Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce úřední kontroly Ověření různých systémů organického hnojení Výroční zpráva ze stacionární polní zkoušky za rok 2012 Zpracoval: Ing. Karel Trávník Schválil: Ing. Vladimír Klement, CSc. vedoucí Oddělení biologických testací Předkládá: Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce úřední kontroly Brno duben 2012 1
1. ÚVOD Dlouhodobá polní zkouška ověřuje možnost minimalizace, případně úplného vynechání hnojení minerálními hnojivy, s cílem prokázat možnou míru náhrady těchto minerálních hnojiv organickými hnojivy a porovnat jejich vzájemnou účinnost. Zkoušky byly založeny postupně, v roce 1993 (5 stanovišť), 1994 (7 stanovišť) a 2000 (2 stanoviště). Rozdíly v posunu plodin vzniklé postupným zakládáním pokusů byly odstraněny v roce 2003. Výsledky byly zhodnoceny závěrečnými zprávami, vždy po ukončení osevního sledu. Rokem 2007 byl z důvodu ztráty pokusných polí (prodej pro komerční využití) ukončen pokus na ZS Uherský Ostroh a ze stejných důvodů v roce 2009 pokus v Libějovicích. V roce 2010 následovalo ukončení pokusu v Krásném Údolí. Předkládaná výroční zpráva shrnuje výsledky roku 2012, kdy byl pokusnou plodinou jarní. 2. MATERIÁL A METODY 2.1. Druh polní zkoušky Zkouška je založena jako přesná dlouhodobá na plochách výživářských bází zkušebních stanic ve výrobním typu kukuřičném, řepařském a bramborářském. Výměry hnojených a sklizňových parcel jsou stanoveny podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. Osevní postup je šestihonný pro všechny výrobní typy: výrobní typ kukuřičný a řepařský výrobní typ bramborářský 1) 2011 cukrovka 1) 2011 brambory 2) 2012 jarní 2) 2012 jarní 3) 2013 hrách 3) 2013 hrách 4) 2014 řepka ozimá 4) 2014 řepka ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 5) 2015 pšenice ozimá 6) 2016 jarní 6) 2016 jarní 2.2. Zkoušená plodina V roce 2012 byl zkušenou plodinou na všech stanovištích, bez ohledu na výrobní oblast jarní, odrůda Sebastian. 2.3. Kombinace hnojení V každé polní zkoušce je zařazeno 10 kombinací hnojení, (na zkušebních stanicích Lípa a Svitavy 12 kombinací hnojení), které jsou čtyřikrát opakovány. V polní zkoušce je sledováno organické hnojení (hnůj, zaorávka slámy a zeleného hnojení) samostatně a v kombinaci s minerálními hnojivy. Na zkušebních stanicích Lípa a Svitavy je počínaje druhým osevním sledem aplikován na kombinacích 11 a 12 upravený kal z ČOV, jednou samostatně a jednou společně s minerálními hnojivy. 2
1) nehnojeno 2) minerální hnojiva 3) hnojení hnojem 4) hnojení hnojem + minerální hnojiva 5) zaorávka slámy 6) zaorávka slámy + minerální hnojiva 7) zelené hnojení 8) zelené hnojení + minerální hnojiva 9) zelené hnojení + zaorávka slámy 10) zelené hnojení + zaorávka slámy + minerální hnojiva ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11) vyhnilý kal z ČOV (pouze na stanicích Lípa, Svitavy) 12) vyhnilý kal z ČOV + minerální hnojiva (pouze na stanicích Lípa, Svitavy) 2.4. Dávky živin Za účelem sledování jsou minerální hnojiva používána v takových dávkách, které daná plodina v průměru ročně odčerpává. Dávky jednotlivých živin v minerálních hnojivech jsou stanoveny podle průměrných výnosů jednotlivých plodin, při dosahování střední výnosové úrovně a udržení dobrého obsahu přístupné živiny v půdě (Pokyny ke hnojení na zkušebních stanicích, 1992) a průměrného odběru živin (Komplexní metodika výživy rostlin, 1990). Z dusíkatých hnojiv je používán při přípravě půdy k setí nebo sázení síran amonný a k přihnojování na list ledek amonný s vápencem. Fosforečná hnojiva jsou dodávána v superfosfátu granulovaném a draslík v draselné soli. Hnojení kvalitním chlévským hnojem je prováděno dvakrát během osevního postupu (ve VTK a VTŘ k cukrovce a řepce ozimé, ve VTB k bramborám a řepce ozimé). Hnojení řezanou slámou obilovin je použito na kombinacích 5, 6, 9 a 10 v dávce 4 t/ha a doplněno přídavkem dusíku v dávce 40 kg/ha v ledku amonném s vápencem. Na kombinacích 5, 6, 9 a 10 je zaorávána také hrachová sláma v množství 1 tuna/ha bez přídavku minerálního dusíku. Posklizňové zbytky ozimé řepky (včetně slámy) se z technických důvodů zaorávají na všech kombinacích. Počítá se s množstvím 4 tuny posklizňových zbytků oz. řepky na 1 ha. K tomuto množství se na kombinace 2, 4, 5, 6, 8, 9 a 10 (v Lípě a Svitavách i na kombinaci 12) přidává 20 kg N/ha v ledku amonném s vápencem na podpoření mineralizace organické hmoty. Řepková sláma má užší poměr C/N než sláma obilovin, proto je přídavek minerálního N nižší. Ve VTK a VTŘ se na kombinaci č. 5, 6, 9 a 10 zaorává chrást cukrovky v dávce 30 t/ha. Zelené hnojení je používáno pouze na kombinacích č. 7, 8, 9 a 10. Pro zelené hnojení je vysévána hořčice ihned po sklizni jarního e a pšenice ozimé (celkem třikrát za osevní sled). Před zaorávkou se zjistí, jaké množství hořčice narostlo. Ve VTB na stanicích Lípa, Svitavy bude na kombinacích č. 11 a 12 aplikován dvakrát během osevního postupu (k bramborám a řepce ozimé) vyhnilý kal z čistírny odpadních vod. Vápnění je zajišťováno mletým vápencem na všech pokusných kombinacích na podzim před setím řepky. Dávky se stanovují podle kritérií AZZP, tj. podle hodnoty ph zjištěné na příslušné kombinaci v posledním roce před vápněním a podle druhu půdy. Dávky a termíny aplikace jednotlivých hnojiv k jarnímu i v roce 2012 jsou uvedeny v tab. 1. 3
