Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu

Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu Interpretace v geoturismu (Interpretace v Národním geoparku Železné hory) Bakalářská práce Autor: Monika Černá, DiS. Studijní obor: Management cestovního ruchu Vedoucí práce: Ing. Martina Pásková, PhD. Hradec Králové listopad 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Hradci Králové dne 13.11.2016 vlastnoruční podpis Jméno a Příjmení

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Páskové, Ph.D. za metodické vedení práce, cenné rady, připomínky a odborný dohled. Dále děkuji Mgr. Janu Douckovi za poskytnutí cenných informací a dokumentů. Poděkování také patří mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

Anotace Cílem této práce je analyzovat kvantitu a kvalitu interpretace atraktivit Národního geoparku Železné hory, nacházející se ve vnitřních prostorách. Důvodem je zjistit geointerpretační nabídku geoparku za nepříznivého počasí. Přístupem je strategie kvalitativního výzkumu formou případové studie. Práce se zabývá interpretací v cestovním ruchu a přibližuje oblast interpretace ve specifickém odvětví cestovního ruchu geoturismu. Teoretická část se věnuje vymezení pojmů interpretace hmotného a nehmotného dědictví v cestovním ruchu, přibližuje funkce interpretace, uvádí zásady úspěšné interpretace a interpretační metody. Dále popisuje interpretaci jako nástroj udržitelného cestovního ruchu. Práce také představuje geoparky a uvádí hlavní geoturistické aktivity. Také se věnuje geoprůvodcování. Základní metoda použitá v teoretické části je rozbor a syntéza domácí a zahraniční literatury. Praktická část řeší konkrétní destinaci Národní geopark Železné hory. Teoretické koncepty jsou v praktické části aplikovány na hodnocení interpretace v konkrétních lokalitách. Na základě diskuze metod hodnocení interpretace byla zvolena optimální metoda pro hodnocení interpretace vybraných destinací. Dále je představena provedená analýza geoturismu. Praktická část práce je řešena za použití terénního výzkumu, analýzy obsahu webových stránek, dotazování managementu vybraných destinací a pilotáže dotazníkového šetření realizovaného ve vybraných destinacích. Závěry obsahují zjištění získaná aplikací metodiky na uvedených příkladech. Práce také navrhuje možné oblasti, které by mohly být v geoparku zlepšeny. Klíčová slova: Interpretace, hodnocení interpretace, cestovní ruch, geoturismus, geopark

Annotation Title: Interpretation in tourism The aim of this Bachelor Thesis is to analyse quantity and quality of attractions interpretation available in National geopark Železné hory specifically in indoor areas. The reason for this is to find a geopark offer in bad weather. It discusses interpretation in tourism and describes interpretation in geotourism, which is a specific branch of tourism. The theoretical part determines terms such as interpretation of cultural and natural heritage in tourism, introduces the function of interpretation, sets out the principles of successful interpretation and presents interpretive methods. It also describes the role of interpretation in sustainable tourism. The Bachelor Thesis introduces the topic of geoparks and discusses the basic geotourism activities. It also discusses guided-geotours. Literary search of domestic and foreign literature is the main method used in the theoretical part. The practical part analyses the destination of National geopark Železné hory. Information from the literary search is applied to the evaluation of interpretation in specific sites. Optimal method for evaluation of interpretation was chosen based on discussion of interpretation evaluation methods. The analysis of geotourism is presented in the next part. The analysis of geotourism is based on verifying presence of specific geotouristic activities. The practical part is based on field research, analysis of website content, communication with management of selected destinations and questionnaire survey realized in selected destinations. The last part of the paper is a summary of the findings obtained by applying the methodology on the example. This part also includes recommendations for improving specific areas in geopark. Keywords: interpretation, tourism, geotourism, geopark

Obsah 1 Úvod... 1 2 Cíle práce a metodika práce... 2 3 Teoretická východiska... 4 3.1 Interpretace... 4 3.1.1 Předmět interpretace... 5 3.1.2 Smysl a funkce interpretace... 6 3.1.3 Interpretační metody... 7 3.1.4 Zásady úspěšné interpretace...15 3.1.5 Hodnocení interpretace...17 3.2 Geoturismus...20 3.2.1 Principy geoturismu...21 3.2.2 Geoturistické aktivity...21 3.2.3 Interpretace a geoturismus...21 3.2.4 Geoparky...22 3.2.5 Budoucnost geoturismu...24 3.2.6 Geoturismus a počasí...26 3.2.7 Geoprůvodcování...27 4 Případová studie Národní geopark Železné hory...28 4.1 Národní geopark Železné hory...28 4.1.1 Historie a řízení geoparku...28 4.1.2 Územní vymezení geoparku...30 4.1.3 Geologická charakteristika geoparku...31 4.1.4 Nejvýznamnější krajinně hodnotné lokality...34 4.2 Průběh a výsledky výzkumu...36

4.2.1 Průběh a výsledky analýzy geoturismu...36 4.2.2 Průběh a výsledky hodnocení interpretace...43 5 Shrnutí výsledků...65 5.1 Geointerpretační možnosti za nepříznivého počasí...65 5.2 Míra systematického řízení interpretace...66 5.3 Kvalita interpretace z hlediska naplňování cílů...66 5.4 Zhodnocení nabídky geoturistických aktivit v nepříznivém počasí...69 6 Doporučení...70 6.1 Doporučení pro praxi...70 6.2 Doporučení pro další výzkum...70 7 Závěr...71 8 Seznam použité literatury...72 9 Přílohy...77 9.1 Seznam příloh...77

Seznam obrázků Obr.: 1 Schéma cílů a metodického postupu... 3 Obr.: 2 Schéma interpretace... 5 Obr.: 3 Certifikát národní geopark...28 Obr.: 4 Schéma managementu a spolupráce jednotlivých subjektů...29 Obr.: 5 Hranice geoparku Železné hory...30 Obr.: 7 Geologické jednotky území NGŽH...31 Obr.: 8 Logo Geoparku Železné hory...33 Obr.: 9 Keltský archeoskanzen Nasavrky...39 Obr.: 10 Muzeum vápenictví - interiér...40 Obr.: 11 Regionální značka...41 Obr.: 12 Program Mamuti se řítí na Chrudim...42 Obr.: 13 Mapa okolí vybraných lokalit...44 Obr.: 14 Regionální muzeum v Chrudimi...47 Obr.: 15 Expozice Mozaika z dějin regionu...48 Obr.: 16 Expozice výstavy PALEOART CHRUDIM 2016...49 Obr.: 17 Expozice výstavy PALEOART CHRUDIM 2016...50 Obr.: 18 Expozice výstavy PALEOART CHRUDIM 2016...51 Obr.: 19 Promítací sál...52 Obr.: 20 Městské muzeum Chrast u Chrudimi...52 Obr.: 21 Expozice Od kamene k člověku... 53 Obr.: 22 Expozice výstavy Jak se staví kniha... 55 Obr.: 23 Expozice Tajemství Ďáblovy bible...55 Obr.: 24 Expozice Tajemství Ďáblovy bible...56 Obr.: 25 Vitrína vstupní haly muzea...56 Obr.: 26 Městské muzeum Skuteč...58 Obr.: 27 Expozice obuvnictví...59 Obr.: 28 Expozice obuvnictví...59 Obr.: 29 Expozice obuvnictví...60 Obr.: 30 Expozice kamenictví...60

Obr.: 31 Expozice kamenictví...61 Obr.: 32 Expozice kamenictví...62 Obr.: 33 Interaktivní mapa...63 Obr.: 34 Expozice kamenictví...63 Obr.: 35 Interaktivní kiosek expozice kamenictví...64 Obr.: 36 Schéma shrnutí výsledků bakalářské práce...65

Seznam tabulek Tab. 1: Přehled termínů místního šetření....45 Tab. 2: Druhy interpretačních médií...16 Tab. 3: Vybrané hodnoty a lokality....34 Tab. 4: Členění geoturistických aktivit....36 Tab. 5: Zhodnocení míry řízení interpretace...66 Tab. 6: Otázky dotazníku hodnocení kvality interpretace...67 Tab. 7: Výsledky pilotáže dotazníkového šetření...68 Tab. 8: Hodnocení interpretace na základě kritérií kvality...69 Seznam grafů Graf. 1: Přehled hodnocení kvality interpretace vybraných zařízení....68

1 Úvod Podněty, povzbuzující nás k učení a poznání, jsou ve věcech samých, kterým se učíme a které poznáváme. (Marcus Tullius Cicero) Zvědavost a touha po poznání vede lidi do míst, která neznají a která jsou pro ně něčím přitažlivá. A právě díky poznání tuto touhu a zvědavost naplňují. Dědictví lidstva, přírodní a kulturní hodnoty, jsou častým cílem lidského směřování. Otisky pravěkého života živočišné i rostlinné říše lze nalézt ukryté v mnohých z přírodních území. Tato území je třeba ochraňovat a uchovat tyto důkazy pro další generace. Právě v ochraně území pro další pokolení se také skrývá podstata geoturismu. Tato práce přibližuje geoturismus, jednu z aktivit udržitelného cestovního ruchu. Udržitelný cestovní ruch přispívá k uchování kulturního dědictví a životního prostředí a přispívá ke zvýšení povědomí o hodnotách destinace u místních obyvatel. Ideální geoturistickou destinací jsou geoparky, které v současnosti nabývají stále více na významu. V geoparcích je přímo vykládáno přírodní a kulturní dědictví a jednou z aktivit, kterými lze zvýšit povědomí lidí o těchto fenoménech, je interpretace. Interpretaci a jejím různým podobám se tato práce věnuje v souvislosti s geoturismem v Národním geoparku Železné hory. Právě geoparky jsou ideálními geoturistickými destinacemi, které však také ovlivňuje sezonnost. Faktor sezonnosti je podstatný z hlediska dostatečnosti geointerpretační nabídky pro návštěvníky. Cílem této práce bylo analyzovat geointerpretační nabídku Národního geoparku Železné hory za nepříznivého počasí. Autorka si téma interpretace v geoturismu vybrala pro osobní zájem o vývoj Země, jehož odraz je zachycen v geologickém bohatství této planety. Oblast Národního geoparku Železné hory je oblíbeným místem autorky, neboť pochází z Kutnohorska, odkud jsou Železné hory viditelné. Pohled na vrcholky Železných hor v autorce od dětských let vzbuzoval otázku: Odkud se ty Železné hory vzaly? 1

2 Cíle práce a metodika práce Cílem této práce je analyzovat kvantitu a kvalitu interpretace indoorových atraktivit Národního geoparku Železné hory. Záměrem je identifikovat geointerpretační nabídku geoparku za nepříznivého počasí. Jako základní přístup byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu realizovaná formou případové studie. Základní metoda použitá v teoretické části je obsahová analýza a následná syntéza dostupné relevantní zahraniční i domácí literatury. Aplikační část sestává ze sekundárního a primárního výzkumu. Sekundární výzkum spočíval v analýze místních dokumentů a obsahu webových stránek (viz kap. 4.2.1 a 4.2.2) a elektronické komunikaci se zástupcem managementu geoparku (viz kap. 4.2.2.1.2). Následně byla pro zpracování získaných dat použita metoda syntézy (kapitola 6). Dále aplikační část zahrnovala primární výzkum, kdy bylo provedeno terénní šetření (4.2.2.1.1), které zahrnovalo přímé pozorování včetně fotodokumentace a pilotáž dotazníkového šetření. Za účelem dosáhnout cíle práce byly zformulovány čtyři výzkumné otázky, přičemž odpovědi na ně byly hledány pomocí níže uvedených metod. 1. Jaké geointerpretační možnosti nabízí geopark návštěvníkům za nepříznivého počasí? Způsob hledání odpovědí: Obsahová analýza existujících dokumentů a webových stránek 2. Je interpretace v geoparku systematicky řízena? Způsob hledání odpovědí: Dotazování managementu Geoparku 3. Splňuje hodnocená interpretace cíle stanovené pro interpretaci? Způsob hledání odpovědí: Pilotáž dotazníkového šetření 2

4. Je nabídka geoturistických aktivit v nepříznivém počasí dostatečná? Způsob hledání odpovědí: Obsahová analýza existujících dokumentů a webových stránek Cíl BP: Analýza kvantity a kvality interpretace indoorových atraktivit Národního geoparku Železné hory. Výzkumné otázky: byly zformulovány za účelem dosáhnout cíl BP 1) Jaké geointerpretační možnosti nabízí geopark za nepříznivého počasí? 2) Je interpretace v Geoparku systematicky řízena? 3) Splňuje hodnocená interpretace cíle stanovené pro interpretaci? 4) Je nabídka geoturistických aktivit v nepříznivém počasí dostatečná? Interpretace v Národním geoparku Železné hory Strategie a metody použité v práci: - odpovědi na výzkumné otázky byly hledány pomocí : STRATEGIE KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU 1) Primární výzkum Terénní šetření: - přímé pozorování - fotodokumentace - pilotáž budoucího kvantitativního šetření Emailová komunikace se zástupcem managementu NG ŽH 2) Sekundární výzkum - obsahová analýza existujících dokumentů - obsahová analýza webových stránek Výstup výzkumu: Předběžné formulování hypotéz pro budoucí kvantitativní šetření. Obr. 1: Schéma cílů a metodického postupu Zdroj: Vlastní zpracování (2016) 3

3 Teoretická východiska 3.1 Interpretace Freeman Tilden (cit. in Wearing a Neil, 1999:58) interpretaci vykládá jako vzdělávací aktivitu, která si klade za cíl odhalit význam a vztahy s využitím originálních prostředků, bezprostřední zkušenosti, či ilustračních médií, které upřednostňuje před pouhým komunikováním faktických informací. Zdůrazňuje, že interpretace má širší význam spočívající v odhalení a snaží se vysvětlit koncepce a ideály, spíše než předkládat pouhá fakta. Don Aldridge (cit. in Partnerství, o.p.s., 2011:7) přibližuje interpretaci následovně: je to umění vysvětlit význam místa pro návštěvníky s cílem podpořit myšlenku jeho ochrany. Australská asociace turismu (cit. in Wearing a Neil, 1999:58) považuje interpretaci za prostředek sdělování myšlenek a pocitů, který pomáhá lidem obohatit jejich pochopení světa a jejich roli v něm. Autoři Partnerství, o.p.s. (2011:13) hovoří o některých důležitých vlastnostech interpretace. Ta by podle nich měla pomáhat lidem dohlédnout dál, za hranici toho, čemu jsou schopni porozumět v daný okamžik. Dále uvádějí, že interpretace také zvyšuje jejich schopnost porozumět místu. Získávání informací považují za velmi osobní a do hloubky jdoucí záležitost. Dále autoři (Partnerství, o.p.s., 2011:13) uvádí: To, čím jsme, záleží na našich znalostech a zkušenostech. Efektivní získávání znalostí není možné bez počátečního zájmu učení je proces, který nám pomáhá zapamatovat si to, co nás zajímá. Člověka zajímá vše, co se ho osobně dotýká, co je spojeno s jeho zkušenostmi a ideály. Interpretace pracuje s informacemi o přírodních a kulturních zdrojích tak, aby pro lidi nabyly důležitosti a významu. Lidé si vytvářejí názor nejen podle toho, jaké informace získávají, ale také podle toho, jaké jsou jejich předchozí znalosti a zkušenosti. Podle Zelenky a Páskové (2012: 204) je interpretace výklad, ucelené sdělení či jiná aktivita, spočívající v objasňování významu objektů, místa, nehmotného dědictví a dalších imateriálních projevů kultury a přírodních a kulturních projevů návštěvníkům. 4

3.1.1 Předmět interpretace Předmětem interpretace podle Ptáčka a Kvity (2014: 5-8) jsou: klíčové hodnoty území geoparku, tedy přírodní, kulturní a historické dědictví a hlavní sdělení, které představují myšlenky a skutečnosti žádoucí pro zapamatování veřejností. Předmět interpretace, tedy to, co je vykládáno veřejnosti, lze nalézt na Obr. 2: Schéma interpretace. Obr. 2: Schéma interpretace Zdroj: Zpracováno podle Ptáček a Kvita (2014: 5-8) 5

Přírodní a kulturní dědictví, tedy části přírodního a antropogenního životního prostředí podle Zelenky a Páskové (2012: 100) jsou významným dědictvím: pro lidstvo a měly by být chráněny pro využití současnými a budoucími generacemi. Kulturní dědictví podle Zelenky a Páskové (2012: 293) zahrnuje stavby a skupiny staveb, umělecká díla, prostranství (místa) hodnotná z historického, estetického, etnologického a antropologického pohledu. Mezi kulturní dědictví patří také: nehmotné dědictví, kulturní diverzita, tradice, jazyk životní styl, náboženské obřady. Dále Zelenka a Pásková (2012: 376) hovoří o nemateriálním kulturním dědictví. Mezi to, podle autorů, patří: zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého kulturního dědictví. 3.1.2 Smysl a funkce interpretace Partnerství, o.p.s. (2011:6) uvádějí, že dobrá interpretace přírodních hodnot určitého území může podstatně napomáhat při získání spojenců pro ochranu tohoto území. Podle autorů musí ochránci přírody umět dobře představit veřejnosti, proč určité území chrání a v čem spočívá jeho ochrana. Dále uvádějí, že ochrana přírody založená pouze na zákazech, vydávání stanovisek a odborné péči o území by byla značně omezená. Návštěvníci chráněných území (Wearing a Neil, 1999: 57), kteří nemají povědomí o hodnotě místa, se snadno znudí a přímo nebo nepřímo způsobují zásahy, které by nebyly způsobeny v případě, že by jim byl nabídnut více obohacující program zohledňující jejich zájmy. Dále konstatují, že interpretace je účinnější než omezení a vymáhání praktik a chování, funguje lépe ve spolupráci s návštěvníky, než když je zaměřena proti nim. Wearing a Neil (1999: 58) vyzdvihují, že interpretace přináší postojové změny a změny v chování návštěvníků. Podle autorů může v návštěvnicích zanechat pocit radosti a uspokojení a dojem, že ochrana životního prostředí a principy udržitelnosti jsou užitečné, čímž dochází ke splnění cílů ochrany přírody. 6

Autoři Zelenka a Pásková (2012:240) uvádějí různé funkce interpretace. Mezi tyto funkce autoři řadí zvýšení úrovně znalostí návštěvníků včetně porozumění místní kultuře, historii, geotopům apod. Jako další funkce uvádějí zlepšení zážitku návštěvníků a snížení jejich ekologické stopy a environmentální bubliny. Interpretace podle nich také slouží k optimalizaci dopadu chování návštěvníků na kvalitu života a životní styl místní komunity. Vyzdvihují, že interpretace má vzdělávací a výchovný efekt a přispívá také k posilování a tvorbě pozitivních emocí a vztahů k interpretovaným fenoménům. 3.1.3 Interpretační metody Současné interpretační metody podle Zelenky a Páskové (2012: 240) jsou spojované s uměním, hrami nebo gastronomickými prožitky. Podle autorů mezi tyto metody patří např. geocaching, koncerty v jeskyních, gurmánský CR ve spojení s naučným programem. Autoři uvádí interpretaci jako významnou součást cestovního ruchu. Čtveráková a Fialová (2014) zmiňují i dosud méně využívané způsoby interpretace krajiny a místního dědictví. Podle nich lze pomocí historických událostí, příběhů či legend, které vypráví místní pamětníci návštěvníkům poskytnout autentické zážitky a pomoci jim pochopit místní krajinu. Jako další netradiční formy interpretace místního dědictví uvádějí tematické festivaly, tvůrčí dílny, praktické ukázky řemesel nebo výroby tradičních potravinářských produktů doplněné o výklad. Existuje více způsobů (Wearing a Neil, 1999: 59), jak interpretovat než si dovedeme představit, protože každá technika je jako umělecký kousek, vytvořený kreativitou interpretujícího. Například v hale ekocentra nebo v muzeu se jedná o materiály použité při stavbě, vzory dlažby na podlaze, výběr hudby, to vše působí na návštěvníka a utváří jeho dojem. Nejčastěji zmiňované interpretační techniky jsou návštěvnická centra, publikace, naučné stezky, naučné panely, ukázky a označení. Jako další zajímavé metody interpretace, které Partnerství, o.p.s. (2011: 36-37) řadí pod media interpretace, lze uvést webové stránky, umění a sochy, audiovizuální a multimediální prezentace, mechanické a elektronické interaktivní prvky. Mezi 7

nejzásadnější metody patří návštěvnická centra, expozice, panely, publikace, naučné stezky, vycházky s průvodcem, výklad průvodce, informační centra geoparků, tištěný průvodce, BeeTaggy, webové stránky, umění, audiovizuální a multimediální prezentace. Některé tyto metody jsou použitelné u indoorové i outdoorové interpretace. Dále se práce zabývá jen indoorovou interpretací a budou uvedeny indoorové interpretační metody. 3.1.3.1 Návštěvnická centra Návštěvnická centra geoparků by podle Zelenky (2014:103-105) měla disponovat: prostorem pro možnost trávit volný čas díky nabídce vzdělávacích, informačních, zábavných a poučných aktivit; částí interpretační infrastruktury geoparku; nabídkou jedné, několika či všech těchto služeb: vzdělávání, informace, zábava, ubytování, sport a adrenalin, sociální zázemí, stravování a prodej suvenýrů, regionálních produktů, případně dalších výrobků; několika různými postupy a technologiemi užitými při tvorbě centra, které lze různě kombinovat, doplňovat; nabídkou služeb, která může být vhodně doplněna o geologické expozice a naučné geostezky. Návštěvnické centrum geoparku by mělo podle Zelenka (2014: 104-105) poskytovat následující služby: seznámení návštěvníků s horninami, minerály, zkamenělinami a geologickými útvary, typickými pro území geoparku i jeho okolního regionu. seznámení s využitím místních hornin a minerálů v kultuře a řemeslech na území geoparku při popisu a interpretaci geologického, přírodního a kulturního dědictví geoparku; 8

prezentace vybroušených exponátů doplněné o popisky, fotografie a mapy jejich výskytu, případně i porovnání jejich výskytu v geoparku s dalšími výskyty v ČR, Evropě, ve světě. Při popisu by měla být použita forma příběhu a prezentování hornin a minerálů by mělo být propojeno s prezentováním geotopů. Pro návštěvníky je zajímavý způsob prezentování tzv. okno do minulosti zejména pomocí kreseb, map, popisů ukazujících krajinu geoparku v minulých geologických etapách; poskytování informací návštěvníkům o konceptu geoparků v Evropě a ve světě pomocí tištěné a obrazové informace a prostřednictvím videosekvencí a propojení na webové stránky. Jako motivaci k návštěvě těchto geoparků lze prezentovat vybrané atraktivity a produkty těchto geoparků; poskytování služeb pro fyzický komfort návštěvníků a jejich relaxaci, zahrnující WC, občerstvení a možnost relaxace na vybavených místech v exteriéru a interiéru; doplňkový prodej (mapy, pohlednice, knižní publikace o regionu, upomínkové předměty). Zvláštní pozornost by podle autora měla být věnována prodeji typických regionálních produktů, včetně produktů oceněných různými značkami kvality (bioprodukty, certifikované regionální produkty) a nápaditých produktů, odkazujících na místní geologické, archeologické, paleontologické a kulturní dědictví. 3.1.3.2 Expozice Partnerství, o.p.s. (2011: 48) hovoří o expozici jako o dlouhodobé výstavě a považuje jí za jednu z nejnáročnějších forem interpretace. Vysokou náročnost spatřuje v časové náročnosti její přípravy, kombinaci několika typů médií interpretace, finanční náročnosti, nákladnosti na provoz a údržbu. Geologická expozice (Zelenka, 2014:100) může být instalována v interiéru (např. v návštěvnickém centru geoparku) i exteriéru. 9

Instalace v interiéru (Zelenka, 2014:100) typicky zahrnuje: Rozměrově menší ukázky hornin, minerálů a zkamenělin, vždy doplněných popiskami v českém jazyce a anglicky, podle národnosti návštěvníků případně i v dalších jazycích. Popiska může být doplněna o lokalitu, kde se horniny, minerály a zkamenělin typicky nacházejí, způsob jejich těžby, využití, způsob jejich vzniku. Exponáty mohou být doplněny fotografiemi nalezišť, geomorfologických útvarů, které nejen na území geoparku vytvářejí, porovnáním s jejich výskytem jinde v ČR, Evropě či ve světě. Exponáty je dobré vystavovat volně, bez vitrín, pokud to dostupnost a hodnota exponátů umožní. Část hornin a minerálů je vhodné vybrousit a umožnit prohlédnout si výbrus se zvětšením a seznámit se tak s jejich vnitřní strukturou. Fyzicko-geografický model části či celého geoparku může být součástí expozice. John Veverka (cit. in Partnerství, o.p.s. 2011:37) zmiňuje, že je u expozic důležité najít správný poměr, aby nedošlo k informačnímu přetížení návštěvníka. Doporučuje poměr 20/ 30 / 50 20 % typu aktivní + aktivní, 30 % typu pasivní + pasivní a 50 % aktivní/pasivní. Toto rozdělení na pasivní a aktivní lze nalézt v Tab. 2: Druhy interpretačních médií. 3.1.3.3 Panely Ptáček (2012: 67) uvádí rozlišení panelů na následující typy: Orientační Regulační Informační Interpretační 10

Orientační panely podle Ptáčka (2012: 67) slouží k usnadnění orientace návštěvníků. Mapa či plánek lokality, kde se návštěvníci nacházejí je dominantním prvkem. Regulační panely seznamují návštěvníka s pravidly chování v daném místě. Zákazy a pravidla je efektivnější kreativně ztvárnit v podobě piktogramů či komiksu. Informační panely propagují programy, pozvánky na akce, mohou návštěvníky upozorňovat na nebezpečí apod. Je důležité, aby informace na nich obsažené byly jasné, stručné, jednoznačné, přehledné a aktuální. Posledním typem podle Ptáčka (2012: 69) jsou interpretační panely. Ty mají návštěvníkům odhalit přírodní a kulturní dědictví daného místa. Interpretační panely mají provokovat ke kladení otázek a hledání odpovědí. Jako chyba je uváděno vměstnání co největšího množství informací na jeden panel. 3.1.3.4 Publikace Podle Partnerství, o.p.s. (2011: 46) může být publikace formou interpretace sama o sobě. Autoři také uvádějí, že může být součástí interpretace určitého místa (stezky, památky, expozice, rezervace). Mezi publikace autoři řadí letáky a brožury. 3.1.3.5 Výklad průvodce Důležitým předpokladem pro práci průvodce je podle Milošová a kol. (2014:34) jeho vysoká angažovanost. Ekologicky smýšlející průvodce musí jednak správně prezentovat fakta, ale také musí sledovat reakci publika na svůj výklad a průběžně jej přizpůsobovat chování skupiny. Ve skupině musí být jejím členem, ale současně přirozeným vůdcem. Při interakci průvodce se skupinou může například na chvíli přenechat výklad někomu jinému a učinit tak z pasivních účastníků aktéry a tím přidat k zážitku účastníků navíc prožitek. Interakci lze prohloubit také používáním pomůcek, kdy hmatové a optické vjemy znásobí hlasové informace. Důležitou vlastností je schopnost zůstat klidný. Postupně by se měl věnovat všem členům skupiny, aby měly dojem osobní péče. Podstatné je umět jednat v krizových situacích. Chování průvodce podle Oriešky (2007:16-17) by mělo být přirozené, přátelské, zdvořilé, slušné, taktní a diskrétní. Měly by se v něm projevovat osobní 11

disciplína, sebeovládání, soustředěnost, pozornost, znalost pravidel společenského styku a jejich uplatňování ke všem účastníkům. Důležité je udržet skupinu v pozitivní náladě. Dalšími důležitými vlastnosti průvodce jsou kromě psychických vlastností také fyzická zdatnost a odbornost. Průvodce by (Orieška, 2007: 95) měl při výkladu uplatňovat jednotu formy a obsahu. Z hlediska formy by výklad měl být jazykově správný, terminologicky přesný, kultivovaný, zřetelný, přístupný, srozumitelný, přehledný stručný, přiměřený, názorný a zábavný. Z hlediska obsahu by výklad měl být vědecky pravdivý, poučný, výchovný, ohleduplný, zajímavý, porovnávací, vztahový, zevšeobecňující, pestrý a získávající. 3.1.3.6 Informační centra geoparků Informační centra geoparků (Zelenka, 2014:108) mohou v geoparcích nahrazovat či doplňovat návštěvnická centra geoparků. Informační centrum geoparku může vzniknout spoluprací řídícího subjektu geoparku s TIC tak, že jsou služby TIC doplněny o informace a služby geoparku. Informační centrum geoparku může vzniknout také jako samostatný subjekt geoparku. 3.1.3.7 Tištěný průvodce V tištěném průvodci (Zelenka, 2014:127) územím geoparku by neměly chybět tyto části: Logo geoparku na titulní straně průvodce, logo je vhodné uvést i na zadní straně průvodce. Stručné představení myšlenky geoparků s popisem její realizace v daném geoparku. Popis realizace by měl být motivační. Základní informace o území geoparku rozloha, poloha vůči významným městům, chráněným územím, základní fyzicko-geografická a geologická charakteristika geoparku. Geografická mapa geoparku a mapa vyznačující polohu geoparku na území ČR. 12

Nejvýznamnější geologické atraktivity geoparku a mapa geotopů Představení produktů, služeb a atraktivit geoparku. Důraz by měl být kladen na jeho geotopy, tematické produkty, naučné geostezky, geologické expozice a návštěvnická centra geoparků. U nich je vhodné uvést kontakty, kde je možné je rezervovat, nebo využít. Důležité jsou kontakty na geoprůvodce, také je vhodné uvést i polohu produktů, služeb a atraktivit v geoparku. Další služby, zejména ubytovací, stravovací a dopravní infrastruktura a hromadná doprava by měla být prezentována s využitím stručného popisu a uvedením kontaktních údajů. Takto návštěvník získá podstatné informace. Motivační fotografie, které představují různorodost atraktivit geoparku a nabídku možných aktivit návštěvníků na území geoparku i v jeho bezprostředním okolí. 3.1.3.8 BeeTaggy Přímý přístup k informacím rovnou na místě a okamžitě (Milošová, 2014: 91-92) umožňuje technologie propojení místa s mobilním zařízením s využitím BeeTaggů (resp. QR-kódů). Do výkladu krajiny přidává propojení BeeTaggy interaktivitu a tento systém je vhodný pro místa, kde tradiční značení nejsou možná, jsou rušivá, nebo by mohly být považované za nedostačující. Geotagging je novým přístupem v prezentování informací a novou příležitostí, jak poskytnout návštěvníkům více kontextuálního výkladu jejich okolí. Díky této technologii se návštěvníci mohou dozvědět více o navštívené lokalitě. Označováním míst taggy lze propojit jednotlivé lokality do tematických stezek. Standardní interpretační panely mohou být obohaceny o taggy, které návštěvníkům umí nabídnout další multimediální obsahy týkající se dané lokality. Taggy mohou být umístěny také na stezkách, ať už stávajících, nebo lze jejich pomocí vytvořit stezky nové. Taggy jsou dle Milošové (2014: 91-92) levnější a jednodušší než používání standardních informačních panelů a mohou být vytištěny na téměř jakýkoliv materiál a umístěny na různých místech. Jejich čtení je atraktivní forma komunikace, zejména pro mladou generaci, ale jejich vyfocení a tím získání informací je snadné i pro starší generaci. Informace 13

v taggu obsažené lze měnit na dálku, lze přidávat více obrázků nebo další multimediální obsah, jako video a zvuky či světové jazyky. 3.1.3.9 Webové stránky Partnerství, o.p.s. (2011:48) považuje webové stránky za samozřejmou součást většiny dnešních interpretačních projektů, které je, však ne vždy, využívají k vlastní interpretaci. Často jsou používány jen jako informační médium. Mají několik předností. Jsou přístupné odkudkoli, kde je možné se připojit k internetu. Poskytují mnoho úrovní informací, podporují individuální objevování zajímavých míst a událostí a snadno se aktualizují. Mají i své slabé stránky. Ne každý má možnost využívat výhod internetového připojení. Další zmiňovanou slabou stránkou je interpretační zážitek při internetovém prohlížení. Ten je považován za méně intenzivní než zážitek při osobní návštěvě. 3.1.3.10 Umění Umění je podle Partnerství, o.p.s. (2011:37) nahlíženo jako neosobní či neživá interpretace. Autoři uvádí výhody této metody a řadí mezi ně fakt, že není vázáno na jazyk a není vnímáno didakticky jako například panely. Autoři Partnerství, o.p.s. konstatují, že umění a také sochy: Otevírají možnosti vlastní interpretace pro každého individuálně. Pro některé lidi ale mohou být matoucí a nesrozumitelné (Partnerství, o.p.s., 2011:49). 3.1.3.11 Audiovizuální prezentace a multimediální prezentace Partnerství, o.p.s. (2011:49) uvádí, že tento typ interpretačních medií může najednou oslovit větší počet návštěvníků a vytvořit určitou náladu prostřednictvím vybraných zvuků, hudby, obrazů a slov. Podle autorů nabízejí informace srozumitelnou formou širokému okruhu uživatelů, pokud jsou kvalitně zpracované. Autoři dále uvádějí, že jsou ale vázané na konkrétní místo a technické prostředky vyžadují také údržbu a aktualizaci, bez které tyto prostředky 14

zastarávají. Autoři také zmiňují, že tyto prostředky interpretace některé lidi jednoduše obtěžují. 3.1.4 Zásady úspěšné interpretace Úspěšná interpretace (Wearing a Neil, 1999:62) typicky zahrnuje několik klíčových zásad: Lidé se snáze učí, když jsou aktivně zahrnuti do procesu učení Lidé se učí lépe, když používají tolik smyslů, kolik jen lze. Je všeobecně známo, že si lidé zapamatují přibližně 10% toho, co slyší, 30% toho, co čtou, 50% toho, co vidí a 90% toho, co dělají. Nejvíce si lidé zapamatují, když sami objevují, protože jim to přináší vzrušení a pocit růstu. Učení vyžaduje aktivitu toho, kdo se učí. Proces učení je efektivnější s pocitem užitečnosti získaných vědomostí. Lidé se učí nejlépe prostřednictvím přímé zkušenosti Partnerství, o.p.s. (2011:15) zmiňuje tři hlavní zásady. Interpretace by měla: provokovat odkrývat vytvářet vztah Partnerství, o.p.s. (2011: 49-50) dále uvádí užitečná pravidla pro tvorbu interpretace: Selektivita, stručnost - důležité je vybírat a zjednodušovat materiál určený k interpretaci, jako vodítko poslouží jasné hlavní sdělení. Specifikace cílové skupiny sdělení vhodně zvolený jazyk pro cílovou skupinu je zásadní. Používání běžného jazyka podstatné je nepoužívat odborné výrazy a místní nářečí. 15

Používání příběhů a citací je vhodné odkazovat na skutečné lidi, příběhy a události, tím lze oživit a posílit ducha místa a lokální kultury. Používání metafor a přirovnání, jež mají vztah k dennímu životu přirovnání je dobré vztáhnout k běžnému životu pro snazší představivost. Propojení všech aspektů konkrétního projektu grafická podoba interpretace (volba barev, stylu, materiálů) může přispět ke zdůraznění místního genia loci. Jasnost veškerých směrovek, instrukcí a upozornění měly by být prezentované ve zvláštním rámečku, být psané jiným typem nebo barvou písma. Testování nápadů funkčnost by měla být vyzkoušena např. prostřednictvím maket letáků, panelů nebo instalací výstav. Interaktivnost je podle Partnerství, o.p.s. (2011: 37) důležitým faktorem při volbě prostředku interpretace. Autoři hovoří o tom, že čím více smyslů návštěvníka dokážeme prostřednictvím různých médií zapojit, tím je větší pravděpodobnost, že si zapamatuje hlavní sdělení. Tab. 2: Druhy interpretačních médií Zdroj: Zpracováno podle (Partnerství, o.p.s. 2011: 37) 16

3.1.5 Hodnocení interpretace Masters a Carter (1999:4) ve svém manuálu popisují metodologii výzkumu interpretace. Dělí ji na dvě části stanovení seznamu stávající interpretace a hodnocení její interpretační kvality. Cíle výzkumu interpretace by podle Masters a Carter (1999:5) měly obsahovat: Souhrnný soupis veškerého současného zařízení se zaměřením na to, co je interpretováno, kde, jak a kým. Hodnocení kvality interpretace. Získané informace mohou být použity pro srovnání standardů kvality, k vývoji opatření zlepšujících standardy a pro zvýšení povědomí o rozdílech mezi dobrou a špatnou interpretací. Masters a Carter uvádějí (1999:5-8), že ačkoli k metodice přistupovali se zaměřením na jednoduchost a praktičnost, vždy se bude vyskytovat nahodilá a neobvyklá interpretace, kterou metodika nebude schopná pokrýt. Jejich metodika hodnocení standardů interpretace vyžaduje kvalitativní posouzení stupně, do kterého lze interpretaci zařadit podle uznávaných principů dobré praxe. Poukazují na to, že posouzení daného stupně lze kvantifikovat. Také uvádějí, že žádný výzkum se nemůže vyhnout určité subjektivitě. Interpretace se podle nich odvíjí od druhu media a některé z nich nemohou být hodnoceny z hlediska kvality, tak jako umělecká media. Domnívají se, že výzkum v oblasti interpretace by měl spíše směřovat k poskytnutí obecných údajů o kvalitě, než hodnotit zda je něco užitečného. Rozsah kritérií, podle kterých Masters a Carter hodnotí interpretaci, zohledňuje uznávané principy dobré praxe. Interpretaci považují za umění a uvádějí, že efektivní interpretace může někdy splňovat minimum uvedených kritérií. Domnívají se, že provádět výzkum a zjišťovat data by měli lidé mající alespoň základní povědomí o interpretaci. Poukazují na to, že nemusí být profesionálové v této oblasti, ale měli by absolvovat základní proškolení a být seznámeni s příklady dobré a špatné interpretace. 17

Příklady dobré a nejlepší praxe při plánování interpretace uvádí sdružení National Association for Interpretation (2015). Jejich standardy plánování interpretace zahrnují oblasti jako ochrana dědictví, terminologie, analýza návštěvníků, zapojení veřejnosti, hodnocení, cíle managementu, marketing, prostředky interpretace, sdělení, partnerství, vzdělávání zaměstnanců a dobrovolníků, závazek provozu, zapojení zainteresovaných stran a zážitek návštěvníka. Uvádí, že hodnocení interpretace by mělo probíhat v různých fázích plánovacího procesu. Zdůrazňují, že dobrá praxe zahrnuje vytváření nové interpretace na základě evaluace stávající interpretace a hodnocení zájmu návštěvníka. Zdůrazňují, že nejlepší praxe se od té dobré liší využíváním ohniskové skupiny a dalších metod evaluace k získání zpětné vazby od návštěvníků a námětů na nové programy, produkty a služby. Uvádějí, že při přípravě nové interpretace by organizace měla testovat reakce návštěvníků prostřednictvím např. maket expozic a dalších prostředků. Zdůrazňují, že evaluace interpretace by měla být prováděna pravidelně a měla by být logicky zdůvodněná. Partnerství, o.p.s. (2011: 75 79) uvádí metody sledování úspěšnosti interpretace. Autoři uvádí, že nepřímé metody např. pozorování lze použít v situaci, kdy je třeba sledovat reakce návštěvníků. Poukazují na to, že je dobré si zaznamenávat postřehy o chování návštěvníků. Další zajímavý způsob, kterým lze sledovat přitažlivost interpretace je podle autorů sledování bezprostředního okolí a jeho změny. Mezi přímé metody sledování úspěšnosti interpretace je autory řazeno interaktivní testovací zařízení, rozhovory a dotazování. Medek (2014:5) zmiňuje, že kvalitu interpretace zvyšuje její zakotvení v ověřených konceptech a její plánování. Podstatné při hodnocení kvality interpretace je naplňování jejich cílů. Jedním z cílů interpretace je vzbuzení touhy návštěvníka po dalším poznávání a ocenění hodnoty přírodního a kulturního dědictví. Medek (2014) také uvádí obecné cíle interpretačních programů. Mezi ty řadí rozšíření obzorů účastníků, ovlivnění jejich postojů a podporu či péči o přírodní či kulturní dědictví a přispění k ochraně dědictví vlivem na chování účastníků programů. Sdružení National Association for Interpretation (2015) poukazuje na interpretační plán, který by měl logickým způsobem definovat měřitelné přínosy, výstupy a 18

dopady. Uvádí, že interpretační plán by měl specifikovat metody, které budou používány pro budoucí evaluaci interpretace. Ptáček a Kvita (2014) uvádí, že budoucí průzkum v oblasti interpretace by se měl: více zaměřit na zjišťování efektivity různých forem interpretace, tedy na to, do jaké míry se daří komunikovat hlavní sdělení a dosahovat hlavního cíle interpretace a komunikačních cílů pro různé skupiny. Dále autoři vyzdvihují fakt, že: výsledky by měly být kvantifikovatelné, aby se dal sledovat dlouhodobý trend. 19

3.2 Geoturismus Geoturismus byl podle Farsani (2012:14) veřejně představen v roce 2002. Jeho podstatou byly principy udržitelnosti. Travel Industry Association of America and National Geographic Traveller Magazine (cit. in Farsani, 2012:14) představili geoturismus jako turismus, který udržuje nebo dokonce zlepšuje geografické vlastnosti místa, jako jeho kulturní a přírodní dědictví a také sociální prostředí jeho obyvatel. Farsani (2012:14) dále uvádí, že geoturismus je schopen chránit všechny složky destinace jako je flora, fauna, archeologické hodnoty, geologické hodnoty, tradiční architekturu, místní hudbu, tradiční kuchyni, místní řemesla a umění. Smutek (2014: 27) hovoří o geoturismu a geoparcích jako o výdobytcích hospodářského odvětví známého jako cestovní ruch. Dále hovoří o udržitelném cestovním ruchu jako základním východisku geoturismu. Zdůrazňuje součást geoturismu a to dědictví, definované jako části sociálního a přírodního prostředí. Za podstatné Smutek považuje zachovat toto dědictví budoucím generacím. O využívání kulturního a přírodního dědictví jako podpory pro hlavní aktivity turismu hovoří také Farsani (2012:1). Geoturismus vymezuje jako nový specifický segment trhu s důrazem na geo-vědní obory, jakými jsou geologie, geomorfologie, geodiverzita a geografie, který přináší příležitosti kulturní udržitelnosti a venkovskému rozvoji. O holistickém pojetí geoturismu hovoří Milošová a kol. (2014: 81). Toto holistické pojetí vychází z potřeby chápání významu geologických zdrojů a dědictví pro veškeré sféry lidského života. Pro aplikaci tohoto přístupu je důležitá znalost případně hledání souvislostí mezi neživou přírodou, živou přírodou a socio-kulturním prostředím. Zmiňuje tzv. Dowlingův ABC přístup. Dowling (2013: 64) považuje za podstatné pro rozvoj geoturismu porozumění identitě či charakteru regionu nebo oblasti. K dosažení porozumění je třeba geoturismus chápat v souvislostech konkrétních složek životního prostředí. Tyto Abiotické, Biotické a Kulturní, tedy ABC složky se vzájemně podmiňují a ovlivňují. 20

3.2.1 Principy geoturismu National Geographic (2009 in Farsani, 2012:15) uvádí principy geoturismu: je synergický, zahrnuje místní komunitu, informuje návštěvníky a hostitele má ekonomický prospěch pro obyvatele podporuje jednotnost místa představuje skvělé výlety 3.2.2 Geoturistické aktivity Jako typické geoturistické aktivity podle Zelenky a Páskové (2012) a Páskové (2014) lze uvést: montanistiku (návštěvy hornických oblastí a nalezišť minerálů, hornin a zkamenělin) amatérské rýžování zlata georafting (rafting s poznáváním procesů a jevů vývoje Země) geocaching (vyhledávání skrytých schránek s využitím satelitní navigace) poznávání kulturní historie krajiny (návštěvy archeoskanzenů, ekomuzeí, ekofarem, řemeslných dílen, degustace a nákup místních produktů atd.) Podle Zelenka a Pásková (2012:132) je za ekomuzeum možné považovat muzeum, či skanzen, které co nejvíce autenticky a ve spolupráci s místní komunitou zachycuje přírodní a socio-kulturní charakteristiky a způsob života místní komunity. speleoturismus (objevování jeskynních prostor a propastí) kaňoning (objevování kaňonů a hlubokých údolí) 3.2.3 Interpretace a geoturismus Geoturismus lze podle Milošová a kol. (2014:90) nahlížet jako široce rozkročený udržitelný cestovní ruch, který nabízí všechny typy přírodních i kulturních 21

atraktivit v krajině, jejichž interpretace je zaměřena na vztahy a kořeny v geologické minulosti Země. Dále Milošová uvádí, že v geoturistické interpretaci je specifickým rysem objasňování propojení vztahů mezi geologickou, biologickou a kulturní diverzitou u každého jevu. Milošová a kol. (2014: 81) hovoří o tom, že v rámci geoturismu nejsou interpretovány pouze geologické a geomorfologické úkazy, ale také např. fauna, flóra, historické památky, tradiční kuchyně či místní folklór. Podstatné je, že u těchto prvků krajinného dědictví (živé přírody a kulturního dědictví) jsou také vždy objasňovány jejich geologické kořeny, tedy způsob jakým byly ovlivňovány neživou přírodou. Součástí geoturismu se poté stává i taková degustace vína v autentickém prostředí za předpokladu, že je objasněno, jak je chuť vína podmíněna mineralogickým složením geologického podloží vinice, či z jakého materiálu je postaven vinný sklípek. Jednoduše lze geoturismus definovat podle Smutek (2014) jako jednu z podob udržitelného cestovního ruchu ve 21. století. Část pojmu Geo- má souvislost se Zemí a jedná se tedy o cestování s aktivním poznáváním zajímavých prvků přírodní a kulturní krajiny s geologickou či geomorfologickou náplní (geologickým dědictvím). 3.2.4 Geoparky UNESCO (Farsani, 2012:1) ustanovilo geoparky za národně chráněná území zahrnující množství geologicky významných míst s určitou důležitostí, vzácností nebo estetickou hodnotou. Geoparky dosahují svých cílů prostřednictvím ochrany přírody, vzděláváním a geoturismu. Podle Zelenky a Páskové (2013: 12) je posláním geoparku: ochrana, výzkum, prezentace, interpretace, popularizace a udržitelné využívání geologického dědictví. Smyslem geoparku je přiblížení geologického dědictví jeho obyvatelům a návštěvníkům a jeho významu pro život. Geopark vzniká na základě iniciativy místních aktérů. Místním obyvatelům je v maximální míře umožněno zapojit se do aktivit geoparku. 22

3.2.4.1 Geoparky a ochrana přírody V současnosti se geoparky (Farsani, 2012:13-14) snaží o spojení ochrany přírody, vzdělávání a geoturismu. Geoparky kromě marketingu cestovního ruchu mohou úspěšně plnit vzdělávací úkoly. Geoparky mají přímý vliv na popularizaci geologických znalostí, vzdělávání a vědecké studie v této oblasti tak jako rekreace. Za zmínku stojí, že výuka o přírodě v geoparcích, zejména pro školní děti, je velmi důležitá pro rozvoj podpory ze strany místního a regionálního společenství v budoucnosti. Navíc ochrana přírody v geoparku (Farsani, 2012:3) nepřímo ovlivňuje socioekonomickou prosperitu místních lidí na území geoparku. Tradice místních lidí a také tradiční řemesla jsou dvěma klíčovými složkami při zavádění metod ochrany přírody v geoparku. Místní vedení geoparků by mělo jednak tvořit inovativní infrastrukturu za účelem zvýšit počet návštěvníků a s cílem zlepšit místní ekonomiku, ale také chránit přírodní (geologické a biologické) a kulturní dědictví se zapojením místních lidí. Udržitelný cestovní ruch (Farsani, 2012:10) je často přirovnáván k přírodnímu turismu nebo ekoturismu, ale udržitelný cestovní ruch znamená více než jen ochranu přírodního prostředí. Znamená vhodnou ohleduplnost k místním lidem, komunitám, kulturám, zvykům, životnímu stylu, sociálním a ekonomickým systémům. Je to cestovní ruch, který zlepšuje materiální život místních komunit, aniž by způsoboval ztráty v tradičním systému zaměstnávání, akulturaci, nebo sociální rozvrat. Typickým zástupcem šetrného cestovního ruchu (Zelenka a Pásková (2012:26) je agroturismus. Jedná se o rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách s poznáváním alternativního způsobu života, přímou účastí na zemědělských činnostech a aktivní odpočinek - pěší turistiku, cykloturistiku, poznávání technik výroby potravin, jízdu na koni, chov hospodářských zvířat apod. 3.2.4.2 Cíle geoparků Farsani uvádí (2012: 27-28), že geoparky mají tři hlavní cíle: ochranu přírody, vzdělávání, podporu místní ekonomiky prostřednictvím geoturismu. 23

Pro dosažení těchto cílů geoparky užívají výhod spolupráce na místní úrovni, znalostí a pracovní síly místních obyvatel. Dosahování zmíněného třetího cíle (Farsani, 2012: 39) je realizováno prostřednictvím marketingu v oblasti cestovního ruchu. Jako příklady lze uvést výlety za vínem spojené s tématy geologie, půdy, topografie, dále návštěvy důlních zařízení, nebo výlety za pamětihodnostmi a výlety spojené s fotografováním. Geoparky mají důležitou úlohu v zachování sociokulturní stability. Často je kulturní dědictví spojeno s geologickým dědictvím prostřednictvím inovativních strategií v geoparcích. Tvorba geo-produktů na bázi regionálních výrobků, které jsou symbolem a znázorněním geologického dědictví jsou příkladem dobré praxe. Geo-produkty se snaží o spojení tradičních výrobků s novými koncepty a interpretací. Hlavními atraktivitami (Farsani, 2012: 43) geoturistických destinací jsou tzv. geotopy, místa s geologickým a geomorfologickým dědictvím. Vzdělávací aktivity a předvedení výukových možností v rámci geoturismu mohou být dobrou strategií v zachování míst s geologickým dědictvím a mohou minimalizovat negativní dopady turismu na tyto místa. 3.2.5 Budoucnost geoturismu V oblasti cestovního ruchu (Farsani, 2012:155) bylo zavedení udržitelného cestovního ruchu, ekoturismu a geoturismu pozitivními kroky k předcházení masovému turismu a poškozování přírodního prostředí. Geoparky jako průkopníci ve vývoji geoturismu jsou novátorskou strategií v ochraně přírody spolu s propagací udržitelného turismu na venkově. V blízké budoucnosti se zřejmě bude vyskytovat více stresu vzhledem k růstu populace, a proto budou turisté ve 21. století potřebovat více relaxace než v minulých letech. Území geoparků tak může být vhodnými destinacemi pro relaxaci, protože se většina geoparků nachází ve venkovských oblastech. Ve 21. století by se odvětví cestovního ruchu mělo zaměřit na cílovou skupinu lidí s postižením a také na seniory. Je zřejmé, že penzisté mají více času a peněz pro cestování. Vytváření zázemí a příležitostí pro seniory v geoparcích může geoparkům přinést finanční zdroje. Farsani (2012:156) uvádí návštěvníky s postižením jako vhodnou cílovou skupinu cestovního ruchu, dále 24

také seniory. Tyto skupiny jsou spojovány s potřebou vzniku nových služeb a infrastruktury cestovního ruchu. Tvorba vzdělávacích programů pro studenty a návštěvníky s postižením může pomoci podporovat vzdělávací aktivity jako hlavní cíl geoparků. Geoparky jako průkopníci (Farsani, 2012:159) v oblasti rozvoje geoturismu potřebují inovace a odborníky v geologii, geomorfologii a geografii pro tvorbu geoproduktů a geo-služeb jako nástrojů pro vzdělávání a trávení volného času. Navíc zavedení geo-restaurací, geo-muzeí, příprava vybavení pro geo-sporty a organizování geo-vycházek ukazují, že vedení geoparků hledají nové cílové skupiny a snaží se zahrnout vědu o Zemi mezi rekreační aktivity na území geoparků. Snad nejdůležitějším prvkem (Farsani, 2012:160) v budoucnosti geoparků jsou inovace a soutěživost. Na místní úrovni geoparky můžou pořádat tematické soutěže pro školní děti a místní obyvatele (soutěže v kreslení, festival písku, pečení tematických dortů, fotografická soutěž, výroba geo-produktů). Ačkoli soutěže na mezinárodní úrovni by se měly zaměřovat na mezinárodní projekty. Geoturismus a geoparky (Farsani, 2012:160) by se měly zaměřovat na využívání nových technologií ve 21. Století. Geoparky a geoturismus jsou novými pojmy a jsou stále v rané fázi vývoje a nové technologie v podobě virtuálních prohlídek poskytovaných geografickým informačním systémem, zlepšováním interaktivity webových stránek geoparku, vysíláním na místních televizních stanicích a vlastních televizních stanicích geoparků mohou hrát významnou roli pro nalákání turistů do těchto oblastí. Založení tematického muzea (Farsani, 2012:160) v geoparku v souladu s geologickými a geomorfologickými jevy v každém geoparky může být zásadním krokem ve vzdělávání návštěvníků. Výstavy minerálů a geotermální interpretační centra (v Evropských geoparcích), pouštní (na Středním Východě nebo v Afrických geoparcích, nebo muzeum ropy (v geoparcích Středního Východu) jsou dobrými příklady. 25

