Vyšetřování různých druhů přecitlivělosti a jejich klinický význam u dětí s atopickým ekzémem

Vyšetřování různých druhů přecitlivělosti a jejich klinický význam u dětí s atopickým ekzémem Detection of different types of hypersensitivity and their clinical relevance in children with atopic eczema MARTIN LIŠKA, VÁCLAVA GUTOVÁ, PETR PANZNER Ústav imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň SOUHRN Přecitlivělost může významně ovlivňovat patogenezi atopického ekzému (AE). Vyšetřili jsme proto soubor 34 dětí s AE na přecitlivělost na pět běžných aeroalergenů (pyl trav a břízy, kočka, Der. pteronyssinus, Der. farinae) pomocí atopy patch testů (APT), kožních prick testů (SPT), specifických IgE a testu aktivace bazofilů (BAT). Pomocí dotazníku jsme zjistili anamnestické údaje o zhoršování AE po expozici těmto alergenům a nakonec spočetli specificitu a senzitivitu testů. APT byly pozitivní u 19 dětí (55,9 %), přičemž nejčastěji pozitivním alergenem byli roztoči. Alespoň jeden z testů časné přecitlivělosti (SPT, specif. IgE, BAT) byl pozitivní u 23 pacientů (67,6 %), nejčastěji na pylové alergeny. APT měly vyšší specificitu (89 97 %) ve srovnání s SPT (74 81 %), specifickými IgE (66 72 %) nebo BAT (70 83 %) v závislosti na testovaném alergenu, ovšem s výjimkou roztočů; v tomto případě byla specificita APT nižší (60 64 %) ve srovnání s SPT (92 100 %), specifickými IgE (96 %) nebo BAT (96 100 %). Senzitivita všech testů byla nižší než specificita. Jeví se tedy jako výhodné zjišťovat u pacientů s AE přecitlivělost, neboť ta bývá často s AE spojena a může jej významně ovlivňovat. Užití kombinace APT a SPT, případně specifických IgE, se jeví pro tento účel jako nejvhodnější, protože BAT neposkytuje žádnou další informaci. Klíčová slova: atopický ekzém, atopy patch testy, kožní prick testy, specifické IgE, test aktivace bazofilů SUMMARY Hypersensitivity can play an important role in atopic eczema (AE) pathogenesis. We tested 34 children with AE for hypersensitivity to five common aeroallergens (grass and birch pollen, cat, Der. pteronyssinus, Der. farinae) using the atopy patch test (APT), skin prick test (SPT), specific IgE and basophil activation test (BAT). A history of AE worsening related to allergen exposure was obtained and the specificity and sensitivity of hypersensitivity tests was calculated. APT was positive in 19 patients (55,9 %) and the most common positive were house dust mites. At least one test of immediate hypersensitivity (SPT, specific IgE, BAT) was positive in 23 patients (67,6%), and most frequently to pollen allergens. APT had a higher specificity (89 97 %) compared to SPT (74 81 %), specific IgE (66 72 %) or BAT (70 83 %), depending on the allergen, with the exception of house dust mites; in that case, specificity of APT was lower (60 64 %) compared to SPT (92 100 %), specific IgE (96 %) or BAT (96 100 %). The sensitivity of all tests with regard to history was lower. We can conclude that it is useful to test hypersensitivity in patients with AE, as it is often associated with AE and it can significantly influence the condition. The combination of APT and SPT/specific IgE appears to be most beneficial, because BAT provides no additional information. Key words: atopic eczema, atopy patch test, skin prick test, specific IgE, basophil activation test Úvod Patogeneze atopického ekzému (AE) se účastní různé faktory, mezi něž patří také přecitlivělost