MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Radka Bayerová KVALITA ŽIVOTA PO OPERACI DEGENERATIVNÍHO ONEMOCNĚNÍ PÁTEŘE Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Renata Živorová BRNO, 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci zpracovala samostatně a použila pouze uvedené zdroje. Brno, 26.3.2008 Radka Bayerová
Poděkování Děkuji Mgr. Renatě Živorové za odborné vedení bakalářské práce, trpělivý přístup a poskytnutí cenných rad při zpracování práce. Děkuji staničním sestrám Ortopedické kliniky FN Brno Bohunice za ochotu a vstřícnost při distribuci dotazníků. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za ochotu spolupracovat a za čas, který věnovali vyplnění dotazníku.
OBSAH OBSAH... 4 1. ÚVOD... 6 2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU... 7 2.1 Problematika bolesti zad ve společnosti... 7 2.2 Degenerativní onemocnění páteře... 10 2.2.1 Biomechanika... 11 2.2.2 Symptomatologie... 11 2.2.3 Etiologie a typy... 12 2.3 Diagnostika... 16 2.3.1 Anamnéza... 16 2.3.2 Klinické vyšetření... 16 2.3.3 Pomocné vyšetřovací metody... 16 2.4 Terapie... 17 2.4.1 Farmakoterapie... 17 2.4.2 Operační výkony... 18 2.4.3 Peroperační monitorace... 22 2.4.4 Pooperační péče... 22 2.5 Rehabilitace... 23 3. KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ... 24 3.1 Cíle průzkumného šetření a pracovní hypotézy... 24 3.2 Metoda a technika průzkumného šetření... 24 3.3 Analýza a interpretace průzkumného šetření... 25 3.4 Diskuse... 52 4. ZÁVĚR... 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENY... 58 ANOTACE... 59 ABSTRACT... 60 SEZNAM TABULEK... 61 SEZNAM GRAFŮ... 62 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 63-4 -
SEZNAM PŘÍLOH... 64 PŘÍLOHY... 65-5 -
1. ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma Kvalita života po operaci degenerativního onemocnění páteře. V odborné literatuře většiny medicínských oborů se stále častěji hovoří o kvalitě života jako o cíli terapeutické intervence. Z pohledu laika je kvalita života rozhodující a také motivační pro veškeré další konání. Je hlavním faktorem určujícím nároky na péči, spokojenost a dodržování léčebného režimu. Pojem kvalita života posuzuji ve způsobu jak určitá osoba hodnotí subjektivně svoji životní situaci. Jako nižší kvalitu života vnímám,když je subjektivní stav pacienta po operaci páteře horší nebo stejný než před ní. Předpokládám,že tak velký zákrok, jakým operace páteře beze sporu je a všechna rizika s tímto výkonem spojená, by měly klientovi přinést významnou úlevu od bolesti a zlepšit kvalitu jeho života. Pro dobrý výsledek se předpokládá cílené a dlouhodobé dodržování specifického režimu po operaci. Takto je také klient všemi zdravotnickými pracovníky instruován. U současných trendů v léčbě, především v ošetřovatelské péči je postupně možné vidět velké změny. Můžeme je charakterizovat, jako odklon od anonymity pacienta a od zaměření na nemoc jako takovou. Vidíme důraz na klienta jako osobnost, jeho potřeby a naplňování jeho představ a cílů. Postoje a zkušenosti zdravotníků mohou ovlivnit pacienty a pomoci jim dosáhnout životního uspokojení. Ve své práci jsem se zabývala touto problematikou a snažila se získat údaje související s kvalitou života nemocných po operaci bederní páteře. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem se snažila přiblížit pojem, příčinu, projevy a léčbu. V praktické části jsem se věnovala zpracování údajů získaných od respondentů prostřednictvím anonymního dotazníku. To, co mi práce přinesla a jaké byly výsledky posbíraných informací se dočtete v následujících kapitolách. - 6 -
2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 2.1 Problematika bolesti zad ve společnosti Rozvoj degenerativních změn na lidské páteři v průběhu stárnutí organismu je fyziologický jev. Obyčejně kolem 30. roku věku začíná degenerace plotének. Zasaženy jsou nejpohyblivější segmenty, které jsou nejvíce vystaveny fyzické námaze. I když existují velké individuální rozdíly ve velikosti těchto změn a rychlosti jejich nástupu, kolem 60. roku věku není jedince, který by degenerativní změny na páteře neměl. Zdaleka ne každý člověk trpí bolestmi páteře, což znamená, že samotné degenerativní změny neznamenají klinické obtíže. Na druhou stranu je to stav, který je nejčastější příčinou pro bolesti v oblasti páteře. Bolest zad je jeden z nejvýznamnějších sociálně ekonomických problémů. Ze zdravotního problému bolesti zad, plynou individuální a společenské důsledky. Na vzniku, vývoji a rozdílech ve zvládání bolesti se podílí psychosociální okolnosti života. Psychosociální faktory jsou nejen zdrojem rizika, ale i širokou oblastí pro opatření vedoucí k podpoře zdraví a prevenci chronické bolesti zad. Bolest zad je nejběžnější a také nejnákladnější zdravotní obtíží obyvatel vyspělých průmyslových zemí. Od 70. let dvacátého století významně roste její podíl na celkovém počtu dnů krátkodobé pracovní neschopnosti i na částečné nebo úplné invaliditě. Vzhledem k velkému rozšíření i rostoucí závažnosti nelze na bolest zad pohlížet pouze, jako na individuální zdravotní nesnáz, ale jako na problém, který se týká různých stránek života postižených jedinců, jejich blízkého sociálního okolí i celé společnosti. Dosavadní zkušenosti ukazují, že okolnosti vzniku, chronický charakter i zmírňování důsledků nelze hledat pouze v oblasti medicíny, ale je nutné brát v potaz širší sociální, ekonomické i kulturní okolnosti života lidí. Bolest zad alespoň jednou v životě postihne 60 80 % jedinců dospělé populace v průmyslově vyspělých zemích. Mezi nejobvyklejší rizikové faktory patří namáhavá fyzická práce, psychosociální stres, nespokojenost v práci a také socioekonomický status jedince. S rostoucím výskytem, zejména opakovaných a dlouhodobých případů, rostou náklady na zdravotní péči, náklady na dávky ze systému sociálního zabezpečení, snižuje se produktivita práce a zvyšují se ekonomické ztráty. Dále jsou s bolestí zad spojeny ztráty humánní, které lze spatřovat v poklesu životní úrovně a kvality života postižených jedinců i v zátěži pro nejbližší okolí postižených. -7-
Bolest má mnoho podob, všechny však bývají spojeny s psychickým a fyzickým utrpením. K bolesti se přidávají další faktory ztráta nejrůznějších schopností, narušení mezilidských vazeb hodnotového žebříčku, změny v chování. Všechny tyto faktory mohou vést ke zhoršení obtíží. Rovněž z hlediska příčin je typické multifaktoriální onemocnění. Faktory, které způsobují bolesti zad, zahrnují nejen fyzické, ale i socioekonomické a psychologické okolnosti života jednotlivých lidí. Proto nemůže být vnímána pouze jako medicínská porucha, ale spíše jako bio-psycho-sociální komplex. Obvykle jsou z hlediska příčin v literatuře rozlišovány tři typy bolesti zad: bolest zad jako symptom jiného onemocnění mechanická bolest zad nespecifikovaná bolest zad V literatuře se uvádí, že 80 90 % případů v celé populaci spadá do skupiny nespecifikovaných bolestí. Právě bolest zad bez zjevné příčiny bývá nejčastěji dávána do souvislostí s působením psychosociálních faktorů. Obecně se soudí, že společným jmenovatelem psychosociálních faktorů a zdraví, je stres. Nejinak tomu bude i v případě bolesti zad. Stres je nedílnou součástí života. Existují však mezi lidmi rozdíly v míře prožívaného stresu a jeho konečných důsledcích pro zdraví. Psychosociální okolnosti hrají významnou roli zejména v přechodu akutní bolesti v chronickou. O chronické bolesti hovoříme tehdy, když symptomy přetrvávají déle než 3 měsíce. Nejdůležitější je období mezi 8 12 týdnem, kdy se rozhoduje o tom, zda bolest přejde z akutní v chronickou. Okolnosti způsobující stres mají největší vliv na opětovné objevení a chronicitu bolesti zad. Současný výskyt degenerativních onemocnění páteře a nemocnost pacientů středního produktivního věku pro tuto diagnozu je značná. V počátečních fázích rozvoje choroby je aplikovaná konzervativní terapie na níž spolupracují obory neurologie, ortopedie a rehabilitace. Pozdní fáze choroby s rozvinutou spondylózou a instabilitou se léčí chirurgicky tak, že se stabilizuje postižený úsek páteře pomocí instrumentace z předního nebo zadního přístupu v kombinaci s kostní fůzí, pomocí kostních štěpů. Funkce určitého úseku páteře nezůstává bez následků. Díky snížené mobilitě operovaného úseku dochází k přetížení a hypermobilitě sousedních úseků a tím může vést k jejich mechanickému přetížení a postupu další degenerace. Tento bludný kruh mnohdy končí Failed Back Surgery Syndromem. -8-
Pro tento název není zavedený český pojem, můžeme ji přeložit jako ztroskotaná chirurgická léčba páteře nebo syndrom selhání operačního léčení. Tato nová nemoc vznikla rozšířením chirurgické léčby degenerativních onemocnění páteře. Je to chirurgicky již neovlivnitelný klinický stav nemocného po jednom, nebo více operačních výkonech, indikovaných pro bolest bederní páteře. S tímto syndromem se nejčastěji setkáváme po operacích bederní páteře pro výhřezy meziobratlových disků, po operacích spinálních stenóz, spondylolistéz. Je charakteristický velkými bolestmi v kříži, s různým vyzařováním, mnohdy atypickým, bizarním, časté je antalgické držení v úklonu či předklonu nebo v kombinaci úklonu a předklonu. 1 Tento stav představuje závažný medicínský a společenský problém, neboť mnoho pacientů s tímto syndromem podstoupí další operaci bederní páteře. Příčiny Failed Back Surgery Syndromu lze rozdělit do dvou základních skupin: na příčiny ze strany lékaře nesprávná diagnóza, nesprávný výběr pacientů, nedostatečná dekomprese na příčiny ze strany pacienta nový výhřez disku, nedostatečná rehabilitace, psychologicko-sociální a ekonomické faktory Operace degenerativního onemocnění bederní páteře spolu s možností komplikací Failed Back Surgery Syndromu výrazně ovlivňují u klientů kvalitu života. 1 Citace Chaloupka Richard, Roubalová Jana: Vybrané kapitoly z LTV ve spondylochirurgii, s. 103-9-
2.2 Degenerativní onemocnění páteře Stejně jako v případě jiných zařízení, také u nás představují nejčastější indikaci k operačním výkonům pacienti s degenerativním postižením páteře. Pod pojmem degenerace páteře se skrývá široké spektrum nálezů. Ty jsou výsledkem dlouhodobě probíhajících změn vzniklých v souvislosti s přetěžováním páteře. Přetěžování bývá zapříčiněno nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, nadváhou a v některých případech i drobnými úrazy. U všech takovýchto nemocných nalézáme porušenou funkci svalového korzetu,někdy až vyslovenou nedostatečnost určitých svalových partií. Péče o postižené svalové partie musí být součástí péče o pacienta. Z tohoto důvodu klademe důraz na spolupráci s rehabilitačním specialistou. Ideální by bylo začít rehabilitovat ještě před přijetím k operaci a v tomto by mělo být pokračováno i po výkonu,nejen v našem zdravotnickém zařízení,ale také doma. Nedostatečná spolupráce může znamenat i to, že technicky perfektně provedený operační výkon neskončí optimálním klinickým výsledkem, ba co více, pacient se může subjektivně cítit ještě hůře než před operací. Nejčastěji se s degenerativními změnami setkáváme v krčním a bederním úseku. Pacienta s degenerativními změnami jakéhokoli úseku páteře k lékaři přivádí bolesti páteře anebo příznaky vzniklé útlakem nervových struktur (tzv. kořenová bolest, porucha čití, svalová slabost či porucha funkce svěračů neurologická symptomatologie). Zobrazovací metody mohou prokázat jak klasický výhřez meziobratlové ploténky, tak zbytnění malých kloubů, vazivový útlak nervových struktur nebo kombinaci všech těchto nálezů. 2 2 Srovnání www.nemlib.cz -10-
2.2.1 Biomechanika 3 Základní funkční jednotkou páteře je tzv. mobilní segment. Ten je tvořen dvěma sousedícími obratli a diskoligamentózním aparátem, který je spojuje. Funkčně se páteř skládá ze dvou sloupců: tlakového sloupce obratlová těla a disky tahového sloupce který je tvořen obratlovými oblouky, intervertebrálními klouby a vazy, které je spojují. O instabilitě mluvíme tehdy, jestliže dochází mezi páteřními obratli k exkurzím větším než je limitováno délkou a pružností disku. K nestabilitě dochází patologickými procesy mezi něž patří degenerativní choroby. 2.2.2 Symptomatologie 4 Radikulární symptomy příznak z komprese nervového kořene. Je omezený na inervační oblast příslušného kořene, při menší kompresi se projevuje iritačními přiznaky: bolesti, parestezie, kožní hypestezie. Při větší kompresi se objevují zánikové příznaky motorický výpadek v příslušné oblasti, hyporeflexie, hypestezie. Pseudoradikulární symptom postihuje více kořenových oblastí, nejsou ovlivněny reflexy. Není způsoben přímou kompresí kořene, ale iritací okolních tkání. Lumbalgie bolest v oblasti bederní páteře bez iradiace Lumboischialgie bolest v bederní oblasti s propagací do dolních končetin v inervační oblasti nervus ischiadicus Lumbago náhlé vzniklá akutní bolest v bederní oblasti, často doprovázena radikulární symptomatologií Syndrom míšní komprese buď akutní nebo chronická, symptomatologie u akutních je dramatická a okamžitá, v úrovni léze je chabá obrna pod úrovní 3 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 77 4 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 78-11-
pseudochabá, která přechází ve spastickou. U chronických kompresí je symptomatologie plíživá. Syndrom kaudy komprese obsahu páteřního kanálu pod úrovní L1 chabá obrna sfinkterové poruchy 2.2.3 Etiologie a typy Degenerativní procesy postihují na páteři intervertebrální klouby i meziobratlové prostory. Etiologie je nejasná, negativním faktorem je fyzické přetěžování páteře i mikrotraumata. Typy degenerativních chorob: Spondylóza 5 degenerativní proces postihující intervertebrální prostory. Projevuje se snížením disků, tvorbou okrajových osteofytů na spojení disků a obratlového těla. Spondylartróza 6 degenerativní proces postihující intervertebrální klouby. Následuje i rozvoj spondylózy. Instabilitou degenerovaného disku dochází k přetížení intervertebrálních kloubů a v nich k typickému rozvoji artrózy. Tvoří se osteofyty, které mohou růst do páteřního kanálu a způsobovat stenózu. Stenóza páteřního kanálu 7 vzniká následkem pokročilé spondylartrózy v oblasti dolní bederní páteře. Dochází k útlaku struktur v páteřním kanálu. Hernie disku 8 při degeneraci anulus fibrosus meziobratlového disku dochází k jeho radiálním mikrorupturám. Oslabením může dojít k vyklenutí nukleus pulposus nebo k protržení anulus fibrosus a k průniku rosolovitého obsahu do páteřního kanálu Spondylolýza 9 stav kdy je přerušen istmus obratlového oblouku 5 Srovnání Krbec Martin, Základy ortopedie, s. 86 6 Srovnání Krbec Martin, Základy ortopedie, s. 86 7 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 87 8 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 87 9 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 88-12-
Spondylolistéza 10 stav kdy dochází ke skluzu (posunu) obratlového těla jednoho obratle vůči následujícímu obratlovému tělu. Spolu s posunujícím se obratlem sklouzává i celá páteř nad ním. Skluz se odehrává v úrovni disku, který je více či méně degenerován Zvláštní kategorii onemocnění bederní páteře představuje spondylolistéza (z řeckého spondylos-obratel a olisthanein-posunout, klouzat). Je to o stav, kdy je některý z bederních obratlů posunut směrem dopředu (ventrálně). Nejčastější je posun posledního bederního obratle vůči kosti křížové (spondylolistéza L5/S1). Příčinou spondylolistézymůže být vrozené oslabení páteřních struktur, nepříznivé anatomické postavení pánve či anatomická konstituce křížové kosti. Oslabení páteřních struktur s následným posunem však může následovat po určitých chorobných stavech, zánětech, nádorech a úrazech a nejdůležitějším faktorem vzniku a rozvoje posunu patří již zmíněná degenerace páteře. Spondylolistéza se může projevovat bolestmi zad opět s případným vyzařováním, pacienti pociťují bolesti způsobené drážděním nervových kořenů, také mohou mít oslabené některé svalové skupiny na dolních končetinách či necitlivost. V případě velkých posunů dochází k deformaci bederní oblasti s charakteristickým držením těla. 11 Spondyloptóza 12 posun olistézy o více než 100 %. Stupeň olistézy se určuje v procentech posunu těla obratle na bočném snímku. Výhřez meziobratlové ploténky 13 Lidská páteř je tvořena 24-mi obratli, které jsou spojeny meziobratlovými ploténkami. Základní funkcí plotének je flexibilita, která umožňuje pohyby mezi jednotlivými obratli při zachování dostatečné pevnosti jejich spojení. Při zatížení páteře musí všechny ploténky (zejména bederní) odolat velkým silám (v předklonu je zatížení až 700 kg) a přitom umožnit plynulé pohyby (předklon, záklon, a také při otáčení rotaci). 10 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 88 11 Srovnání www.nemlib.cz 12 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 88 13 Citace www.nemlib.cz -13-
Na plochách obratle spojených s ploténkou přechází kost do speciální tkáně podobné chrupavce, která dále přechází do jádra ploténky (jádro latinsky: nucleus pulposus). Po obvodu vše obepíná pevný vazivový prstenec (lat.: anulus fibrosus). Meziobratlové ploténky nemají cévní zásobení jsou to vůbec největší oblasti v lidském těle, kam nevedou žádné cévy. Všechny živiny se do ploténky dostávají prosakováním z okolí. V noci, když člověk leží a na záda není vyvíjen žádný tlak, ploténky nasají tekutinu a zvětší svůj objem. V průběhu dne, při zatížení, je z plotének tekutina vytlačována. Člověk je ráno až o 1 cm vyšší než večer. Při pohybech zad v průběhu dne dochází k deformacím plotének, tím k opakovanému vytlačení a nasátí okolní tekutiny a tímto mechanismem je dále podporována výměna živin a kyslíku. V průběhu života se ploténky postupně opotřebovávají a na specializovaném zobrazovacím vyšetření (magnetická rezonance) jsou známky stárnutí patrny již kolem 20ti let věku člověka. V důsledku mnoha vlivů (dědičných, pohybových, životosprávy, kouření atd.) může u některých lidí dojít k urychlení stárnutí plotének, urychlenému opotřebení a závěrem k selhání jejich stavby a funkce. V rámci urychleného opotřebení (degenerace), může dojít k porušení tuhého prstence a vyhrnutí materiálu jádra mimo ploténku. Většinou k tomu dochází při zatížení v předklonu, ale může se to stát i bez zjevné příčiny. Vyhřezlé hmoty jádra tlačí na nervové struktury, které jsou uloženy v páteřním kanálu. Nejčastěji dochází k útlaku odstupujících kořenů, což je vnímáno jako silná bolest. Skrze nervové kořeny přicházejí do míchy a dále do mozku informace z nohou (citlivost, bolest) a naopak od mozku zpět jdou informace ke svalům (pohyb). Pokud je tedy kořen drážděn, pacient to pociťuje jako bolest v dolní končetině. Pokud je kořen utištěn výrazně, pak se k bolesti přidává též zhoršení citlivosti a oslabení svalstva, tedy hybnosti. U nejtěžších případů dochází k utlačení většího množství kořenů (tzv. syndrom kaudy), kde jsou kromě bolestí, necitlivosti a oslabení dolních končetin také podobné příznaky v oblasti přirození a pacienti neudrží moč a stolici. Tyto případy je nutno urgentně operovat. V případě, že ploténka vyhřezne, existuje možnost, že tělo zareaguje a výhřez se vstřebá. Pokud mají pacienti bolesti, ale nemají postižení citlivosti a síly, pak se většinou vyčkává a léčí se infuzemi, léky tišícími bolest (analgetiky) a rehabilitací s cílem ulevit bolesti do té doby, než se výhřez vstřebá sám. U -14-
velkého množství pacientů tato léčba dobře účinkuje a zbaví je potíží. Pokud bolesti neustupují, nebo se bolestivá období často opakují, je vhodné operační řešení. V případě, kdy je utištění nervových kořenů silné, pacient přestává nohy cítit a má je oslabené, je vhodné operovat časně a předejít tak trvalému postižení. Vyhřezlý materiál ploténky se zákrokem odstraní a stištěný nervový kořen se uvolní. Kromě úpravy stavu tak má operace i preventivní význam. Pokud by utištění kořene trvalo příliš dlouho, mohou zůstat i přes úspěšnou operaci trvalé následky buď ve formě trvalých bolestí, nebo trvalé poruchy citlivosti a hybnosti. V dřívějších dobách se ústřel, lidově též heksnšus, napravoval a léčil nejrůznějšími způsoby, vzhledem k charakteru onemocnění však lidé měli potíže opakovaně a u těžších forem byly často závažné trvalé následky s možností až plné invalidizace a pohybu pouze na vozíku. Zavedením operací se výrazně zlepšuje celkový průběh onemocnění a těžkým trvalým následkům se účinně předchází. Degenerativní nestabilita bederní páteře 14 Opotřebení bederní páteře (degenerace) může dospět do takové fáze, kdy páteř není schopna odolat každodenní zátěži.tím selhává její stabilizační funkce. Tyto situace se projevují dlouhodobými bolestmi zad vázanými na různé polohy nebo tělesné aktivity. Bolesti buď vyzařují nebo jsou spojeny se známkami dráždění nervových kořenů. V určitých situacích může pacient popisovat poruchy čití nebo hybnosti končetin. V takovýchto případech by nemocný měl kontaktovat svého praktického lékaře a v případě, že nehrozí prodlení (rozhodne PL), by měla být zahájena konzervativní léčba. Jejím základem je vedle léčby bolesti kompenzace vydaných pohybových stereotypů a léčba svalové nerovnováhy (dysbalance). Tím se rozumí cílené a řízené posilování svalových skupin ochablých a naopak protahování svalů zkrácených. S touto léčbou souvisí i takové terapeutické kroky, jako například postupná redukce tělesné hmotnosti v případě nadváhy pacienta a změna životního stylu od sedavého k aktivnímu pohybu. Teprve po vyčerpání možností konzervativní léčby lze zvažovat operační zákrok. 14 Srovnání www.nemlib.cz -15-
2.3 Diagnostika 2.3.1 Anamnéza Pacient subjektivně zhodnotí svůj zdravotní stav, zaměří se na vznik bolesti, vyvolávací či provokující moment, zhodnotí charakter i trvání bolesti. Dále se zaměřuje na vyzařování nebo-li propagaci bolesti do periferie, omezení hybnosti a změny periferní cítivosti. 2.3.2 Klinické vyšetření Pohledem hodnotíme odchylky od fyziologického zakřivení. Také se měří rozdíl délky končetin. Omezení hybnosti páteře se posuzuje vyšetřením flexe, extenze, úklonů a rotací. Pohmatem se hodnotí svalové kontraktury a bolestivost paravertebrálních zón. Součástí vyšetření je orientační neurologické vyšetření z meningeálních příznaků, napínací manévry Lasegue pasivní zvedání natažené dolní končetiny u ležícího pacienta, dále symetrie patelárních reflexů a reflexů achilovy šlachy, hybnost a svalová síla extenzorů a flexoru haluxů, kožní citlivost podle dermatomů. 2.3.3 Pomocné vyšetřovací metody Nativní rtg. vyšetření: základní snímky dvě projekce šikmé projekce v 45 stupňových rotacích u olistézy funkční rtg. v bočné projekci ve flexi a extenzi ozřejmění instabilit Počítačová tomografie (CT): detailně zobrazí kostní struktury,průsvit páteřního kanálu i poměry meziobratlových plotének Magnetická rezonance (MRI): zobrazí všechny páteřní struktury včetně měkkých tkání, tedy i míchy. Perimyelografie (PMG): znázornění subdurálního míšního prostoru po aplikaci kontrastní vodorozpustné látky do páteřního kanálu. -16-
Scintigrafie: nespecifická, ale vysoce citlivá metoda ke zjištění lokalizace patologických procesů. Elektrofyziologické vyšetření: evokované potenciály - motorické evokované potenciály (MEP) - jsou vyvolané magnetickým drážděním mozkové kůry. Měří se elekromyografické potenciály na významných svalech horních a dolních končetin. sensitivních evokovaných potenciálů (SEP) - se měří elektroencefalograficky odezva v mozku. 2.4 Terapie 2.4.1 Farmakoterapie 15 Léčení bolestí páteře při degenerativním onemocnění sestává z klidového režimu převážně v leže s vertikalizací přes bok po dobu několika dnů. Poté zahajujeme postupnou rehabilitaci do bolesti protahování a posilování svalů. Významná je farmakoterapie-analgetika.nesteroidní antirevmatika, antiedematózní léky, myorelaxantia, někdy i nárazově kortikoidy. Využívá se především infuzní aplikace léků. Důležitá je i fyzikální terapie, rehabilitační procedury. Další možností léčby jsou obstřiky svalů, kloubů, infiltrace nervových kořenů anestetiky. Nemocný se musí vyvarovat prudkých pohybů, předklonů a rotací. Využívá se i léčba ortézou, nesmí být ovšem dlouhodobá a trvalá, neboť by docházelo k ochabnutí svalového korzetu. Pokud není postižení pohyblivosti, kruté bolesti, syndrom kaudy, je vhodné vyčkat s operačním léčením minimálně 6 týdnů. Absolutní indikací k urgentní operaci je progredující syndrom kaudy, nemá význam dlouho čekat ani v případech těžké motorické léze, která nemá tendenci ke zlepšení během prvních týdnů konzervativní terapie. 15 Srovnání Chaloupka Richard, Roubalová Jana: Vybrané kapitoly z LTV ve spondylochirurgii, s. 89-17-
2.4.2 Operační výkony Spondylóza: 16 RHB procedury k dosažení analgezie a zpevnění svalového korzetu. Nesteroidní antirevmatika. U přetrvávající bolesti a instabilit operační řešení spondylodéza. Spondylartróza: 17 postup stejný jako u spondylózy. Stenóza: 18 symptomatická stenóza obvykle progreduje, proto je chirurgická léčba nejvhodnější. Typ operace laminektomie ze zadního přístupu a resekce části kloubních výběžků. U této nemoci nehrozí rychlá a dramatická progrese. Hernie: 19 u inkompletní neurologické symptomatologie, s iritačními radikulárními příznaky je namístě zpočátku konzervativní léčba. Při selhání konzervativních postupů a při akutních stavech s kompletní zánikovou kořenovou symptomatologií je řešením operační postup. Motorická radikulární léze by neměla zůstat bez operace déle než 6 týdnů, neboť pak hrozí trvalé poškození kořene. Existují modifikace a jemné rozdíly v metodice této léčby. Cílem je hemilaminektomie, expozice postiženého místa, odstranění útlak působící části a deliberace nervového kořene. Spondylolýza: 20 při minimální symptomatologii konzervativní léčba. Při trvajících obtížích rekonstrukce istmu a osteosyntéza speciálními dlahami, dvojitá spondylodéza v jedné etáži ztužení postiženého obratle s následujícím kaudálně uloženým pomocí kostních štěpů a osteosyntetické instrumentace. 16 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 86 17 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 86 18 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 87 19 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 87 20 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 88-18-
Spondylolistéza: 21 u skluzu do 25% a malých obtíží konzervativní léčba, u větších posunů repozice skluzu, revize kanálu a spondylodéza s kaudálněji ležícím obratlem. Teprve v případě selhání konzervativní léčby zvažujeme ve vybraných případech operaci. Cílem léčby je zadním přístupem v dostatečném rozsahu uvolnit nervové struktury (dekomprese), zapustit pedikulární šrouby a za pomocí speciálního instrumentária navrátit posunutý obratel do přirozeného anatomického postavení postavení (redukce). Meziobratlovou ploténku přitom nahradíme speciálně upravenými klíckami či krabičkami (PLIF, TLIF) a implantáty definitivně fixujeme (stabilizace). 22 REPORT Z KNIHY Chirurgicky upravené anatomické poměry (anatomická redukce) jsou momentem, který deformované páteři navrátí její přirozený tvar a podle našich i zahraničních zkušeností jsou předpokladem pro to, aby páteř spolehlivě a dlouhodobě pacientovi sloužila. 23 Výhřez meziobratlové ploténky: Samotný zákrok se provádí v celkové anestezii. Pro uspání musí mít anesteziolog informace o všech podstatných parametrech v těle konkrétního pacienta, znát všechny současné nemoci a také léky, které pacient užívá. Bezprostředně před operací se nesmí jíst, pít a kouřit. Zákaz platí od půlnoci v den operace až do samotného zákroku. Zde je velice důležitá správná edukace pacienta. Den před operací jsou v našem zařízení pacienti vyprázdněniprovádíme očistné klyzma, poté mobilní pacienti provedou celkovou koupel, imobilní pacienty koupeme na speciálním zvedáku. Aby si klienti v noci před zákrokem dostatečně odpočinuli je jim podána večerní premedikace, formou tabletky nejčastěji ze skupiny hypnotik dle ordinace anesteziologa. Ráno v den zákroku změříme klientům fyziologické funkce, na dolní končetiny naložíme elastické bandáže, které brání vytvoření krevní sraženiny v žilách. Pokud by se sraženina uvolnila do krevního oběhu, může dojít k závažné komplikaci plicní 21 Srovnání Krbec Martin: Základy ortopedie, s. 88 22 Citace www.nemlib.cz 23 Citace www.nemlib.cz -19-
embolii. Půl hodiny před odjezdem na operační sál aplikujeme předoperační léky-premedikaci dle ordinace anesteziologa. Pacienti jsou odvezeni na sál, přeloženi na operační stůl a transportováni na operační sál. Anesteziolog pacienta uspí, následně je pacient uveden do operační polohy. Provede se rentgenové zacílení nemocné ploténky, označí se místo řezu a celá oblast se důkladně desinfikuje. Následuje zakrytí celého pacienta sterilními rouškami. Operační zákrok začíná provedením cca 5 cm dlouhého příčného či podélného řezu (rozhodnutí operatéra závisí na povaze nálezu) a odhrnutím části svalů od obratlů. Poté operatér pronikne mezi dvěma obratlovými oblouky do páteřního kanálu k místům, kudy probíhají nervové kořeny. Na spodní části kanálu odhalí vyhřezlé hmoty ploténky a odstraní je pomocí speciálních klíštěk. Poté pronikne do samotné ploténky a odstraní její dostupné volné a zdegenerované části, aby nedošlo k opakovanému vyhřeznutí. Následuje kontrola a pečlivé uvolnění nervového kořene. Tím vlastní výkon končí a rána je postupně uzavřena (sešita) po anatomických vrstvách. Operace trvá 30-90 minut podle obtížnosti. Ve většina případů je vhodné v ráně ponechat drenáž (hadičku), která odvede zbytky krve. Místo odstraněného materiálu ploténky se nevkládají žádné náhražky. Provede se rentgenové zacílení nemocné ploténky, označí se místo řezu a celá oblast se důkladně desinfikuje. Následuje zakrytí celého pacienta sterilními rouškami. Operační zákrok začíná provedením cca 5 cm dlouhého příčného či podélného řezu (rozhodnutí operatéra závisí na povaze nálezu) a odhrnutím části svalů od obratlů. Poté operatér pronikne mezi dvěma obratlovými oblouky do páteřního kanálu k místům, kudy probíhají nervové kořeny. Na spodní části kanálu odhalí vyhřezlé hmoty ploténky a odstraní je pomocí speciálních klíštěk. Poté pronikne do samotné ploténky a odstraní její dostupné volné a zdegenerované části, aby nedošlo k opakovanému vyhřeznutí. Následuje kontrola a pečlivé uvolnění nervového kořene. Tím vlastní výkon končí a rána je postupně uzavřena (sešita) po anatomických vrstvách. Operace trvá 30-90 minut podle obtížnosti. Ve většina případů je vhodné v ráně ponechat drenáž (hadičku), která odvede zbytky krve. Místo odstraněného materiálu ploténky se nevkládají žádné náhražky. 24 24 Citace www.nemlib.cz -20-
Po operaci je probuzený pacient transportován na jednotku intenzivní péče, kde jsou mu monitorovány základní životní funkce a podávána parenterální výživa a medikace. Minimálně 2hod po operaci pacienti nesmí přijímat nic per os, poté je možný menší příjem tekutin (čaje) po doušcích. Strava je podávána až následující den ráno. Individuálně, podle množství odpadu z operační rány je první nebo druhý pooperační den odstraněna drenáž a za pomoci rehabilitační pracovnice se pacienti postaví a jsou nacvičena režimová opatření. Proběhne instruktáž vhodného cvičení a 5 7.den po výkonu odchází pacient do domácího ošetření odvoz je nejčastěji vleže sanitou, doma však může pacient chodit a postupně (dle instruktáže) se posazuje. Po operaci bederní meziobratlové ploténky přicházejí pacienti ke kontrole - nejprve po 6ti týdnech a následně po 3 měsících od operace, v závěrečné zprávě mají stanoven přesný den a čas kontroly. Klasicky je doporučováno zůstat po operaci 2-3 měsíce v pracovní neschopnosti až do plného zahojení a dosažení normálního režimu. V průběhu rekonvalescence pacient upravuje svůj denní režim tak, aby zvládal běžný denní provoz a připravil se na návrat do zaměstnání. Jako každý operační zákrok i operace ploténky je zásah do těla a může být pacientem vnímám, zejména při změnách počasí, či větší námaze. Pokud však pacient správně rehabilituje a dostatečně posílí svalový korzet,, pak je možný návrat k náročnějším aktivitám, sportu apod. Kromě charakteru postižení a operačního zákroku velmi, v podstatě nejvíce, záleží celkový výsledek na motivaci a poctivému přístupu k léčbě ze strany pacienta Degenerativní nestabilita páteře: Změny, které v této souvislosti na předoperačním radiologickém vyšetření zjišťujeme, mnohdy vyžadují rozsáhlejší operační výkon (dekompresi), který páteř destabilizuje nebo se již primárně jedná o situaci, která není biomechanicky stabilní. Za takovýchto situací používáme vhodný vnitřní stabilizační aparát. Nejčastěji jde o systémy šroubů, které takzvanými pedikly zapustíme ze zadního operačního přístupu do obratlových těl a následně je propojíme tyčemi. Pro zvýšení stability a kvůli zabezpečení dlouhodobé životnosti systému vkládáme do meziobratlových prostor léčeného úseku páteře nejrůznější typy vložek. Meziobratlové implantáty podle přístupové cesty nazýváme PLIF, TLIF či ALIF. Tyto kovové nebo plastové klícky či krabičky -21-
jsou konstruovány tak, aby jimi prorostla pacientova kost. Takto dojde k trvalému a bezpečnému spojení obou sousedních obratlů. 25 2.4.3 Peroperační monitorace Principem peroperační monitorace (PM) funkce míchy během operace na páteři či míše pomocí evokovaných potenciálů je vytipovat a během operace sledovat test či ukazatel, který by byl reprodukovatelný astabilní v obtížných podmínkách operačního sálu avšak současně sloužil jako citlivý indikátor poruchy funkce příslušné oblasti míchy. Cílem je zabránit vzniku komplikace - trvalého pooperačního neurologického deficitu. Používá se funkce senzitivních míšních drah pomocí somatosenzitivních evokovaných potenciálů (SEP). S peroperační monitorací SEP jsou největší zkušenosti a v současné době jde o rutinní techniku. Přesto však neexistuje jednotný a všeobecně uznávaný postup. V současné době je peroperační monitorace zejména SEP používána u operací páteře a míchy z různých indikací. 2.4.4 Pooperační péče Péče bezprostředně po operaci je velice náročná nejen ze strany pacienta, ale i ošetřovatelské péče. Klient musí ležet ve vodorovné poloze, většinou bez podložení pod hlavou. Je polohován sestrou střídavě na záda a boky. Nutné je polohovat pacienta v ose těla. Kromě sledování fyziologických funkcí je i velmi důležitá kontrola motoriky a cítivosti zejména na dolních končetinách. V následujících dnech je pacient připravován a instruován stran dalšího režimu, který je po operaci páteře nutno dodržovat trvale. Především je to vstávání z lůžka přes bok, vyvarování se jednostranné zátěže, častá změna polohy a další život bez předklonů a rotací páteře. 25 Citace www.nemlib.cz -22-
2.5 Rehabilitace 26 Rehabilitační jednotku po operaci páteře rozlišujeme nejen dle typu onemocnění, ale také dle operačního přístupu. U všech typů výkonů klademe důraz na respirační fyzioterapii, izometrii břišního svalstva a časnou vertikalizaci většinou v ortéze. Důvodem odložení vertikalizace může být nestabilní instrumentace páteře například při zhoršené kvalitě kostí a také interních komplikací - plicní embolie, trombózy. V lumbosacrální oblasti je největší zatížení statické - přibližně polovinou hmotnosti člověka a nejhorší podmínky pro vznik fúze s největším množstvím pakloubů v této oblasti. 26 Srovnání Chaloupka Richard, Roubalová Jana: Vybrané kapitoly z LTV ve spondylochirurgii, s. 144-23-
3. KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ 3.1 Cíle průzkumného šetření a pracovní hypotézy Pro tuto práci byl stanoven tento cíl: Zjistit jak dotazovaní hodnotí kvalitu svého života po operaci bederní páteře. Pracovní hypotézy: Hypotéza 1 Předpokládá se, že 70% respondentů má nižší míru spokojenosti v celkové fyzické soběstačnosti. Hypotéza 2 Předpokládá se, že téměř 70% respondentů má pro bolest nižší kvalitu života. Hypotéza 3 Předpokládá se, že téměř 90% respondentů nemá zaměstnání. U těch, kteří pracují se předpokládá převážná spokojenost s charakterem práce. 3.2 Metoda a technika průzkumného šetření Bakalářskou práci jsem zpracovávala na základě průzkumného šetření prováděného v listopadu 2007 až lednu 2008 na Ortopedické klinice Fakultní nemocnice Brno. Všichni respondenti byli po operaci bederní páteře pro degenerativní onemocnění. Dotazníkovým šetřením prošli všichni, kteří splňovali uvedená kritéria. Pro získávání potřebných údajů jsem použila metodu anonymního dotazníkového šetření. Na jednotlivé položky respondent odpovídal písemně. Položky jsou formulovány a řazeny na předtištěném formuláři. Pokrývaly oblast zdraví, prožívání, mezilidských vztahů, životních podmínek a prostředí. Výhodou je, že umožňují vzájemné srovnání různých podmínek a souborů osob a lze je využít pro populační -24-
šetření. Nevýhodou je, že nemusí být dost citlivé na podchycení intervence zaměřené na symptomy. Anonymní dotazník obsahuje 26 položek (viz příloha 3), byl rozdán respondentům v obálkách pro zajištění větší anonymity. O rozdání dotazníku jsem požádala staniční sestry na ambulanci a standartních odděleních Ortopedické kliniky. Okruhy otázek v dotazníku: otázky 1, 2, 4, 5-10 otázky 3, 11-18 otázky 19 25 otázka 26 - demografické údaje - délka trvání nemoci, četnost, subjektivní vnímání dotazovaného - změny v životě dotazovaného v důsledku operace bederní páteře a hodnocení současné kvality života - další onemocnění,které by mohly ovlivňovat celkový stav 3.3 Analýza a interpretace průzkumného šetření Celkem bylo distribuováno 80 dotazníků. Vráceno jich bylo 60 z tohoto počtu bylo nutné 4 dotazníky vyřadit z důvodu nedostatečného vyplnění otázek. Pro vlastní šetření bylo tedy zpracováno 56 dotazníků (100 %), z toho bylo 16 mužů (29%) a 40 žen (71%). Domnívám se, že počet zpracovaných dotazníků je vzhledem k počtu operovaných pacientů na Ortopedické klinice a délce průzkumného šetření dostatečný a to i přes značný rozdíl v souboru mužů a žen. Otázka č. 1: Jsem? Tab. 1.: Respondenti podle pohlaví Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost % Muži 16 29 Ženy 40 71 Celkem 56 100 Respondenty jsem si rozdělila podle pohlaví, abych mohla vzájemně posuzovat odpovědi mužů a žen. Ze souboru 56 respondentů (100%) je 16 respondentů mužů (29%) a 40 respondentů žen (71%) -25-
Otázka č. 2: Můj věk je? Tab. 2.: Respondenti podle věku Věk Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. 20 a méně 0 0 0 0 0 0 21-30 0 0 4 10 4 7 31-40 4 25 12 30 16 29 41-50 8 50 4 10 12 21 51-60 0 0 8 20 8 14 61 a více 4 25 12 30 16 29 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) jsou 4 respondenti( 25%) ve věku 31-40 let, 8 respondentů (50%) ve věku 41-50 let a 4 respondenti (25%) jsou starší 61 let. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) jsou 4 respondentky (10%) ve věku 21-30 let, 12 respondentek (30%) ve věku 31-40 let, 4 respondentky (10%) 41-50 let, 8 respondentek (20%) 51-60 let a 12 respondentek (30%) je starších 61 let. Soubor respondentek je větší, tudíž i pestřejší svým věkovým rozlišením. Graf 1.: Respondenti podle věku a pohlaví Respondenti podle věku a pohlaví 60 50 Věk (rel.č. v %) 40 30 20 20 a méně 21-30 31-40 41-50 51-60 61 a více 10 0 Muži Pohlaví Ženy -26-
Otázka č. 3: Operaci páteře jsem absolvoval před? Operace před Tab. 3.: Respondenti podle doby od operace Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. 0-3 měsící 0 0 16 40 16 29 4-6 měsíci 4 25 4 10 8 14 7-12 měsíci 4 25 4 10 8 14 1-2 roky 0 0 12 30 12 21 2-5 let 4 25 4 10 8 14 více než 6 let 4 25 0 0 4 7 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) prodělali operaci před 3-6 měsíci 4 respondenti (25%), 7-12 měsíci také 4 respondenti (25%), před 2-5 roky 4respondenti (25%) a více než 6 let od operace mají 4 respondenti (25%) Z celkového počtu 40 respondentek (100%) absolvovalo operační zákrok před 0-3 měsíci 16 respondentek (40%), před 4-6 měsíci 4 respondentky (10%), před 7-12 měsíci 4 respondentky (10%), 12 respondentek (30%) bylo operováno před 1-2 roky a 4 respondentky (10%) mají od operace 2-5 let. Graf 2.: Respondenti podle doby od operace a pohlaví Respondenti podle doby od operace a pohlaví 45 40 35 Doba od operace (Rel.č v %) 30 25 20 15 0-3 měsící 4-6 měsíci 7-12 měsíci 1-2 roky 2-5 let více než 6 let 10 5 0 Muži Pohlaví Ženy -27-
Otázka č. 4: Kde žijete? Bydliště Tab. 4.: Respondenti podle bydliště Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Město 8 50 32 80 40 71 Vesnice 8 50 8 20 16 29 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) žije 8 respondentů (50%) ve městě a 8 respondentů (50%) na vesnici. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) žije 32 respondentek (80%) ve městě a 8 respondentek (20%) na vesnici. Graf 3.: Respondenti podle bydliště a pohlaví Respondenti podle bydliště a pohlaví 90 80 70 60 Bydliště (rel.č. v %) 50 40 30 Město Vesnice 20 10 0 Muži Pohlaví Ženy -28-
Otázka č. 5: Dosažené nejvyšší vzdělání? Vzdělání Tab. 5.: Respondenti podle vzdělání Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Základní 4 25 0 0 4 7 Vyučen 8 50 20 50 28 50 Vyučen s maturitou 0 0 0 0 0 0 Středoškolské s maturitou 4 25 20 50 24 43 Vyšší odborné 0 0 0 0 0 0 Vysokoškolské 0 0 0 0 0 0 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) mají 4 respondenti (25%) základní vzdělání, 8 respondentů (50%) je vyučeno a 4 (25%) respondenti mají středoškolské vzdělání s maturitou. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) je 20 respondentek (50%) vyučeno a 20 respondentek (50%) má středoškolské vzdělání s maturitou. Předpokládám,že 75% respondentů a 50% respondentek bude vzhledem ke stupni vzdělání vyučen nebo základní, fyzicky pracujících. Graf 4.: Respondenti podle vzdělání a pohlaví Respondenti podle vzdělání a pohlaví 60 50 Vzdělání (rel.č. v %) 40 30 20 Základní Vyučen Vyučen s maturitou Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 10 0 Muži Pohlaví Ženy -29-
Otázka č. 6: Rodinný stav? Rodinný stav Tab. 6.: Respondenti podle rodinného stavu Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Svobodný/á 0 0 4 10 4 7 Vdaná/ženatý 8 50 20 50 28 50 Rozvedená/ý 4 25 12 30 16 29 Vdova/vdovec 0 0 4 10 4 7 Druh/družka 4 25 0 0 4 7 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) je 8 respondentů (50%) ženatých, 4 respondenti (25%) jsou rozvedení a 4 respondenti (25%) žijí s partnerem jako druhové. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) jsou 4 (10%) svobodné, 20 respondentek (50%) žije v manželství, 12 respondentek (30%) je rozvedených a 4 respondentky (10%) jsou vdovy. Největší podíl v tomto souboru, shodně 50% u mužů i žen mají respondenti žijící v manželském svazku. Jsem přesvědčena, že i toto číslo bude mít v závěru práce vliv na subjektivní hodnocení kvality života. Graf 5.: Respondenti podle rodinného stavu a pohlaví Respondenti podle rodinného stavu a pohlaví 60 50 Rodinný stav (rel.č. v %) 40 30 20 Svobodný/á Vdaná/ženatý Rozvedená/ý Vdova/vdovec Druh/družka 10 0 Muži Pohlaví Ženy -30-
Otázka č. 7: Před operací jsem pracoval? Tab. 7.: Respondenti podle zaměstnání před operací Před operací jsem pracoval Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Na plný úvazek 4 25 20 50 24 43 Na částečný úvazek 4 25 0 0 4 7 Byl jsem v plném invalidním důchodu 4 25 12 30 16 29 Byl jsem v částečném invalidním důchodu 4 25 4 10 8 14 Byl jsem nezaměstnaný 0 0 0 0 0 0 Byl jsem v pracovní neschopnosti; MD 0 0 4 10 4 7 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) pracovali 4 (25%) na plný úvazek, 4 (25%) na částečný úvazek, 4 (25%) respondenti byli již před operací v plném a 4 respondenti (25ˇ%) v částečném invalidním důchodu. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) pracovalo 20 respondentek (50%) před operací na plný úvazek, 12respondentek (30%) bylo v plném invalidním důchodu, 4 respondentky (10%) v částečném invalidním důchodu a 4 respondentky (10%) na mateřské dovolené nebo v pracovní neschopnosti. Zde se ukazuje důležitost vzdělání. Před operací pracovalo na plný úvazek výrazně více žen než mužů. Předpokládám, že velký vliv má namáhavá fyzická práce a nošení těžkých břemen u mužů, kteří jsou vyučení nebo se základním vzděláním, naproti tomu předpokládám sedavé zaměstnání u žen s maturitou. Graf 6.: Respondenti podle zaměstnání před operací a pohlaví Respondenti podle zaměstnání před operací a pohlaví 60 50 Zaměstnání před operací 40 30 20 Na plný úvazek Na částečný úvazek Byl jsem v plném invalidním důchodu Byl jsem v částečném invalidním důchodu Byl jsem nezaměstnaný Byl jsem v pracovní neschopnosti; MD 10 0 Muži Pohlaví Ženy -31-
Otázka č. 8: Po operaci pracuji? Tab. 8.: Respondenti podle zaměstnání po operaci Po operaci pracuji Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Na plný úvazek 0 0 12 30 12 21 Na částečný úvazek 0 0 4 10 4 7 Jsem v plném invalidním důchodu 16 100 12 30 28 50 Jsem v částečném invalidním důchodu 0 0 4 10 4 7 Jsem nezaměstnaný 0 0 4 10 4 7 Jsem v pracovní neschopnosti; MD 0 0 4 10 4 7 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) je po operaci v plném invalidním důchodu všech 16 (100%) respondentů. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) jich po operaci na plný úvazek pracuje 12 (30%), na částečný úvazek 4 (10%), 12 respondentek (30%) je v plném invalidním důchodu, 4 respondentky(10%) jsou v částečném invalidním důchodu, 4 respondentky (10%) jsou nezaměstnané a 4 respondentky (10%) jsou v pracovní neschopnosti nebo na mateřské dovolené. U respondentů mužů se mi zde potvrdila nemožnost těžké fyzické práce po operaci páteře. U respondentů žen je vysoké procento zaměstnaných. Je to vysoké číslo i vzhledem k tomu, že značná část respondentek je do 3 měsíců od operace. Podle mého názoru opět tento výsledek souvisí se vzděláním a charakterem práce, objevuje se zde i nezaměstnanost u žen, které předtím pracovaly na plný úvazek. Může to mít souvislost s obtížemi při shánění zaměstnání, nesmí být jednostranná zátěž, nebo také s malou nabídkou atraktivních míst na kratší úvazek. -32-
Graf 7.: Respondenti podle zaměstnání po operaci a pohlaví Respondenti podle zaměstnání po operaci a pohlaví 120 100 Zaměstnání (rel.č. v %) 80 60 40 Na plný úvazek Na částečný úvazek Jsem v plném invalidním důchodu Jsem v částečném invalidním důchodu Jsem nezaměstnaný Jsem v pracovní neschopnosti; MD 20 0 Muži Pohlaví Ženy Otázka č. 9: Moje zaměstnání je? Tab. 9.: Respondenti podle typu zaměstnání Moje zaměstnání je Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Převážně sedavého typu 0 0 4 20 4 20 Pracuji převážně vestoje 0 0 0 0 0 0 Mohu si kdykoliv změnit polohu 0 0 16 80 16 80 Celkem 0 0 20 100 20 100 Zde odpovídaly pouze zaměstnané respondentky, z celkového počtu20 respondentek (100%) mají 4 respondentky (20%) zaměstnání převážně sedavého typu a 16 respondentek (80%) si může kdykoliv změnit polohu. Graf 8.: Respondenti podle typu zaměstnání a pohlaví Respondenti podle typu zaměstnání a pohlaví 90 80 70 Zaměstnání (rel.č. v %) 60 50 40 30 Převážně sedavého typu Pracuji převážně vestoje Mohu si kdykoliv změnit polohu 20 10 0 Muži Pohlaví Ženy -33-
Otázka č. 10: Po operaci vykonávám? Tab. 10.: Respondenti podle zaměstnání po operaci Po operaci vykonávám Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Stejnou práci, mám stejné pracovní zařazení 0 0 16 40 16 29 Jiné pracovní zařazení 0 0 4 10 4 7 Nevykonávám práci 16 100 20 50 36 64 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) nevykonává práci 16 respondentů (tedy 100%). Z celkového počtu 40 respondentek (100%) vykonává 16 respondentek (40%) stejnou práci, 4 respondentky (10%) mají jiné pracovní zařazení než před operací, 20 respondentek (50%) nevykonává práci. Předpokládala bych, že 100% respondentů mužů nevykonává žádnou práci z toho důvodu, že je fyzicky více náročná. Graf 9.: Respondenti podle zaměstnání po operaci a pohlaví Respondenti podle zaměstnání po operaci a pohlaví 120 100 Zaměstnání po operaci (rel.č. v % ) 80 60 40 Stejnou práci, mám stejné pracovní zařazení Jiné pracovní zařazení Nevykonávám práci 20 0 Muži Pohlaví Ženy -34-
Otázka č. 11: Intenzita bolesti bederní páteře? Tab. 11.: Intenzita bolesti páteře Respondenti podle intenzity bolesti bederní páteře Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Toleruji bolest bez užití léků 0 0 20 50 20 36 Léky proti bolesti mě bolesti zcela zbaví 0 0 0 0 0 0 Léky proti bolesti mi přinesou výraznou úlevu 4 25 12 30 16 29 Léky proti bolesti mi přinesou velmi malou úlevu 8 50 8 20 16 29 Léky nepřináší žádnou úlevu, nemá smysl je užívat 0 0 0 0 0 0 Potíže mám, ale nesouvisí s onemocněním/operaci páteře 4 25 0 0 4 7 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) přinesou 4 respondentům (25%) léky proti bolesti výraznou úlevu, 8 respondentům (50%) přinesou léky proti bolesti velmi malou úlevu, 4 respondenti (25%) mají potíže, které nesouvisí s operací páteře. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) toleruje 20 respondentek (50%) bolest bez užití léků, 12 respondentkám (30%) přinesou léky proti bolesti výraznou úlevu a 8 respondentkám (20%) přinesou léky proti bolesti velmi malou úlevu. Předpokládám, že tento výsledek souvisí s vyšším prahem bolesti u žen obecně. Zaujala mě skutečnost, že ačkoliv je 16 žen respondentek 0-3 měsíce od operace páteře, kdy bych předpokládala největší bolestivost, tak pouze 20 žen z celého souboru užívá analgetika. Je to výrazně lepší výsledek než u mužů respondentů. Graf 10.: Respondenti podle bolesti bederní páteře a pohlaví Respondenti podle intenzity bolesti bederní páteře a pohlaví 60 50 Toleruji bolest bez užití léků Intenzita bolesti (rel.č. v %) 40 30 20 Léky proti bolesti mě bolesti zcela zbaví Léky proti bolesti mi přinesou výraznou úlevu Léky proti bolesti mi přinesou velmi malou úlevu Léky nepřináší žádnou úlevu, nemá smysl je užívat Potíže mám, ale nesouvisí s onemocněním/operaci páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy -35-
Otázka č. 12: Schopnost každodenních úkonů (umývání, oblékání)? Tab. 12.: Schopnost každodenních úkonů (umývání, oblékání ) Respondenti podle zvládání každodenních úkonů Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Zvládám bez pocitu výraznější bolesti 4 25 24 60 28 50 Zvládám, ale pociťuji výraznou bolest 0 0 8 20 8 14 Potřebuji trochu pomoci 12 75 8 20 20 36 Potřebuji stálou pomoc 0 0 0 0 0 0 Bez pomoci se neobléknu, jsem upoután na lůžko 0 0 0 0 0 0 Nezvládám, ale nesouvisí to s operací bederní páteře 0 0 0 0 0 0 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) hodnotí schopnost každodenních úkonů takto: 4 respondenti (25%) zvládají bez pocitu výraznější bolesti, 12 respondentů (75%) potřebuje trochu pomoci. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) 24 respondentek (60%) zvládají bez pocitu výraznější bolesti, 8 respondentek (20%) zvládá, ale pociťuje výraznou bolest, 8 respondentek (20%) potřebuje trochu pomoci. Zde může mít u respondentek velký vliv krátká doba od operačního zákroku, kdy může být každý úkon provázen různou intenzitou bolesti. Graf 11.: Respondenti podle zvládání každodenních úkonů a pohlaví Respondenti podle zvládání každodenních úkonů a pohlaví 80 70 Zvládání každodenních úkonů (rel.č. v %) 60 50 40 30 20 Zvládám bez pocitu výraznější bolesti Zvládám, ale pociťuji výraznou bolest Potřebuji trochu pomoci Potřebuji stálou pomoc Bez pomoci se neobléknu, jsem upoután na lůžko Nezvládám, ale nesouvisí to s operací bederní páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy -36-
Otázka č. 13: Zvedání břemen? Tab. 13.: Respondenti podle možnosti zvedání břemen Zvedání břemen Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Mohu zvedat těžká břemena bez výraznější 0 0 8 20 8 14 bolesti Mohu zvedat těžká břemena, ale s výraznou 4 25 0 0 4 7 bolestí Zvládnu zvednout lehčí předměty 12 75 8 20 20 36 Mohu zvedat jen velmi lehká břemena 0 0 16 40 16 29 Nemohu nic zvednout nebo nést 0 0 4 10 4 7 Nemohu nic nést, ale nemá to souvislost s operací 0 0 4 10 4 7 páteře Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) mohou 4 respondenti (25%) zvedat těžká břemena s výraznou bolestí, 12 respondentů (75%) zvládá zvedat lehčí předměty. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) 8 respondentek (20%) může zvedat těžší břemena bez výraznější bolesti, 8 respondentek (20%) zvládá zvedat lehčí předměty, 16 respondentek (40%) může zvedat jen velmi lehká břemena, 4 respondentky (10%) nemohou nic zvednout nebo nést a 4 respondentky (10%) nemohou nic nést, ale nemá to souvislost s operací páteře. Překvapilo mě, že 4 respondenti a 8 respondentek přiznali, že zvedají nebo alespoň zkoušeli zvedat těžká břemena, byť je to jedna ze zapovězených věcí v pooperačním režimu. V dlouhodobé perspektivě bude určitě hrát dodržování režimu velkou roli v kvalitě života. Také by stálo za zvážení přesně specifikovat, co považují respondenti a co respondenty za "těžké břemeno", neboť se mohou zásadně lišit. -37-
Graf 12.: Respondenti podle možnosti zvedání břemen a pohlaví Respondenti podle zvládání chůze a pohlaví 60 50 Zvládání chůze (rel.č. v %) 40 30 20 Bez bolesti ujdu jakoukoliv vzdálenost Bolest mi brání ujít více než 1,0 km Bolest mi brání ujít více než 0,5 km Mohu chodit pouze o holi Jsem upoután na lůžko Jsem upoután na lůžko, ale nemá to souvislost s operací páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy Otázka č. 14: Chůze? Chůze Tab. 14.: Respondenti podle zvládání chůze Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Bez bolesti ujdu jakoukoliv vzdálenost 4 25 12 30 16 29 Bolest mi brání ujít více než 1,0 km 0 0 12 30 12 21 Bolest mi brání ujít více než 0,5 km 8 50 8 20 16 29 Mohu chodit pouze o holi 4 25 8 20 12 21 Jsem upoután na lůžko 0 0 0 0 0 0 Jsem upoután na lůžko, ale nemá to souvislost s operací 0 0 0 0 0 0 páteře Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) 4 respondenti (25%) bez bolesti ujdou jakoukoliv vzdálenost, 8 respondentům (50%) bolest brání ujít víc než 0,5 km, 4 respondenti (25%) chodí pouze o holi. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) 12 respondentek (30%) bez bolesti ujde jakoukoliv vzdálenost, 12 respondentkám (30%) bolest brání ujít víc než 1 km, 8 respondentkám (20%) bolest brání ujít víc než 0,5 km, 8 respondentek (20%) chodí pouze o holi. Vzhledem k dosaženým výsledkům by stálo za zvážení do budoucna srovnat chůzi respondentů před a po operaci a specifikovat typ operace. Obtížná chůze a chůze o holi -38-
může být zapříčiněna například stenózou páteřního kanálu, kdy obnova funkce do původního stavu je dlouhodobá. Graf 13.: Respondenti podle zvládání chůze a pohlaví Respondenti podle zvládání chůze a pohlaví 60 50 Zvládání chůze (rel.č. v %) 40 30 20 Bez bolesti ujdu jakoukoliv vzdálenost Bolest mi brání ujít více než 1,0 km Bolest mi brání ujít více než 0,5 km Mohu chodit pouze o holi Jsem upoután na lůžko Jsem upoután na lůžko, ale nemá to souvislost s operací páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy Otázka č. 15: Sezení? Sezení Tab. 15.: Respondenti podle zvládání sezení Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Mohu sedět na jákekoliv židli libovolně dlouho 4 25 8 20 12 21 Mohu sedět pouze ve svém oblíbeném křesle 0 0 4 10 4 7 libovolně dlouho Bolest mi brání sedět déle než 1,0 hod. 8 50 24 60 32 57 Bolest mi brání sedět déle než 10 min. 4 25 4 10 8 14 Bolest mi úplně znemožňuje sezení 0 0 0 0 0 0 Nemohu sedět, ale nemá to souvislost s operací 0 0 0 0 0 0 páteře Celkem 16 100 40 100 56 100-39-
Z celkového počtu 16 respondentů (100%) mohou 4 respondenti (25%) sedět na jakékoliv židli libovolně dlouho, 8 respondentům (50%) brání bolest sedět déle než 1hod., 4 respondentům (25%) brání bolest sedět déle jak 10 minut. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) 8 respondentek (20%) zvládne sedět na jakékoliv židli libovolně dlouho, 4 respondentky (10%) mohou sedět libovolně dlouho pouze ve svém oblíbeném křesle, 24 respondentkám 60%) brání bolest sedět déle než 1hod., 4 respondentkám (10%) brání bolest sedět déle jak 10 minut. Sezení, obzvlášť dlouhodobé se po operaci páteře pro velkou zátěž bederního úseku nedoporučuje. Proto mě nepřekvapilo, že většině respondentů bolest brání v dlouhodobějším sezení. Graf 14.: Respondenti podle zvládání sezení a pohlaví Respondenti podle zvládání sezení a pohlaví 70 60 Zvládání sezení (rel.č. v %) 50 40 30 20 Mohu sedět na jákekoliv židli libovolně dlouho Mohu sedět pouze ve svém oblíbeném křesle libovolně dlouho Bolest mi brání sedět déle než 1,0 hod. Bolest mi brání sedět déle než 10 min. Bolest mi úplně znemožňuje sezení Nemohu sedět, ale nemá to souvislost s operací páteře 10 0 Pohlaví -40-
Otázka č. 16: Stání? Tab. 16.: Respondenti podle zvládání stání Stání Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Mohu stát libovolně dlouho bez bolesti 4 25 8 20 12 21 Mohu stát libovolně dlouho s bolestí 0 0 4 10 4 7 Kvůli bolesti nemohu stát déle než 1,0 hod. 4 25 12 30 16 29 Kvůli bolesti nemohu stát déle než 10 min. 8 50 8 20 16 29 Pro bolest nemohu stát 0 0 0 0 0 0 Nemohu stát, ale nemá to souvislost s operací páteře 0 0 8 20 8 14 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) mohou 4 respondenti (25%) stát libovolně dlouho bez bolesti, 4 respondenti (25%) pro bolest nezvládnou stát déle než 1 hodinu a 8 respondentů (50%) nemůže pro bolest stát déle než 10 minut. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) 8 respondentek (20%) zvládne stát libovolně dlouho bez bolesti, 4 respondentky (10%) mohou stát libovolně dlouho s bolestí, 12 respondentek (30%) pro bolest nezvládne stát déle než 1 hodinu, 8 respondentek (20%) nemůže pro bolest stát déle než 10 minut a 8 respondentek (20%) nezvládne stát, ale nemá to souvislost s operací páteře. Zde se stejně jako v předchozí otázce ukazuje že jednostranná zátěž, jíž dlouhodobé stání nepochybně je, je pro operovanou páteř naprosto nevhodná. Graf 15.: Respondenti podle zvládání stání a pohlaví Respondenti podle zvládání stání a pohlaví 60 50 Zvládání stání (rel.č. v %) 40 30 20 Mohu stát libovolně dlouho bez bolesti Mohu stát libovolně dlouho s bolestí Kvůli bolesti nemohu stát déle než 1,0 hod. Kvůli bolesti nemohu stát déle než 10 min. Pro bolest nemohu stát Nemohu stát, ale nemá to souvislost s operací páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy -41-
Otázka č. 17: Spánek? Spánek Tab. 17.: Respondenti podle průběhu spánku Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Spím dobře, bez bolesti 0 0 20 50 20 36 Spím jen po užití léků 4 25 12 30 16 29 Po užití léku spím méně než 6 hod. 8 50 8 20 16 29 Kvůli bolesti vůbec nespím 0 0 0 0 0 0 Nemohu spát, ale nemá to souvislost s operací páteře 4 25 0 0 4 7 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) spí 4 respondenti (25%) pouze po užití léků, 8 respondentů (50%) spí po užití léků méně než 6 hodin a 4 respondenti (25%) nemohou spát, ale nemá to souvislost s operací páteře. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) spí 20 respondentek (50%) dobře bez bolesti i bez léků, 12 respondentek (30%) spí pouze po užití léků a 8 respondentek (20%) spí po užití léků méně než 6 hodin. Zde bych předpokládala,že bolest po operaci páteře se zobrazí i v kvalitě spánku. Graf 16.: Respondenti podle průběhu spánku a pohlaví Respondenti podle průběhu spánku a pohlaví 60 50 Průběh spánku (rel.č. v %) 40 30 20 Spím dobře, bez bolesti Spím jen po užití léků Po užití léku spím méně než 6 hod. Kvůli bolesti vůbec nespím Nemohu spát, ale nemá to souvislost s operací páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy -42-
Otázka č. 18: Sexuální život? Tab. 18.: Sexuální život Respondenti podle sexuálního života Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Je normální 4 25 16 40 20 36 Je normální, ale bolestivý 0 0 0 0 0 0 Je kvůli bolesti velmi omezen 8 50 12 30 20 36 Bolest mi úplně brání vést sexuální život 0 0 0 0 0 0 Změny nesouvisí s operací páteře 4 25 12 30 16 29 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) hodnotí 4 respondenti (25%) sexuální život jako normální, u 8 respondentů (50%) je sexuální život pro bolest velmi omezen a u 4 respondentů (25%) změny nesouvisí s operací páteře. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) hodnotí 16 respondentek (40%) sexuální život jako normální, u 12 respondentek (30%) je sexuální život pro bolest velmi omezen a u 12 respondentek (30%) změny nesouvisí s operací páteře. Graf 17.: Respondenti podle sexuálního života a pohlaví Respondenti podle sexuálního života a pohlaví 60 50 Sexuální život (rel.č. v %) 40 30 20 Je normální Je normální, ale bolestivý Je kvůli bolesti velmi omezen Bolest mi úplně brání vést sexuální život Změny nesouvisí s operací páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy -43-
Otázka č. 19: Společenský život? Tab. 19.: Společenský život Respondenti podle jejich společenského života Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Je normální 4 25 12 30 16 29 Bolest ho výrazně neovlivňuje s vyjímkou náročnějších aktivit např. 0 0 4 10 4 7 tanec Nechodím do společnosti tak často jako dříve 12 75 16 40 28 50 Bolest mi zcela znemožňuje žít společenským životem 0 0 8 20 8 14 Změny nesouvisí s operací páteře 0 0 0 0 0 0 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) 4 respondenti (25%) hodnotí společenský život jako normální, 12 respondentů (75%) nechodí do společnosti tak často jako dříve. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) jich 12 (30%) hodnotí společenský život jako normální, 4 respondentky (10%) bolest společenský život výrazně neovlivňuje, 16 respondentek (40%) nechodí do společnosti tak často jako dříve a 8 respondentkám (20%) bolest zcela brání žít společenským životem. Zde obě skupiny téměř shodně dokazují, že společenský život je fyzicky náročnou aktivitou zvláště po takovém zákroku, jako je operace na páteři. Graf 18.: Respondenti podle jejich společenského života a pohlaví Respondenti podle jejich společenského života a pohlaví 80 70 60 Společenský život (rel.č. v %) 50 40 30 Je normální Bolest ho výrazně neovlivňuje s vyjímkou náročnějších aktivit např. tanec Nechodím do společnosti tak často jako dříve Bolest mi zcela znemožňuje žít společenským životem Změny nesouvisí s operací páteře 20 10 0 Muži Pohlaví Ženy -44-
Otázka č. 20: Cestování? Cestování Tab. 20.: Respondenti podle možností cestovat Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Mohu cestovat kamkoliv bez bolesti 4 25 12 30 16 29 Mohu cestovat kamkoliv s bolestí 0 0 4 10 4 7 Kvůli bolesti zvládnu pouze cesty kratší než 1,0 8 50 12 30 20 36 hod. Nepodnikám jiné cesty než k lékaři nebo do 4 25 12 30 16 29 nemocnice Změny nesouvisí s operací páteře 0 0 0 0 0 0 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) uvádí 4 respondenti (25%), že mohou cestovat kamkoliv bez bolesti, 8 respondentů (50%) zvládne pouze cesty kratší než 1 hodina a 4 respondenti (25%) nepodnikají jiné cesty než k lékaři. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) uvádí 12 respondentek (30%), že mohou cestovat kamkoliv bez bolesti, 4 respondentky (10%) mohou cestovat kamkoliv s bolestí, 12 respondentek (30%) zvládne pouze cesty kratší než 1 hodinu a 12 respondentek (30%) nepodnikají jiné cesty než k lékaři. Zde se opět shodně ukazuje,že cestování je také velice náročnou aktivitou. Bohužel jsem nespecifikovala dopravní prostředek a způsob cestování-např.s přestávkami na protáhnutí každých 20km, takže představy respondentů se zajisté vzájemně hodně liší. Graf 19.: Respondenti podle možnosti cestovat a pohlaví Respondenti podle možností cestovat a pohlaví 60 50 Cestování (rel.č. v %) 40 30 20 Mohu cestovat kamkoliv bez bolesti Mohu cestovat kamkoliv s bolestí Kvůli bolesti zvládnu pouze cesty kratší než 1,0 hod. Nepodnikám jiné cesty než k lékaři nebo do nemocnice Změny nesouvisí s operací páteře 10 0 Muži Pohlaví Ženy -45-
Otázka č. 21: Domníváte se, že vás nemoc změnila? Tab. 21.: Respondenti podle vlivu nemoci na změnu osobnosti Domníváte se, že vás nemoc změnila? Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Ano 12 75 8 20 20 36 Spíše ano 4 25 20 50 24 43 Spíše ne 0 0 0 0 0 0 Ne 0 0 12 30 12 21 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) se 12 respondentů (75%) domnívá, že je nemoc změnila, 4 respondenti (25%) volí odpověď spíše ano. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) se 8 respondentek (20%) domnívá, že je nemoc změnila, 20 respondentek (25%) volí odpověď spíše ano, 12 respondentek (30%) je přesvědčeno, že je nemoc nezměnila. Jsem přesvědčena, že každého člověka, který prodělal jakýkoliv zákrok, či vážné onemocnění, tato situace změní. Potvrdil to i výsledek mého šetření. Respondenti, kteří uvádějí jako odpověď ne si, dle mého názoru změnu nepřipouští. Graf 20.: Respondenti podle vlivu nemoci na změnu osobnosti a pohlaví Respondenti podle vlivu nemoci na změnu osobnosti a podle pohlaví 80 70 60 Změna osobnosti (rel.č. v %) 50 40 30 Ano Spíše ano Spíše ne Ne 20 10 0 Muži Pohlaví Ženy -46-
Otázka č. 22: Domníváte se, že se v důsledku vašeho onemocnění změnil váš partnerský život? Tab. 22.: Respondenti podle vlivu nemoci na partnerský život Domníváte se, že se v důsledku vašeho Muži Ženy Celkem onemocnění změnil váš Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. partnerský život? Ano 4 25 12 30 16 29 Spíše ano 4 25 4 10 8 14 Spíše ne 8 50 4 10 12 21 Ne 0 0 20 50 20 36 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) se 4 respondenti (25%) domnívají, že se v důsledku onemocnění změnil jejich partnerský život, 4 respondenti (25%) se přiklánějí k odpovědi spíše ano a 8 respondentů (50%) se domnívá, že se jejich partnerský život spíše nezměnil. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) se 12 respondentek ( 30%) domnívá, že se v důsledku onemocnění změnil jejich partnerský život, 4 respondentky (10%) se přiklánějí k odpovědi spíše ano, 4 respondentky (10%) se domnívá, že se jejich partnerský život spíše nezměnil a 20 respondentek (50%) je přesvědčeno, že se jejich partnerský život nezměnil. I v této otázce jsou odpovědi obou souborů téměř shodné. Myslím si, že změna v partnerském životě se odvíjí od jednotlivých osobností respondentů i jejich partnerů. Graf 21.: Respondenti podle vlivu nemoci na partnerský život a pohlaví Respondenti podle vlivu nemoci na partnerský život a podle pohlaví 60 50 Partnerský život (rel.č. v %) 40 30 20 Ano Spíše ano Spíše ne Ne 10 0 Muži Pohlaví Ženy -47-
Otázka č. 23: Zhoršila se v důsledku onemocnění vaše finanční situace? Tab. 23.: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich finanční stav Zhoršila se v důsledku onemocnění vaše finanční situace? Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Ano 4 25 8 20 12 21 Spíše ano 0 0 4 10 4 7 Spíše ne 8 50 4 10 12 21 Ne 4 25 24 60 28 50 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) se 4 respondentům (25%) zhoršila finanční situace v důsledku onemocnění, 8 respondentům (50%) spíše ne a 4 respondentům (25%) se finanční situace nezhoršila. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) se 8 respondentkám (20%) zhoršila finanční situace v důsledku onemocnění, 4 respondentkám (10%) spíše ano, 4 respondentkám (10%) spíše ne a 24 respondentkám (60%) se finanční situace nezhoršila. Pouze třetině respondentek a čtvrtině respondentů se zhoršila jejich finanční situace v důsledku onemocnění. Zde jsem předpokládala podstatně větší číslo. Tento výsledek bude pravděpodobně způsoben tím, že většina respondentů byla před i po operaci v invalidním důchodu, takže se pro ně vlastně nic nezměnilo. Graf 22.: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich finanční situaci a pohlaví Respondenti podle vlivu nemoci na jejich finanční situaci a podle pohlaví 70 60 Vliv na finanční situaci (rel.č. v %) 50 40 30 20 Ano Spíše ano Spíše ne Ne 10 0 Muži Pohlaví Ženy -48-
Otázka č. 24: Změnily se v důsledku vašeho onemocnění zájmy a aktivity ve volném čase? Tab. 24.: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich aktivity Změnily se v důsledku vašeho onemocnění Muži Ženy Celkem zájmy a aktivity ve Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. volném čase? Ano 8 50 24 60 32 57 Spíše ano 4 25 4 10 8 14 Spíše ne 0 0 4 10 4 7 Ne 4 25 8 20 12 21 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) se 8 respondentům (50%) změnily aktivity a zájmy ve volném čase, 4 respondenti (25%) uvádějí odpověď spíše ano a 4 respondenti (25%) volí odpověď ne. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) se 24 respondentkám (60%) změnily aktivity a zájmy ve volném čase, 4 respondentky ( 10%) uvádějí odpověď spíše ano, 4 respondentky (10%) volí odpověď spíše ne a 8 respondentek (20%) udává nezměněné aktivity. U této otázky mě překvapily odpovědi o nezměněných aktivitách, neboť jsem předpokládala, že změna režimu a aktivit půjdou ruku v ruce. Vzhledem k různorodosti aktivit, které jsem v otázce přímo nespecifikovala se mi i nezměněné aktivity jeví jako dobře vysvětlitelné. Pokud totiž aktivita neomezuje, či nepoškozuje respondenta a jeho operovanou páteř,není zajisté důvod ji měnit. Graf 23.: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich aktivity a pohlaví Respondenti podle vlivu nemoci na jejich aktivity a podle pohlaví 70 60 50 Vliv na aktivity (rel.č. v %) 40 30 20 Ano Spíše ano Spíše ne Ne 10 0 Muži Pohlaví Ženy -49-
