2011 uzavřela smlouvu o přistoupení k závazku Ing. Leo Vychodila ve výši 1.500.000 Kč, dále notářským zápisem ze dne 13.3.2013 přistoupila k závazku Ing. Leo Vychodila ve výši 520.000 Kč. Dlužnice je spolu s Ing. Leo Vychodilem povinna podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně č.j. 22 Cm 461/2010-13 ze dne 4.5.2011 zaplatit částku 60.000 Kč a podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně č.j. 38 Cm 236/2013-74 ze dne 21.10.2013 je povinna společně a nerozdílně s Ing. Leo Vychodilem zaplatit částku 2.500.000 Kč
pokračování - 3 - KSOS 22 INS 2749/2014 s příslušenstvím. Ing. Leo Vychodil se zaručil za závazek dlužnice vůči věřiteli Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.ve výši 69.691,99 Kč. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 334/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, bylo novelizováno ustanovení 82 insolvenčního zákona z důvodu rozšíření pravomoci insolvenčního soudu při vydání předběžných opatření jako jednoho z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením s tím, že může jít i o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně). Zákon tak přiznává insolvenčnímu soudu možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením, způsobem stanoveným v předběžném opatření, například povolit dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby například výtěžek dosažený zpeněžením majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení). Důvody hodné zvláštního zřetele mohou spočívat v takovém chování dlužníka, které svědčí o tom, že insolvenční návrh byl dlužníkem zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil či ji oddálil. Soud dospěl k závěru, že právě o takový případ se v posuzované věci jedná, když dlužnice bezprostředně před nařízenou dražbou podává insolvenční návrh, exekuce nařízená od roku 2001 byla na žádost dlužnice již odkládána. Dlužnice důsledně využívá opravných prostředků a procesních návrhů, čímž exekuci dále prodlužuje. Teprve po téměř dvou a půl letech trvání exekuce dlužnice požádala o oddlužení, navíc za situace, kdy její příjmy zdaleka nedostačují k uspokojení všech nezajištěných pohledávek, neboť ze mzdy dlužnice nelze srazit dostatečnou částku ani na odměnu insolvenčního správce, a proto dlužnice dokládá příjem ze smlouvy o důchodu. Tento důchod však má poskytovat plátce, který je současně spoludlužníkem dlužnice, má řadu závazků, které je povinen platit společně a nerozdílně s dlužnicí, popřípadě ručí za závazky dlužnice, nebo naopak dlužnice ručí za jeho závazky. Plátce důchodu má nařízeny dvě exekuce celkem pro částku 5.009.870 Kč, a proto nejde o důvěryhodný zdroj příjmů dlužnice pro účely oddlužení. Dlužnice tak ve snaze oddálit zpeněžení své nemovitosti podává pouze účelový insolvenční návrh, o čemž svědčí okamžik jeho podání, účelová výše příjmů, která včetně důchodu postačuje na uspokojení přibližně 35 % pohledávek. Nadto příjem dlužnice je problematický, neboť vlastními silami na oddlužení nedosáhne, dále je dána propojenost dlužnice a plátce důchodu. Navrhované předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť bude-li následně po zpeněžení majetku dlužnice dne 20.2.2014 a před rozvrhem rozdělované podstaty zjištěn úpadek dlužnice, je soudní exekutor povinen vydat výtěžek exekuce insolvenčnímu správci, a proto věřitelé budou uspokojeni stejně jako v případě zpeněžení v rámci insolvenčního řízení. Nebude-li rozhodnuto o úpadku a insolvenční návrh bude odmítnut, lze výtěžek zpeněžení použít pro uspokojení věřitelů v rámci probíhající exekuce. Soud proto rozhodl o nařízení předběžného opatření podle ustanovení 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že k podání insolvenčního návrhu zcela určitě nepřistoupila z obstrukčních důvodů, když není dlouhodobě schopna plnit své finanční závazky, a to nejen závazky vymáhané
