Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice SVĚTOVÁ EKONOMIKA Ing. Jan Prachař, PhD. Ing. Ondřej Šabata 2011
Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Osvobození 699, 686 04 Kunovice e-mail: epi@edukomplex.cz http://www.edukomplex.cz Světová ekonomika Ing. Jan Prachař, PhD. Ing. Ondřej Šabata 2011
Název: Světová ekonomika 2. aktualizované vydání Autor: Ing. Jan Prachař, PhD. Ing. Ondřej Šabata Vydavatel: Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice, 2011 Neprošlo jazykovou úpravou ISBN: 978-80-7314-243-8
Obsah ÚVOD... 5 1 VYMEZENÍ POJMU SVĚTOVÁ EKONOMIKA... 9 1.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly?... 9 1.2 Klíčová slova... 9 1.3 Vymezení pojmu světová ekonomika... 9 1.4 Atributy světové ekonomiky... 10 1.4.1 Základní prvky světové ekonomiky a jejich vzájemné vazby... 10 1.4.2 Heterogenita ve světové ekonomice... 12 1.5 Vliv politických systémů na světovou ekonomiku... 12 1.6 Národohospodářské vlivy na světovou ekonomiku... 15 1.6.1 Pojem, význam a cíle hospodářské politiky... 15 1.6.2 Makroekonomická hospodářská politika... 17 1.6.3 Rozpočtová (fiskální) politika... 19 1.6.4 Monetární (měnová) politika... 20 1.6.5 Souběžné působení fiskální a monetární politiky... 23 1.7 Právní a kulturní systémy a jejich vliv na světovou ekonomiku... 23 1.8 Samostatná práce studenta... 25 1.9 Otázky... 25 1.10 Shrnutí... 26 1.11 Literatura... 26 2 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K PŘEDMĚTU SVĚTOVÁ EKONOMIKA.. 27 2.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly?... 27 2.2 Klíčová slova... 27 2.3 Světová výroba a moderní ekonomický růst... 28 2.3.1 Měření a srovnávání výkonnosti ve světové ekonomice... 28 2.4 Teorie světové ekonomiky a mezinárodního obchodu... 29 2.4.1 Merkantilismus... 30 2.4.2 Klasická teorie mezinárodního obchodu... 31 2.4.3 Neoklasické teorie mezinárodního obchodu... 33 2.4.4 Moderní teorie mezinárodního obchodu... 35 2.4.5 Teoretický základ protekcionismu... 36 2.4.6 Zahraniční obchod jako faktor zaostávání domácí ekonomiky... 36 2.5 Teorie lokalizace... 37 2.6 Cesty ekonomického strukturálního vývoje... 39 2.6.1 Typy ekonomického růstu... 39 2.6.2 Strukturální změny... 40 2.6.3 Základní dlouhodobé tendence strukturálních změn... 41 2.6.4 Historické cesty strukturálního vývoje... 41 2.7 Teorie ekonomických cyklů... 42 2.7.1 Příčiny a typy ekonomických cyklů... 42 2.7.2 Ekonomická podstata hospodářských cyklů... 44 2.7.3 Perspektivy budoucího vývoje... 45 2.8 Samostatná práce studenta... 46 2.9 Otázky... 46 2.10 Shrnutí... 47 2.11 Literatura... 47
3 ZÁKLADNÍ ETAPY A PROCESY VE VÝVOJI SVĚTOVÉ EKONOMIKY...49 3.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly?...49 3.2 Klíčová slova...50 3.3 Základní etapy vývoje světového hospodářství...50 3.3.1 Etapa formování světového hospodářství (1870 až 1890)...50 3.3.2 Etapa koloniálního soupeření a 1. světová válka (1890 až 1918)...51 3.3.3 Vývoj světového hospodářství v meziválečném období (1918 1939)..51 3.3.4 Druhá světová válka a její výsledky (1939 1945)...53 3.3.5 Vývoj světové ekonomiky po skončení druhé světové války (1945-1950) 54 3.3.6 Etapa vysoké dynamiky a relativní prosperity světové ekonomiky (1951-1973) 55 3.3.7 Etapa strukturálních krizí a strukturální adaptace (1974-1989)...56 3.3.8 Etapa urychlené globalizace světového hospodářství po roce 1989...58 3.4 Formy mezinárodní ekonomické spolupráce...58 3.4.1 Vývoz a dovoz zboží...59 3.4.2 Vývoz a dovoz služeb...60 3.4.3 Vývoz a dovoz kapitálu...61 3.4.4 Vývoz a dovoz vědeckotechnických znalostí...62 3.4.5 Migrace pracovních sil...63 3.5 Surovinová politika...63 3.5.1 Základní členění surovin...63 3.5.2 Pozice států z hlediska dostupnosti surovin...65 3.5.3 Mezinárodní obchod se surovinami...65 3.6 Vývoj mezinárodního měnového systému...66 3.6.1 Vytváření mezinárodní měnové soustavy a peněz...67 3.6.2 Vývoj v meziválečném období (1918-1945)...67 3.6.3 Vývoj po druhé světové válce (1945-1990)...68 3.6.4 Vývoj mezinárodního měnového systému v období globalizace (1990 - dosud)...70 3.7 Samostatná práce studenta...71 3.8 Otázky...71 3.9 Shrnutí...72 3.10 Literatura...72 4 GEOGRAFICKÁ SPECIFIKA JEDNOTLIVÝCH REGIONŮ SVĚTOVÉ EKONOMIKY PODLE KONTINENTŮ...73 4.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly?...73 4.2 Klíčová slova...73 4.3 Evropa...73 4.4 Asie...76 4.5 Samostatná práce studenta...80 4.6 Otázky...80 4.7 Shrnutí...81 4.8 Literatura...81 5 CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH TYPŮ MAKROREGIONŮ...83 5.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly?...83 5.2 Klíčová slova...84 5.3 Nejednotnost a obtížnost klasifikace jednotlivých skupin zemí...84 5.4 Rozvinuté tržní ekonomiky USA, Evropa, Japonsko...84
5.4.1 Americké centrum... 86 5.4.2 Evropské centrum... 87 5.4.3 Japonsko... 90 5.5 Transformované ekonomiky specifika a cesty ekonomické transformace 91 5.5.1 Transformační úkoly... 92 5.5.2 Transformační scénář v českých podmínkách... 93 5.5.3 Hodnocení transformace... 94 5.5.4 Komparace ekonomické transformace v rámci nových členů EU... 95 5.6 Rozvojové ekonomiky... 96 5.6.1 Převládající rysy ekonomiky rozvojových zemí... 97 5.6.2 Hlavní tendence a problémy rozvojových zemí... 97 5.6.3 Vzestupná úloha tržních vztahů v rámci rozvojových zemí... 99 5.6.4 Industrializace v podmínkách rozvojových zemí... 99 5.6.5 Zemědělský rozvoj a potravinový problém... 100 5.7 Charakteristika hlavních regionů rozvojového světa... 101 5.7.1 Rozdílná ekonomická a průmyslová úroveň... 102 5.7.2 Sociální a přírodní faktory a podmínky... 102 5.8 Významné rysy a problémy hlavních rozvojových regionů... 103 5.8.1 Asie - největší populační tlak a nejrychlejší ekonomický růst... 103 5.8.2 Latinská Amerika - region s velkými předpoklady... 104 5.8.3 Afrika - dynamizující se světadíl... 104 5.8.4 Zhodnocení úspěchu ANIZ ve světovém hospodářství... 105 5.9 Samostatná práce studenta... 107 5.10 Otázky... 107 5.11 Shrnutí... 108 5.12 Literatura... 108 6 INTEGRAČNÍ TENDENCE... 109 6.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly?... 109 6.2 Klíčová slova... 110 6.3 Mezinárodní ekonomické vztahy jako důležitý prvek mírové spolupráce mezi národy... 110 6.4 Formy mezinárodní ekonomické integrace... 111 6.4.1 Zóna volného obchodu... 111 6.4.2 Celní unie... 111 6.4.3 Společný trh... 112 6.4.4 Hospodářská a měnové unie... 115 6.5 Nejdůležitější ekonomická uskupení a jejich perspektivy... 116 6.5.1 NAFTA... 116 6.5.2 APEC... 117 6.5.3 MERCOSUR... 117 6.5.4 Liga arabských států... 118 6.6 WTO... 118 6.7 OECD... 119 6.8 OPEC... 120 6.9 Samostatná práce studenta... 120 6.10 Otázky... 120 6.11 Shrnutí... 121 6.12 Literatura... 121 7 GLOBÁLNÍ PROBLÉMY VE SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ... 123 7.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly?... 123 7.2 Klíčová slova... 123
7.3 Klasifikace globálních problémů...123 7.3.1 Problémy intersociální...124 7.3.2 Problémy přírodně-sociální...124 7.3.3 Problémy antroposociální...125 7.4 Možnosti řešení globálních problémů...125 7.5 Globální problémy a ekonomický růst...126 7.6 Samostatná práce studenta...128 7.7 Otázky...128 7.8 Shrnutí...128 7.9 Literatura...128 8 NÁMĚTY PRO DALŠÍ STUDIUM...129 8.1 Národohospodářské ukazatele...129 8.1.1 Systém národohospodářských ukazatelů...129 8.1.2 Vyjádření ekonomického růstu...131 8.1.3 Indexy...132 8.1.4 Veličiny úrovně...134 8.2 Časové řady...135 8.3 Platební bilance...136 8.3.1 Horizontální a vertikální struktura platební bilance...137 8.3.2 Vymezení salda platební bilance...138 8.3.3 Ekonomická interpretace kumulativních sald platební bilance...138 8.3.4 Vyrovnávací procesy platební bilance...139 8.4 Literatura ke kapitole...140 9 DIDAKTICKO-METODOLOGICKÉ POZNÁMKY...141 9.1 Metodologická omezení...141 9.2 Reflexe aktuálního vývoje v americké ekonomice...142 9.3 Kulturní a společenské megatrendy...143 9.4 Širší souvislosti vývoje ve světě...144 ZÁVĚR...147 LITERATURA...149
Úvod Globální hospodářství dnešního světa (světová ekonomika) je velmi složitým sociálně-ekonomickým systémem, který se skládá z řady subsystémů vzájemně propojených mezinárodními ekonomickými vztahy. Světová ekonomika jakožto vědní obor je aplikovanou ekonomickou disciplínou, jejímž studijním polem je reálný sociálně-ekonomický systém globálního rozměru a metodologií systémové analýzy. Předmět světová ekonomika je určen zejména studentům druhého ročníku bakalářského studijního oboru Management a marketing zahraničního obchodu. Svým obsahem navazuje na dosažený stupeň znalostí získaný během dosavadního studia, s cílem jejich prohloubení a rozšíření. Studenti jsou seznámeni s podstatou systému světové ekonomiky, konkurenceschopností národních ekonomik ve světovém podnikatelském prostředí s důrazem na dopady v ekonomice zemí EU a České republiky. Ve skriptech je definován pojem globalizace, její subjekty a rozvoj v posledním období. V textu je věnována pozornost i vzrůstající úloze energetických zdrojů pro lidstvo. Studenti se seznámí s pojmy jako mezinárodní pohyb zboží, služeb, kapitálu, migrace osob v celosvětovém měřítku. Důležitou kapitolou je dlouhodobý ekonomický růst, jeho analýza (klasická cesta strukturálního vývoje, cesta strukturální zkratky) a vývoj mezinárodního finančního systému. Navazuje systematický výklad postavení jednotlivých hospodářských center ve světové ekonomice. Velký důraz je věnován také integračním procesům v rámci světové ekonomiky. Systematicky je rozebrána integrace průmyslově-vyspělých zemí světa, rozvojových států i transformujících se ekonomik. Studijní text Světová ekonomika je výstupem dílčí úlohy Interního grantového systému Vývoj studijních materiálů. Tento studijní text je určen studentům soukromé vysoké školy EPI, s.r.o. jako podklad pro studium. V průběhu studia si student ověří informace z tohoto textu jednak v průběhu svého studia, v rámci semestrálního projektu, ale také v průběhu vykonávání praxe. K tomuto materiálu se studenti mohou vracet po svém absolvování po nástupu na své pracoviště, nebo do uvedení nové pracovní pozice. Pro absolventy může být tento studijní text denním pomocníkem v běžných pracovních situacích. Studenti kombinované formy studia mohou informace z tohoto textu průběžně aplikovat ve své práci u svého zaměstnavatele. Studijní text je rozdělen do devíti kapitol. V kapitole první je vymezen pojem světová ekonomika a vlivy působící na světovou ekonomiku. Druhá kapitola pojednává o teoretických přístupech k předmětu světová ekonomika, vysvětluje rozdíly světové ekonomiky a mezinárodního obchodu, nebo teorii ekonomických cyklů. Kapitola třetí je zaměřena na základní etapy a procesy ve vývoji světové ekonomiky. Čtvrtá a pátá kapitola je věnována geografickým specifikům jednotlivých typů regionů světové ekonomiky, a to dle jednotlivých typů kontinentů a charakteristikou základních typů makroregionů. 5
