Závěrečná zpráva číslo projektu: 131430 ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM NA LOKALITĚ NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ ŽIŽKOV SEVER Národní program ČSOP Ochrana biodiverzity Zadavatel: Český svaz ochránců přírody Zhotovitel: Krásná žába občanské sdružení Mapovatel: Jan Knížek V Praze dne 20.11.2014 1 Jan Knížek
Obsah: 1. Úvod do problematiky... str. 2 2. Zadání a cíle... str. 2 3. Návaznost na dřívější pozorování... str. 2 4. Popis lokality... str. 2 5. Společenstva botanika... str. 3 6. Metodika sběru dat... str. 8 7. Jednotlivé druhy... str. 8 8. Pozorování a foto... str. 11 9. Závěr... str. 25 10. Literatura... str. 25 1. Úvod do problematiky Předkládaný text je biologický průzkum lokality Nákladové nádraží Žižkov severní část. 2. Zadání a cíle Jedná se o součást Národního programu ČSOP Ochrana biodiverzity. Zadavatel je ČSOP. Zájmová lokalita je určena k zástavbě, proto je důležité znát její druhovou skladbu a celkový biologický stav. 3. Návaznost na dřívější pozorování Sledování lokality začalo v roce 2011 občanským sdružením Krásná žába, geobotaniku zpracovala doc.ing. Jana Nováková, CSc. + Herpetologický monitoring + sledování populace drobnokvětu pobřežního na Nákladovém nádraží Žižkov severní část vypracovalo o.s. Krásná žába v r.2013 v rámci Ochrana biodiverzity. 4. Popis lokality Pražská kotlina. Praha 3, areál Nákladového nádraží Žižkov (265m n.m.) je z jihu a východu ohraničen ulicí U Nákladového nádraží, ze západu Želivského a na severu ulicí Malešickou. Z geologického hlediska je Vrch sv. Kříže (280 m n.m.) tvořen břidlicemi s jílem, drobami a křemenci, které vznikly v prvohorách. Prvohorní křemence byly vždy důležitou stavební surovinou, a proto se zde na několika místech dříve těžily. Území (NNŽ severní část) samo o sobě představuje pestrou mozaiku různých typů biotopů, ovšem dominantní je otevřený biotop stepního charakteru. K udržení stepního charakteru v nemalé míře přispívají cca 3 hektary zátěžové dlažby, jako pozůstatek původního Nákladového nádraží. Jedná se o žulové nepravidelné kostky o hmotnosti asi 30 až 120 kg, které zabraňují výraznému ruderálnímu zarůstání, je zde přítomna xerotermní vegetace. Druhý, stejně důležitý faktor pro lokalitu je přítomnost silné populace zajíce polního (Lepus europaeus), který zde plní roli selektivního býložravce. Hranice zájmové lokality kopíruje lesní lem, oproti celému terénu vystupující do svahu na Vrch sv. Kříže. To je jediná výrazná vertikální členitost, která činí přibližně výškový rozdíl cca 8m nad plochou terénu. V centrální části je zarůstající skládka, ve které mnoho zde žijících druhů nalézá náhradní úkryty. 2
5. společenstva botanika Zpracovala: doc.ing. Jana Nováková, CSc Suchomilná společenstva (často na narušovaných půdách) s diviznami (Verbascum thapsus, V. nigrum, V. lychnitis), hadincem (Echium vulgare), pupalkou dvouletou (Oenothera biennis), jetelem rolním (Trifolium arvense), rýtem žlutým (Reseda lutea), rozchodníky (Sedum album, S. acre), lipnicí smáčknutou (Poa compressa), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella); 3
4
Luční společenstva s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum), starčkem přímětníkem (Senecio jacobaea), čičorkou pestrou (Coronilla varia), silenkou nadmutou (Silene inflata), kozí bradou (Tragopogon dubius), bikou ladní (Luzula campestris), šťovíkem rozvětveným (Rumex thyrsiflorus); Křovinná společenstva připomínající lesní lemy tř. Rhamno-Prunetea s prvky přirozené vegetace, (nejspíše suťových lesů Aceri-Carpinetum) jako např. svída krvavá (Swida sanguinea), mahalebka (Prunus mahaleb), vrba jíva (Salix caprea), růže (Rosa sp. div.), zimolez (Konifera sp.), hloh (Crataegus sp.); 5
Příkopy s vlhkomilnými druhy orobincem(typha latifolia), sítinou rozkladitou (Juncus effusus), lipnicí bahenní (Poa palustris) a chrasticí rákosovitou (Baldingera arundinacea); 6
Liniová vegetace v kolejišti s anemochorními dřevinami (bříza, javory, vrba jíva, topol černý, ) a stínomilnými druhy podrostu (lipnice, jestřábníky, violka psí); Paseková společenstva s třtinou křovištní, starčky (hl. Senecio viscosus), vratičem (Tanacetum vulgare) a jestřábníky (Hieracium sp.). 7
6. Metodika sběru dat Výsledky prezentované v této zprávě se opírají o intenzivní sledování zájmového území v letech 2012 2014, návštěv lokality bylo 270 až 300, z tohoto důvodu nemá smysl evidovat každou návštěvu, ale pouze pokud bylo zaznamenáno něco zajímavého. Vzhledem k absenci výjimky dle 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, nebylo s jedinci chráněných druhů nijak manipulováno. Vrabec domácí je typický městský pták. 7. Jednotlivé druhy Zjištěné druhy jsou v tabulkách č.1 a 2, ochrana je uvedena dle vyhlášky 395/1992 Sb.: 3 ohrožený druh, 2 silně ohrožený druh, 1 kriticky ohrožený druh. Ohrožení je uváděno dle Červeného seznamu obratlovců ČR (Plesnik et al. 2003): LC málo dotčený, NT téměř ohrožený, VU zranitelný, EN ohrožený, CR kriticky ohrožený. Dále je uveden počet zaznamenaných jedinců, u ptáků početnost. 8
Tabulka č. 1 - druhy s přímou vazbou na zájmové území druh český název statut početnost poznámka major Sitta europaea brhlík lesní 2-3 páry hnízdění Turdus philomelos drozd zpěvný několik hnízdění párů Turdus merula kos černý hojný hnízdění Erithacus rubecula červenka obecná hojný hnízdění Muscicapa striata lejsek šedý 3,LC hojný hnízdění Ficedula hypoleuca lejsek černohlavý 1-2 páry hnízdění Saxicola rubetra bramborníček hnědý 3,LC 1 pár hnízdění Luscinia megarhynchos slavík obecný 3,LC 1 pár hnízdění v r 2012 Phoenicurus phoenicurus rehek zahradní hojný hnízdění Phoenicurus ochruros rehek domácí hojný hnízdění Passer domesticus vrabec domácí hojný hnízdění Fringilla coelebs pěnkava obecná hojný hnízdění Carduelis chloris zvonek zelený hojný hnízdění Carduelis carduelis stehlík obecný 2-3 páry hnízdění Carduelis sp. čečetka 1-2 páry hnízdění Coccothraustes coccothraustes dlask tlustozobý hojný hnízdění Emberiza citrinella strnad obecný 2-3 páry hnízdění Sylvia communis pěnice hnědokřídlá hojný hnízdění Sylvia atricapilla pěnice černohlavá hojný hnízdění Sylvia curruca pěnice pokřovní hojný hnízdění Sylvia borin pěnice slavíková 2-3 páry hnízdění Hippolais icterina sedmihlásek hajní 2-3 páry hnízdění Acrocephalus palustris rákosník zpěvný hojný hnízdění Phylloscopus collybita budníček menší hojný hnízdění Phylloscopus trochilus budníček větší 2-3 páry hnízdění Troglodytes troglodytes střízlík obecný 1-2 páry hnízdění Motacilla alba konipas bílý 1-2 páry hnízdění Delichon urbica jiřička obecná NT hojný hnízdění na budovách v sousedství Aegithalos caudatus mlynařík dlouhoocasý 2-3 páry hnízdění Cyanistes caeruleus sýkora modřinka hojný hnízdění Parus major sýkora koňadra hojný hnízdění Lanius collurio ťuhýk obecný 3,LC 1-2 páry hnízdění Sturnus vulgaris špaček obecný hojný hnízdění Garrulus glandarius sojka obecná 2-3 páry hnízdění Pica pica straka obecná hojný hnízdění Corvus monedula kavka obecná 2,LC