s REVITem Architecture dle ČSN - zakreslujeme podle normy Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-1 -
Učební text je vhodný pro učitele středních odborných škol při výuce konstrukčního cvičení vedeného na PC a aplikované výpočetní techniky v prostředí aplikace Revit Architecture. Dále pro studenty středních a vysokých škol a projekční kanceláře, které hledají informace o možnosti tvorby prvků rodin (knihovní prvky) pro vytváření stavebních výkresů podle platných technických norem o zakreslování, jmenovitě ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb kreslení výkresů stavební části. Pro usnadnění práce při tvorbě nových rodin, které se snaží zakreslovat podle platné ČSN, vznikl tento učební text. Věřím, že bude přínosem a užitečnou pomůckou. Střední průmyslová škola stavební v Plzni Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-2 -
obsah 1. odlišnosti v zakreslování strana stavebních konstrukcí................ 4 2. editor rodiny 2.1. obecné zásady................. 22 2.2. tvorba prvku rodiny okno.......... 36 2.3. tvorba prvku rodiny dveře......... 63 2.4. tvorba prvku rodiny obecný model... 99 Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-3 -
ODLIŠNOSTI V ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-4 -
Český normalizační institut vydal v letech 2000 2004 soubor nových technických norem pro kreslení výkresů pozemních staveb. Tyto normy zrušily platnost norem z 80. let minulého století. Změna v grafickém vyjádření změnila smysl mnoha čar, resp. šrafu a tloušťku používaných čar. Kombinovat oba soubory norem mezi sebou není možné, nelze. Vznikaly by tak hybridní výkresy pro stavební praxi špatně nebo vůbec nečitelné. Pro výuku zakreslování stavebních konstrukcí na PC používají školy rozličné CAD aplikace. Do popředí praktického projektování se v poslední době dravým způsobem dostávají 3D aplikace, tedy modelové SW. Školy na situaci musí reagovat zaváděním nových SW aplikací do výuky. Mezi nimi se rozšiřuje ve středním a vysokém školství aplikace Autodesku REVIT Architecture. Pokud v rámci ČR v posledních letech nastaly problémy v zakreslování stavebních konstrukcí přechodem na nový soubor technických norem, pak přechodem na celosvětově užívaný SW nastávají kolize v zakreslování v mnohem větším rozsahu. Upravovat takové prostředí podle národních zvyklostí je problematické. Proto nezbývá nic jiného, než před použitím do výuky způsob zakreslování čar, šraf, tloušťek čar apod. upravit tak, aby se eliminovaly kolizní situace s platnou výkresovou normou. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-5 -
Aplikace Revit Architecture v podobě, jaké je dodáván na český trh, nerespektuje při tvorbě výkresů pozemních staveb platnou ČSN 01 3420 výkresy pozemních staveb kreslení výkresů stavební části. Prostředí je sice lokalizováno pro ČR a dodáváno v českém překladu, ale základní šablona DefaultCSYCSY a knihovní prvky adresáře Metric Library nevyhovují požadavkům pro zakreslování, které jsou v ČR formulovány mimo jiné i v technické ČSN 01 3420 pro kreslení výkresů stavební části pozemních staveb. Prvky jednotlivých rodin jsou sice v modelu vytvořeny převážně dostatečně podrobně a věrohodně, ale jejich zobrazování v půdorysech a příčných řezech se značně liší od standardů, které u nás pro zakreslování platí mnoho let. Jestliže že naše předchozí a současné výkresové normy liší, pak se odlišují v maličkostech, jako je např. šrafa čáry nadpraží. Byla-li dřív čerchovaná se dvěma tečkami je dnes čerchovanou s jednou tečkou. Ano, takové odlišnosti se v našich normách objevují a jistě všichni pochopí, že aplikace typu Revit, která je určená pro velký světový trh, nemůže v každé zemi reagovat na právě platnou šrafu čar. Jenže problém není jen ve šrafách čar, ale ve způsobu zakreslování. To, co je v prostředí Revit viditelné v půdorysech a příčných řezech, nejsou drobné národní odlišnosti. Kromě toho prvky ještě nereagují ve své grafické podobě na rozdílnost zakreslování v úrovni detailu (jemné x střední x hrubé) svoji grafikou a zobrazují se stále stejně. Tím vlastně popírají jednu z kladných stránek Revitu a to, že přednostně tvoříme model, který po dokončení virtuálně rozřežeme a vytiskneme jednotlivé výkresy projektové dokumentace ve stupni, který právě potřebujeme. Tedy z jednoho modelu vytvoříme studii (např. pro územní rozhodnutí), projektovou dokumentaci (pro stavební povolení) a prováděcí projektovou dokumentaci (pro realizaci stavby). Dodané prvky, které v tištěné podobě projektové dokumentace, nejsou v souladu s ČSN, jsou nuceni všichni uživatelé velmi pracně upravovat v editoru rodin. Mnohdy je pracnost takového postupu neúměrná výsledku. Každý prvek rodiny není vytvořen stejným technologickým postupem a to zvyšuje časovou náročnost úpravy prvku rodiny. Leckdy takový prvek pro časovou náročnost není celý do posledního detailu přestavěn a zůstávají v něm některé neopravené chyby. Uživatelé většinou volí cestu tvorby vlastních rodin a jejich naplnění prvky, které nejčastěji ve své práci užívají. Zpracovávají je co nejjednodušším způsobem s důrazem na správnost zakreslování ve výkresech. Postup je časově rychlejší a technologicky čistější. Takto vytvořené prvky se v projektu chovají všechny stejně, shodně se vykazují v tabulkách, reagují na stejné popisky apod. Pro účely výuky na školách však není možné učit žáky při ručním zakreslování dodržovat platnou ČSN pro kreslení výkresové dokumentace a ve fázi přechodu od ručního na počítačové zpracování projektové dokumentace od normativních zásad a požadavků upustit. Těžko pak učitelé obhajují svoje tvrzení o přesnosti zakreslování, když musí nakonec konstatovat okřídlenou větu je to špatně, ale když on to tak počítač kreslí. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-6 -
Tomu je třeba předcházet přípravou počítačového prostředí pro aplikaci Revit ještě před zahájení výuky. Učitelé si musí dodané šablony a omezeně i systémové rodiny upravit tak, aby se nejvíce podobaly požadavkům výkresové ČSN 01 3420. Rodiny uložené mezi knihovní prvky je pak nutné vytvořit nové. Rodiny a jejich prvky, které musí vyhovovat platné výkresové normě jsou hlavně okna, dveře, jejich popis a kótování. Mezi uživateli aplikace Revit se objevují prvky rodin, které pocházejí z různých zdrojů. Proto mají rozdílné parametry a nechovají se ani v modelu a ani ve výkresech shodně. Drtivá většina nerespektuje požadavky našich technických norem pro zakreslování. Mnohé prvky rodin jsou vytvořeny jako věrné kopie výrobního sortimentu skutečných firem, pokrývajících stavební trh. Tyto prvky nejsou volně přístupné pro všechny uživatele, ale jen pro skupiny VIP. Otázkou však zůstává, zda je pro tvorbu výkresové dokumentace prováděcích projektů nutné užívat až tak přesné kopie skutečných výrobků, když norma pro zakreslování výrobce, materiály, prosklení, úpravy povrchů, kování apod. nerozlišuje. Zato trvá na správném používání šraf čar, které zobrazují viditelné hrany pod nebo před rovinou řezu a viditelné hrany nad a za rovinou řezu. K těmto účelům jsou věrné kopie zbytečně velké soubory, které neúměrně zvětšují velikost projektu a kladou stále větší nároky na zlepšení HW vybavení projekčních firem. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-7 -
Zobrazování prvků rodiny dveří podle dodávané aplikace REVIT Architecture Celkový půdorys měřítko: M 1: 50 úroveň detailu: jemný styl zobrazení: stínovaný s hranami Celkový pohled 1 2 3 4 5 6 7 8 Označení vložených prvků 1 dveře jednoduché hladké (915 x 2032 mm) 2 dvojitý panel (1830 x 1981 mm) 3 dvojité, nerovné (1220 x 2032 mm) 4 jednoduché, dekorativní (915 x 2134 mm) 5 jednoduché, panelové (915 x 2134 mm) 6 posuvné, 2 panely (1830 x 2134 mm) 7 otvor, eliptický oblouk (915 x 2134 mm) 8 otvor, obložený (864 x 2134 mm) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-8 -