na různé alergeny. Role přecitlivělosti v patogenezi AE není do všech podrobností známa, nicméně je jasné, že expozice alergenu může vést ke zhoršení ekzému a eliminace alergenu naopak k jeho zlepšení. Donedávna převažoval názor, že hlavní roli sehrávají u AE potravinové alergeny, ovšem přibývá důkazů o významu inhalačních alergenů (1). U AE nacházíme dva typy přecitlivělosti: časnou, IgE protilátkami zprostředkovanou a pozdní, zprostředkovanou alergen-specifickými T-lymfocyty. Časný typ přecitlivělosti se obvykle diagnostikuje pomocí kožních prick testů (skin prick tests, SPT pozn. autora) nebo vyšetření alergen-specifických IgE proti- Alergie 2/2010 105

látek. Nevýhodou SPT je nutnost předchozího vysazení léčby topickými steroidy nebo systémovými antihistaminiky, což může vést ke zhoršení ekzému. A protože bývají projevy ekzému v dětství často lokalizovány na volární ploše předloktí, kde se provádějí SPT, nemůže být požadavek testace na intaktní kůži vždy splněn. Vyšetření specifických IgE naproti tomu nemá tato omezení, ovšem je nákladnější. Test aktivace bazofilů (basophil activation test, BAT pozn. autora) je další metodou diagnostiky časné přecitlivělosti, nicméně je dosud považován spíše za experimentální metodu. BAT spočívá v hodnocení exprese aktivačních znaků bazofilů (např. CD63) pomocí průtokové cytometrie po in vitro inkubaci s alergenem. BAT je obvykle využíván pro diagnostiku přecitlivělosti na alergeny blanokřídlého hmyzu. Význam podílu reakcí zprostředkovaných alergen-specifickými T-lymfocyty v patogenezi AE je v současnosti již všeobecně uznáván. Protože však přítomnost těchto reakcí není možné diagnostikovat testy časné přecitlivělosti, je třeba užít jiných diagnostických metod. Vhodné jsou tzv. atopy patch testy (APT), jejichž problematika je intenzivně studována od 80. a zvláště pak 90. let minulého století (2 6). APT je epikutánní test, užívaný pro diagnostiku pozdních, buňkami zprostředkovaných reakcí přecitlivělosti na alergeny známé svou schopností vyvolávat také reakce časné přecitlivělosti. Pokud jde o inhalační alergeny, prokázalo se, že APT mají vyšší specificitu ve vztahu ke klinice ve srovnání se SPT nebo vyšetřením specifických IgE (7 9). Zjistilo se, že T-lymfocyty, získané z běžných ekzematózních lézí a lézí navozených patch testy, mají stejnou alergenovou specifitu (10). Opakovaně se prokázala souvislost mezi expozicí alergenu a zhoršením ekzému (11,12). U AE usnadňuje průnik alergenu vnějšího prostředí narušení epidermální bariéry. V případě potravinové alergie mohou APT zvýšit diagnostický přínos SPT a/nebo specifických IgE, nicméně většinou je třeba přesto ověřit výsledek pomocí dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných provokačních testů (13). Senzitivita a specificita APT u alergie na potraviny kolísá v závislosti na alergenu (1,14 18). Diagnostika přecitlivělostí u AE vzbuzuje pozornost odborné veřejnosti kvůli možnému přínosu pro pochopení patogeneze AE a nalezení nových léčebných postupů. Rozhodli jsme se tedy zjistit četnost přecitlivělosti na běžné inhalační alergeny u dětí s AE a zjistit klinický význam vyšetření. Metodika Cíle studie Mezi zářím 2006 a květnem 2008 jsme na našem pracovišti uskutečnili klinickou studii dětí s AE. Studie byla schválena lokální etickou komisí. Naše cíle byly následující: 1) zjistit četnost časné a oddálené přecitlivělosti na běžné inhalační alergeny u dětí s AE pomocí různých diagnostických testů (APT, SPT, specifické IgE, BAT); 2) vypočítat specificitu a senzitivitu testů ve vztahu k anamnéze zhoršení ekzému po expozici vyšetřovaným alergenům s užitím běžných cut off (tj. APT 1+, SPT pupen 3 mm, specifické IgE 0,7 IU/ml, BAT 15 % aktivovaných bazofilů ve vzorku po inkubaci s alergenem); 3) zjistit rozdíly specificity a senzitivity APT na dvou různých cut off (1+, 2+); 4) zjistit, zda můžeme pomocí BAT získat lepší informace ve srovnání se SPT a/nebo specifickými IgE u pacientů s AE. Studijní skupina Naše studijní skupina obsahovala 34 dětí (16 chlapců, 18 dívek) ve věku 1 až 18 let (7,7 ± 4,7 let; medián 6 let) s AE. Děti byly zařazeny na základě splnění kritérií Hanifina a Rajky (19) pro diagnostiku AE a informovaného souhlasu jejich zákonných zástupců. Klinická tíže ekzému byla hodnocena pomocí klinického skórovacího systému SCORAD (17,5 ± 9,4; medián 19,9). Synopse studie Subjekty byly vyšetřeny pomocí APT, SPT, specifických IgE a BAT na přecitlivělost na pět běžných inhalačních alergenů (pyl trav a břízy, kočičí srst, Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae). Pomocí standardizovaného dotazníku byla získána anamnéza zhoršení ekzému po expozici testovaným alergenům, tj. v pylové sezóně břízy (duben až první polovina května) nebo trav (druhá polovina května až první polovina srpna), po kontaktu s kočkou nebo v prašném prostředí odpovědi ano/ne. Dotazník byl vyplněn v době zařazení do studie. Výsledky všech testů byly porovnány s odpověďmi v dotazníku a poté byla spočtena specificita a senzitivita testů. Atopy patch testy (APT) Extrakty alergenů v petrolatu (Stallergènes, koncentrace 200 IR/g) byly přiloženy ve FinnChambers (Ø 8 mm; Epitest Ltd. Oy) na klinicky klidnou a očištěnou kůži horní části zad. Předchozí vysazení topické a systémové léčby bylo provedeno v souladu s publikovanými doporučeními (5). Odečet byl proveden za 48 a 72 hodin (konečný výsledek) od nalepení komůrek s alergeny, přičemž čas přiložení komůrek byl 48 hodin. Testy byly hodnoceny v souladu s revidovaným klíčem ETFAD z r. 2003 (5): 0 = negativní,? = pouze erytém, sporný, 1+ erytém, infiltrace, 2+ = erytém, několik papulek, 3+ = erytém, mnohé nebo šířící se papulky, 4+ = erytém, vezikulky. Reakce 1+ byla hodnocena jako pozitivní. Kožní prick testy (SPT) Extrakty alergenů (Stallergènes, koncentrace 100 IR/ ml) byly naneseny na kůži volární plochy předloktí, testy provedeny standardní technikou. Hodnocení výsledků (průměr pupenu a zarudnutí) provedeno po 15 minutách. Střední průměr pupenu 3 mm byl považován za pozitivní. Vyšetření specifických IgE v séru Hladiny alergen-specifických IgE v séru byly měřeny pomocí chemiluminiscenční enzymatické imunoeseje (Immulite, DPC). 106 Alergie 2/2010

Hladina specifický IgE 0,7 IU/ml byla považována za pozitivní. Test aktivace bazofilů (BAT) Aktivace bazofilů po stimulaci alergenem byla hodnocena pomocí průtokové cytometrie pomocí Flow CAST kitu (Bühlmann Laboratories AG); extrakty alergenů od stejného výrobce, užitá koncentrace 25 ng/ml. Bazofily byly značeny pomocí anti-ige monoklonální protilátky, stupeň aktivace byl hodnocen pomocí detekce exprese aktivačního znaku CD63. Zastoupení aktivovaných bazofilů 15 % ve vzorku bylo považováno za pozitivní výsledek. Statistická analýza Statistická analýza dat byla provedena pomocí software Statistica 98Edition. Specificita a senzitivita byly spočteny