pokračování - 4 - KSOS 22 INS 2749/2014 v exekučním řízení. Poukázala na to, že o podaném odvolání proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č.j. 33 EXE 2564/2011-64 ze dne 9.12.2013, kterým byl zamítnut její návrh na odklad exekuce, dosud nebylo rozhodnuto, a proto podle ustanovení 54 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a soudní činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva. Je tedy zřejmé, že rovněž jednání soudního exekutora lze mít za ryze účelové, což soud prvního stupně při svém rozhodování o nařízení předběžného opatření nezohlednil. Namítla, že nejde o případ opakovaných návrhů na zahájení insolvenčního řízení, naopak v souladu s právním řádem České republiky pouze využívá zákonné instituty ochrany dlužníků neschopných plnit své závazky. Nelze jí proto přičítat k tíži, že v rámci exekučního řízení podává opravné prostředky. Navrhuje proto, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že návrh na vydání předběžného opatření bude zamítnut. S účinností od 1.1.2014 byl zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ). Podle 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. S účinností od 1.1.2014 byl zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), změněn zákonem č. 293/2013 Sb., rozhodným zněním pro přiměřené použití je proto o.s.ř. ve znění účinném od 1.1.2014. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo ( 212, 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání ( 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle 109 odst. 1 písm. c) IZ, se zahájením insolvenčního řízení se spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze
pokračování - 5 - KSOS 22 INS 2749/2014 nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží. Podle 82 odst. 2 písm. b) IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice dne 4.2.2014 podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má minimálně 7 věřitelů a 8 závazků v celkové výši přes 9 mil. Kč, všechny závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a není je schopna splácet po dobu delší 3 měsíce. K návrhu dlužnice doložila seznam závazků, ve kterém označila 8 závazků vůči 7 věřitelům v celkové výši 9.061.409 Kč, u žádného závazku neuvedla datum jeho splatnosti. Dále v návrhu uvedla, že od 1.4.2014 nastupuje do zaměstnání s očekávanou mzdou přibližně ve výši 10.000 Kč měsíčně čistého, k návrhu doložila smlouvu o důchodu ze dne 31.12.2013 uzavřenou s dárcem Ing. Leo Vychodilem, nar. 31.12.1967, který se ve smlouvě zavázal platit dlužnici měsíční peněžitý důchod ve výši 30.000 Kč vždy do každého 10. dne v měsíci po celou dobu průběhu insolvenčního řízení, bude-li soudem schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z listin přiložených k návrhu, a to z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 47 Cm 83/2011-38 ze dne 16.3.2012 vyplývá, že dlužnice měla vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. pohledávku splatnou ke dni 9.11.2010 ve výši 456.572 Kč s příslušenstvím, z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 50 Cm 228/2011-45 ze dne 17.8.2011 vyplývá, že dlužnice měla vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. pohledávku splatnou nejpozději ke dni 7.3.2011 ve výši 680.873 Kč s příslušenstvím, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 8 C 53/2012-63 ze dne 18.7.2012 vyplývá, že vůči věřiteli Hypoteční banka, a.s. měla dlužnice pohledávku splatnou již v roce 2010, ke dni 25.11.2011 tato pohledávka činila 3.274.271,70 Kč s příslušenstvím. Ze seznamu závazků vyplývá, že tyto závazky dlužnice uvedla i v seznamu závazků s tím, že je i uznává. Dále z obsahu spisu vyplývají skutečnosti zjištěné soudem prvního stupně, na které pro stručnost odůvodnění odvolací soud odkazuje, jakož i skutečnost, že usnesením soudního exekutora č.j. 023 EX 01139/11-075 ze dne 15.1.2014 byl stanoven další termín dražby, která proběhne dle usnesení (dražební vyhlášky) č.j. 023 EX 01139/11-041 ze dne 1.7.2013, na den 20.2.2014. Odvolací soud považuje za nutné nejprve uvést, že novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 334/2012 Sb. byly do ustanovení 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením (způsobem stanoveným
