METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

METODIKA HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ZAJIŠTĚNÍ ANALÝZY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A PLÁNOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1, 603 00 Brno

Tento dokument vznikl v rámci projektu Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II., který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Metodika hodnocení registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji. OBSAH I. VÝCHODISKA... 5 I. 1. SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU... 6 I. 2. SLOŽENÍ KONZULTAČNÍ SKUPINY... 6 I. 3. SLOŽENÍ EXPERTNÍ SKUPINY PRO SÍŤOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI... 6 I. 4. POČTY AKTÉRŮ A PARTNERŮ VSTUPUJÍCÍCH DO EMPIRICKÝCH AKTIVIT... 6 I. 5. PODĚKOVÁNÍ... 6 II. KONTEXT... 7 III. RÁMCOVÁ DESKRIPCE STÁVAJÍCÍ SÍTĚ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI... 8 III. 1. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH SKUPIN KLIENTŮ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 9 IV. CÍLE A DŮVODY PRO HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB................ 11 IV. 1. HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA TRANSPARENTNÍ PŘEROZDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V SOCIÁLNÍ OBLASTI... 11 IV. 2. HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI... 12 V. NÁVRH ZÁKLADNÍHO MODELU HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (podle zákona č. 108/2006 Sb.)... 13 VI. KRITÉRIA HODNOCENÍ PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA KRITÉRIÍ... 14 VI. 1. SPECIFIKUM SLUŽBY... 14 VI. 2. JINÉ ZDROJE... 14 VI. 3. NÁKLADOVOST SLUŽBY... 15 VI. 4. VÝKONNOST SLUŽBY... 16 VI. 5. PROVÁZANOST A SPOLUPRÁCE... 16 VI. 6. KVALITA SLUŽBY... 16 VII. KRITÉRIA HODNOCENÍ, VSTUPNÍ INDIKÁTORY A ZPŮSOB HODNOCENÍ U JEDNOTLIVÝCH TYPŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (podle zákona č. 108/2006 Sb.)... 18 VII. 1. OSOBNÍ ASISTENCE... 18 VII. 2. PEČOVATELSKÁ SLUŽBA... 21 VII. 3. TÍSŇOVÁ PÉČE, PRŮVODCOVSKÉ A PŘEDČITATELSKÉ SLUŽBY, PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ.. 24 VII. 4. ODLEHČOVACÍ SLUŽBY... 27 VII. 5. CENTRA DENNÍCH SLUŽEB... 30 VII. 6. DENNÍ STACIONÁŘE... 33 VII. 7. TÝDENNÍ STACIONÁŘE... 36 VII. 8. DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM... 39 VII. 9. DOMOVY PRO SENIORY... 42 VII. 10. DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM... 45 VII. 11. CHRÁNĚNÁ BYDLENÍ... 48 VII. 12. RANÁ PÉČE... 51 VII. 13. TELEFONICKÁ KRIZOVÁ POMOC... 54 VII. 14. TLUMOČNICKÉ SLUŽBY... 57 VII. 15. AZYLOVÉ DOMY... 60 VII. 16. DOMY NA PŮL CESTY... 63 VII. 17. KONTAKTNÍ CENTRA... 66 VII. 18. KRIZOVÁ POMOC... 69 VII. 19. INTERVENČNÍ CENTRA... 72 VII. 20. NÍZKOPRAHOVÁ DENNÍ CENTRA... 75 3

Metodika hodnocení registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji. VII. 21. NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ... 78 VII. 22. NOCLEHÁRNY... 81 VII. 23. SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE... 84 VII. 24. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI... 87 VII. 25. SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM... 90 VII. 26. SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY... 93 VII. 27. TERAPEUTICKÉ KOMUNITY... 96 VII. 28. TERÉNNÍ PROGRAMY... 99 VII. 29. SOCIÁLNÍ REHABILITACE.............................................................. 102 VII. 30. ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ... 105 VII. VÝKLAD POJMŮ POJMOSLOVÍ... 108 IX. ORGANIZACE SBĚRU DAT OD POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, VYHODNOCOVÁNÍ A SDÍLENÍ DAT... 111 X. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY... 112 XI. PŘÍLOHY... 114 XI. 1. LEGENDA K MAPÁM... 114 XI. 2. SEZNAM MAP... 132 XI. 3. SEZNAM GRAFŮ... 132 XI. 4. SEZNAM TABULEK... 132 4

I. Východiska I. VÝCHODISKA Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá návrh metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb a její efektivní financování, který je součástí individuálního projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00052, s názvem Zajištění analýzy sítě sociálních služeb a plánování finančních prostředků na území Jihomoravského kraje, realizovaného na základě rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o poskytnutí dotace č. OPLZZ- -ZS824-39/2011 a financovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Realizační tým tvořilo celkem 17 odborníků, pracovníků a spolupracovníků společnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby v oblasti sociologických šetření a sociálních analýz od roku 1996. Návrh metodologie vychází ze zadání a zohledňuje ujednání smlouvy o dílo schválené usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 012991/12/OSV ze dne 27. 4. 2012. Tato smlouva splňuje jako právní úkon Jihomoravského kraje, schválený dne 22. 3. 2012 usnesením Rady Jihomoravského kraje č. 11481/12/R156, podmínky uvedené v ustanovení 23 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů. Metodika hodnocení registrovaných sociálních služeb mj. vychází z řady analýz a empirických šetření, které byly uskutečněny v období od července 2012 do června 2013 s využitím kombinace metodologických přístupů. Jednalo se tedy o aplikaci tzv. integrovaného metodologického přístupu. V současném sociálně vědním výzkumu se objevují dva krajní přístupy, které jsou zakotveny v protichůdných epistemologických pozicích. První je znám jako hypoteticko-deduktivní, také pozitivistický, a odpovídá kvantitativní výzkumné strategii a používání osvědčených matematicko-statistických postupů. Druhý přístup je induktivní, označovaný též jako interpretativní, a odpovídá mu kvalitativní výzkumná strategie. Jako integrovaný výzkum či integrovaná strategie se zpravidla implicitně chápe kombinace výše uvedených tradičních výzkumných strategií 1. 1 Loučková, I. (2010). Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství. Náplní jednotlivých aktivit realizovaných společností AUGUR Consulting s.r.o. ve výše uvedeném časovém období bylo mj.: I. Organizování a moderování setkávání Expertní skupiny pro síťování sociálních služeb v Jihomoravském kraji 2. II. Rešerše a analýzy sekundárních dat 3. III. Nezastupitelnou aktivitou byla realizace empirických výzkumů s využitím kvantitativních a kvalitativních metodologických postupů na dvou významných cílových skupinách poskytovatelů 4 a zadavatelů 5 sociálních služeb. IV. Metodická a poradenská činnost, jejímž cílem byl návrh modelu hodnocení registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji v návaznosti na síťování a financování sociálních služeb, zpracování námětů a podkladů pro jednání Expertní skupiny, návrhy metodiky síťování sociálních služeb v rámci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihomoravského kraje a řada dalších aktivit, které vedly k naplnění předmětu veřejné zakázky a smlouvy o dílo. Na základě výše uvedených aktivit bylo možné v úzké spolupráci se zadavatelem a členy Expertní skupiny pro síťování sociálních služeb v Jihomoravském kraji následně formulovat tento návrh metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na jejich efektivní financování a také na optimalizaci sítě sociálních služeb v Jihomoravském kraji. 2 Viz další části této zprávy (kapitola I.3.). 3 Bylo pracováno s celou řadou materiálů strategického charakteru, především se jednalo o komunitní plány sociálních služeb 21 obcí s rozšířenou působností a Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihomoravského kraje. Zohledněny byly také výsledky analýzy uživatelů sociálních služeb v 21 ORP, kterou měla možnost naše společnost uskutečnit pro Jihomoravský kraj v letech 2010 a 2011. Zohledněny byly také informace z demografické studie Jihomoravského kraje a některých ORP (obce III. typu). 4 Registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji podle zákona č. 108/2006 Sb. 5 Jednalo se o kompetentní zástupce obcí III. a II. typu z celého území Jihomoravského kraje. 5

