1. Blok Bloky a hladiny Barva a typ čáry v blocích 2. Vytvoření bloku příkaz BLOK [BLOCK]

Transkript

1 1. Blok Velmi silnou vlastností AutoCADu je možnost seskupit několik entit výkresu dohromady a vytvořit z nich jeden objekt blok. Blok při vytvoření dostane svoje jméno, kterým se pak na něj odkazujeme. Při umísťování do výkresu můžeme blok otočit nebo změnit jeho velikost. Blok si definujeme nejen v případě, že potřebujeme manipulovat s nějakou skupinou entit jako s jedním objektem, ale zejména v případě, kdy máme ve výkrese (nebo i v různých výkresech) stejné opakující se prvky. Nakreslíme opakující se skupinu entit pouze jednou, vytvoříme z ní blok a dále pak tento blok vkládáme na různá místa ve výkresu. Použití bloku v takovém případě urychlí práci, ušetří paměť a velikost souboru s výkresem. Blok definovaný v určitém výkresu existuje pouze v rámci tohoto výkresu. Blok, který chceme využívat v různých výkresech, musíme zapsat do souboru na disk jako jednotlivou samostatnou kresbu. Další možností práce s bloky je vytvoření výkresu, obsahujícího více definic bloků. Takovýto výkres pak slouží jako knihovna bloků a bloky z něj lze vkládat do libovolného otevřeného výkresu pomocí DesignCentra. Blok může obsahovat odkazy na jiné bloky. Může se tedy skládat z dalších jednodušších bloků. Nemůže však volat sám sebe (rekurze není možná). Na původní entity rozbijeme blok příkazem ROZLOŽ [EXPLODE]. Při modifikaci bloku (tzv.předefinování bloku) se změny promítnou do všech stejných bloků umístěných do výkresu. Nepoužívaný blok existující ve výkresu zrušíme příkazem ČISTI [PURGE]. Blok může být sestaven z entit, které byly nakresleny v různých hladinách, různými barvami a typy čar. Informace o hladině, barvě a typu čáry je v bloku zachována. Bloky a hladiny Entity bloku nakreslené v hladině 0, budou zahrnuty při vkládání bloku do aktuální kreslící hladiny. Entity z jiných hladin budou nakresleny ve své původní hladině. Pokud příslušná hladina ve výkresu neexistuje, je vytvořena v okamžiku vložení bloku. Barva a typ čáry v blocích Objekty bloku, které mají barvu (typ čáry) DLEHLAD [BYLAYER], budou mít po vložení do výkresu barvu (typ čáry) hladiny, do které byly vloženy. Části bloku, které mají přiřazenou určitou barvu (typ čáry) na tvrdo, si tuto barvu (typ čáry) ponechají i po vložení do libovolného výkresu. Entity, které mají barvu (typ čáry) DLEBLOK [BYBLOCK], se nakreslí aktuální barvou (aktuálním typem čáry). Pokud je při vkládání bloku aktuální barva (typ čáry) DLEHLAD [BYLAYER], získají části bloku s barvou (typem čáry) DLEBLOK barvu (typ čáry) aktuální hladiny, i když patří do jiné hladiny. 2. Vytvoření bloku příkaz BLOK [BLOCK] Nejprve nakreslíme entity, ze kterých chceme vytvořit blok. Kreslíme v takových rozměrech, aby se blok snadno vkládal do výkresu. Nejčastěji: ve skutečné velikosti; toto je vhodné zejména u bloků, které se vkládají ve stejných rozměrech. do čtverce o rozměrech 1x1, (příp. 10x10, 100x100 ap.); toto je vhodné zejména u bloků, které se vkládají v různých rozměrech. Při vkládání takto nakreslených bloků 1

2 zadáváme jako měřítka jejich skutečné rozměry nebo od nich odvozené vhodné koeficienty. Po nakreslení objektů zadáme příkaz _BLOCK. Příkaz komunikuje s uživatelem prostřednictvím dialogového okna. Pro definování bloku musíme: Zadat jméno bloku. Určit Referenční (tj. vkládací) bod [Base point]. Tlačítkem Vybrat bod se přepneme do výkresu a bod ukážeme. Můžeme také souřednice x, y, z vypsat do dialogového okna. Vybrat objekty. Stiskneme tlačítko Vybrat objekty a ve výkresu ukážeme objekty. Původní objekty se mohou ve výkresu ponechat beze změny volba Zachovat [Retain], nebo Převést na blok [Convert to Block], nebo Vymazat [Delete]. Určit jednotky bloku milimetry, centimetry, metry ap., případně zvolit Bez jednotek. Zaškrtnout /nezaškrtnout/ volby Povolit rozkládání a Použít stejné měřítko pro x a y při vkládání bloku do výkresu. Chceme-li vytvořit poznámkový blok, zaškrtneme Poznámky Jestliže chceme k bloku přidat dynamické vlastnosti, zaškrtneme Otevřít v editoru bloků. Zapsat blok: _wblock 2

3 3. Vložení bloku do kresby Do výkresu můžeme vkládat: Blok definovaný v tomto výkresu. