Úlohy na měřicím přístroji TESA 3D MICRO HITE

Transkript

1 Úlohy na měřicím přístroji TESA 3D MICRO HITE Ing. Zdeněk Ondříšek 1

2 Obsah: Cíle Než začneme Příprava součásti pro měření Úloha č. 1 Měření délky Přípravné činnosti Postup měření Vlastní měření Protokol měření Úloha č. 2 Měření hloubky Přípravné činnosti Postup měření Vlastní měření Protokol měření Úloha č. 3 Měření průměrů vnějších a vnitřních Přípravné činnosti Postup měření Vlastní měření Protokol měření Úloha č. 4 Měření roztečí otvorů, drážek Přípravné činnosti Postup měření Vlastní měření Protokol měření Úloha č. 5 Měření úhlů a úkosů Přípravné činnosti Postup měření Vlastní měření Protokol měření Úloha č. 6 Měření úchylek tvaru a polohy Přípravné činnosti Postup měření Vlastní měření Protokol měření Přílohy Příloha č. 1 Výkres součásti pro měření TĚLESO Příloha č. 2 Výkres součásti pro měření TĚLESO

3 Cíle Tato učebnice úloh měření si klade za cíl seznámit žáky a případně i pedagogy se způsoby a možnostmi měření na třísouřadnicovém měřícím stroji TESA 3D MICRO HITE formou jednoduchých příkladů navazujících částečně na Návod k měřicímu přístroji TESA 3D MICRO HITE Než začneme Než začneme s jakýmkoliv byť i jednoduchým měřením, je potřeba na úvod vykonat několik nutných činností vedoucích k přípravě stroje pro měření úlohy. Je třeba mít spuštěný kompresor a přivádět do stroje stlačený vzduch o tlaku 5 6 barů, nutný k pohybu stroje na vzduchových polštářích. Na PC musí být spuštěný software PC DMIS a v něm na úvod je nutné zvolit aktuální soubor sondy (defaultně nastavený na PROBE ). 3

4 Na ručním ovladači s joystickem musí být aktivní režim SERVO PWR ON. 4

5 Dále aktivujeme režim AUTO, ve kterém stroj musí najet do referenčního bodu, což je činnost stejná jako u CNC stroje. 5

6 Činnost automatického najetí do referenčního bodu spustíme na PC. Úvodem se objeví tabulka s výzvou k otevření stávajícího souboru. 6

7 Nebo zvolíme soubor nový a napíšeme jeho název (viz Název součásti). 7

8 V následující obrazovce potvrdíme typ naší měřící sondy OK (je opět předem nastavená) Příprava součásti pro měření Před vlastním měřením jakékoliv úlohy je potřeba provést: a) Měření roviny Aktivujeme režim Rovina měřením (4x dotyk měřící sondou nejlépe v oblasti všech čtyř rohů měřené součásti). Pro pohyb s měřící sondou je třeba mít aktivní režim JOY. Pro zpomalení pohybu měřící sondy zvolíme režim SLOW. Měření roviny ukončíme stiskem tlačítka na ručním ovladači RTN TO SCREEN. 8

9 9

10 b) Vyrovnání roviny stisknutím kláves CTRL + ALT + A se objeví tabulka pro vyrovnání roviny. c) 3D nivelace označíme náš prvek roviny PLN1 a zvolíme funkci 3D nivelace kolem osy Z plus. 10

11 d) Povrch námi vytvořené roviny označíme za počátek souřadného systému v ose Z Označíme osu Z a stiskneme soft tlačítko POČÁTEK + OK. e) Zvolíme funkci Přímka měřením a dotykem měřící sondou změříme polohu delší strany obrobku. Měření ukončíme stiskem tlačítka na ručním ovladači RTN TO SCREEN. f) Stisknutím kláves CTRL + ALT + A otevřeme tabulku, kde označíme přímku LIN1. Otočit osu X PLUS kolem osy Z PLUS a zvolíme funkci 2D ROTACE. 11