1 dveře jednoduché hladké (915 x 2032 mm) Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se tloušťka dveřního křídla - nezobrazuje se zárubeň - nezobrazuje se nadpraží - nelze zobrazit práh - v řezu zobrazuje vnitřní a vnější obložky - dveřní křídlo v líci stěny 2 dvojitý panel (1830 x 1981 mm) Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se tloušťka dveřních křídel - nezobrazuje se zárubeň - nezobrazuje se nadpraží - nelze zobrazit práh - v řezu zobrazuje vnitřní a vnější obložky - dveřní křídlo v líci stěny Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-9 -
3 dvojité, nerovné (1220 x 2032 mm) Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se tloušťka dveřních křídel - nezobrazuje se zárubeň - nezobrazuje se nadpraží - nelze zobrazit práh - v řezu zobrazuje vnitřní a vnější obložky - dveřní křídlo v líci stěny 4 jednoduché, dekorativní (915 x 2134 mm) Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se tloušťka dveřního křídla - nezobrazuje se zárubeň - nezobrazuje se nadpraží - nelze zobrazit práh - v řezu zobrazuje vnitřní a vnější obložky - dveřní křídlo v líci stěny - v řezu se zobrazuje prosklení 5 jednoduché, panelové (915 x 2134 mm) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-10 -
Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se tloušťka dveřního křídla - nezobrazuje se zárubeň - nezobrazuje se nadpraží - nelze zobrazit práh - v řezu zobrazuje vnitřní a vnější obložky - dveřní křídlo v líci stěny - v řezu se zobrazují kazety dveřního křídla 6 posuvné, 2 panely (1830 x 2134 mm) Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se rám dveřních křídel - nezobrazuje se zárubeň - nezobrazuje se nadpraží - v řezu zobrazuje vnitřní a vnější obložky - dveřní křídla bez ostění Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-11 -
7 otvor, eliptický oblouk (915 x 2134 mm) Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se obložka ostění, která v modelu není - zobrazuje se nadpraží chybnou šrafou čáry - nezobrazuje se sklopený tvar oblouku 8 otvor, obložený (864 x 2134 mm) Odlišnosti a chyby: - zobrazuje se vnější a vnitřní obložka ostění - zobrazuje se nadpraží chybnou šrafou čáry - nezobrazuje se sklopený tvar oblouku - v řezu zobrazuje vnější a vnitřní obložky Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-12 -
Zobrazování prvků rodiny oken podle dodávané aplikace REVIT Architecture Celkový půdorys měřítko: M 1: 50 styl zobrazení: stínovaný s hranami a) Úroveň detailu: jemný b) Úroveň detailu: střední c) Úroveň detailu: hrubý Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-13 -
Odlišnosti a chyby: - ve všech druzích rozlišení detailu se prvky zobrazují shodně - zobrazuje se ostění - zobrazuje se sklo okenních křídel - zobrazuje se rám okenních křídel - střední sloupek dvoukřídlového okna je šrafován - nezobrazuje se rám okna - v řezu ještě vnější a vnitřní obložka okna 10 11 Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-14 -
Zobrazování prvků rodiny dveří po úpravě v souladu s ČSN Celkový půdorys měřítko: M 1: 50 úroveň detailu: jemný styl zobrazení: stínovaný s hranami Celkový pohled 1 2 3 4 5 6 7 Označení vložených prvků 11 dveře jednoduché hladké (800 x 1970 mm) 12 dvoukřídlové se sklem (1400 x 1970 mm) 13 dvojité, asymetrické (800+600 x 2000 mm) 14 jednoduché, dekorativní (1000 x 2100 mm) 15 jednoduché, se sklem (800 x 1970 mm) 16 posuvné, do pouzdra (1400 x 1970 mm) 17 otvor s obloukem (800 x 1970 mm) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-15 -
1 dveře jednoduché hladké (800 x 1970 mm) Provedené změny v souladu s normou: - zobrazena zárubeň - zobrazeno nadpraží - dveřní křídlo znázorněno symbolicky - varianta a) bez prahu b) s prahem - v řezu zárubeň a dveřní křídlo symbolicky a) b) 2 dvoukřídlové se sklem (1400 x 1970 mm) a) - varianta a) bez prahu b) s prahem b) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-16 -
3 dvojité, asymetrické (800+600 x 2000 mm) - varianta a) bez prahu b) s prahem a) b) 4 jednoduché, dekorativní (1000 x 2100 mm) - varianta a) bez prahu b) s prahem a) b) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-17 -
5 jednoduché, se sklem (800 x 1970 mm) - varianta a) bez prahu b) s prahem a) b) 6 posuvné, do pouzdra (1400 x 1970 mm) a) - varianta a) bez prahu b) s prahem b) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-18 -
7 otvor s obloukem (800 x 1970 mm) - zobrazuje se sklopený tvar oblouku do půdorysu Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-19 -
Zobrazování prvků rodiny oken po úpravě v souladu v ČSN Celkový půdorys měřítko: M 1: 50 styl zobrazení: stínovaný s hranami a) Úroveň detailu: jemný b) Úroveň detailu: střední c) Úroveň detailu: hrubý Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-20 -
Provedené změny v souladu s normou: - v úrovni detailu jemný a střední se prvky zobrazují shodně (pro stupeň prováděcí dokumentace) - v úrovni detailu hrubý se prvky zobrazují velmi schématicky (pro stupeň dokumentace studie) - u oken se zobrazují okenní rámy - nerozlišuje se druh okna a zasklení - nezobrazují se okenní křídla - nezobrazuje se členění okna mřížkou nebo příčlemi - u více křídlových oken se zobrazí střední nebo dělící sloupek Úroveň detailu: Úroveň detailu: Úroveň detailu: jemný střední hrubý Všechny úpravy u prvků rodin byly provedeny za účelem zlepšení zakreslování prvků v půdorysech a řezech a přiblížení se platným výkresovým technickým normám, zvláště ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb Kreslení výkresů stavební části. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-21 -
EDITOR RODINY OBECNÉ ZÁSADY Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-22 -
Typy rodin Při tvorbě projektu přidáváme postupně do vznikajícího návrhu parametrické prvky budovy. Všechny prvky se dělí do kategorií. Prostředí Revit Architecture umožňuje používat tři typy prvků, které nazývá rodiny. Typy rodin: - systémové rodiny - rodiny na místě - rodiny vytvářené mimo projekt Systémové rodiny Jsou již obsaženy v šabloně projektu. Jejich vlastnosti i grafické znázornění je již předdefinované. Jsou to: stěny, střechy, schodiště, podlahy, stropy, rampy. Systémové typy však můžeme použít ke generování nových typů, které budou patřit v daném projektu do téže rodiny. Chování systémového prvku změníme ve vlastnostech typu a vlastnostech prvku. Jinou možností je duplikování systémové rodiny, změny vlastností a uložení takto předefinovaného prvku pod jiným názvem. Vznikne tak další prvek systémové rodiny. - nelze je vytvořit pomocí šablony rodiny - nelze je vytvořit pomocí režimu náčrtu - nelze vytvořit nové podkategorie - jsou hostujícími prvky - nelze je odstranit Rodiny na místě Jsou to tvary ve 3D vytvořené v daném projektu jako atypické konstrukce a jsou svázány přímo s modelem budovy tohoto projektu. Nejsou uloženy v žádné knihovně prvků pro další možné použití ostatními aplikacemi. Mohou mít nové podkategorie. Rodiny jako knihovní prvky Prvky vznikají ve speciálním editoru mimo projekt budovy. Mohou to být prvky 3D, které budou viditelné ve všech pohledech a mohou mít nastavenou rozdílnou viditelnost pro různé pohledy. (dveře, okna, komponenty..) Mohou to být prvky 2D, které jsou viditelné jen v pohledu, ve kterém byly vloženy do projektu. (popisky, značky, komponenty detailu ) - lze je vytvářet na šablonách rodin - lze u nich používat režim náčrtu k tvorbě hmoty prvku - lze je opatřit parametrickými kótami - mohou se vykazovat v tabulkách - mohou mít nové podkategorie - lze je ukládat do souborů knihovních prvků - lze je načítat do libovolného projektu - lze je odstranit Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-23 -
