Materiálov prûzkum povrchov ch úprav novogotického kfiíïe Veronika BURIANOVÁ A NOTACE: âlánek se zab vá materiálov m prûzkumem povrchov ch úprav novogotického kfiíïe z Hlavního hfibitova v Jablonci nad Nisou a v obecnûj í rovinû upozoràuje na hodnoty a v znam historick ch povrchov ch úprav. Dále jsou v ãlánku fie eny moïné zpûsoby, jak mi lze k pfiedmûtûm s historick mi povrchov mi úpravami pfii restaurování pfiistupovat. Obr. 1. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï. (Foto Jan Nikendey, 2009). Obr. 2. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï, pohled na korpus Krista. (Foto Jan Nikendey, 2009). 1 2 Úvod a jeho rozmûry jsou 167 x 655 cm. Litinov kfiíï K rukám restaurátorû a památkáfiû, a tedy je usazen v bohatû zdobené architektufie stojící ãasto i památkov ch technologû doputují nûkdy na podstavci z ãernostudniãní Ïuly. Samotná litinová architektura je sestavena z takzvané pode- objekty, které zatím památkami nejsou, a pfiesto jejich historická a estetická hodnota nabádá k tomu, aby byly nejen zachovány, ale také lépe po- (obr. 4). 1 KfiíÏ je na konci své hlavní osy i na konsty, na kterou navazuje díl se stfiechami a fiálami znány a prozkoumány. Citlivû a profesionálnû cích obou ramen zdoben dekorativními prvky ve zrestaurované nebo zakonzervované pfiedmûty stejném stylu jako spodní architektura. Na jeho se pak stávají kandidáty zápisu na seznam kulturních památek nebo minimálnû zûstávají nepusu Krista (obr. 2). Tûlo Krista visí na iroce ro- stfiedu je tfiemi hfieby uchycen litinov odlitek koropomíjen mi objekty nejen pro odborníky. Jedním zevfien ch païích a jeho hlava s trnovou korunou z takov ch objektû je i centrální kfiíï na Hlavním a v razn m obliãejem klesá nad pravé rameno. hfibitovû v Jablonci nad Nisou (obr. 1). Vlasy jsou zvlnûné a ãásteãnû kryjí obû ramena. Prsty jsou lehce sevfiené do dlanû. Bedra zahaluje rou ka se ikm mi záhyby sbíhajícími se na Popis kfiíïe KfiíÏ v novogotickém stylu, pocházející dle dobového katalogu ze Slévárny umûlecké litiny Nad korpusem Krista je umístûn svitek s nápi- Kristovû pravém boku, odkud je spu tûn její cíp. Blansko (obr. 3), vznikl nûkdy kolem roku 1850 sem INRI. Stav kfiíïe pfied restaurováním U dlouhou dobu neudrïovaného objektu, stojícího na volném prostranství hfibitova, do lo k znaãnému po kození litinového kfiíïe, pfiilehlé architektury, odlitku korpusu Krista, a také povrchov ch úprav. Útroby duté litinové architektury byly silnû zaneseny korozními produkty a neãistotami (zejména prachem, tlejícím listím, zbytky ptaãích hnízd i ptaãími exkrementy). K destrukci jednotliv ch desek architektury do lo v dûsledku nárûstu korozních produktû v místech spojû, kde byly pouïity ocelové distanãní podloïky s niï í korozní odolností, neï má edá litina (obr. 5). Poniãen byl i podstavec z ãernostudniãní Ïuly, na kterém je kfiíï usazen. Zatékáním vody, pûsobením mrazu a absencí základû schodi tû se kamenné stupnû bûhem let rozestoupily. Nûkteré kovové funkãní i zdobné prvky na kfiíïi i architektufie chybûly (napfiíklad vrcholov kvût stfiechy kfiíïe a zdobné prvky fiál a stfiech architektury). U samotného odlitku korpusu Krista do lo k destrukci v dûsledku zaplnûní obou jeho nohou betonem, které bylo zfiejmû provedeno z dûvodû zatékání vody do dutin dolních konãetin. Tento zpûsob v ak mûl kvûli porozitû betonu opaãn úãinek. Docházelo k zadrïování vodního kondenzátu v pórech betonu a objemové zmûny pfii zamrzání vody zpûsobily popraskání l tek Krista. 1 NIKENDEY, Jan. Oprava litinového kfiíïe na Hlavním hfibitovû v Jablonci nad Nisou. Jablonec nad Nisou, 2009. 47 s. Restaurátorská zpráva. 913/09. NPÚ ÚOP v Liberci. 424