pro všechny užité metody a alergeny na běžných cut off (tj. APT 1+, SPT pupen 3 mm, specifické IgE 0,7 IU/ml, BAT 15 % aktivovaných bazofilů); u APT byl použit rovněž cut off 2+. Kromě toho byl proveden neparametrický distribuční test (Wilcoxon) pro specifické IgE a BAT, přičemž cílem bylo zjistit, zda se výsledky obou testů významně liší mezi skupinou s pozitivní a negativní anamnézou zhoršení ekzému po expozici alergenu. Dále byla spočtena korelace mezi jednotlivými testy a vyjádřena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky APT, vyšetření specifických IgE a BAT byla provedena u všech subjektů až na jeden, kde nebylo možno BAT hodnotit pro nízký počet bazofilů ve vzorku. SPT byl proveden u všech pacientů kromě tří kvůli akutním zánětlivým projevům ekzému na volární ploše kůže předloktí. U žádného pacienta se nevyskytla významnější nežádoucí reakce v souvislosti s provedenými diagnostickými testy. Alespoň jeden pozitivní výsledek APT byl nalezen u 19 pacientů (55,9 %), nejčastěji na alergeny roztočů (17 pacientů), dále na pyl břízy (7 pacientů), pyl trav (6 pacientů), zatímco APT s alergeny kočky byl pozitivní pouze v jednom případě (graf 1). U 10 pacientů byly APT pozitivní na více než jeden nepříbuzný alergen, ani v jednom případě naopak nebyly pozitivní na všechny alergeny. U 6 pacientů (18 %) byl výsledek testace přecitlivělosti pozitivní pouze v APT. Alespoň jeden z testů časné přecitlivělosti (SPT, specifické IgE, BAT) byl pozitivní u 23 pacientů (67,6 %). Nejčastěji pozitivním alergenem byly v tomto případě pyl trav (14 pacientů) a břízy (14 pacientů), dále pak kočičí srst (12 pacientů) a roztoči (8 pacientů) (graf 1). Polyvalentní senzibilizace časného typu byla patrná u 14 pacientů a pouze časná, ovšem nikoli pozdní přecitlivělost byla prokázána u 10 pacientů (29 %). Oba typy přecitlivělosti byly současně přítomny u 13 pacientů (38 %). Žádná přecitlivělost nebyla zjištěna u 5 pacientů (15 %). Hodnoty specificity a senzitivity jednotlivých testů jsou uvedeny v tab. 1. Byly spočteny pro běžné cut off, u APT též pro cut off 2+. Kromě roztočových alergenů byla specificita APT poměrně vysoká u všech testovaných alergenů a její hodnoty byly prakticky identické na obou cut off (1+,2+), kdežto senzitivita APT byla nízká (u kočičích alergenů dokonce 0 %). Senzitivita APT byla vyšší při užití cut off 1+. U roztočů byly výsledky odlišné: specificita APT byla nízká na obou testovaných cut off (1+, 2+), zatímco senzitivita byla vysoká. Souhlas mezi výsledky jednotlivých testů a anamnézou zhoršení ekzému po expozici alergenu je uveden v tab. 2. Výsledky neparametrické ANOVA (Wilcoxonův test) jsou uvedeny v tab. 3. Je z nich patrná odlišná distribuce hodnot specifických IgE mezi skupinou s pozitivní a negativní anamnézou zhoršení ekzému, kdežto u BAT nebylo mezi těmito skupinami podstatných rozdílů. Lze z toho vyvodit závěr, že BAT je méně vhodným testem pro odhalení klinicky relevantní přecitlivělosti v porovnání s vyšetřením specifických IgE. Mezi APT a testy časné přecitlivělosti byla zjištěna slabá, pozitivní a statisticky významná korelace u pylových alergenů, pouze s jednou výjimkou (APT versus BAT u pylu břízy). V případě kočičích a roztočových alergenů výsledky APT a ostatních metod nekorelovaly (tab. 4). Silná, pozitivní a statisticky významná korelace byla podle očekávání patrná mezi všemi testy časné přecitlivělosti s výjimkou roztočových