12 g) Zvolíme funkci Přímka měřením a dotykem měřící sondou změříme polohu kratší strany obrobku. Měření ukončíme stiskem tlačítka na ručním ovladači RTN TO SCREEN. h) Zvolíme funkci konstrukce bodu, stisknutím kláves CTRL + ALT + A otevřeme tabulku, označíme přímku LIN1 a LIN2 a zvolíme průsečík a VYTVOŘIT. 12

13 Stisknutím kláves CTRL + ALT + A znovu otevřeme známou tabulku, označíme průsečík bod PNT1, zaškrtneme v tabulce osy X, Y zvolíme funkci POČÁTEK a OK. i) Tímto jsme námi vytvořený průsečík přímek posunuli do počátku souřadného systému a vytvořili si tak podmínky pro následující měření. Než započneme s vlastním měřením úlohy, soubor uložíme. 13

14 Úloha č. 1 Měření délky Přípravné činnosti Před zahájením vlastního měření úlohy je třeba provést přípravné úkony související s vyrovnáním roviny měření, vytvoření a posunutí počátku souřadného systému, viz kapitola Postup měření Abychom mohli změřit vzdálenost mezi základnou (LIN1, LIN2), budeme vždy v požadované vzdálenosti měření konstruovat další přímky (LIN3, LIN4 ), které vzniknou měřením dotykovou sondou za pomocí joysticku, vždy pomocí dvou bodů měření pro každou přímku. Každý takto vzniklý rozměr vzdálenosti zatolerujeme horním a dolním mezním rozměrem a určíme jmenovitou hodnotou dle výkresu. Pro úlohu č. 1 byl vytvořený výkres s názvem TĚLESO Vlastní měření Pro změření rozměru 150 ± 0,1 vytvoříme měřením přímku LIN3. 14

15 Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku. Do tabulky zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu) a jeho toleranci. 15

16 Také je potřeba vybrat geometrické prvky, tvořící naši měřenou vzdálenost (LIN2 a LIN3). Za pomocí klávesové zkratky CTRL + K, přepneme do okna zobrazení protokolu měření. 16

17 Zpět do okna grafiky se vrátíme opět klávesovou zkratkou CTRL + K. Další měřený rozměr dle výkresu bude délka 8 ± 0,1, který vytvoříme jako LIN4. Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku, 17

18 kde označíme přímky LIN2 a LIN4, protože chceme měřit vzdálenost mezi nimi, to je jmenovitý rozměr 8 a tolerance znovu ± 0,1 mm. Po zadání těchto hodnot klikněme na Vytvořit a Zavřít. Další měřený rozměr, dle výkresu bude délka 18 ± 0,1, který vytvoříme jako LIN5. 18

19 Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku, kde označíme prvky LIN4 a LIN5, protože chceme měřit vzdálenost mezi nimi, tj. jmenovitý rozměr 18 s tolerancí znovu ± 0,1. Po zadání těchto hodnot klikněme na Vytvořit a Zavřít. Další měřený rozměr, dle výkresu bude délka 33 ± 0,1, který vytvoříme jako LIN6. 19

20 Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku, kde označíme prvky LIN2 a LIN6, protože chceme měřit vzdálenost mezi nimi, tj. jmenovitý rozměr 33 s tolerancí znovu ± 0,1. Po zadání těchto hodnot klikněme na Vytvořit a Zavřít. Další měřený rozměr, dle výkresu bude délka 84 ± 0,1, který vytvoříme jako LIN7. 20

21 Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku, kde označíme prvky LIN6 a LIN7, protože chceme měřit vzdálenost mezi nimi, tj. jmenovitý rozměr 84 s tolerancí znovu ± 0,1. Po zadání těchto hodnot klikněme na Vytvořit a Zavřít. Další měřený rozměr, dle výkresu bude délka 63,1-0,2, který vytvoříme jako LIN8. 21

22 Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku, kde označíme prvky LIN1 a LIN8, protože chceme měřit vzdálenost mezi nimi, tj. jmenovitý rozměr 63,1 s tolerancí - 0,2. Po zadání těchto hodnot klikněme na Vytvořit a Zavřít. 22

23 Protokol měření V protokolu měření je vyhodnocena jmenovitá hodnota rozměru (NOMINAL), naměřená hodnota rozměru (MEAS), dolní a horní hodnota tolerance (- TOL a +TOL), hodnota překročení tolerance rozměru (OUTTOL). V neposlední řadě také název součásti, datum a čas měření. 23

24 Úloha č. 2 Měření hloubky Přípravné činnosti Před zahájením vlastního měření úlohy je třeba provést přípravné úkony související s vyrovnáním roviny měření, vytvoření a posunutí počátku souřadného systému, viz kapitola Postup měření Abychom mohli změřit hloubku - vzdálenost mezi rovinou PLN1 a jinou rovinou (PLN2, PLN3, PLN4 ), budeme vždy pro každé nové měření hloubky vzdálenosti konstruovat další roviny měření (PLN2, PLN3, PLN4 ), které vzniknou měřením dotykovou sondou za pomocí joysticku, vždy pomocí min. tří bodů měření pro každou novou rovinu (hloubku). Každý takto vzniklý rozměr vzdálenosti zatolerujeme horním a dolním mezním rozměrem a určíme jmenovitou hodnotou dle výkresu. Pro úlohu č. 2 byl vytvořený výkres s názvem TĚLESO. Pro správné měření rozměru hloubky, tedy vzdálenosti mezi dvěma rovinami PLN, je třeba přepnout nastavenou pracovní rovinu ze ZPLUS na XPLUS! 24

25 Vlastní měření Změna nastavené pracovní roviny ze ZPLUS na XPLUS. Klávesovou zkratkou CTRL+ALT+A, do již známé tabulky označíme naši rovinu PLN1, jako počátek souřadného systému pro osu Z. 25

26 Pro měření hloubky je nutné aktivovat funkci Rovina měřením. Dle výkresu měření budeme měřit hloubku 10, kterou změříme pomocí čtyř bodů doteku jako rovinu PLN2. 26

27 Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku. Do tabulky zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu 10) a jeho toleranci ± 0,05. 27

28 Rovněž označíme, mezi kterými rovinami měříme vzdálenost (PLN1 a PLN2). Volbu ukončíme a tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Naměřenou hodnotu včetně tolerance můžeme zobrazit na protokolu měření klávesovou zkratkou CTRL+ K. Při opakovaném použití CTRL+ K zobrazíme opět pracovní rovinu. 28

29 Další měření hloubky dle výkresu měření budeme měřit hloubku 5, kterou změříme pomocí čtyř bodů doteku jako rovinu PLN3. Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku. Do tabulky zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu 5) a jeho toleranci ± 0,05. Rovněž označíme, mezi kterými rovinami měříme vzdálenost (PLN1 a PLN3). Pro jednoznačnost výsledku měření ještě provedeme volbu Vazba k ose Z. 29

30 Volbu ukončíme a tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Další měření hloubky dle výkresu měření budeme měřit hloubku 8, kterou změříme pomocí čtyř bodů doteku jako rovinu PLN4. Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku, do níž zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu 8) a jeho toleranci ± 0,05. Rovněž označíme, mezi kterými rovinami měříme vzdálenost (PLN1 a PLN4). Pro jednoznačnost výsledku měření ještě provedeme volbu Vazba k ose Z. 30

31 Volbu ukončíme a tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Další měření hloubky dle výkresu měření budeme měřit hloubku 14, kterou změříme pomocí čtyř bodů doteku jako rovinu PLN5. Pomocí ikony Rozměr vzdálenost vyvoláme tabulku, do níž zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu 14) a jeho toleranci ± 0,05. 31