I. Východiska I. 1. SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU Na plnění služeb veřejné zakázky se podílelo 17 odborníků se vzděláním v oborech sociologie, sociální politika a práce, politologie, ekonomie a dalších, kteří tvořili realizační tým: Mgr. Marián Svoboda, PaeDr. Miroslav Pilát, Ph.D., doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D., Mgr. Jana Žáčková, Ing. Jaroslav Pichrt, Ph.D., Mgr. Petr Stuchlík, Mgr. Irena Randulová, Mgr. Klára Dokulilová, Mgr. Zdeňka Lechnerová, Bc. Veronika Koubková, Bc. Vanda Zacharievová, Bc. Jana Dostálová, Bc. Renata Popelková, Mgr. Eva Ghisi, Bc. Gabriela Marková, Bc. Jana Toušovská, Bc. Vratislav Slavík. I. 2. SLOŽENÍ KONZULTAČNÍ SKUPINY Zadavatel projektu Jihomoravský kraj ustanovil tříčlennou konzultační skupinu, která koordinovala realizaci postupů a etap tohoto projektu. Konzultační skupinu tvořily: Mgr. Martina Blešová, PaedDr. Blanka Veškrnová a Mgr. Monika Škorpíková. V průběhu celého projektu probíhala intenzivní a velice produktivní komunikace mezi zástupci řešitelského týmu AUGUR Consulting s.r.o. a zástupkyněmi pracovní skupiny zadavatele. I. 3. SLOŽENÍ EXPERTNÍ SKUPINY PRO SÍŤOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Zadavatel projektu Jihomoravský kraj zřídil za účelem odborných konzultací projektu Expertní skupinu. Jejími členy byli: Mgr. Marek Šlapal radní Jihomoravského kraje pro sociální oblast, PhDr. Radek Suda (MPSV ČR) a PhDr. Vladana Vasková (MPSV ČR), Mgr. Martin Petřík vedoucí Odboru sociálních věcí KrÚ JMK, JUDr. Libuše Holasová vedoucí oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Mgr. Martina Blešová koordinátorka KPSS Jihomoravského kraje, Mgr. Monika Škorpíková a PaedDr. Blanka Veškrnová členky realizačního týmu tohoto výzkumného projektu, PaedDr. Jan Polák, CSc., vedoucí oddělení ekonomiky a péče o seniory a osoby se zdravotním postižením Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D., metodička komunitního plánování sociálních služeb, Ing. Jan Tuček a Vlasta Holešinská zástupci oddělení ekonomiky a kontroly Odboru sociálních věcí KrÚ Jihomoravského kraje a Mgr. Marián Svoboda vedoucí řešitelského týmu výzkumného projektu. V rámci empirického šetření bylo uskutečněno celkem 481 rozhovorů s kompetentními představiteli registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji a současně 460 registrovaných sociálních služeb poskytlo podrobná data ekonomického charakteru. V rámci všech regionů Jihomoravského kraje proběhly panelové diskuse. Devíti panelových diskusí (v sedmi okresech JMK a dvě diskuze navíc ve městě Brně z důvodu největšího zastoupení poskytovaných služeb) se zúčastnilo celkem 308 účastníků. Návazně proběhly také čtyři workshopy. Celkem se workshopů zúčastnilo 62 zástupců obcí (zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb) a zástupců významných poskytovatelů sociálních služeb. I. 5. PODĚKOVÁNÍ AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádřit poděkování členkám konzultační skupiny, zástupcům Expertní skupiny pro síťování sociálních služeb v Jihomoravském kraji, zástupcům registrovaných sociálních služeb, zástupcům zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb a všem dalším spolupracujícím osobám za vstřícný přístup při naplňování předmětu a cílů tohoto projektu. Věříme, že se prostřednictvím této metodiky dostane Jihomoravskému kraji uceleného souhrnu informací, dat, argumentů a metodických postupů umožňujícího optimální a efektivní nastavení parametrů síťování sociálních služeb s přesahem do možnosti plánování jejich transparentního financování. Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o. Mgr. Marián Svoboda ředitel AUGUR Consulting s.r.o. I. 4. POČTY AKTÉRŮ A PARTNERŮ VSTUPUJÍCÍCH DO EMPIRICKÝCH AKTIVIT Jak již uvádíme výše, vytváření metodiky pro hodnocení jednotlivých sociálních služeb byl proces, na kterém spolupracovali všichni rozhodující partneři a aktéři v sociální oblasti. 6

II. Kontext II. KONTEXT Jak již uvádíme výše, při definování sítě sociálních služeb a přípravě metodiky hodnocení sociálních služeb s přesahem do jejich efektivního financování se vycházelo mj. z procesů komunitního plánování sociálních služeb a všech stávajících přijatých strategických dokumentů Jihomoravského kraje v sociální oblasti, komunitních plánů 21 ORP a názorů všech relevantních aktérů (zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb atd.). Současně byly zohledněny všechny významné trendy v oblasti jednotlivých cílových skupin uživatelů služeb, např. demografický vývoj, stárnutí populace, ale také pramenné informace analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji a výsledky předkládaných empirických výzkumů mezi poskytovateli sociálních služeb v Jihomoravském kraji a mezi zřizovateli zadavateli sociálních služeb. Sledování dostupnosti, kvality, provázanosti, ale také nákladovosti a efektivity fungování jednotlivých sociálních služeb vycházelo mimo jiné z podrobné operacionalizace a verifikace níže uvedených obecně přijímaných parametrů. zohlednit trendy, demografický vývoj, finanční aspekty atd. Bude však potřeba pečlivě vnímat a zohledňovat dobré příklady z jiných krajů a požadavky MPSV ČR, které se budou v blízké budoucnosti dále konkretizovat a profilovat. Pro celkovou kompatibilitu metodiky síťování sociálních služeb v Jihomoravském kraji a její nadčasovost bylo nezbytné přizvat do Expertního týmu pro síťování sociálních služeb také kompetentní zástupce MPSV ČR. 1. PARAMETR POTŘEBNOSTI A GARANCE MINIMÁLNÍ SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2. PARAMETR DOSTUPNOSTI sociálních služeb 3. PARAMETR NÁKLADOVOSTI sociálních služeb 4. PARAMETR KVALITY poskytovaných sociálních služeb 5. PARAMETR PROVÁZANOSTI sociálních služeb Síť sociálních služeb Jihomoravského kraje by měla zohledňovat nejen výše uvedené základní parametry, ale také moderní principy sociální politiky, formy pomoci a poskytování služeb pokud možno v přirozeném prostředí za aktivní účasti klienta a jeho rodinných příslušníků a s možností adekvátní nabídky sociálních služeb tam, kde pomoc v přirozeném prostředí není z objektivních důvodů možná nebo rodinní příslušníci nejsou schopni beze zbytku zajistit adekvátní péči vlastním úsilím. MPSV ČR v současnosti nemá k dispozici jednotnou metodiku síťování sociálních služeb, která by byla aplikovatelná v rámci jednotlivých krajů. MPSV ČR prostřednictvím tzv. Analýzy existujících střednědobých krajských plánů rozvoje sociálních služeb uskutečnilo syntézu a kritické zhodnocení stávajících krajských dokumentů a dílčím způsobem nastínilo možné postupy včetně příkladů. Obecně však MPSV ČR nestanovilo jednoznačné postupy a návrh metodiky pro síťování v návaznosti na financování sociálních služeb. Jihomoravskému kraji se tak otevírá možnost vnést do návrhu metodiky síťování sociálních služeb v Jihomoravském kraji všechna krajská a lokální specifika, zohlednit lokální, geografické odlišnosti, místně specifické potřeby konkrétních skupin uživatelů sociálních služeb, 7

iii. Rámcová deskripce stávající sítě registrovaných sociálních služeb v jihomoravském kraji III. RÁMCOVÁ DESKRIPCE STÁVAJÍCÍ SÍTĚ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Nejčastějším způsobem konstrukce sítě sociálních služeb je postup preferovaný řadou krajů, a to je síť postavená na jednotlivých skupinách uživatelů sociálních služeb 6, k nimž jsou následně přiřazeny jednotlivé druhy služeb. Na základě studia a analýzy sekundárních podkladů (tzv. desk research) jsme identifikovali absenci přehledné strukturované podoby registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji. V následující kapitole jsme si tedy dovolili uskutečnit analýzu geografického vymezení a strukturaci sociálních služeb podle několika kritérií. 6 Cílové skupiny uživatelů sociálních služeb: Senioři Osoby se zdravotním postižením - osoby s mentálním a kombinovaným postižením - osoby se smyslovým postižením (omezení zraku a sluchu) - osoby s tělesným postižením - osoby s duševním nebo duševně chronickým onemocněním Děti, mládež a rodiny Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Východiskem je struktura služeb v členění podle zákona č. 108/2006 Sb. podle jednotlivých typů služeb. Dále pak jsou služby členěny do jednotlivých map podle geografického vymezení sídla služby. Geograficky jsme si dovolili členit jednotlivé služby do regionů (okresů). Domníváme se, že geografické začlenění registrovaných sociálních služeb do větších území (okresů) lépe vystihuje také zadání celého projektu 7. V geograficky větších celcích (v mapových podkladech) také lépe vyniknou určité dílčí disproporce rozmístění a působnosti sociálních služeb v obcích III. a II. typu a obcích menších. Jednotlivé služby jsou dále členěny podle formy poskytování (služby terénní, ambulantní, pobytové nebo kombinace těchto typů služeb) a v mapových podkladech jsou jednotlivé typy služeb barevně odlišeny 8. 7 Cílem projektu je Zajištění analýzy sítě sociálních služeb a plánování finančních prostředků na území Jihomoravského kraje. 8 Viz legenda a příloha metodiky. Tabulka č. 1: Počty registrovaných sociálních služeb podle kategorií sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Údaj k 31. 7. 2013. KATEGORIE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Počet registrovaných sociálních služeb na území JMK Služby sociální péče 279 Služby sociální prevence 183 Sociální poradenství 59 Celkem 521 Tabulka: AUGUR Consulting Tabulka č. 2: Počty registrovaných sociálních služeb podle typů sociálních služeb v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje. (Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb.) Údaj k 31. 7. 2013. OKRES SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ Blansko 28 24 3 Brno-město 105 95 38 Brno-venkov 34 6 3 Břeclav 30 11 3 Hodonín 41 23 7 Vyškov 22 11 4 Znojmo 23 15 4 Celkem 283 185 62 Tabulka: AUGUR Consulting 8

iii. Rámcová deskripce stávající sítě registrovaných sociálních služeb v jihomoravském kraji Tabulka č. 3: Počty registrovaných sociálních služeb podle formy poskytování služby v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje. (Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb). Údaj k 31. 7. 2013. OKRES AMBULANTNÍ TERÉNNÍ POBYTOVÉ Blansko 22 26 19 Brno-město 132 100 69 Brno-venkov 11 17 20 Břeclav 20 19 18 Hodonín 40 34 18 Vyškov 19 21 13 Znojmo 18 12 22 Celkem 262 229 179 Tabulka: AUGUR Consulting III. 1. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH SKUPIN KLIENTŮ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Nejvýznamněji zastoupenou cílovou skupinou, na kterou se registrované sociální služby v Jihomoravském kraji zaměřují, jsou senioři 9. Zastoupení jednotlivých cílových skupin uživatelů sociálních služeb v rámci jednotlivých forem poskytování registrovaných sociálních služeb (terénní, ambulantní a pobytové) se diferencuje 10. Názorně jsou rozdíly v zastoupení konkrétních cílových skupin uživatelů sociálních služeb mezi jednotlivými formami poskytování služeb (terénní, ambulantní, pobytové a odborná sociální poradenství) dokumentovány v následujících čtyřech grafech č. 1 4. 9 Nejde o absolutní počty uživatelů sociálních služeb, ale o počty zařízení, která své služby poskytují příslušným cílovým skupinám klientů uživatelů. 10 Datová matice (matice primárních dat) umožňuje zprostředkovat informace o cílových skupinách uživatelů také v detailnějším členění, např. za jednotlivé podskupiny poskytovatelů sociálních služeb i za konkrétní sociální služby. Graf č. 1: Zastoupení cílových skupin klientů terénní služby. Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby terénní. Mladší senioři od 64 do 79 let Starší senioři nad 80 let Osoby s tělesným postižením Osoby se smyslovým postižením - zrak Osoby se smyslovým postižením - sluch Osoby s mentálním a kombinovaným postižením, autismus Osoby s duševním onemocněním Děti a mládež do 26 let Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Osoby bez přístřeší Osoby závislé na návykových látkách Národnostní a etnické menšiny 5,1% 13,7% 12,8% 3,4% 7,7% 6,8% 29,1% 26,5% 33,3% 23,9% 62,4% 59,0% 57,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Graf: AUGUR Consulting 9

