Tisková zpráva. V České republice spotřebitelská nálada chladne

Podobné dokumenty
Tisková zpráva. Česká republika: ochota nakupovat stále stoupá. Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK za druhé čtvrtletí roku 2018

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v EU je nejlepší za devět let

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v EU je nejlepší za devět let V České republice jsou příjmová očekávání na historickém maximu

Tisková zpráva. Česká republika patří mezi pět evropských zemí s nejvyšší ochotou nakupovat

Tisková zpráva. Dobré spotřebitelské klima: GfK předpovídá výrazné zvýšení soukromých výdajů evropských spotřebitelů

Tisková zpráva. Důvěra spotřebitelů v EU je nejvyšší za posledních devět let

Tisková zpráva. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2016

Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé pod vlivem krize. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v EU je nejlepší za posledních devět let

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima v Evropě se výrazně zlepšuje

Tisková zpráva. Zotavování pokračuje, ale určitá rizika přetrvávají

Tisková zpráva. Spotřebitelská nálada se na konci roku opět zlepšila

Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé se bojí ekonomického zpomalení

Tisková zpráva. Ke konci roku se evropské spotřebitelské klima výrazně zlepšilo

Tisková zpráva. Celosvětová poptávka po chytrých telefonech ve druhém čtvrtletí 2017 dosahuje maxima a spolu s ní roste průměrná prodejní cena

Tisková zpráva. Spotřebitelé mají předtuchu nepříznivého vývoje evropské ekonomiky

Tisková zpráva. Začíná převládat optimismus. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za první čtvrtletí roku 2014

Tisková zpráva. Ve 4. kvartále 2015 dosáhly globální prodeje chytrých telefonů čtvrtletního maxima

Tisková zpráva. Trh chytrých telefonů v roce 2016 nadále rostl, v meziročním srovnání o 6,6 procenta

Tisková zpráva. Q2 2015: Růst trhu technického spotřebního zboží. Výsledky GfK TEMAX Czech Republic za druhé čtvrtletí

Tisková zpráva. Ekonomická očekávání v Evropě jsou silně ovlivněna řeckou krizí

Tisková zpráva. Q4 2013: Trh technického spotřebního zboží se vyvíjí pozitivně. Vývoj hodnoty prodeje technického zboží v České republice. mld.

Tisková zpráva. Průměrná prodejní cena stoupla meziročně o 21 procent a napomohla silnému růstu v hodnotě.

Tisková zpráva. Počet prodaných kusů v milionech. meziroční 4Q16 4Q17 rozdíl v % Střední % % východ a Afrika

Tisková zpráva. Spotřebitelské klima se v celé Evropě znatelně zlepšuje

Tisková zpráva. Pozitivní obrat se blíží. Výsledky studie GfK zjišťující spotřebitelské klima v Evropě ve čtvrtém čtvrtletí 2013

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Kupní síla Španělů přibližně odpovídá evropskému průměru

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Tisková zpráva. Globální trh technického spotřebního zboží překročil hranici jednoho bilionu

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

1BHospodářský telegram 08/2010

Konjunkturální průzkum ČSÚ červen 2007

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

NARŮSTÁ PODÍL LIDÍ, KTEŘÍ POSUZUJÍ EKONOMICKÝ VÝVOJ OPTIMISTICKY. JSME SVĚDKY OBRATU?

VÝVOJ EKONOMIKY ČR

Průzkum HK ČR: Malí a střední podnikatelé zhoršují prognózu svého budoucího vývoje

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013

2010 Dostupný z

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

Tisková zpráva. Zhoršující se ekonomická prognóza je příčinou nejistoty mezi evropskými spotřebiteli

1BHospodářský telegram 12/2010

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Tisková zpráva. Q3 2015: západoevropský trh technického spotřebního zboží se i nadále vyvíjel pozitivně

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Komentář k makroekonomickému vývoji ovlivňujícímu vývoj registrací nových vozidel v České republice

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2014 celkové zhodnocení

ManpowerGroup Index trhu práce Česká republika

1.3. Mzdová konvergence

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016

Počet firem s optimistickou prognózou kolísá

Měsíční přehled č. 01/02

Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

Pravidelný komorový průzkum o situaci malého a středního podnikání v České republice

Zahraniční obchod v roce 2008

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2018 předběžné výsledky

Vývoj zahraničního obchodu ČR za tři čtvrtletí roku 2014

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

ManpowerGroup Index trhu práce Česká republika

AKTUÁLNÍ STAV STAVEBNICTVÍ

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

Ekonomické výsledky nemocnic k

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM VII. vlna

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Tisková zpráva. BASF: Tržby a zisky ve 2. čtvrtletí značně vzrostly, prognóza pro rok 2017 se zlepšila. 2. kvartál 2017:

ING Bank Svět spoření. Praha, 4. března

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018

Vývoj průmyslu v roce 2013

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Hodnotící tabulka jednotného trhu

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za rok 2015

Press Release Tisková zpráva Drobné bankovnictví 2012 Retail Banking 2012

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Tisková zpráva. BASF: V oblasti obchodu s chemikáliemi rostou zisky i objem z prodeje. 3. čtvrtletí roku 2016: Tržby 14,0 mld.

Manpower Index trhu práce Česká republika

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017

Transkript:

Tisková zpráva 25. července 2017 Andrea Patočková Marcom +420 296 555 422 andrea.patockova@gfk.com V České republice spotřebitelská nálada chladne Praha, 25. července 2017 Pozitivní nálada mezi evropskými spotřebiteli přetrvávala i v druhém čtvrtletí roku 2017. Poté, kdy z hlediska celé evropské osmadvacítky dosáhlo spotřebitelské klima na začátku roku devítiletého maxima, se drží i nadále vysoko a koncem června zaznamenalo hodnotu 19,1 bodu. Celkově jsou výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK ve druhém čtvrtletí roku 2017 v různých zemích Evropy různé. Opět se objevily značné rozdíly mezi třemi sledovanými ukazateli: ekonomickými očekáváními, příjmovými očekáváními a ochotou nakupovat. Zatímco v Německu a ve Francii jsou tyto ukazatele na vysoké úrovni, v některých východoevropských zemích, jako je Polsko a Česká republika, spotřebitelská nálada poněkud ochladla. Odborník GfK na chování spotřebitelů Rolf Bürkl poznamenává: Jedním z překvapivých zjištění byl ve druhém čtvrtletí Macronův efekt ve Francii, který měl evidentně pozitivní dopad na náladu Francouzů. Britští spotřebitelé sledovali jednání o brexitu se zjevnou skepsí, což se projevilo na nízkých hodnotách těchto ukazatelů. K vítězům tohoto čtvrtletí patří Španělsko a Portugalsko, kde spotřebitelé začali rostoucí ekonomice znovu více důvěřovat." Česká republika: spotřebitelská nálada chladne Po velmi silném prvním čtvrtletí ekonomická očekávání českých spotřebitelů ke konci června značně zeslábla. Jejich ukazatel spadnul na 18,1 bodu, což znamená pokles o 19,1 bodu. Před rokem byl tento ukazatel na úrovni 25,6 bodu. Klesající optimismus je zjevný rovněž u příjmových očekávání, byť je stále na relativně vysoké úrovni. 59,5 bodu je historické maximum zaznamenané v únoru, jenže na konci června se tento ukazatel dostal na 40,8 bodu. Před rokem byl ještě na 43,6 bodu, tedy o 2,8 bodu výše než nyní. GfK Czech, s.r.o. KAVČÍ HORY OFFICE PARK Na Hřebenech II 1718/10 140 00 Praha 4 Česká republika Tel. +420 296 555 111 Fax +420 251 815 800 Vedení společnosti Jednatel: RNDr. Tomáš Drtina Prokuristé: RNDr.Zdeněk Skála Ing.Jiří Nosek Podobně se mezi českými spotřebiteli poněkud snížila i ochota nakupovat - v porovnání s koncem prvního čtvrtletí klesla o čtyři body na 14,7 bodu. Oproti stejnému období loňského roku, kdy dosáhla 21,8 bodu, to znamená pokles o více než sedm bodů. Slovensko: pokles napříč všemi indikátory Ani na Slovensku se nepodařilo ve druhém čtvrtletí zajistit pokračování silného vývoje, který tak slibně začal zkraje roku. Ve srovnání s koncem března jsou ekonomická očekávání Slováků o 2,3 bodu slabší, neboť klesla na 17,3 bodu. Je to rovněž o 5,6 bodu méně než v roce 2016. Společnost je zapsána v OR MS v Praze, Oddíl C, vložka 1326 1