3.2.6 Geoturismus a počasí Autoři Partnerství, o.p.s. (2011:70) hovoří o tom, že počasí, např. deštivý rok, může mít velký vliv na počty návštěvníků v určitých lokalitách. Také hovoří o tom (2011:56), že realizátoři venkovních programů mají plánovat pro návštěvníky alternativní řešení pro případy špatného počasí. Čtveráková (2012:31) zmiňuje muzea v Národním geoparku Český ráj a uvádí, že slouží jako: doplňkový program či náhradní aktivita v případě nepříznivého počasí pro venkovní turistiku. Počasí je podle Českého hydrometeorologického ústavu (2008) okamžitý stav atmosféry. S pojmem počasí souvisí pojem klima, které lze podle Českého hydrometeorologického ústavu (2008) uvést jako průměrné počasí určitého místa či regionu. Costa a Buhalis (cit. in Farsani, 2012:158) zmiňují klimatické změny jako hlavní externí faktor, který může silně ovlivnit oblast cestovního ruchu. Vyzdvihují, že klima je klíčovou složkou pro mnoho druhů cestovního ruchu zejména ekoturismus a geoturismus. Kozubková (2010) hovoří o klimatických změnách jako o faktoru, který ovlivňuje vývoj mezinárodního cestovního ruchu. Uvádí, že: pravidelné záplavy, lesní požáry nebo nepříznivé povětrnostní podmínky mohou v krátké době odsoudit i některá tradiční oblíbená střediska cestovního ruchu k postupnému zániku. Evropská agentura pro životní prostředí (2016) uvádí, že dopady změny klimatu jsou pozorovány již nyní a očekává se, že se stanou ještě výraznějšími. Dále zmiňuje: očekává se zvýšení četnosti a intenzity extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder, sucha a povodně. 26

3.2.7 Geoprůvodcování Podle Doucka a Smutka (2013) by způsob předávání poznatků z geologie daného území měl zahrnovat následující: Určení pozice lokality v geologické stavbě definovaného celku s uvedením statigrafické příslušnosti Komentování typ horninového prostředí lokality s jednoduchým a schématickým vyčleněním základních horninových typů a stručně popsat u nejčastěji vyskytujících se hornin jejich vlastnosti a složení. Věnovat pozornost paleontologii a biostratigrafii s důrazem na řazení lokalit od nejstarších k nejmladším Uvést popis míst, kde se vyskytují fosilie, uvést stupeň zachování fosilií a jejich význam (zejména jak jejich výskyt a množství ukazuje na geologický vývoj území). Věnovat pozornost výskytu minerálů a hornin s důrazem na jejich využití a tvořit příběhy na téma minerály a horniny kolem nás. Uvést významné výskyty ložisek rudních i nerudních surovin těžených v minulosti i současnosti v dané lokalitě s odkazem na výskyt obdobných ložisek v českém masivu v Evropě i ve světě. Využít znalosti z geologie území pro následná aplikovaná využití geověd, jako jsou hydrogeologie či inženýrská geologie. Doucek a Smutek (2013) považují za zásadní pro popisování výše uvedených témat použít příběh, jehož nosným tématem jsou geovědy. Použití příběhu pokládají za nejsnazší způsob výuky žáků a studentů. Způsob, který je nejinspirativnější a nejzapamatovatelnější. 27

4 Případová studie Národní geopark Železné hory 4.1 Národní geopark Železné hory 4.1.1 Historie a řízení geoparku Průkopníkem ve snaze vyzdvihnout geologickou hodnotu Železných hor (Doucek a kol., 2014: 31) byl významný regionální geolog RNDr. Jindřich Vodička, který se tomuto území věnoval ve svých pracích od roku 1954. Dalšími následovníky byli RNDr. Jiří Hruška a RNDr. Daniel Smutek. Druhý zmiňovaný je v současnosti nositelem titulu ředitel Národního geoparku Železné hory (NG Železné hory), jehož řídícím subjektem je společnost Vodní zdroje Chrudim spol. s r.o. Za základní kámen vniku geoparku (Doucek a kol., 2014: 31) lze považovat účast zástupců zvažovaného geoparku na zasedání Rady národních geoparků v Srbsku na začátku roku 2011. Obr. 3: Certifikát národní geopark Zdroj: Společnost přátel Železných hor, o.s. (2015) 28

Řízení geoparku zajišťuje soukromá společnost Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o. (Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., 2015), která od roku 1991 podniká v oboru hydrogeologie. Do portfolia činností společnosti patří geologie, environmentální geologie, inženýrská a sanační geologie a také edukační činnost. Společnost pořádá exkurze s geovědní tématikou pro základní, střední a vysoké školy. Také společnost disponuje rozsáhlými geologickými sbírkami a odbornou knihovnou s více než 5000 svazky. Společnost také pořádala celostátní odborné konference a putovní geovědní výstavy. Obr.: 4 znázorňuje řídící strukturu Národního geoparku Železné hory, uvádí jeho management a spolupráci jednotlivých subjektů. Obr. 4: Schéma managementu a spolupráce jednotlivých subjektů Zdroj: Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o. (2015) 29

4.1.2 Územní vymezení geoparku Rozloha národního geoparku Železné hory (Doucek a kol., 2014: 32) činí 777,5 km². Území geoparku zasahuje do dvou krajů a to Pardubického kraje a kraje Vysočina. Území geoparku se rozkládá mezi následujícími obcemi: Chvaletice, Choltice, Heřmanův Městec, Chrudim, Chrast, Luže, Nové Hrady, Budislav, Proseč, Rychnov, Hlinsko, Trhová Kamenice, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř, Maleč, Třemošnice, Podhořany u Ronova. Za vstupní brány do geoparku jsou uváděna (Doucek a kol., 2014: 32) tato města: od severu město Chrudim, Heřmanův Městec a Chrast; od jihu města Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Hlinsko; od západu obce Třemošnice, Ronov nad Doubravou, Podhořany u Ronova a Chvaletice; od východu obce Nové Hrady, Luže, Budislav, Proseč a Krouna. Území národního geoparku Železné hory zasahuje do dvou krajů a to kraje Pardubického a kraje Vysočina. Většina území se rozkládá v kraji Pardubickém. Obr. 5: Hranice geoparku Železné hory Zdroj: Společnost přátel Železných hor, o.s. (2015) 30

4.1.3 Geologická charakteristika geoparku Národní geopark Železné hory (Smutek, 2014: 34) se nachází v oblasti, kde dochází ke kontaktu několika regionálních geologických jednotek. Území Českého masivu, které zahrnuje i oblast Železných hor, je největším pozůstatkem variského orogénu v Evropě a je vyhledávanou oblastí z důvodu pestrého geologického složení. Zastoupení jednotlivých geologických jednotek lze vidět na Obr.: 7. Geologická pestrost na relativně malém území může být návštěvníkům představena v průběhu jednoho až dvou dnů (Smutek, 2014: 34), což z této oblasti dělá výjimečný region v rámci celé Evropy. Obr.: 7 Geologické jednotky území NGŽH Zdroj: Společnost přátel Železných hor, o.s. (2015) 31

Podle společnosti Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o. (2015) lze ve vývoji Železných hor rozlišit následující geologická období: Starohory (proterozoikum), Moldanubikum, Prvohory (paleozoikum), Druhohory (mezozoikum), Třetihory (terciér), Čtvrtohory (kvartér). Starohory, nejstarší geologický útvar (Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., 2015) nacházející se na území geoparku je datován hranicemi 2,5 miliardy let až 542 milionů let. Jak uvádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2014) mezi horniny tohoto období patří břidlice, slepence, vulkanity, pararuly, amfibolity a ortoruly. Prvohory je období, které je datováno rozmezím 542 251 milionů let. Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o. (2015) uvádí: S tímto obdobím je spojen jeden z nejtypičtějších a nejznámějších zástupců zkamenělin trilobit. I v geoparku Železné hory existuje několik lokalit, kde se tento pravěký členovec dá nalézt. Nálezy jsou sporadické a vzácné a za celou historii výzkumu se jedná pouze o několik desítek kusů. Mezi prvohorní horniny patří podle Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o. (2015) křemence, vápence, pískovce a slepence. Druhohory, období, ze kterého se na území geoparku zachovalo časové období před cca 100 85 miliony let. Společnost Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o. (2015) zmiňuje: V době, ze které se na území geoparku zachovaly druhohorní usazeniny, došlo k největšímu zatopení zemského povrchu v celé známé historii. Tento proces vedl ke vzniku velkého množství mělkých a relativně teplých moří, ve kterých se hojně rozvíjel život. Větší část území geoparku byla v té době pod vodou, nicméně se zde nacházela místa, která byla blízko pobřeží a kde se dnes nalézají pozůstatky činnosti mořského příboje. Mezi zástupce hornin patří bazalty a slínovce. Třetihory podle České geologické služby (2007) trvaly asi 63 miliónů let (přibližně 65 až 1, 6 mil. let). Jak uvádí Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., (2015) třetihory jsou obdobím, jehož horniny nejsou v NG Železné hory 32

příliš zastoupeny. Jedná o intruze olivinického bazaltu a fluviální jílovitoprachovité štěrky. Čtvrtohory podle České geologické služby (2007) je nejmladší geologická éra, trvající až dosud (doba trvání je 1, 6 nebo 1, 8 až 2 mil. let). Společnost Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., (2015) uvádí, že jsou zastoupené sedimenty a nalézt lze hlíny a eluviální sedimenty. Geologické charakteristiky celé oblasti jsou podle Doucka (2014: 33) zachycené také v logu Národního geoparku Železné hory (Obr. 8). Uvádí, že pět nejvýznamnějších geologických jednotek v oblasti Železných hor je představováno pěti šestiúhelníky vyobrazených v logu geoparku. Zmiňuje, že barvy vychází z geologické barevné škály jednotlivých hornin a seskupení pěti segmentů kopíruje klínovitý tvar Železných hor. Doucek dále vyzdvihuje, že v logu se odráží geologické celky a na ně vázané procesy zastoupené na území geoparku (starohory, prvohory, hlubinné vyvřeliny, druhohory a hydrogeologie). Podle Doucka nabízí jednotlivé geologické celky návštěvníkům kombinaci poznání, zážitků a zábavy při využití současných kulturních, gastronomických a obdobných cílů (MŽP, 2015). Logo Národního geoparku Železné hory (Doucek a kol., 2014: 33) vzniklo ve spolupráci Vodních zdrojů Chrudim, spol. s r. o. a architektonické kanceláře Med Pavlík architekti Pardubice. Obr. 8: Logo Geoparku Železné hory Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2015) 33

4.1.4 Nejvýznamnější krajinně hodnotné lokality Pestrost a charakter přírodních a kulturních hodnot (Doucek a kol., 2014: 46) na území geoparku jsou převážně ovlivňovány geologickými a geomorfologickými faktory. Značná část chráněných přírodních území je definována na základě horninového podloží, případně reliéfu krajiny. Souhrn vybraných významných přírodních a kulturních hodnot na území geoparku uvádí Tab. 3. Název CHKO Železné hory NPR Lichnice- Kaňkovy hory PR Polom PR Maštale PR Oheb PR Zubří PP Na Skalách Naučné stezky Rozhledny Stručný popis Zřízena v roce 1991, zahrnuje velkou část železnohorského masivu. Jedna z nejpestřejších oblastí České republiky po geologické stránce. Je zde bohatá pestrost jednotlivých biotopů. Na jejím území se nachází 24 maloplošně chráněných území. Zahrnuje bučiny na západním hřebenu Železných hor. Jedná se o velmi cenný biotop, neboť jde o původní lesnatá společenstva. Porosty na vrcholových částech se využívají pro sběr semen a rozšiřování geofondu. Jedná se o zbytek bukovojedlového pralesa typického pro střední polohy Železných hor. Je to nejstarší maloplošné chráněné území v Železných horách. Rezervace s plochou více než 1 000 ha, kterou tvoří sedimenty svrchní křídy, na kterých se zachovaly zbytky turonu. Území je geomorfologicky hodnotné díky pískovcovým skalním útvarům. Toto prostředí na sebe váže i specifické druhy fauny a flóry. Skalnatý ostroh, na kterém se nachází zřícenina hradu Oheb nad sečskou přehradní nádrží. Jsou zde pestré bučiny a skalní a suťová společenstva. Rezervace, kterou tvoří původně běžné smilkové a bezkolencové louky na prameništích a pramenních vývěrech a zbytky rašelinišť. Geologická a geomorfologická památka s pozůstatky příbojových zón druhorního moře, kterými jsou příbojové slepence. Je zde ukázková transgrese druhohorních pískovců na ordovické křemence. Dříve se zde intenzivně těžil hlavně pískovec. Krajem Chrudimky, Krajem Železných hor, Údolím Doubravy, MAGMA, Ke kočičímu hrádku, Lesní naučná stezka, Podoubraví, Keltská stezka Železnými horami, Podhůra, Heřmanův Městec - Město u dvou moří, Naučná stezka krajem rytíře Toulovce, Naučná stezka Raškovické lomy, Vlastivědná stezka Rybniční soustava Heřmanoměstecka, Vápenka, Planetární, NS Chrastecka, U Tyrolského domku, Geologická stezka, Geostezka Klíč, Modrá osa, NS Sobiňov. Bára na Podhůře, Boika, Barborka, Borůvka, Toulovcova rozhledna, Vojtěchovská rozhledna, roozhledna na Zuberském kopci. Tab. 3: Vybrané hodnoty a lokality Zdroj: Zpracováno podle (DOUCEK a KOL., 2014: 46) 34

Muzeum obuvi a kamene Skuteč Muzeum vápenictví - Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice Zámek Nasavrky Zámecký areál Choltice Zámek Nové Hrady Zřícenina hradu Lichnice Zřícenina hradu Oheb Skalní obydlí Zderaz Chrudim Heřmanův Městec Státní zámek Slatiňany Pietní území Ležáky Pietní území Lipovec- Licoměřice Venkovní a vnitřní expozice veřejnost seznamují s důležitými fenomény Skutečska - kamenictví a obuvnictví. Obuvnictví je úzce spojeno s existencí podniku Botas. Kamenictví je vázáno na desítky převážně granodioritových lomů v širokém okolí. Venkovní expozice představuje maketu jámového lomu a přibližuje některé technologie těžby a zpracování kamene. Vnitřní expozice se zabývá geologií oblasti a také přibližuje historii lomařského a kamenického regionálního průmyslu. Expozice vápenictví vytvořená ve zrekonstruované vápenné peci zachycuje historii těžby i zpracování vápence. Prezentovány jsou jednotlivé lokality s výskytem vápenců, mramorů a obecně hornin s větším podílem vápníku. Také je představena historie blízké lomařské oblasti Prachovice - Vápenný Podol. Expozice představující život Keltů na nedalekém hradišti v Hradišti u Nasavrk. Také zde začíná naučná stezka Po stopách Keltů, která pokračuje směřem k hradišti. Její součástí je i rozhledna Boika. Jedná se o barokní zámek s významnou raně barokní kaplí a barokní lékarnou. Expozice obsahují také barokní předměty a pravěké artefakty. Areál zámku zahrnuje i oboru, která je součástí lokalit NATURA 2000. Rokokový zámek z 18. století, jehož součástí je první české muzeum cyklistiky, jízdárna a farma s chovem dančí a jelení zvěře. Jedná se o zříceninu hradu z 2. pol. 13. století, která se nachází na západním hřebenu Železných hor nad městem Třemošnicí. Zřícenina gotického hradu nacházející se na skalním ostrohu nad přehradní nádrží Seč. Celé okolí je vedeno jako lokalita NATURA 2000. Jedná o v pískovci zbudované sklepy, které později sloužily méně majetným obce jako ubytování. Jde o unikátní ukázku využití geologického potenciálu. Královské věnné město disponující malebnou památkovou zónou se středověkým rázem na ostrohu nad řekou Chrudimkou. Mezi významné pamětihodnosti patří náměstí s gotickým dominantním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a barokním morovým sloupem, také stará radnice, dům Rozvodovských, Muzuem loutkářských kultur v Mydlářovském domě a MUBASO - Muzeum barokních soch v bývalém kostele sv. Josefa, také regionální muzeum a přilehlé objekty. Dominantou města je barokní kostel sv. Bartoloměje na náměstí Míru, také zámek s přilehlým parkem, který spadá do lokalit NATURA 2000. Důležitá je i židovská část obce se synagogou a židovským hřbitovem. Expozice zámku je věnovaná koním. Je považovaná za jednu z největších expozic tohoto typu vůbec. Součástí je i rozsáhlý zámecký park s hřebčínem (starokladrubský vraník). Obec Ležáky je známá díky vypálení nacisty. Původně byla kamenickou obcí vzhledem k četným lomům v okolí. Na místě vypálených budov jsou dnes postaveny pomníky a jedná se o významné pietní území. Obec Licoměřice a okolní lesy jsou proslavené díky paradesantní skupině Mistra Jana Husa, která zde měla svou základnu a občané obcí jí pomáhali. Díky partyzánské činnosti zde docházelo k zátahům a popravám obyvatel - ty jsou připomínány památníkem. Jedná se o Benediktýnský klášter ze 12. století vyhlášený archeologickými nálezy a nálezem tzv. Ďáblova bible (Codex gigas). Nálezy z tohoto kláštera jsou umístěny v expozici v blízkém zámku v Chrasti u Chrudimi. Klášter Podlažice Přehradní nádrž Seč Retenční a rekreační vodní plocha na Chrudimsku. Evropské centrum pro jezdecký sport a ekoagroturistiku Farma Slunečný Dvůr Farma v Janovicích-Holičkách je tréninkovým centrem pro koně. Vlastní první umělou dráhu ve střední a východní Evropě, součástí je ubytování a restaurace. Tab. 3: Vybrané hodnoty a lokality Zdroj: Zpracováno podle (DOUCEK a KOL., 2014: 46) 35

