1
2
Vážení čtenáři a příznivci naší školy, v jarním čísle jsme se zaměřili hlavně na blížící se Velikonoce a také na akce, které nás v nejbližší době čekají. Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů a podle jejich pojetí se váží k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Svůj původ mají s největší pravděpodobností v pohanských tradicích a oslavách jara. Podle katolické tradice jsou Velikonoce vyvrcholením 40denního postního období. Jejich termín je pohyblivý a určuje se podle prvního jarního úplňku, protože slunce a měsíc měly od pradávna rozhodující vliv na určování času. Připadají na první neděli po jarním úplňku. Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Vlastním svátečním velikonočním dnům předchází šest postních týdnů a každá ze šesti nedělí má své jméno podle dříve udržovaných specifických rituálů příchodu jara: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a poslední Květná neděle. Také jednotlivé dny pašijového (svatého) týdne mají svá pojmenování. Zatímco na Modré pondělí bylo v minulosti zvykem neuklízet, o Žlutém úterý se naopak muselo uklízet. Na Škaredou středu, kdy Jidáš zradil Ježíše, pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to nezůstalo po zbytek roku. Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Jelikož se tento den traduje, že zvony odletěly do Říma, jejich zvuk na vesnicích nahradily hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst pouze zelené pokrmy. Velký pátek připomíná ukřižování Krista a ten den by se měl držet největší půst. Bílá sobota se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení a Boží hod velikonoční přináší velké hodování po dnech hladovění. Tradičními velikonočními pokrmy jsou jidáše, mazance a velikonoční beránci. 3
Tradice Velikonoce se pojí s řadou tradic, z nichž některé jsou již dávno zapomenuté a jiné se uchovaly dodnes. V české tradici se vžilo jako klíčový den oslav Velikonoc pondělí po Božím hodu velikonočním, které se označuje jako Červené pondělí. Podle zvyků muži pomocí pomlázek, tatarů či žil šlehají ženy, aby neuschly. Ty je mohou na oplátku polévat vodou (k tomuto účelu dříve v některých oblastech sloužil následující den, takzvané odplatné úterý, kdy děvčata oplácela pomlázkou hochům). Dívky obvykle hochy obdarovávají zdobenými vajíčky. Odpradávna se lidé snažili přenést různými způsoby i do svých domovů, například v podobě obilí zasazeného v miskách a talířích. Zvykem bývalo také nosit do kostela vrbové a lískové proutky a pučící jívové větve - kočičky - které si lidé ozdobené a posvěcené vystavovali doma za svatými obrázky. Pomlázka Pomlázka je svazek různého počtu vrbových proutků spletených tradičním způsobem a ozdobených barevnými pentlemi. Její počátky sahají minimálně do středověku, kdy se o ní zmiňuje pražský kazatel Konrád Waldhauser, žijící ve 14. století. Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomlazovat a šlehání dívek má symbolizovat předání svěžesti mladých jarních prutů. V Česku a na Slovensku má pomlázka mnoho jmenných ekvivalentů podle regionální závislosti: dynovačka, binovačka, hodovačka, karabáč, koleda, mrskačka, šlehačka, šmerkust, tatar, žíla a mnoho dalších. Velikonoce v cizině Ve většině zemí západní Evropy a v USA se praktikuje schovávání sladkostí a drobností na zahradě, kde je děti hledají. Ve Finsku chodí koledovat děti převlečené za čarodějnice, v Norsku se o svátcích vžila tématika vražd, takže televize vysílají detektivky a v novinách vycházejí články, v nichž čtenáři hledají pachatele. V některých zemích, jako jsou například Filipíny, jsou Velikonoce spjaté s krvavými průvody. Ve státech Střední a Jižní Ameriky se konají rozsáhlá procesí za mohutné účasti 4
věřících. V Rusku se slaví Velikonoce se zpožděním, protože se pravoslavná církev drží starého juliánského kalendáře. Jak o Velikonocích nepřibrat Velikonoční svátky jsou, podobně jako ty vánoční, velkou zatěžkávací zkouškou pro náš organismus. Stoly se prohýbají jídlem a pitím. Lákají nás nejen barevná vajíčka, ale také velikonoční beránek, mazanec, či nádivka. Přitom právě velikonoční svátky mohou být dobrou příležitostí, jak svůj jídelníček ozdravit. Na jaře se začíná objevovat více druhů zeleniny a také zelené natě, které přinášejí do výživy člověka řadu důležitých látek. I proto je možné připravit tradiční velikonoční pokrmy tak, aby neutrpěla štíhlá linie a abychom vylepšili své stravování. Velikonoční vajíčka Ačkoli vejce bývají často zatracovaná, není potřeba z nich mít strach. A to ani kvůli cholesterolu. S vejci se to má totiž trochu jinak. Tuk, který je v nich obsažený (zejména ve žloutku), je tvořen převážně prospěšnými nenasycenými mastnými kyselinami. Vejce, především bílek, je také skvělým zdrojem kvalitních bílkovin. Vejce jsou také bohatá na mnohé vitamíny a minerální látky. Z vitamínů rozpustných v tucích jsou ve významném množství zastoupeny vitamíny A, D a E. Z vitamínů rozpustných ve vodě se jedná zejména o vitamín B2, B6 a B12. Z minerálních látek je ve vejcích obsažen hlavně selen, fosfor a železo, ve žloutku se nachází zinek a vápník. Ti, kdo se léčí s vysokou hladinou cholesterolu nebo dodržují redukční režim, by měli upřednostňovat bílky. Velikonoční nádivka Do tradiční velikonoční nádivky neodmyslitelně patří zelené natě. Zelené natě jsou bohaté především na vitamín A a C, ve významném množství je zastoupen i vápník a železo. Využitelnost těchto minerálních látek je však nízká. Zelené natě se hodí i k ochucení tvarohových pomazánek, polévek, k posypání na chléb, do zapékaných jídel apod. 5
Sladká výslužka K Velikonocům patří také dorty a další sladké pečivo. Pro letošní rok si zapovězte dorty s máslovým krémem a vyzkoušejte piškotový dort s pudinkovým krémem, ovocem a želatinou nebo tvarohový dort s ovocem. Pro koledníky namísto bonbonů a lízátek připravte perníčky z celozrnné mouky. Inspirace jídelníčkem našich předků Pokud patříte mezi ty, kteří rádi zkouší něco nového, můžete se inspirovat jídelníčkem našich předků a zařadit do svého jídelníčku naklíčené luštěniny a obiloviny. Příkladem takového pokrmu je pučálka a pražmo. A nakonec několik receptíků pro inspiraci. Velikonoční nádivka Pučálka se připravuje z naklíčeného hrachu, který se pak opraží na malém množství másla a ochutí solí a pepřem. Možností je i sladká varianta s cukrem a skořicí. Pražma se připravuje stejným způsobem, ale jako surovina se používají naklíčená obilná zrna. Suroviny: 500 g uzeného vepřového (nejlépe krkovička), 6 rohlíků nebo housek, 6 vajec, 200 ml mléka, hrst mladých kopřiv, 250 g brokolice (nemusí být), 4 stroužky česneku, pepř, sůl Postup: Pečivo nakrájíme na kostičky a zalijeme je vejci, která jsme rozšlehali v mléce. Uzené a brokolici nakrájíme na kostičky stejně velké jako pečivo, přimícháme nasekané kopřivové natě, vše smícháme dohromady, osolíme, opepříme a dochutíme utřeným česnekem. Směs dobře promícháme a rozetřeme do pekáčku nebo zapékací misky. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 C nejprve přikryté 25 minut. Poté odkryjeme, zvýšíme teplotu a dalších cca 20 minut dopékáme, dokud nemá nádivka křupavou kůrčičku. Náš tip: Pro ozdobu lze do nádivky přidat vařené vejce 6
Kuřecí rolky s cuketou Suroviny: 4 vykostěná kuřecí prsíčka bez kůže, 2 malé cukety, 20 g zelených nebo černých oliv, 1/2 zelené papriky a 1/2 žluté papriky, 1 velké rajče, 1 lžíci mletého zázvoru, sůl a pepř Postup: Nakrájejte osm tenkých proužků cukety podélně. Poté osolte a opepřete kuřecí prsíčka a každé z nich vložte mezi dva plátky cukety. Srolujte a nakonec propíchněte párátkem nebo svažte potravinářskou nití. Nakrájejte papriky a rajče bez semen na malé kostičky. Poduste kuře, papriky a rajčata asi 20 až 25 minut na varné desce. Před podáváním posypte zázvorem a ozdobte olivami. Velikonoční beránek Suroviny: 