3 4 Obr. 3. Identick kfiíï z firemního dobového katalogu sléváren Blansko, kolem roku 1850. (Reprofoto) Obr. 4. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï, novogotická architektura kfiíïe. (Foto Jan Nikendey, 2009). Obr. 5. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï. Detail novogotické architektury destruované vlivem klimatick ch zmûn, pnutí v místech spojû, ale také v dûsledku nedbalé údrïby. (Foto Veronika Burianová, 2009) Povrchové úpravy na kfiíïi, pfiilehlé architektufie i na korpusu Krista byly znaãnû degradované. Pfiedev ím mlad í dochované úpravy se bûhem let zaãaly odlupovat, staly se nesoudrïn mi a z povrchu odpadávaly jiï pfii pouhém dotyku (obr. 6 a 7). Cíle a postup prûzkumu povrchov ch úprav kfiíïe Materiálov prûzkum byl zamûfien hlavnû na bohatû polychromovan korpus Krista, zkoumána byla ale také povrchová úprava pfiilehlé architektury, která je nedílnou souãástí kfiíïe. U jednotliv ch ãástí kfiíïe byla pofiízena podrobná fotodokumentace, která zachytila celkov vzhled objektu pfied zásahem i detailní stav zachování vnûj ích úprav. Pro provedení materiálového prûzkumu zachovan ch povrchov ch úprav byly z kaïdé ãásti kfiíïe a korpusu odebrány reprezentativní vzorky. 2 Z vybran ch úlomkû vzorkû byly provedeny nábrusy, které byly pozorovány v dopadajícím viditelném a UV svûtle pfii rûzném (aï dvacetinásobném) zvût ení. Pozornost byla zamûfiena pfiedev ím na barevnost a posloupnost povrchov ch úprav. V externí spolupráci s Laboratofií elektronové mikroskopie a Atomic Force mikroskopie Fyzikálního ústavu Akademie vûd âeské republiky, v. v. i., bylo na nábrusech vybran ch vzorkû studováno také sloïení nûkter ch povrchov ch úprav. 3 Kromû identifikace prvkového sloïení vybran ch povrchov ch úprav byly pomocí elektronového mikroskopu pofiízeny také mapy rozloïení prvkû na zvolené plo e nábrusu vzorku. 4 Tyto mapy byly pfiínosem hlavnû v pfiípadû, kdy nebyly ani pfii velkém zvût ení patrné fragmenty velmi tenké vrstvy zlacení. Provedené mapování rozloïení zlata je umoïnilo odhalit (obr. 11). Nejzajímavûj í v sledky prûzkumu a jejich interpretace Materiálov prûzkum mimo jiné prokázal, Ïe povrch korpusu Krista byl v minul ch letech velice pestfie polychromován. Z interpretace stratigrafie povrchov ch úprav korpusu (obr. 8 a 9) v ak také vyplynulo, Ïe pfied polychromním pojed- 5 náním byl povrch jednotnû upraven zlacením. To bylo provedeno na mixtion a na ochrannou základní vrstvu sufiíku. Zlacení lze tedy povaïovat za nejstar í dochovanou povrchovou úpravu kor- 2 Za reprezentativní vzorky byly povaïovány ty, které obsahovaly v echny dochované povrchové úpravy a hlavnû podkladov materiál, v tomto pfiípadû kov nebo minimálnû korozní produkty podkladového kovu. 3 K tomuto úãelu bylo vyuïito elektronového mikroskopu, u kterého lze dosáhnout zvût ení aï 300 000x. Tento mikroskop je je tû vybaven RTG fluorescenãním analyzátorem, kter podává informaci o elementárním sloïení analyzovaného materiálu. 4 Zvolené prvky, kaïd oznaãen odli nou barvou, byly snímány na vybrané plo e vzorku a po urãité dobû se získal obraz (takzvaná mapa) jejich v skytu ve vybrané plo e. 425
