Stavební spoření. v roce 2012

Stavební spoření v roce 2012

Stavební spoření má prakticky každá česká rodina

Úvodní slovo Vážení čtenáři, byť je moderní finanční sféra dynamická a rychle se mění, dnes neplatí to, co včera, a zítra už bude vše jinak, na jednom se shodnou naprosto všichni. Nejvyšší hodnotou ve světě financí je dobrá reputace. Právě ta je zárukou spokojených klientů. Reputace je devízou, o kterou bojují jak ctihodné, tradiční instituce, tak noví dravci. Když téměř před dvaceti lety přijala česká vláda zákon o stavebním spoření, nikdo netušil, zda si tento tradiční a pro mnohé nemoderní způsob kolektivního spoření a investování najde své příznivce. Ano, v Německu existoval úspěšně přes sto let, tradici má také v Rakousku. Mohl však fungovat i v zemi, kde měli lidé přece jen averzi ke sdružování v družstvech? Vzpomínám si na jednu historku, kdy jsme se před lety setkali s kolegy z Anglie, kteří se o způsob financování pomocí tradičního Bausparen velmi zajímali. Jeden z nás se vyslovil málem omluvně za to, že pojímáme celou problematiku poněkud kolektivně. Avšak Angličané byli udiveni především tím, proč bychom se měli nad něčím takovým vůbec pozastavovat, když u nich je družstevní princip jedním z nejlépe fungujících a osvědčených modelů řešení bytové problematiky. A nechť jej neváháme rozvíjet a posilovat. Již po několika málo letech existence stavebního spoření v naší zemi bylo jasné, že lidé přijali tento model za svůj. Prakticky každá rodina vlastní smlouvu o stavebním spoření. Klienti postupně svěřili spořitelnám stovky miliard korun a nyní u nich mají uloženo 430 miliard korun. Stavební spoření přežilo také dvojí snižování státní podpory. A proč? Protože má mimořádně dobrou reputaci. Finančně výhodné úvěry na rekonstrukce a modernizace se staly vítaným a využívaným způsobem, jak zlepšit své bydlení. Dva miliony Čechů již poznaly, jaké výhody jim úvěr od stavební spořitelny nabízí. Přeji tedy i vám, abyste stavební spoření mohli výhodně využívat i v budoucnu. Vojtěch Lukáš, předseda AČSS

Stavební spoření v roce 2012 Státní podpora jako hlavní prvek Kolem státní podpory se točí většina diskuzí o stavebním spoření. Lidé její změnu vnímají jako úpravu podmínek produktu. Ministři financí mají neustále dojem, že vyplácená podpora zatěžuje státní rozpočet až příliš. A přitom za pomoci podpory stát pomáhá zajistit zdroje pro úvěry, které by na trhu jinak nevznikly, a tím realizuje určitou část státní bytové politiky. Za rok 2012 vyplatil stát klientům na podpoře Po volbách v roce 2010 pak parlament za asistence Ústavního soudu dospěl k tomu, že všichni klienti mohou, bez ohledu na datum uzavření své smlouvy, nárokovat nejvýše 2 000 Kč za rok. Celková výše připsané státní podpory je pak určena počtem klientů a sazbou vyplácené státní podpory. Protože se sazba snižovala a také dlouhodobě klesá počet smluv v systému, klesají také výdaje na státní podporu. Vývoj těchto výdajů ukazuje následující graf. Výdaje na státní podporu (mld. Kč) 2 stavebního spoření 5,3 miliardy Kč. Před pěti lety to byl trojnásobek a ještě vloni musel ze státního rozpočtu uvolnit dvakrát více peněz než letos. Tento trend je logickým důsledkem snižování podpory, kterou může klient v rámci stavebního spoření od státu získat. Zpočátku odůvodněně vyšší podpora byla již dvakrát snížena. Klienti, kteří uzavřeli smlouvu do roku 2003, měli nárok až na 4 500 Kč ročně. Pro pozdější smlouvy určil zákonodárce maximální příspěvek na úrovni 3 000 Kč. 18,0 16,0 14,0 12,0 1 8,0 6,0 4,0 2,0 7,7 9,3 11,1 13,3 15,3 16,1 15,8 15,0 14,2 13,3 11,7 10,7 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 5,3 2,00% 1,93%

Každá úroveň státní podpory představuje jinou míru atraktivity stavebního spoření, a to jak z hlediska absolutní výše, tak s ohledem na situaci v rámci celé ekonomiky. Jinak vypadalo 4 500 Kč v roce 1993 a jinak vypadá dnes. Tedy, možná vypadá stejně, ale koupíme si za něj výrazně méně zboží, přesněji ani ne polovinu. Přesto je možné označit postupné snižování státního příspěvku za přirozené. Hlavním úkolem státní podpory je zajistit dostatečný objem vkladů ve stavebních spořitelnách tak, aby bylo z čeho půjčovat. A to se, i přes zmíněné snížení podpory, dlouhodobě daří. Bankovní trh druhé poloviny 90. let se lišil také výší úrokových sazeb. Z pohledu dnešního téměř nulového úročení vypadá repo sazba ČNB z roku 1997 na úrovni 15 % jako z jiného světa. Proto je potřeba pohlížet na státní podporu také optikou relativního srovnání s úroky na trhu. Při nízkém úročení hraje i nižší podpora podstatnou roli při zhodnocování vložených prostředků. Za dva tisíce korun, což je nyní maximální výše podpory na jednoho klienta, si lze samozřejmě koupit výrazně méně než před 20 lety, kdy stavební spoření v České republice začínalo. Ale jako příspěvek k úrokům vypadají, a to i ve srovnání s minulými čtyřmi a půl tisíci, stále ještě solidně. Máme na to? Často se setkáváme s argumentem, že náš stát na podporu stavebního spoření v současnosti nemá. Avšak pohled na základní ukazatele, které se týkají zatížení státního rozpočtu výdaji na stavební spoření, takový dojem rychle vyvrací. Poměříme-li výdaje státu na stavební spoření s celkovými výdaji státního rozpočtu, zjistíme, že od roku 2004 klesl tento podíl na jednu čtvrtinu. Co víc, porovnáme-li aktuální míru zatížení státního rozpočtu s rokem 1997, kdy byl státní dluh jeden z nejnižších v historii ČR (12,6 % HDP), jsou výdaje na stavební spoření v relativním vyjádření k celkovým výdajům stále ještě o třetinu nižší. V roce 2012 byl tedy zaznamenán nejvyšší pokles vyplacených peněz. Plně se projevil efekt druhého snížení podpory na jednotných až 2 000 Kč na klienta. www.acss.cz 3

6,0 4,0 5,3 2,0 Stavební spoření v roce 2012 2,00% 1,80% 1,60% 1,40% 1,20% 1,00% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0% 2000 Podíl 2001 výdajů 2002 2003 na státní 2004 2005 příspěvek 2006 2007ke 2008 stavebnímu 2009 2010 2011 2012 spoření na celkových výdajích státního rozpočtu ČR 1,76% 1,58% 1,45% 1,35% 1,19% 0,70% 0,98% 1,93% 1,74% 1,37% 1,55% 1,14% 1,28% 1,02% 0,93% 0,45% Jak je patrné z grafu, stavební spoření zatěžuje státní pokladnu stále méně. Závěr je jasný. Státní podpora, alfa a omega všech debat kolem smysluplnosti stavebního spoření, není problémem státního rozpočtu. Při svém dnes již minimálním významu z hlediska výdajů státu nemá další redukce podpory významnější potenciál napomoci ozdravit veřejné finance. 8 6 4 2 1997 2000 2005 2010 2012 73,6 65,7 57,8 48,0 41,7 Co stát za podporu získává? Pro srovnání, výše výdajů státního rozpočtu na stavební spoření jsou srovnatelné například s náklady na vybudování 5 nebo 10 kilometrů dálnice. Taková dálnice znamená pro ekonomiku přínos například v podobě nižší spotřeby pohonných hmot, zaměstnanosti při výstavbě či daňových výnosů. Také investice, které se realizují s pomocí stavebního spoření, přinášejí řadu pozitiv. Zajišťují stavební výrobu, zaměstnání pro stavaře i další související profese a také drobné řemeslníky pracující v živnostenském režimu. Ti se podílejí hlavně na projektech menšího rozsahu, jakými jsou pro stavební spoření velmi typické rekonstrukce a modernizace bydlení. Pro kvantifikaci přínosů, které plynou z činnosti stavebních spořitelen, se však nejdříve musíme podívat podrobněji na samotné úvěry. 4 2008 2009 2010 2011 2012