alergenů, kde korelace mezi výsledky byla pouze slabá, specifické IgE a BAT nekorelovaly vůbec u Der. pteronyssinus (tab. 4). Diskuse Význam diagnostiky přecitlivělosti u pacientů s AE je nesporný: alespoň jeden z testů přecitlivělosti byl pozitivní u 85 % dětí z naší studijní skupiny. To je poměrně vysoké číslo, nicméně autoři polské studie zjistili stejnou Tab. 1: Specificita a senzitivita jednotlivých testů pro různé alergeny při užití běžně užívaných cut off* Specificita (%) Senzitivita (%) Test APT 1+ APT 2+ SPT Sp,IgE BAT APT 1+ APT 2+ SPT Sp,IgE BAT pyl trav 92,86 92,86 76,92 71,43 70,37 66,67 50,00 100,00 100,00 50,00 pyl břízy 88,89 88,89 81,25 72,22 83,33 31,25 18,75 46,67 56,25 46,67 kočičí srst 96,55 96,55 74,07 65,52 75,00 0,00 0,00 40,00 40,00 40,00 Der. pteron. 64,00 68,00 91,67 96,00 100,00 66,67 55,56 37,50 33,33 33,33 Der. farinae 60,00 68,00 100,00 96,00 95,83 66,67 66,67 50,00 44,44 33,33 * APT 1+ nebo 2+, SPT střední průměr pupenu 3 mm; specifické IgE 0,7 IU/ml; BAT 15 % aktivovaných bazofilů po inkubaci s alergenem; APT 1+, reakce 1+ považována za pozitivní; APT 2+, reakce 2+ považována za pozitivní Alergie 2/2010 107

Tab. 2: Souhlas mezi výsledky testů a anamnézou v závislosti na přítomném druhu přecitlivělosti pouze pozdní p. oba druhy p. pouze časná p. žádná p. n (%) souhlas n (%) souhlas n (%) souhlas n (%) grass pollen 1 (2,9 %) 0 (0 %) 5 (14,7 %) 4 (80 %) 9 (26,5 %) 2 (22,2 %) 19 (55,9) birch pollen 1 (2,9 %) 0 (0 %) 6 (17,6) 5 (83,3 %) 9 (26,5 %) 5 (55,6 %) 19 (55,9) cat dander 1 (2,9 %) 0 (0 %) 0 (0 %) 0 (0 %) 12 (35,3 %) 2 (16,7 %) 21 (61,8 Der. pteron. 12 (35,3 %) 3 (25 %) 3 (8,8 %) 3 (100 %) 3 (8,8 %) 0 (0 %) 16 (47,1) Der. farinae 12 (35,3 %) 2 (16,7 %) 4 (11,8 %) 4 (100 %) 2 (5,9 %) 1 (50 %) 16 (47,1) p. přecitlivělost Souhlasem se rozumí souhlas mezi anamnézou zhoršení ekzému po expozici danému alergenu. Výskyt různých druhů přecitlivělosti byl spočten pro všechny alergeny odděleně. 80 70 60 % pacient 50 40 30 pyl trav pyl b ízy ko i í srst Der.pteron. 20 Der.farinae 10 0 APT SPT Specif.IgE BAT Graf 1: Alergeny pozitivní v jednotlivých testech četnost u dospělých s AE, jež rovněž testovali na běžné aeroalergeny (9). Koincidence obou typů přecitlivělosti (38 %) je pozoruhodná. Může to souviset se skutečností, že je prokázána role specifických IgE v patogenezi APT reakcí. Alergen-specifické IgE se mohou navázat na Langerhansovy buňky epidermis, čímž zvyšují antigenní prezentaci T-lymfocytům (20). Na začátku vykazují T-lymfocyty charakteristiky Th2-typu sekrece cytokinů, zatímco později spíše Th1 (21). Vyšší výskyt časných (67,6 %) ve srovnání s pozdní přecitlivělostí (55,9 %) je v souladu s výsledky předchozích studií (1,4,9). Polyvalentní senzibilizace, převažující u obou typů přecitlivělosti, je rovněž pozoruhodná. Může souviset s obecným sklonem imunitního systém vytvářet neadekvátní reakce, namířené proti různým, i nepříbuzným alergenům. Je patrné, že nám APT umožňuje odhalit významnou skupinu pacientů, kteří mají negativní výsledky při vyšetření pomocí běžných testů přecitlivělosti, avšak přesto se u nich může vyskytovat přecitlivělost, významně ovlivňující jejich ekzém. Roztoči jsou inhalačním alergenem, jenž nejčastěji vyvolává reakce časné a pozdní přecitlivělosti u pacientů s AE (1,4,9). Důvod této skutečnosti není úplně znám, snad hraje roli celoroční expozice nebo těsný kontakt s tímto alergenem v domácím prostředí, zvláště