EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2002 Část doprava Kapitola 2: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem
Železnice 1.2.1 Železnice: délka tratí B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK EU15 Index 1970 = 100 1970 4232 2352 43777 2571 15850 36117 2189 16069 271 3148 6506 3588 5870 11544 19330 173414 100 1980 3971 2015 1990 3479 2344 1995 3368 2349 1996 3380 2349 1997 3422 2232 1998 3470 2264 1999 3472 2324 2000 3471 2047 42765 2461 15724 34382 1987 16133 270 2760 6459 3609 6096 11377 18030 168039 97 40981 2484 14539 34260 1944 16086 271 2798 6350 3064 5867 10801 16914 162182 94 41718 2474 14291 31939 1954 16003 275 2739 6252 2850 5880 11289 17069 160450 93 40826 2474 14294 31852 1954 16014 274 2739 5768 2850 5859 11345 17066 159044 92 38450 2503 14294 31821 1945 16030 274 2805 6252 2856 5865 11366 17176 157291 91 38150 2299 14284 31735 1909 19080* 274 2808 6223 2794 5867 11448 17179 159784* 92 37535 2299 14310 32105 1909 16092 274 2802 6209 2813 5836 11498 17064 156542 90 36652 2299 14303 32515 1915 16499 274 2802 6281 2814 5854 11560 17067 156353 90 Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer, národní statistiky, Eurostat D: zahrnuje východní Německo: 1970=14250, 1980=14248, 1990=14031 * pozn. překladatele: pravděpodobně má být 16080 a 157784 z toho elektrifikováno % 2000 78% 31% 52% 0% 54% 43% 2% 66% 95% 74% 60% 32% 41% 75% 30% 50%
Železnice 1.2.2 Železnice: síť vysokorychlostních tratí délka v B D E F I EU15 1981 285 285 1990 n.a. 667 n.a. n.a. 1995 n.a. 376 1124 n.a. n.a. 1996 12 434 376 1152 237 2211 1997 71 434 376 1152 259 2292 1998 71 486 376 1147 259 2339 1999 73 491 377 1147 259 2347 2000 73 510 377 1147 259 2366 2001 73 510 377 1395 259 2614 Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer Poznámka: Tratě pro rychlost 250 /h a více Vysokorychlostní tratě ve stavbě* Délka Trať ve stavbě B Brusel - Liège 62 B Liège - německá hranice 33 B Antverpy - nizozemská hranice 38 D Kolín - Frankurt (mimo letiště Bonn) 219 D Norimberk - Ingolstadt 88 E Madrid - Barcelona 600 E Barcelona - francouzská hranice 145 E Madrid - Valladolid 194 E Cordoba - Malaga 155 F Perpignan - španělská hranice 25 I Milán - Bologna 196 I Milán - Turín 143 I Verona - Benátky 24 I Řím - Neapol 220 I Florencie - Bologna 77 NL Amsterdam/Schiphol - belgická hranice 120 S Södertälje - Linköping 140 S Nyland - Umeå 190 UK Channel Tunnel - Londýn (St. Pankras) 109 Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer Poznámka: délka ve stavbě není vzdáleností mezi výše zmiňovanými místy * Jak je definováno směrnicí 96/48/ES: speciálně stavěné nebo modernizované tratě, ne všechny pro rychlost 250 /h
Železnice 1.2.3 Rozchod hlavních železnic a používaný elektrický proud Rozchod koleje Elektrický proud mm stejnosměrný proud (v) střídavý proud (v) B 1435 3000 25000 50Hz DK 1435 3000 25000 50Hz D 1435 800-1200 15000 16,7 Hz (přívodní kolejnice) EL 600 1000 E* 1435 1000 1500 1435 25000 50Hz 1668 3000 F 1000 750-850 (přívodní kolejnice) 1435 1500 25000 50Hz IRL 1600 1500 I 1435 3000 L 1435 25000 50Hz NL 1435 1500 A 1435 15000 16,7Hz P 1000 1668 25000 50Hz FIN 1524 25000 50Hz S 1435 15000 16,7Hz UK 1435 750 (přívodní kolejnice) 25000 50Hz 1600 (Sev. Irsko) Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer, železniční společnosti Poznámka: 1435 mm = normální rozchod * E: nové tratě mají rozchod 1435 mm a elektrický proud 25000 50Hz
