Analytický podklad 1.2: Pracovněprávní situace cizinců v ČR

Analytický podklad 1.2: Pracovněprávní situace cizinců v ČR 1. Shrnutí V České republice v současnosti pobývá déle než 90 dní asi 440 000 cizincůa cizinek. Z nich je přibližněpolovina v zaměstnaneckém poměru, dalších 83 000 je OSVČ. Žen-zaměstnankyňje pouze asi 76 000. Více než dvětřetiny cizinců-zaměstnancůpochází ze zemí EU (především Slovenska), mezi cizinci-živnostníky však představují občané EU méněnež jednu třetinu. Z hlediska právního postavení existuje významný rozdíl mezi občany zemí EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou z hlediska zaměstnanosti ve stejném právním postavení jako občané ČR, a občany třetích zemí. Mezi těmi mají srovnatelné postavení s občany ČR a EU pouze ti, kterým byl v ČR udělen trvalý pobyt. Stejněse pohlíží na osoby, jimž byla udělena některá z forem mezinárodní ochrany. Ostatní musí zásadněžádat o povolení k zaměstnání a nemají ani nárok na podporu v nezaměstnanosti. Povolení jsou vázána na konkrétní pracovní místo a omezenou dobu, v první řaděmají být cizinci obsazována místa, která nelze obsadit občany ČR či EU. Problematická je situace z hlediska zdravotního pojištění cizinců. Každý v ČR pobývající cizinec musí být zdravotněpojištěn, avšak na veřejném zdravotním pojištění nemohou být účastni občané zemí mimo EU, kteří jsou OSVČ, rodinnými příslušníky apod. Ti jsou tedy nuceni uzavírat komerční pojištění, které garantuje nižší standard služeb, v některých případech dokonce pojišťovny odmítají zcela pojistit děti cizinek. Dalším dlouhodobým problémem je pracovní vykořisťování cizinců, kterého významněpřibývalo zejména v letech hospodářské krize. 2. Právní základ a. Úvod Pracovněprávní vztahy mezi cizincem a tuzemským zaměstnavatelem se řídí především zákoníkem práce a souvisejícími předpisy obdobně, jak je tomu i u zaměstnanců- občanůčr. Zákoník práce však v těchto případech umožňuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravit odchylněpodle právních předpisůo mezinárodním právu soukromém. Zákon o zaměstnanosti dále stanoví, že cizinci mohou být zaměstnáni na území ČR za předpokladu, že obdrželi povolení k zaměstnání, pokud jsou tato povolení podle zákona o zaměstnanosti potřebná, a povolení k pobytu, nebo obdrželi zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Výkon práce cizinci vysílanými na území ČR zahraničním zaměstnavatelem za účelem plnění smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou se řídí obvykle právem země, ve které má zahraniční zaměstnavatel své sídlo. Výkon práce může být zahájen za předpokladu, že cizinec obdržel povolení k zaměstnání a povolení k pobytu (jedná se o zaměstnaneckou kartu

ve smyslu 42g odst. 3 pobytového zákona, která slouží pouze jako povolení k dlouhodobému 1 pobytu na území ČR). b. Občané EU, Občané EHP a Švýcarska Občané členských státůevropské unie a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Stejné právní postavení jako občané České republiky mají též občané Norska, Lichtenštejnska a Islandu, patřící do EHP, jejich rodinní příslušníci a dále občané Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník nepotřebuje pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na státní příslušnost rozumí jeho manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základěprávních předpisůčlenského státu, jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí, dále pak závislí příbuzní ve vzestupné řaděobčana EU/EHP a Švýcarska a jeho manžela/manželky nebo registrovaného partnera/partnerky. Za rodinného příslušníka občana EU/EHP a Švýcarska se považuje i cizinec, který příslušným orgánům Ministerstva vnitra hodnověrným způsobem doloží, že má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti. Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, může vstoupit na trh práce bez povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, pokud obdrží od Ministerstva vnitra povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka Evropské unie, nebo se prokáže dokladem o podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného 2 příslušníka občana Evropské unie na území ČR. c. Právní postavení občanůtřetích zemí Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako občané České republiky, tzn. při výběru zaměstnání nejsou omezováni s výjimkou některých povolání, kde se podle platných právních předpisůvyžaduje státní občanství. Na osoby, jimž byl udělen azyl, se pohlíží jako na osoby, kterým byl udělen trvalý pobyt. Pro účely zaměstnání se stejněpohlíží také na osoby, kteří požívají doplňkové nebo dočasné ochrany podle 3 azylového zákona. d. Povolení k zaměstnání O povolení k zaměstnání může požádat cizinec, který chce být zaměstnán na území ČR a jedná se o sezónní práce 1 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_moznosti 2 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/zz_eu_prav_postaveni 3 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_vymezeni_pojmu

plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání; zaměstnání na časověvymezené období za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace (tzv. stáž) na dobu nejdéle 6 měsíců, toto období může být prodlouženo příležitostné a časověomezené zaměstnání osob do 26 let věku v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programůpro mládež, již se Česká republika zúčastní; vyhlášenou mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a pokud tato smlouva pro cizince stanoví podmínku mít povolení k zaměstnání; držitele víza nebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu podle pobytového zákona; žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnůza účelem strpění pobytu podle zákona o azylu, nejdříve však po uplynutí 12 měsícůode dne podání žádosti o udělení azylu (podle připravované novely se tato lhůta zkracuje na 6 měsíců) ; vyslání cizince na území ČR zahraničním zaměstnavatelem na základěsmlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou k plnění úkolůz této smlouvy vyplývající; 4 krátkodobé zaměstnání do tří měsíců. Žadatelé o mezinárodní ochranu zároveňspadají do kategorie osob, jimž je povolení k zaměstnání 5 vydáváno bez ohledu na situaci na trhu práce. Podle nověschválené právní úpravy bude doba, po které budou žadatelé o mezinárodní ochranu připuštěni na trh práce, zkrácena z 6 12 na 6-9 měsíců. e. Zaměstnanecké karty pro cizince v České republice Zaměstnanecká karta vydaná Českou republikou je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky. Zaměstnanecká karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Cizinec, který má zaměstnaneckou kartu, je oprávněn pobývat na území České republiky a pracovat na určeném pracovním místě, a případnětoto místo se souhlasem odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra změnit nebo pracovat na dalším místěči u dalšího zaměstnavatele. Pro vydání zaměstnanecké karty je nezbytná pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvěbudoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtěuzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy a týdenní pracovní doba bude činit nejméně15 hodin. Platnost zaměstnanecké karty je na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě, nejdéle však na 2 roky. 4 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_zamest_ciz 5 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_zvlastni 6 http://zpravy.aktualne.cz/domaci/poslanci schvalili zmeny pro migranty praci ziskaji rychleji/r~733a17ec68e011e5 99c80025900fea04/

Zaměstnanecká karta je určena pro cizince, ze zemí, které nejsou členy Evropské unie a na které se nevztahuje některá z výjimek podle zákona o zaměstnanosti (mj. trvalý pobyt na území ČR; udělení azylu nebo doplňkové ochrany ; výkonní umělci, akademičtí pracovníci, sportovci, 7 studenti... ), nebo kteří jsou povinni mít povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti. Zaměstnanecká karta se vydává na konkrétní volné pracovní místo v České republice. Místa určená pro zaměstnanecké karty jsou zejména ta, která se nedaří obsadit pracovníky z České 8 republiky nebo EU. f. Modré karty pro cizince v České republice Modrá karta vydaná Českou republikou je povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Modrá karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Cizinec, který má modrou kartu, je oprávněn pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na které byla modrá karta vydána, a případnětoto místo za definovaných podmínek změnit. Modrá karta se vydává pracovníkům s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, kteří mají pracovní smlouvu nejméněna dobu jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a sjednanou hrubou měsíční nebo roční mzdu, jejíž výše odpovídá alespoň1,5-násobku průměrné hrubé roční mzdy v ČR. Platnost modré karty je na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvěplus 3 měsíce, nejdéle však na 2 roky. Modrá karta usnadní přístup na trh práce cizincům, kteří mají vyšší kvalifikaci, po které je v České republice poptávka. Je požadováno minimálněukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň3 roky. Modrá karta je určena pro cizince, ze zemí, které nejsou členy Evropské unie a na které se nevztahuje některá z výjimek uvedených v zákoněo zaměstnanosti. Modrá karta se vydává na konkrétní volné pracovní místo v České republice. Místa určena pro modré karty jsou zejména ta, která se nedaří obsadit pracovníky z 9 České republiky nebo EU. g. Zdravotní pojištění Každý cizinec, který chce pobývat v ČR, musí být zdravotněpojištěn a hradit zdravotní pojištění. V systému veřejného zdravotního pojištění jsou účastni: občané ČR s pobytem v ČR cizinci s trvalým pobytem v ČR cizinci, kteří jsou zaměstnanci firmy se sídlem v ČR žadatelé o mezinárodní ochranu azylanti, osoby, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana, v některých případech i cizinci s vízem strpění pobytu 7 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_zvlastni#kdynepov 8 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zamka/ciz#coje 9 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#coje