6 pusu. 5 Zajímavé je i zji tûní, Ïe plátkové zlato bylo v prûbûhu let aplikováno opakovanû, a to minimálnû tfiikrát, vïdy na mixtion a na podkladní ochrannou vrstvu sufiíku (obr. 10 a 11), pfiiãemï fragmenty star ího zlacení byly na korpusu ponechány. Dále, pravdûpodobnû jiï za úãelem imitace plátkového zlacení, následovala po okrovû Ïlut ch barevn ch úpravách silnûj í vrstva nátûru se upinkami zlatavého kovu, takzvan ch zlat ch tfien ch bronzí. 6 V tomto pfiípadû se dle v sledkû prvkové anal zy jednalo o upinky z tombaku 7 ve sloïení 91 % mûdi a 9 % zinku (obr. 12). Po tûchto úpravách jiï nebyl povrch korpusu upravován v jednotné barevnosti, ale na jeho jednotliv ch ãástech se vnûj í úpravy li ily. Posledními, nejmlad ími dochovan mi povrchov mi úpravami trnové koruny jsou vrstvy v ãern ch a tmavû ed ch odstínech. Vrstvy v pastelov ch tûlov ch odstínech jsou nejmlad ími úpravami, které zbyly na tváfii a hrudníku Krista, u jeho vousû se také kromû tûlov ch odstínû objevují odstíny hnûdé. Bederní rou ka byla po jednotné povrchové úpravû vrstvou obsahující upinky zlatavého kovu provedena v modr ch odstínech (obr. 8 a 9). V echny tyto mlad í povrchové úpravy vykazovaly pfii pozorování v dopadajícím UV svûtle fluorescenci, proto lze usoudit, Ïe byly pouïity nátûry s organick mi (olejov mi) pojivy. Tabulka s monogramem Krista byla upravena podobn m zpûsobem jako KristÛv korpus (sufiík, zlacení na mixtion, vrstvy v okrov ch odstínech, vrstva se upinkami zlatavého kovu), pfiiãemï nejmlad ími povrchov mi úpravami jsou nátûry s organick m pojivem v okrov ch a bíl ch odstínech. Povrch architektury a nosného kfiíïe byl pûvodnû upraven v zeleném odstínu. Toto zabarvení se v prûbûhu let nûkolikrát opakuje v rûzn ch zelen ch a zeleno ed ch variantách. Na zdobn ch prvcích architektury (krabi, fiály, kytky) je stratigrafie odli ná. U vzorku odebraného z kraba jednoho z vimperkû architektury se na poslední shodné zelené povrchové úpravû objevuje také vrstva obsahující upinky zlatavého kovu takzvan ch zlat ch tfien ch bronzí o shodném slo- Ïení jako na korpusu Krista, a poté bílá a svûtle edá povrchová úprava. Nejmlad í dochovanou povrchovou úpravou je pak u v ech vzorkû odebran ch z architektury opût vrstva v zeleném odstínu. 7 Obr. 6. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï. Degradované povrchové úpravy na jednotliv ch ãástech korpusu Krista, které zároveà dokládají barevnou pestrost zvolen ch povrchov ch úprav. Pod mlad ími nátûry místy prosvítají star í povrchové úpravy. (Foto Veronika Burianová, 2009) Obr. 7. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï, detail Kristovy tváfie. Lze pozorovat star í i mlad í, i kdyï silnû degradované povrchové úpravy. (Foto Veronika Burianová, 2009) RÛzné pfiístupy k ochranû povrchov ch úprav Bohatá kála zachovan ch povrchov ch úprav centrálního kfiíïe na jabloneckém hfibitovû je pro tento typ objektû velice neobvyklá. Skuteãnost, Ïe bylo opakovanû pouïito ke zlacení korpusu Krista pravé plátkové zlato, ãiní tento objekt velmi ojedinûl m. U vût iny kfiíïû tohoto typu b vá, stejnû jako v tomto pfiípadû, prvním nátûrem na odlitku antikorozní olejová sufiíková barva s pfiíznaãn m záfiivû oranïov m odstínem. Na základním nátûru se v prûbûhu let postupnû vrství vrchní olejové nátûry, obvykle ãerné barvy. Nûkdy ale b vají nejspodnûj í vrstvy tûchto nátûrû barevnû pfiizpûsobeny dekoru kfiíïe. Zachovaná souvrství, i kdyï se v pfiípadû mlad ích nátûrû jedná pravdûpodobnû o laickou aplikaci, dokládají pfiístup k péãi o kfiíï v nedávné minulosti, estetické cítûní pfiedchozích generací i sloïení pouïit ch nátûrov ch hmot a dal ích materiálû. 426
