Anotace Pracovní list zaměřený na rozbor textu B. Němcové, zopakování informací z daného historicko-společenského období, práce s pojmy z oblasti lexikologie, morfologie, syntaxe, sémantiky, literární teorie Autor Mgr. Petra Hrnčířová Období tvorby Leden 2013 Obory Tematická oblast Střední vzdělání s MZ, nástavbové studium 2. ročník Literární výchova Božena Němcová Klíčové pojmy Formu užité češtiny, zastaralé výrazy, zeměpisné názvy, popisný postup, vlastní jména, cizí slova, přímá řeč, citoslovce, typ vypravěče, charakteristika, přirovnání, věty oznamovací, věty zvolací Druh učebního materiálu Cílová skupina Věková skupina Pracovní list Žák 15-20 let
BOŽENA NĚMCOVÁ V ZÁMKU A PODZÁMČÍ pracovní list Pán ze Springenfeldu platil za honetního kavalíra a paninu krásu, dobrý vkus, vtip a bůh zná, co všecko vychvalovali do nebes. - Paní ze Springenfeldu nebyla paní nehezká, ale že se zdála hezčí, než byla, k tomu hlavně přispívala její komorná, mamsel Sára. - Ale také jí mnoho platu dávat musela na rok a mnoho darů, aby si ji udržela; jen tímto lákadlem dostala ji od hraběnky jedné, která měla pověst nejelegantnější dámy hlavního města - a u níž byla Sára jen druhou panskou a ne velmi dobře placená, ale zato řeklo se: je u hraběnky - a proto se zdráhala vstoupit do služby k novopečené šlechtičně. - Peníze ale srdce její hrdé obměkčily. Mamsel Sára byla paninou důvěrnicí, a když řekla Sára: Tak by to mělo být, tak jsme to měli v našem zámku" (to myslila svoji předešlou paní), tu to hned paní ze Springenfeldu nechala udělat, jak Sára řekla, aby vše bylo jako u hraběnky. - Jedenkráte řekla Sára: Psíčka by měla mít vaše milost. Měli jsme u nás (to jest u hraběnky) také jednoho, dostali jsme ho z Anglicka - ach, rozkošný můj Joli - nemohu naň zapomenout!"
Úkoly: 1. Zasaďte tvorbu B. Němcové do kontextu vývoje české literatury v kterém historickém období BN tvoří svá díla, znáte další díla této autorky? 2. Víte nějaké údaje o životě BN? 3. Na základě ukázky definujte literární formu. 4. Na úryvku ukažte a určete literární druh. 5. Stručně popište ústřední zápletku díla. 6. Charakterizujte literární žánr. 7. Charakterizujte postavy vystupující ve výňatku. 8. Myslíte, že je téma tohoto díla stále ještě aktuální? 9. V textu najděte a uveďte příklady: a. Formu užité češtiny b. Zastaralé výrazy c. Zeměpisné názvy d. Popisný postup e. Vlastní jména f. Cizí slova g. Přímá řeč h. Citoslovce i. Typ vypravěče j. Charakteristika k. Přirovnání l. Věty oznamovací m. Věty zvolací
Řešení: - zasadit tvorbu B. Němcové do kontextu vývoje české literatury Tvoří v posledním období NO a v jejím díle se objevují realistické tendence - charakterizovat literární žánr Povídka Němcová vyniká mistrným vypravěčským talentem. Svou rozsáhlou znalost lidového jazyka v této povídce využívá jako uměleckého prostředku při rozdílné charakterizaci osob a jejich řeči. Tak např. rozhovor vdovy Karáskové s dětmi působí velmi mírně a citlivě, naopak dialog komorné Sáry a sluhy Jacquese je povrchní a frázovitý. - popsat ústřední zápletku díla Povídka popisuje rozmařilý život bohatých lidí na zámku a nuznou existenci chudých lidí v podzámčí. Kontrast bohatství a bídy spisovatelka vyhrocuje do podoby sobeckosti zbohatlíků a hlubokého lidství obyčejných lidí. V duchu realismu vykresluje stav společnosti 1. pol. 19. stol. Na některé dobové sociální otázky pohlíží idealisticky, např. v případě postavy paní Skočdopolové připouští proměnu sobeckého zbohatlíka v lidsky srdečného člověka. Povídka popisuje rozmařilý život bohatých lidí na zámku a nuznou existenci chudých lidí v podzámčí. Kontrast bohatství a bídy spisovatelka vyhrocuje do podoby sobeckosti zbohatlíků a hlubokého lidství obyčejných lidí. V duchu realismu vykresluje stav společnosti 1. pol. 19. stol. Na některé dobové sociální otázky pohlíží idealisticky, např. v