Do systému veřejného zdravotního pojištění vstoupí osoba podáním žádosti o mezinárodní ochranu, udělením azylu nebo doplňkové ochrany, obdržením trvalého pobytu v ČR, dnem kdy se stane zaměstnancem firmy v ČR nebo narozením pokud se narodí osobě, jež má v ČR 10 trvalý pobyt. Pokud patříte do systému veřejného ZP, můžete si vybrat pojišťovnu. Za žadatele o mezinárodní ochranu platí zdravotní pojištění stát. Osoby, jimž byla přiznána mezinárodní ochrana, si mohou svobodnězvolit zdravotní pojišťovnu. O tom, kdo je plátcem pojistného za tyto osoby, se rozhoduje podle toho, zda jde o zaměstnance, osobu samostatněvýdělečněčinnou nebo o osobu, za kterou platí zdravotní pojištění stát, resp. 11 zda jde o samoplátce. Cizinci, kteří nespadají do výše uvedených kategorií (OSVČ, cizinci a cizinky pobírající 12 nemocenské dávky či rodičovský příspěvek ) musí uzavírat komerční zdravotní pojištění, které nepokrývá veškerou potřebnou péči. Komerční zdravotní pojišťovny zejména pak 13 odmítají pojistit děti cizinek, které se narodily s vrozenou vadou. Tato praxe je dlouhodoběkritizována zelenými, stejnějako nevládními organizacemi pracujícími s migranty. Vláda se však většímu zapojení cizincůdo veřejného zdravotího pojištění dlouhodoběbrání a argumentuje ekonomickými důvody. Pakliže by se veřejné zdravotní pojištění mohlo vztahovat všechny cizince pobývající v zemi déle než jeden rok, jak navrhuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty, dotkla by se změna maximálně80 000 lidí. Aktuální novela cizineckého zákona podle zástupcůnevládních 14 organizací stávající situaci ještězhorší. h. Podpora v nezaměstnanosti Na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok cizinci s dlouhodobým pobytem. Za podmínek stejných jako občané ČR mají nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze cizinci s trvalým pobytem ( stejněse pohlíží na osoby, jimž byl udělen azyl) a osoby s udělenou doplňkovou ochranou, tzn. pakliže v posledních dvou letech byli alespoň12 měsíců zaměstnáni nebo vykonávali jinou činnost při které platili důchodové pojištění a nebyl s 15 nimi rozvázán pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance. 10 http://www.migrace.com/cs/poradna/informace pro cizince/cizinci ze zemi mimo eu/zdravotni pojisteni 3 11 http://www.mighealth.net/cz/index.php/n%c3%a1roky_uprchl%c3%adk%c5%af_a_azylant%c5%af_na_zdra votn%c3%ad_p%c3%a9%c4%8di 12 http://www.mesec.cz/clanky/zdravotni pojisteni cizincu kdo komercni a kdo ziska verejne/ 13 http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/na zdravotni pojisteni nemaji narok deti cizincu/ 14 http://domaci.ihned.cz/c1 64805980 neziskove organizace kritizuji podminky zdravotniho pojisteni cizincu pojisto vny maji navrch rikaji 15 http://www.cicpraha.org/cs/pro verejnost/zakladni informace o imigraci v cr/otazky a odpovedi o cizincich v cr.ht ml. Kritika stávajícího systému:

3. Statistiky V roce 2013 žilo v ČR 237 000 cizinců, kterým byl udělen trvalý pobyt a přibližně203 tisíc cizincůa cizinek s přiznaným dlouhodobým pobytem delším 90 dnů. Od roku 2008 je počet cizincůtakto pobývajících v ČR prakticky konstantní. Pokud jde o cizince evidované úřady práce, bohužel MPSV tuto statistiku od r. 2012 nezveřejňuje. Víme tak pouze, že v roce 2011 pobývalo v ČR 218 000 cizincůevidovaných úřady práce, tj. v postavení zaměstnanců. K roku 2014 v ČR navíc žilo 83 500 cizincůs platným živnostenským oprávněním (pokles o 10 000 oproti roku 2011). Budeme-li vycházet z údajůo zaměstnanosti cizincůplatných ke konci roku 2011, zjistíme, že mezi bezmála 218 000 cizincův pracovním poměru v ČR bylo pouze 76 500 žen. Občané EU představovali více než 2/3 všech cizinců-zaměstnanců(154 500, z toho 50 500 žen). Téměřpolovina všech pracujících cizincůje občany Slovenska (106 500, z toho 38 500 žen). Následuje Ukrajina (35 000, z toho 15 000 žen), Polsko (19 500, 5 000 žen), Bulharsko (7 000, 2 100 žen), Rumunsko (6 400, 1 500 žen), Rusko (3 900, 2 200 žen) Německo (3 200, 650 žen), Mongolsko (2 800, 1 600 žen), Vietnam (2 800, 1 000 žen), Moldavsko (2 600, 1 100 žen) a Spojené království (2 600, 450 žen). Pokud jde o státy, ze kterých v současnosti přichází do ČR a EU jako takové největší množství žadatelůo mezinárodní ochranu, pracovalo v ČR ke konci roku 2011 kroměobčanůukrajiny, Ruska a Vietnamu 96 občanůkuby, 106 občanůsýrie, 129 občanůkosova, 416 občanůarménie, 1129 občanůběloruska, 59 občanůafghánistánu, 72 občanůiráku, 100 občanůnigérie, 128 občanůpákistánu. Ve vztahu k cizincům-podnikatelům jsou dostupné statistiky za rok 2014. Z celkového počtu 83 500 s platným živnostenským oprávněním bylo necelých 26 000 občany EU (13 500 pocházelo ze Slovenska, 3 000 z Německa, 2 000 z Polska, 1 400 z Bulharska, 1 300 ze Spojeného království). Pokud jde o občany třetích zemí, nejvíce jsou zastoupeny Vietnam a Ukrajina (ca. 24 000), s velkým odstupem následuje Rusko (2 000) a USA (1 000). 4. Pracovní vykořisťování cizinců V ČR je každoročněodhaleno několik případůpracovního vykořisťování cizinců, které v některých případech dosahuje charakteru obchodování s lidmi za účelem nucené práce. To se neděje zdaleka jen v kontextu poskytování sexuálních služeb. Obětmi jsou obvykle cizinci přicházející z Asie, postsovětských zemí, ale i nových státůeu. Medializovány byly http://migraceonline.cz/cz/e knihovna/otevreny dopis k tematu vykoristovani cizincu statem a socialnich prav prac ovnich migrantu a migrantek dle smernice eu o

16 zejména kauzy cizinců pracovně vykořisťovaných v lesnictví a zemědělství. Problematikou se dlouhodobězabývá organiace La Strada, která poukazuje na jednotlivé 17 případy a zároveňse snaží o koncepční řešení problému. Zpracovali: Eva Bartáková, Tomáš Jungwirth 16 http://www.lidovky.cz/vykoristovani cizinci otrocili i ve statnich lesich pce /zpravy domov.aspx?c=a110228_100 002_ln_domov_mev 17 Více viz http://www.migraceonline.cz/cz/e knihovna/v poslednim roce padly tri rozsudky za pracovni vykoristovani nejencizincu, http://zpravy.aktualne.cz/domaci/la strada kvuli krizi kvete vykoristovani lidi v praci/r~i:article:777764/, http://www.rmv.cz/cz/detail clanku/pracovni vykoristovani cizincu v ceske republice/#.vkhiqdkrqdu