v lůžku. Dřívější studie prokázaly, že AE může ovlivňovat jak průnik roztočových alergenů do kůže (22), tak jejich inhalace (23). V naší studii byli roztoči nejčastějším alergenem vyvolávajícím reakce pozdní přecitlivělosti, ovšem jen menšinu reakcí časné přecitlivělosti, kde převažovaly především pyly (graf 1). Tyto odlišnosti mohou být důsledkem odlišného složení a také menšího počtu ekzematiků v naší skupině. Je však třeba mít na paměti, že u pacientů s AE mohou mít přecitlivělosti na aeroalergeny stejný, ne-li dokonce větší význam pro souběžně se vyskytující respirační alergii. V dřívějších studiích (1,4) byla specificita APT vyšší než u testů časné přecitlivělosti (SPT, specifické IgE). Naše výsledky jsou podobné kromě APT s roztočovými 108 Alergie 2/2010

Tab. 3: Neparametrická ANOVA (Wilcoxonův test) pro zjištění odlišností mezi hodnotami specifických IgE a BAT u různých alergenů mezi skupinami s pozitivní a negativní anamnézou Metoda pyl trav pyl břízy Alergen (P-values) kočičí srst Der. pteron. Der. farinae Specif. IgE 0,0120 0,0522 1,0000 0,0161 0,0092 BAT 0,2085 0,1735 0,6017 0,113 0,0693 alergeny, u nichž byla specificita APT nižší než u testů časné přecitlivělosti. Z výše uvedených studií je však zřejmé, že specificita APT roztočovými alergeny je nižší v porovnání s dalšími aeroalergeny a příliš se neliší od specificity SPT nebo specifických IgE. Je možné, že se naše výsledky lišily kvůli nižšímu výskytu časné přecitlivělosti (obr. 1) a kvůli obtížnosti pro pacienty rozpoznat vztah mezi zhoršováním AE a expozicí roztočovým alergenům, jež mohla být důvodem nižšího počtu pozitivních odpovědí na tuto otázku v dotazníku (n = 9). Tyto faktory, společně s vysokým počtem APT reakcí na roztoče, mohly mít vliv na výslednou specificitu testů. Tento problém by bylo možné vyřešit, pokud by klinická relevance testů na přecitlivělost na roztoče byla kontrolována pomocí hodnocení klinického zlepšení po zavedení eliminačního režimu (pomocí skórovacího systému). Pokoušíme se tento systém již aplikovat, ale zatím nemáme dostatek údajů. Senzitivita testů časné přecitlivělosti byla v dřívějších studiích (1,4) vyšší než u APT. V naší studii jsme dospěli ke stejným výsledkům s výjimkou roztočových alergenů (tab. 1). Dále je zřejmé, že souhlas výsledků testů s anamnestickými údaji je vyšší v případě přítomnosti obou typů přecitlivělosti na stejný alergen (tab. 2). Tato skutečnost rovněž podporuje význam současného testování pacientů s AE na reakce časné i pozdní přecitlivělosti. Až na několik výjimek se specificita a senzitivita testů časné přecitlivělosti podstatně nelišila při užití běžných cut off (tab. 1). Proto, v souladu s výsledky Wilcoxonova testu (tab. 3), lze konstatovat, že se BAT nezdá být přínosem pro diagnostiku klinicky relevantních reakcí časné přecitlivělosti v porovnání s ostatními, běžně užívanými testy (SPT, specifické IgE). V případě pylových alergenů byla mezi všemi testy přecitlivělosti nalezena korelace, nikoli však u kočičí srsti a roztočů. Tyto výsledky se liší od údajů publikovaných v poslední době (24), které ukázaly významný souhlas výsledků APT, SPT a specifických IgE i u těchto alergenů. Důvod této diskrepance není jasný. Možná, že by výsledek byl jiný, pokud by studijní skupina byla větší. Korelace mezi výsledky testů časné přecitlivělosti se naproti tomu dala očekávat. Tab. 4: Korelace mezi výsledky různých metod Metoda APT SPT Specif. IgE BAT Metoda Alergen r P r P r P r P APT pyl trav 0,57218 0,0008 0,53503 0,0011 0,40482 0,0194 pyl břízy 0,42051 0,0185 0,45479 0,0069 0,32360 0,0662 kočičí srst -0,15891 0,3850-0,19976 0,2573-0,25531 0,1516 Der.pteron. 