Rodiny jako knihovní prvky Rodiny se vytvářejí ve speciálním grafickém editoru, který je součástí SW Revit Architecture, ale mimo vznikající návrh projekt. Prostředí editoru je velmi podobné prostředí Revitu. Je vybaven vlastním panelem nástrojů Rodina. Panel obsahuje speciální nástroje, které umožňují vytvářet prostorové prvky. Ovládají jeho geometrii, materiály, viditelnost a úroveň detailů. Liší se od nástrojů prostředí Revit. Po ukončení práce v editoru je nutné nový prvek uložit mezi knihovní prvky a vkládat do projektu (načíst) Některé rodiny jsou vytvořeny jen ve 2D. Ty jsou viditelné jen v pohledu, ve kterém byly vloženy (převážně popisky, poznámky, značky ) Jiné prvky jsou vytvořeny ve 3D a jsou viditelné ve všech pohledech (dveře, okna). Mohou mít nastavenou vlastní úpravu viditelnosti pro různé pohledy. V editoru rodin vytváříme průvodní list (Typy rodiny) prvku. Je to vlastně tabulka vlastností. O tom, jaké vlastnosti chceme, aby nový prvek měl, rozhodujeme tím, že požadovanou vlastnost do průvodního listu přidáme. Přidáme ji jako nový parametr. Rovněž je nutné rozhodnout, zda a jak se který z vložených parametrů bude chovat. Bude-li to jen informace, pevná a neměnná (např. pevný rozměr... ), nebo zda to bude hodnota přepisovatelná, tedy proměnná (např. měnitelná šířka, výška, ale i druh materiálu...) Nakonec můžeme umístit i vložené parametry, jejichž hodnotu bude ovlivňovat výpočtový vzorec z ostatních již vložených hodnot parametrů. Bude to tedy parametr měnitelný, ale nepřímo. Bude totiž závislý na ostatních parametrech a jeho změnou dojde automaticky (přepočítá se ) i ke změně ostatních parametrů, se kterými má vazbu (např. matematickými) Která vlastnost bude vlastností prvku a která vlastností typu rozhodujeme také při vkládání parametrů do průvodního listu rodiny. Editor umožňuje také předem určit, které části prvku budou viditelné v té které situaci. Rozlišovat můžeme mezi třemi stupni jemnosti vykreslování (hrubé, střední a jemné rozlišení), mezi různými pohledy (půdorys, zleva, zprava, zepředu, zezadu, ve 3D). Důležitou úlohu v grafice a ve viditelnosti hraje i nastavení podkategorie. Je to vlastnost rodiny, která definuje zobrazení na základě nastavení tloušťky, barvy a vzoru čáry a materiálu v dialogovém okně Styly objektu. Přednastavené podkategorie můžeme měnit, nebo i definovat nové tj. přidávat další a jim určovat nové vlastnosti. Všechny vložené vlastnosti parametry budou po vložení prvku do projektu viditelné a přístupné právě v tabulce vlastností daného prvku. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-24 -
Panel nástrojů Typy rodiny Tady vzniká průvodní list vznikajícího prvku. Přidělujeme prvku parametry různých druhů. Kóta Pro určení velikosti prvku a následně pro přidání Parametru. Modelové čáry Jsou to čáry, které jsou viditelné ve všech pohledech i ve 3D. Symbolické čáry Jsou to čáry, které jsou viditelné jen v tom pohledu, ve kterém vznikly. Otvor Nástroj pro vytvoření otvoru do hostitelského prvku. Referenční rovina Pomocná rovina, která vymezuje tvar a vazby. Referenční čára Pomocná čára při tvorbě prvku. Ovládání Řídící body pro otáčení prvku tj. zrcadlový obraz ve výkrese podle hlavních referenčních rovin. Text Textové pole 2D. Modelový text Textové pole 3D. Řez Vytváří kolmý řez na průmětnu. Slouží k dotvoření prvku ve 3D, nezobrazuje se po načtení prvku do projektu. Komponenta Pro vkládání již vytvořených prvků komponent do nově vznikajícího prvku.(např. klika ke dveřím) Symbol Grafické vyjádření prvku. Symboly jsou někdy označovány jako popisky. Komponenta detailu Komponenta detailu ve 2D. Maskovací oblast Maskovací oblastí lze zakrýt určité prvky v pohledu. Hmota Hlavní nástroj pro vytváření hmoty prvku ve 3D. Vybrání Hlavní nástroj pro vytváření neviditelné hmoty prvku ve 3D (vybrání části hmoty) Načíst do projektu Nástroj pro načtení nového prvku do projektu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-25 -
Základem práce při tvorbě rodin je používání referenčních rovin. Je nutné se předem s nimi naučit pracovat. Vkládat, umět je okótovat a kótám přiřadit pevnou hodnotu nebo parametr. Referenční roviny Referenční rovina je dvojrozměrná rovina, viditelná ve všech půdorysných pohledech. Při tisku lze řídit její viditelnost. Většinou se však netiskne. Můžeme ji pojmenovat, snadněji se s ní pak pracuje. Lze ji vybrat ze seznamu rovin. Rovina může definovat počátek prvku. Je nedílnou součástí tvorby prvku rodiny. Roviny slouží k jejich parametrickému chování. Svislá i vodorovná referenční rovina jsou pojmenované a jsou osami pro nový prvek. Jejich průsečík bude vkládacím bodem do projektu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-26 -
Parametr (vlastnost) Je nastavení, které určuje vzhled a chování prvku. Parametry rodiny nelze vykazovat v tabulkách, výkazech výměr. Parametr můžeme zvolit jako sdílený, pak může být sdílen více rodinami i projekty. Takové parametry je možné vykazovat v tabulkách. Sdílené parametry se ukládají do zvláštního textového souboru. Parametr může být zadán jako: - parametr typu bude se měnit u všech prvků stejného typu. - parametr prvku bude se měnit u každého prvku daného typu samostatně Vazby V prostředí Revit Architecture jsou předefinované vazby např. : pro kóty, zarovnávání komponent k referenčním rovinám apod. Vazba však nevzniká automaticky. Prostředí Revit po každém kroku, který by na vazbu vedl, nabídne vznik vazby pomocí uzamčení zámečkem. Vazbu využijeme, pak zámeček klikem uzamkneme. Nebo vazbu odmítneme, pak nabízený zámeček ignorujeme. Uzavřené vazby se bude snažit Revit přednostně dodržet. V případě převazbení nás vyzve vazby odstranit, nebo nepovolí vznik další vazby. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-27 -
Obecný postup pro vytvoření prvku V prostředí Revit Architecture vybereme šablonu rodiny, odpovídající prvku, který chceme vytvořit. Šablona může mít předefinované vlastnosti. Ty podle potřeby můžeme použít, nebo je možné je zrušit a nastavit si své vlastní. Pokud prvek potřebuje nějakého hostitele, je v šabloně již definován (např. stěna, podlaha, střecha). Mohou být i prázdné. Prvky vytvořené na šabloně s hostitelem se po vložení do projektu budou vkládat do takového hostitele (např. dveře se budou umisťovat do stěny). Při vytváření geometrie prvku pracujeme v režimu náčrtu. Pomůckou náčrtu jsou referenční roviny. Roviny mezi sebou okótujeme. Pevnou hodnotu uzamkneme, tím se stane neměnnou. Kótě můžeme přiřadit i parametr. Parametru je nutné přiřadit jednoznačný název, pod kterým se bude hodnota vlastnosti měnit. Vytvářející hmotu viditelnou (hmota) i neviditelnou (vybrání) zásadně zarovnáváme nástrojem zarovnat k rovinám a ihned po zarovnání hrany k rovině uzamykáme. Při posunu referenční roviny nebo při změně parametru dojde k posunu i hrany prvku. Roviny tak ovlivňují složitou geometrii prvku. Pokud však rovinu, ke které byl přivazben náčrt prvku, odstraníme (vymažeme), smažeme s velkou pravděpodobností i objekt či část objektu, který na ni byl vygenerovaný. Roviny tvoří hranici nebo vodítko prvku. Pomocí referenčních rovin vytvoříme jádro parametrické rodiny a k ní pak připojujeme prvky rodiny. Tímto postupem vytváříme v režimu náčrtu geometrii prvku, který bude mít námi požadovaný tvar a bude proměnlivý (parametrický) v těch hodnotách, které jsme mu předdefinovali. Velmi se vyplatí preciznost provedení a důsledná kontrola chování prvku po jednotlivých krocích. Při zanedbání tohoto postupu se bude výsledný prvek chovat chaoticky. Některé nepřesnosti lze dodatečně opravit poměrně snadno. Větší chyby, na které jsou vázány ještě další vlastnosti prvku, mají za následek zničení velké části prvku v editoru a dotvoření ho znovu přesně a pečlivě. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-28 -