4.2 Průběh a výsledky výzkumu 4.2.1 Průběh a výsledky analýzy geoturismu Cílem této kapitoly bylo zjistit, jaké geoturistické aktivity lze v geoparku provozovat za nepříznivého počasí a je-li nabídka geoturistických aktivit v nepříznivém počasí dostatečná. 4.2.1.1 Průběh šetření Pro šetření byl stanoven postup studia literatury z českých i zahraničních zdrojů a hledání kritéria realizace geoturistických aktivit za nepříznivého počasí. Dále byla upřesněná formulace příslušné výzkumné otázky a poté byla v rámci sekundárního výzkumu provedena obsahová analýza webových stránek a dostupných dokumentů. Obsahová analýza webových stránek pochází z období června a července 2016. Analyzovány byly jednotlivé geoturistické aktivity a jejich zastoupení na webových stránkách. Následovala diskuze a shrnutí výsledků, zodpovězení výzkumné otázky. V kapitole 3.2.2 byly uvedeny typické geoturistické aktivity. Většina těchto aktivit je provozována ve volné přírodě, kde jsou návštěvníci vystaveni vlivům počasí. Rozčlenění aktivit na základě jejich realizovatelnosti za nepříznivého počasí je uvedeno v Tab. 4. Kritériem pro výběr konkrétních aktivit byla možnost návštěvníků aktivně prožít minimálně jednu hodinu tak, aby nebyli vystaveni vlivu nepříznivého počasí. 36

Geoturistická aktivita Montanistika Amatérské rýžování zlata Georafting Kriterium realizovatelnosti za nepříznivého počasí NE NE NE Geocaching Poznávání kulturní historie krajiny - návštěvy archeoskanzenů, ekomuzeí ANO NE - geogastroturismus (návštěvy ekofarem, degustace a nákup místních produktů) - návštěvy řemeslných dílen ANO ANO Tab. 4: Členění geoturistických aktivit Zdroj: Autorka, vlastní zpracování, 2016 Z Tab. 4 vyplývá, že realizovatelnými geoturistickými aktivitami za nepříznivého počasí jsou aktivity patřící k poznávání kulturní historie krajiny. Přesto, že některé outdoorové aktivity jsou na území geoparku realizované, je nutné se pro splnění účelu práce omezit právě na tuto aktivitu. Diskutabilní aktivitou byl speleoturismus. Prohlídky zpřístupněných jeskyní jsou vhodnou geoturistickou aktivitou v případě nepříznivého počasí. Například Bozkovské dolomitové jeskyně v Národním geoparku Český ráj (Čtveráková, 2012) jsou vyhledávaným cílem návštěvníků tohoto geoparku. Společnost přátel Železných hor, o. s. (2016) uvádí tři jeskyně na území geoparku. Jedná se o Podolskou a Páterovu jeskyni a Jeskyni u Tyrolského domku. Webové stránky Autokempink Konopáč (2016) zmiňují, že Podolská a Páterova jeskyně nejsou přístupné veřejnosti. Jeskyně u Tyrolského domku je podle České geologické služby (2016) veřejnosti přístupná, ale je dlouhá přibližně 4 metry a vysoká pouze cca 2 m, což neumožňuje splnit kritérium aktivního pobytu po dobu jedné hodiny. Proto speleoturismus nebyl mezi realizovatelné geoturistické aktivity zařazen. Dále jsou představeny konkrétní aktivity tak, jak jsou zastoupeny na území geoparku. 37

4.2.1.2 Výsledky šetření 4.2.1.2.1 Skanzeny, archeoskanzeny Na území geoparku lze nalézt následující skanzeny. Společnost přátel Železných hor, o. s. (2016) zve, ve svých tipech na výlety, do památkové rezervace lidové architektury v centru města Hlinsko. Tato rezervace má název Betlém a nacházejí se zde roubené a zděné domky řemeslníků z 18. a 19. století, také expozice masopustních obchůzek a masek z Hlinecka (UNESCO). Konají se zde výstavy a doprovodný program. Ministerstvo pro místní rozvoj (2016) uvádí, že Betlém je součástí Souboru lidových staveb Vysočina a v roce 1995 byl vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury. Během prohlídky se návštěvník seznámí se životem tkalce, výrobce hraček, dělníka se ševcovskou dílnou. Konají se zde různé tematické programy věnované například vánočním a velikonočním svátkům a zvykům, výrobě šperků, přípravě lidových pokrmů, lidovým oděvům a podobně. Společnost přátel Železných hor, o. s. (2016) mezi tipy na výlety uvádí i Soubor lidových staveb Vysočina Veselý kopec s prohlídkou muzea v přírodě a lidovou architekturou. Veselý kopec se na území Geoparku Železné hory ale nenachází. Železné hory.net (2012) i Ministerstvo pro místní rozvoj (2016) zmiňují obec Možděnice jako zástupce lidové architektury. V současnosti se zde nachází zachovaná stará kovárna, truhlářská, kovářská dílna, roubená škola a zvonička. Možděnice jsou součástí Souboru lidových staveb Vysočina Veselý kopec. Zástupcem archeoskanzenů je Keltský skanzen Nasavrky (Boii, z.s., 2012). Tento projekt usiluje o zachování a obnovu keltského dědictví, které považuje za pilíř vzdělávání dětí i dospělých a rozvoje regionu. Vizí tohoto projektu je stát se živým keltským městem, kde budou mít návštěvníci možnost poznat život předků a které vytvoří zázemí pro různé aktivity. Boii o.s. (2016) a Boii, z.s., (2012) prezentuje fotografie dokládající současný stav (Obr.: 9) projektu a také vizualizace budoucí podoby archeoskanzenu. 38

Obr.: 9 Keltský archeoskanzen Nasavrky Zdroj: 2012 Boii, z.s. (2012) Budoucí podoba skanzenu bude tvořena 29 staveními (Boii, z.s., 2012). Mezi ty budou patřit obytné domy a také stavení, která Keltové užívali v každodenním životě - polozemnice, řemeslné dílny, přístřešky rozličného druhu a hospodářská stavení (sýpky, chlévy). Současná podoba skanzenu plně nesplňuje kritérium navštívitelnosti za nepříznivého počasí, avšak budoucí podoba skanzenu bude umožňovat návštěvníkům smysluplně přečkat nepříznivé počasí. 4.2.1.2.2 Ekomuzea Na území Národního geoparku Železné hory se v současnosti nachází několik muzeí, která svým zaměřením splňují charakteristiky ekomuzeí (kapitola 3.2.2). Muzeum obuvi a kamene Skuteč (Tab. 3) seznamuje s fenomény Skutečska, kamenictvím a obuvnictvím. Muzeum vápenictví Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice disponuje expozicí vápenictví vytvořené ve zrekonstruované vápenné peci (Obr. 10). 39

Obr.: 10 Muzeum vápenictví interiér Zdroj: Archiv autorky (2015) 4.2.1.2.3 Ekofarmy Studiem internetových zdrojů bylo zjištěno, že na území geoparku se nachází následující ekofarmy. První ekofarmou je Ekofarma Obořice (2009). Nachází se nedaleko Nasavrk a byla založená v roce 1994. Na ekofarmě lze nalézt především koně, psi, kočky, drůbež, prasata. Druhým zástupcem ekofarem je podle Pro-bio.cz (2015) pan Marek Popelka z Filipova. Zabývá se chovem ovcí a skotu bez tržní produkce mléka. Smutek (2014) uvádí zařízení zaměřená na agroturismus. Jedná se o Farmu Sluneční Dvůr v obci Janovice Holičky, která nabízí tři varianty pobytů pro rodinnou dovolenou. Farma na svých webových stránkách (Sunnyfarm.cz, 2016) uvádí, že: se stala evropským centrem pro jezdecký sport a ekoagroturistiku a je především tréninkové středisko trenéra dostihových koní MVDr. Jiřího Jandy. Ranch LL Kovářov v obci Kovářov disponuje farmářskou prodejnou, která nabízí med od včelařů z regionu, sýry, vejce, přírodní kosmetiku a další výrobky. Dále farma nabízí vyjížďky na koni a pobyty na ranči (Kovarov.info, 2016). Farma u zvědavé kozy v obci Nové Hrady u Skutče se zabývá chovem koz, prodejem mléka a v malém množství vyrábí a prodává i sýry (zvedavakoza.cz). Jako poslední lze zmínit kozí farmu Licibořice v obci Licibořice. Produkty této farmy lze zakoupit denně od 10:00 do 12:00 a od 15:00 do 17:00 hodin. Webové stránky mlékárny (Syry-liciborice.cz) uvádí, že sýrárnu je možné navštívit také v ostatní dobu po telefonické domluvě. 40

4.2.1.2.4 Řemeslné dílny Muzeum obuvi a kamene Skuteč pořádá akci s názvem Řemeslná sobota, kde je možné vidět ševce za verpánkem i šicím strojem, kovář u výhně a kovadliny i kameník. Návštěvníkům se nabízí komentované prohlídky, rozhovory s řemeslníky či průvodci (Mikroregion Chrudimsko, 2016). Řemesla a řemeslné dílny lze také nalézt ve skanzenech a archeoskanzenech (viz kap. 4.2.1.2.1). 4.2.1.2.5 Místní produkty Typickými produkty nesoucími titul Regionální produkt jsou produkty uvedené na webových stránkách regionalni-znacky.cz (Asociace regionálních značek, 2016). ŽELEZNÉ HORY regionální produkt je značka spravovaná koordinátorem MAS Železnohorský region, o. s. (Obr. 11). Železné hory.net (2015) jako zástupce regionálních produktů uvádí dančí a mufloní maso, čerstvé mléko, Skupický salám, český med a medovina z Třebosic, ovoce z Podhůří Železných hor, Železnohorská medovina, Třemošnické těstoviny, brambory, masný skot, Železnohorský ležák, Lipinské mléčné výrobky, Český med z Licoměřic. Obr.: 11 Regionální značka Zdroj: Asociace regionálních značek (2016) Jako další byly analyzovány konkrétní produkty geoparku. Společnost přátel Železných hor, o.s. (2016) uvádí akce se souhrnným názvem PaleoART Mamuti se řítí na Chrudim. Jednotlivé aktivity souvisejí s pravěkým životem, který se organizátoři snaží co nejvíce přiblížit. Program je určen pro všechny věkové skupiny. Akce probíhají od května do srpna roku 2016. Zahájení proběhlo slavnostním otevřením Brány do Pravěku v Pasíčkách u Proseče. Jde o první bránu do Národního geoparku Železné hory z východní strany. Zahájení se konalo 7. 5. 41

2016 v prostorách unikátního interaktivního návštěvnického centra, které se nachází blízko Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Pasíčkách nedaleko Proseče u Skutče. Následovala výstava děl malířů navazujících na dílo Zdeňka Buriana v Regionálním muzeu v Chrudimi (kapitola 4.2.2.2.1.1.1). Pravěký jarmark, geologická vycházka, dětský den a svatojánská slavnost na rozhlednách, průvod, workshop, dražba paleorekonstrukcí, řemeslná sobota, či promítání filmu. Tyto aktivity jsou propagované v rámci programu (Obr.: 12). Na území geoparku se bude také konat příměstský tábor LOVEC DINOSAURŮ, který účastníkům slibuje pátrání po prehistorických obyvatelích zeměkoule dinosaurech. Na podzim roku 2015 byla realizována výstava v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí pojmenovaná Zábavná geologie Železných hor. Obr.: 12 Program Mamuti se řítí na Chrudim Zdroj: Pardubický kraj (2016) 42

4.2.2 Průběh a výsledky hodnocení interpretace Cílem tohoto šetření bylo hledání odpovědí na další dvě výzkumné otázky: jaké geointerpretační možnosti nabízí geopark návštěvníkům za nepříznivého počasí a zda splňuje hodnocená interpretace cíle stanovené pro interpretaci. Dílčím cílem je zjistit, zda je interpretace v geoparku systematicky řízena. 4.2.2.1 Průběh šetření 4.2.2.1.1 Průběh terénního šetření Záměrným výběrem byla z nejvýznamnějších lokalit uvedených v kapitole 4.1.5 vybrána níže uvedená zařízení. Kritériem pro výběr zařízení byla možnost návštěvníků aktivně prožít minimálně jednu hodinu tak, aby nebyli vystaveni vlivu nepříznivého počasí. Nepříznivé počasí lze definovat vysokými teplotami v letním období, nízkými teplotami v zimním období, dešťovými, nebo sněhovými přeháňkami. 1. Muzeum Vápenictví Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice 2. Muzeum obuvi a kamene Skuteč 3. Regionální muzeum v Chrudimi 4. MUBASO Muzeum barokních soch 5. Zámek Heřmanův Městec 6. Zámek Nasavrky 7. Zámecký areál Choltice 8. Zámek Chrast u Chrudimi 9. Zámek Nové Hrady 10. Putovní interiérová výstava 11. Vodní zdroje Chrudim spol. s r.o. Dále byl pro výběr konkrétních lokalit realizace místního šetření použit záměrný výběr. Zařízení byla selektována do kategorií a z každé kategorie byl určen jeden zástupce. Tři kategorie zahrnovaly muzea, zámky a sakrální stavby. Jako zástupce muzeí bylo vybráno Regionální muzeum v Chrudimi jako nejreprezentativnější 43

zástupce muzeí, které je komplexní, bez omezování se na určitý fenomén, s významnou polohou v centru geoparku a s dobrou dostupností. Ze skupiny zámků byl vybrán Zámek Chrast u Chrudimi. Zde bylo uplatněno geografické kritérium a také kritérium významnosti místní expozice. Jako zástupce sakrálních staveb byl vybrán Klášter v Podlažicích. Při dalším postupu bylo zjištěno, že Zámek Chrast u Chrudimi nese pojmenování zámek, ale v jeho interiéru sídlí Městské muzeum Chrast. Také bylo zjištěno, že Klášter v Podlažicích dnes již neexistuje. Vzhledem k tomu, že expozice Městského muzea Chrast představuje nálezy z nedalekého, dnes již zaniklého, kláštera v Podlažicích, byl Zámek Chrast u Chrudimi ponechán ve výběru zařízení pro místní šetření. Vzhledem k významu muzeí a jejich důležitosti při uplatnění interpretace byla muzea vybrána jako hlavní kategorie. Dalším zařízením pro místní šetření bylo vybráno Městské muzeum Skuteč. Konkrétní lokality, kde bylo realizováno místní šetření, jsou vyznačeny na mapě (Obr. 13). Obr.: 13 Mapa okolí vybraných lokalit Zdroj: Mapy Google (2016) Jako další uvažované lokality, které však nebyly do konečného výběru zahrnuty, byly Putovní interiérová výstava a Vodní zdroje Chrudim spol. s r.o. Putovní 44

interiérová výstava se koná na různých místech geoparku a má proto nestejné podmínky. Z dotazování klíčového pracovníka geoparku (Doucek, emailová korespondence, 2016) vyplývá, že putovní výstava byla v posledních čtyřech letech realizovaná v několika muzeích. Aktuálně bude instalována v Chotěboři od června do září roku 2016. V minulosti byla umístěna v Chocni, Svitavách, v Chrudimi, v Turnově, na Křivoklátu a také v Kutné Hoře. Sídlo společnosti Vodní zdroje Chrudim nebylo uvažované, protože bylo předmětem šetření bakalářské práce Interpretace v geoturismu: Případová studie Národní geopark Železné hory (Fedorová, 2016). Fedorová uvádí, že v sídle společnosti byla v roce 2005 vytvořena geologická stezka na chrudimské náměstí, kde jsou představeny horniny z geologické minulosti této oblasti. V objektu sídla společnosti se nachází výstavní sál, sbírky a také se zde pořádají přednášky či vernisáže. Je zde umístěna stálá expozice. Od května do června roku 2016 je zde otevřena výstava Děti a pravěk (Vodní zdroje Chrudim, 2016), která je zaměřena na školní skupiny. V rámci primárního výzkumu bylo provedeno terénní šetření ve vybraných zařízeních. Autorka se zúčastnila prohlídek Regionálního muzea v Chrudimi, Zámku Chrast u Chrudimi a Městského muzea Skuteč ve dnech uvedených v Tab. 1 v druhé polovině roku 2016. V tyto dny proběhlo přímé pozorování včetně fotodokumentace konkrétních forem interpretace, jako jsou interpretační panely, expozice, publikace, umění, audiovizuální prezentace a výklad průvodce. Dále byla provedena pilotáž dotazníkového šetření. Tab. 1: Přehled termínů místního šetření Zdroj: Autorka, vlastní zpracování, 2016 Samotné šetření probíhalo formou dotazníkového šetření realizovaného v jednotlivých zařízeních. Dotazován byl vzorek návštěvníků. Vzhledem 45

k rozsáhlosti problematiky interpretace bylo vhodné provést pilotáž kvantitativního šetření a ověřit, zda je dotazník vhodná forma pro tento typ šetření. Samotný dotazník byl sestaven za účelem zjistit, zda konkrétní formy interpretace splňují cíle dané pro interpretaci. Tyto cíle jsou uvedeny v kapitole 3.1.5. 4.2.2.1.2 Průběh dotazování managementu Cílem dotazování managementu bylo zjistit, zda je interpretace v Národním geoparku Železné hory systematicky řízena. Záměrem bylo dotazovat zástupce managementu geoparku a zástupce managementu jednotlivých vybraných zařízení. Management byl dotazován prostřednictvím elektronické komunikace na plánování interpretace, hodnocení interpretace a získávání zpětné vazby od návštěvníků. Tyto prvky jsou uvedeny jako podstatné při hodnocení interpretace v kapitole 3.1.5. Odpovědi na zaslané dotazy managementu se podařilo získat pouze ze strany zástupce managementu Národního geoparku Železné hory, Mgr. Jana Doucka (2016). Ze zjištění vyplývá, že plánování interpretace probíhá. Plánuje se doplnění naučné stezky u Skutče, kde by měly být prvky umožňující hru, zábavu i poučení. Dále je zamýšleno na více místech použít rozšíření realitu. Také se plánuje netradiční využití starého lomu formou velkého bludiště. Doucek uvádí, že jsou více vyhledávané cesty, jak si hrát a pomocí hry poznávat a vzdělávat se. Připravuje se výroba pružinových houpadel na téma trilobit a amonit a v Rušínově se chystá vybudování dětského hřiště ve tvaru krystalů křemene. K problematice plánování interpretace lze uvést, že pravidelné hodnocení interpretace není prováděno a je to považováno za zbytečné. Doucek uvádí, že každá interpretační metoda si najde svou cílovou skupinu. Také uvádí, že je důležitá efektivita vynaložených nákladů. Geopark se naprosto straní QR kódů bez doplňujících tabulí, tak jak je to praktikováno třeba v Českém ráji. A dodává, že dle statistik tato metoda nemá příliš velký úspěch. Zpětná vazba od návštěvníků je prakticky ve formě pozitivní odezvy. A to jak na klasické tabule, tak na netradiční prvky (expozice, leštěné horniny a skály, vyčištěné lomy, sochy apod.). 46