0,13995 0,4449 0,19923 0,2586 0,04018 0,8243 Der.farinae 0,30733 0,0871 0,28443 0,1030 0,12836 0,4765 SPT pyl trav 0,57218 0,0008 0,99227 < 0,0001 0,74016 < 0,0001 pyl břízy 0,42051 0,0185 0,92109 < 0,0001 0,80820 < 0,0001 kočičí srst -0,15891 0,3850 0,76499 < 0,0001 0,72347 < 0,0001 Der.pteron. 0,13995 0,4449 0,48137 0,0053 0,49103 0,0050 Der.farinae 0,30733 0,0871 0,62139 0,0001 0,38872 0,0307 Specif. IgE pyl trav 0,53503 0,0011 0,9227 < 0,0001 0,77096 < 0,0001 pyl břízy 0,45479 0,0069 0,92109 < 0,0001 0,67240 < 0,0001 kočičí srst -0,19976 0,2573 0,76499 < 0,0001 0,67616 < 0,0001 Der.pteron. 0,19923 0,2586 0,48137 0,0053 0,22577 0,2065 Der.farinae 0,28443 0,1030 0,62139 0,0001 0,45386 0,0080 BAT pyl trav 0,40482 0,0194 0,74016 < 0,0001 0,77096 < 0,0001 pyl břízy 0,32360 0,0662 0,80820 < 0,0001 0,67240 < 0,0001 kočičí srst -0,25531 0,1516 0,72347 < 0,0001 0,67616 < 0,0001 Der.pteron. 0,04018 0,8243 0,49103 0,0050 0,22577 0,2065 Der.farinae 0,12836 0,4765 0,38872 0,0307 0,45386 0,0080 r Spearmanův korelační koeficient; P pravděpodobnost Alergie 2/2010 109

Závěr Vyšetřovat pacienty s AE na přecitlivělost je doporučeníhodné, neboť ta bývá s tímto onemocněním často spojena. Zařazení APT do standardních diagnostických postupů u AE by mohlo být prospěšné, protože se tak může významně rozšířit spektrum diagnostikované přecitlivělosti a specificita testu je vysoká. Užití cut off 1+ u APT je vhodné pro hodnocení výsledků testů. Z testů časné přecitlivělosti se SPT jeví jako nejvhodnější diagnostická metoda vzhledem k jeho nízké ceně v porovnání s ostatními testy. Pokud není provedení SPT možné, mělo by se užít vyšetření specifických IgE, protože je levnější a snadno proveditelné ve srovnání s BAT. Další zkoumání klinické relevance přecitlivělosti na různé, nejen inhalační alergeny u pacientů s AE skýtá možnost jak zlepšit jejich klinický stav pomocí vhodně navrženého eliminačního režimu. Poděkování Autoři článku děkují S. Kormundovi za provedení statistické analýzy. Tato studie byla podpořena VZ MSM 0021620812. LITERATURA 1. Darsow U, Vieluf D, Ring J. Evaluating the relevance of aeroallergen sensitization in atopic eczema with the atopy patch test: a randomized, double-blind multicenter study. Atopy Patch Test Study Group. J Am Acad Dermatol. 1999;40(2 Pt 1):187-193. 2. Darsow U, Behrendt H, Ring J. Gramineae pollen as trigger factors of atopic eczema: evaluation of diagnostic measures using atopy patch test. Br J Dermatol 1997;137:201-207. 3. Niggemann B, Reibel S, Wahn U. The atopy patch test (APT) a useful tool for the diagnosis of food allergy in children with atopic dermatitis. Allergy 2000;55:281-285. 4. Darsow U, Laifaoui J, Bolhaar S et al. The prevalence of positive reactions in the atopy patch test with aeroallergens and food allergens in subjects with atopic eczema: a European multicenter study. Allergy 2004;59:1318-1325. 5. Turjanmaa K, Darsow U, Niggemann B, Rancé F, Vanto T, Werfel T. EAACI/GA2LEN Position paper: Present status of the atopy patch test. Allergy 2006;61:1377-1384. 6. Werfel T, Ballmer-Weber B, Eigenmann PA et al. Eczematous reactions to food in atopic eczema (AE), position paper of the EAACI and GA2LEN. Allergy 2007;62(7):723-728. 