Referenční rovině ve vlastnostech určíme počátek. Definovaný počátek představuje bod, ve kterém prostředí Revit načte novou rodinu do projektu. Nejvhodnější počátek (vkládací bod) je průsečík dvou referenčních rovin. Bývá již definován v šabloně rodiny. Postupné kroky při vytváření prvku rodiny 1. Vybrat vhodnou šablonu ze seznamu šablon 2. Definovat podkategorie a materiály ve Stylech objektu 3. Vymezit pomocí referenčních rovin budoucí tvar prvku rodiny 4. Okótovat referenční roviny 5. Nejprve umístíme EQ kóty, teprve potom ty ostatní 6. Přiřadit kótám pevnou hodnotu nebo parametrickou popisku 7. Zkontrolovat parametrické chování geometrie změnou parametrů 8. Vytvořit geometrii prvku, zarovnat a zamknout ji k referenčním rovinám 9. Nastavit materiály prvku a viditelnost v různých pohledech 10. Zkontrolovat parametrické chování geometrie změnou parametrů 11. Pokračovat v tvorbě geometrie a kontrolovat parametričnost 12. Přiřadit komponentu prvku 13. Zkontrolovat viditelnost ve všech pohledech 14. Zkontrolovat Typy rodiny 15. Přiřadit parametrům vzorce 16. Zkontrolovat parametričnost prvku 17. Pojmenovat a vytvořit nové typy 18. Uložit pod jedinečným názvem mezi knihovní prvky 19. Načíst do projektu 20. Vyzkoušet chování prvku v projektu Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-29 -
Vkládání vzorců Vzorce rozšiřují rozsah parametrických hodnot. Umožňují vytvářet další parametry prvku rodiny. Jejich hodnota je závislá na paremetrech již existujících. Hodnota takového parametru může být vytvořena pouze jako matematická operace. Vzorce však mohou obsahovat i textové hodnoty a to přesné názvy již definovaných parametrů (rozhodující je jedinečnost názvu tj. vliv mají i malá a velká písmena). Nejčastěji používané vzorce jsou složeny z textových i číselných hodnot. Např. parametr Hrubá výška bude defininován jako Výška + 100. Vzorce v parametrech zatěžují procesor počítače. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-30 -
Volba materiálů O materiálech prvku rozhodujeme vkládáním nových parametrů do Typu rodiny. Parametr může představovat i druh materiálu, jeho barvu, šrafu na povrchu, v řezech apod. Pro materiály, které chceme pro daný prvek použít, můžeme použít výchozí hodnoty v nastavení a tak prvek rodiny uložit do knihovních prvků. Po načtení do projektu je potom nutné ve vlastnostech vloženého prvku materiály dodatečně zvolit. Druhou možností je přiřadit logické materiály prvku rodiny ihned při jeho vzniku. Není tím nijak omezena možnost je v projektu ve vlastnostech vloženého prvku změnit. Vložení nového parametru materiálu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-31 -
Přiřazení materiálu vytvořené hmotě provedeme ve vlastnostech prvku. Označíme hmotu prvku (zčervená), otevřeme vlastnosti prvku a klikneme na řádek materiál a sloupec =. Objeví se dialogové okno s vytvořenými parametry materiálu a hmotě přiřadíme logický parametr. (např.: označená hmota bude zárubní) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-32 -
Volba viditelnosti Viditelnost jednotlivých komponent prvku ovlivňujeme také ve vlastnostech prvku. Postup je podobný volbě materiálu. Označíme hmotu prvku (např. práh). Zvolíme vlastnosti prvku a otevřeme dialog v řádku viditelnosti a sloupci =. Z dialogu hmotě přiřadíme parametr. (práh) Po této volbě rozklikneme následující řádek vlastností prvku přepsání viditelnosti/ zobrazení. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-33 -
V dialogovém okně viditelnosti zvolíme viditelnost daného prvku v různých pohledech a současně i viditelnost prvku podle úrovně vykreslování detailu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-34 -
Projektujeme předem Tvar prvku Dřív než začneme vytvářet konkrétní prvek na šabloně rodiny, dobře si rozmysleme, co a jak budeme vytvářet. Doporučujeme náčrt na papír, kde si dopředu vyjasníme detaily prvku a zvolíme si vazby mezi komponenty. Je nutné si také předem stanovit rozsah parametričnosti prvku. Určíme, které hodnoty, kóty budou pevné a které budou libovolně měnitelné. Nastavení materiálů a objektu Nadefinujeme si potřebné materiály v nastavení, zvolíme odpovídající šrafu, povrch, barvu. Definujeme podkategorie prvku, přiřadíme jim požadovanou grafiku, tloušťku a šrafu čar a materiály. Viditelnost Rozmyslíme si viditelnost prvku v různých úrovních detailů a v různých pohledech. Nakreslíme si předem na papír rozdíly v zobrazení prvku v rozsahu studie projektu a v rozsahu prováděcí dokumentace projektu. Parametry Připravíme si skupinu parametrů, které budou pouze parametry prvku (při jeho změně se změní jen konkrétní prvek). Druhou skupinou budou parametry typu (při jejich změně se změní všechny prvky daného typu). Poslední skupinou mohou být parametry sdílené, které lze vykazovat v tabulkách. Kontrola Při postupném vytváření geometrie prvku stále kontrolujeme, zda vše, co jsme již vytvořili, funguje tak, jak jsme si předem představovali. Znamená to, po každém přidání parametru a vazby provést kontrolu chování prvku rodiny změnou hodnot parametrů v průvodním listu, tedy v Typu rodiny. Pokud se prvek nechová tak, jak jsme si představovali, ihned se vraťme zpět do míst, kdy byl model ještě v pořádku. Závěrem Snažme se tvořit jednoduché modely, které budou plně v souladu s právě platnou výkresovou normou ve všech pohledech. Model nemusí být zmenšenou, ale přesnou kopii skutečného výrobku daného výrobce. Nemusíme všechno vytvářet ve 3D. Mnohé hrany stačí znázornit pouze symbolickou čarou s nastavením správné viditelnosti. Čím propracovanější model vytvoříme, čím větší parametričnost mu zvolíme a čím více vazeb ve formě vzorců bude mít, tím větší soubor to bude. Po načtení většiny takových rodin do projektu, budeme nuceni pracovat s velkým souborem. Je to zbytečná zátěž na konfiguraci PC. Všeho s mírou. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-35 -
TVORBA PRVKU RODINY OKNO Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-36 -
Popis postupných kroků pro vytvoření nového prvku z rodiny Okno Otevřeme prostředí REVIT Architecture 2009. Otevřeme šablonu pro tvorbu rodiny oken. Soubor nový - rodina metrické okno Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-37 -
Šablona pro tvorbu rodiny oken. V prvém kroku vymažeme všechny předem připravené kroky, které šablona obsahuje. Je třeba hlavně zrušit vytvořený otvor ve stěně. Ponecháme hostitele stěnu a hlavní osy (průsečík os je vkládací bod). U stěny ve vlastnostech zrušíme zobrazování šrafy, která nám bude zbytečně zahušťovat obraz a stěnu zesílíme na 450 mm. (v širší stěně se nám bude lépe modelovat prvek) Prvek bude tvořen v prostoru vymezeném referenčními rovinami a vazben k nim. Proto je třeba pro každý krok vytvořit jednu nebo několik referenčních rovin. Je dobré mít před vlastní tvorbou v Revitu vyhotoven náčrt na papíře. Netvoříme a vymýšlíme přímo na obrazovce. Dopustíme se tím mnoha chyb ve vazbách a prvek se pak nebude chovat parametricky. Pro symetričnost použijeme všude, kde je to možné, zrcadlení. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-38 -
Založíme rovinu pro levou stranu, dáme jí rozměr (zpočátku je lepší větší např. 800mm) a ozrcadlíme. Symetričnost zajistíme kótami při použití EQ. Přidáme standardní kótu šířky budoucího okenního otvoru např. 1600 mm. Kótě přidělíme parametr šířky. Označíme ji k úpravě zčervená. Na horní liště rozklikneme roletové menu Popisek. Zvolíme parametr Šířka Zkontrolujeme nákres okna ze strany interiéru. Výška okenního otvoru je 1500 mm, výchozí výška parapetu je 800 mm. Oba rozměry jsou parametrické mají přiřazenu popisku. Použijeme nástroj Typy rodiny na paletě nástrojů Rodina. Otevřená tabulka vlastností je jakýmsi průvodním listem vznikajícího prvku rodiny. Změňme jakýkoliv rozměr a pozorujme, zda se systém referenčních rovin chová parametricky. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-39 -