V šesté kapitole se autoři zabývají integračními tendencemi, jejich formami a nejdůležitějšími ekonomickými seskupeními. Sedmá kapitola se zejména věnuje globálním problémům světového hospodářství. Zbylé kapitoly jsou určeny jako náměty pro další studium, didakticko-metodologické poznámky a reflexy aktuálního vývoje americké ekonomiky. Studijní text je součástí ucelené technologie (teorie, cvičení, samodiagnostické testy, studijní texty, podpůrné materiály studenta, praxe), cílem této technologie je u studenta vybudovat následující znalosti, dovednosti a kompetence: Cílové znalosti a dovednosti: Cílem předmětu je aktivně připravit studenta v úzké účinnosti s jinými předměty na skutečnost, že budoucnost států a firem bude záviset na jejich zapojení se do mezinárodní dělby práce a na jejich zapojení se do mezinárodního obchodu v globálních podmínkách vývoje světové ekonomiky. Posluchač se učí základním principům a zručnostem plánování a řízení marketingových činností na zahraničním trhu, umění jednat s jinými kulturami a jinými zeměmi a v konečném důsledku chápat souvislosti globálního vývoje ve světové ekonomice a jeho dopad na ČR a vybraný podnik. Cílové kompetence: 1) Posoudit vliv vývoje světové ekonomiky v globálním prostředí na ekonomiku ČR a na konkrétní podnik. 2) Charakterizovat základní principy světové ekonomiky z pohledu ČR, konkrétního podniku a jeho postavení na trhu. 3) Analyzovat faktory externího prostředí. 4) Navrhnout rozhodovací kritéria pro výběr zahraničního trhu. 5) Zhodnotit možnosti působení podniku na zahraničních trzích. 6) Posoudit komplexní odlišnosti domácího a zahraničního trhu. 7) Nahnout modifikovaný produkt pro zahraniční trh vzhledem na kulturní specifické přijímací strany. 8) Porovnat podmínky distribuce zboží do zahraničí a ze zahraničí. 9) Připravit a zorganizovat obchodní jednání se zahraničním partnerem. Součástí technologie jsou také cvičení v následujících tematických okruzích: Téma č. 1: Výstup: Studenti využijí všechny znalosti ekonomie, marketingu, strategického managementu i statistiky a zpracují krátké prezentace jednotlivých makroekonomických ukazatelů vybraného státu světové ekonomiky v podobě grafů a výstupných analýz. Předloží návrh doporučení pro firmu na diverzifikaci výroby, zabezpečení nákupu surovin z vybraného teritoria a možnosti vývozu výrobku do doporučeného teritoria. Téma č. 2: Studenti si vyberou stát a firmu (KS zaměstnavatele), na kterou aplikují teorii světové ekonomiky ve struktuře přednášek. 6
Výstup: Studenti pokračují v řešení strategie zabezpečení vývozu doporučeného výrobku pro zvolený stát a svoji firmu s cílem připravit predikci budoucího vývoje světové ekonomiky a postavení řešeného státu a firmy v něm. Téma č. 3: Studenti si vyberou stát a firmu (KS zaměstnavatele), na kterou aplikují teorii světové ekonomiky ve struktuře přednášek. Výstup: Studenti prezentují svoji predikci vývoje světové ekonomiky a dopady na ekonomiku řešeného státu a své firmy v budoucnosti. Téma č. 4: Studenti si vyberou stát (z EÚ nebo z rozvojových zemí) a firmu (KS zaměstnavatele), na kterou aplikují teorii světové ekonomiky ve struktuře přednášek. Výstup: Studenti využijí všechny znalosti ekonomie, marketingu, strategického managementu i statistiky a zpracují krátké prezentace jednotlivých makroekonomických ukazatelů vybraného státu světové ekonomiky v podobě grafů a výstupných analýz. Předloží návrh doporučení pro firmu na diverzifikaci výroby, zabezpečení nákupu surovin z vybraného teritoria a možnosti vývozu výrobku do doporučeného teritoria. Téma č. 5: Studenti si vyberou stát (z EÚ nebo z rozvojových zemí) a firmu (KS zaměstnavatele), na kterou aplikují teorii světové ekonomiky ve struktuře přednášek. Výstup: Studenti pokračují v řešení strategie zabezpečení vývozu doporučeného výrobku pro zvolený stát (z EÚ nebo z rozvojových krajin) a svoji firmu s cílem připravit predikci budoucího vývoje světové ekonomiky a postavení řešeného státu a firmy v něm. Téma č. 6: Studenti si vyberou stát (z EÚ nebo z rozvojových zemí) a firmu (KS zaměstnavatele), na kterou aplikují teorii světové ekonomiky ve struktuře přednášek. Výstup: Studenti prezentují svoji predikci vývoje světové ekonomiky a dopady na ekonomiku řešeného státu (z EU anebo z rozvojových zemí) a své firmy v budoucnu. Téma č. 7: Studenti si vyberou stát (z EÚ nebo z rozvojových zemí) a firmu (KS zaměstnavatele), na kterou aplikují teorii světové ekonomiky ve struktuře přednášek. Výstup: Studenti posoudí aktualizovanou Exportní strategii ČR na příslušný rok a na základě analýzy vypracují doporučení pro české podnikatele pro vstup na trhy vybraných zemí EÚ a rozvojových krajin. Součástí studia je také vypracování semestrálního s následujícím obsahem: 7