4,0 5,3 2,0 Úvěry 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 Počet poskytnutých úvěrů (mld. Kč) 2,00% 1,80% 1,60% 1,40% 1,20% 1,00% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0% 8 6 4 2 Stavební spoření vzniklo a existuje proto, aby pomáhalo financovat lepší bydlení co 1,93% nejširšímu okruhu lidí, a to za podmínek, které 1,76% jsou především 1,74% stabilní a zároveň 1,58% příznivější než u jiných běžných 1,55% produktů na trhu. 1,45% Základem 1,35% systému jsou úvěry, které jsou určeny 1,37% 1,28% výhradně 1,19% na financování bytových potřeb. 1,14% 1,02% Dobrou 0,98% zprávou je, že objem poskytnutých prostředků 0,93% se počítá 0,70% na desítky miliard a počet úvěrů zůstává stále vysoký. A takový příspěvek ke zkvalitnění bydlení Česká 0,45% republika se svým zanedbaným bytovým fondem určitě potřebuje. Nic na tom nemění ani skutečnost, že se objem i počet úvěrů v posledních letech snižují. 160 000 1997 2000 2005 2010 2012 Objem poskytnutých úvěrů (mld. Kč) 73,6 65,7 57,8 48,0 41,7 2008 2009 2010 2011 2012 50 40 30 20 10 160 000 120 000 80 000 40 000 0 144 907 128 543 Při pohledu na grafy se nabízí otázka, zda je stavební spoření v krizi, když výsledky úvěrových obchodů vykazují setrvale klesající tendenci. Uvědomíme-li si Vklady 430,1 435,0 několik základních faktorů, které 401,1 úvěrové obchody 433,4 ovlivňují, Úvěry musíme dojít k 359,8 415,1 závěru, že dlouhodobý vývoj 384,9 329,0 odpovídá spíše normalitě než nějaké krizi. Čím jsou 287,1 293,4 293,1 267,5 dány poklesy především? 236,8 227,4 282,2 První důvod 180,2souvisí s již zmíněnou 179,3 nezbytnou reputací. V 110,4době opakovaných 135,5znejistění poskytovatelů 133,3 63,3 108,1 31,0 37,0 84,2 46,3 113 611 92 785 77 149 2008 2009 2010 2011 2012 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 www.acss.cz 5

Stavební spoření v roce 2012 6 úvěrů i klientů o budoucích podmínkách produktu nemůže nikdo očekávat nadprůměrnou chuť k uzavírání dlouhodobých úvěrů. Ve stabilních podmínkách by byl jistě zájem o úvěry i jejich produkce vyšší. Za druhé, současné nízké úrokové sazby srážejí poptávku po úvěrech od stavebních spořitelen, kde je sazba dlouhodobě fixována. Stavební spoření ukazuje svou výhodu daleko výrazněji v době, kdy sazby rostou či se drží vysoko. Současná nižší poptávka po úvěrech tak odráží přirozené rozhodování klientů, kteří zcela racionálně hledají nejvýhodnější varianty půjček. A ty mohou být v dobách nízkých sazeb u jiných produktů, které lze pro některé případy financování bydlení použít, vhodnější. Za třetí, počet klientů stavebních spořitelen klesá. Podmínky, které vláda nově nastavila, jsou méně výhodné a pro některé klienty již nejsou natolik atraktivní, aby stavební spoření nadále využívali. S klesajícím počtem klientů klesá nevyhnutelně také poptávka po úvěrech. Kdybychom chtěli tuto situaci zvrátit, museli bychom do stavebního spoření přitáhnout více lidí. Nabízející se cesta zvýšení státní podpory je dnes bohužel pouhou teorií. Nezajištěné úvěry neumějí nikde lépe Co dnes může platit pro úvěry na pořízení bydlení zajištěné nemovitostí, tedy že je na trhu konkurenceschopná alternativa, však rozhodně neplatí v kategorii úvěrů bez zajištění nemovitostí. Jejich nabídka od stavebních spořitelen je naprosto bezkonkurenční, a to jak z hlediska úrokové sazby, tak i z pohledu doby jejich splatnosti. Srovnejme si spotřebitelský úvěr od univerzální banky s nezajištěným úvěrem od stavební spořitelny. Zákonodárce oba označuje za spotřebitelské úvěry. Dovozuje to z některých společných znaků: zejména z absence zajištění nemovitostí a omezené výše úvěrů. Rozdíl mezi nimi je například v tom, že úvěr, který poskytuje stavební spořitelna, musí být ze zákona doložen jako úvěr na bytové potřeby. Spotřebitelský úvěr od univerzální banky se poskytuje se sazbou kolem 10 %, zatímco úvěr od stavební spořitelny je úročen sazbou v průměru kolem 5 %. Také splatnost spotřebitelských úvěrů obvykle nepřesahuje pětiletou lhůtu, kdežto stavebním