Tab. 1: Hnojení e jarního po cukrovce a bramborách VTK a VTŘ: Lednice, Pusté Jakartice, Věrovany, Žatec VTB: Horažďovice, Chrastava, Jaroměřice n/r., Lípa, Staňkov, Svitavy, Vysoká kombinace výrobní typ kukuřičný a řepařský výrobní typ bramborářský hnojení podzim2011 jaro2012 jaro 2012 chrást t.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 K2O kg.ha -1 N kg.ha -1 P2O5 kg.ha -1 K2O kg.ha -1 1 - - - - - - 2 120 60 120 120 60 120 3 - - - - - - 4 48 16 0 48 16 0 5 30 - - - - - - 6 30 93 55 101 93 55 101 7 - - - - - - 8 120 60 120 120 60 120 9 30 - - - - - - 10 30 93 55 101 93 55 101 11 - - - - - - - 12 - - - - 48 29 110 2.5. Agrotechnika a ochrana rostlin U všech zkoušek je prováděna včasná a kvalitní příprava půdy, včetně zasetí a výsadby. Výsevné množství se stanovilo podle doporučení, platných pro danou oblast a odrůdu. Během vegetace se prováděla řádná agrotechnika a ošetření chemickými přípravky pouze při silnějším výskytu nebezpečných činitelů. 2.6. Vegetační pozorování a sklizeň Od založení pokusu až do sklizně je prováděno předepsané vegetační pozorování, záznamy o stavu porostu na jednotlivých kombinacích jsou zapisovány do zápisníků a rozdíly vyhodnoceny. Sklizeň se prováděla jednorázově, podle zavedeného systému příslušné výživářské báze. U e byl zjišťován výnos hlavního i vedlejšího sklizňového produktu, tj. zrna a slámy 2.7. Sledování agrochemických vlastností půdy a obsahu živin v rostlinách Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy jsou po sklizni každé pokusné plodiny odebírány půdní vzorky z každé a stanovuje se ph/cacl2 a obsah přístupných živin (P, K, Ca a Mg) Mehlichovou metodou (M 3). Sledování obsahu Nmin v půdě má být podle metodiky prováděno u všech plodin a kombinací na jaře před hnojením dusíkem a ihned po sklizni z hloubky 0-30 cm a 30-60 cm ze všech 10, resp. 12 kombinací hnojení. Od roku 2008 (po sklizni řepky ozimé) však bylo sledování obsahu Nmin v půdě ukončeno. Důvodem byl malý vliv dosahovaných výsledků na používané způsoby hnojení. Do budoucna se předpokládá případné jednorázové měření hodnoty Nmin v půdě (např. 1x za osevní sled) pro sledování trendu obsahu minerálního dusíku v půdě. 4
Pro sledování příjmu živin rostlinami (za účelem výpočtu ) jsou při sklizni, či před, každé pokusné plodiny odebírány ze všech kombinací vzorky hlavního a vedlejšího produktu. Stanovují se hlavní živiny - N, P, K, Ca a Mg. Na konci každého osevního sledu, což bylo naposledy v r. 2010 po sklizni e jarního jsou v půdních vzorcích z každé zjišťovány další parametry hodnoty sorpčního nasycení (S, T, V), obsah Ntot, obsah Cox, obsahy těžkých kovů (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn). 2.8. Technologické rozbory U zrna e jarního se při sklizni stanovuje vlhkost, která se přepočte na standardní vlhkost 14% a zjišťuje se hmotnost tisíce semen. 3. CHARAKTERISTIKA ZKUŠEBNÍCH MÍST Tab. 2 uvádí základní půdní a klimatické údaje zkušebních stanic. Zastoupeny jsou tři výrobní oblasti s nadmořskou výškou od 172 do 595 m a srážkovým normálem 451 až 798 mm. Stanoviště plně reprezentují půdní a klimatické podmínky ČR. Tab. 2: Základní půdní a klimatické údaje zkušební zkratk výrobn rok nadmořská roční průměr půdní půdní stanice a í oblast založení výška (m) srážky teplota typ druh Horažďovice HOR BVO 1994 472 573 7,4 KA HP Chrastava CHT BVO 2000 345 798 7,1 HN H Jaroměřice JAR BVO 1994 425 535 7,5 HN JH Lípa LIP BVO 1993 505 632 7,7 KA PH Lednice LED KVO 1994 172 540 9,2 CE H P. Jakartice PJA ŘVO 1994 290 650 8,0 LU H Staňkov STV BVO 1994 370 511 7,8 HN H Svitavy HRA BVO 1993 460 624 6,5 HN H Věrovany VER ŘVO 1993 207 563 8,5 CE H Vysoká VYS BVO 2000 595 655 7,4 KA H Žatec ZAT ŘVO 1993 247 451 8,3 CE H 4. VÝSLEDKY 4.1. Hodnocení vlivu počasí Podzimní období roku 2011 bylo teplotně téměř normální, na některých stanovištích i teplejší, ale srážkově spíše podnormální, zvláště v listopadu byly srážky minimální. Zimní období bylo teplotně normální, avšak srážkově podprůměrné. Na většině stanovišť byl na srážky chudý i březen, přesto však byl zaset, většinou koncem března, do dobře připravené půdy. Lepší srážkové poměry v dubnu pak zajistily celkem vyrovnané vzcházení, kromě Lednice a Jaroměřic, kde se stav porostu upravil až koncem dubna. Další vegetační období bylo teplotně normální až mírně teplejší, srážkově spíše podprůměrné, s výraznějšími srážkami v červnu, nebo červenci, částečně ve formě přívalových dešťů. Sklizeň však ovlivněna nebyla, porosty nepolehly. Pouze v Lednici, vlivem značné nevyrovnanosti porostu byla sklizeň problematická. 5