Očekávání slovenských spotřebitelů týkající se dalšího vývoje příjmů také poněkud poklesla. Přesně před rokem dosáhla úrovně o dva body vyšší; pokles ve srovnání s prvním čtvrtletím 2017 činí téměř čtyři body, ale dosahuje relativně vysoké hodnoty 25,4 bodu. Ochota nakupovat se u slovenských spotřebitelů vyvíjí podobně: v porovnání s polovinou roku 2016 se snížila o 10,4 bodu; oproti prvnímu čtvrtletí spadla o osm bodů na úroveň 4,6 bodu. Německo: ekonomická očekávání na tříletém maximu Ekonomická očekávání německých spotřebitelů dosáhla ve druhém čtvrtletí tohoto roku nejvyšší hodnoty za tři roky. Indikátor vystoupal ke konci června na 41,3 bodu. Vyšší hodnota byla naposledy zaznamenána v červenci 2014 45,9 bodu. Nehledě na všechna rizika, jako jsou potenciální obchodní omezení zaváděná vládou USA nebo začínající jednání o brexitu, optimistický pohled na vývoj ekonomiky v Německu přetrvává. Díky velmi dobré prognóze týkající se německého trhu práce pokračoval v červnu rovněž růst příjmových očekávání. Ukazatel vzrostl o 16,8 bodu na 60,2 bodu, čímž překonal hodnotu dosaženou v březnu a zaznamenal rekord za celé Německo po jeho sjednocení. Vyšší hodnota nebyla zaznamenána od chvíle, kdy byl v roce 1991 poprvé dosažen rekord za sjednocené Německo. Ochota německých spotřebitelů nakupovat se rovněž udržela na velmi vysoké úrovni. Indikátor stoupnul ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 2,4 bodu a ve srovnání s předešlým rokem o 3,5 bodu; na konci června dosáhl 57,9 bodu. Hlavním důvodem pro takto silnou tendenci k nakupování je mimořádně stabilní trh práce. Francie: euforie vyvolaná Macronem napomáhá růstu všech ukazatelů Jasné vítězství Emmanuela Macrona ve volbách povzbudilo ekonomická očekávání ve Francii: ukazatel v červnu vzrostl na 49,1 bodu - to je nejvyšší hodnota od zahájení těchto průzkumů v roce 1986. V porovnání s hodnotou, jíž bylo dosaženo před rokem, stoupnul o 48,6 bodu a v porovnání s koncem prvního čtvrtletí 2017 o 37,9 bodu. Francouzi zjevně věří, že jejich nový prezident zajistí skutečné oživení domácí ekonomiky. V důsledku Macronova volebního vítězství se francouzská příjmová očekávání vymanila ze záporných hodnot a na konci června se dostala na 2,7 bodu. Ve srovnání s předchozím rokem je to jasný nárůst o15,7 bodu a oproti závěru prvního čtvrtletí letošního roku navýšení o 13,6 bodu. U ochoty nakupovat ve Francii lze pozorovat podobné tendence. Přestože byl tento ukazatel na konci prvního čtvrtletí na úrovni 8,4 bodu, ke konci 2