iii. Rámcová deskripce stávající sítě registrovaných sociálních služeb v jihomoravském kraji Graf č. 2: Zastoupení cílových skupin klientů ambulantní služby. Mladší senioři od 64 do 79 let Starší senioři nad 80 let Osoby s tělesným postižením Osoby se smyslovým postižením - zrak Osoby se smyslovým postižením - sluch Osoby s mentálním a kombinovaným postižením, autismus Osoby s duševním onemocněním Děti a mládež do 26 let Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Osoby bez přístřeší Osoby závislé na návykových látkách Národnostní a etnické menšiny Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby ambulantní 6,7% 8,1% 11,9% 13,3% 12,6% 11,9% 11,1% 17,0% 15,6% 14,8% 21,5% 23,0% 22,2% Graf č. 3: Zastoupení cílových skupin klientů pobytové služby. Graf: AUGUR Consulting Mladší senioři od 64 do 79 let Starší senioři nad 80 let Osoby s tělesným postižením Osoby se smyslovým postižením - zrak Osoby se smyslovým postižením - sluch Osoby s mentálním a kombinovaným postižením, autismus Osoby s duševním onemocněním Děti a mládež do 26 let Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Osoby bez přístřeší Osoby závislé na návykových látkách Národnostní a etnické menšiny Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby pobytové 4,8% 4,8% 5,5% 7,5% 6,8% 13,0% 11,6% 11,0% 16,4% 15,1% 18,5% 55,5% 54,1% Graf: AUGUR Consulting Graf č. 4: Zastoupení cílových skupin klientů odborné sociální poradenství. Jaké skupiny uživatelů službu využívají? Pouze služby odborného sociálního poradenství Mladší senioři od 64 do 79 let Starší senioři nad 80 let Osoby s tělesným postižením Osoby se smyslovým postižením - zrak Osoby se smyslovým postižením - sluch Osoby s mentálním a kombinovaným postižením, autismus Osoby s duševním onemocněním Děti a mládež do 26 let Rodiny s dětmi Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi Osoby bez přístřeší Osoby závislé na návykových látkách Národnostní a etnické menšiny 25,0% 27,1% 20,8% 18,8% 18,8% 16,7% 12,5% 18,8% 8,3% 33,3% 33,3% 35,4% 52,1% Graf: AUGUR Consulting 10

IV. Cíle a důvody pro hodnocení registrovaných sociálních služeb IV. CÍLE A DŮVODY PRO HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB IV. 1. HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA TRANSPARENTNÍ PŘEROZDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V SOCIÁLNÍ OBLASTI Existuje několik možných přístupů k průběžnému vyhodnocování pozitivních i negativních posunů s ohledem na efektivní financování sociálních služeb s přesahem do sledování nákladovosti a efektivity fungování těchto sociálních služeb. Kromě standardně využívaných postupů v oblasti řízení procesů správy a financování sítě sociálních služeb je možné využít i některé sofistikované přístupy, např. benchmarking nebo metodu BSC (balanced scorecard), případně i jiné metody nebo kombinaci metod. Tak jako se v komerční sféře přizpůsobují organizace měnícím se požadavkům trhu, tak jsou i organizace veřejné správy a samosprávy nuceny přizpůsobovat služby občanům nejen změnám legislativním, ale také změnám ve vnímání těchto služeb. Ekonomická realita na druhé straně klade jasná omezení z hlediska nákladů na jejich poskytování. Tyto poměrně složité vztahy lze jednoduše vyjádřit slovy: kvalita, nabídka, dostupnost a náklady (efektivita, zdroje financování atd.). Vyjadřujeme tím poměr mezi kvalitou služeb, jejich dostupností a náklady na jejich poskytování. V privátním sektoru existuje jedno základní měřítko úspěchu v podnikání, a tím je míra dosaženého zisku. Organizacím veřejné správy a samosprávy zbývá jediné, a to porovnat výkonnost mezi jednotlivými subjekty (registrovanými sociálními službami) na základě předem stanovených kritérií, kterým jsou přisouzeny adekvátní váhy. Tento způsob hodnocení zaručí jednotnost, transparentnost a umožní měřit pozitivní i negativní posuny u jednotlivých kritérií i v celkovém hodnocení a navíc v časové řadě 11. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu bylo navrhnout kritéria a váhy pro verifikaci a vyhodnocování relevantnosti fungování sociálních služeb. Do budoucna bude důležité klást důraz na zefektivňování činností poskytovatelů u všech typů sociálních služeb poskytovaných v Jihomoravském kraji a systematicky sledovat všechna kritéria včetně např. nákladovosti jednotlivých sociálních služeb. Je zcela legitimní, aby poskytovatel finančních prostředků vyvíjel na jednotlivé sociální služby produktivní tlak, a vytvářel tak předpo- klady pro kontrolu nákladové stránky hospodaření ze strany poskytovatelů. Předpoklady pro zavedení tohoto systémového přístupu pro hodnocení jednotlivých registrovaných sociálních služeb existují. Velmi důležitý je konsenzus na vytvoření transparentního modelu hodnocení sociálních služeb v návaznosti na přerozdělování prostředků do sociální oblasti. Z výsledků celé řady empirických šetření, která byla realizována s využitím řady metodologických postupů, vyplynulo, že téměř všichni partneři a aktéři v sociální oblasti si přejí zavedení transparentního modelu hodnocení jednotlivých sociálních služeb v návaznosti na jejich financování. Doporučujeme však sociální služby a kritéria porovnávat pouze v rámci identických typů registrovaných sociálních služeb se zohledněním specifik u každé této služby. Velmi vypovídající je pak meziroční srovnání jednotlivých ukazatelů nákladovosti a efektivity fungování konkrétní sociální služby. Doporučujeme proto každoročně sledovat a vyhodnocovat níže uvedená kritéria u jednotlivých sociálních služeb. Upozorňujeme, že jednotlivá kritéria fungování sociálních služeb nelze mezi sebou komparovat paušálně dogmaticky a vyvozovat závěry bez posouzení celé řady dalších souvisejících informací o fungování konkrétní sociální služby. Navržená Metodika tento komplex informací zohledňuje 12. Vymezuje však pouze postupy a způsoby hodnocení jednotlivých typů sociálních služeb, srovnává jednotlivé stejné typy služeb navzájem mezi sebou a umožňuje sledovat pozitivní a negativní posuny u jednotlivých kritérií v čase (meziročně). Metodika si nečiní ambice navrhovat konkrétní postupy na rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé registrované sociální služby v jednotlivých letech. Způsob a mechanismus rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé služby bude plně v kompetenci Jihomoravského kraje ve spolupráci s MPSV. Bude odrážet celou řadu skutečností, mj. jakou bude mít Jihomoravský kraj pozici pravomoci v procesu přerozdělování finančních prostředků v sociální oblasti v budoucnu, jakou výší prostředků bude meziročně disponovat apod. 11 Cílem je, aby poskytovatelé sociálních služeb postupně přistoupili na systém nákladového účetnictví, klíčovali své náklady na fixní a variabilní, pravidelně kontrolovali hospodaření jednotlivých činností a zefektivňovali svou činnost. 12 Vždy je potřeba zohlednit celý kontext fungování služby, cílové skupiny uživatelů, jejich specifika, způsob poskytování služby a sekundární specifické náklady s tímto spojené. 11

IV. Cíle a důvody pro hodnocení registrovaných sociálních služeb Způsobů, jak přistoupit k přerozdělení financí v sociální oblasti, je celá řada např. stanovit priority u služeb sociální péče, sociální prevence a odborného sociálního poradenství a následně v těchto skupinách registrovaných služeb přerozdělit finanční prostředky podle určitého klíče nebo výši dotačních prostředků stanovit podle pořadí, v jakém se příslušné služby umístily. Tato metodika tedy stanovuje proces, jak transparentně a exaktně stanovit pořadí jednotlivých služeb v rámci identické skupiny (typu) služeb podle průhledné metodiky a jasných závazných pravidel. Jihomoravský kraj pouze zvolí způsob přerozdělení prostředků mezi jednotlivé služby podle toho, jak dopadly ve srovnání se stejnými službami v rámci identického typu služeb. IV. 2. HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NÁVAZNOSTI NA OPTIMALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Síť sociálních služeb v Jihomoravském kraji by měla být efektivní, měla by fungovat a být financována transparentně, měla by splňovat řadu dalších (výše i níže uvedených) požadavků, např. minimální plošnou strukturaci sociálních služeb atd. Kromě výše uvedeného by však měla mít tato síť i významný stabilizační charakter, který souvisí s problematickým financováním sociálních služeb v současné době. Cílem síťování sociálních služeb (jejich transformace, optimalizace) je zajistit udržitelné víceleté financování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje. V rámci sítě musí mít všichni poskytovatelé stejné podmínky a možnosti prokázat svoji kvalitu, potřebnost a efektivitu. Neměly by mezi nimi být činěny rozdíly. Při stanovení kritérií a jejich vah jsme vycházeli z parametrů pro síťování sociálních služeb, tedy potřebnosti, dostupnosti, nákladovosti, kvality a provázanosti. Každý z těchto parametrů byl dále operacionalizován do dílčích kritérií, která mají různou váhu v rámci celkového hodnocení. Výběr kritérií, která vstupují do procesu hodnocení jednotlivých sociálních služeb a nastavení hodnoticích vah pro měřitelná kritéria je klíčové při vytváření sítě sociálních služeb na území Jihomoravského kraje a jednotlivých lokalit včetně jejich efektivního financování. Pro Jihomoravský kraj znamená nastavení metodiky a její dílčí modifikace v budoucnu možnost ovlivňovat a optimalizovat síť sociálních služeb na území Jihomoravského kraje. 12

V. Návrh základního modelu hodnocení registrovaných sociálních služeb (podle zákona č. 108/2006 sb.) V. NÁVRH ZÁKLADNÍHO MODELU HODNOCENÍ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (podle zákona č. 108/2006 Sb.) Na základě námětů, názorů, připomínek a vyjádření komunikačních partnerů (aktérů a partnerů v sociální oblasti) bylo ve spolupráci se zadavatelem a členy Expertní skupiny pro síťování sociálních služeb v Jihomoravském kraji možné vytvořit základní model způsobu hodnocení registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji v návaznosti na jejich transparentní financování. VÝCHOZÍ MODEL HODNOTICÍCH KRITÉRIÍ A NASTAVENÍ HODNOTICÍCH VAH. I. Specifikum služby 24 % VÁHY I.1 Jedinečnost zastoupení v JMK. 9 / 8 % I.2 Jedinečnost ve vztahu k cílové skupině. 9 / 8 % I.3 Specifika např. víkendový, večerní, noční provoz. 6 / 4 % I.4 Teritoriální dosah (pouze u terénních služeb). 0 / 4 % II. Jiné zdroje 12 % II.1 Podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby. * 10 % II.2 Podíl tzv. dalších zdrojů příjmů k celkovým zdrojům služby. 2 % III. Nákladovost služby 20 % IV. Výkonnost služby 24 % V. Provázanost a spolupráce 5 % Kritérium bude hodnoceno z úrovně ORP na základě jednotné metodiky. III.1 Personální náklady na 1 celý úvazek přímé i nepřímé péče (1 úvazek = 8 hodin). 5 / 4 % III.2 Personální náklady na přímou sociální péči na 1 úvazek přímé sociální péče. 5 / 4 % III.3 Podíl nákladů na nepřímou péči ku celkovým nákladům služby na 1 úvazek nepřímé péče. 5 / 4 % III.4 Poměr personálních nákladů služby na přímou sociální péči a nepřímou péči. 5 / 4 % III.5 Podíl personálních nákladů služby na okamžitou kapacitu služby (pouze u odborného sociálního poradenství) 0 / 4 % IV.1 Celkové náklady služby na ukazatel výkonnosti služby. 12 % IV.2 Ukazatel výkonnosti služby na 1 celý úvazek přímé sociální péče. 12 % VI. Kvalita služby 15 % Předmětem hodnocení bude osobní dokumentace uživatelů. Hodnocení bude zajištěno formou kontrol z úrovně Jihomoravského kraje. Bude se jednat o retrospektivní hodnocení, které se promítne do následujícího finančního období. V. Spolupráce v rámci KPSS. 5 % VI. 1 Záznam o uzavření smlouvy. 15 % VI. 2 Plán průběhu služby pro uživatele. VI. 3 Záznam o poskytování služby. VI. 4 Hodnocení naplňování osobních cílů. Tabulka: AUGUR Consulting Legenda pro vybraná kritéria: Kritérium I.: Hodnota vah pro terénní služby Hodnota vah pro ambulantní služby, pobytové služby a odborné sociální poradenství. Kritérium III.: Hodnota vah pro odborné sociální poradenství Hodnota vah pro ambulantní, pobytové a terénní služby. *Je zřejmé, že kritérium II.1. bude předmětem hodnocení výhradně u těch typů služeb, u kterých je zákonem č. 108/2006 Sb. a jeho úhradovou vyhláškou umožněno finanční prostředky od klientů vybírat. V tomto případě by měla služba úhrady řešit podle stanoveného ceníku služeb. Hodnocené kritérium se tedy nebude týkat např. vybraných služeb sociální prevence, případně dalších, které úhrady od klientů nevybírají. ** V případě, že registrovaná sociální služba má podíl tzv. dalších zdrojů příjmů ve vztahu k celkovým zdrojům služby vyšší než 35 %, posunuje se pro tuto sociální službu horní hranice intervalu u kritérií č. III. 1. a č. III. 2. o 25 %. 13