4.2. Vegetační sledování Ječmen byl zaset na všech stanovištích, kromě Hradce n. Svit., ve třetí dekádě března. Po vzejití byly porosty vesměs vyrovnané a kompletní. Od počátku vegetace se výrazně odlišovala slabším vzrůstem nehnojená kombinace. Po celou dobu vegetace byly velmi dobře znatelné rozdíly mezi sudými a lichými kombinacemi. Z chorob a škůdců byla nejčastěji zjištěna hnědá skvrnitost a mšice, což si na některých stanovištích vyžádalo chemické ošetření. Sklizeň e proběhla bezproblémově ve třetí dekádě července, jen na dvou stanovištích začátkem srpna. Pouze v Lednici byl stav porostu při sklizni špatný, o čemž svědčí výnosy v rozpětí 1 až 2 t.ha -1, výnosové relace mezi kombinacemi však dovolily zařazení těchto výsledků do hodnocení. Na základě dosažených výnosů možno konstatovat, že ročník 2012 byl pro růst a vývoj e průměrný. Vyšší průměrné výnosy zrna na stanovištích v bramborářské oblasti svědčí o příznivějších vláhových poměrech, než v oblasti řepařské. 4.3. Hodnocení dosažených výnosů V tabulkách 3 až 6 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy e ze stanovišť ve výrobní oblasti řepařské a kukuřičné. Tab. 3: Výnos e -zrno (t. ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 1,02 2,10 1,93 2,07 1,19 2,08 0,75 1,75 0,90 1,67 PJA 3,38 4,24 4,48 4,75 4,14 4,34 3,64 4,20 3,77 4,27 VER 2,69 4,17 3,15 4,14 3,39 4,62 2,16 3,85 2,59 4,06 ZAT 5,05 4,78 4,80 4,85 4,65 4,27 4,36 3,75 4,44 4,32 3,04 3,82 3,59 3,95 3,34 3,83 2,73 3,39 2,93 3,58 % 100,0 125,7 118,1 129,9 109,9 126,0 89,8 111,5 96,4 117,8 Nejvyšší průměrný výnos zrna jarního e byl dosažen na kombinaci na níž byl aplikován hnůj a minerální hnojiva - zvýšení výnosu proti nehnojené kombinaci činilo téměř 30%. Vyšší výnosy byly zjištěny téměř na všech kombinacích s minerálními hnojivy. Nejnižší účinnost je patrná při použití zeleného hnojení a zeleného hnojení se zaorávkou slámy, průměrné výnosy jsou pod úrovní nehnojené kombinace (tab. 3). Tab. 4: Výnos e - sláma (t. ha -1 ) řepařská (+ kukuřičná) výrobní oblast stanice 1.nehnoje no 2MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.ZH 8.ZH + MH 9.ZH + sláma 10.ZH+sl áma+mh LED 1,32 2,14 2,23 1,92 1,82 2,37 1,41 1,50 1,32 2,09 PJA 2,40 4,65 3,40 3,90 3,40 4,40 3,15 4,40 3,20 4,70 VER 2,75 4,19 2,60 3,93 2,60 3,69 2,73 3,92 2,99 3,97 ZAT 2,36 2,46 1,55 1,84 2,58 3,01 2,81 1,92 2,39 2,67 2,21 3,36 2,45 2,90 2,60 3,37 2,53 2,94 2,48 3,36 % 100,0 152,0 110,9 131,2 117,6 152,5 114,5 133,0 112,2 152,0 6
Nevyšší výnosy ječné slámy vykázaly kombinace se samotnými minerálními hnojivy, MH se slámou a MH +sláma + zelené hnojení, průměrné zvýšení proti nehnojené kombinaci o více než 50%. I u výnosu slámy je patrná nízká účinnost zeleného hnojení (tab. 4). Tab. 5: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-zrno (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 2 4 6 8 10 LED 1,02 1,93 1,19 0,75 0,90 2,10 2,07 2,08 1,75 1,67 PJA 3,38 4,48 4,14 3,64 3,77 4,24 4,75 4,34 4,20 4,27 VER 2,69 3,15 3,39 2,16 2,59 4,17 4,14 4,62 3,85 4,06 ZAT 5,05 4,80 4,65 4,36 4,44 4,78 4,85 4,27 3,75 4,32 3,04 3,59 3,34 2,73 2,93 3,82 3,95 3,83 3,39 3,58 % 100,0 118,1 109,9 89,8 96,4 125,7 129,9 126,0 111,5 117,8 100,0 103,3 100,2 88,7 93,7 Při porovnání výnosů zrna e dosažených na kombinacích hnojených pouze organicky a v kombinaci s minerálními hnojivy je patrný velmi podobný trend. Při aplikaci hnoje, nebo zaorávce slámy je výnos podstatně vyšší, než při použití zeleného hnojení, i kombinovaného se zaorávkou slámy. Při hodnocení výnosů na kombinacích s minerálními hnojivy je patrný přírůstek výnosů pouze při použití hnoje, ostatní kombinace jsou v průměru výnosově stejné, nebo horší než samotné minerální hnojení. Viz tab. 5. Tab. 6: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-sláma (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 2 4 6 8 10 LED 1,32 2,23 1,82 1,41 1,32 2,14 1,92 2,37 1,50 2,09 PJA 2,40 3,40 3,40 3,15 3,20 4,65 3,90 4,40 4,40 4,70 VER 2,75 2,60 2,60 2,73 2,99 4,19 3,93 3,69 3,92 3,97 ZAT 2,36 1,55 2,58 2,81 2,39 2,46 1,84 3,01 1,92 2,67 2,21 2,45 2,60 2,53 2,48 3,36 2,90 3,37 2,94 3,36 % 100,0 110,9 117,6 114,5 112,2 152,0 131,2 152,5 133,0 152,0 100,0 86,3 100,3 87,5 100,0 U slámy se všechna samostatně použitá organická hnojiva projevila podobným zvýšením výnosů. V kombinaci s MH je hnůj a zelené hnojení výnosově výrazně pod úrovní slámy a slámy + ZH. Kombinace s organickými a MH jsou výnosově obdobné, nebo nižší než samotné minerální hnojení (tab. 6). V tabulkách 7 až 10 jsou uvedeny výnosy zrna a slámy e ze stanovišť ve výrobní oblasti bramborářské. 7
Tab. 7: Výnos e -zrno (t. ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 3,47 5,29 4,80 5,29 3,81 5,41 3,78 5,59 4,03 5,20 CHRA 4,50 5,72 5,61 6,02 4,57 5,81 4,15 6,41 4,21 5,92 JAR 5,38 7,50 6,58 7,27 6,15 7,40 6,25 7,44 6,48 7,50 LIP 3,08 5,40 4,20 5,38 3,68 6,23 3,27 6,30 4,00 6,02 4,45 5,41 STA 4,66 6,99 5,80 6,74 5,10 6,97 4,75 6,84 5,07 6,98 HRA 3,14 4,57 4,43 5,01 4,01 4,96 4,17 5,51 4,17 5,30 4,32 5,17 VYS 2,82 3,82 2,88 3,49 2,53 4,02 2,41 4,06 2,62 4,06 3,86 5,61 4,90 5,60 4,26 5,83 4,11 6,02 4,37 5,85 4,39 5,29 % 100,0 145,3 126,9 145,0 110,4 151,0 106,5 156,0 113,2 151,6 113,7 137,0 Na všech kombinacích se samotným organickým hnojením je patrný u zrna i slámy nižší výnos, než na kombinacích hnojených organicky i minerálně. Samotný hnůj aplikovaný u předcházejících brambor zaznamenal u hlavního i vedlejšího produktu výrazný nárůst výnosů proti ostatním organickým hnojivům. Samotné zelené hnojení se projevilo ve výnosu zrna podstatně lépe než v řepařské oblasti, ale ve srovnání s ostatními OH je nejhorší. Viz tab. 7 a 8. Tab. 8: Výnos e -sláma (t. ha -1 ) bramborářská výrobní oblast stanice 1.nehn ojeno 2.MH 3.hnůj 4.hnůj + MH 5.sláma 6.sláma + MH 7.zel. hnoj. 8.ZH + MH 9.ZH+ sláma 10.ZH +sláma +MH 11. kal ČOV 12.MH+ kal ČOV HOR 2,18 3,19 2,67 3,65 2,17 3,03 2,63 3,37 2,90 3,81 CHRA 3,79 4,82 4,76 5,07 3,82 4,91 3,49 5,43 3,54 4,97 JAR 2,49 4,42 3,83 4,78 3,20 3,95 3,12 4,58 3,12 4,72 LIP 2,11 3,16 4,00 2,74 2,42 4,00 3,06 4,90 2,58 4,32 4,37 4,27 STA 5,01 8,12 7,08 7,63 5,80 8,17 5,66 7,76 5,84 7,64 HRA 2,41 3,90 4,08 4,89 4,01 5,30 3,82 5,03 3,94 4,99 4,29 4,46 VYS 2,22 3,06 1,67 2,50 1,67 2,78 1,67 3,06 1,11 2,50 2,89 4,38 4,01 4,47 3,30 4,59 3,35 4,88 3,29 4,71 4,33 4,37 % 100,0 151,6 138,8 154,7 114,2 158,8 115,9 168,9 113,8 163,0 149,8 151,2 8
Tab. 9: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-zrno (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 11 2 4 6 8 10 12 HOR 3,47 4,80 3,81 3,78 4,03 5,29 5,29 5,41 5,59 5,20 CHRA 4,50 5,61 4,57 4,15 4,21 5,72 6,02 5,81 6,41 5,92 JAR 5,38 6,58 6,15 6,25 6,48 7,50 7,27 7,40 7,44 7,50 LIP 3,08 4,20 3,68 3,27 4,00 4,45 5,40 5,38 6,23 6,30 6,02 5,41 STA 4,66 5,80 5,10 4,75 5,07 6,99 6,74 6,97 6,84 6,98 HRA 3,14 4,43 4,01 4,17 4,17 4,32 4,57 5,01 4,96 5,51 5,30 5,17 VYS 2,82 2,88 2,53 2,41 2,62 3,82 3,49 4,02 4,06 4,06 3,86 4,90 4,26 4,11 4,37 5,61 5,60 5,83 6,02 5,85 % 100,0 126,9 110,4 106,5 113,2 145,3 145,0 151,0 156,0 151,6 100,0 99,8 103,9 107,4 104,3 Z tabulky 9 je názorně patrno, že kombinace s hnojem převyšuje výnos ostatních OH o více než 13%. Ve výnosu slámy (tab. 10) je pozitivní vliv hnoje podstatně vyšší než u zrna. Naproti tomu u kombinací s minerálními hnojivy se hnůj ve výnosech zrna pozitivně neuplatnil a u slámy je jen mírně nad úrovní samotného minerálního hnojení. Zelené hnojení v kombinaci s minerálními hnojivy dosáhlo u zrna i slámy nejlepšího průměrného výnosu. Tab. 10: Porovnání výnosů na organicky a minerálně hnojených kombinacích-sláma (t.ha -1 ) stanice 1 3 5 7 9 11 2 4 6 8 10 12 HOR 2,18 2,67 2,17 2,63 2,90 3,19 3,65 3,03 3,37 3,81 CHRA 3,79 4,76 3,82 3,49 3,54 4,82 5,07 4,91 5,43 4,97 JAR 2,49 3,83 3,20 3,12 3,12 4,42 4,78 3,95 4,58 4,72 LIP 2,11 4,00 2,42 3,06 2,58 4,37 3,16 2,74 4,00 4,90 4,32 4,27 STA 5,01 7,08 5,80 5,66 5,84 8,12 7,63 8,17 7,76 7,64 HRA 2,41 4,08 4,01 3,82 3,94 4,29 3,90 4,89 5,30 5,03 4,99 4,46 VYS 2,22 1,67 1,67 1,67 1,11 3,06 2,50 2,78 3,06 2,50 2,89 4,01 3,30 3,35 3,29 4,38 4,47 4,59 4,88 4,71 % 100,0 138,8 114,2 115,9 113,8 151,6 154,7 158,8 168,9 163,0 100,0 102,0 104,7 111,4 107,5 Vliv kalů z ČOV je nutno hodnotit samostatně, protože kaly jsou zkoušeny pouze na dvou stanovištích. Jejich velmi pozitivní vliv na výnos zrna i slámy je patrný, jak při samotném použití, tak i v kombinaci s minerálními hnojivy (tab. 11). Tab. 11: Relativní porovnání výnosů na kombinacích s kaly z ČOV zrno sláma kombinace 1 11 2 12 1 11 2 12 t.ha -1 3,11 4,39 4,99 5,29 2,26 4,33 3,53 4,37 % 100,0 141,2 160,5 170,1 100,0 191,6 156,2 193,4 9
4.4. Hodnocení technologických vlastností zrna e jarního U e byla sledována vlhkost zrna při sklizni, hmotnost tisíce semen a obsah dusíkatých látek. Výsledky jsou v tabulkách 12 a 13. Hodnoty HTS jsou uvedeny při sklizňové vlhkosti. Tab. 12: Technologické vlastnosti - řepařská (+kukuřičná) výrobní oblast stanice stanovení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 LED vlhkost (%) 10,9 11,3 11,1 11,1 10,8 11,3 11,0 10,7 11,0 10,9 HTS (g) 37,80 34,40 32,60 31,60 36,07 36,93 36,53 32,80 34,80 30,20 N látky (%) 14,2 16,2 15,6 16,9 14,9 16,4 14,7 17,2 15,1 17,3 vlhkost (%) 12,0 11,9 11,9 11,7 11,9 11,6 12,0 12,0 11,9 11,7 PJA HTS (g) 50,15 47,00 49,63 48,27 50,48 48,09 49,54 49,78 50,26 47,57 N látky (%) 8,9 13,6 9,2 11,8 9,3 12,7 9,0 13,3 9,5 12,8 vlhkost (%) 13,4 14,3 13,6 13,5 13,7 14,1 13,8 14,6 13,2 13,6 VER HTS (g) 48,12 44,37 49,51 45,96 47,73 42,79 49,64 44,19 47,09 44,35 N látky (%) 12,2 15,1 11,9 13,6 12,5 14,8 12,2 15,2 12,6 14,3 ZAT vlhkost (%) 12,8 11,7 11,9 11,5 11,6 11,9 11,7 12,0 11,8 11,7 HTS (g) 48,97 44,72 48,24 44,14 48,01 44,30 47,87 44,73 47,33 45,74 N látky (%) 10,4 14,6 10,8 14,4 11,0 14,9 12,3 14,8 13,5 14,9 vlhkost (%) 12,3 12,3 12,1 12,0 12,0 12,2 12,1 12,3 12,0 12,0 HTS (g) 46,26 42,62 45,00 42,49 45,57 43,03 45,90 42,88 44,87 41,97 N látky (%) 11,4 15,0 11,9 14,2 11,9 14,7 12,0 15,1 12,7 14,8. Vlhkost zrna při sklizni byla na většině stanovišť v bramborářské oblasti mírně vyšší než v oblasti řepařské. Rozdíly mezi kombinacemi hnojení byly většinou velmi nízké. Výsledky HTS se podle oblastí liší. Na stanovištích v řepařské oblasti jsou hodnoty jednoznačně vyšší na lichých kombinacích, kde byla aplikována samotná organická hnojiva. Přídavek minerálních hnojiv HTS výrazně snížil. V bramborářské oblasti jsou rozdíly mezi kombinacemi minimální, minerální hnojení se na HTS neprojevilo. Obsah dusíkatých látek v zrnu v bramborářské oblasti byl nižší než na stanovištích řepařských. Různé druhy organického hnojení obsah N látek neovlivnily, zvýšení působilo jednoznačně minerální hnojení, tedy dusík aplikovaný na sudých kombinacích. 10
Tab. 13: Technologické vlastnosti - bramborářská výrobní oblast stanice stanovení 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 vlhkost (%) 14,6 14,3 14,5 14,3 14,7 14,4 14,3 14,2 14,6 14,0 HOR HTS (g) 47,41 47,63 48,65 47,69 47,09 47,72 47,84 47,40 47,98 47,89 N látky (%) 9,1 13,2 9,9 12,4 9,4 12,8 9,6 11,9 8,6 12,3 vlhkost (%) 14,1 14,2 14,2 14,2 14,0 14,2 14,2 13,8 14,0 13,9 CHRA HTS (g) 50,26 49,23 48,58 49,32 49,79 50,61 48,48 49,57 48,44 50,00 N látky (%) 8,8 12,4 9,4 11,1 8,8 11,1 8,3 10,9 8,8 10,9 vlhkost (%) 12,5 12,8 12,7 12,8 12,7 12,6 12,7 12,6 12,6 12,5 JAR HTS (g) 46,19 48,03 47,54 49,01 47,63 47,91 47,81 47,75 48,22 48,12 N látky (%) 9,5 13,3 10,6 12,4 10,7 13,3 10,0 13,2 10,6 13,1 vlhkost (%) 13,7 13,0 13,2 12,8 13,5 12,0 13,3 12,3 13,4 13,5 13,3 13,2 LIP HTS (g) 43,02 46,74 47,02 47,80 47,26 47,18 46,46 47,46 47,87 49,39 48,56 48,68 N látky (%) 8,7 10,6 9,2 9,4 9,1 10,4 9,3 10,9 9,4 10,6 9,6 10,1 vlhkost (%) 15,1 14,4 15,3 15,4 14,8 15,2 14,4 15,4 14,8 14,6 STA HTS (g) 51,24 51,96 51,81 51,58 51,02 53,27 51,24 52,66 52,66 54,38 N látky (%) 9,6 12,1 10,4 11,7 10,1 11,8 9,8 12,1 10,4 12,6 vlhkost (%) 14,3 14,4 14,3 14,1 14,3 14,3 14,3 14,3 14,1 14,2 14,2 14,2 HRA HTS (g) 49,64 48,00 51,32 50,58 49,95 48,94 51,66 50,81 51,05 50,57 50,72 51,41 N látky (%) 10,6 13,7 11,1 12,1 10,8 13,1 10,1 12,6 10,4 12,9 10,3 12,0 vlhkost (%) 11,9 13,2 12,3 11,9 12,2 11,8 12,2 12,5 12,0 12,0 VYS HTS (g) 45,40 42,42 44,36 41,84 44,01 44,12 43,83 42,68 46,01 42,86 N látky (%) 10,4 15,3 10,8 14,1 10,8 13,6 9,7 13,8 10,6 13,6 vlhkost (%) 13,7 13,8 13,8 13,6 13,7 13,5 13,6 13,6 13,6 13,5 13,8 13,7 HTS (g) 47,59 47,72 48,47 48,26 48,11 48,54 48,19 48,33 48,89 49,03 49,64 50,05 N látky (%) 9,5 12,9 10,2 11,9 9,9 12,3 9,5 12,2 9,8 12,3 9,9 11,0 4.5. Hodnocení základních agrochemických vlastností půdy Každoročně po sklizni je v půdních vzorcích stanovena půdní reakce ve výluhu CaCl2 a obsah základních živin podle Mehlicha 3. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 14 a 15. Rozdíly v hodnotách ph jsou u některých stanovišť minimální, u některých výraznější, nemají však žádný vztah k použitému hnojení, ani použití minerálních hnojiv není ve výsledcích patrné. 11
Tab.14: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni e ŘVO (+KVO) stanice para- metr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ph 7,1 7,0 7,1 7,1 7,1 7,1 7,2 7,1 7,1 7,1 P 55 74 65 86 51 75 48 86 59 80 LED K 186 262 244 279 218 288 183 272 216 272 Mg 314 312 329 336 324 321 300 337 312 323 Ca 3960 3870 4160 4230 4220 4240 4680 4190 4310 4230 ph 6,4 6,1 6,4 6,3 6,3 6,3 6,4 6,2 6,4 6,3 P 47 43 62 64 44 48 48 50 41 44 PJA K 99 134 146 161 112 146 112 155 114 133 Mg 96 95 123 122 117 114 101 107 112 105 Ca 1770 1740 1800 1800 1750 1720 1770 1750 1790 1700 ph 6,5 6,0 6,6 6,6 6,8 6,6 6,7 6,4 7,0 6,6 P 82 85 73 82 68 87 67 70 65 72 VER K 149 195 157 171 145 161 146 153 172 151 Mg 150 136 158 161 168 154 133 143 168 146 Ca 2910 2830 2940 2920 2990 3040 2870 2970 3070 2980 ph 6,6 6,8 7,0 6,7 6,8 6,9 6,8 6,4 6,3 5,9 P 76 97 101 101 106 108 101 108 59 59 ZAT K 223 351 322 265 299 301 262 258 220 294 Mg 234 259 274 251 241 221 228 236 216 227 Ca 3820 3890 4260 3810 3770 3710 3800 3670 3730 3460 Obsah přístupného fosforu a draslíku je ovlivněn použitým hnojením. Ve významné většině případů je vyšší obsah fosforu, a zvláště draslíku, na sudých kombinacích, kde se na zvýšení půdní zásoby podílelo minerální hnojení. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na kombinacích s chlévským hnojem. 12
Tab.15: Základní agrochemické vlastnosti půdy po sklizni e - BVO stanice HOR CHR JAR LIP STV HRA VYS parametr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ph 6,3 5,8 6,2 6,2 6,1 5,8 6,2 5,8 6,3 6,1 P 69 55 69 77 51 52 47 51 52 57 K 105 112 105 121 90 123 91 111 89 125 Mg 174 173 195 198 171 159 152 142 161 152 Ca 1550 1430 1450 1520 1440 1400 1420 1290 1490 1430 ph 6,4 6,0 6,1 6,2 6,1 6,3 6,3 6,2 6,1 6,1 P 61 71 75 80 64 70 63 74 59 74 K 156 177 199 199 131 209 150 200 226 143 Mg 258 252 255 255 263 263 246 230 230 244 Ca 1430 1300 1350 1490 1320 1470 1450 1440 1370 1420 ph 6,5 6 6,5 6,3 6,5 6,1 6,5 6,1 6,5 6,2 P 43 53 66 72 52 59 50 65 47 61 K 145 224 162 196 144 195 142 205 142 211 Mg 266 246 248 244 230 223 202 206 212 194 Ca 3160 3000 3080 3000 3170 3020 2910 2930 3030 