Zimní semestr Úvod Popis a SWOT analýza globálního ekonomického systému Finanční zabezpečení globálního ekonomického systému Instituce a integrační seskupení globálního ekonomického systému Závěr Rozsah materiálu: min. 6 stran, v hodinové dotaci PS 30 hodin, KS 48 hodin Letní semestr Úvod Postavení EU v rámci globálního ekonomického systému a prognóza dalšího vývoje Postavení ČR v rámci EU a v rámci globálního ekonomického systému a prognóza dalšího vývoje Závěr Rozsah materiálu: min. 6 stran, v hodinové dotaci PS 30 hodin, KS 48 hodin 8
1 Vymezení pojmu světová ekonomika Obsah kapitoly 1.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly? 1.2 Klíčová slova 1.3 Vymezení pojmu světová ekonomika 1.4 Atributy světové ekonomiky 1.4.1 Základní prvky světové ekonomiky a jejich vzájemné vazby 1.4.2 Heterogenita ve světové ekonomice 1.5 Vliv politických systémů na světovou ekonomiku 12 1.6 Národohospodářské vlivy na světovou ekonomiku 15 1.6.1 Pojem, význam a cíle hospodářské politiky 15 1.6.2 Makroekonomická hospodářská politika 17 1.6.3 Rozpočtová (fiskální) politika 19 1.6.4 Monetární (měnová) politika 20 1.6.5 Souběžné působení fiskální a monetární politiky 23 1.7 Právní a kulturní systémy a jejich vliv na světovou ekonomiku 23 1.8 Samostatná práce studenta 1.9 Otázky 1.10 Shrnutí 1.11 Literatura 1.1 Co budete vědět po prostudování této kapitoly? Vymezíme si základní pojmy světové ekonomiky, dále si popíšeme atributy světové ekonomiky, její základní prvky včetně vzájemných vztahů a vazeb. Další část popisuje vlivy politické a národohospodářské působící na světovou ekonomiku. Poslední část popisuje rozpočtovou a monetární politiku. 1.2 Klíčová slova Světová ekonomika, charakteristika, definice, globalizace, hierarchie, socioekonomický systém, prvek, národní ekonomiky, nadnárodní společnosti, jednotlivci. 1.3 Vymezení pojmu světová ekonomika Současnou světovou ekonomiku můžeme celkem věrně charakterizovat pomocí následující definice: Globálně uzavřený, hierarchický, heterogenně strukturovaný socioekonomický systém, jehož základními prvky jsou národní ekonomiky, nadnárodní společnosti a jednotlivci. Definice Nejprve se pozastavme se nad celou touto definicí. Její velkou předností totiž je to, 9
WWW http://aktualn e.centrum.cz/ ekonomika/sv etova- že používá termín systém a některé charakteristiky příznačné pro systémový přístup ve vědeckém bádání. Systémový přístup se totiž v plném rozsahu používá v moderním vědeckém bádání od 60. let, nicméně ve výkladu řady předmětů a mnoha učebnicích, ať již přírodovědného, technického nebo společensko-vědního zaměření tomuto přístupu není věnována dostatečná pozornost. 1.4 Atributy světové ekonomiky S ohledem na charakter jednotlivých kapitol bude metodologickým otázkám věnována určitá pozornost průběžně. Nyní si popíšeme atributy Světové ekonomiky. Patrně nejvýraznější charakteristikou světové ekonomiky, která přes veškerý pokrok v oblasti výzkumu vesmíru ve 21. století je omezení na podmínky planety Země dané její konečnou rozlohou, omezenými zdroji surovin, poměrně zřetelnými bioklimatickými pásy, rozmístěním biosféry, lidské populace i výrobních faktorů. Dalším důležitým atributem světové ekonomiky je její hierarchický charakter. Tato skutečnost neznamená nic jiného než, že v okamžiku, kdy se zaměříme na určitou část světové ekonomiky, resp. světového hospodářství (oba termíny budou dále používány spíše jako synonyma), můžeme rozlišit poměrně zřetelnou strukturu určitých prvků a mezi nimi odhalit sít jejich vzájemných vztahů a vazeb. 1.4.1 Základní prvky světové ekonomiky a jejich vzájemné vazby Faktory světové ekonomiky Základními prvky tak, jak je uvedeno v úvodní definici, jsou národní státy, nadnárodní firmy (někdy označované i jako transnacionální, popř. multinacionální korporace) a jednotlivci. Je zřejmé, že předložené seřazení uvedených prvků se snaží respektovat klesající ekonomickou, politickou a právní sílu těchto prvků. Toto uspořádání však je třeba vnímat spíše jako historicky vzniklé, protože v současnosti lze nalézt z popsaného pravidla četné výjimky. Zcela objektivně je oslabována dřívější výlučná pozice národního státu a to působením přinejmenším těchto faktorů: 1. Pokračující a prohlubující se globalizace světové ekonomiky - zatímco dříve, v řadě regionů ještě nedávno (přibližně před 20 až 30 lety) probíhaly rozhodující hospodářské procesy zejména na národní úrovni a mezinárodní ekonomické vztahy sloužily pouze k jejich doplnění a obohacení, dnes je situace často zcela opačná, tj. mezinárodní ekonomické vztahy určují ekonomickou strukturu jednotlivých států, popř. jejich regionů a státy samy mají jen poměrně omezenou možnost tyto procesy ovlivnit. Například uplatnění výrazně vyšší míry zdanění anebo neposkytnutí z pohledu případných investorů dostatečně vysokých úlev ve srovnání s jinými regiony může vést k přesunu provozů do země s celkově příznivějšími podmínkami, popř. odmítnutí zvažovaného investičního záměru v dané zemi již ve stádiu jeho příprav. 2. Vzrůstající vzájemná závislost jednotlivých národních ekonomik (interdependence) - hospodářská struktura jednotlivých států, přes nemalé kvalitativní rozdíly, byla dříve výrazně méně specializovaná, resp. bylo v ní možné vypozorovat určité shodné rysy. Současná investiční náročnost řady výrobních odvětví si naopak vyžaduje realizovat tzv. úspory z rozsahu. Přítomnost konkurence a cyklický vývoj jednotlivých národních ekonomik totiž do určité míry ustupuje do pozadí, jestliže máme možnost vyrábět a zejména prodávat na více trzích současně. 10