Nyní je třeba definitivně rozhodnout, zda bude mít okno rovné ostění nebo zalomené ostění. V případě zalomeného ostění je třeba rozhodnout, jak a kolikrát zalomené bude a jaký typ okenního rámu budeme používat. (jednoduché, dvojité, zdvojené apod.) Pomocí referenčních rovin dotvoříme prostor pro okno. Pro náš příklad volíme rovné ostění i rovné nadpraží a jednoduché okno v EURO profilu zasklené izolačním dvojsklem. Rám okna i rám okenního křídla velikosti 60 x 60 mm. Kóty rámů mají pevný neměnitelný rozměr a bude nutné je uzamknout. Odsazení okenního rámu od fasády bude parametrická kóta. Rozměr okótujeme standardní kótou. Označíme ji k úpravě zčervená. Na horní liště rozklikneme roletové menu Popisek. Zvolíme <přidat parametr>. Název parametru odsazení od fasády, seskupíme do skupiny kóty. V interiéru doplníme referenční roviny okenního rámu (60 mm jako pevná hodnota). Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-40 -
Vytvoříme okenní otvor. Použijeme nástroj vybrání - vysunutím. V režimu náčrtu - ukazovátkem - označíme ty roviny, které ohraničují okenní otvor. Nezapomeneme zaškrtnout na liště volbu zamykat. Čáry náčrtu ořežeme tak, aby vznikla uzavřená křivka. Použijeme nástroj oříznout z horní lišty nástrojů. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-41 -
Ve vlastnostech upravíme počátek vysunutí na hodnotu 1000 a konec vysunutí na hodnotu 1250. Zvolíme dokončit náčrt a otevřeme pohled interiér. Náčrt okenního otvoru (žlutá barva) zarovnáme a následně uzamkneme k referenčním rovinám. Zvolíme pohled 3D, použijeme nástroj ořezat geometrii a klikem na náčrt a na stěnu vyřežeme otvor do hostitele. z horní lišty Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-42 -
V hostiteli vznikl otvor daných rozměrů. Nyní zkontrolujeme, zda se otvor chová parametricky. Otevřeme průvodní list typy rodiny a změníme rozměry otvoru. Sledujeme, jak se otvor chová. Pokud je vše v pořádku, můžeme pokračovat v tvorbě prvku. Vytvoříme okenní rám. Zvolíme pohled interiér. Použijeme nástroj hmota tažením. Otevře se režim náčrtu. Zvolíme vybrat trajektorii. Vezmeme nástroj ukazovátko a klikáme postupně na ty hrany okenního otvoru, kde má vzniknout okenní rám. Prvně označená hrana s sebou nese i rovinu pro náčrt profilu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-43 -
Zvolíme dokončit trajektorii a vezmeme další nástroj profil. Na horní liště zvolíme upravit. Přejdeme k pohledu půdorys podlaží. Tady pomocí ukazovátka, nástroje ořezat a uzamknout vytvoříme nákres uzavřeného profilu okenního rámu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-44 -
Zvolíme dokončit profil a dokončit tažení. Zkontrolujeme v pohledu 3D, jak vytvořená konstrukce vypadá. Provedeme kontrolu parametričnosti. Měníme rozměry okenního otvoru, ale i odsazení od fasády. Pokud se model chová správně, můžeme pokračovat v tvorbě. Pro vytvoření okenních křídel musíme vytvořit jejich hranice pomocí referenčních rovin. Rám křídla bude do rámu okna zapuštěn v drážce 15 x 15 mm, šířka rámu křídla bude 60 mm. Jsou to pevné rozměry, budou uzamčeny. Uprostřed v ose křídla budou vycentrovány roviny pro středový sloupek v šířce 40 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-45 -
Použijeme nástroj hmota tažením. Zvolíme pohled exteriér a nástroj vybrat trajektorii v režimu náčrtu. Vybereme hrany okenního rámu, první výběr s sebou nese rovinu pro náčrt profilu. Dokončíme trajektorii, zvolíme nástroj profil a na horní liště nástroj upravit. Musíme přejít na pohled půdorys. Profil nakreslíme mezi referenční roviny určené pro rám křídla. Dokončíme profil, dokončíme tažení, zkontrolujeme parametričnost prvku. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-46 -
Pro zasklenou výplň vytvoříme hranice pomocí referenčních rovin v pohledu půdorys. Tloušťka skla bude pevná hodnota 4 mm. Sklo musí být v ose rámu, proto vycentrujeme kótu s pomocí hodnoty EQ. Pro sklo použijeme nástroj hmota vysunutí. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-47 -
Ve vlastnostech náčrtu zvolíme začátek a konec vysunutí tak, aby bylo v prostoru otvoru a viděli jsme obě hrany, (zvoleno 1000 + 1250). Dokončíme náčrt a přejdeme na pohled interiér. Tady pomocí nástroje zarovnat a zamknout spojíme hrany vysunutí skla s referenční rovinou hrany rámu. Rovinu uzamkneme s pevnou hodnotou 105 mm (tj. 2 x rám = 120mm, 120 15 (drážka v rámu) = 105 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-48 -
Vznikajícímu prvku přidáme druhy materiálu. Otevřeme typy rodiny a v průvodním listu zvolíme nový. Pro nový parametr volíme jedinečný název. Tímto způsobem zvolíme všechny parametry materiálu, které budeme potřebovat. Seskupujeme pod Materiály a povrchové úpravy, typem parametru je vždy materiál. Přejdeme na pohled 3D a otevřeme vlastnosti na horní liště.. Postupně označujeme jednotlivé vytvořené konstrukce a ve sloupci = a řádku materiál přidělíme konstrukci odpovídající parametr. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-49 -
Rámu okna i křídla byl přidělen materiál dřevo dle nastavení materiálu Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-50 -
Střední sloupek vytvoříme hmotou vysunutím do již připravených referenčních rovin. Rozsah vysunutí 900 1250 mm. Dokončíme náčrt. Přejdeme do pohledu interiér. Sloupek zarovnáme a uzamkneme k rovině rámu okenního křídla. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-51 -
Přejdeme do pohledu 3D, přidáme sloupku ve vlastnostech odpovídající materiál a vyzkoušíme parametričnost okna. Případné chyby je třeba opravit dřív, než budeme pokračovat dál. Je-li vše v pořádku, vymodelujeme stejným způsobem sloupek i ze strany exteriéru. Přejdeme na pohled interiér a pro vytvoření příčlí vyneseme referenční roviny (osy budoucích příčlí), které se budou s výškou okna symetricky měnit. Použijeme standardní kótu s EQ. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-52 -
Podél os příčlí vytvoříme referenčními rovinami hrany příčlí, vycentrujeme k ose a rozměr uzamkneme na hodnotě 40 mm podobně, jako jsme to udělali se středním sloupkem. Zkontrolujeme funkci parametričnosti okna v průvodním listu změnou všech rozměrů. Přejdeme do pohledu řez, zvolíme nástroj hmota vysunutí. Musíme zvolit správnou rovinu pro nákres. Vybereme např. referenční rovina pravá strana. Provedeme náčrt příčle a určíme rozsah vysunutí v rozmezí 250 500 mm. Dokončíme náčrt. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-53 -
V pohledu interiér zarovnáme a uzamkneme příčli k referenčním rovinám. Stejným způsobem vytvoříme druhou příčli. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-54 -
Příčlím přiřadíme materiál ve vlastnostech prvku. Průnik příčlí se sloupkem, průnik příčlí s rámem i průnik sloupku s rámem upravíme pomocí nástroje připojit geometrii na horní liště. Klikneme na 1. konstrukci (1. reference) a pak hned na druhou, se kterou chceme propojit (2. reference) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-55 -
V okenních tabulkách zabezpečíme sklo lištami. Použijeme nástroj hmota tažení. Přejdeme do pohledu interiér a zvolíme náčrt 2D trajektorie. Nástrojem ukazovátko a uzamykáním vybereme referenční roviny jedné okenní tabulky. Přebytečné čáry náčrtu ořežeme. Dokončíme trajektorii a zvolíme profil. Použijeme nástroj upravit na horní liště a přejdeme do pohledu půdorys. Tady nakreslíme profil lišty. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-56 -