180 g hrubé mouky, 4 vejce, 4 lžíce horké vody, 200 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, máslo na vymaštění a hrubou mouku na vysypání formy Postup: Žloutky ušlehejte s moučkovým cukrem do pěny a během šlehání přidávejte po lžících horkou vodu. Přisypte vanilkový cukr, po částech vmíchejte mouku a nakonec velmi zlehka i tuhý sníh z bílků. Obě poloviny formy na beránka vymastěte máslem a vysypte hrubou moukou. Těsto vlijte do formy a přiklopte. Pečte ve vyhřáté troubě na 180 C asi 45 minut. Ke konci pečení vyzkoušejte špejlí, jestli je těsto dostatečně upečené. Vyndejte z trouby a nechte trochu zchladnout. Pak opatrně vyklopte a ozdobte podle fantazie. Kdo má chuť, může beránka polít čokoládovou polevou. 7
Stránka pro šikuly 8
Sběr víček pro Vojtíška Rádi bychom touto cestou poděkovali všem, kteří se zapojili do sběru víček pro Marušku. Svým úsilím jste přispěli k nákupu speciálního přístroje, který nemocná Maruška nutně potřebovala. Vzhledem k tomu, že se tato informace velice rychle rozšířila, obrátili se na nás s prosbou o pomoc další rodiče, tentokrát pětiměsíčního Vojtíška Kvapila. Ten se od narození potýká s velkými srdečními potížemi. Sběrem víček přispějeme na rehabilitační a zdravotní pomůcky, které Vojtíšek potřebuje pro svůj další vývoj. Předem děkujeme všem, kteří se rozhodnou pomoci, víčka do školy přinesou a podpoří tak dobrou věc!!! 9
Dubnové akce Zápis do 1. ročníku Burza jarního oblečení Vinařický velikonoční jarmark Soutěž o nejhezčího velikonočního beránka Pěvecká soutěž Ostrovský skřivánek Recitační soutěž Vítáme jaro ve Vinařicích Přijímací zkoušky Zápis do 1. třídy V pátek 7. dubna měli v naší škole svůj velký den předškoláčci. Konal se totiž zápis do 1. třídy. Někteří přišli již po druhé, proto věděli, co je čeká. Jiní se sice těšili, ale u maminky a tatínka to bylo přece jen bezpečnější. Byli i tací, kteří se moc netěšili, ale když viděli, že si mohou něco pěkného vyrobit, zazpívat si, zařádit si v tělocvičně a zahrát si interaktivní pexeso, nakonec se jim úsměv na tvářičkách přece jen objevil. Děti si svůj velký den užily a všichni věříme, že se do školy budou těšit i 4. září, což bude jejich první opravdický školní den!!!! Brzy však pro všechny naše budoucí prvňáčci otevřeme kroužek Škola nanečisto, kde se budou moci seznámit s prostředím školy i svou budoucí paní učitelkou. Výherci z minulého čísla Minulé číslo učarovalo žákům 1. ročníku, kteří se s obrovským nadšením pustili do luštění. Není divu, že výherci jsou právě oni. Jmenovitě: Natálka Mišiková, Kristýnka Vodičková, Max Jelínek, Honzík Šírl, Máťa Tůma, David Sedlák, Vojta Petřík, Filip Ondek, Matěj a Honzík Neumannovi. Všem šikovným prvňáčkům gratulujeme!!!! Mámo, táto, pojď si hrát Dvě čtvrteční odpoledne byla vyhrazena pro rodiče a jejich děti. Byly připraveny stavebnice a keramika. Účast byla, hlavně na keramice, opravdu hojná. Všichni si tento den parádně užili a už nyní se těší na další. 10
Soutěž o nejhezčího beránka Škola vyhlásila pro všechny tvořivé nadšence velikonoční soutěž O nejhezčího velikonočního beránka. Své výtvory a výrobky přinesly: Eva Marie Tobiášová a její vnučka Adélka, Lenka, Anička a Jitka Burianovy a David Švejda s babičkou. Vzhledem k velice malému počtu účastníků se paní ředitelka rozhodla vyhlásit všechny zúčastněné za vítěze. Foto na stránkách školy. Doufáme, že příští rok bude účast hojnější!!!! Práce našich žáků Jsi moje hvězda, která září Daniela Čepická, 5. třída Jsi moje hvězda, která září, jsi můj život, který mě vždy rozzáří. Když vidím tvůj úsměv na tváři, připomínáš mi anděla, kterého jsem nikdy neviděla. Tvé oči se lesknou, jak hvězdy na nebi. Tajenka od Elišky Chocholaté, 3. třída Fialově kvetoucí bylina Suchá tráva Místo, kde rostou houby Jarní zvyk Je sladký a tvarohový Zvíře, které má rádo banány Co sají motýli? Místo, na kterém roste obilí Kořenová zelenina Děravý sýr 11
12
13