Případnou nižší dynamiku určitého trhu totiž můžeme kompenzovat v jiné zemi, kde se prodeje vyvíjejí příznivěji, hlavně však větší objem výroby umožňuje lépe rozložit nemalé výzkumné, vývojové, výrobní a logistické náklady, čímž si vytváříme dobré podmínky pro další rozvoj. 3. Formování globálního světového hospodářství na tržní bázi vede k tomu, že i oprávněné zájmy národních ekonomik, snad jen s výjimkou odvětví strategického významu, ustupují daleko lépe organizovaným a důrazněji prosazovaným hospodářských zájmům jednotlivých společností. Tato skutečnost snad nejvýrazněji vystupuje do popředí pokud v oblasti ochrany (často však spíše využívání) životního prostředí anebo i politicky daleko choulostivější oblasti přesunu často tradičních výrobních odvětví do zemí (regionů) s levnější pracovní silou, celkově liberálním ekonomickým prostředím, dostupnějšími surovinami apod. 4. Ekonomická síla a realizované prodeje řady nadnárodních společností v určitých odvětvích (např. výroba automobilů, petrochemický průmysl, telekomunikace, bankovní a pojišťovací služby) někdy i několikrát přesahuje ekonomický potenciál středně velkých vyspělých států, takže výsledná míra státní ingerence je spíše otázkou celkově přijatelného, nikoliv však nutně optimálního konsensu národních a soukromých zájmů. 5. Pokračující integrace jednotlivých částí světového hospodářství do větších celků je dlouhodobě nesena snahou o liberalizaci hospodářských podmínek a stanovení přijatelných mezí pro fungování ekonomického systému. Z dřívější tradičně dvoustranné (bilaterální) roviny se tak ekonomické vztahy přesouvají do roviny vícestranné, popřípadě mnohostranné (multilaterální). Tato skutečnost nepochybně dále omezuje možnost jednotlivých národních států přizpůsobit se ekonomické prostředí a ekonomické vztahy k obrazu svému. O vztahu národních států a firem (zejména nadnárodních společností) bylo již pojednáno dostatečně podrobně, zmiňme se ještě krátce o pozici jednotlivce ve světovém hospodářství. Zvážíme-li, že odhadovaný počet obyvatel na Zemi již přesáhl 7 miliard a stále ještě roste (uvádí se, že každou minutu přibude na naší planetě přibližně 150 lidí), může nás to svádět k závěru, že váha jednotlivce a tím i jeho role ve světové ekonomice klesá. Oproti tomuto zjednodušenému vnímání však stojí několik důležitých skutečností, které vedou k opačnému závěru: Ekonomické vztahy, byť ne zcela deterministicky, jsou výsledkem průniku nejrůznějších zájmů, přání a potřeb, za nimiž v konečném důsledku stojí jednotlivci (např. rozhodnutí, zda chci bydlet v domku nebo se spokojím s bytem, volba povolání, životní styl, životní názory apod.). V oblasti výroby a spotřeby sice řadu rozhodnutí činí profesionální manažeři, přesto však ani ekonomicky velmi silné společnosti nemohou při prosazování svých zájmů a cílů zcela přehlížet potřeby ani zájmy jednotlivců (např. zavedení modelu automobilu VW brouk se sice stalo výrazem určitého životního stylu více jak jedné generace, nicméně nakonec mělo omezené trvání). Jednotlivec může svými vynikajícími a jedinečnými tělesnými, intelektuálními, politickými anebo osobnostními rysy poznamenat široké vrstvy, popř. určité období dějin, přesto však jeho dosah je omezen na dobu života a vzniklý odkaz pak musí přinejmenším obstát vůči odkazu jiných osobností, jejich příznivců a pokračovatelů (např. M. Koperník a jeho heliocentický názor, A. Smith s konceptem neviditelné ruky trhu, J. M. Keynes a otázka státních zásahů do ekonomiky, W. Heisenberg a otázka reálné uchopitelnosti přírodních jevů). 11
V neposlední řadě jde i o populační explozi. Obyvatelé chudých příp. zdevastovaných (vydrancovaných) zemí kvůli nedostatku potravin se budou přesouvat do bohatších zemí. Tím vzniknou tzv. satelitní města, kde bude narůstat kriminalita. Toto stěhování národů může vést až ke změně kultury a tradic jednotlivých národů. 