Obr. 8. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï, stratigrafie povrchov ch úprav vzorku odebraného z Kristov ch vousû a pozorovaného napravo v dopadajícím bílém a nalevo v UV svûtle. ( azení jednotliv ch vrstev je od nejstar í povrchové úpravy na podkladním kovu edoãerné barvy ve spodní ãásti snímku aï k nejmlad í povrchové úpravû.) Na obou snímcích lze pozorovat, Ïe byla na podkladní kov nejprve aplikována podkladová a ochranná vrstva oranïové barvy, tedy sufiíku, na které je vidût velmi tenkou povrchovou úpravu zlacením. Tento sled vrstev se pak je tû dvakrát opakuje a dále následují vrstvy v okrovû Ïlut ch odstínech, pravdûpodobnû jako imitace zlacení, a silnûj í vrstva obsahující upinky zlatavého kovu. Nejmlad ími dochovan mi povrchov mi úpravami jsou vrstvy v pastelov ch tûlov ch a hnûd ch odstínech, a jak je vidût ze snímku vpravo, kter byl pofiízen v UV svûtle, nejmlad í dochované povrchové úpravy vykazují v UV svûtle fluorescenci, a tudíï se lze domnívat, Ïe se jedná o organické nátûry. (Foto Veronika Burianová, 2009) Obr. 9. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï, stratigrafie povrchov ch úprav vzorku odebraného z Kristovy bederní rou ky a pozorovaného napravo v dopadajícím bílém a nalevo v UV svûtle. (Vrstvy jsou opût fiazeny od nejstar í povrchové úpravy na podkladním kovu ãerné barvy ve spodní ãásti snímku aï k nejmlad- í povrchové úpravû.) Stejnû jako na Kristov ch vousech se zde opakují vrstvy sufiíku a zlacení následované vrstvami v okrov ch odstínech a silnûj í vrstvou obsahující upinky zlatavého kovu. Bederní rou ka pak byla po této jednotné povrchové úpravû upravována ve kále modr ch odstínû, které stejnû jako v echny mlad í povrchové úpravy na v ech ãástech korpusu Krista vykazují fluorescenci v UV svûtle, takïe se pravdûpodobnû jedná o organické nátûry. (Foto Veronika Burianová, 2009) Z uveden ch dûvodû a z hlediska ochrany tûchto informací je vïdy prioritou souvrství dochovan ch historick ch povrchov ch úprav zachovat. âasto v ak není reálné unikátní polychromii uchránit in situ, protoïe tomu brání napfiíklad stav kovového podkladu anebo celkov neutû en stav objektu jako takového, respektive jeho schopnost v dal ích letech odolávat klimatick m podmínkám prostfiedí. V pfiípadech, kdy je zfiejmé, Ïe by objekt do budoucna dále chátral, je nutné pfiistoupit k radikálnûj ím alternativním fie- ením. Jedním z nich je, Ïe na místo pûvodního korpusu Krista bude usazena jeho kopie a originál bude po zpevnûní a zakonzervování povrchov ch úprav uloïen do muzejní expozice nebo depozitáfie. Dal ím fie ením je zachovat souvrství povrchov ch úprav alespoà na tûch ãástech objektu, které jsou v dobrém stavu a nejsou pohledovû exponované. Tento pfiístup je smyslupln napfiíklad u objektû, kde je rozsah po kození podkladového kovu mal a naopak souvrství povrchov ch úprav tvofií celistvé plochy. Zcela krajním a z pohledu zachování a ochrany povrchov ch úprav nejménû etrn m pfiístupem je odstranûní ve ker ch povrchov ch úprav. V takovém, pomûrnû ãastém pfiípadû je Ïádoucí zanikající stav a informace alespoà dûkladnû zdokumentovat a prozkoumat. Pfiitom je nejen na zodpovûdnosti restaurátora, jestli sv m zásahem udûlá v e pro to, aby se dochovaly alespoà zbylé dílãí historické souvislosti. UpozorÀování na hodnoty historick ch materiálû a jejich povrchov ch úprav je také úkolem památkáfiû a památkov ch technologû. Závûr V pfiípadû jabloneckého hfibitovního centrálního kfiíïe bylo pfiistoupeno k nejkrajnûj ímu a nevratnému fie ení, kter m bylo odstranûní ve ker ch povrchov ch úprav. Je v ak alespoà drobnou útûchou, Ïe pfiedtím byly rozpoznány a zachyceny nûkteré cenné informace o historii objektu a snad i díky v sledkûm prûzkumu bude pûvodní zlacení obnoveno. 