pokračování - 6 - KSOS 22 INS 2749/2014 v předběžném opatření) omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v ustanovení 109 odst. 1 IZ. Soud prvního stupně správně poukázal na důvodovou zprávu k zákonu č. 334/2012 Sb., tj. novelu insolvenčního zákona účinnou od 1.11.2012, ze které vyplývá, že bylo novelizováno ustanovení 82 IZ z důvodu vyskytování se pokusů zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka s tím, že může jít o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně), tak o záměr sledovaný jiným insolvenčním navrhovatelem, a to jako jedno z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti takovým postupům, tedy rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření. Insolvenčnímu soudu se tedy nově přiznává (v ustanovení 82 písm. b/ IZ) možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak jsou uvedeny v ustanovení 109 odst. 1 IZ. Tím se insolvenčnímu soudu otevírá možnost (při respektu k zásadám insolvenčního řízení vyjádřeným v ustanovení 5 IZ) například povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby například výtěžek z dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení). V přezkoumávané věci odvolací soud přisvědčuje správnému závěru soudu prvního stupně v tom, že dlužnice až bezprostředně po opakovaně nařízené dražbě (třetí v pořadí) podala insolvenční návrh (dne 4.2.2014), ačkoliv ještě před nařízením exekuce (dne 6.9.2011) byla v úpadku, neboť ke dni nařízení exekuce měla splatné závazky přibližně ve výši 5 mil. Kč, z toho závazky nejméně vůči dvěma věřitelům ke dni nařízení exekuce neplnila po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že z insolvenčního návrhu dlužnice spojeného s návrhem na povolení oddlužení vyplývá, že ze svého příjmu není schopna plnit ničeho svým nezajištěným věřitelům, přičemž příjem na základě smlouvy o důchodu ve výši 30.000 Kč měsíčně má od fyzické osoby, vůči které jsou vedeny exekuce pro pohledávky v celkové výši přibližně 5 mil. Kč, a že dlužnice je spoludlužníkem vůči některým závazkům tohoto plátce mzdy. Za této situace je zcela správný závěr soudu prvního stupně, že dlužnice záměrně podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, aby tak blokovala exekuční řízení, zejména zpeněžení jejího majetku v exekuci. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že dlužnice, byť v seznamu závazků vytvořila kolonku pro údaj o splatnosti závazků, u žádného závazku datum jeho splatnosti neuvedla; dlužnice pouze ve skutkových tvrzení v insolvenčním návrhu uvedla, že všechny závazky jsou po splatnosti déle než 30 dnů a není schopna je splácet po dobu delší jak 3 měsíce, a proto je nutno zvážit, zda insolvenční návrh dlužnice je vůbec projednatelný (obsahuje podstatné náležitosti) ve smyslu ustanovení 103 IZ.
pokračování - 7 - KSOS 22 INS 2749/2014 Z výše uvedených důvodů soud prvního stupně zcela správně rozhodl podle ustanovení 82 odst. 2 písm. b) IZ, když nařídil předběžné opatření s tím, že ani odvolací neshledal, že by předběžné opatření odporovalo společnému zájmu věřitelů dlužnice. Odvolací námitka dlužnice, že vydáním předběžného opatření dojde k porušení ustanovení 54 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neobstojí, neboť pro posouzení věci je pouze rozhodné, zda jsou splněny podmínky dle ustanovení 82 odst. 2 písm. b) IZ; případný postup soudního exekutora v exekučním řízení týkající se řízení o návrhu dlužnice na odklad exekuce v tomto odvolacím řízení zkoumat nelze, neboť jde o jiné řízení. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení 219 o.s.ř. potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a navrhovateli předběžného opatření se však doručuje i zvláštním způsobem. V Olomouci dne 30. dubna 2014 Za správnost vyhotovení: Renáta Hrubá JUDr. Helena Myšková v.r. předsedkyně senátu