VI. Kritéria hodnocení podrobná charakteristika kritérií VI. KRITÉRIA HODNOCENÍ PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA KRITÉRIÍ VI. 1. SPECIFIKUM SLUŽBY U kritéria specifikum služby bude hodnocení zohledňovat z části kvalitativní posouzení níže uvedených skutečností. Hodnocení bude plně v kompetenci zástupců Jihomoravského kraje. Předpokládáme, že se specifická kritéria budou dotýkat pouze omezeného počtu registrovaných sociálních služeb (tzv. jedinečných služeb). Jedinečnost zastoupení v Jihomoravském kraji (služba je jedinečná jediná v kraji nebo v okrese). Jedinečnost v kraji váha terénní služby: 8 %, ambulantní a pobytové služby: 9 %, jedinečnost v okrese váha 4 %. Jedinečnost ve vztahu k cílové skupině (jiná služba pro příslušnou cílovou skupinu není v kraji nebo v okrese dostupná). Jedinečnost v kraji váha terénní služby: 8 %, ambulantní a pobytové služby: 9 %, jedinečnost v okrese váha 4 %. Specifika např. víkendový, večerní, noční provoz (služba má jedinečný význam pro klienty z hlediska flexibility provozu, poskytování služeb apod). Váha terénní služby: 4 %, ambulantní a pobytové služby: 6 %. Teritoriální dosah (pouze terénní služby). Dostupnost sociálních služeb úzce souvisí s uspokojováním reálných potřeb uživatelů nebo potenciálních uživatelů sociálních služeb v příslušných územích. Jednotlivé regiony a správní obvody obcí III. typu (ORP) Jihomoravského kraje se diferencují v závislosti na své geografické poloze (spádovosti nebo vzdálenosti od centrálního krajského města Brna nebo spádového města), s čímž úzce souvisí dostupnost některých druhů sociálních služeb, ale také některých zdravotnických služeb, speciálního vzdělávání, pracovních příležitostí atd. Jednotlivé správní obvody ORP vykazují také odlišné sociálnědemografické trendy. Obecně lze konstatovat, že dostupnost sociálních služeb není ve všech správních obvodech ORP stejná. Situace v dostupnosti některých druhů sociálních služeb se výrazným způsobem v jednotlivých regionech a lokalitách liší. V některých místech, jako např. v Brně, je situace z hlediska komplexnosti nabídky všech sociálních služeb lepší, ovšem při vyšším počtu uživatelů sociálních služeb, spádovosti uživatelů z širokého okolí krajského města a celkově vysoké poptávce (kapacita sociálních služeb pro některé skupiny uživatelů není dostačující). V některých jiných venkovských, příhraničních lokalitách některé sociální služby zcela absentují nebo jsou zastoupeny nedostatečně. Jak vyplývá z analýzy výsledků empirických výzkumů, které byly uskutečněny s cílovými skupinami kompetentních pracovníků registrovaných sociálních služeb v Jihomoravském kraji, poskytují registrované sociální služby terénní formou výhradně na teritoriu jedné obce (nejčastěji obce III. typu) téměř dvě pětiny (38 %) všech poskytovatelů. Více než tři pětiny (62 %) registrovaných sociálních služeb poskytuje terénní formou sociální služby také mimo území obcí III. typu, tedy také v dalších obcích ve správním obvodu ORP nebo v dílčích případech i mimo území ORP. Na základě kritéria teritoriální dosah může Jihomoravský kraj optimalizovat síť sociálních služeb motivovat některé poskytovatele, aby nabízeli své služby nejen v obcích III. typu, ale i ve vzdálenějších, menších obcích I. typu. Způsob hodnocení: Jedná se o reálný teritoriální dosah služby, tzn., že služba je (byla nebo bude) reálně na základě smluv poskytována klientům s trvalým bydlištěm v příslušném území podle následujícího klíče legendy: A: Vymezení poskytování služby pouze katastrálním územím obce s rozšířenou působností (pouze území obce III. typu). B: Katastrální území obce III. typu a blízké okolní obce do počtu 1 6. C: Katastrální území obce III. typu a spádové obce v počtu 7 10. D: Spádové území větší než 11 obcí. Způsob hodnocení: varianta A = 0 %, B = 2 %, C = 3 %, D = 4 %. Jako doplňkový údaj k tomuto kritériu bude požadováno vykazování počtu hodin přímé péče a počtu hodin ztrávených na cestách. VI. 2. JINÉ ZDROJE Oblast sociálních služeb je charakteristická tzv. vícezdrojovým financováním. Hlavní část finančních prostředků na činnost sociálních služeb tvoří tzv. dotační zdroje prostředky. Jedná se o dotační prostředky z MPSV, obcí a kraje. Významnou část finančních prostředků pro služby sociální péče tvoří také úhrady od uživatelů. Ve vícezdrojovém modelu financování je podle našeho názoru mj. důležité, aby poskytovatelé sociálních služeb nespoléhali dlouhodobě pouze na finanční zdroje přidělené státem, krajem a obcemi, ale aby vytvářeli aktivity pro zajištění finančních prostředků i z jiných alternativních zdrojů. Považujeme proto za logické, že řada služeb bude podle svých možností hledat, alespoň v elementární míře, zdroje svého financování i jinde než z dotačních prostředků. 14

VI. Kritéria hodnocení podrobná charakteristika kritérií Podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby 13. Jedná se o podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby. Údaje jsou za kalendářní rok. Výsledný údaj je v %. jsou podrobně dokumentovány v dalších částech této Metodiky. Jedná se o podíl dalších finančních zdrojů služby k celkovým zdrojům služby. Údaje jsou za kalendářní rok. Výsledný údaj je v %. zdroje od klientů [Kč/rok] celkové zdroje služby [Kč/rok] * 100% další zdroje [Kč/rok] celkové zdroje služby [Kč/rok] * 100% Úhrady za jednotlivé služby se diferencují v závislosti na celé řadě specifik konkrétních registrovaných sociálních služeb a cílových skupin jejich klientů. Paušální vyhodnocení výše úhrad za poskytování sociálních služeb, které registrované sociální služby vybírají od klientů uživatelů sociálních služeb, by mohlo být v dílčích případech problematické a vzhledem k řadě souvisejících faktorů i zavádějící. Proto bude možné, aby služba, která se domnívá, že vykazuje specifika, mohla tato uvést a zdůvodnit 14. Podíl tzv. dalších zdrojů příjmů k celkovým zdrojům služby. Kritérium se vztahuje ke všem typům služeb, ale bude se dílčím způsobem diferencovat. Diferenciace 13 Je zřejmé, že kritérium bude předmětem hodnocení výhradně u těch typů služeb, u kterých je zákonem č. 108/2006 Sb. a jeho úhradovou vyhláškou umožněno finanční prostředky od klientů vybírat. V tomto případě by měla služba úhrady řešit podle stanoveného ceníku služeb. Hodnocené kritérium se tedy nebude týkat např. výbraných služeb sociální prevence, případně dalších, které úhrady od klientů nevybírají. 14 Např. služba vykazuje vyšší počet tzv. legionářů nebo má vyšší počet klientů, kterým případně nebyl UP přidělen příspěvek na péči apod. Mezi tzv. další zdroje patří: sponzorské dary, sbírky, nadace zahraniční i tuzemské, členské příspěvky, příspěvky od úřadu práce. V případě, že registrovaná sociální služba má podíl tzv. dalších zdrojů příjmů ve vztahu k celkovým zdrojům služby vyšší než 35 %, posunuje se pro tuto sociální službu horní hranice intervalu u kritérií č. III. 1. a č. III. 2. o 25 %. VI. 3. NÁKLADOVOST SLUŽBY 15 Personální náklady na zajištění činnosti sociální služby jsou pro naprostou většinu poskytovatelů sociálních služeb rozhodujícím nákladem služby. Personální náklady by měly proto být jedním ze vstupních ukazatelů při výpočtu agregovaných ukazatelů efektivity fungování služby. Pro názornost doplňujeme následující graf č. 5. 15 Přesné vysvětlení jednotlivých pojmů pro výpočty je uvedeno na konci zprávy v kapitole VIII. Výklad pojmů pojmosloví.. Graf č. 5: Podíly osobních a provozních nákladů (2011). Podíly osobních a provozních nákladů (rok 2011). Terénní služby Ambulantní služby Pobytové služby Odborné sociální poradenství 76,7% 72,2% 66,6% 77,5% 23,3% 27,8% 33,4% 22,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Osobní náklady Provozní náklady Graf: AUGUR Consulting 15