32 Rovněž označíme, mezi kterými rovinami měříme vzdálenost (PLN1 a PLN5). Pro jednoznačnost výsledku měření ještě provedeme volbu Vazba k ose Z. Volbu ukončíme a tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 32

33 Protokol měření V protokolu měření je vyhodnocena jmenovitá hodnota rozměru (NOMINAL), naměřená hodnota rozměru (MEAS), dolní a horní hodnota tolerance (- TOL a +TOL), hodnota překročení tolerance rozměru (OUTTOL). V neposlední řadě také název součásti, datum a čas měření. 33

34 Úloha č. 3 Měření průměrů vnějších a vnitřních Přípravné činnosti Před zahájením vlastního měření úlohy je třeba provést přípravné úkony související s vyrovnáním roviny měření, vytvoření a posunutí počátku souřadného systému, viz kapitola Postup měření Abychom mohli změřit vnější a vnitřní otvory (poloha středů otvorů v osách X a Y, jejich průměry a poloměry, budeme vždy tyto geometrické prvky měřit dotykovou sondou v ručním režimu s joystickem vždy pomocí minimálně tří, ale lépe čtyř dotykových bodů měření pro každý geometrický prvek, který zatolerujeme horním a dolním mezním rozměrem a určíme jmenovitou hodnotou dle výkresu. Pro úlohu č. 3 byl vytvořený výkres s názvem TĚLESO. 34

35 Vlastní měření Pro změření rozměru ø50 ± 0,1 vytvoříme měřením kružnici CIR1 měřením. K tomu je nutné aktivovat funkci Kruh měřením. Po změření se kružnice zobrazí v okně měření jako CIR1. 35

36 Pomocí ikony Rozměr poloha vyvoláme tabulku. Do tabulky zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu ø50) a jeho toleranci - 0,15. Dále vybereme všechny prvky, které chceme vyhodnocovat v protokolu měření, tj. souřadnice středu otvoru v osách X a Y, dále průměr D a poloměr R. 36

37 Volbu ukončíme a tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Za pomocí klávesové zkratky CTRL + K, přepneme do okna zobrazení protokolu měření. Tentokrát se v protokolu měření nezobrazuje hodnota tolerance a nominální hodnota je shodná s hodnotou naměřenou a tyto hodnoty je nutné ručně opravit. 37

38 Po opravení jmenovité hodnoty se objeví dotaz Přenést jmenovité hodnoty zpět do prvku. Zvolíme ANO. 38

39 Na dotaz Změnit hodnoty dotykových bodů zvolíme NE. Obdobně změníme i nominální hodnotu poloměru R a jeho toleranci, která by měla být logicky poloviční, než hodnota tolerance průměru D. Zvolíme funkci překreslit protokol. 39

40 Pro změření rozměru ø25 + 0,1 vytvoříme měřením kružnici CIR2 měřením. Pomocí ikony Rozměr poloha vyvoláme tabulku. Do tabulky zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu ø25) a jeho toleranci + 0,1. Dále vybereme všechny prvky, které chceme vyhodnocovat v protokolu měření, tj. souřadnice středu otvoru v osách X a Y, dále průměr D a poloměr R. 40

41 Volbu ukončíme a tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. V oknu EDICE rozklikneme a opravíme jmenovitou hodnotu průměru D a poloměru R, včetně jejich tolerancí, která by měla být u R logicky poloviční, než hodnota tolerance průměru D. Zvolíme funkci překreslit protokol. Po opravení jmenovité hodnoty se objeví dotaz Přenést jmenovité hodnoty zpět do prvku. Zvolíme ANO. Na dotaz Změnit hodnoty dotykových bodů opět zvolíme NE. 41

42 Pro změření rozměru ø10 ± 0,1 vytvoříme měřením kružnici CIR3 měřením. Po změření se kružnice zobrazí v okně měření jako CIR3. Pomocí ikony Rozměr poloha vyvoláme tabulku. 42