hnízdění v 2013 Dendrocopos major strakapoud velký 2-3 páry hnízdění Picus viridis žluna zelená LC 1 pár hnízdění pravidelné Apus apus rorýs obecný 3,LC hojný hnízdění na budovách v sousedství Falco tinnunculus poštolka obecná hojný hnízdění na budovách v sousedství Accipiter nisus krahujec obecný 2,LC 1 pár hnízdění na vedle na Olšanských hřbitovech Buteo buteo káně lesní občasný pouze loví Streptopelia decaocto hrdlička zahradní 2-3 páry hnízdění Columba livia f. domestica holub domácí hojný hnízdění na budovách v sousedství Columba palumbus holub hřivnáč 2-3 páry hnízdění Phasianus colchicus bažant obecný 2-3 páry hnízdění Coturnix coturnix křepelka polní 2,LC 2-3 páry hnízdění 9
Stehlík obecný patří na území Prahy mezi hojné druhy pěvců, jeho rozšíření však není souvislé. Tabulka č. 2 - druhy s nepřímou vazbou na zájmové území, či pouze zde zimující druh český název statut početnost poznámka major Bombycilla garrulus brkoslav severní 3,LC zimní host Luscinia svecica slavík modráček 2 pozorován jeden exemplář během tahu v r.2012 Fringilla montifringilla pěnkava jíkavec zimní host Corvus cornix vrána šedá NT výjimečně navštíví hejno lokalitu Corvus frugilegus havran polní zimní host Upupa epops dudek chocholatý 2,LC pozorovány 2-3 exempláře během tahu v r.2014 Accipiter gentilis jestřáb lesní 3,LC pozorován květen 2012 Milvus milvus luňák červený 1,NT několikrát pozorován v r. 2013 Falco subbuteo ostříž lesní 2,LC 8.8. 2012 na 90% Falco peregrinus sokol stěhovavý 1,LC výjimečně loví 10
Pozorování a foto k několika vybraným druhům a k lokalitě. Na lokalitě se vyskytuje velké množství drobného ptactva, to je zapříčiněno jak polohou, tak i charakterem lokality. Je zde rozsáhlá málo zarostlá plocha, pozůstatek zátěžové dlažby, která se ve slunných dnech dokáže skutečně rozpálit. Tuto naakumulovanou teplotu kameny vyzařují i po západu slunce, to přitahuji mnoho rozličného hmyzu, stejně tak i květnaté louky a ten je zas zajímavý pro ptactvo. Druhá neméně důležitá výhoda je, že jsou zde naprosto zarostlé pasáže lesního lemu, který nabízí mnoho prostoru pro hnízdění a též i blízká přítomnost Olšanských hřbitovů, kde i v horkých dnech se mohou ptáci vždy napít. Pěnice hnědokřídlá patří na lokalitě NNŽ mezi hojné druhy pěvců. Foto: J Baxa 11
Hnízdící rákosník zpěvný. Budníček menší mladý pták. 12
Střízlík obecný. Čečetky patří na území Prahy mezi vzácnější druhy pěvců. 13
Ťuhýk obecný patří na území Prahy mezi méně hojné druhy pěvců, na lokalitě NNŽ však pravidelně hnízdí. Bramborníček hnědý patří na území Prahy mezi vzácné druhy pěvců. Ač se běžně udává, že vyhledává vlhká stanoviště, minulý rok na tomto suchém biotopu úspěšně vyvedl mladé. V tomto roce (2014) pár bramborníčků zahnízdil na nedaleké Parukářce. 14
Zpívající samec bramborníčka hnědého při námluvách na lokalitě Nákladové nádraží Žižkov. Chráněný lejsek šedý hnízdí pravidelně v několika párech na této lokalitě. Foto: J Baxa 15
Lejsek černohlavý patří na území Prahy mezi vzácnější druhy pěvců a hnízdění v centru je vskutku výjimečné. Skromně zarostlá xerotermní kamenná plocha může kupodivu přilákat mnohé ptačí druhy. Pro charakter celého zdejšího ekosystému je toto místo stěžejní. 16
Konipas bílý vyhledává otevřené prostory. Foto: J. Baxa Centrální plocha byla minulý rok zajímavá i pro několik vzácných dudků chocholatých (2-3 exempláře). Zastavení během tahu trvalo asi deset dní a vzhledem k tomu, že samec zde "dudal"... možná, že odletěli pouze kvůli absenci hnízdní dutiny...? Zdejší xerotermní a prašné prostředí by jim mohlo vyhovovat, stejně tak jako velké množství hmyzu a též malých ještěrek může lokalita poskytnout dost. 17