2910 ph 6,4 5,9 6,1 5,9 6,2 5,6 6,1 5,7 6,1 5,7 5,7 5,5 P 138 127 146 117 86 91 82 76 75 88 113 105 K 110 178 162 146 103 144 105 164 104 165 122 140 Mg 108 97 127 108 113 101 110 94 114 107 120 101 Ca 2080 1690 1870 1660 1850 1600 1880 1730 1950 1710 1850 1700 ph 5,6 5,6 6,3 5,8 6,2 5,8 6 5,5 5,9 5,5 P 56 63 130 84 64 64 56 60 56 56 K 206 333 366 264 217 332 170 435 189 361 Mg 203 201 264 217 238 204 214 199 220 204 Ca 1670 1630 1940 1780 1950 1840 1860 1730 1820 1730 ph 6,6 6,4 6,6 6,7 6,7 6,6 6,5 6,6 6,9 6,5 7,1 6,8 P 61 52 76 74 68 66 55 60 57 58 71 69 K 124 137 176 178 149 161 135 150 130 148 129 147 Mg 68 85 114 97 80 89 84 89 84 95 90 96 Ca 1680 1700 1780 1860 1790 1790 1720 1670 2030 1860 2340 1930 ph 6,3 6,3 6,5 6,4 6,5 6,2 6,3 6,4 6,8 6,5 P 58 63 89 77 58 49 56 52 61 55 K 129 206 190 191 140 137 129 159 129 201 Mg 129 126 157 146 125 123 123 107 113 113 Ca 1790 1800 1980 1940 1880 1740 1830 1750 2000 1760 13
4.6. Bilance živin Pro výpočet u e jarního se počítá s využitím živin z chlévského hnoje aplikovaného na podzim 2010 k cukrovce a bramborám v dávce 40 t.ha -1 na kombinaci 3 a 4. Využití ve druhém roce po hnojení je 45 % N a 55 % P2O5 a K2O. Dále je nutno započítat ječnou slámu v roce 2010 v dávce 4 t.ha -1 na kombinacích 5, 6, 9 a 10. Využití v druhém roce po aplikaci je 40 % N a 50 % P2O5 a K2O. Ke slámě se aplikovalo na podporu mineralizace 40 kg dusíku při využití ve druhém roce poloviny tohoto množství. Na stejných kombinacích je potřeba v řepařské oblasti započítat zaorávku chrástu v dávce 30 t.ha -1. Výsledky ze zkoušek v řepařské oblasti jsou uvedeny v tabulkách 16 až 20, z oblasti bramborářské 21 až 28. Tab. 16: Bilance živin LEDNICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 42 4 45-42 -4-45 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 82 10 67 38 16 33 3-hnůj 0 0 0 94 33 185 94 33 185 73 9 65 21 24 120 4-hnůj + MH 48 7 0 94 33 185 142 40 185 68 10 38 74 30 147 5-sláma 0 0 0 112 8 141 112 8 141 54 5 66 58 3 75 6-sláma + MH 93 24 84 112 8 141 205 32 225 78 9 61 127 23 164 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 4 53-40 -4-53 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 63 8 36 57 18 64 9-ZH + sláma 0 0 0 112 8 141 112 8 141 43 4 59 69 4 82 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 112 8 141 205 32 225 70 9 52 135 23 173 Tab. 17:Bilance živin P. JAKARTICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 49 13 28-49 13-28 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 113 13 73 7 13 27 3-hnůj 0 0 0 104 23 158 104 23 158 69 17 47 35 6 111 4-hnůj + MH 48 7 0 104 23 158 152 30 158 97 15 49 55 15 109 5-sláma 0 0 0 113 17 207 113 17 207 64 15 41 49 2 166 6-sláma + MH 93 24 84 113 17 207 206 41 291 109 13 66 97 28 225 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 55 13 40-55 -13-40 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 115 13 73 5 13 27 9-ZH + sláma 0 0 0 113 17 207 113 17 207 60 14 39 53 3 168 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 113 17 207 206 41 291 107 13 71 100 28 220 14
Tab. 18:Bilance živin VĚROVANY roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65 11 31-65 -11-31 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 130 16 81-10 10 19 3-hnůj 0 0 0 132 42 142 132 42 142 71 13 36 61 29 106 4-hnůj + MH 48 7 0 132 42 142 180 49 142 116 16 56 64 33 86 5-sláma 0 0 0 113 14 166 113 14 166 77 13 33 36 1 133 6-sláma + MH 93 24 84 113 14 166 205 38 250 128 19 67 77 19 183 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 55 9 32-55 -9-32 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 124 16 65-4 10 35 9-ZH + sláma 0 0 0 113 14 166 113 14 166 69 11 34 44 3 132 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 113 14 166 205 38 250 119 16 64 86 22 186 Tab. 19: Bilance živin ŽATEC roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 85 16 39-85 -16-39 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 117 18 59 3 8 41 3-hnůj 0 0 0 113 55 108 113 55 108 81 16 34 32 39 74 4-hnůj + MH 48 7 0 113 55 108 156 62 108 113 17 46 43 45 62 5-sláma 0 0 0 148 18 183 148 18 183 86 16 40 62 2 143 6-sláma + MH 93 24 84 148 18 183 241 42 267 113 16 56 128 26 211 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 93 14 41-93 -14-41 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 99 13 47 21 13 53 9-ZH + sláma 0 0 0 148 18 183 148 18 183 101 13 44 47 5 139 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 148 18 183 241 42 267 117 14 57 124 28 210 Tab. 20: Bilance živin řepařská oblast PRŮMĚR ŘO roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 60 11 36-60 -11-36 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 111 14 70 9 12 30 3-hnůj 0 0 0 111 38 148 111 38 148 74 14 46 37 24 102 4-hnůj + MH 48 7 0 111 38 148 159 45 148 99 15 47 60 30 101 5-sláma 0 0 0 122 14 174 122 14 174 70 12 45 52 2 129 6-sláma + MH 93 24 84 122 14 174 215 38 258 107 14 63 108 24 195 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 61 10 42-61 -10-42 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 100 13 55 20 13 45 9-ZH + sláma 0 0 0 122 14 174 122 14 174 68 11 44 54 3 130 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 122 14 174 215 38 258 103 13 61 112 25 197 15