Letecká doprava 1.2.4 Železniční spojení na letiště Typ železničního spojení Vysokorychlostní vlaky Počet Letiště letišť (podíl železnice na dopravě na/z letiště) 4 Frankfurt, Lyon-Satolas, Paříž CDG (18%), Stockholm-Arlanda Dálkové vlaky 6 Amsterdam 31%), Berlín-Schönefeld, Birmingham (5%), Kodaň, Manchester (5%), Southampton Místní vlaky 20 Barcelona, Belfast City, Brusel (14%), Düsseldorf, Drážďany, Friedrichshafen, Glasgow-Prestwick, Graz, Hannover,Londýn-Gatwick (20%), Londýn-Heathrow (7%), Londýn- Stansted (19%), Londýn-Luton, Malaga, Milán-Malpensa, Mnichov (30%), Pisa, Řím, Stuttgart, Vídeň Vlaky podzemní dráhy 5 Londýn-Heathrow (14%), Newcastle, Paříž-Orly (8%), Madrid-Barajas, Norimberk Tramvaje 2 Brémy, Essen-Mülheim Ve stavbě 2 Lipsko (2003), Kolín (2002) Poznámka: Lyon Satolas má spojení pouze vysokorychlostními vlaky. Ostatní letiště obsluhovaná vysokorychlostními nebo dálkovými vlaky mají spojení také prostřednictvím místních vlaků. Železniční systémy uvnitř letiště 4 Frankfurt, Londýn-Stansted, Londýn- Gatwick, Řím-Fiumicino (systémy people mover ) Zdroj: DG Energetika a doprava, International Air Rail Organisation
Železnice 1.2.5 Městské tramvaje a systémy lehké železnice Historický vývoj počtu elektrických městských tramvají a systémů lehké železnice Systémy metra B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK EU15 EU15 1930 6 3 131 6 20 79 2 50 1 8 9 6 2 11 104 438 8 1940 6 3 126 6 20 59 1 47 1 7 8 6 2 11 38 341 8 1950 6 3 118 5 18 37 36 1 5 7 6 2 9 19 272 9 1960 6 2 86 16 8 10 1 4 7 5 2 6 4 157 11 1970 4 2 67 3 5 6 3 6 4 2 4 2 108 14 1980 4 60 2 3 5 3 5 3 1 3 2 91 22 1990 4 56 3 5 6 4 5 2 1 3 3 92 24 2000 4 57 3 8 6 4 5 2 1 4 8 102 28 Poznámka: Země v dnešních hranicích. Koněspřežky a meziměstské systémy nejsou zahrnuty. Odhady kurzívou. Systémy elektrických tramvají zrušené 1920-1929: Velká Británie 27, Německo 5, Francie 4, Itálie 1. Belgie: Městské tramvaje (Brugy, Mons, Namur) provozované SNCV nejsou zahrnuty. Nové systémy (otevřené od r. 1991) Metro Toulouse 1993, Neapol 1995, Bilbao 1997, Catania 1999 Tramvaje/lehká Manchester, Paříž 1992, Sheffield 1993, Štrasburk, Valencie, Rouen 1994, Oberhausen 1996, Saarbrücken železnice 1997, Birmingham 1999, Croydon 1999, Montpellier, Orléans 2000, Lyon 2001