spořitelnám lze splácet mnohem déle, běžně až 20 let. Zatížení domácnosti splátkami úvěru od stavební spořitelny je tak významně nižší. Rozdíly však neplynou z nenasytnosti bank, ale z podstaty systému stavebního spoření, který není nucen za všech okolností promítat nepředvídatelnost vývoje trhu do podmínek produktu. Cestu k výhodnějším úvěrům otevírá státní podpora, která motivuje klienty ke spoření, a tím zajišťuje stabilní příliv vkladů. Dosud nejmenovanou alternativou úvěru na pořízení bydlení je hypoteční úvěr. Produkce hypoték vykazuje po propadu let 2008 až 2010 stabilní oživování. Nahrávají tomu již zmíněné nízké úrokové sazby. I když nezanedbatelná část hypotečních úvěrů připadá na refinancování těch existujících, vidíme, že klienti aktuálně sahají po hypotékách více než v předchozích letech. Stavební spoření by mělo být alternativou k hypotékám jen částečně. A tou také je, s hypotékami se překrývá jen ve čtvrtině případů. Navíc v době ekonomicky příznivějších podmínek, kdy jsou tržní úvěry dostupnější, ustupuje do pozadí. Čím horší jsou podmínky hypoték, tím více lidí dává přednost stavebnímu spoření, které pak plní roli automatického stabilizátoru v rámci ekonomického cyklu. Pozitivní vliv stavebního spoření na kvalitu bytového fondu je proto dlouhodobě výraznější v kategorii úvěrů bez zástavy nemovitosti. Takové úvěry sice nedosahují závratných objemů, ale jsou zcela nezastupitelným nástrojem v případě modernizace bytového fondu. Zvlášť když v ČR stále přetrvávají důsledky jeho dlouhodobého zanedbávání a když je aktuálním požadavkem snižování energetické náročnosti bydlení. Kdo nežije v novém, musí čas od času vyměnit okna, střechu, zateplit, nebo rekonstruovat koupelnu, elektroinstalaci či provést jiné opravy. Klienti, kteří financují své bytové potřeby půjčkou, obecně preferují úvěry s nízkou a pevnou úrokovou sazbou i stabilní a únosnou výší splátek. Hypotéka zpravidla nepřichází vůbec v úvahu a spotřebitelský úvěr, jak jsme si ukázali, je příliš nákladný. Do stavebních spořitelen si lidé chodí také pro úvěry na pořízení družstevních či úpravy nájemních bytů. Jelikož takovým bytem nelze ručit bance za úvěr, je pro ně půjčka od stavební spořitelny jediným řešením. www.acss.cz 7

Stavební spoření v roce 2012 8 S ohledem na souběh mnoha faktorů, jež snižují výsledky úvěrových obchodů, by se dalo očekávat, že stavební spoření přijde o dlouhodobý primát nejvyužívanějšího poskytovatele úvěrů na bydlení. Přesto i dnes zůstává nejčastěji využívaným produktem na financování bydlení v ČR. V roce 2012 si lidé, kteří se rozhodli řešit své bytové potřeby úvěrem, půjčili v 54 % případů u stavebních spořitelen. Vzhledem k tomu, že jde 46% spíše o úvěry v nižších částkách, připadá na stavební spoření 54% z hlediska objemu 27% podíl. Srovnání podle počtu 46% Srovnání podle objemu 54% 27% 73% Stavební spoření Hypotéky Počet 77 149 (54 %) 66 609 (46 %) Objem (mld. Kč) 27% 41,7 (27 %) 114,8 (73 %) 73% Poskytnuté úvěry mají přímou provázanost na stavebnictví. Není zásadní rozdíl, zda si dáte postavit dům, nebo si koupíte starší. Zpravidla generujete poptávku po stavebních pracích. Ať už v podobě jejich přímého nákupu, nebo tím, že koupíte byt od někoho, kdo utržené peníze použije na koupi nového bydlení, které se musí nebo muselo postavit. V roce 2012 tak do ekonomiky přišly téměř 42 miliardy Kč. Podpora státu rozhýbává systém, který není sociální dávkou, ale mechanismem, který dokáže půjčovat lidem na bydlení, podporuje jejich obezřetnost směrem do budoucna a v neposlední řadě přináší peníze do státního rozpočtu. Kolik stát získává? K oborům s nejvyšším multiplikačním efektem v ekonomice patří stavebnictví. Z pohledu státního rozpočtu je tak zcela zásadní otázkou, jak se úvěry, které stát napomohl prostřednictvím podpory vygenerovat, projeví ve státním rozpočtu. Z činností, které jsou financovány prostřednictvím úvěrů stavebních spořitelen, plynou do státního rozpočtu