Tab. 21: Bilance živin HORAŽĎOVICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 52 12 25-52 -12-25 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 114 16 39 6 10 61 3-hnůj 0 0 0 104 28 154 104 28 154 76 17 33 28 11 121 4-hnůj + MH 48 7 0 104 28 154 152 35 154 111 18 43 41 17 111 5-sláma 0 0 0 28 3 16 28 3 16 59 13 27-31 -10-11 6-sláma + MH 93 24 84 28 3 16 121 27 100 111 17 38 10 10 62 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 59 13 29-59 -13-29 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 112 18 46 8 8 54 9-ZH + sláma 0 0 0 28 3 16 28 3 16 61 14 33-33 -11-17 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 28 3 16 121 27 100 112 17 46 9 10 54 Tab. 22: Bilance živin CHRASTAVA roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 71 15 39-71 -15-39 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 130 19 84-10 7 16 3-hnůj 0 0 0 125 41 189 125 41 189 92 19 59 33 22 130 4-hnůj + MH 48 7 0 124 41 189 172 48 189 116 19 65 56 29 124 5-sláma 0 0 0 28 1 7 28 1 7 69 15 41-41 -14-34 6-sláma + MH 93 24 84 28 1 7 121 25 91 110 19 57 11 6 34 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 62 14 38-62 -14-38 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 128 19 96-8 7 4 9-ZH + sláma 0 0 0 28 1 7 28 1 7 64 14 39 36-13 -32 10- ZH+sláma+MH 93 24 84 28 1 7 121 25 91 114 18 66 7 7 25 Tab. 23: Bilance živin JAROMĚŘICE roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 81 17 32-81 -17-32 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 173 25 56-53 1 44 3-hnůj 0 0 0 93 27 126 93 27 126 114 23 44-21 4 82 4-hnůj + MH 48 7 0 93 27 126 141 34 126 159 26 59-18 8 67 5-sláma 0 0 0 28 2 12 28 2 12 105 20 38-77 -18-26 6-sláma + MH 93 24 84 28 2 12 121 26 96 166 24 47-45 2 49 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 108 20 45-108 -20-45 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 172 25 59-52 1 41 9-ZH + sláma 0 0 0 28 2 12 28 2 12 109 22 40-81 -20-28 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 28 2 12 121 26 96 157 24 46-36 2-50 16
Tab. 24: Bilance živin LÍPA roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 50 15 29-50 -15-29 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 98 20 53 22 6 47 3-hnůj 0 0 0 97 32 190 97 32 190 73 21 48 24 11 142 4-hnůj + MH 48 7 0 97 32 190 145 39 190 83 21 45 62 18 145 5-sláma 0 0 0 31 3 12 31 3 12 59 15 32-28 -12-20 6-sláma + MH 93 24 84 31 3 12 124 27 96 110 23 54 14 4 42 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 57 13 44-57 -13-44 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 118 23 69 2 3 31 9-ZH + sláma 0 0 0 31 3 12 31 3 12 65 15 38-34 -12-26 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 31 3 12 124 27 96 113 22 71 11 5 25 11-kal ČOV 0 0 0 67 22 7 67 22 7 85 20 59-18 2-52 12-kal ČOV + MH 48 13 91 67 22 7 115 35 98 99 22 61 16 13 37 Tab. 25: Bilance živin STAŇKOV roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 91 22 55-91 -22-55 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 171 24 77-51 2 23 3-hnůj 0 0 0 121 35 133 121 35 133 121 26 75 0 9 58 4-hnůj + MH 48 7 0 121 35 133 169 42 133 156 27 78 13 15 55 5-sláma 0 0 0 31 3 6 31 3 6 103 19 50-72 -16-44 6-sláma + MH 93 24 84 31 3 6 124 27 90 164 25 85-40 2 5 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 94 18 50-94 -18-50 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 158 24 90-38 2 10 9-ZH + sláma 0 0 0 31 3 6 31 3 6 102 19 49-71 -16-42 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 31 3 6 124 27 90 184 27 84-60 0 6 Tab. 26: Bilance živin bez kalu ČOV HRADECnSv. roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 61 13 29-61 -13-29 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 120 18 58 0 8 42 3-hnůj 0 0 0 133 60 105 133 60 105 91 19 50 42 414 55 4-hnůj + MH 48 7 0 133 60 105 181 67 105 115 16 71 66 51 34 5-sláma 0 0 0 29 2 21 29 2 21 81 16 41 52-14 -20 6-sláma + MH 93 24 84 29 2 21 122 26 105 132 20 71-10 6 34 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 74 15 41-74 -15-41 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 127 20 69-7 6 31 9-ZH + sláma 0 0 0 29 2 21 29 2 21 81 16 45-52 -14-24 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 29 2 21 122 26 105 126 19 71-4 7 34 11-kal ČOV 0 0 0 67 22 7 67 22 7 83 17 44-16 5-37 12-kal ČOV + MH 48 13 91 67 22 7 115 35 98 106 18 55 9 17 43 17