případě postavy paní Skočdopolové připouští proměnu sobeckého zbohatlíka v lidsky srdečného člověka. Děj je umístěn do okolí Nymburka, do doby autorčiny současnosti. Základním kompozičním principem je kontrast. Pomocí něj Němcová vyděluje dvě roviny vyprávění, z nichž jedna se odehrává na zámku a druhá v podzámčí. Nejprve popisuje finanční rozmařilost paní von Springenfeld. V protikladu k bezstarostnému zámeckému životu je postavena bídná situace vdovy Karáskové se dvěma dětmi, která z nedostatku obživy s menším dítětem umírá a starší Vojtěch zůstává sirotkem. S lidským pochopením se jej ujme krejčí Sýkora, vychovávající již pět svých dětí. Dvě dějové linie se protnou v situaci, kdy Vojtěch najde zatoulaného zámeckého psíka Joliho a za odměnu je přijat na zámek jako adoptovaný syn. K dějově vyhrocenému konfliktu dochází v okamžiku, kdy paní von Springenfeld odhalí přetvářku komorné Sáry a zdravotně se zhroutí. Sáru nechá vyhodit a formou fyzického uzdravení se promění i její charakter. Z dříve rozmařilé a sobecké paní se stane dobrosrdečná žena, která napraví všechny své dřívější prohřešky. Odcestuje pak s manželem a částí služebnictva do Itálie. Otevřený závěr povídky naznačuje, že Němcové šlo o přeměnu této postavy, nikoli o dokončení osudů dalších postav. - charakterizovat postavy vystupující ve výňatku V povídce je významně zastoupeno více postav, nevystupuje zde pouze jeden hlavní hrdina. Už titul díla napovídá vydělení postav podle odlišného prostředí, v němž žijí. Manželé Skočdopolovi představují typ zbohatlých maloměšťáků, kteří se snaží za každou cenu vyrovnat se postavení rodové šlechty. Koupí si zámek, titul,,von Springenfeld, a zvláště paní Skočdopolová napodobuje šlechtické noblesní chování s rozmařilým způsobem života. Výraznými negativními
postavami jsou komorná Sára a sluha Jacques, kteří se chtějí za každou cenu obohatit ve vlastní prospěch. Kladné postavy ze zámeckého prostředí tvoří milostná dvojice písaře Kaliny a druhé komorné Klárky, její matka klíčnice Marjánka a další. Obyvatelé podzámčí jsou děleni na tři třídy, z nichž první tvoří bohatí měšťané, v negativních rysech maloměšťáci obdobného chování paní Skočdopolové. Němcová některé z nich velmi příznačně pojmenovává: pan Čmuchálek, Vydřihost, paní Nemastová či Zavrtalová. Kladný typ této třídy představuje postava doktora. Do druhé třídy jsou řazeni chudší řemeslníci, zastoupení významnou postavou krejčího Sýkory, a třetí tvoří ti nejchudší, konkrétně postava vdovy Karáskové a jejího syna Vojtěcha; Němcová je označuje slovem,,podruhovina. - jazykové prostředky textu - spisovná čeština - zastaralé výrazy (honetní) - zeměpisné názvy (Springfeld) - popis (nebyla paní nehezká, ale že se zdála hezčí) - vlastní jména (Sára) - cizí slova (mamsel) - přímá řeč ("Psíčka by měla mít vaše milost ) - citoslovce (ach) - er forma - próza - charakteristika (dobrý vkus, vtip a bůh zná co všecko vychvalovali do nebes.) - věty oznamovací, zvolací - přirovnání (, aby vše bylo jako u hraběnky) - posoudit aktuálnost díla v dnešní době Svou osobností a myšlenkovou hloubkou své tvorby se Němcová stala zdrojem inspirace dalších, pozdějších generací výtvarníků, hudebních skladatelů, spisovatelů a básníků, např. F. Halase, V. Dyka, J. Seiferta, J. Hory aj. Autorka sama patřila svým postavením z hlediska tehdejší společnosti mezi měšťanskou honoraci, ale její zájmy a názory se vyvíjely zcela protichůdně k myšlení maloměstských paniček. Na vlastní kůži poznala život v bídě, bez peněz a bez možnosti obstarat rodině to nejnutnější. Právě v době psaní této povídky prožívala s rodinou nejtěžší existenční krizi. Problémy existence se objevují i dnes. Zdroj.: NĚMCOVÁ,B.: V zámku a podzámčí. Praha : Mladá fronta, 1959. SANAŘ, O., KOSTKOVÁ, M.: Obsahy a rozbory děl. Třebíč : Petra Velanová, 2006. ISBN 80-902571-7-8