Na vyhřáté ploše má mnoho hnízd xenotermní mravenci druhu Formica rufa a F.rufibarbis, které zas vyhledává žluna zelená. Mravenci tvoří důležitou složku diety u tohoto druhu. Zdejší ještěrky s oblibou loví poštolka obecná. 18
Zástupci krkavcovitých též uloví velké množství místních ještěrek obecných. Pro sojku obecnou je dospělá ještěrka příliš velká, tak na svém oblíbeném místě, kde pravidelně porcuje šneky oddělí hlavu a ocas od trupu. 19
Na Nákladovém nádraží žije silná populace zajíce polního a ta má též své predátory a to jak ze strany lišek tak i dravých ptáků. Vyfotografovaný pár káňat lesních lovil na jaře pravidelně v dopoledních hodinách v období, kdy zde bylo mnoho malých zajíčků. Jejich strategie spočívala v tom, že samec letěl relativně nízko nad zemí a pouze plašil. Samice z výšky se na zajíce, který byl ve zmatku vrhla. Takových to pokusů jsem viděl asi sedm, z toho dva byly úspěšné. 20
Během roku 2013 navštívil lokalitu několikrát luňák červený. 21
Hlavním predátorem zdejšího ptactva je zde krahujec obecný. V roce 2012 hnízdil s velkou pravděpodobností přímo v lesním lemu na lokalitě. Tento druh je závislý na hojnosti potravy blízkém okolí hnízda. Krahujec v Praze pozměnil především svoji jinak přísnou hnízdní ekologii. Významně rozšířil spektrum osídlovaných hnízdních biotopů a mnohem proměnlivější je také konkrétní umístění hnízd. Rozhodujícím momentem se jeví pokles nároků na skryté umístění hnízda spojené s rostoucí tolerancí vůči přítomnosti člověka. Foto: J Baxa 22
Na přelomu února a dubna 2013 jsme učinili zajímavá pozorování. V době jasných dnů a mrazivých nocí, ale slunečných a teplých hodin kolem poledne sýkory modřinky rozklovávaly kůru mladých (cca 10 let starých) javorů. V těchto hodinách míza již ve stromě pulzuje a při narušení kůry ji strom roní. Narušovány byly jak větve tak i kmínky. 23
Prýštící mízu ptáci následně pili. Zajímavé bylo, že ač toho využívaly i jiné druhy např. mlynařík dlouhoocasý, nikdy ale nebylo nepozorováno, 24
narušování kůry jinými druhy, než pouze sýkorou modřinkou. Na obrázku sýkora koňadra.v letošním roce jsme měli zájem toto zajímavé chování natočit, bohužel jsme ho ale nezaznamenali. Kůra u javorů nebyla v tomto roce vůbec narušena. Vysvětlujeme si to tak, že sýkory modřinky mají zájem o sladkou mízu pouze pokud je nedostatek možností zajistit jinde kalorie. Též musí být zachován předpoklad dopadání přímých paprsků na kůru stromů v mrazivém předjaří. Toto chování bude asi pouze, pokud byla krutá zima a tento rok byla skutečně mírná. Závěr Lokalita je z pohledu zoologického tak i ochranářského bezesporu hodnotná, je zde obrovská druhová rozmanitost a to ne jenom avifauny Její zánik by byla nenahraditelná ztráta. Foto Jan Knížek pokud není uvedeno jinak. Použitá literatura: Ptáci Evropy, Severní Afriky, Blízkého východu Lars Svensson, Killian Mullarney, Dan Zetterström 2012 Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy 2006 Červený seznam obratlovců Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Č ervený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184. Naši dravci Dr. JOSEF JIRSÍK 1941 Praha Poděkování Janu Baxovi za pomoc a fotografování na lokalitě, velký dík si též zaslouží Denis Matthey a Luděk Jokel, oba z Č eské společnosti ornitologické za pozorování v terénu a následné připomínky. 25
26