Mgr. Doucek poskytl autorce k analýze dokument Sebehodnotící formulář revalidace Národního geoparku Železné hory (Rada národních geoparků, 2016). Tento formulář obsahuje sebehodnocení revalidovaného geoparku za konkrétní období. Oblast interpretace a interpretačních center je zahrnuta do kategorie Posilování a obnovování vztahu člověk Země. Tato kategorie dále obsahuje témata jako environmentální vzdělávání, osvěta, muzea, geostezky, BeeTagy, letáky, webstránky a periodikum geoparku. Z výsledného sebehodnocení Národního Geoparku Železné hory, které nedosahuje plného počtu bodů, lze usuzovat o možných nedostatcích v této kategorii. 4.2.2.2 Výsledky terénního šetření 4.2.2.2.1 Regionální muzeum v Chrudimi Sídlo Regionálního muzea v Chrudimi (Pardubický kraj, 2016) se nachází v novorenesanční budově z let 1897-1898. Webové stránky muzea (Pardubický kraj, 2016) uvádí, že počátky muzea jsou spojené se založením muzejní společnosti v roce 1865. Dále zmiňují, že tato společnost shromažďovala historické předměty a na její činnost navázalo Průmyslové muzeum pro východní Čechy. Dále je uváděno Obr.: 14 Regionální muzeum v Chrudimi Zdroj: Archiv autorky (2016) založení v roce 1892 a vznik muzea pro kulturní, ale i hospodářské potřeby města. Webové stránky muzea vyzdvihují, že muzeum disponuje bohatým sbírkovým fondem z oboru regionální vlastivědy, přírodních věd a výtvarného umění, odbornou knihovnou a cennou sbírkovou knihovnou (Pardubický kraj, 2016). Také uvádí, že pro území chrudimského regionu muzeum zajišťuje i archeologickou památkovou péči. 47

4.2.2.2.1.1 Hodnocení kvality interpretace 4.2.2.2.1.1.1 Expozice Regionální muzeum v Chrudimi láká návštěvníky na svých webových stránkách (Pardubický kraj, 2016) na tři expozice. První uvedenou expozicí je Expozice lidového nábytku. Ta zahrnuje exponáty, jako je interiér jídelny, doplněný o lidovou světnici s malovaným nábytkem regionálního charakteru z konce 19. století. Druhou expozicí je expozice Alfons Mucha plakáty (Pardubický kraj, 2016). Zahrnuje moderní instalaci souboru 42 Muchových děl, které vytvořil převážně v Paříži. Expozice je rozdělena na kalendária, propagační plakáty, dekorativní panó a divadelní plakáty. V místech expozice není dovoleno pořizovat fotografické záznamy. Jednotlivá díla jsou opatřeny popisky. Expozice také obsahuje sál, kde je promítán film o životě a díle Alfonse Muchy. Třetí zmiňovanou expozicí je Mozaika z dějin regionu (Obr. 15). Ta seznamuje s dějinami města Chrudim. Prohlídka návštěvníka vede temným koridorem, kde se postupně objevuje dvanáct prostorových scén. Návštěvník je vtáhnut do událostí, které ovlivnily historii města i chrudimský region. Atmosféru dokresluje dynamické osvětlení a zvukové nahrávky. Obr.: 15 Expozice Mozaika z dějin regionu Zdroj: Archiv autorky (2016) 48

4.2.2.2.1.1.2 Průvodcování Muzeum poskytuje prostřednictvím pracovnice muzea základní informace o historii muzea, jeho architektovi, o umístění jednotlivých expozic a jejich obsahu. Dále se návštěvníci pohybují po muzeu samostatně, bez přítomnosti a výkladu průvodkyně. Ta je k dispozici pro případné dotazy na pokladně muzea. Obsahovou analýzou webových stránek muzea (Pardubický kraj, 2016) bylo zjištěno, že muzeum nabízí vzdělávací programy pro školy a mateřské školy s prohlídkou muzea, dále výukové programy k výstavám a expozicím. Programy vede muzejní pedagog a zahrnují aktivity jako sledování power-pointové prezentace, práci s pracovními listy, tvůrčí aktivity, hry, soutěže, skupinovou práci, či práci se sbírkovými předměty. Programy je nutné objednat předem. 4.2.2.2.1.1.3 Výstavy Jak zmínila průvodkyně, muzeum je určeno pro výstavy, které jsou pravidelně obměňovány. Výstavní sál je umístěn v přízemí muzea. Průvodkyně také zmínila, že 24. 6. 2016 muzeum navštívili zástupci organizace UNESCO a že se jim výstava velmi líbila. Jedná se o aktuálně probíhající výstavu s názvem PALEOART CHRUDIM 2016 (Mamuti se řítí na Chrudim) je pořádána s Vodními zdroji Chrudim (Pardubický kraj, 2016). Obr.: 16 Expozice výstavy PALEOART CHRUDIM 2016 Zdroj: Archiv autorky (2016) 49

Výstava představuje obrazové umělecké paleontologické rekonstrukce (Obr. 16) volného sdružení výtvarníků PAS (Paleoart Art and Science). Mezi členy tohoto sdružení patří autoři, kteří volně navazují na tvorbu známého malíře pravěku Zdeňka Buriana. Výstava obsahuje také dioráma prvohorního karbonského močálu, druhohorního křídového moře a je doplněna kosterními pozůstatky pravěkých živočichů, zkamenělými rostlinami či jejich otisky. Součástí výstavy jsou i aktivity pro děti a širokou veřejnost. Výstava je prezentována také katalogem, který je možno si zakoupit. 4.2.2.2.1.1.4 Panely Muzeum disponuje informačními panely v rámci výstavy PALEOART CHRUDIM 2016 např. informační panely o autorech výstavy (Obr.: 17). Obr.: 17 Expozice výstavy PALEOART CHRUDIM 2016 Zdroj: Archiv autorky (2016) 4.2.2.2.1.1.5 Publikace U vstupu do muzea je umístěn stojan s informačními letáky. Zde se nachází např. letáky odkazující na výstavy pořádané muzeem jako je Paleoworkshop v muzeu (Příloha č. 1), propagující atraktivity Geoparku Železné hory (Příloha č. 2), či odkazující na lidovou architekturu regionu a okolí (Příloha č. 3). 50

4.2.2.2.1.1.6 Umění Muzeum pořádá výstavu s názvem PALEOART CHRUDIM 2016 (Pardubický kraj, 2016), která je bohatá na umělecká díla (kapitola 4.2.2.4.2.1.3). Expozice Alfons Mucha plakáty (Pardubický kraj, 2016) je také zaměřená na umění. Obr.: 18 Expozice výstavy PALEOART CHRUDIM 2016 Zdroj: Archiv autorky (2016) 4.2.2.2.1.1.7 Audiovizuální prezentace Audiovizuální prezentaci lze v muzeu zhlédnout na expozici Alfons Mucha plakáty (Pardubický kraj, 2016). Tato expozice disponuje sálem, kde je promítán film o životě a díle Alfonse Muchy (Obr.: 19). 51

Obr.: 19 Promítací sál Zdroj: Pardubický kraj, 2016 4.2.2.2.2 Zámek Chrast u Chrudimi Obr.: 20 Městské muzeum Chrast u Chrudimi Zdroj: Archiv autorky (2016) Zámek Chrast u Chrudimi je podle webových stránek CzechTourism (2015) původně renesanční zámek vystavěný v letech 1579 až 1605 Albrechtem Slavatou z Chlumu a po něm Markétou Berkovou, rozenou Trčkovou. Jak uvádí webové stránky, zámek byl letní rezidencí královéhradeckých biskupů od roku 1664. Webové stránky také zmiňují, že zámecká zahrada je volně přístupná a přiléhá k zámku a vyzdvihují zde dochované původní růže, vzácné stromy jako liliovník tulipánokvětý, cypřišek nutkajský. Dále zmiňují, že v budově zámku se dnes nachází Městské muzeum Chrast, které bylo založeno v roce 1893 Vincencem Paulusem. Podle webových stránek CzechTourism (2015) se stálé expozice věnují vlastivědné historii regionu Chrastecka a jsou zaměřeny na geologii, paleontologii a vývoj člověka, pravěké osídlení a feudalismus, historický vývoj Chrasti, významné 52

kulturní osobnosti, zaniklá řemesla a tkalcovské žakárové stavy. Také zmiňují, že jsou v muzeu pořádané krátkodobé a sezónní výstavy z vlastních i zapůjčených sbírkových předmětů. 4.2.2.2.2.1 Hodnocení kvality interpretace 4.2.2.2.2.1.1 Expozice Zámek Chrast u Chrudimi láká návštěvníky na svých webových stránkách (Mestochrast.cz. 2016) na následující expozice: Od kamene k člověku, Tajemství Ďáblovy bible, Pod křídly černých orlic, Život na zámku biskupském, Osobnosti Chrastecka, Řemesla, cechy a Tkalcovství. Expozice Od kamene k člověku je prezentována jako: Neobvyklá prezentace nejstarších obyvatel Chrastecka (Mestochrast.cz. 2016). Zahrnuje paleontologickou sbírku a archeologické nálezy (Obr. 21). Obr.: 21 Expozice Od kamene k člověku Zdroj: Archiv autorky (2016) Další uvedenou expozicí je Tajemství Ďáblovy bible (viz kap. 4.2.2.2.2.1.4). Tato expozice se nachází v samostatné místnosti, kde je Ďáblova bible Codex gigas prezentována. Podlažický klášter, který je s Ďáblovou biblí spjat, je uváděn jako kolébka chrastecké historie. K vidění jsou archeologické nálezy z klášteřiště a kopie Codexu gigas v životní velikosti. Expozice přibližuje jeho obsah, funkci a vznik a také působení benediktinů v Podlažicích. Expozice Pod křídly černých orlic provádí historií a pověstmi města Chrast. Série fotografií dokumentuje architektonické proměny města. Život na zámku biskupském, další expozice 53

chrasteckého muzea, představuje duchovní, s jejichž působením v podlažickém klášteře je spojen vznik Chrasti. Chrast byla založena v druhé polovině 13. století a největší rozkvět zaznamenala za působení hradeckých biskupů. Expozice se nachází ve zrekonstruované zámecké komnatě a přibližuje život na zámku v době hradeckých biskupů. Dobový nábytek, obrazy a litografie jsou typickými exponáty. Další expozice Osobnosti Chrastecka přibližuje významné osobnosti Chrasti, konkrétně malíře Antonína Machka, Karla Balíčka, Josefa Žemličku, J. N. J. Filcíka a další. Poslední uvedené expozice nesou název Řemesla, cechy a Tkalcovství. Expozice představují původní typická řemesla Chrasti a mezi exponáty patří také žakárové stavy a vyšívané kroje. Dochází zde k interpretaci hmotného dědictví v podobě krojů a interpretaci nehmotného dědictví v podobě tkalcovských postupů. 4.2.2.2.2.1.2 Průvodcování Pracovnice muzea podává při vstupu do prostor muzea základní informace o umístění jednotlivých expozic a jejich obsahu. Dále se návštěvníci pohybují po muzeu samostatně, bez přítomnosti a výkladu průvodkyně. Ta je k dispozici pro případné dotazy na pokladně muzea. Obsahovou analýzou webových stránek muzea (Mestochrast.cz. 2016) bylo zjištěno, že muzeum na těchto webových stránkách zmiňuje práci průvodce jako součást svého programu a nabízí komentované prohlídky stálé expozice a zámecké zahrady a prohlídku s názvem Po stopách Ďáblovy bible. Další komentované prohlídky památek v Chrasti a okolí jsou nabízeny v rámci akce s názvem: Den evropského kulturního dědictví. 4.2.2.2.2.1.3 Výstavy Mestochrast.cz (2016) propaguje přehled výstav a kulturních akcí pořádaných Městským muzeem Chrast. Program Městského muzea Chrast zahrnuje jarmarky, vernisáže, tematická odpoledne a akce s komentovanými prohlídkami. V době místního šetření (červenec 2016) probíhala v muzeu výstava s názvem Jak se staví kniha a Léto s knižními hrdiny (Město Chrast, 2016). První 54

výstava obsahuje propracované kresby ilustrátora technických pohádek Martina Sodomky a návštěvníkům představila, jak se staví auto, letadlo, motorka nebo dům pomocí kreseb s příběhem o krysákovi a vrabčákovi (Obr. 22). Druhá výstava návštěvníky zavedla do pohádkové říše na pozadí ilustrací dětských knih od 40. let Obr.: 22 Expozice výstavy Jak se staví kniha Zdroj: Archiv autorky (2016) 20. století po současnost, loutek ze sbírek chrasteckého muzea a také pomocí interaktivních programů pro děti. Obě výstavy lze považovat za interpretaci místního kulturního dědictví, neboť prezentuje místní osobnosti a jejich tvorbu. 4.2.2.2.2.1.4 Panely Panely jsou umístěné v místě expozice Tajemství Ďáblovy bible (Obr.: 23). Jsou umístěné na zdech a návštěvníci k nim mají snadný přístup. Jedná se o panely s větším množstvím textu. Text je uveden v českém a anglickém jazyce. Je doplněn o tematické ilustrace. Obr.: 23 Expozice Tajemství Ďáblovy bible Zdroj: Archiv autorky (2016) 55

Panely vykládají obsah, funkci a vznik Codexu gigas a také působení benediktinů v Podlažicích. Dochází zde k interpretaci místního kulturního a historického dědictví a výkladu fenoménu Ďáblovy bible (Obr.: 24). Obr.: 24 Expozice Tajemství Ďáblovy bible Zdroj: Archiv autorky (2016) 4.2.2.2.2.1.5 Publikace Vstupní hala muzea disponuje vitrínami s různými publikacemi a upomínkovými předměty (Obr.: 25). Obr.: 25 Vitrína vstupní haly muzea, Zdroj: Archiv autorky (2016) Mezi publikace patří i publikace Podlažice Benediktinský klášter a kostel svaté Markéty (Městské muzeum Chrast, 2004). Ta přibližuje historii Podlažického kláštera 56

a chudý život mnichů. Zmiňuje dochované památky z tohoto kláštera Codex gigas a cínovou křtitelnici. Klášter byl vypálen roku 1421 husitskými vojsky. Také obecně představuje Codex gigas: Dřevěné desky jsou potaženy bělavou kůží s kovovým zdobením. Její rozměry jsou 920 x 505 x 220 mm, obsahuje 312 pergamenových folií formátu 890 x 490 mm. V knize je latinsky sepsána nejen celá bible (Starý a Nový zákon), ale i Kosmova Kronika česká, řada různých traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, seznam podlažického bratrstva a jiné dobové záznamy. Každého zaujme iluminace, tvořená nádhernými iniciálami a různými výjevy (ďábel, středověké město), atd. Codex gigas byl mnichy roku 1229 zastaven sedlckému klášteru. Roku 1295 byl opatem břevnovského kláštera vyplacen a uložen v břevnovském klášteře. V období husitských bouří byl převezen do kláštera v Broumově, kde byl uložen do roku 1594, kdy jej objevil císař Rudolf II. a vyžádal si jej pro svoji sbírku na Pražském hradě. V době třicetileté války byl v roce 1648 uloupen Švédy, kteří při obléhání Prahy vnikli do Hradu a Rudolfovu sbírku odvezli i s Codexem gigas do Švédska jako válečnou kořist. V současnosti je Codex gigas uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. Publikace také obsahuje Pověst o Ďáblově bibli. Dále představuje zachovanou cínovou křtitelnici a Kostel svaté Markéty. 4.2.2.2.2.1.6 Umění Muzeum pořádá výstavy, které jsou zahajované vernisážemi. Za interpretační umění lze považovat výstavy realizované v době místního šetření (viz kap. 4.2.2.4.2.3.3), zejména výstavy Tajemství Ďáblovy bible, Pod křídly černých orlic a Život na zámku biskupském, Osobnosti Chrastecka, Řemesla, cechy a Tkalcovství (viz kap. 4.2.2.4.2.3.3.). 4.2.2.2.2.1.7 Audiovizuální prezentace Muzeum nedisponuje žádnou audiovizuální prezentací. 57

4.2.2.2.3 Městské muzeum Skuteč Městské muzeum Skuteč (2009) vzniklo roku 1910. Webové stránky muzea uvádějí, že bylo založeno ředitelem skutečské měšťanské školy Václavem Jetmarem. Také zmiňují, že nejdříve se nacházelo v budově bývalé školy na náměstí, kde byly zpřístupněny sbírky roku 1913. Dále konstatují, že v roce 1954 se muzeum přestěhovalo do domu čp. 364 v Rybičkově ulici. Vyzdvihují, že muzeum získalo v roce 1956 budovu bývalého špitálu, kde byla v letech 1971 1987 umístěna expozice dělnického hnutí, obuvnictví a kamenictví. Podle webových stránek od roku 1980 do roku 2008 měla hlavní budova muzea zpřístupněnou historicko vlastivědnou expozici. Také uvádějí, že roku 2009 byly otevřeny nové stálé expozice s názvem Muzeum obuvi a kamene. Dále zmiňují, že vlastivědná expozice byla nahrazena expozicí obuvnictví. Uvádějí, že expozice kamenictví se nachází ve zrekonstruovaných sklepních prostorech muzea a také v přilehlé zahradě. Obr.: 26 Městské muzeum Skuteč Zdroj: Archiv autorky (2016) 4.2.2.2.3.1 Hodnocení kvality interpretace 4.2.2.2.3.1.1 Expozice Městské muzeum Skuteč uvádí na svých webových stránkách (Městské muzeum Skuteč, 2009) tyto expozice: expozice obuvnictví, expozice kamenictví. První uvedená expozice se skládá ze tří částí. První část prezentuje nejstarší dějiny a relikvie ševcovského cechu. Vystaven je cechovní prapor (Obr.: 27), prohlédnout si lze imitaci světničky řemeslníka ševce s ševcovským nářadím i polní vojenskou dílnu na opravu obuvi. 58