43 Do tabulky zadáme nominální rozměr (jmenovitou hodnotu ø10) a jeho toleranci ± 0,1. Dále vybereme všechny prvky, které chceme vyhodnocovat v protokolu měření, tj. souřadnice středu otvoru v osách X a Y, dále průměr D a poloměr R. Volbu ukončíme a tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. V oknu EDICE rozklikneme a opravíme jmenovitou hodnotu průměru D a poloměru R, včetně jejich tolerancí, která by měla být u R logicky poloviční, než hodnota tolerance průměru D. Zvolíme funkci překreslit protokol. Po opravení jmenovité hodnoty se objeví dotaz Přenést jmenovité hodnoty zpět do prvku. Zvolíme ANO. Na dotaz Změnit hodnoty dotykových bodů opět zvolíme NE. 43

44 Za pomocí klávesové zkratky CTRL + K, přepneme do okna zobrazení protokolu měření. 44

45 Protokol měření V protokolu měření je vyhodnocena jmenovitá hodnota rozměru (NOMINAL), naměřená hodnota rozměru (MEAS), dolní a horní hodnota tolerance (- TOL a +TOL), hodnota překročení tolerance rozměru (OUTTOL). V neposlední řadě také název součásti, datum a čas měření. 1 of 1 45

46 Úloha č. 4 Měření roztečí otvorů, drážek Přípravné činnosti Před zahájením vlastního měření úlohy je třeba provést přípravné úkony související s vyrovnáním roviny měření, vytvoření a posunutí počátku souřadného systému, viz kapitola Postup měření Abychom mohli změřit rozteče otvorů (vzdálenosti mezi středy otvorů), musíme mít změřeny nejprve průměry těchto otvorů a určenou polohu středů otvorů v osách X a Y. (Viz úloha č. 3 Měření průměrů vnějších a vnitřních). Pro úlohu č. 4 byl vytvořený výkres s názvem TĚLESO Vlastní měření Pro změření ø37,5 ± 0,1 roztečné kružnice otvorů ø 8 vytvoříme měřením kružnice CIR1- CIR4. K tomu je nutné aktivovat funkci Kruh měřením. 46

47 Po změření těchto čtyř kružnic aktivujeme funkci Konstrukce kruhu. 47

48 Objeví se tabulka ve které zadáme všechny čtyři kružnice CIR1- CIR4 a funkci Napasování. 48

49 tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Pomocí ikony Rozměr poloha vyvoláme tabulku, zadáme jmenovitý rozměr ø37,5 a jeho toleranci ± 0,1. Dále vybereme všechny prvky, které chceme vyhodnocovat v protokolu měření, tj. souřadnice středu otvoru v osách X, Y a průměr D. 49

50 V oknu EDICE rozklikneme a opravíme jmenovitou hodnotu průměru D. Zvolíme funkci překreslit protokol. Po opravení jmenovité hodnoty se objeví dotaz Přenést jmenovité hodnoty zpět do prvku. Zvolíme ANO. Na dotaz Změnit hodnoty dotykových bodů zvolíme NE. Pro měření drážky je nutné aktivovat funkci Oválná drážka měřením. 50

51 Pro změření drážky je potřeba 6-ti dotykových bodů (3 body pro 1. rádius a druhé 3 body pro 2. rádius drážky). Na obrazovce se vytvoří oválná drážka SLT1. Pomocí ikony Rozměr poloha vyvoláme tabulku. 51

52 V tabulce označíme geometrický prvek SLT1, označíme jmenovitý rozměr 37,9 a jeho toleranci +0,2. Dále vybereme všechny prvky, které chceme vyhodnocovat v protokolu měření, tj. souřadnice osy drážky v osách X, Y a poloměr R a délku L. V oknu EDICE rozklikneme a opravíme jmenovité hodnoty polohy X, Y, R a L. 52