nemalé daňové příjmy 1. Ty jsou několikanásobně vyšší než výdaje na státní podporu, a stavební spoření je tak pro rozpočet jako celek výrazně ziskové. Dosazením do vzorců 2 dostaneme tyto výsledky: V roce 2012 vynesla úvěrová činnost stavebních spořitelen státnímu rozpočtu 23 mld. Kč. Příslušné úvěry plynoucí do stavebnictví si vyžádaly více než 135 000 pracovních míst. 3 Vklady Stavební spořitelny nabízejí výhodnější úvěry proto, že jim státní podpora zajišťuje do značné míry stabilní a předvídatelný příliv vkladů, tedy stabilních zdrojů pro poskytování úvěrů. Matematickými metodami opřenými o statistiku a empirické zkušenosti lze předem garantovat úvěry ze stavebního spoření se smluvně sjednanou pevnou úrokovou sazbou. www.acss.cz V souvislosti s uvedenými čísly je vhodné připomenout, že státní pokladnu stálo stavební spoření jen 5 miliard Kč. I kdyby byly nastíněné efekty třeba jen poloviční, stavební spoření je pro státní rozpočet stále vysoce ziskové. 1 Tvrzení vychází ze studie Vývoj stavebnictví do roku 2012 (Deloitte Česká republika, SPS, URS Praha, 2010), která uvádí, že 1 mil. Kč investovaný do stavebnictví generuje potřebu 3,2 3,5 pracovníků a každých 100 mil. Kč vložených do stavebních investic generuje daňové a ostatní přínosy do veřejných rozpočtů cca 55,5 mil. Kč. Přestože se již výpočet kvůli změnám daňových sazeb mírně proměnil, můžeme jej pro ilustraci logiky s rizikem pouze drobné nepřesnosti aplikovat i v současnosti. 2 41,7 mld. 0,555 = 23,15 mld. Kč 41,7 mld. 3,3 pracovníků = 137 600 pracovníků 3 Zde se sluší také pro ilustraci připomenout, že jeden nezaměstnaný stojí státní rozpočet zhruba 110 tisíc Kč ročně. Pro poskytování úvěrů jsou vklady nezbytnou podmínkou. Kdyby si stavební spořitelny musely opatřovat peníze na trhu, musely by se chovat jako běžné banky. Zvýšily by ceny nezajištěných úvěrů a požadovaly by zajištění i takových úvěrů, které dnes poskytují bez zajištění. Klíčové je, aby se poptávka po úvěrech výrazně nevychýlila nad objem dostupných zdrojů klientských vkladů. Krátkodobě by sice stavební spořitelny mohly pokrýt převis poptávky půjčkami na mezibankovním trhu, v delším období by však takové řešení znamenalo odklon od stavebního spoření ke klasickému bankovnictví. 9

Stavební spoření v roce 2012 1 10 50 40 30 20 10 80 000 113 92 785 Dlouhodobě tak musí platit, že celkové vklady pokryjí, či spíš převýší celkový zůstatek poskytnutých úvěrů. Jak je vidět z grafu, české stavební spoření základní podmínku plní a potenciál další úvěry poskytovat má. 40 000 0 Vývoj zůstatků na vkladových a úvěrových účtech (mld. Kč) 77 149 2008 2009 2010 2011 2012 Vklady 430,1 435,0 Úvěry 401,1 433,4 359,8 415,1 384,9 329,0 287,1 293,4 293,1 267,5 236,8 227,4 282,2 180,2 179,3 110,4 133,3 63,3 31,0 37,0 46,3 84,2 135,5 108,1 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Za povšimnutí určitě stojí skutečnost, že se navzdory úbytku klientů celkový objem peněz uložených u stavebních spořitelen stále ještě zvyšuje. Nejpravděpodobnější důvody tohoto jevu lze hledat ve zmíněné vysoké reputaci stavebního spoření a v relativně 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 5,07 4,93 4,85 4,55 4,32 významném přínosu státní podpory na zhodnocení vkladů s ohledem na nízké úrokové sazby na trhu. Z údajů o celkových vkladech a úvěrech můžeme také dovodit míru efektivity stavebního spoření z hlediska využití kumulovaných prostředků. Požadavek na minimální úroveň rozpůjčovaných prostředků nad 60 % stavební spořitelny dlouhodobě plní. Podíl úvěrů na vkladech (v procentech) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Poměr 46,6 56,7 64,4 68,2 67,6 64,9 Přírůstek 8,9 10,1 7,7 3,8-0,6-2,7 Tvrdí-li někdo, že se podpora ve stavebním spoření zneužívá, pak by se měl také vypořádat s námitkou, z čeho jsou financovány účelové úvěry na bydlení. Samozřejmě, že zdroje pocházejí z vkladů. Ty jsou dlouhodobě rozpůjčovány ze dvou třetin a o jakémkoliv zneužití nemůže být vůbec řeč. Když posuzujeme funkčnost systému, není podstatné, na co využije peníze ze stavebního spoření jednotlivec, ale je klíčové, kolik peněz ze systému se použije na financování bydlení. 2008 2009 2010 2011 2012