1.4.2 Heterogenita ve světové ekonomice Posledním zbývajícím okruhem naší definice je problematika heterogenity světové ekonomiky jako socioekonomického systému. Heterogenita, čili nesourodost a pestrost světové ekonomiky je sice na jedné straně nesporně skutečností komplikující vědecké zkoumání v této disciplíně, na druhé straně však dodává tomuto oboru jeho specifické kouzlo a je neustálým zdrojem jeho rozvoje. Můžeme to ozřejmit tím, že asi nikdo z tohoto oboru nemůže být během svého života schopen odpovědně říci, kam až vývoj světové ekonomiky dospěje. Na základě zkoumání však můžeme být schopni tento vývoj popsat, objasnit a zhodnotit, zda je zdravý anebo jestli vyžaduje určité korekce a jak je případně provádět. Jestliže jsme zmínili slovo komplikující, je třeba jej uvést ještě jednou. Protože zkoumá-li světová ekonomika hospodářské vztahy mezi jednotlivými státy ve světě, nemůže se při svém zkoumání omezovat jen na ně, nýbrž nutně musí vycházet také ze znalosti podmínek uvnitř jednotlivých států (tj. přejímat informace z oblasti geografie, statistiky, obecné a hospodářské politiky apod.) a respektovat vlivy, které do ekonomické sféry přicházejí z jiných oblastí, jež nejsou primárně objektem jejího zájmu (historie, sociologie, právo, kultura, demografie aj.) avšak mají na vývoj světového hospodářství bezprostřední anebo zprostředkovaný dopad. Tím jsme do značné míry vyčerpali počáteční impuls, který nám poskytla úvodní definice. Snad se podařilo poodhalit nejdůležitější a trvale platná specifika světové ekonomiky jako uznávaného oboru na prestižních školách ekonomického, ale i geografického popř. příbuzného zaměření. Po tomto poměrně rozsáhlém úvodu nyní přistoupíme k úžeji vymezené charakteristice světové ekonomiky, přičemž jako nejdůležitější se jeví pohovořit o významu jednotlivých souvisejících subsystémů, konkrétně politiky, národohospodářské teorie, rozdílných právních systémech a kulturních podmínkách jejich vzniku. V další kapitole se pak budeme věnovat podle našeho názoru nejdůležitějším teoretickým přístupům k předmětu světová ekonomika. 1.5 Vliv politických systémů na světovou ekonomiku Máme-li vymezit, se kterými systémy je světová ekonomika v nejtěsnějším vzájemném vztahu (interakci), je třeba na prvním místě zmínit oblast světové, mezinárodní, popř. národní politiky. Tato vzájemná provázanost ekonomických a politických systémů je pro lidskou společnost příznačná prakticky od nejstarších dob, avšak určité organizované úrovně dosáhla až v době velkých starověkých civilizací (Indie, Čína, Mezopotámie, starověký Egypt, později Řecko a Řím). Ačkoliv již v této historicky poměrně dávné době můžeme hovořit o 12
obchodních vztazích v rámci tehdejšího světa, zejména pak v oblasti Středozemního moře a na Blízkém Východě, nemůžeme tyto vztahy ještě zahrnout do moderního pojetí světové ekonomiky. Jako o určitém předstupni světového hospodářství v moderním smyslu můžeme hovořit až v období středověku a to zejména pokud jde o obchod tehdejší křesťanské Evropy s Indií, popř. jinými oblastmi, které byly zdrojem žádaného a v Evropě velmi vzácného koření. Tento obchod však po dlouhá staletí ovládali výhradně Arabové. Snaha vymanit se ze sílícího vlivu Arabů a zabránit jejich ovládnutí Evropy se na počátku novověku stala impulsem k zámořským objevům. Dlužno však také dodat, že to byla také touha nalézt tolik žádané bohatství, představované drahými kovy, zejména zlatem a stříbrem. Politický systém a Světová ekonomika Nově objevená území v Africe, Americe, Asii a nakonec i Austrálii a Oceánii tak nakonec přispěla k tomu, že si člověk na jedné straně uvědomil celkovou rozlohu povrchu naší planety, na druhé straně však postupně vystoupila do popředí skutečnost, že i tato obrovská rozloha je konečná. V okamžiku, kdy pominulo počáteční nadšení ze zámořských objevů a vztahy s novými územími začaly získávat na pravidelnosti a větší hloubce můžeme hovořit o vzniku světové ekonomiky, resp. přesněji o začátku vývoje k současné podobě světového hospodářství. Máme-li zůstat v rovině politicko-ekonomické, můžeme tedy konstatovat, že v raném období přispělo k formování světového hospodářství soupeření mezi křesťanskou Evropou a světem Islámu spolu se snahou získat výnosný obchod ovládaný Araby. K tomu brzy přistoupila snaha zcela ovládnout objevená území, zejména v Asii, protože rozvrátit dvě největší indiánské říše v Americe se Španělům podařilo poměrně rychle (1520 dobyl Hernando Cortéz říši Aztéků v Mexiku, v roce 1534 se totéž podařilo Francesco Pizzarovi v říši Inků v Peru). Jakmile Evropané získali kontrolu nad získanými územími, začal se rozvíjet také vzájemný obchod a osídlování nových oblastí. Tím je dána i skutečnost, která platí dodnes, že si evropský, resp. později euro-americký způsob života činil nárok na to, stát se celosvětovou záležitostí. Z tohoto pravidla existují v zásadě jen tři výraznější výjimky: 1) Asijská oblast - tj. od Číny, Japonska a Koreje po oblast Indie 2) Islámský svět - tj. zejména Arabský poloostrov, Turecko, Irán a Irák, severní Afrika a Indonésie 3) Subsaharská a východní Afrika. Tento vývoj byl zapříčiněn jednak místním náboženstvím, popř. náboženstvími, která nedovolila výraznější proniknutí křesťanských tradic mezi širší vrstvy obyvatelstva anebo - lhostejno zda izolovaně, popř. v kombinaci s náboženskými vlivy - obtížnou a opožděnou kolonizací těchto oblastí, což platí ponejvíce pro oblast Subsaharské a východní Afriky. Jak dokazuje i vývoj z poslední doby, zejména pokud jde o záležitost islámského terorismu, náboženské otázky ovlivňují světovou politiku a tím světové hospodářství prakticky od počátku jeho vzniku. Vliv politiky na světovou ekonomiku však ani zdaleka, zejména ve 2. polovině 19. a ve 20. století, nebyl dominantně ovlivněn náboženskými faktory, ale spíše otázkou mocensko -ekonomického, popř. ideologicko-mocenského soupeření a oba posledně jmenované faktory, byť ne s bezprostřední intenzitou působí i v současné 13