Silnice 1.2.6 Dálnice Délka na konci roku B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK EU15 Index 1970 = 100 1970 488 184 6061 11 387 1553 0 3913 7 1209 478 66 108 403 1183 16051 100 1980 1203 516 9225 91 2008 4862 0 5900 44 1798 938 132 204 850 2683 30454 190 1990 1631 601 10809 190 4693 6824 26 6193 78 2092 1445 316 225 939 3180 39242 244 1994 1666 796 11143 380 6497 7956 72 6401 121 2208 1559 587 388 1125 3286 44185 275 1995 1666 796 11190 420 6962 8275 72 6435 123 2208 1596 687 394 1262 3307 45393 283 1996 1674 832 11246 470 7295 8596 80 6465 115 2208 1607 710 431 1350 3344 46423 289 1997 1679 855 11309 500 7750 8864 94 6469 118 2336 1613 797 444 1423 3412 47663 297 1998 1982 873 11427 500 8269 9303 103 6478 115 2225 1613 1252 473 1439 3421 49173 306 1999 1691 902 11515 500 8893 9626 103 6478 115 2291 1634 1441 512 1484 3529 50714 316 2000 1702 922 11712 707 9049 9766 103 6478 115 2289 1633 1482 549 1506 3546 51559 321 Zdroj: Eurostat, International Road Federation, národní statistiky, Shell Atlas (EL) D: včetně východního Německa: 1970=1600,1980=1687, 1990=1850 Silnice s mýtným 2000 1 8 871 2320 7603 5593 227 1116 8 17748 Zdroj: Association Européenne des Concessionaires d'autoroutes et d'ouvrages à Péage Poznámka: Ne všechny silnice s mýtným jsou dálnice
Silnice 1.2.7 Délka silniční sítě v r. 1999 Dálnice Rychlostní silnice, hlavní nebo národní silnice Silnice druhé třídy nebo regionální Ostatní silnice B 1 691 12 542 1 326 130 300 DK 902 758 9 961 59 882 D 11 515 41 321 86 823 91 076 El 700 9 100 31 300 75 600 E 8 893 24 124 139 656 489 698 F 9 626 27 500 358 500 586 000 IRL 103 5 270 10 700 76 600 I 6 478 46 043 113 924 487 752 L 115 837 1 911 2 326 NL 2 291 6 650 57 500 59 400 A 1 634 10 260 23 065 98 000 P 1 441 11 408 58 990 n.a. FIN 512 13 271 28 633 35 993 S 1 484 13 212 83 427 112 829 UK 3 529 48 194 113 105 207 256 EU 15 50 914 270 490 1 118 821 2 512 712 IS - 4 304 3 898 12 681 N 144 26 561 27 213 36 962 CH 1 642 18 276 51 197 n.a. BG 324 3 100 10 510 23 350 CY 216 2 131 n.a. 8 662 CZ 499 20 703 34 242 72 300 EE 87 3 810 12 533 34 006 HU 438 29 630 23 199 158 152 LV - 7 003 13 345 52 879 LT 417 1 305 19 549 52 379 MT - 187 176 1 900 PL 268 17 855 28 170 334 753 RO 114 14 696 63 791 119 988 SK 295 3 220 3 826 35 372 SI 399 1 133 4 722 13 872 TR 1 749 31 388 29 535 323 288 Zdroj: International Road Federation, národní statistiky Poznámka: Definice typů silnic se stát od státu liší
1.2.8 Potrubí Délka ropovodů B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK EU15 1970 52-2 879-1 099 3 609-1 860-323 604 - - - 1 634 12 060 1980 458 77 2 880-1 753 5 254-3 069-391 777 - - - 3 166 17 825 1990 301 444 3 038-2 678 4 948-4 086-391 777 - - - 2 422 19 085 1994 294 336 2 460-3 536 4 830-4 235-391 777 - - - 2 996 19 855 1995 294 330 2 460-3 691 4 983-4 235-391 777 - - - 3 470 20 631 1996 294 330 2 460-3 691 4 983-4 233-391 777 - - - 3 459 20 618 1997 294 330 2 460-3 691 5 746-4 145-391 777 - - - 3 936 21 770 1998 294 330 2 370-3 691 5 746-4 331-418 777 - - - 3 953 21 910 1999 294 330 2 370-3 698 5 746-4 364-418 777 - - - 3 603 21 600 Délka plynovodů (k 1. lednu 2000) Přenos 3731 1415 57000 961 11989 34232 1199 30500 n.a. 11600 5213 n.a. 955 530 18600 177925 Rozvod 47000 16889 299000 1870 25033 159020 6944 180000 n.a. 117500 24099 n.a. 1245 1900 260700 1 141 200