50 40 30 20 10 Vklady 430,1 435,0 401,1 433,4 Úvěry 359,8 415,1 V této souvislosti pouze připomeňme, 384,9 329,0 že stavební spoření aktivně 287,1 293,4 293,1 pracuje s klienty, kteří pouze spoří, 267,5 neberou si úvěr, 236,8ale své peníze poskytují 227,4 prostřednictvím 282,2 systému 180,2 těm, kteří si na bydlení 179,3 půjčit chtějí. Bez klientů, pouze 110,4 spořicích, kterým 135,5 se říká přátelští klienti, by 133,3 systém nemohl 63,3poskytovat 108,1 úvěry v takovém objemu 31,0 37,0 84,2 a počtu, jak 46,3 to dokáže dnes. 6,0 5,0 4,0 3,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet smluv ve stavebním spoření (mil. ks) 5,07 4,93 4,85 4,55 4,32 6,0 5,0 4,0 K velmi podobným závěrům docházíme také metodou 3,0 porovnání celkového počtu smluv o stavebním spoření 2,0 a 1,0 úvěrů. Jak vidíme z obou grafů, poměr počtu existujících úvěrů se dlouhodobě pohybuje také na úrovni 1: 5. 2008 2009 2010 2011 2012 Počet úvěrů evidovaných ke konci roku (ks) 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 5,07 4,93 4,85 4,55 971 176 988 353 993 357 956 659 4,32 894 358 569 870 401 306 565 485 422 868 564 633 428 724 552 999 403 660 521 312 373 046 www.acss.cz 2,0 1,0 0 2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 Překlenovací úvěry Úvěry ze stavebního spoření 1 000 000 Proto musíme zkoumat, kolik takových klientů systém vyžaduje. Počty jsou jednoduché. Průměrný úvěr dosáhl v roce 2012 hodnoty 540 tisíc Kč. Průměrný vklad 894 358na jedné smlouvě vzrostl na téměř 101 tisíc Kč. Proto je 800 000 na poskytnutí jednoho průměrného úvěru potřeba 600 000 kromě úspor úvěrovaného klienta také čtyř přátelských klientů. 400 000 200 000 971 176 569 870 401 306 988 353 565 485 422 868 993 357 564 633 428 724 956 659 552 999 403 660 521 312 373 046 Pravidelné spoření účastníků s sebou nese ještě jednu zásadní informaci. Stavební spořitelna může při veškeré obezřetnosti předpokládat, že klient je až do určité hranice případné půjčky již prověřený z hlediska schopnosti splácet. Jestliže dokáže ze svého příjmu pravidelně odkládat peníze na spoření, proč by to nedokázal také při splácení úvěru? 11 0

Stavební spoření v roce 2012 Novela zákona o stavebním spoření Hlavní událost pro stavební spoření se stala na jaře roku 2012. Vláda projednala novelu zákona o stavebním spoření a poslala ji do parlamentu. Ministerstvo financí, jako předkladatel, navrhuje tyto dvě hlavní úpravy: zavést prokazování účelovosti použití u státní podpory, by přineslo postupné vymizení klasického stavebního spoření a jeho nahrazení tradičním bankovnictvím. Stavební spoření má přitom obrovský potenciál fungovat jako univerzální spoření s možností poskytnutí výhodného úvěru v celém spektru sociální potřebnosti. Spořit je možné například na studium, zdravotní péči, péči ve stáří, nezaměstnanost a další. Prosté spoření může také fungovat jako alternativa spoření na stáří. 12 umožnit univerzálním bankám, aby provozovaly stavební spoření, ale za zcela odlišných a volnějších podmínek, než by musely plnit stavební spořitelny. Pozice AČSS byla prezentována v loňské ročence a není nutné opakovat již publikované argumenty. Ve stručnosti postačí shrnout, že zavedení účelovosti použití státní podpory považuje AČSS za nesystémový krok, který vyvolá především výrazný nárůst administrativy. Rozšíření stavebního spoření do univerzálních bank, a to ještě za odlišných podmínek, Stavební spoření jako efektivní forma spoření i zajištění Když téměř před dvaceti lety vstoupilo stavební spoření na český trh, málokdo dokázal odhadnout, s jak obrovským zájmem se setká. Do tří let se do systému zapojilo více než milion klientů. O pár let později překročil počet spořících i ty nejoptimističtější prognózy.