Otázka č. 25: Jak hodnotíte kvalitu života vy sám nyní? Tab. 25.: Respondenti podle vlastního hodnocení života Jak hodnotíte kvalitu života vy sám nyní? Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Nemůže být lepší 0 0 4 10 4 7 Z větší částí spokojen 4 25 12 30 16 29 Spokojen 4 25 20 50 24 43 Z větší částí nespokojen 8 50 4 10 12 21 Nemůže být horší 0 0 0 0 0 0 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) hodnotí kvalitu života 4 respondenti (25%) z větší části spokojen, 4 respondenti (25%) spokojen a 8 respondentů (50%) z větší části nespokojen. Z celkového počtu 40 respondentek (100%) hodnotí kvalitu života 4 respondentky (10%), že nemůže být lepší, 12 respondentek (30%) je z větší části spokojeno, 20 respondentek (50%) je spokojeno a 4 respondentky (10%) z větší části nespokojeny. U těchto odpovědí mě překvapilo příznivé hodnocení, vzhledem k předcházející odpovědi ohledně bolesti, stání a sezení, jak velké procento hodnotí kvalitu života pozitivně. Výsledek je pravděpodobně ovlivněn tím, co si který jedinec pod pojmem kvalita života představí. Graf 24.: Respondenti podle vlastního hodnocení života a pohlaví Respondenti podle vlastního hodnocení života a podle pohlaví 60 50 Hodnocení života (rel.č. v %) 40 30 20 Nemůže být lepší Z větší částí spokojen Spokojen Z větší částí nespokojen Nemůže být horší 10 0 Muži Pohlaví Ženy -50-
Otázka č. 26: Prodělal jste nějaké další onemocnění? Tab. 26.: Prodělal jste nějaké další onemocnění? Respondenti podle dalšího prodělaného onemocnění Muži Ženy Celkem Abs. č. Rel č. Abs. č. Rel. č. Abs. č. Rel. č. Ne 16 100 24 60 40 71 Cévní mozkovou příhodu 0 0 0 0 0 0 Infarkt myokardu 0 0 4 10 4 7 Úraz nebo onemocnění pohybového aparátu 0 0 0 0 0 0 Jiné ( astma, hypertenze, AP,... ) 0 0 12 30 12 21 Celkem 16 100 40 100 56 100 Z celkového počtu 16 respondentů (100%) 16 respondentů (100%) neprodělalo žádné další vážné onemocnění Z celkového počtu 40 respondentek (100%) 24 respondentek (60%) neprodělalo žádné onemocnění, 4 respondentky (10%) prodělaly infarkt myokardu a 12 respondentek (30%) má jiné onemocnění hypertenze, astma, angina pectoris. Tuto otázku jsem zařadila proto, aby bylo možné posoudit, zda není v souboru někdo s narušenou mobilitou například po cévní mozkové příhodě. Graf 25.: Respondenti podle dalšího prodělaného onemocnění a pohlaví Respondenti podle dalšího prodělaného onemocnění a podle pohlaví 120 100 Prodělané onemocnění (rel.č. v %) 80 60 40 Ne Cévní mozkovou příhodu Infarkt myokardu Úraz nebo onemocnění pohybového aparátu Jiné ( astma, hypertenze, AP,... ) 20 0 Muži Pohlaví Ženy -51-
3.4 Diskuse Po vyhodnocení a zpracování výzkumu bych ráda vyjádřila své názory a okomentovala získané výsledky. Při výběru tématu práce jsem předpokládala, že budu mít srovnání mnou dosažených výsledků s prací staršího data. Bohužel jsem zjistila, že práce na toto téma nejsou publikované. Řeší se pouze efekt léčby, kvalita instrumentace či počet komplikací, ale subjektivní kvalita života respondenta zhodnocena nebyla. Proto jsem se rozhodla srovnat mezi sebou soubor odpovědí respondentů mužů a žen. Z provedeného výzkumu vyplývá, že operaci bederní páteře absolvuje výrazně vyšší procento žen 71 % než mužů 29 %. Toto vysoké číslo může být dáno větší dispozicí k degenerativnímu postižení, přičemž pravděpodobně má vliv i role ženy a hlavně matky. Nejvyšší počet respondentů byl produktivního věku, zahrnuje 25 % dotazovaných mužů a 30 % žen ve věku 31-40 let a taktéž 30 % žen a 25 % mužů seniorů nad 61 let. Souvisí to s opotřebením páteře, které se počíná rozvíjet po 30. roce věku. U druhé skupiny nad 61 let předpokládám stenózu páteřního kanálu v důsledku dlouhodobého procesu degenerace. Výrazný rozdíl je u mužů, kdy 50 % respondentů je ve věku 41-50 let. Vzhledem k tomu, že ostatní věková rozmezí jsou vyrovnaná, přičítám toto těžší fyzické práci mužů, kdy již pro bolest nelze udržet stejné životní tempo a zátěž, proto se rozhodnou pro operační řešení. Nejvíce respondentů - žen bylo operováno před 0-3 měsíci 40 %. Toto číslo bude pravděpodobně dáno větším počtem rozdaných dotazníků na standardních odděleních a omezením ambulantního provozu v čase předvánočním, tedy v době distribuce dotazníku. Většina respondentů žen - 80 % žije podle mého průzkumu ve městě. Na vesnici žije 20 % respondentek. Mužů žije 50 % na vesnici i ve městě. Tuto otázku jsem pokládala záměrně. Předpokládala jsem totiž, že ve městě je mnohem více příležitostí a nabídek práce pro klienty částečně invalidní a se změněnou pracovní schopností. Tento předpoklad se mi nepotvrdil, neboť celý soubor mužů je po operaci v plném invalidním důchodu, což přikládám těžké fyzické práci, kterou nelze po operaci vykonávat. Vliv může mít také neochota změnit zaměstnání, či nedostatečná důvěra ve své schopnosti v novém oboru. Naproti tomu většina žen se vrátila do svého původního zaměstnání, buď -52-
na plný nebo zkrácený úvazek, pouze nepatrné procento žen zůstalo nezaměstnaných. Tento rozdíl přičítám odlišnému vzdělání a charakteru práce. V průzkumu nejvyššího dosaženého vzdělání bylo zjištěno, že mezi nejčastěji uvedené dokončené vzdělání patří vyučený/á zahrnuje 50 % respondentů mužů i žen a dále středoškolské vzdělání s maturitou s 50 % respondentů žen a 25 % mužů.. Myslím si, že velký vliv na onemocnění páteře bude mít pravděpodobně těžká fyzická práce u vyučených a s největší pravděpodobností jednostranná zátěž u středoškoláků např. sedavé zaměstnání. U mužů převládá vzdělání základní a vyučen, u žen středoškolské vzdělání s maturitou. Při zjišťování současného rodinného stavu byla předpokládána nezastupitelná opora a péče rodiny. Vzhledem ke specifickému pooperačnímu režimu se klient, alespoň v prvních měsících po operaci, stává na pomoci rodiny téměř závislý. Ať už se jedná o naložení bandáží, obutí ponožek či zajištění většího nákupu. Předpokládala jsem, že čím více sezdaných, tím lépe bude subjektivně hodnocena kvalita života jak ji vidí klient. Proto bylo zkoumáno, jaké rodinné zázemí respondenti uvedou, nejvíce 50 % respondentů žije v manželství, shodně oba soubory, muži i ženy. Co se týká zaměstnání před operací pracovalo na plný úvazek 25 % respondentů a 50% respondentek. Zajímalo mě, kolik respondentů řeší nejprve bolesti páteře posudkově tj. invalidní důchod a operace následuje, až když je nevyhnutelná a kolik respondentů přichází k operaci přímo z pracovního procesu. Také mě zajímalo kolik respondentů bude schopno se po operaci do pracovního procesu vrátit. V souboru mužů zůstává všech 100% po operaci v důchodu, v souboru žen se 30% vrací na své původní místo, 10% z žen, které před operací pracovaly nastupuje do původního pracovního zařazení na zkrácený úvazek a 10% je nezaměstnaných. Z respondentek, které pracují si 80 % může v zaměstnání kdykoliv změnit polohu, což je důležitý faktor pro úspěšnost léčby bederní páteře. Po operaci 100 % respondentů a 50 % respondentek nevykonává žádnou práci. V důsledku změn režimu po operaci byl nejčastěji uváděn odchod do plného invalidního důchodu a to především u mužů v 50 %. Zde opět vidím souvislost s charakterem práce. Vzhledem k současné nabídce práce na částečný úvazek se mi 50 % jeví jako poměrně vysoké číslo. Vzhledem k tomu, že jsem nehodnotila důvod odchodu do důchodu, zda je hlavním faktorem špatný fyzický stav, či neochota životní změny v souvislosti se zaměstnáním nebo nedostatečná nabídka pracovních příležitostí, mohu o -53-
důvodech invalidity pouze spekulovat. Musím vzít v úvahu i přísnost posudkových komisí a proto se přikláním k názoru, že zásadní roli hraje fyzický stav po operaci páteře. Bolest bez užití léků toleruje 50 % respondentů žen, což je poměrně vysoké číslo vzhledem k tomu, že 40 % respondentek je 0-3 měsíce od operace. Naopak v souboru mužů netoleruje bolest bez užití léků nikdo. Tento zajímavý výsledek mi pouze potvrdil, že muži obecně hůře snášejí bolest. 25 % respondentů a 60 % respondentek zvládá každodenní úkony bez pomoci druhé osoby, což svědčí, když přihlédneme k počtu respondentek, které jsou do 3 měsíců od operace o důležitosti časné rehabilitace. Ve srovnání souboru mužů a žen mi nezbývá, než vidět větší snahu o samostatnost a nezávislost u žen. Největší počet respondentů 75 % mužů a 60 % žen zvládá zvedání pouze lehčích předmětů, což se mi jeví vzhledem k největšímu počtu respondentů časně od operace, v souladu se správným pooperačním režimem. Chůzi zvládá bez bolesti 25 % respondentů mužů a 30 % žen, stejnému počtu 50 % respondentů mužů i žen bolest brání ujít více jak 0,5-1km. Může to být dáno časností od operace a taktéž vyšším věkem respondentů, či stenózou páteřního kanálu, kdy návrat správné motoriky trvá delší dobu. 75 % respondentů mužů a 70 % žen bolest brání sedět déle než 1 hodinu, což je pochopitelné, neboť se po operaci bederní páteře sezení vzhledem k vysoké zátěži páteře nedoporučuje. 25 % respondentů mužů a 30 % žen nemůže stát déle než 1 hodinu a 50 % mužů a 20 % žen nevydrží stát déle jak 10 minut. Vzhledem k tomu, že se po operaci nedoporučuje jednostranná zátěž, čímž stání bezesporu je, jsou tyto výsledky příznivé. Největší počet 50 % respondentů žen, spí dobře bez užití léků. Dalších 50 % žen a 75 % mužů spí pouze po užití léků, což je dle mého názoru způsobeno bolestivostí. Sexuální život hodnotí 25 % respondentů mužů a 40 % žen jako normální, 50 % respondentů mužů a 30 % žen má sexuální život kvůli bolesti velmi omezen. Zde můžeme opět vidět vliv krátké doby od operace, ale také vyššího věku respondentů a menší důležitosti sexuálního života pro jejich soužití. Největší část respondentů 75 % mužů a 40 % žen hodnotí společenský život tak, že do společnosti nechodí tolik, jako dříve. Může to být vlivem délky respondentů od operace, stejně tak i nemožnosti změny polohy ve společnosti (např. divadlo, koncerty) nebo náročností (např. tanec). -54-
Cestování hodnotilo 50 % respondentů mužů a 30 % žen tak, že pro bolest zvládne pouze cesty kratší než 1 hodinu. Vzhledem k tomu, že jsem bohužel otázku blíže nespecifikovala, abych zohlednila dopravní prostředek a styl jízdy, je tento výsledek pochopitelný. Předpokládám totiž, že většina respondentů by si například vlakem na cestu delší jak 1 hodinu netroufla. Odlišné by mohly být výsledky např. při cestování osobním automobilem jako spolujezdec, kdy je možné kdykoliv cestu přerušit a změnit polohu. 100 % respondentů mužů a 70 % žen se domnívá, že je nemoc změnila. Zde se mi tato čísla jeví jako optimální výsledek. Změna může být chápána v souvislosti se šetřením páteře a lehčím režimem než před operací nebo také odlišným přístupem k sobě samému a kladení většího důrazu na svoje zdraví.. Partnerský život hodnotí jako změněný 50 % mužů a 40 % žen. Zde jsem otázku podrobněji nespecifikovala, lze jen obtížně předpokládat, v čem respondenti vidí změnu. Na otázku omezení zájmů a aktivit ve volném čase odpovědělo shodně 75 % mužů a 70% dotázaných žen. Takový výsledek je v důsledku změny režimu po operaci páteře očekávaný a pochopitelný. Předpokládala jsem, že se v důsledku onemocnění zhoršila většině klientů finanční situace. 75 % respondentů mužů a 70 % žen uvedlo nezhoršenou finanční situaci. Myslím,že je to dáno tím, že u většiny respondentů se situace nijak dramaticky nezměnila muži zůstali nadále v invalidním důchodu a většina žen se vrátila do svého původního zaměstnání. Kvalitu života hodnotí překvapivě 50 % mužů a 80 % žen spokojen. Vzhledem k výsledkům u předchozích odpovědí bych byla očekávala určitě nižší míru spokojenosti s celkovou kvalitou života. 100 % respondentů a 60 % žen neprodělalo závažné nebo chronické onemocnění, které by mohlo mít vliv na hodnocení kvality života. Cílem šetření tedy bylo zjistit, jak klienti po operaci degenerativního onemocnění bederní páteře hodnotí kvalitu svého života v oblasti pracovní, sociální, rodinné, partnerské a zájmové činnosti a také z hlediska soběstačnosti, pohybu a hlavně bolesti. -55-