června se vyšplhal na 25,5 bodu, tedy na nejvyšší hodnotu od dubna 2001. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 23,5 bodu. Velká Británie: brexit náladě nepřidává Ekonomická očekávání britských spotřebitelů nadále klesají. V porovnání s loňským rokem tento ukazatel poklesl o 14,8 bodu a dosáhl -20,7 bodu. To je jasný důkaz nejistoty panující mezi britskými spotřebiteli v souvislosti s blížícím se brexitem. Příjmová očekávání zaznamenala v Británii ještě větší pokles. V porovnání s červnem 2016 se propadla o 21,2 bodu a ustálila se na -2 bodech. Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku to představuje snížení o 3,2 bodu. Podobný obrázek se objevuje i u britské ochoty nakupovat; ta do konce druhého čtvrtletí klesla na 3,5 bodu. Je to nejnižší hodnota tohoto ukazatele od října 2014, kdy byl na úrovni -5,7 bodu. Itálie: spotřebitelská nálada i nadále klesá Italští spotřebitelé stále patří k nejpesimističtějším v EU. Na konci druhého čtvrtletí se jejich ekonomická očekávání v porovnání se stejným obdobím předchozího roku propadla o 24,2 bodu na hodnotu -55,5 bodu. Je to nejnižší hodnota ze všech členských zemí EU účastnících se tohoto průzkumu. Pro nadcházející měsíce italští spotřebitelé hodnotí negativně i svou příjmovou situaci. Ve srovnání s koncem června 2016 tento indikátor spadnul o 10,8 bodu na -17,9 bodu. Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku je to pokles o devět bodů. V souladu s tím italští spotřebitelé nevěří, že by v dohledné budoucnosti mohly jejich příjmy začít růst. Podobné je to rovněž u indikátoru ochoty nakupovat, jenž v meziročním srovnání zaznamenal výrazné snížení o 16,9 bodu. Podařilo se mu od konce prvního čtvrtletí poněkud vzpamatovat a vzrostl o 5,3 bodu na úroveň 3,7 bodu. Španělsko: optimismus u všech ukazatelů pokračuje Ekonomická očekávání španělských spotřebitelů se ve druhém čtvrtletí 2017 nadále zvyšovala. Koncem června se tento ukazatel dostal na 24,9 bodu. Oproti prvnímu čtvrtletí došlo k mírnému nárůstu o 1,6 bodu, ale v porovnání s předchozím rokem byl tento nárůst zřetelnější, neboť činil 8,2 bodu. Rovněž příjmová očekávání vykázala drobné zlepšení a stoupla na 14,1 bodu. V porovnání s předchozím kvartálem je to o 3,6 bodu více a znamená to nárůst o 1,1 bodu oproti stejnému období v loňském roce. Díky pokračujícímu pozitivnímu vývoji na trhu práce spotřebitelé vsázejí na zlepšování ekonomické situace. 3

Co se týká ochoty nakupovat, měli španělští spotřebitelé i ve druhém čtvrtletí 2017 optimističtější náladu: ukazatel sice zůstal v záporné oblasti, ale v porovnání s předešlým rokem si polepšil o 6,5 bodu a s prvním čtvrtletím o dva body, takže na konci druhého kvartálu dosáhl hodnoty -1,7 bodu. Portugalsko: ekonomická a příjmová očekávání jsou hodně vysoká Portugalští spotřebitelé zůstávají velmi optimističtí: ekonomická očekávání překonala rekordní hodnotu z roku 1992 a dosáhla 39,4 bodu. Díky prosperující ekonomice se Portugalsku podařilo na konci června předčasně splatit půjčku, kterou v roce 2011 dostalo od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Pokračoval rovněž pozitivní vývoj příjmových očekávání. Koncem června bylo dosaženo historického rekordu 29,5 bodu. Oproti loňskému roku je to o dvanáct bodů více a nárůst od konce prvního čtvrtletí činí zhruba čtyři body. Ukazatel ochoty nakupovat se taktéž začal vyvíjet velmi dobře. Ve druhém čtvrtletí portugalští spotřebitelé zapomněli na svou nechuť k větším nákupům: tento ukazatel dosáhl na konci června 4,1 bodu, takže se v meziročním srovnání zvýšil o 25,6 bodu a oproti předchozímu čtvrtletí stoupnul o 13,9 bodu. Belgie: pozitivní trend ve vývoji ekonomických očekávání pokračuje Koncem druhého čtvrtletí 2017 byli belgičtí spotřebitelé v oblasti ekonomických očekávání mnohem optimističtější než o rok dříve. Jejich ukazatel se zvýšil o 20,9 bodu na úroveň 14,2 bodu. To znamená, že pokračuje pozitivní trend z prvního kvartálu, kdy byla už na konci března zaznamenána hodnota 13,8 bodu. Příjmová očekávání belgických spotřebitelů se ve srovnání s koncem prvního čtvrtletí propadla o 11 bodů a skončila na -8, bodu. I na této úrovni jde o hodnotu vyšší nežli před rokem. V polovině roku 2016 to bylo -17,6 bodu. Vrátila se též větší opatrnost, s níž spotřebitelé přistupují k větším nákupům: tento ukazatel zůstal zhruba na stejné úrovni (13,5 bodu) jako v předchozím roce, ale v porovnání s příznivějším prvním kvartálem letošního roku zaznamenal pokles o 3,1 bodu. Řecko: mírné zlepšení spotřebitelské nálady I ve druhém čtvrtletí zůstala ekonomická očekávání řeckých spotřebitelů velmi nízká. V porovnání s prvním kvartálem se tento ukazatel zlepšil o 7,8 bodu; oproti stejnému období loňského roku to bylo navýšení o 1,6 bodu. Při pohledu na ekonomický vývoj své země jsou dnes pesimističtější pouze Italové. 4

Příjmová očekávání řeckých spotřebitelů nabízejí podobný obrázek. Ve srovnání s prvními třemi měsíci roku se sice zlepšila, ale i nadále se jejich ukazatel pohybuje v záporné oblasti a dosahuje -42,9 bodu. Oproti stejnému období loňského roku tato hodnota představuje mírné zlepšení o 1,5 bodu. Pokud jde o ukazatel ochoty nakupovat, nedošlo v porovnání s loňským rokem ani s předchozím čtvrtletím roku 2017 téměř k žádné změně. S hodnotou -44,9 bodu zůstává tento indikátor v oblasti záporných čísel de facto beze změny a představuje nejnižší hodnotu ze všech sledovaných zemí EU. Zlepšení spotřebitelské nálady v Řecku brání tamější přetrvávající hospodářská a finanční krize. Rakousko: jasný nárůst ekonomických očekávání Pozitivní vývoj ekonomických očekávání pokračoval i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Jejich ukazatel stoupnul v porovnání s koncem března o 7,4 bodu a dosáhl 18,7 bodu. Takový výrazný nárůst o 46,8 bodu oproti předchozímu roku ukazuje, že rakouští spotřebitelé na vývoj jejich ekonomiky pohlížejí stále optimističtěji. Jejich optimismus se ještě více odráží na příjmových očekáváních. V porovnání s koncem prvního kvartálu tento ukazatel v polovině roku významně vzrostl na 30,6 bodu - je to skok téměř o 18 bodů. Příjmová očekávání však byla podobně vysoká i před rokem, kdy byla na úrovni 28 bodů. Ochota nakupovat taktéž vykázala během prvních tří měsíců roku mírné zvýšení. Ukazatel koncem června vzrostl skoro o čtyři body a dosáhl 22,8 bodu. S tímto výsledkem bylo dosaženo téměř úrovně loňského roku. Polsko: vyhlídky se poněkud zhoršují Ekonomická očekávání polských spotřebitelů zaznamenala ve druhém čtvrtletí 2017 v porovnání s prvními třemi měsíci roku mírné zhoršení. Ukazatel poklesl o 2,8 bodu na 18,9 bodu. V porovnání se stejným obdobím roku 2016 to znamená drobný nárůst o 2,1 bodu. Ve srovnání v rámci celé EU zaujímají polská ekonomická očekávání solidní pozici. Poněkud se zhoršily i polské vyhlídky v oblasti příjmových očekávání. Pokles ukazatele v porovnání s polovinou roku 2016 činí 10,4 bodu; v porovnání s koncem března letošního roku poklesl tento ukazatel skoro o 6 bodů na hodnotu 25 bodů. Po velmi silném prvním čtvrtletí ochota polských spotřebitelů nakupovat znatelně ochladla, neboť se propadla o více než dvanáct bodů a skončila na úrovni 6,6 bodu. Nyní je tedy hodnota tohoto ukazatele jen o něco výše než na konci druhého kvartálu 2016, kdy činila 5,9 bodu. Slovinsko: pozitivní vývoj pokračuje 5

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se ekonomická očekávání slovinských spotřebitelů dále zvyšovala a ve srovnání s koncem března stoupla o 4,9 bodu na hodnotu 24 bodů. Ve srovnání s předchozím rokem to znamená nárůst o celých 26 bodů, což jen podtrhuje rostoucí optimismus slovinských spotřebitelů. V meziročním srovnání došlo též k zřetelnému zvýšení příjmových očekávání o 19,3 bodu na hodnotu 24,8 bodu a to znamená návrat dobré spotřebitelské nálady ve Slovinsku. Z toho lze usoudit, že Slovinci i nadále počítají s růstem příjmů. Pokud jde o ochotu nakupovat, bylo na konci června zaznamenáno nové desetileté maximum. Ve srovnání s koncem letošního března se tento indikátor zvýšil o více než deset bodů a dosáhl 24,8 bodu; vzrostl rovněž v porovnání s loňským rokem, a sice o 22 bodů. Bulharsko: spotřebitelská nálada se poněkud zhoršila Ekonomická očekávání bulharských spotřebitelů, jež byla na začátku roku stále ještě velmi pozitivní, se na konci června zhoršila o více než pět bodů a dosáhla -7,8 bodu. V meziročním srovnání se tento ukazatel nezměnil. Příjmová očekávání taktéž zaznamenala oproti konci prvního čtvrtletí pokles, a sice o více než šest bodů. Ve srovnání s hodnotou naměřenou v polovině roku 2016 však 11,5 bodů stále představuje zvýšení o 6,3 bodu. Ochota nakupovat se u bulharských spotřebitelů lehce zvýšila. Se 16,4 bodu se tento indikátor dostal zhruba na stejnou úroveň jako vloni na konci června a v porovnání s koncem letošního března si poněkud polepšil o dva body. Rumunsko: po rekordních maximech prvního čtvrtletí nastupuje ochlazení Ekonomická očekávání rumunských spotřebitelů se na konci druhého čtvrtletí ve srovnání s koncem března snížila o více než 11 bodů na 7,2 bodu a mírně tak oslabila silný začátek roku. Před rokem byl tento indikátor ještě o tři body níže. Příjmová očekávání rumunských spotřebitelů tento mírně klesající trend ve druhém čtvrtletí potvrzují. V porovnání s koncem března ukazatel poklesl o více než sedm bodů na 26,3 bodu. Jde sice o pokles, ale celkově jsou očekávání stále ještě vysoká, jelikož před rokem Rumuni počítali s pozitivním vývojem příjmů jen na úrovni 18,5 bodu. Ochota pořizovat větší nákupy v Rumunsku během druhého čtvrtletí rovněž klesla a dosáhla 5,6 bodu. Ve srovnání s koncem března, kdy byl ukazatel na úrovni 16 bodů, je to pokles o více než 10 bodů. Ve stejné době loňského roku byla ochota nakupovat ještě slabší, a sice na hodnotě pouhých 3,4 bodu. 6

O GfK GfK je důvěryhodným partnerem při poskytování důležitých informací o trhu a spotřebitelích, které umožňují klientům přijímat lepší rozhodnutí. V GfK kombinujeme práci a nadšení více než 13 000 expertů průzkumu trhu s dlouhodobými zkušenostmi v oblasti vědecké práce s daty. To umožňuje GfK poskytovat zásadní globální poznatky kombinované se znalostí místních trhů ve více než 100 zemích celého světa. Díky inovativním technologiím a vědeckému zpracování dat dokáže GfK transformovat velké objemy dat na inteligentní a relevantní údaje a umožnit tak svým klientům získat konkurenční náskok a obohatit je o zkušenosti, zážitky a volby svých spotřebitelů a zákazníků. Chcete-li se dozvědět více, navštivte www.gfk.com/cz, nebo sledujte GfK na Twitteru: twitter.com/gfk_czech. 7