Stát si mohl oddechnout. Namísto sociálních programů dokázal nabídnout zodpovědným lidem produkt, který fungoval naprosto bezvadně. Díky úvěrům stavebních spořitelen se postupně investice do bydlení zvýšily až o 70 miliard Kč ročně. Stavební spoření se stalo nejoblíbenějším finančním produktem s vysokou reputací. Na přelomu tisíciletí zažívalo skutečný boom. S progresivním nárůstem počtu klientů se ale také zvyšovaly požadavky na státní rozpočet. Stát rozhodl o snížení maximální roční podpory stavebního spoření o třetinu. Toto opatření znamenalo postupný pokles výdajů. Systém se ale nezměnil, reputace zůstala nedotčena. Stavební spoření zůstalo jistotou, která je spíše příslibem levného úvěru na bydlení než způsobem, jak si naspořit majlant. Zajištění na stáří Do popředí akutních potřeb se stále více dostávala reforma průběžného systému penzí, a to nejen v České republice. Stejný problém řešily a stále řeší prakticky všechny země světa. Například v Německu tamní vláda zjistila, že jedním z přirozených podpůrných pilířů reformy penzí může být stavební spoření. Jak to? Jednoduše, vláda prostě využila obrovské důvěry, kterou má stavební spoření u obyvatel Německa. Bylo jasné, že pro zdar reformy penzí je nutné stavět na produktech, které mají u obyvatelstva patřičnou prestiž. Jedním z hlavních pilířů reformy se proto mohlo stát stavební spoření. Dobře, jednou věcí je ona reputace a důvěra, ale jak stavební spoření souvisí se zajištěním na penzi? V Německu si vzali k ruce analýzy, podle nichž je v důchodu výrazně lépe lidem, kteří mají vyřešeno vlastní bydlení. Jinými slovy, pokud bydlíte ve vlastním, případně ve stáří nemusíte investovat další peníze do bydlení, životní úroveň máte de facto garantovanou na solidním standardu. Dobře bydlet je klíčovou složkou spokojeného života, tím spíše stáří. www.acss.cz 13

Stavební spoření v roce 2012 14 Němci mohou využít stavební spoření jako svůj pilíř zajištění na stáří. Neznamená to samozřejmě, že by museli investovat nevyhnutelně do bydlení i po dosažení důchodového věku. Naopak, reforma jim dala na výběr. Buď si pořídí nemovitost, nebo budou spořit, a tím poskytnou své peníze na úvěry dalším účastníkům. Po dosažení důchodového věku mohou své úspory použít na udržení životní úrovně. Spoření na vzdělání Podobné úvahy se otvírají také v České republice. Už před několika lety zvažovali poslanci, zda schválit novelu zákona o stavebním spoření, která by umožnila využít dobře fungující systém pro financování vzdělání. Jistě, k zajištění na stáří může stavební spoření fungovat, ale ke vzdělání? Fungovat může úplně stejně. Klíčový je totiž princip, na kterém je stavební spoření založeno. Protože se nemění, je vhodným rezervoárem pro financování penzí i vzdělání. Vždy jde o to, že část populace chce bezpečně uložit své peníze. Není náhoda, že stavební spořitelny nekrachují. Pracují totiž pouze s reálnými penězi, které jim svěřili klienti. Peníze pak půjčují dalším zájemcům u nás prozatím výhradně na bytové potřeby. Možná právě proto se stavební spoření dostalo do popředí zájmu i ve vztahu k penzijní reformě. Ta sice začala, ale přináší více sporů a pochybností než souhlasu a porozumění. Ať tak či onak, nesporným faktem je, že obyvatelé mají k reformě více než vlažný vztah. A každá vláda musí uvažovat, co s tím, jak lidi přesvědčit, aby se zajistili na stáří i po vlastní linii a nespoléhali výhradně na průběžný systém výplaty penzí. Stavební spoření by mohlo být v tomto ohledu klíčovým pomocníkem, jako tomu bylo před několika málo lety například v sousedním Německu. Mohlo by také fungovat jako pojištění dalších očekávatelných výdajů, třeba v souvislosti s nadstandardní zdravotní péčí. Ve stejné logice by však stavební spořitelny mohly půjčovat také na vzdělání. Vždyť už dnes zhruba