VI. Kritéria hodnocení podrobná charakteristika kritérií Legenda k níže uvedeným vzorcům: Do personálních nákladů u pracovních smluv a DPČ prosím zahrňte všechny osobní náklady na zaměstnance za kalendářní rok, tj. tzv. hrubé mzdy (platy) a s nimi související povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem. V případě DPP vyčíslete celkové výdaje za všechny zaměstnance v režimu DPP za kalendářní rok (u měsíčních příjmů do 10 tis. Kč bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění, u měsíčních příjmů nad 10 tis. Kč včetně odvodů). Počet úvazků vyjádřete celkovým počtem odpracovaných hodin vyděleným osmi (jeden celý úvazek = 8 hodin). Personální náklady na jeden celý úvazek přímé péče i nepřímé péče. celkové personální náklady [Kč/rok] celkový počet úvazků [za rok] [Kč] Podíl personálních nákladů služby na okamžitou kapacitu služby (pouze u odborného sociálního poradenství). celkové personální náklady služby [Kč/rok] okamžitá maximální kapacita služby [Kč] VI. 4. VÝKONNOST SLUŽBY Výkonnost služby vyjadřuje efektivitu fungování služby. Jedná se o: Celkové náklady služby na ukazatel výkonnosti služby 16. celkové náklady služby [Kč/rok] ukazatel výkonnosti služby: osobohodiny, lůžkodny, apod. [Kč] Personální náklady na přímou sociální péči na jeden úvazek přímé sociální péče. personální náklady na přímou sociální péči [Kč/rok] počet úvazků v přímé sociální péči [za rok] [Kč] Podíl personálních nákladů na nepřímou péči k celkovým nákladům služby na jeden úvazek nepřímé péče. personální náklady na nepřímou péči [Kč/rok] počet úvazků v nepřímé péči [za rok] * 100 [%] celkové náklady služby [Kč/rok] Ukazatel výkonnosti služby na jeden celý úvazek přímé sociální péče (úvazek = 8 hodin). ukazatel výkonnosti služby: osobohodiny, lůžkodny, apod. počet úvyzků v přímé sociální péči [za rok] [Kč] VI. 5. PROVÁZANOST A SPOLUPRÁCE Kritérium provázanost sociální služby bylo zařazeno jako podpůrný ukazatel. Tento parametr má však z hlediska komplexnosti přístupu k nastavení metodiky síťování sociálních služeb své nezastupitelné místo 17. Metodika zohledňuje mj. spolupráci v rámci KPSS a provázanost s jinými službami. Parametr bude hodnocen z úrovně ORP na základě samostatného metodického pokynu Jihomoravského kraje18. Podíl personálních nákladů služby na přímou sociální péči. personální náklady na přímou sociální péči [Kč/rok] personální náklady na přímou sociální péči i nepřímou péči [Kč/rok] * 100 [%] 16 Ukazatel výkonnosti služby se diferencuje podle typu služby, u každé služby je jiný. Podrobně jsou ukazatele výkonnosti služby uvedeny v další části této metodiky. 17 Při hodnocení jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb může být sekundárně (dílčím způsobem) tento parametr také zohledněn. Především při posuzování návaznosti poskytovatelů sociálních služeb např. na oblast zaměstnávání (chráněná pracovní místa apod.), provázanost s oblastí školství (vzdělávání) nebo u některých cílových skupin uživatelů sociálních služeb také s oblastí zdravotnictví. Jedná se o žádoucí impuls, kterým mohou být nastartovány iniciativy jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb s přímým efektem do oblasti uspokojování potřeb uživatelů sociálních služeb. 18 Tvoří přílohu této metodiky. 16

VI. Kritéria hodnocení podrobná charakteristika kritérií VI. 6. KVALITA SLUŽBY Kvalita sociálních služeb je obsáhlý souhrn jednoznačně stanovených a písemně deklarovaných premis a opatření, kterými poskytovatelé sociálních služeb vymezují a garantují činnosti, které naplňují samotné poslání poskytované služby. Tyto standardy kvality vymezují zaměření služby, její náplň, cílovou skupinu, geografické vymezení, podmínky poskytované služby, garantují rozsah a kvalitu služeb atd. Současně také popularizují služby ve vztahu k veřejnosti a cílové skupině, verifikují a měří všechny premisy služby u uživatelů z hlediska jejich efektivity, kvality, relevance atd. Ve vztahu ke kvalitě registrovaných služeb poskytovatelé zajišťují průběžné proškolování svých zaměstnanců a zvyšují jejich odbornou úroveň. Ve vztahu k výše uvedenému se standardy kvality dělí na procedurální standardy a personální standardy. Na kvalitu služby se dá nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Zásadním ukazatelem pro hodnocení však bude přímá práce s klientem. Proto pro účely hodnocení kvality jednotlivých sociálních služeb bude předmětem hodnocení osobní dokumentace uživatelů, která dokládá průběh práce s uživatelem a jeho možnosti úspěšné integrace do běžné společnosti. Kritérium kvalita bude hodnoceno na základě realizace kontrol jednotlivých registrovaných sociálních služeb kontrolními pracovníky a externími spolupracovníky Jihomoravského kraje 19. Kontrola všech služeb proběhne v období od ledna 2014 do května 2015. Harmonogram dalších kontrol bude stanoven OSV KrÚ JMK. V případě, že služba bude hodnocena negativně, v následujícím období jí bude odebrána příslušná váha kritéria, tj. až 15 %. Hodnocení tedy bude retrospektivní. V roce 2014 bude všem službám přičteno ještě plné bodové hodnocení. Hodnoceny budou následující položky: Záznam o uzavření smlouvy. Plán průběhu služby pro uživatele. Záznam o poskytování služby. Hodnocení naplňování osobních cílů. 19 Jihomoravský kraj bude řešit kontroly registrovaných sociálních služeb vyčerpávajícím způsobem hodnoceny budou všechny sociální služby. 17

VII. 1. OSOBNÍ ASISTENCE VII. KRITÉRIA HODNOCENÍ, VSTUPNÍ INDIKÁTORY A ZPŮSOB HODNOCENÍ U JEDNOTLIVÝCH TYPŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (podle zákona č. 108/2006 Sb.) VII. 1. OSOBNÍ ASISTENCE 20 V Jihomoravském kraji působí podle registru poskytovatelů sociálních služeb k 30. 7. 2013 celkem 18 registrovaných sociálních služeb osobní asistence. Situaci dokumentuje následující mapa č. 1. V tabulce č. 4 jsou uvedena jednotlivá kritéria, která budou předmětem hodnocení u služeb osobní asistence, a také indikátory hodnocení. U některých indikátorů hodnocení je číselný odkaz do sekce výklad pojmů pojmosloví, kde je příslušný indikátor vždy detailně vysvětlen. 20 Definice podle zákona č. 108/2006 Sb. Mapa č. 1: Osobní asistence. terénní forma služby ambulantní forma služby pobytová forma služby Blansko 1 7 6 5 11 8 13 Brno 16 Brno-venkov Vyškov 4 2 9 Znojmo 18 3 14 Hodonín 17 10 12 15 Břeclav Mapa: AUGUR Consulting 18