Obr.: 27 Expozice obuvnictví Zdroj: Archiv autorky (2016) Druhá část se věnuje éře první republiky, kdy ve městě působila řada zručných mistrů i několik továren. V tomto období byly výrobky doručovány nejen po Čechách, ale i do zahraničí. Vystaveny jsou vzory nejrůznější obuvi, pracovní pomůcky a také informace o výrobcích (Obr.: 28). Je zde také vystavena maxibota - největší ručně šitá polobotka v ČR a v Evropě. Dále expozice zahrnuje zrestaurované šicí stroje. Největším strojem je kopírovací stroj na dřevěná kopyta, jehož kopyta byla zasílána i Antonínu Baťovi do Zlína pro výrobu valašských papučí. Obr.: 28 Expozice obuvnictví Zdroj: Archiv autorky (2016) Třetí část je věnována fenoménu Botasky. Název obuvi vznikl právě ve skutečské továrně Botana. Muzeum s továrnou dlouhodobě spolupracuje a muzeum disponuje reprezentativním výběrem mapujícím produkci podniku, pracovními pomůckami, katalogy, doklady a fotografiemi z výroby. Muzeum prezentuje boty s příběhem (Obr.:29): což je nejen vývoj legendární botasky, ale hlavně zachycení úspěchů krasobruslařů, lyžařů, horolezců, atletů a dalších sportovců. Pro děti a školní výlety jsou určena pexesa, kvízy a postřehové hry. 59

Obr.: 29 Expozice obuvnictví, Zdroj: Archiv autorky (2016) Druhou expozicí je expozice kamenictví. Ta přibližuje kamenickou historii a skládá se z vnitřní a venkovní expozice. Vnitřní expozice se věnuje vývoji kamenoprůmyslu a také pestré místní geologii. Expozice je tvořena prosvětlenými panely s fotografiemi a textem (Obr. 30). Vývoj těžby a zpracování kamene je prezentován po etapách do současnosti. Expozice obsahuje unikátní doklady z archivu muzea i státních archivů, nástroje, ochranné pomůcky a výrobky. Samotné vitríny byly zhotoveny kamenickými mistry. Umístěna je zde také velkoformátová fotografie lomu z roku 1931 a mapa Skutečska, Nasavrcka a Hlinecka. Mapa zmiňované oblasti je interaktivní a pomocí pěti světelných okruhů znázorňuje rozvoj a také úpadek lomařské činnosti. Pestrá oblast místní geologie je prezentována popisem období, nálezy a popisem lokality, kde byly vzorky nalezeny. Jsou zde umístěny minerály také a zkameněliny z opukových lomů 31). (Obr. Obr.: 30 Expozice kamenictví Zdroj: Archiv autorky (2016) 60

Obr.: 31 Expozice kamenictví Zdroj: Archiv autorky (2016) Venkovní část expozice má vzbudit dojem fiktivního kamenolomu. Expozice vede návštěvníky jednotlivými pracovišti a přibližuje typy lomů, způsoby lámání kamene, vývoj přepravy materiálu a vlastní zpracování kamene. Jsou zde umístěny korbové vozíky, polní drážka a točna. Také ruční vrátek, beranová štípačka kostek, dřevěný jeřáb, ruční páčidlo, nebo lanovka. V rámci venkovní expozice (Městské muzeum Skuteč, 2009) jsou umístěny figuríny, které zaujímají pracovní postoje a napodobují skutečnou práci. Jedná se o např.: výrobu speciální kostky tramvajky, ruční sekání kostek na štontu, štípání na beranové štípačce, ale i třeba ruční výrobu štěrku. Celá trasa je doplněna infopanely s texty nákresy a fotografiemi doplňujícími danou situaci. Téměř všechny stroje a nářadí si návštěvník může osahat a vyzkoušet, nechceme, aby se na expozici hledělo přes pomyslné sklo. Vždyť jen při zvednutí žulové kostky vídeňky si každý uvědomí, jaká dřina se v lomu skrývala a dosud skrývá. 4.2.2.2.3.1.2 Průvodcování Pracovník muzea podává při vstupu do prostor muzea základní informace o umístění jednotlivých expozic. Dále se návštěvníci pohybují po muzeu samostatně, bez přítomnosti a výkladu průvodce. Ten je k dispozici pro případné dotazy na pokladně muzea. Obsahovou analýzou webových stránek muzea (Městské muzeum Skuteč, 2009) bylo zjištěno, že muzeum nabízí prohlídku stálých expozic muzea s průvodcem pro skupiny od patnácti osob. Tyto prohlídky je nutné objednat na základě předchozí rezervace uskutečněné minimálně dva týdny předem. Také lze 61

objednat skupinové prohlídky v anglickém a německém jazyce, prohlídky mimo provozní dobu, či noční prohlídku s osvětlením venkovní expozice. 4.2.2.2.3.1.3 Výstavy Městské muzeum Skuteč (2009) na svých webových stránkách uvádí přehled již konaných výstav. Jedná se výstavy: Háčkovaný svět českých tradic, Jiří Peřina malíř Vysočiny, Pivovarnictví v Pardubickém kraji a skutečské hospody, Řemeslná sobota, Výstava: Hoří!, Národní kolo Ekologické olympiády, Natáčení České televize Tajemství rodu, Václav Zeman Obrazy 1960 2015, 95 let skautingu ve Skutči, Skuteč objektivem Vladimíra Josky, Nad hladinou pod hladinou. V době místního šetření v muzeu probíhala výstava Myslivosti zdar!" zachycující život divoké zvěře a činnost myslivců. Výstava nebyla autorkou navštívena. Dále v době místního šetření webové stránky odkazovaly na výstavu Černobílý svět, zahrnující fotografie Skutče a okolí. 4.2.2.2.3.1.4 Panely Panely jsou umístěné v místě expozic Obuvnictví a také Kamenictví (Obr.: 32). Obr.: 32 Expozice kamenictví Zdroj: Archiv autorky (2016) 62

Specifickým panelem je mapa Skutečska, Nasavrcka a Hlinecka (Obr.: 33). Mapa zmiňované oblasti je interaktivní a pomocí pěti světelných okruhů znázorňuje Obr.: 33 Interaktivní mapa Zdroj: Archiv autorky (2016) rozvoj a také úpadek lomařské činnosti. Po zmáčknutí vypínače se na mapě rozsvítí konkrétní lomy, které byly v určitém funkční roce. Sledovat tak lze vývoj lomařské činnosti v letech 1919, 1939, 1959, 1989, 2009. 4.2.2.2.3.1.5 Publikace Muzeum disponuje vitrínami s různými publikacemi a upomínkovými předměty ve vstupní hale. Mezi publikace patří i publikace zakladatele muzea Václava Jetmara Nerosty a horniny okresu vysokomýtského a skutečského (Obr. 34), která je součástí vnitřní expozice Kamenictví. Tuto publikaci si lze prohlédnout v elektronické podobě na webových stránkách muzea (Městské muzeum Skuteč, 2009). Obr.: 34 Publikace v expozici muzea Zdroj: Archiv autorky (2016) Mezi další publikace, které lze zakoupit na pokladně muzea (Městské muzeum Skuteč, 2009) patří Dějiny Skutče od pravěku do současnosti. Ta přibližuje dějiny Skutče od pravěkého osídlení Skutečska až do současnosti. 63

4.2.2.2.3.1.6 Umění Za interpretační umění lze považovat dobové fotografie umístěné v místech expozice obuvnictví a kamenictví (4.2.2.2.3.1.1). 4.2.2.2.3.1.7 Audiovizuální prezentace Expozice obuvnictví zahrnuje interaktivní kiosek (Obr. 35), kde je možné spustit několik dokumentárních filmů o výrobě v Botasu v letech 1966 až 1976, několik prezentací o vývoji obuvnictví a videoukázky z ruční výroby bot. Expozice kamenictví také disponuje tímto interaktivním kioskem - dotykovým panelem a LCD obrazovkou. V nabídce je dvacetiminutový film o historii kamenictví, který byl speciálně natočen na zakázku muzea pod názvem Kraj s kamenným srdcem a dále nejrůznější animace a prezentace. Obr.: 35 Interaktivní kiosek expozice kamenictví Zdroj: Archiv autorky (2016) 64

5 Shrnutí výsledků Cíl této práce se podařilo splnit. Byla zanalyzována geointerpretační nabídka pro nepříznivé počasí v NG Železné hory pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Shrnutí výsledků práce zachycuje Obr. 36. Obr. 36: Schéma shrnutí výsledků bakalářské práce Zdroj: Vlastní zpracování (2016) 5.1 Geointerpretační možnosti za nepříznivého počasí Práce představila geointerpretační nabídku Národního geoparku Železné hory za nepříznivého počasí. Geointerpretační nabídka geoparku zahrnuje konkrétní zařízení uvedená v kapitolách 4.2.2.1., která mohou návštěvníci navštívit za nepříznivého počasí. Jedná se typicky o muzea, zámky, interiérové výstavy. Tato zařízení lze doplnit o ta, která jsou uváděná v kapitolách 4.2.1.2.1, 4.2.1.2.2, 4.2.1.2.4, neboť návštěvníkům poskytují geointerpretaci. Jedná se o skanzeny a archeoskanzeny, ekomuzea a řemeslné dílny. Ekofarmy (viz kap. 4.2.1.2.3) a místní produkty (viz kap. 4.2.1.2.5) není možné považovat za zařízení s geointerpretací 65

pro obecný nedostatek informací o případné geointerpretaci na webových stránkách těchto zařízení. 5.2 Míra systematického řízení interpretace Zjištění uvedená v kap. 4.2.2.2 jsou založená na emailové komunikaci se zástupcem managementu NG Železné hory, který byl dotazován na plánování interpretace, hodnocení interpretace a získávání zpětné vazby od návštěvníků. Zhodnocení míry řízení interpretace lze nalézt v Tab. 5. Jako oblast, které je věnována nedostatečná pozornost, lze uvést hodnocení interpretace. Tab. 5: Zhodnocení míry řízení interpretace Zdroj: Autorka, vlastní zpracování (2016) Výsledky analýzy dokumentu Sebehodnotící formulář revalidace Národního geoparku Železné hory definují kategorii, která při sebehodnocení NG Železné hory nedosáhla plného počtu bodů. Je to kategorie, do které patří oblast interpretace a interpretačních center. Doporučení plynoucí z výsledků lze nalézt v kap. 6.1 a 6.2. 5.3 Kvalita interpretace z hlediska naplňování cílů Pro hodnocení kvality interpretace vybraných zařízení bylo použito hodnocení zaměřené na naplňování cílů interpretace (viz kap. 3.1.5). Tyto cíle byly převedeny 66

do otázek a byl sestaven dotazník pro pilotní šetření (Příloha č. 2), které mělo na vzorku návštěvníků ověřit, zda je tato metoda vhodná a také, zda je dotazník pro respondenty srozumitelný. Jednotlivé otázky položené respondentům uvádí Tab. 6. Tab. 6: Otázky dotazníku hodnocení kvality interpretace Zdroj: Autorka, vlastní zpracování (2016) Nebyl zaznamenán žádný problém z hlediska místa a času šetření. Pilotáž dotazníkového šetření byla provedena na vzorku návštěvníků vybraných zařízení a dotazováno bylo celkem 10 respondentů. Nejvíce pozitivních odpovědí zaznamenala otázka č. 4, na kterou 9 z 10 dotázaných odpovědělo, že mají dojem, že poznali něco nového. U otázek č. 2 a č. 5 zaměřených na oceňování hodnoty místního přírodního a kulturního dědictví a péči o něj pomocí interpretace 6 z 10 dotázaných odpovědělo, že mají dojem, že interpretace toto dědictví oceňuje a že je potřeba o něj pečovat. Pouze jeden respondent odpověděl, že spíše nemá pocit, že interpretace oceňuje hodnotu místního přírodního a kulturního dědictví. Otázka č. 1, zda interpretace vzbuzuje touhu po dalším vzdělávání, zaznamenala 3 pozitivní odpovědi, 4 spíše pozitivní odpovědi a 3 spíše negativní odpovědi. Nejvíce negativních odpovědí získala otázka č. 3, jejímž cílem bylo zjistit pocit nadšení u respondentů po zhlédnutí interpretace. 5 z 10 respondentů spíše necítilo nadšení po zhlédnutí interpretace, 2 respondenti spíše cítili nadšení a 3 nadšení cítili. Výsledky pilotáže dotazníkového šetření uvádí Graf. 1. 67

Graf. 1: Přehled hodnocení kvality interpretace vybraných zařízení Zdroj: Autorka, vlastní zpracování (2016) Respondenti byli v dotazníku také dotazováni na srozumitelnost jednotlivých otázek. Všichni respondenti považovali dotazník za srozumitelný. Pilotáž dotazníkového šetření potvrdila, že na dotazníku nebylo třeba nic upravit. Vzorek návštěvníků byl ale omezený a výstupy šetření tudíž nejsou směrodatné. Dále bylo jednotlivým odpovědím přiděleno bodové ohodnocení a byla provedena sumarizace výsledků (Tab. 7). Hodnocená interpretace získala 168 bodů z 200 možných. Tab. 7: Výsledky pilotáže dotazníkového šetření Zdroj: Autorka, vlastní zpracování (2016) Toto výsledné bodové hodnocení bylo přiřazeno do odpovídající kategorie (Tab. 8). Zde uvedené hodnoty odpovídají získaným odpovědím od jednoho respondenta. 68

Tab. 8: Hodnocení interpretace na základě kritérií kvality Zdroj: Autorka, vlastní zpracování (2016) Z hlediska výsledných hodnot pilotáže lze formulovat následující návrh hypotézy: Hodnocená interpretace splňuje cíle stanovené pro interpretaci. Pro získání směrodatných výsledků, které by ověřilo platnost výše navržené hypotézy, by bylo potřebné realizovat kvantitativní šetření (viz kap. 6.2), pro které je možné použít sestavený dotazník, který byl otestován na vzorku respondentů. Kritéria, tedy cíle stanovené pro interpretaci, zvolená pro účely hodnocení interpretace v této práci, nelze považovat za jediná možná či optimální, ale vychází z analýzy a syntézy odborné literatury interpretací se zabývající. 5.4 Zhodnocení nabídky geoturistických aktivit v nepříznivém počasí Z tabulky č. 4 vyplývá, že realizovatelnou geoturistickou aktivitou za nepříznivého počasí je poznávání kulturní historie krajiny. Tato aktivita zahrnuje několik dílčích aktivit jako návštěvy archeoskanzenů, ekomuzeí, ekofarem, řemeslných dílen, degustaci a nákup místních produktů. Všechny tyto aktivity jsou v geoparku zastoupeny. Nabídku geoturistických aktivit v nepříznivém počasí lze považovat za dostatečnou, neboť byly zastoupeny aktivity splňující dané kritérium, jak vyplývá ze zjištění provedené analýzy geoturismu. 69

6 Doporučení 6.1 Doporučení pro praxi S odkazem na kapitolu 3.1.5 se ekofarmám doporučuje realizace programů se zaměřením na praktické ukázky řemesel nebo výroby tradičních produktů doplněné o výklad. Tyto akce poté propagovat v rámci geoparku, zejména na webových stránkách geoparku a na geopark odkazující, a také tiskovinami v atraktivitách geoparku. S ohledem na kapitolu 4.2.2.2.2.1.1 je Městskému muzeu Chrast navrhováno zahrnout do expozic audiovizuální prezentaci. Regionálnímu muzeu v Chrudimi je navrhováno zvážit pořízení klimatizační jednotky. Městskému muzeu ve Skutči je doporučováno zvážit zavedení programu Den oživlé historie venkovní expozice kamenictví a vnitřní expozice obuvnictví. S odkazem na kap. 3.1.5 a kap. 5.2 je navrhováno Národnímu geoparku Železné hory zpracovat interpretační plán geoparku s cílem zvýšení bodového hodnocení při další revalidaci geoparku. 6.2 Doporučení pro další výzkum Pro další výzkum se doporučuje provést kvantitativní šetření zaměřené na kvalitu interpretace a pro kvantitativní šetření využít pilotáží ověřený dotazníkový formulář a formulaci hypotézy navržené v kapitole 5.3. S ohledem na kap 3.1.5 je navrhováno realizovat výzkum se zaměřením na zjišťování efektivity různých forem interpretace. Dále se navrhuje provést hodnocení kvality indoorových interpretačních panelů podle obecně uznávaných indikátorů. Konkrétním námětem na odbornou práci může být téma geoturistické nabídky pro specifické cílové skupiny např. seniory, lidé s postižením. 70

7 Závěr Tato práce přibližuje oblast interpretace v novodobé formě cestovní ruchugeoturismu. Interpretace je jedním ze způsobů, jak návštěvníky seznámit s kulturním a přírodním bohatstvím destinace a také v nich podpořit myšlenku ochrany konkrétního místa. Interpretace v geoturismu se vyskytuje v různých podobách od tradičních expozic až po moderní techniky využívající počítačové technologie. Interpretace v geoturismu je oblastí, která zaslouží patřičnou pozornost managementu geoparků. Zejména v oblasti hodnocení interpretace je potenciál pro ověřování vhodných nástrojů pro měření její úspěšnosti a efektivity vynaložených prostředků. Upozornit lze na nedostatečnou rozmanitost používaných interpretačních technik v oblasti geoturismu. Budoucnost geoturismu spočívá v zaměření na specifické cílové skupiny, jako jsou senioři a lidé s postižením. Tito lidé mají specifické požadavky na infrastrukturu geoparku a zároveň disponují většími zkušenostmi a zpravidla vyšší měrou zodpovědnosti. Také jsou otevřenější hlubšímu výkladu a poznání jsou schopni věnovat více času. Populace v České republice stárne a existuje tedy předpoklad vyššího zastoupení této cílové skupiny v poptávce cestovního ruchu. Na destinace budou kladeny nároky v oblasti odpovídajícího vybavení a přizpůsobení se potřebám této skupiny. Vyšší nároky na vybavení geoparků budou vyžadovány i vzhledem k extrémnějším projevům počasí, které souvisí s klimatickými změnami. Geoparky jako destinace v cestovním ruchu a jejich vedení by na tyto faktory měly reagovat a nabídnout návštěvníkům pro případ nepříznivého počasí alternativy s flexibilní interpretační nabídkou. 71