70 tisíc studentů platí školné na soukromých vysokých školách. Princip zůstává stále stejný. A občas užívaný argument, že by nešlo o stavební spoření, když by financovalo úplně jiné sféry, také neobstojí. Stavební spoření získalo své jméno podle oblasti, ve které vzniklo. Už navždy bude tento princip kolektivního spoření spojen s bydlením. Ale je možné jej využít prakticky v každé oblasti, kde vznikají nárazové požadavky na platbu vyšší finanční částky. Právě v tom spočívá kouzlo stavebního spoření. Pokud by bylo včleněno do systému univerzálního bankovnictví, jak nyní navrhuje ministerstvo financí, pomocníkem státu by už být nemohlo. Stavební spořitelna smí provozovat svou činnost v mezích stanovených zákonem a půjčuje peníze jen na přesně definované účely. Ale univerzální banky přirozeně preferují ziskovější možnosti, což by při absenci zákonných omezení snadno udělaly i ve stavebním spoření. Na jedné straně by za pomoci státní podpory kumulovaly prostředky, na straně druhé by je ale používaly na financování čehokoliv. To stavební spořitelny nesmějí a klientské vklady dokáží nejlépe zhodnocovat právě poskytováním účelových úvěrů. Stejně tak by tomu bylo i v dalších směrech. Proč by banka složitě měnila systémy, aby peníze ze stavebního spoření použila jinak než dnes v rámci reformy penzí nebo na vzdělávání? Banky mají své penzijní fondy, na vzdělání půjčují za tržních podmínek. Stát a jeho regulaci logicky ke svému byznysu nemohou potřebovat. Naproti tomu systém stavebního spoření funguje s pomocí státu. Produkt si za roky existence získal vysokou míru důvěry obyvatel. Je škoda, že se na to občas zapomíná. Vždyť se jedná o velmi účinného pomocníka, který je výrazně efektivnější a levnější, než může být jakýkoliv systém financování potřeb, o které se moderní demokratické státy obvykle starají. www.acss.cz 15

Stavební spoření v roce 2012 Shrnutí Výdaje státu na podporu stavebního spoření dlouhodobě klesají. V roce 2012 dosáhly 5,3 mld. Kč. Míra zatížení státního rozpočtu vyplácenou podporou klesla pod 0,5 %, což je už méně než v roce 1997. V té době se evidovaly necelé 2 miliony smluv, dnes 4,3 miliony. Investice do stavebnictví realizované prostřednictvím stavebního spoření snižují nezaměstnanost a přinášejí do státního rozpočtu několikanásobně více, než se vydá na státní podporu. Díky vysokému počtu poskytnutých úvěrů na rekonstrukce a modernizace je stavební spoření nejvyužívanějším úvěrovým produktem na financování bydlení. Nutnou podmínkou pro další úvěrování je dostatek klientů a jejich vkladů. Současná situace další úvěrování umožňuje. Stavební spořitelny by mohly půjčovat i na další účely. Vládou předložený návrh úpravy zákona o stavebním spoření však tuto schopnost zatím nezohledňuje. Naopak vyžaduje prokazování účelového použití státní podpory na bydlení. Současně chce ministerstvo financí zpřístupnit stavební spoření i bankám, a to navíc za jiných, podstatně volnějších regulačních podmínek, než jaké se vztahují na stavební spořitelny. Stavební spoření by tak přišlo o svou hlavní schopnost, a sice transformovat vklady klientů do účelových úvěrů. Banky by k takovému přístupu nebyly ničím motivovány. 16

Adresa: Vodičkova 30 110 00 Praha 1 Telefon: +420 224 422 093 E-mail: Internet: tajemnik@acss.cz www.acss.cz Adresa: Vinohradská 3218/169 100 17 Praha 10 Telefon: +420 225 221 111 Fax: +420 225 225 999 E-mail: Internet: info@cmss.cz www.cmss.cz Adresa: Vinohradská 180/1632 130 11 Praha 3 Telefon: +420 224 309 111 Fax: +420 224 309 112 E-mail: Internet: burinka@burinka.cz www.burinka.cz Adresa: Bělehradská 128 120 21 Praha 2 Telefon: +420 222 824 111 Fax: +420 222 824 113 E-mail: Internet: info@mpss.cz www.modrapyramida.cz Adresa: Koněvova 2747/99 130 45 Praha 3 Telefon: +420 271 031 111 Fax: +420 222 581 156 E-mail: Internet: rsts@rsts.cz www.rsts.cz Adresa: Na Hřebenech II 1718/8 140 23 Praha 4 Telefon: +420 257 092 200 Fax: +420 257 092 149 E-mail: Internet: kontakt@wuestenrot.cz www.wustenrot.cz

Stavební spoření v roce 2012 Asociace českých stavebních spořitelen Vodičkova 30, 110 00 Praha 1 Telefon: +420 224 422 093 GSM: +420 607 912 574 E-mail: tajemnik@acss.cz Internet: www.acss.cz