Dokončíme profil, dokončíme tažení. Přejdeme na pohled 3D a zkontrolujeme funkčnost okna změnou rozměrů v průvodním listu typu rodiny. Liště přiřadíme ve vlastnostech materiál. Stejným způsobem vytvoříme lišty do všech okenních tabulek jak ze strany interiéru, tak i exteriéru. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-57 -
Opět překontrolujeme parametričnost a funkčnost vytvořeného modelu záměnou rozměrů v průvodním listu. Nyní můžeme k oknu přidat parapetní desku. Přejdeme do pohledu půdorys, zvolíme nástroj komponenta a načteme si z knihovny vnitřní parapet dřevěný. Vložíme ho umístíme ho - na středovou osu okna. Průvodní list doplníme o parametry materiálu pro vnitřní i pro vnější parapetní desku. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-58 -
Označíme vložený prvek a upravíme ve vlastnostech materiál. Dále musíme upravit délku parapetní desky tak, aby se plynule měnila s šířkou okenního otvoru. Přidělíme tedy délce parapetu místo číselné hodnoty parametr Šířky (shodný s šířkou otvoru) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-59 -
Nyní přejdeme do pohledu řez. Zde musíme parapetní desku upravit výškově a uzamknout ji k parapetní zdi. Dále ji musíme upravit šířku tak, aby byla přivazbena k okennímu rámu. Při pohybu rámu v ostění (změna rozměru odsazení od fasády) se musí parapetní deska chovat parametricky. Zvolíme pohled 3D a překontrolujeme parametričnost okna. Nestačí jen šířka a výška okna, ale vyzkoušejme chování prvku i v řezu při změně odsazení okenního rámu od fasády. Podobným způsobem vložíme do okna i vnější parapetní desku. Načteme ji z knihovny jako komponentu. Zvolili jsme pozinkovaný plech. Umístili jsme ho na středovou osu okna. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-60 -
Do materiálových vlastností vložíme parametr parapetu vnějšího. Postup je shodný s předešlým. Dále upravíme délku parapetu a dáme ji parametr Šířky okna. Zvolíme pohled řez a upravíme umístění parapetního plechu ve vztahu k výšce umístění a šířce. Nezapomeňme zarovnávat k referenčním rovinám a polohu uzamknout Zkontrolujte parametričnost okna ve všech možnostech. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-61 -
Schází přidat okenní olivu. Načteme ji jako komponentu z knihovny prvků. Přejdeme na pohled půdorys a olivu vložíme na stěnu. Postupně ji vycentrujeme a umístíme na správné místo ze strany interiéru. Při každém připojení k referenční rovině je nutné polohu zamykat. V pohledu interiér vloženou kliku umístíme do svislé osy okna (1.zámek) a do vodorovné osy okna (2. zámek) Přejdeme do pohledu řez a olivu připojíme a uzamkneme k okennímu rámu (3. zámek) Vyzkoušíme parametričnost prvku. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-62 -
TVORBA PRVKU RODINY DVEŘE Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-63 -
Popis postupných kroků pro vytvoření nového prvku z rodiny Dveře Otevřeme prostředí REVIT Architecture 2009. Otevřeme šablonu pro tvorbu rodiny oken. Soubor nový - rodina metrické dveře Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-64 -
Šablona pro tvorbu rodiny dveří. V prvém kroku vymažeme všechny předem připravené kroky, které šablona obsahuje. Je třeba hlavně zrušit vytvořený otvor ve stěně. Ponecháme hostitele stěnu a hlavní osy (průsečík os je vkládací bod). U stěny ve vlastnostech zrušíme zobrazování šrafy, která nám bude zbytečně zahušťovat obraz a stěnu zesílíme na 450 mm. (v širší stěně se nám bude lépe modelovat prvek) Prvek bude tvořen v prostoru vymezeném referenčními rovinami a vazben k nim. Proto je třeba pro každý krok vytvořit jednu nebo několik referenčních rovin. Je dobré mít před vlastní tvorbou v Revitu vyhotoven náčrt na papíře. Netvoříme a vymýšlíme přímo na obrazovce. Dopustíme se tím mnoha chyb ve vazbách a prvek se pak nebude chovat parametricky. Pro symetričnost použijeme všude, kde je to možné, nástroj zrcadlení. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-65 -
Založíme rovinu pro levou stranu, dáme jí rozměr (zpočátku je lepší větší např. 600mm) a ozrcadlíme. Symetričnost zajistíme kótami při použití EQ. Přidáme standardní kótu šířky budoucího dveřního křídla např. 1000 mm. Kótě přidělíme parametr šířky. Označíme ji k úpravě zčervená. Na horní liště rozklikneme roletové menu Popisek. Zvolíme parametr Šířka Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-66 -
Zkontrolujeme nákres dveří ze strany interiéru. Výška dveřního křídla je 2000 mm. Nyní je třeba definitivně rozhodnout, zda budou mít dveře rovné ostění nebo zalomené a v tom případě jak a kolikrát zalomené bude, jaký typ zárubně bude použit, (rámová, obložková, ocelová) a vytvořit pro ni pomocí referenčních rovin prostor. Pro názornost volíme 1x zalomené ostění se standardní tloušťkou 75 mm a hloubkou 150 mm a rámovou zárubeň v zalomení s velikostí 100 x 60 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-67 -
Kóty uzamkneme (pevný neměnitelný rozměr). Výšku zalomeného nadpraží je třeba zvolit v pohledu z interiéru, okótovat a kótu uzamknout. Nyní již máme připraveno a můžeme do stěny vyříznout otvor. Uděláme to postupně za použití nástroje Vybrání vysunutím. Po volbě se dostaneme do režimu náčrtu. Pro přesnost náčrtu používejme nástroj ukazovátko, Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-68 -
nezapomeňme čáry náčrtu zamykat. Nástrojem ořezat vytvoříme uzavřenou křivku jedné části dveřního otvoru (tu menší). Ve vlastnostech zvolíme rozsah vysunutí (doporučujeme rozsah uprostřed požadovaného otvoru tak, aby byly viditelné všechny jeho strany) např. počátek vysunutí 500 mm a konec vysunutí 1500 mm. Potvrdíme OK a nástrojem dokončit náčrt ukončíme operaci. Vrátíme se do původní šablony a v místech, kde jsme vybírali hmotu prosvěcuje žlutý obrys. Zvolíme pohled exteriér. Žlutý obrazec je třeba připojit k patřičným referenčním rovinám a zamknout. Každá nepozornost Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-69 -
v uzamykání se později projeví nefunkčností modelovaného prvku. Přepněme si nákres na tenké čáry a použijme nástroj zarovnat (k čemu co). Uzamkneme i spodní hranu k referenční úrovni a zvolíme pohled 3D. Stěnu natočíme tak, abychom žlutý nákres viděli. Použijeme nástroj ořezat geometrii a klikem na nákres a stěnu vytvoříme otvor. Vznikne tak ostění budoucích dveří. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-70 -
Stejným způsobem vytvoříme druhou část dveřního otvoru. Tentokrát výšku otvoru zamykejme ze strany interiéru, a volte větší a vyšší referenční roviny. Výsledkem je celý dveřní otvor se zalomeným ostěním a zalomeným nadpražím. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-71 -
Vytvoříme zárubeň Pomocí ref. rovin vytvoříme v půdorysu průřez 100 x 60 mm a v pohledu interiér šířku zárubně 100 mm. Použijeme nástroj hmota tažením. V režimu náčrtu v prvním kroku zvolíme vybrat trajektorii. V pohledu interiér se bude kurzor myši chovat jako ukazovátko, kterým označíme hrany, kde se má zárubeň nacházet. V místě určení první hrany se objeví rovina určená k náčrtu vlastního profilu. Je vhodné, aby to byl půdorys. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-72 -
Zvolíme dokončit trajektorii a v druhém kroku zvolíme profil. Po volbě na horní liště nástrojů zvolíme upravit. V dialogu zvolíme pohled, ve kterém je umístěna rovina náčrtu profilu tj. půdorys podlaží. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-73 -
Nyní můžeme v režimu nákresu určit profil zárubně ukazovátkem s uzamykáním. Náčrt ořežeme na uzavřenou křivku. Zvolíme dokončit profil a následně dokončit tažení. Tím opustíme režim náčrtu. V pohledu 3D se můžeme přesvědčit, že se zárubeň vytvořila podél celé trajektorie. Nyní se seznámíme s vlastnostmi vznikajícího prvku. Zvolíme typy rodiny. Objeví se okno, ve kterém můžeme zvolit předepsané parametry, modifikovat je, nebo přidat další parametry, které budou ovlivňovat chování vznikajícího prvku. V tomto průvodním listu si budeme ověřovat chování modelu. Parametrická kóta byla doposud přidělena šířce dveřního křídla a výšce dveřního křídla. Pomocí nich si ověříme chování otvoru. Změníme jakýkoliv z těchto rozměrů v oddílu kóty tabulky vlastností a sledujme chování vytvořeného modelu. Pokud model správně reaguje na zvětšování i zmenšování rozměrů, můžeme pokračovat dál v tvorbě prvku. Pokud reaguje špatně, je třeba se vrátit a opravit chybu. Nedoporučuje se pokračovat v tvorbě prvky, pokud v této fázi nefunguje správně. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-74 -
Vytvoříme dveřní křídlo pomocí nástroje hmota vysunutí. V půdorysu označíme nástrojem ukazovátko s uzamykáním ty referenční roviny, které ohraničují dveřní křídlo. Ve vlastnostech zvolíme počátek a konec vysunutí ve rozmezí mezi 0.0 a výškou dveřního křídla. Např. 500 a 1500 mm. Dokončíme náčrt, a zvolíme pohled interiér. Nástrojem zarovnat připojíme a uzamkneme vytvářející se dveřní křídlo k rovinám hrany zárubně. Dalšími referenčními rovinami vytvoříme hrany členění dveřního křídla. Přidáme jim pevné rozměry a nezapomeneme zamknout. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-75 -
Zvolíme nástroj Vybrání vysunutím a vyřežeme z dveřního křídla tu část, která má být nahrazena skleněnou výplní. K operaci zvolíme pohled půdorys. V režimu náčrtu pomocí ref. rovin určíme uzavřenou křivku a dokončíme náčrt. V pohledu interiér a pomocí nástroje zarovnat a uzamknout určíme velikost otvoru pro skleněnou výplň. Ve 3D se přesvědčíme, že model odpovídá našemu náčrtu, naší představě. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-76 -
Zvolíme Typy rodiny a odzkoušíme parametričnost modelu záměnou rozměrů. Vytvoříme skleněnou výplň dveřního křídla. Umístění vytvoříme soustavou referenčních rovin. Zvolíme osu výplně, symetričnost zajistíme kótou s EQ. Další roviny určují tloušťku skla. Zvolena pevná hodnota 6 mm. K vytvoření použijeme nástroj Hmota vysunutí. Vzniklou hmotu musíme připojit a zamknout k rovině otvoru. Přidáme další parametry do průvodního listu. Budou to parametry materiálu. V tabulce typy rodiny zvolíme parametry - přidat. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-77 -
Název: Dveřní křídlo, seskupit pod materiály a povrchové úpravy, typ parametru: materiál. Podobně zvolíme parametr pro zárubeň, výplň, kování, materiál prahu apod. Určíme druhy a barvy materiálů v tabulce. Ve sloupci Hodnota údaj <podle kategorie> nahradíme klikem do řádku. V tabulce Materiálů využijeme přednastavené výchozí materiály nebo materiál přidáme. Pomocí ikony duplikujeme výchozí materiál. Pojmenujeme ho (výchozí plast, výchozí dřevo apod.). Klineme na barvu stínování a zvolíme si vlastní barevný odstín. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-78 -
Máme-li zvoleny všechny materiálové parametry, musíme je přiřadit jednotlivým konstrukcím. Zvolíme pohled 3D, označíme k úpravě konstrukci a klikneme na ikonu vlastnosti na horní liště. Klikneme na malý obdélníček ve sloupci = a v řádku Materiál. Z dialogu vybereme ten parametr, který odpovídá označené konstrukci. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-79 -
Výsledný model bude vypadat asi takto. Nezapomeňme zkontrolovat funkci parametričnosti změnou kót v průvodním listě. Přidáme lištu okolo skleněné výplně. Použijeme nástroj hmota tažením. V režimu náčrtu určíme trajektorii a pak i profil lišty. Trajektorii v pohledu interiér, profil v pohledu půdorys. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-80 -
Operace ukončíme 2 x OK až se uzavře náčrt i tažení a na modelu přibudou lišty. Prohlédneme si model 3D. Liště můžeme přidat materiálový parametr. Dále si rozdělíme výplň referenčními rovinami na způsob členění skla lištami. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-81 -
Skleněnou výplní v půdorysu proložíme řeznou rovinu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-82 -
Zvolíme pohled řezu, vypneme barvy a zvolíme skryté hrany. Dále provedeme volbu roviny pro nákres lišt. Klikneme na rovinu, zvolíme střed (vlevo/vpravo). Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-83 -
Zvolíme hmota vysunutím a v režimu náčrtu nakreslíme k připraveným referenčním rovinám profil lišt. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-84 -
Ve vlastnostech nastavíme počátek a konec vysunutí na rozmezí 0 100. Dokončíme náčrt. Zvolíme pohled interiér a nástrojem zarovnat a uzamknout umístíme lišty. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-85 -
Přepneme se do půdorysu a nástrojem hmota vysunutí nakreslíme náčrt svislých lišt. Uzamkneme k referenčním rovinám. Rozsah vysunutí zvolíme v rozmezí 500 1250. Dokončíme náčrt. V pohledu interiér zarovnáme a uzamkneme lišty mezi své roviny. Lišty spojíme nástrojem připojit geometrii z horní lišty nástrojů. Zkontrolujeme parametričnost prvku změnou rozměrů v průvodním listu. Dveřnímu křídlu ještě přidáme kliku. Referenčními rovinami určíme umístění kliky. Osa kliky se bude nacházet 100 mm od hrany dveřního křídla a 900 mm od referenční úrovně. Obě hodnoty zamkneme. Kliku načteme jako komponentu. Vložíme ji do půdorysu a zarovnáme a uzamkneme k rovině dveřního křídla (1. zámek). Poté přejděme na pohled interiér a posuneme a uzamkneme k rovinám 100 a 900 mm (2. a 3. zámek). Nakonec zvolíme řez a uzamkneme kliku ke křídlu (4. zámek) Stejným způsobem vytvoříme i protikliku ze strany exteriéru. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-86 -
Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-87 -
Vytvoříme práh jako hmotu - vysunutím. Ve vlastnostech zvolíme rozsah vysunutí v rozmezí 0 25 mm. Dokončíme náčrt a zvolíme pohled řez. Označíme práh, zvolíme vlastnosti a v nich sloupec = a řádek materiál. Přiřadíme parametr práh materiál. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-88 -
Nastavení viditelnosti. Postupně označujeme vytvořené konstrukce a přiřazujeme jim možnosti viditelnosti. Označíme dveřní křídlo klikneme na viditelnost zvolíme zobrazení zepředu/zezadu, ostatní nezvolíme. Zobrazení bude funkční pouze při středním a jemném detailu. V hrubém se zobrazovat nebude. Stejným způsobem určíme viditelnost všem ostatním konstrukcím. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-89 -
Úprava zakreslování podle ČSN 01 3420 1. Na základní liště nástrojů zvolíme: Nastavení vzory čar. Tady zvolíme nový. V nabídnutém okně vytvoříme nový styl čerchované čáry. Název čerchovaná s 1 tečkou. V každém následném řádku pomocí rozkliknutého roletového menu zvolíme odpovídající znak. Čárka mezera tečka mezera. Volbu potvrdíme 2x OK. 2. Na základní liště nástrojů zvolíme: Nastavení styly objektů. Přidáme nový. Přidáme název Nadpraží a potvrdíme OK. Ve sloupci vzor čáry rozklikneme roletové menu a zvolíme naši právě vytvořenou čáru čerchovaná s 1 tečkou. Potvrdíme OK. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-90 -
3. V půdorysu zvolíme symbolickou čáru. Z roletové nabídky vybereme Nadpraží (projekce). Touto čarou nakreslíme průmět obou nadpraží v půdorysu (viditelná hrana nad rovinou řezu). Čáry uzamkneme k rovinám interiéru a exteriéru. Stejnou čarou nakreslíme i průmět zárubně v půdorysu pro případ dveří bez prahu. Po skrytí vytvořených konstrukcí bude model vypadat takto. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-91 -
4. V místech pro zakreslování prahu vytvoříme ještě plnou čáru, která se bude zobrazovat pouze při volbě viditelného prahu. Proto je třeba v průvodním listu typu rodiny zadat parametr grafiky, který tuto volbu umožní. Název Práh, seskupit pod grafiku, typ parametru ANO/NE. Aby byla volba rychle dostupná, zadáme ji jako parametr instance (prvku). Označíme obě čerchované čáry v zárubni, zvolíme vlastnosti a tam ve sloupci =, řádku grafika viditelné zvolíme parametr práh. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-92 -