7. Kalach N, Soulaines P, de Boisieu D, Dupont C. A pilot study of the usefulness and safety of a ready-to-use atopy patch test (Diallertest)) versus a comparator (Finn Chamber) during cow s milk allergy in children. J Allergy Clin Immunol 2005;116:1321-1326. 8. Darsow U, Ring J. Atopy patch test. Atopic eczema and allergy. Hautarzt 2003;54(10):930-936. 9. Samochocki Z, Owczarek W, Zabielski S. Can atopy patch tests with aeroallergens be an additional diagnostic criterion for atopic dermatitis? Eur J Dermatol 2006;16(2):151-154. 10. Neumann C, Gutgesell C, Fliegert F, Bonifer R, Herrmann F. Comparative analysis of the frequency of house dust mite specific and nonspecific Th1 and Th2 cells in skin lesions and peripheral blood of patients with atopic dermatitis. J Mol Med 1996;74(7):401-406. 11. Tan BB, Weald D, Strickland I, Friedman PSS. Double blind controlled trial of effect of house dust mite allergen avoidance on atopic dermatitis. Lancet 1996;347:15-18. 12. Adinoff AD, Clark RAE. The allergic nature of atopic dermatitis. Immunol Allergy Prac 1989;191:17-28. 13. Guler N, Kirerleri E, Tamay Z, Ones U. Atopy patch testing in children with astma and rhinitis symptoms allergic to house dust mite. Pediatr Allergy Immunol 2006;17(5):346-350. 14. Kekki OM, Turjanmaa K, Isolauri E. Differences in skin-prick and patch test reactivity are related to the heterogeneity of atopic eczema in infants. Allergy 1997;52:755-759. 15. Hansen TK, Høst A, Bindslev-Jensen C. An evaluation of the diagnostic value of different skin tests with egg in clinically egg-allergic children having atopic dermatitis. Pediatr Allergy Immunol 2004;15:428-434. 16. Roehr CC, Reibel S, Ziegert M, Sommerfeld C, Wahn U, Niggemann B. Atopy patch tests, together with determination of specific IgE levels, reduce the need for oral food challenges in children with atopic dermatitis. J Allergy Clin Immunol 2001;107:548-553. 17. Majamaa H, Moisio P, Holm K, Turjanmaa K. Wheat allergy: diagnostic accuracy of skin prick and patch tests and specific IgE. Allergy 1999;54:851-856. 18. Darsow U, Ring J. Airborne and dietary allergens in atopic eczema: a comprehensive review of diagnostic tests. Clin Exp Dermatol 2000;25:544-551. 19. Hanifin JM, Rajka G. Diagnostic features of atopic dermatitis. Acta Derm Venereol (Stockh) 1980;92 (suppl):44-47. 20. Maurer D, Ebner C, Reininger B, Fiebiger E, Kraft D, Konet JP et al. The high affinity IgE receptor mediates IgE-dependent allergen presentation. J Immunol 1995;154:6285-6290. 21. van Reijsen FC, Bruijnzeel-Koomen CAFM, Kalthoff FS, Maggi E, Romagnani S, Westland JKT et al. Skin-derived aeroallergen-specific T-cell clones of TH2 phenotype in patients with atopic dermatitis. J Allergy Clin Immunol 1992;90:184-192. 22. Carswell F, Thompson S. Does natural sensitization in eczema occur through the skin? Lancet 1986;2:13-15. 23. Tupker RA, De Monchy JG, Coenraads PJ, Homan A, Van De Meer J. Induction of atopic dermatitis by inhalation of house dust mite. J Allergy Clin Immunol 1996;97:1064-1070. 24. Devillers ACA, de Waard-van der Spek FB, Mulder PGH, Oranje AP. Atopy patch tests with aeroallergens in children aged 0-3 years with atopic dermatitis. Allergy 2008;63:1088-1090. MUDr. Martin Liška Ústav imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň Alej Svobody 80 304 60 Plzeň Tel.: 377103390 Fax: 377103397 e-mail: liska@fnplzen. cz 110 Alergie 2/2010