8 Seznam použité literatury [1] AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. Průvodce geologií Železných hor: Starohory (proterozoikum). 2014. Tištěný leták. [2] Autokemping konopáč: Vápenný Podol. Autokemping konopáč: Vápenný Podol [online]. www.vapennypodol.cz, 2016 [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://www.konopac-hm.cz/2002/vapenny-podol/ [3] Boii o.s. Boii.cz [online]. Boii.cz, 2016 [cit. 2016-06-28]. Dostupné z: http://www.boii.cz/fotografie/rok-2016 [4] ČERNÁ, Monika, vlastní archiv fotografií: Fotografie pořízené v období 2015 2016 [5] Český hydrometeorologický ústav: Slovníček základních pojmů. Http://portal.chmi.cz/ [online]. 2008 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/zmena-klimatu/slovnicek-zakladnichpojmu [6] ČTVERÁKOVÁ, Iveta a Dana FIALOVÁ. Možnosti interpretace krajiny v rámci geoparku příklady dobré praxe. In: Sborník z 2. konference národních geoparků [online]. Rada národních geoparků, 2014 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.geology.cz/narodnigeoparky/aktuality/komplet.pdf [7] ČTVERÁKOVÁ, Iveta. Ekoturismus a geoturismus na příkladu geoparků v Česku. Praha, 2012. Bakalářská práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Vedoucí práce RNDr. Dana Fialová, Ph.D. [8] DOWLING, K. Global Geotourism An Emerging Form of Sustainable Tourism. In: Czech journal of tourism 2013, [online], [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/cjot.2013.2.issue-2/cjot-2013-0004/cjot-2013-0004.xml?format=int [9] DOUCEK, J., SMUTEK, D. (2013): Historií země za dva dny. (online), [cit. 26. 2. 2016], ISBN 978-80-905154-3-7, 11 str. Dostupné na: http://www.geovedy.cz/cs/files/geovedy_brozura_zs_a5_web.pdf [10] DOUCEK, Jan. a kol. (2014): Geoprůvodce: speciální průvodce po geoparku Železné hory. 2., rozš. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Chrudim, 175 s. ISBN 978-80-87883-09-9. [11] Ekofarma-Oborice. Http://ekofarma-oborice.webnode.cz/ [online]. 2009 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://ekofarma-oborice.webnode.cz/ [12] Evropská agentura pro životní prostředí: Změna klimatu. Eea.europa.eu [online]. 2016 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: http://www.eea.europa.eu/cs/themes/climate/about-climate-change [13] FARMA U ZVĚDAVÉ KOZY. Zvedavakoza.cz [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: http://www.zvedavakoza.cz/produkty.htm [14] FEDOROVÁ, Kristýna. Interpretace v geoturismu: Případová studie Národní geopark Železné hory. Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Kacetl, Ph.D. 72

[15] Geologická encyklopedie online. Geology.cz [online]. Česká geologická služba, 2007 [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl [16] Geologické lokality: Lokalizace Jeskyně u Tyrolského domku. Geology.cz [online]. Česká geologická služba, 2016 [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=3666&okres=cr&vyb=1&text=lokal ity%20v%20okresu [17] GEOPARK ŽELEZNÉ HORY. Geoparkzh.cz [online]. Společnost přátel Železných hor, o.s., 2015 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/geopark-zelezne-hory/ [18] Geopark Železné hory: Certifikát Národní geopark Železné hory [online]. Společnost přátel Železných hor, o.s., 2015 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/files/certifikat_zelezne_hory.pdf [19] Geopark Železné hory: QUEST NG ŽELEZNÉ HORY. Geoparkzh.cz [online]. Společnost přátel Železných hor, o.s., 2016 [cit. 2016-06-23]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/quest-narodnim-geoparkem-zelezne-hory-2/ [20] Geopark Železné hory: Prvohory. Geoparkzh.cz [online]. Společnost přátel Železných hor, o.s., 2016 [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/nejvyznamnejsi-geotopy/prvohory/ [21] Geopark Železné hory: TIPY NA VÝLETY. Geoparkzh.cz [online]. Společnost přátel Železných hor, o.s., 2016 [cit. 2016-06-26]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/geoturistika/tipy-na-vylety/ [22] GROUNDSPEAK, INC. Geocaching.com: Geopark Zelezne hory - Vapenny Podol [online]. 2016 [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: https://www.geocaching.com/geocache/gc5qp3x_geopark-zelezne-horyvapenny-podol?guid=6e52a7e0-8b13-4488-819f-912efb7bf42c [23] Google.cz: maps [online]. Google Inc., 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/@49.8558463,15.2981816,9z [24] Chrast Oficiální internetové stránky města. Mestochrast.cz [online]. 2016 [cit. 2016-10-05]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/stala-expozice/d- 6923/p1=7075 [25] Chrast Oficiální internetové stránky města: Aktuality - 2. čtvrtletí 2016. Mestochrast.cz: aktuality-2-ctvrtleti-2016 [online]. Město Chrast, 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/aktuality-2-ctvrtleti-2016/d-6910 [26] Keltský archeoskanzen Nasavrky: Projekt občanského sdružení Boii o.s. Skanzennasavrky.cz [online]. Boii, z.s., 2012 [cit. 2016-06-28]. Dostupné z: http://www.skanzennasavrky.cz/projekt [27] KOZUBKOVÁ, Jitka. : Cestovní ruch důležitá součást ekonomiky a významný faktor rozvoje destinací. Casopis.ochranaprirody.cz [online]. 2010 [cit. 2016-11- 07]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zvlastni-cislo/cestovniruch/ [28] Kudyznudy.cz: Zámek Chrast u Chrudimi - sídlo městského muzea. Kudyznudy.cz/ [online]. CzechTourism, 2015 [cit. 2016-07-05]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/zamek-chrast-u-skutce.aspx 73

[29] Mapy.cz [online]. 2016 [cit. 2016-07-04]. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?x=15.7922938&y=49.9716299&z=11&source=firm&id =634960 [30] MASTERS, David, CARTER, James (1999): What Have We Got And Is It Any Good?: A practical guide on how to survey and assess heritage interpretation [online] Highland Interpretive Strategy Project s. 33 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://medek.us/ftp/inventorymanual.pdf [31] MEDEK, Michal. Využití metodiky interpretace při přípravě environmentálních programů. Medek.us [online]. 2014 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://medek.us/ftp/interpretace_a_ep.pdf [32] Metodika o zásadách a metodách interpretace. Partnerstvi-ops.cz [online]. Partnerství, o.p.s., 2011 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.partnerstvi- ops.cz/weblight_local/www-render/upload/4/files/metodika-interpretace- _web_2.pdf [33] MĚSTSKÉ MUZEUM CHRAST. Podlažice: Benediktinský klášter a kostel svaté Markéty. Městské muzeum Chrast, 2004. [34] MICHAL MEDEK: Interpretace [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://medek.us/?stranka=interpretace [35] MIKROREGION CHRUDIMSKO. Turistické noviny oblasti Chrudimsko- Hlinecko. Mikroregion Chrudimsko, 2016. [36] MILOŠOVÁ, Darja. a kol. (2014): Modul průvodce ekoturismu a geoturismu. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 158 s. ISBN 978-80-7435-330-7. [37] Mlékárna a sýrárna Licibořice: Kozí mléko, sýry, jogurty a další výrobky. Syryliciborice.cz/ [online]. [cit. 2016-07-05]. Dostupné z: http://www.syryliciborice.cz/content/historie [38] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Železné hory a okolí: Lidová architektura. 2016. Tištěný leták. [39] NATIONAL ASSOCIATION FOR INTERPRETATION. Dobrá praxe plánování interpretace. In: Http://medek.us/ [online]. 2015 [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: http://medek.us/ftp/dobra_praxe_planovani_interpretace_nai.pdf [40] Národní geoparky v České republice. Ministerstvo životního prostředí, 2015. Tištěný leták. [41] ORIEŠKA, Ján. Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu. 6. české, přepracované a doplněné vydání. Praha: Idea servis, 2007. ISBN 978-80-85970-57-9 [42] PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. ISBN 978-80-7435-329-1. [43] PRO-BIO: Popelka Marek. Pro-bio.cz [online]. 2015 [cit. 2016-06-29]. Dostupné z: http://pro-bio.cz/farmar/popelka-marek/ [44] PTÁČEK, Ladislav a Dalibor KVITA. Interpretační plán Geoparku Podbeskydí. Geoparkpodbeskydi.cz [online]. 2014 [cit. 2016-10-29]. Dostupné z: http://geoparkpodbeskydi.cz/mnews/data/files/others/interpretacni_plan_geoparku _podbeskydi.pdf 74

[45] PTÁČEK, Ladislav. Jak pře(d)kládat svět: základy dobré interpretace. 1. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2012. ISBN 978-80-904918-5-4. [46] RADA NÁRODNÍCH GEOPARKŮ. Sebehodnocení revalidovaných geoparků pro účely přípravy hodnotitelské zprávy: Národní geopark Železné hory. 2016. [47] RANČ KOVÁŘOV. Kovarov.info [online]. 2016 [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: http://www.kovarov.info/ [48] Regionální muzeum v Chrudimi: Expozice. Muzeumcr.cz [online]. Pardubický kraj, 2016 [cit. 2016-06-25]. Dostupné z: http://www.muzeumcr.cz/expozice [49] Regionální muzeum v Chrudimi: HISTORIE MUZEA. Muzeumcr.cz [online]. Pardubický kraj, 2016 [cit. 2016-07-04]. Dostupné z: http://www.muzeumcr.cz/muzeum-a-jeho-historie/item/47-historie-muzea [50] Regionální muzeum v Chrudimi: PALEOART CHRUDIM 2016 (Mamuti se řítí na Chrudim). Muzeumcr.cz [online]. Pardubický kraj, 2016 [cit. 2016-07-04]. Dostupné z: http://www.muzeumcr.cz/images/clanky/programy/mamuti-se-ritina-chrudim-program.png [51] Skutec.cz: o-muzeu/ [online]. Městské muzeum Skuteč, 2009 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z: http://muzeum.skutec.cz/o-muzeu/ [52] SMUTEK, Daniel. Geoturismus v Železných horách. In: Studijní materiály ke kurzu interpretace krajiny vybraných území s přírodním a socio-kulturním potenciálem. Hradec Králové: Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 2014, s. 27-62. ISBN 978-80-7435-355-0. [53] SystemOnLine: Využití rozšířené reality ve výrobě [online]. CCB spol. s r.o., 2016 [cit. 2016-06-19]. Dostupné z: https://www.systemonline.cz/rizenivyroby/vyuziti-rozsirene-reality-ve-vyrobe.htm [54] SUNNY FARM. Sunnyfarm.cz [online]. 2016 [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: http://www.sunnyfarm.cz/?q=node/1 [55] TICHÝ, Zdeněk A. Ďáblova bible se vrací do rodného kraje [online]. Národní knihovna České republiky, 2008 [cit. 2016-07-04]. Dostupné z: http://www.mestochrast.cz/assets/file.ashx?id_org=5379&id_dokumenty=2281 [56] TORABI FARSANI, Neda. Geoparks and geotourism: new approaches to sustainability for the 21st century. Boca Raton: BrownWalker Press, 2012, xvii, 189 p. ISBN 1612335527 [57] Vodní zdroje Chrudim. Vz.cz: výstavy [online]. Vodní zdroje Chrudim, 2016 [cit. 2016-06-19]. Dostupné z: http://www.vz.cz/vystavy.php [58] VODNÍ ZDROJE CHRUDIM, SPOL. S R. O. GEOPARK ŽELEZNÉ HORY: Žádost o členství v Evropské síti geoparků [online]. Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., 2015 [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/files/kapitola-a.pdf [59] VODNÍ ZDROJE CHRUDIM, SPOL. S R. O. NÁRODNÍ GEOPARK ŽELEZNÉ HORY: Příloha č. 2: Geologické dědictví včetně abstraktu. Geoparkzh.cz [online]. 2015 [cit. 2016-11-08]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/files/p%c5%99%c3%adloha- 2_Geologick%C3%A9-d%C4%9Bdictv%C3%AD-v%C4%8Detn%C4%9Babstraktu.pdf 75

[60] WEARING, Stephen., NEIL, John. (1999): Ecotourism: impacts, potentials, and possibilities. Boston: Butterworth-Heinemann, 163 s. ISBN 07-506-4137-1. [61] Wikipedie otevřená encyklopedie: Turon. Cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/turon#definice [62] ZELENKA, Josef.a kol. (2014): Metodiky národních geoparků. Vyd. 1. Chrudim: Vodní zdroje Chrudim, 159 s. ISBN 978-80-87883-10-5. [63] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. METODIKA pro vznik a certifikaci národního geoparku v České republice. In: Geoparkzh.cz [online]. Ministerstvo životního prostředí, 2013 [cit. 2016-10-28]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/files/m_vznik_geoparku_a_certifikaci_v_cr.pdf [64] Zeleznehory.net: Lesní stezka Podhůra [online]. 2013 [cit. 2016-05-29]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/lesni-stezka-podhura/#more [65] Železné hory geologicky významná oblast [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2015 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/gvo/; [66] ŽELEZNÉ HORY regionální produkt. Regionalni-znacky.cz [online]. Asociace regionálních značek, 2016 [cit. 2016-07-04]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/zelezne-hory/ [67] Železné hory.net: Možděnice. Zeleznehory.net [online]. 2012 [cit. 2016-06-26]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/mozdenice/ 76

9 Přílohy 9.1 Seznam příloh Příloha č. 1 Vysvětlivky vybraných odborných termínů... I Příloha č. 2 Dotazník hodnocení kvality interpretace... II Příloha č. 3 Paleoworkshop v muzeu... V Příloha č. 4 Velké paleontologické dobrodružství vykopej si dinosaura!... VI Příloha č. 5 Lidová architektura... VII Příloha č. 6 Zadání práce... VIII 77

Příloha č. 1 Příloha č. 1 Vysvětlivky vybraných odborných termínů Biostratigrafie Fluviální Geologie Geomorfologie Intruze stratigrafie založená na výskytu fosilií, dle České geologické služby (2007) neboli říční. Sedimenty tohoto původu se vyznačují poměrnou hrubozrnností (zvláště sedimenty řečišť), zahrnují však i jemnozrnné povodňové hlíny, dle České geologické služby (2007) věda o Zemi, zabývající se jejím vznikem, strukturou, složením, vývojem a poznáním procesů, dle České geologické služby (2007) věda zkoumající popis a vysvětlení forem zemského reliéfu, dle České geologické služby (2007) těleso magmatické horniny, které vniklo do starších hornin, dle České geologické služby (2007) Ordovik spodněpaleozoický útvar, který trval asi 72 miliónů let (510 až 438 mil. let), následoval po kambriu a předcházel silur, dle České geologické služby (2007) Paleontologie Stratigrafie věda zabývající se studiem vyhynulého živočišstva i rostlinstva, dle České geologické služby (2007) vědní obor studující sledy sedimentárních vrstev, jejich vzájemné vztahy a stáří, dle České geologické služby (2007) Turon je druhý nejstarší chronostratigrafický stupeň oddělení svrchní křída, který je datován do rozmezí před 93,5 až 89,3 milionů let, dle Wikipedie (2016) I

Transgrese Variský orogén podstatné rozšíření moře, zalití pevninských oblastí mořem, dle České geologické služby (2007) soustava pohoří, která vznikla v průběhu vrásnění (orogeneze), dle České geologické služby (2007) II

Příloha č. 2 Příloha č. 2 Dotazník hodnocení kvality interpretace DOTAZNÍK HODNOCENÍ KVALITY INTERPRETACE Název zařízení Datum hodnocení Odpovězte, prosím, na následující otázky (odpověď označte): 1. Vzbuzuje ve Vás interpretace (panel, výklad, prezentace, interaktivní prvky) touhu po dalším poznávání? Ano / Spíše ano / Ne / Spíše ne 2. Máte dojem, že interpretace (panel, výklad, prezentace, interaktivní prvky) oceňuje hodnotu místního přírodního a kulturního dědictví? Ano / Spíše ano / Ne / Spíše ne 3. Cítili jste nadšení po zhlédnutí interpretace (panel, výklad, prezentace, interaktivní prvky)? Ano / Spíše ano / Ne / Spíše ne 4. Máte dojem, že jste poznali něco nového? Ano / Spíše ano / Ne / Spíše ne 5. Máte dojem, po zhlédnutí interpretace (panel, výklad, prezentace, interaktivní prvky) že je potřeba pečovat o přírodní či kulturní dědictví? Ano / Spíše ano / Ne / Spíše ne III

Příloha č. 2 Odpovězte, prosím, na následující otázky (odpověď označte): a. Je otázka č. 1 srozumitelná? Ano / Ne (Pokud Ne, co je nesrozumitelné?) b. Je otázka č. 2 srozumitelná? Ano / Ne (Pokud Ne, co je nesrozumitelné?) c. Je otázka č. 3 srozumitelná? Ano / Ne (Pokud Ne, co je nesrozumitelné?) d. Je otázka č. 4 srozumitelná? Ano / Ne (Pokud Ne, co je nesrozumitelné?) e. Je otázka č. 5 srozumitelná? Ano / Ne (Pokud Ne, co je nesrozumitelné?) Zdroj: Autorka, vlastní zpracování IV

Příloha č. 3 Příloha č. 3 Paleoworkshop v muzeu V

Příloha č. 4 Příloha č. 4 Velké paleontologické dobrodružství vykopej si dinosaura! VI

Příloha č. 5 Příloha č. 5 Lidová architektura VII