Hypotéza č. 1 Předpokládala jsem, že 70 % pacientů bude mít nižší spokojenost v celkové fyzické soběstačnosti. Každodenní úkony zvládá bez pomoci plných 25 % respondentů mužů a 60 % žen, ale delší chůzi pro bolest nezvládne 75 % respondentů mužů a 70 % žen, sezení delší než 1 hodinu nezvládá 75 % respondentů mužů a 70 % žen a stání 75% respondentů mužů a 50% žen. Sexuální život je pro bolest velmi omezen u 50% respondentů-mužů a 30 % žen, cestování nezvládne 75 % pacientů mužů a 60 % žen.. Subjektivně vnímaná nespokojenost v oblastech samostatného pohybu a také sexuálního života znamená pro jejich nositele prokazatelně nižší kvalitu života a do budoucna může být zdrojem frustrací. Tato hypotéza byla v práci potvrzena. Hypotéza č. 2 Předpokládala jsem, že 70 % respondentů má pro bolest nižší kvalitu života. Bolest po operaci více či méně reagující na léky udává 75 % respondentů mužů a 50 % žen. Bolest ovlivňující každodenní úkony je individuální. U chůze ovlivňuje75 % respondentů-mužů a 70 % žen, u sezení 75 % mužů a 70 % žen a u stání 75 % mužů a 50 % žen. Předpokládala jsem, že takto vysoká procenta bolesti při základních úkonech moji hypotézu podpoří. Překvapivé pro mě však bylo subjektivní hodnocení kvality života respondenty. Při subjektivním hodnocení kvality života po operaci udává spokojenost 50 % respondentů mužů a 80% žen. Vyplývá z toho, že každodenní a stálá bolest není pro respondenty zásadním určujícím kritériem kvality života, jak jsem předpokládala. Proto tato hypotéza byla potvrzena jen částečně. Hypotéza č. 3 Předpokládala jsem, že 90 % dotazovaných nebude zaměstnaných. Naopak u zaměstnaných byla očekávána spokojenost s charakterem práce. 100 % dotazovaných mužů a 30 % žen je v invalidním důchodě, 10 % žen je v částečném invalidním důchodě, 10 % žen je nezaměstnaných, 10 % žen v pracovní neschopnosti a pouze 40% žen je zaměstnaných, z toho 30% na plný úvazek. Ti, kteří pracují jsou převážně spokojeni s charakterem práce. Finanční situaci označila většina respondentů jako dobrou. Tato hypotéza byla potvrzena pouze částečně. -56-
4. ZÁVĚR Bakalářská práce byla věnována tomu, jak klienti po operaci bederní páteře hodnotí kvalitu svého života. Velká část práce byla zaměřena na jejich hodnotový systém, kde přední místo zaujímá rodinný život, zaměstnání, koníčci a hlavně život bez bolesti. Průměrný věk postižených se ukazuje také jako závažný údaj. Ztráty pro rodinu a společnost jsou v případě invalidity po operaci páteře nevyčíslitelné. Z těchto čísel plyne nutnost edukace v rámci prevence vzniku degenerativního postižení. Výrazně nižší spokojenost byla zaznamenána v oblasti aktivit a změny osobnosti po operaci páteře. Položka práce předpokládá zlepšení situace v oblasti pracovního uplatnění pro pacienty po operaci páteře se změněnou zátěží organismu. Oblast fyzická soběstačnost ukazuje důležitost časné rehabilitace po operacích páteře. Cílem mého průzkumného šetření bylo zhodnotit, jak hodnotí respondenti změny po operaci páteře. Můj předpoklad o zhoršené kvalitě života se potvrdil. Vliv na výsledek této práce může mít i největší počet respondentů časně po operaci páteře. Pokud bych hodnotila tyto výsledky jako průkazné, tak vzhledem k předpokladu, že velká část respondentů přistoupí na operaci až v okamžiku, kdy se bolest již stává neúnosnou, nejeví se operace páteře jako nejideálnější řešení. Zajisté by bylo vhodné provést průzkumné šetření, z jakého důvodu není kvalita života po operaci páteře lepší, zda se zde projevuje Failed Back Surgery Syndrom nebo nesprávný režim po operaci páteře, kdy si respondenti neuvědomí, že omezení jsou trvalá a při pooperačním ústupu potíží se navrací k původnímu stylu života, či zda mají vliv i jiné faktory. Zajímavé by bylo zhodnotit rovněž přímé srovnání všech úkonů tj. bolesti, samostatnosti, apod. Bezprostředně před operací a za určitou, předem danou dobu, po zákroku na páteři. Předpokládám, že více vypovídající by byl i vzorek stejného počtu mužů a žen. Přesto, že indikační kritéria pro operační řešení degenerativního postižení páteře jsou velice přísně stanovena a klienti individuálně posuzováni, není mnohdy ani operace optimálním řešením. V každém případě je, alespoň v současnosti řešením konečným. Proto se mi jeví optimální zaměřit se na včasnou prevenci a cílenou rehabilitaci. -57-
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENY [1] DEGENERATIVNÍ ONEMOCNĚNÍ PÁTEŔE dostupné na www.zdravarodina.cz/med/med0302/med0328 [2] DUNGL,Pavel. Ortopedie1.vydání.Praha:Grada Publishing,a.s,2005 1273s ISBN 80-247-0550-8 [3] FARMAKOTERAPIE-BOLESTI ZAD-DIAGNOSTIKA A LÉĆBA dostupné na www.farmakoterapie.cz/cz/clanektisk/55 [4] CHIRURGIE-CHIRURGIE PÁTEŘE A MÍCHY 2007 dostupné na info@vnl.xf.cz [5] CHALOUPKA,Richard.ROUBALOVÁ,Jana.KRBEC,Martin,REPKO,Martin.PÁ TKOVÁ.Jana, Vybrané kapitoly z LTV ve spondylochirurgii,idvzp Brno 2003,186s,57-851-03 [6] IVANOVÁ, Kateřina; JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemná práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením.olomouc: LF UP, 2005.96 s. ISBN 80-244- 0992-5. [7] KOUDELA, Karel. Ortopedie.1.vydání.Praha:Karolinum,2004 281s ISBN 80-246-0654-2 [8] MODERNÍ OPERACE VRACEJÍ PÁTEŘI ZDRAVÍ 2004 dostupné na www.aplikace.homolka.cz/hnncz/tk_pater.php [9] MÜLLER,Ivan.Ortopedie pro zdravotní sestry.1.vydání.brno:idvzp [10] PETEROVÁ, Věra. Páteř a mícha I. Vydání, Praha: Galén. 2005. 188 s. ISBN 80-7262-336-2 [11] SOSNA,Antonín.VAVŘÍK,Pavel.KRBEC,Martin.POKORNÝ,David.Základy ortopedie1.vydání.praha:triton,2001 175s ISBN 80-7254-202-8 [12] WENDSCHE, Peter. Poranění páteře a míchy. I. vydání, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 1993. 83 s. ISBN 80-7013-159-4. [13] WWW.nemlib.cz/web/index.php?menu=1_33_12_57-58-
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Radka Bayerová Instituce: Název práce: Vedoucí práce: Katedra ošetřovatelství LF Masarykovy university v Brně Kvalita života po operaci degenerativního onemocnění páteře Mgr. Renata Živorová Počet stran: 71 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: Bolest páteře Operace páteře Kvalita života Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice kvality života pacientů po operaci bederní páteře. Chtěla jsem zjistit, jak operace páteře ovlivňuje kvalitu života mužů a žen. Zjistit, jakým způsobem pečovat a které oblasti jsou klíčové pro pacienty po operaci bederní páteře. -59-
ABSTRACT Author s Name School Radka Bayerová Masaryk University Brno, Faculty of Medicine, Department of Nursing, Czech Republic Title Consultant Quality of life after operation for degenerative disease of lumbar spine Renata Živorová, Mgr Number of Pages 71 Number of Annexes 2 Year of Defense 2008 Key Words Pain lumbal spine Operation by lumbal spine Quality of life My Bachelor paper was devoted to the problems with quality of life by patients after the operation of the lumbar spine. I wanted to find, how can the operation of the spine influence quality of life by men and women and which method can be used for care and which key are domains for patients after lumbar spine operation. -60-
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Respondenti podle pohlaví... 25 Tab. 2: Respondenti podle věku... 26 Tab. 3: Respondenti podle doby od operace. 27 Tab. 4: Respondenti podle bydliště.. 28 Tab. 5: Respondenti podle vzdělání. 29 Tab. 6: Respondenti podle rodinného stavu. 30 Tab. 7: Respondenti podle zaměstnání před operací... 31 Tab. 8: Respondenti podle zaměstnání po operaci... 32 Tab. 9: Respondenti podle typu zaměstnání. 33 Tab. 10: Respondenti podle zaměstnání po operaci... 34 Tab. 11: Respondenti podle intenzity bolesti bederní páteře.. 35 Tab. 12: Respondenti podle zvládání každodenních úkonů... 36 Tab. 13: Respondenti podle možnosti zvedání břemen.. 37 Tab. 14: Respondenti podle zvládání chůze... 38 Tab. 15: Respondenti podle zvládání sezení... 39 Tab. 16: Respondenti podle zvládání stání. 41 Tab. 17: Respondenti podle průběhu spánku.. 42 Tab. 18: Respondenti podle sexuálního života... 43 Tab. 19: Respondenti podle jejich společenského života... 44 Tab. 20: Respondenti podle možností cestovat.. 45 Tab. 21: Respondenti podle vlivu nemoci na změnu osobnosti. 46 Tab. 22: Respondenti podle vlivu nemoci na partnerský život.. 47 Tab. 23: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich finanční stav.. 48 Tab. 24: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich aktivity.. 49 Tab. 25: Respondenti podle vlastního hodnocení života 50 Tab. 26: Respondenti podle dalšího prodělaného onemocnění.. 51-61-
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Respondenti podle pohlaví a pohlaví...... 26 Graf 2: Respondenti podle věku a pohlaví.... 27 Graf 3: Respondenti podle doby od operace a pohlaví. 28 Graf 4: Respondenti podle bydliště a pohlaví.. 29 Graf 5: Respondenti podle vzdělání a pohlaví. 30 Graf 6: Respondenti podle rodinného stavu a pohlaví.... 31 Graf 7: Respondenti podle zaměstnání před operací a pohlaví...... 33 Graf 8: Respondenti podle zaměstnání po operaci a pohlaví... 33 Graf 9: Respondenti podle typu zaměstnání a pohlaví.... 34 Graf 10: Respondenti podle zaměstnání po operaci a pohlaví... 35 Graf 11: Respondenti podle intenzity bolesti bederní páteře a pohlaví..... 36 Graf 12: Respondenti podle zvládání každodenních úkonů a pohlaví... 38 Graf 13: Respondenti podle možnosti zvedání břemen a pohlaví..... 39 Graf 14: Respondenti podle zvládání chůze a pohlaví...... 40 Graf 15: Respondenti podle zvládání sezení a pohlaví..... 41 Graf 16: Respondenti podle zvládání stání a pohlaví.... 42 Graf 17: Respondenti podle průběhu spánku a pohlaví..... 43 Graf 18: Respondenti podle sexuálního života a pohlaví...... 44 Graf 19: Respondenti podle jejich společenského života a pohlaví..... 45 Graf 20: Respondenti podle možností cestovat a pohlaví.. 46 Graf 21: Respondenti podle vlivu nemoci na změnu osobnosti a pohlaví.. 47 Graf 22: Respondenti podle vlivu nemoci na partnerský život a pohlaví... 48 Graf 23: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich finanční stav a pohlaví.. 49 Graf 24: Respondenti podle vlivu nemoci na jejich aktivity a pohlaví..... 50 Graf 25: Respondenti podle vlastního hodnocení života a pohlaví... 51-62-
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Zkratky použité v textu: Abs. č. - absolutní četnost Rel. č. - relativní četnost -63-
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Žádost o umožnění otazníkové akce...... 65 Příloha č. 2: Dotazník..... 66-64-
PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1.: ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ DOTAZNÍKOVÉ AKCE -65-