VII. 1. OSOBNÍ ASISTENCE Tabulka č. 4: Kritéria hodnocení a indikátory pro osobní asistenci. 2122 Specifikum služby Jiné zdroje KRITÉRIA HODNOCENÍ pro registrované sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE Jedinečnost zastoupení služby v JMK Jedinečnost ve vztahu k cílové skupině INDIKÁTORY 21 Bude se jednat o údaje od jednotlivých registrovaných poskytovatelů sociálních služeb osobní asistence nebo z jiných relevantních zdrojů 22 Bude doplněno v rámci identifikace zdrojových dat. Předmětem hodnocení je jedinečnost zastoupení daného typu služby v okrese a v Jihomoravském kraji. Bude doplněno v rámci identifikace zdrojových dat. Předmětem hodnocení je jedinečnost poskytované služby pro cílovou skupinu uživatelů na území okresu a kraje. Specifika např. víkendový, Bude doplněno v rámci identifikace zdrojových dat. večerní, noční provoz 18 () Teritoriální dosah teritoriální dosah Podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby Podíl tzv. dalších zdrojů příjmů k celkovým zdrojům služby Personální náklady na jeden celý úvazek přímé i nepřímé péče příjmy od klientů 15 2 celkové zdroje služby další zdroje 3 2 celkové zdroje služby počet úvazků za rok 14 personální náklady 13 celkem za rok Nákladovost služby Výkonnost služby Personální náklady na přímou sociální péči na jeden úvazek přímé péče Podíl personálních nákladů na nepřímou péči k celkovým nákladům služby na jeden úvazek nepřímé péče Podíl personálních nákladů služby na přímou sociální péči Celkové náklady služby na ukazatel výkonnosti služby Ukazatel výkonnosti služby na jeden celý úvazek přímé sociální péče počet úvazků 14 v přímé sociální péči 17 za rok personální náklady 13 v přímé péči 16 za rok celkové náklady služby 1 počet úvazků 14 v nepřímé péči 9 za rok personální náklady 13 v nepřímé péči9 za rok personální náklady 13 v přímé sociální péči 17 za rok personální náklady 13 v nepřímé péči 9 za rok celkové zdroje služby 2 osobohodiny 12 za rok osobohodiny 12 za rok počet úvazků 14 v přímé sociální péči 17 za rok Provázanost a spolupráce Spolupráce v rámci KPSS Bude řešeno samostatným metodickým listem pro představitele KPSS v obcích III. typu. Viz příloha k této metodice. Kvalita služby Záznam o uzavření smlouvy Plán průběhu služby pro uživatele Záznam o poskytování služby Hodnocení naplňování osobních cílů Kontrola kritérií kvality služby bude probíhat z úrovně Jihomoravského kraje prostřednictvím externích inspektorů kvality sociálních služeb. Tabulka: AUGUR Consulting 21 U jednotlivých údajů je uveden odkaz do výkladu pojmů, tzv. pojmosloví, kde jsou pod danými čísly jednotlivé pojmy vysvětleny. 22 Např. aktuální údaje z registru poskytovatelů sociálních služeb Jihomoravského kraje. 19

VII. 1. OSOBNÍ ASISTENCE Kromě indikátorů, které jsou uvedeny v tabulce výše a souvisí s kritérii hodnocení, bude nezbytné identifikovat také některá další data. Tyto budou plnit funkci kontrolních údajů a současně funkci kontextuální. U služeb osobní asistence budou identifikována následující data (informace): Ostatní (specifické) údaje Celkový počet klientů, cílová skupina, provozní doba, krizová intervence, počet zaměstnanců, počet úvazků včetně DPČ, počet hodin DPP/rok, tabulka JMK rozpočet služby, počet hodin přímé péče a počet hodin strávených dojezdem. ZPŮSOB HODNOCENÍ KRITÉRIÍ OSOBNÍ ASISTENCE Následující tabulka č. 5 vymezuje optimální rozmezí hodnot u příslušných kritérií u jednotlivých typů registrovaných sociálních služeb. V případě, že se příslušná registrovaná sociální služba bude pohybovat u příslušného kritéria v ideálním intervalu uvedeném v této tabulce, bude hodnocena celou váhou kritéria, tzn. obdrží plný počet hodnoticích bodů kritéria. Při stanovení níže uvedených intervalů se vycházelo z řady podkladů, např.: 1. Empirické poznatky AUGUR Consulting (za rok 2011). 2. Data poskytnutá Jihomoravským krajem žádosti o dotační prostředky na rok 2013. Informace za rok 2012. 3. Další informace od registrovaných sociálních služeb a zkušenosti členů Expertní skupiny pro síťování sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Legenda: Kritérium II.1. Podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby. Kritérium II.2. Podíl tzv. dalších zdrojů příjmů k celkovým zdrojům služby. Kritérium III.1. Personální náklady na 1 celý úvazek přímé sociální péče i nepřímé péče (1 úvazek = 8 hodin). Kritérium III.2. Personální náklady na přímou sociální péči na 1 úvazek přímé sociální péče. Kritérium III.3. Podíl personálních nákladů na nepřímou péči ku celkovým nákladům služby na 1 úvazek nepřímé péče. Kritérium III.4. Poměr personálních nákladů služby na přímou sociální péči. Tabulka č. 5: Osobní asistence optimální rozmezí hodnot. Osobní asistence (18 služeb) Ukazatel č. II. 1. II. 2. III. 1. minimum je 1 %, pro získání váhy 10 % Způsob hodnocení minimum 26,2 % 35 %, vyšší ovlivňuje personální 160.000 Kč 340.000 Kč náklady * Ukazatel č. III. 2. III. 3. III. 4. Způsob hodnocení 180.000 Kč 400.000 Kč 12,9 % 25,4 % minimálně 70 % přímé sociální péče ku 30 % nepřímé péče *V případě, že registrovaná sociální služba má podíl tzv. dalších zdrojů příjmů ve vztahu k celkovým zdrojům služby vyšší než 35 %, posunuje se pro tuto sociální službu horní hranice intervalu u kritérií č. III. 1. a č. III. 2. o 25 %. U kritérií 1 3 budou hodnocení zohledňovat kvalitativní posouzení výše uvedených skutečností a hodnocení bude plně v kompetenci zástupců Jihomoravského kraje. Kritérium provázanost bude posuzováno podle samostatného metodického listu představiteli KPSS v jednotlivých ORP, ve kterých služby působí. V případě, že služby působí ve více ORP, bude se zohledňovat průměr hodnocení z jednotlivých ORP. Kritérium kvalita bude posuzováno samostatně prostřednictvím kontrol ze strany Jihomoravského kraje. Výsledky kontrol budou vstupovat do hodnocení jednotlivých registrovaných sociálních služeb retrospektivně. Kontrola kvality sociálních služeb se sídlem v Jihomoravském kraji proběhne v roce 2014 2015. 20