53 Po opravení jmenovité hodnoty se objeví dotaz Přenést jmenovité hodnoty zpět do prvku. Zvolíme ANO. Na dotaz Změnit hodnoty dotykových bodů zvolíme NE. 53

54 Tímto způsobem změníme všechny potřebné jmenovité hodnoty a tolerance prvků drážky. Za pomocí klávesové zkratky CTRL + K, přepneme do okna zobrazení protokolu měření. 54

55 Pro vygenerování protokolu měření je třeba nastavit Okno protokolu nastavení tiskárny, kde zvolíme výstupní formát RTF a potom zvolíme funkci Tisk okna protokolu. Pro vygenerování protokolu měření a jeho uložení, je třeba nastavit cestu cílového adresáře. 55

56 Protokol měření V protokolu měření je vyhodnocena jmenovitá hodnota rozměru (NOMINAL), naměřená hodnota rozměru (MEAS), dolní a horní hodnota tolerance (- TOL a +TOL), hodnota překročení tolerance rozměru (OUTTOL). V neposlední řadě také název součásti, datum a čas měření. 1 of 1 56

57 Úloha č. 5 Měření úhlů a úkosů Přípravné činnosti Před zahájením vlastního měření úlohy je třeba provést přípravné úkony související s vyrovnáním roviny měření, vytvoření a posunutí počátku souřadného systému, viz kapitola Postup měření Pro měření úhlů vytvoříme několik přímek LIN1, LIN2..., které vzniknou měřením, každá dvěma body ( viz Úloha č. 1 - Měření délek). Pro úlohu č. 5 byl vytvořený výkres s názvem TĚLESO Vlastní měření Pro měření úhlů jsme vytvořili měřením přímky LIN3 - LIN10, mezi nimiž a základnou LIN1 budeme měřit příslušný úhel. 57

58 Pro měření úhlu je nutné aktivovat funkci Rozměr úhlu. V tabulce vybereme a označíme přímky LIN3 a LIN1. které mezi sebou svírají úhel 23,5 a určíme toleranci ± 0,1. Po výběru vždy tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 58

59 Pro další měření opět zvolíme funkci Rozměr úhlu. V tabulce vybereme a označíme přímky LIN6 a LIN1, které mezi sebou svírají úhel 93 a určíme toleranci ± 0,1. Po výběru vždy tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 59

60 Pro další měření opět zvolíme funkci Rozměr úhlu. V tabulce vybereme a označíme přímky LIN7 a LIN1, které mezi sebou svírají úhel 93 a určíme toleranci ± 0,1. Po výběru vždy tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Pro další měření opět zvolíme funkci Rozměr úhlu. V tabulce vybereme a označíme přímky LIN8 a LIN1, které mezi sebou svírají úhel 93 a určíme toleranci ± 0,1. Po výběru vždy tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 60

61 Pro další měření opět zvolíme funkci Rozměr úhlu. V tabulce vybereme a označíme přímky LIN9 a LIN1, které mezi sebou svírají úhel 93 a určíme toleranci ± 0,1. Po výběru vždy tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. V tabulce vybereme a označíme přímky LIN4 a LIN1, které mezi sebou svírají úhel 40 a určíme toleranci ± 0,1. Po výběru vždy tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 61

62 V tabulce vybereme a označíme přímky LIN5 a LIN1, které mezi sebou svírají úhel 20 a určíme toleranci ± 0,1. Po výběru vždy tabulku zavřeme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 62

63 Za pomocí klávesové zkratky CTRL + K, přepneme do okna zobrazení protokolu měření. Pro vygenerování protokolu měření je třeba nastavit Okno protokolu nastavení tiskárny kde zvolíme výstupní formát.rtf. 63

64 a potom zvolíme funkci Tisk okna protokolu. 64

65 Pro uložení protokolu měření budeme vyzvání pomocí funkce Uložit jako, kde zvolíme adresář námi vybraného úložiště. 65