8 Na závûr bych ráda podûkovala vedoucí Technologické laboratofie NPÚ ÚP Ing. Dagmar Michoinové, Ph.D., za pfiipomínky, cenné rady a ochotu pfiedat mi své zku enosti. 5 Z prvkové anal zy tenké vrstvy zlacení vyplynulo, Ïe se jedná o ãisté plátkové zlato. 6 Tfiené zlaté bronze jsou v podstatû kovové prá ky, které mají velmi jemnou upinovitou strukturu. Rozeznáváme více druhû podle barvy a sloïení. 7 Tombak je slitina mûdi a zinku, která obsahuje maximálnû 20 % zinku. Viz VOJTùCH, Dalibor. Kovové materiály. Praha : V CHT, 2006. 185 s. ISBN 80-7080-600-1. 8 Z hlediska památkové péãe by bylo vítûzstvím, kdyby se podafiilo obnovit zaniklou povrchovou úpravu zlacení v technologiích, které se blíïí pûvodnû pouïit m technologick m postupûm. 8 9 427
10 11 12 Obr. 10. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï. Záznam spektra anal zy tenké zlaté vrstvy vzorku odebraného z vousû Krista z litinového kfiíïe Hlavního hfibitova v Jablonci nad Nisou. Anal za byla provedena pomocí elektronového mikroskopu s RTG fluorescenãním analyzátorem, kter podává informaci o elementárním slo- Ïení analyzovaného materiálu. Provedená bodová anal za prokázala, Ïe se jedná o ãisté plátkové zlato (100 % Au). Na snímku vpravo je vyznaãen bod, kde byla elementární anal za provedena. (Foto Laboratofi elektronové mikroskopie a Atomic Force mikroskopie FZÚ AV âr, 2009) Obr. 11. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï, v sledky anal zy tenkého zlacení z elektronového mikroskopu. Vlevo je snímek pofiízen elektronov m mikroskopem, kter dokumentuje ãást nábrusu vzorku odebraného z Kristov ch vousû v místû, kde ze stratigrafie vyplynula pfiítomnost vrstvy zlacení. Dal í snímek pfiedstavuje takzvanou mapu rozloïení vybraného prvku na dané plo e nábrusu vzorku. Zvolen prvek, v tomto pfiípadû zlato (Au) oznaãené Ïlutou barvou, byl snímán na vybrané plo e vzorku a po urãité dobû se získal obraz (mapa) jeho v skytu v této plo e. Tento snímek tedy potvrzuje pfiítomnost plátkového zlacení ve tfiech vrstvách. (Foto Laboratofi elektronové mikroskopie a Atomic Force mikroskopie FZÚ AV âr, 2009) Obr. 12. Jablonec nad Nisou, Hlavní hfibitov, centrální litinov kfiíï, v sledky anal zy silnûj í vrstvy zlatav ch upinek, takzvan ch zlat ch tfien ch bronzí, z elektronového mikroskopu. Vlevo je snímek pofiízen tímto mikroskopem, kter dokumentuje ãást nábrusu vzorku odebraného z Kristov ch vousû. Dal í snímky pfiedstavují takzvané mapy rozloïení prvkû na vybrané plo e nábrusu vzorku. Zvolené prvky, v tomto pfiípadû mûì a zinek, kaïd oznaãen odli nou barvou, byly snímány na vybrané plo e vzorku a po urãité dobû se získal obraz (mapa) jejich v skytu v této plo- e. Na snímcích je vidût velice silná koncentrace mûdi oproti zinku, ãímï se potvrdily v sledky elementární anal zy, kterou bylo zji tûno, Ïe se jedná o upinky z tombaku o sloïení 91 % mûdi a 9 % zinku. (Foto Laboratofi elektronové mikroskopie a Atomic Force mikroskopie FZÚ AV âr, 2009) 428