Tab. 27: Bilance živin VYSOKÁ roční dávky živin dodané hnojením odběr živin produkt celkem kombinace minerální hnojení organické hnojení celkem hnojení 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 52 12 24-52 -12-24 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 113 17 52 7 9 48 3-hnůj 0 0 0 109 38 97 109 38 97 54 12 24 55 26 73 4-hnůj + MH 48 7 0 109 38 97 157 45 97 88 15 38 69 30 59 5-sláma 0 0 0 29 2 11 29 2 11 46 11 21-17 -9-10 6-sláma + MH 93 24 84 29 2 11 122 26 95 100 16 46 22 10 49 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 10 20-40 -10-20 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 109 18 55 11 8 45 9-ZH + sláma 0 0 0 29 2 11 29 2 11 44 10 18-15 -8-7 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 29 2 11 122 26 95 95 17 41 27 9 54 Tab. 28: Bilance živin bramborářská oblast PRŮMĚR BO roční dávky živin dodané hnojením odběr živin kombinace minerální hnojení organické hnojení hnojení celkem produkt celkem 1-nehnojeno 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65 15 33-65 -15-33 2-min. hn. (MH) 120 26 100 0 0 0 120 26 100 131 20 60-31 6 40 3-hnůj 0 0 0 112 37 142 112 37 142 89 20 48 23 17 94 4-hnůj + MH 48 7 0 112 37 142 160 44 142 118 20 57 42 22 85 5-sláma 0 0 0 29 2 12 29 2 12 75 16 36-46 -14-24 6-sláma + MH 93 24 84 29 2 12 122 26 96 128 21 57-6 5 39 7-zel. hnoj. (ZH) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 71 15 38-71 -15-38 8-ZH + MH 120 26 100 0 0 0 120 26 100 132 21 69-12 5 31 9-ZH + sláma 0 0 0 29 2 12 29 2 12 75 16 37-46 -14-25 10-ZH+sláma+MH 93 24 84 29 2 12 122 26 96 129 21 61 7 5 35 11-kal ČOV 0 0 0 67 22 7 67 22 7 84 19 52-17 3-45 12-kal ČOV + MH 48 13 91 67 22 7 115 35 98 103 20 58 12 15 40 Z hodnot v uvedených tabulkách a zvláště z porovnání průměrných bilancí mezi výrobními oblastmi (tab. 29) je možno zobecnit následující poznatky. V obou oblastech je obdobná záporná bilance u sledovaných základních živin na kombinaci nehnojené a kombinaci se zaorávkou samotného zeleného hnojení, kde se vnášené živiny nebilancují. Samotné minerální hnojení vykazuje v obou oblastech vyšší bilanční přebytek pouze u draslíku. Kombinace se samotným hnojem i s přídavkem MH vykazují rovněž v obou oblastech shodně pozitivní bilanci u všech živin. V řepařské oblasti jsou bilanční přebytky mírně vyšší, relativně však dosti podobné. Rozdíly mezi oblastmi jsou ve většině případů na kombinacích, kde jsou zaorávány vedlejší sklizňové produkty, což je u obilnin sláma a u cukrovky chrást. Zaorávkou chrástu je bilance zvýhodněna o značné množství živin a proto je v řepařské oblasti kladná, kdežto v bramborářské záporná. Přídavek minerálních hnojiv bilanci dusíku a fosforu pouze vyrovnává, draslík je v mírném přebytku. 18
Tab.29: Porovnání průměrné v BVO a ŘVO [kg.ha -1 ] kombinace N P K BVO ŘVO BVO ŘVO BVO ŘVO 1.nehnojeno -65-60 -15-11 -33-36 2.min. hn. (MH) -31 9 6 12 40 30 3.hnůj 23 37 17 24 94 102 4.hnůj + MH 42 60 22 30 85 101 5.sláma -46 52-14 2-24 129 6.sláma + MH -6 108 5 24 39 195 7.zel. hnoj. (ZH) -71-61 -15-10 -38-42 8.ZH + MH -12 20 5 13 31 45 9.ZH + sláma -46 54-14 3-25 130 10.ZH+sláma+MH 7 112 5 25 35 197 11.kal ČOV -17 3-45 12.kal ČOV+ MH 12 15 40 19
5. ZÁVĚR V roce 20012 pokračoval v obou výrobních oblastech osevní sled jarním em. Z výše uvedených výsledků získaných v tomto roce je možno shrnout a zevšeobecnit následující poznatky: 1. Minerální a organické hnojení vykazuje podstatně vyšší výnosový efekt u zrna i slámy než samotné organické hnojení. Z použitých organických hnojiv je výnosově nejlepší kombinace s chlévským hnojem, v řepařské oblasti i kombinace se zaoraným řepným chrástem. Velmi dobrou výnosovou účinnost prokazuje i čistírenský kal. Zelené hnojení působí v řepařské oblasti výnosovou depresi, v bramborářské oblasti je výnosově mírně lepší než nehnojená kombinace. 2. Vlhkost zrna při sklizni nebyla ovlivněna použitým hnojením. Zjištěná hmotnost tisíce semen se podle oblastí liší. Na stanovištích v řepařské oblasti jsou hodnoty jednoznačně vyšší na kombinacích, kde byla aplikována samotná organická hnojiva. Přídavek minerálních hnojiv HTS výrazně snížil. V bramborářské oblasti jsou rozdíly mezi kombinacemi minimální. Obsah dusíkatých látek v zrnu byl v bramborářské oblasti nižší než na stanovištích řepařských. Různé druhy organického hnojení obsah N látek neovlivnily, zvýšení působilo jednoznačně minerální hnojení, vlivem dodaného dusíku. 3. Rozdíly mezi kombinacemi v hodnotách ph nemají žádný vztah k použitému hnojení, nejen organickému, ale ani vliv minerálních hnojiv se ve výsledcích neprojevil. Obsah přístupného fosforu a draslíku je ovlivněn jednoznačně minerálním hnojením. Vliv samotných organických hnojiv je obtížně vyhodnotitelný, patrné je pouze zvýšení obsahu draslíku a hořčíku na kombinacích s chlévským hnojem. 4. Výrazně zápornou bilanci živin vykazuje nehnojená kombinace a kombinace se zeleným hnojením. Většina ostatních organicky hnojených kombinací má bilanci vyrovnanou nebo přebytkovou (hnůj). Minerální hnojení bylo jednoznačně z bilančního hlediska pozitivní. V řepařské oblasti jsou největší bilanční přebytky na kombinacích s minerálním hnojením a hnojem, či zaorávkou chrástu (slámy). V bramborářské oblasti je efekt MH + zaorávky slámy podstatně nižší, protože nať brambor se do nezapočítává. Samotné kaly z ČOV negativně ovlivňují bilanci dusíku a draslíku. Při současném minerálním hnojení jsou patrné přebytky u všech tří živin. 20