66 Protokol měření V protokolu měření je vyhodnocena jmenovitá hodnota rozměru (NOMINAL), naměřená hodnota rozměru (MEAS), dolní a horní hodnota tolerance (- TOL a +TOL), hodnota překročení tolerance rozměru (OUTTOL). V neposlední řadě také název součásti, datum a čas měření. 66

67 Úloha č. 6 Měření úchylek tvaru a polohy Přípravné činnosti Před zahájením vlastního měření úlohy je třeba provést přípravné úkony související s vyrovnáním roviny měření, vytvoření a posunutí počátku souřadného systému, viz kapitola Postup měření Pro měření úchylek tvaru a polohy vytvoříme měřením několik geometrických prvků (kružnic CIR a přímek LIN (viz předchozí úlohy měření). Pro úlohu č. 6 byl vytvořený výkres s názvem TĚLESO Vlastní měření Nejprve zvolíme funkci Kruh měřením. 67

68 Měřením vytvoříme kružnice CIR1 a CIR2. Pomocí ikony Rozměr poloha vyvoláme tabulku, kde označíme CIR1 a zadáme jmenovitý rozměr ø 60 a toleranci -0,1. 68

69 Podobně postupujeme i u CIR2, kde zadáme jmenovitý rozměr ø 45 a toleranci +0,1. Zvolíme funkci Rozměr úchylka soustřednosti. 69

70 V tabulce označíme výběrem obě tyto kružnice a zvolíme toleranci třeba 0,1. Zadání ukončíme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 70

71 Dále vytvoříme měřením přímky LIN3 a LIN4 a zvolíme funkci Rozměr úchylka rovnoběžnosti. Ve vzniklé tabulce označíme LIN3 a LIN4, vzdálenost mezi nimi 16 mm a toleranci 0,05. Zadání ukončíme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 71

72 Dále vytvoříme měřením přímky LIN5 a LIN6 a zvolíme funkci Rozměr úchylka rovnoběžnosti. Ve vzniklé tabulce označíme LIN5 a LIN6, vzdálenost mezi nimi 54 mm a toleranci 0,05. Zadání ukončíme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Dále vytvoříme měřením přímky LIN7 a LIN8 a zvolíme funkci Rozměr úchylka rovnoběžnosti. Ve vzniklé tabulce označíme LIN7 a LIN8, vzdálenost mezi nimi 17 mm a toleranci 0,05. Zadání ukončíme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 72

73 Dále budeme měřit úchylku kolmosti a zvolíme funkci Rozměr úchylka kolmosti. Ve vzniklé tabulce budeme měřit kolmost LIN4 k LIN1, které označíme a toleranci 0,05. Zadání ukončíme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. 73

74 Opět budeme měřit úchylku kolmosti a zvolíme funkci Rozměr úchylka kolmosti. Ve vzniklé tabulce budeme měřit kolmost LIN9 k LIN1, které označíme a toleranci 0,05. Zadání ukončíme kliknutím na soft tlačítko Vytvořit a Zavřít. Za pomocí klávesové zkratky CTRL + K, přepneme do okna zobrazení protokolu měření. 74

75 Pro vygenerování protokolu měření zvolíme funkci Tisk okna protokolu. Pro uložení protokolu měření budeme vyzvání pomocí funkce Uložit jako, kde zvolíme adresář námi vybraného úložiště. 75

76 Protokol měření V protokolu měření je vyhodnocena jmenovitá hodnota rozměru (NOMINAL), naměřená hodnota rozměru (MEAS), dolní a horní hodnota tolerance (- TOL a +TOL), hodnota překročení tolerance rozměru (OUTTOL) a také název součásti, datum a čas měření. 76

77 Přílohy Příloha č. 1 Výkres součásti pro měření TĚLESO 77

78 Příloha č. 2 Výkres součásti pro měření TĚLESO 2 78