době. Lze se oprávněně domnívat, že ve 21. století tomu asi ani jinak nebude, otázkou však zůstává již zmíněná intenzita tohoto působení. A nyní k tomuto tématu podrobněji: Vliv politiky na světovou ekonomiku Za kolébku průmyslové revoluce je tradičně označována Anglie. Odsud se industrializace rozšířila nejdříve na evropský kontinent, zejména do Francie a až později také do tehdejšího Pruska (což však bylo opět výrazně ovlivněno politickými faktory, zejména ekonomickou rozdrobeností na celou řadu knížectví a vévodství). Snaha Anglie omezovat průmyslový rozvoj osad na severovýchodním pobřeží Severní Ameriky vedla v 70. letech 18. století ke vzniku USA a jejich nerovnoměrný ekonomický vývoj v 60. letech 19. století ke známé válce Severu proti Jihu. Výrazná dominance Anglie v průmyslové výrobě a ve světovém obchodu v 19. století navíc vedla k prosazování ekonomického liberalismu. Jakmile však v 70. letech 19. století začala rozsáhlá industrializace Německa, liberální doktrína začíná být konfrontována s myšlenkou ekonomického protekcionismu (ochranářství, resp. zvýhodňování). Východiskem těchto úvah je skutečnost, že ekonomická liberalizace je výhodná pro ty země, které v předchozím období získaly určitou výhodu, resp. určitý vývojový náskok. Naopak pro země méně rozvinuté je, ve svém původním pojetí, liberalismus nepřijatelný, protože méně rozvinuté státy nemohou za těchto podmínek realizovat tak výrazné obchodní výhody. Ochranářský přístup naopak požaduje ochranu a podporu domácích odvětví ze strany státu a na mezinárodní úrovni pak zajištění svých zájmů vzrůstající ekonomickou silou a v případě potřeby i mocensky (odtud termín mocenskoekonomického soupeření). Zejména od 90. let 19. století k tomuto vývoji ve světovém hospodářství skutečně docházelo a objevovaly se válečné konflikty menšího rozsahu: Americko-španělská válka (USA - Španělsko) v letech 1898, Búrská válka (GB a tzv. búrští osadníci v Jižní Africe) v letech 1899-1902, Rusko-japonská válka (Rusko - Japonsko) v letech 1904 a 1905. Tento vývoj byl později V. I. Leninem označen jako imperialismus a uvedené konflikty měly být cestou k novému rozdělení světa. Zůstává otevřenou otázkou, jak by tento vývoj dále probíhal, kdyby se atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d Este v Sarajevu nestal záminkou k vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu jakým byla 1. světová válka (1914 až 1918), která se sice nejvýrazněji odehrávala v Evropě, ale v konečném důsledku šlo o konflikt celosvětový. Ekonomickým zdůvodněním imperialismu byla snaha ovládnout co nejrozsáhlejší území, na kterém by bylo možno realizovat odbyt výrobků nezbytný pro další průmyslový rozvoj. Třebaže tento vývoj - zejména krátce po 1. světové válce - ustoupil poněkud do pozadí, neochota poražených států (Německa v Evropě), nenaplněné expanzionistické tendence (Japonska v Asii) a specifický poválečný politický vývoj (fašismus v Itálii a Německu, občanská válka ve Španělsku) byly dostatečnými faktory k tomu, aby se faktor - tentokrát však již vojensko-mocenského soupeření - projevil ještě jednou a v daleko ničivější formě. Rozměry a utrpení 2. světové války sice na jednu stranu podnítily úsilí o mnohem stabilnější formy mnohostranné mírové spolupráce mezi národy (garantované zejména na půdě Organizace spojených národů - OSN), cesta plánovitého rozvoje 14
ekonomiky nastoupená po vítězství bolševiků v Rusku a expandující díky pozici SSSR jako vítězné mocnosti přinesla prakticky již s postupujícím koncem 2. světové války mnohem nebezpečnější formu ideologicko-mocenského soupeření. Ideologicko-mocenské soupeření se v ekonomické oblasti projevovalo snahou SSSR získat, udržet a upevnit si postavení ve spřátelených státech tzv. světové socialistické soustavy, přičemž rozhodujícím faktorem v soupeření s tzv. kapitalistickým světem mělo být získání dominantní pozice mezi rozvojovými státy. Ve vojenské oblasti vedlo horečné zbrojení ke hromadění nejničivějších jaderných zbraní, schopných ohrozit samotné základy života na Zemi. Ačkoliv se z dnešního pohledu může zdát, že po 2. světové válce vzniklé uspořádání Východ - Západ mohlo do určité míry dokonce i přispět k určité celosvětové stabilitě, prostředky vynakládané na zbrojení mohly být zcela jistě alespoň zčásti použity na zmírnění obtížných hospodářských problémů zejména nejchudších zemí světa. Hrozba zničující vojenské konfrontace Východu a Západu totiž rozsah těchto problémů způsobených zejména rychlým růstem počtu obyvatel, nedostatečnou úrovní výživy, vzdělávání a zdravotní péče, pouze odsouvala do pozadí, zatímco jejich skutečný rozsah spíše dále narůstal. Dnes je více než zjevné, že problém nerovnoměrného ekonomického vývoje a rozdělování mezi bohatým Severem a chudým Jihem spolu s pokračujícím poškozováním životním prostředím představuje snad nejvýraznější programovou výzvu, před jakou kdy lidstvo ve svých dějinách stálo. Eskalace terorismu a násilí v některých částech světa je v tomto světle pouze komplikací, která si v budoucnu vyžádá daleko razantnější odezvu mezinárodního společenství. 