5. nakreslíme plnou čáru prahu. Čáry budou viditelné pouze ve středním a jemném detailu a pouze, když bude zadaná volba s prahem. Volbu je třeba zadat ve vlastnostech označeného prvku. 6. Rovněž v pohledu řez provedeme úpravy viditelnosti čar a dokreslíme symbolickou čarou hrany, které budou dle ČSN viditelné. Dále je třeba zakreslit způsob otevírání dveřního křídla. Zvolíme symbolickou čáru a plné otevření (90 o ) okótujeme parametrem (šířkou dveřního křídla). Určíme i jejich viditelnost. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-93 -
Dále je třeba označit, že se jedná o dveře levé. Do průvodního listu přidáme nový logický parametr s názvem levé, seskupíme pod grafiku a typem bude ANO/NE. Půjde o parametr instance. Označíme všechny atributy, které charakterizují levé dveřní křídlo (nejen označení otvírání dveřního křídla, ale i kliky). Klikneme na vlastnosti a na sloupec = a řádek viditelné. Z nabízených možností vybereme levé, potvrdíme OK. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-94 -
Pro pravé dveře nejprve nakreslíme způsob otevírání dveří pomocí symbolické čáry, přidáme kliky, které je třeba zamknout k referenčním rovinám (celkem 4x každou z nich). Pokud tak neučiníme, budou nám kliky plavat v projektu. Určíme jejich viditelnost v jemném a středním detailu, obdobným postupem jako dveře levé. Do průvodního listu pro pravé dveře přidáme logický parametr (pravé, grafika, ano/ne, instance), jako pro dveře levé. Všechny atributy označíme a ve vlastnostech v řádku viditelnosti zvolíme pravé. Pro hrubý detail je třeba nakreslit symbolickou čarou způsob otvírání dveří. Použijeme symbolickou čáru a ve viditelnosti upravíme pro hrubý detail. Ve vlastnostech rozlišíme pravé a levé dveře. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-95 -
Upravíme přesnost kót. Šířka dveřního křídla v našem modelovém příkladě v zalomeném ostění není shodná s šířkou otvoru. Kótu označíme a upravíme její velikost. Totéž provedeme s kótou výšky dveřního křídla, která opět není v případě zalomeného ostění výškou otvoru. Vrátíme se do průvodního listu typu rodina a upřesníme a doplníme několik chybějících údajů. Nyní můžeme upravit rozměry prvku na reálné. Běžná výška prvku je 1970 mm a šířka 800 mm Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-96 -
Do řádku Hrubá šířka a sloupce vzorec dopíšeme skutečný způsob výpočtu šířky otvoru, který musíme v projektu kótovat. Je to tedy parametr s názvem šířka (nutno rozlišovat velká a malá písmena), ke které je nutno přidat 2x šířku zárubně, tedy 2x100. Zápis tedy bude vypadat takto: Šířka + (2*100). Stejným způsobem určíme i výšku otvoru. Do řádku Hrubá výška napíšeme: Výška + 100. Naposledy odzkoušíme parametrické chování vytvořeného prvku. Chová-li se tak, jak jsme si představovali, zbývá nám ho pouze pojmenovat. Jméno, pod kterým ho budeme moci rychle a správně identifikovat v knihovnách prvků. Název přidáme do průvodního listu typu rodiny. Zvolíme Nový a do dialogového okna napíšeme název. Potvrdíme OK. Po načtení prvku do projektu lze ve vlastnostech upravovat parametry. Vyzkoušejme chování prvku v půdorysu, řezu i pohledech, a to v hrubém, středním i jemném detailu. Pokud je vše v pořádku, vrátíme se do šablony rodiny. Pohled 3D upravíme tak, abychom dobře viděli dveře ze strany exteriéru. Hostitele stěnu necháme dočasně skrýt pomocí nástroje brýle na spodní liště nástrojů. V této poloze prvek uložíme do knihovny prvků Dveře. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-97 -
Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-98 -
TVORBA PRVKU OBECNÉ RODINY (kování okna) Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-99 -
Popis postupných kroků pro vytvoření nového prvku z rodiny Obecný model Otevřeme prostředí REVIT Architecture 2009. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-100 -
Šablona pro tvorbu rodiny obecný model. V půdorysu vidíme jen osový kříž. Přejdeme do pohledu přední Tvar kliky si rozmyslíme a načrtneme na papír. Pomocí referenčních rovin vytvoříme hranice štítku okenní kliky. Šířka 30 mm, výška 66 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-101 -
Použijeme nástroj hmota vysunutím. Dostaneme se do režimu náčrtu. Ukazovátkem ořízneme oklikáme referenční roviny a nezapomeneme uzamykat. Náčrt na uzavřenou křivku. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-102 -
Zvolíme vlastnosti prvku a zadáme začátek a konec vysunutí. Rozmezí je tloušťkou štítku. Zvolili jsme 5 mm. Dokončíme náčrt. Nyní přidáme spojku mezi štítkem a klikou. Bude to kroužek o poloměru 10 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-103 -
Výška vysunutí 2 mm. Rozsah vysunutí: počátek 5 mm a konec 7 mm. Pro druhý kroužek provedeme ještě jednou totéž, ale poloměr bude 8 mm. Rozsah vysunutí: počátek 7 mm a konec 9 mm. Vlastní tloušťka výška kroužku je rovněž 2 mm. Vytvořili jsme hmotu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-104 -
Nyní vytvoříme dřík kliky. Poloměr kruhového dříku 6 mm. Ve vlastnostech nastavíme velikost vysunutí. Počátek vysunutí 9 mm, konec vysunutí 30 mm. Přejdeme do pohledu přední a referenčními rovinami vytvoříme hranice pro úchyt - ručičku. Celková délka ručičky bude 88 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-105 -
Přejdeme do pohledu pravý a vytvoříme ručičku s elipsovitým průřezem. Zvolíme nástroj hmota tažením. Vybereme náčrt 2D trajektorie a čarou vykreslíme délku ručičky mezi referenčními rovinami. Dokončíme 2D trajektorii a zvolíme profil. Na horní liště zvolíme upravit. Přejdeme na podhled půdorys podlaží. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-106 -
Zde nakreslíme profil tažení - elipsu o délce d1 = 7 mm a d2 = 3,5 mm Dokončíme náčrt profilu a profil a dokončíme tažení. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-107 -
Nyní zaoblíme konec ručičky. Použijeme nástroj vybrání - vysunutím. Vytvoříme vlastně prázdnou hmotu, kterou bude vytvořená hmota kliky ořezána. Tvar provedeme v režimu náčrtu. Náčrt ořežeme a vytvoříme uzavřenou křivku. Nastavíme rozsah vysunutí. Počátek vysunutí 20 mm, konec vysunutí 40 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-108 -
Stejným způsobem upravíme i druhý konec ručičky. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-109 -
Hmoty se mezi sebou odečtou a výsledek je průnikem obou vytažení (plného a prázdného). Nyní vytvoříme variantu s vodorovnou ručičkou. Vrátíme se do pohledu přední. Zvolíme referenční roviny ohraničující délku budoucí ručičky. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-110 -
Zvolíme nástroj hmota tažením. Nakreslíme 2D trajektorii. Přejdeme do náčrtu profilu. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-111 -
Nakreslíme tvar průřezu ručičky. Vytvořený tvar ručičky. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-112 -
Pro pohodlné držení zaoblíme oba konce ručičky. Pomocí referenčních rovin nastavíme velikost zaoblení ve směru horizontálním i vertikálním. Zvolíme nástroj vybrání - vysunutím. Opět budeme tvar ručičky upravovat odebíráním již vytvořené hmoty. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-113 -
V režimu náčrtu nakreslíme tvar zaoblení. Sledujeme, aby náčrt byla uzavřená křivka. Rozsah vysunutí: počátek vysunutí 25 mm a konec vysunutí 35 mm. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-114 -
Stejným způsobem upravíme i druhý konec ručičky. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-115 -
Výsledný tvar okenní kliky okenní olivy. Ve 3D po připojení geometrie. Střední průmyslová škola stavební v Plzni, 02 / 2009-116 -