1.2.9 Vnitrozemské vodní cesty Využívaná délka (splavné kanály, řeky a jezera pravidelně používaná pro dopravu) B DK D EL E F IRL I L NL A P FIN S UK 1970 1 553-6 808 6 70 7 433-2 337 37 5 599 350 124 6 000 390 1 631 32 338 100 1980 1 510-6 697 6 70 6 568-2 337 37 4 843 350 124 6 057 390 1 631 30 620 95 1990 1 513-6 669 6 70 6 197-1 366 37 5 046 351 124 6 237 390 1 631 29 637 92 1996 1 531-7 339 6 70 5 678-1 466 37 5 046 351 124 6 245 390 1 153 29 436 91 1997 1 540-7 339 6 70 6 051-1 463 37 5 046 351 124 6 245 390 1 153 29 815 92 1998 1 569-7 300 6 70 5 732-1 477 37 5 046 351 124 6 245 390 1 153 29 500 91 Zdroj: Eurostat, OSN, národní statistiky D: včetně východního Německa: 1970=2300, 1980=2302, 1990=2319 Poznámka: vnitrozemské vodní cesty Řecka (Korintský kanál), Španělska (Guadalquivir), Portugalska (Douro, Guadiana, Tejo) a Švédska jsou využívány pouze námořními loděmi Švédsko: data vztahující se k systému kanálu Göta: pouze 91 (řeka Göta) je pravidelně používáno pro nákladní dopravu Německo: včetně 978 neklasifikovaných vodních cest, některé z nich nejsou využívány pro dopravu pravidelně Itálie: čísla zahrnují 428 řek (z toho Pád: 389 ), 201 kanálů, 225 pobřežních vodních cest a cest v benátské laguně (celkem 854 ) a navíc 612 linek osobní dopravy na jezerech v severní Itálii a v Benátkách Rakousko: kanál Dunaje ve Vídni není využíván pravidelně Irsko: vnitrozemská vodní nákladní doprava zastavena koncem 50. let Nová infrastruktura: poslední část kanálu Mohan Dunaj v Německu otevřena 1992, kanál Niffer ve Francii otevřen 1995 EU15 1970= 100
1.2.10 Další evropské země: dopravní infrastruktura 1999 IS N CH BG CY CZ EE HU LV LT MT PL RO SK SI TR Silnice (1000 ) 20,9 90,7 69,5 37 10,8 127,2 50,3 211 73,2 73,2 2,3 380,8 198,5 42,4 19,7 384,2 z toho: dálnice () 144 1642 324 216 499 87 438 417 268 114 295 399 1759 Železniční tratě () 4021 3155 4290 9430 966 7989 2413 1998 23210 11364 3667 1201 8607 z toho: elektrifikované () 2456 3147 2708 2984 132 2504 271 122 11614 3929 1535 499 1706 Vnitrozemské vodní cesty () 745 470 664 520 1373 106 369 3812 1779 172 Potrubí () 5747 108 578 736 7642 437 399 2278 4629 2112 Rozloha (1000 2 ) 103,0 324,2 41,3 110,9 9,3 78,9 45,2 93,0 64,6 65,2 0,3 312,7 237,5 48,8 20,3 780,6 Hustota železničních tratí (délka tratí/rozloha) m/ 2 12 76 39 120 21 86 37 31 74 48 75 59 11 Zdroj: Union Internationale des Chemins de Fer, Eurostat, Intenational Road Federation, národní zdroje Poznámka: Železnice Estonska, Litvy a Lotyšska mají široký rozchod (1524 mm). Ostatní železnice mají normální rozchod.
Vysvětlivky použitých symbolů a zkratek: 12 odhady jsou kurzívou přerušení časové řady % procenta nula n.a. data nejsou k dispozici 0 číslo menší než polovina používané jednotky 1970=100 referenční rok pro index Zkratky zemí: A B BG CY CZ DK D E EE EL F FIN H CH I IRL IS L LV LT MT N NL P PL RO S SK SI TR UK Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Česká republika Dánsko Německo Španělsko Estonsko Řecko Francie Finsko Maďarsko Švýcarsko Itálie Irsko Island Lucembursko Lotyšsko Litva Malta Norsko Nizozemsko Portugalsko Polsko Rumunsko Švédsko Slovensko Slovinsko Turecko Velká Británie Zdroj: European Union Energy and Transport in figures 2002, s. 100-110 Překlad a korektura: ODIS