1.6 Národohospodářské vlivy na světovou ekonomiku Jak již bylo uvedeno výše, světovou ekonomiku není možné plnohodnotně studovat bez alespoň rámcové znalosti hospodářsko-politických, popř. politických faktorů ovlivňujících ekonomický vývoj uvnitř jednotlivých zemí. Z uvedených důvodů budeme nyní věnovat pozornost otázkám cílů a zaměření hospodářské politiky i realizaci opatření hospodářské politiky v praxi. Tato část tedy bude představovat určitý úvod, který by měl být pro studenty seznámené se standardní ekonomickou teorií spíše jen rekapitulací již známých skutečností. Přesto však doporučujeme věnovat i tomuto textu náležitou pozornost, protože zdůraznění některých skutečností bude provedeno ve vazbě na další části předkládaného studijního textu (problematika měření ekonomické výkonnosti a ekonomického růstu), které by nebylo vhodné přehlédnout. 1.6.1 Pojem, význam a cíle hospodářské politiky Hospodářská politika může být vymezena jako přístup státu (v praxi státních orgánů, tj. vlády, vládce, vládních institucí) k hospodářství své země prostřednictvím svěřených nebo jinak získaných pravomocí a prostředků k dosahování určitých ekonomických a v širších souvislostech i celospolečenských cílů. Cíle hospodářské politiky vlády přitom mohou působit v souladu nebo v rozporu s trendem přirozeného vývoje ekonomiky. Hospodářskou politiku provádějí státy, popř. jejich 15
vládcové či vlády odedávna (přinejmenším v otázce peněz a daní). Ekonomické teorie WWW http://www.ceed.cz/ makroekonomie/04_ cile_a_nastroje_hp. htm Základy moderního pojetí hospodářské politiky nalézáme již na počátku novověku, tedy již ve 14. - 15. století (zejm. tzv. merkantilismus, fyziokraté a teorie spontánního řádu). Uvedené myšlenkové proudy však byly postupně dále rozvíjeny, takže jako ideový základ hospodářské politiky 2. poloviny 20. století lze brát zejména tyto názorové proudy: neoklasická hospodářská politika (A. Marshall) - navazuje na tzv. klasickou školu politické ekonomie (A. Smith, D. Ricardo, J. S. Mill), prosazuje liberální pojetí státních zásahů, vytváření a udržování konkurečního prostředí, státní zásahy jsou přípustné v omeze-ném rozsahu pouze u tzv. veřejných statků a služeb (např. školství, zdravotnictví, armáda, policie), teorie aktivních státních zásahů (J. M. Keynes - tzv. keynesiánství) - zdůrazňuje nutnost aktivních zásahů státu do ekonomiky v době stagnace nebo poklesu ekonomické aktivity (na úkor deficitního rozpočtu) a tlumení rychlého ekonomického růstu ovlivňováním agregátní poptávky, institucionální ekonomie (R. Coase, D. C. North) - klade důraz na studium mechanismu fungování firem a organizací (institucí) v tržní ekonomice, snaží se minimalizovat neefektivnost jejich fungování a také garantovat rovnováhu mezi soukromými zájmy a veřejným zájmem společnosti. Zmíněné přístupy představují pouze ty nejdůležitější, zdaleka však nejde o vyčerpávající seznam. V 60. letech 20. století byla významným ekonomickým proudem například tzv. teorie konvergence (socialismu a kapitalismu), která prosazovala shodný cíl obou systémů (maximalizace ekonomického prospěchu), jež se ovšem realizuje rozdílnými cestami (centrální plánování, resp. tržní mechanismus). Další důležitou názorovou skupinou jsou teorie tzv. socialistické, popř. rozvojové ekonomiky a teorie transformace (plánované ekonomiky na tržní) realizované - do značné míry spontánně - počátkem 90. let ve většině bývalých socialistických států. Pojem hospodářské politiky, včetně krátkého historického exkursu, byl tedy snad již tímto vyložen. Doplňme snad jen, že význam hospodářské politiky - což spolu v konkrétních podmínkách velmi úzce souvisí - je zejména v rozhodování o způsobu a metodách realizace přijatých, popř. potřebných opatření, stanovení základních priorit a v konečném důsledku ve vytvoření výsledného prostředí pro činnost jednotlivých ekonomických subjektů. Cíle hospodářské politiky Z hlediska hodnocení hospodářské politiky, zejména pokud jde o její vhodnost do určité ekonomické situace nebo pro dané podmínky, popř. dosažené výsledky jsou nejdůležitějším termínem její cíle. Podle cílů se zpravidla rozlišuje: Stabilizační hospodářská politika: má zpravidla makroekonomický charakter a jejím cílem je korigovat negativní působení určitých jevů tak, aby došlo k obnovení požadované celkové ekonomické rovnováhy. Prorůstová hospodářská politika: představuje soubor hospodářských opatření, která mají vést ke zvýšení ekonomické aktivity v dané zemi. Strukturální hospodářská politika: zahrnuje obvykle takové motivační prvky, které při-spívají k vytvoření požadované struktury výroby popřípadě spotřeby v dané ekonomice. Proexportní hospodářská politika: je ve své podstatě specifickou kombinací prorůstové a strukturální politiky, protože zvyšuje ekonomickou výkonnost prostřednictvím exportně orientovaných odvětví výroby a služeb. 16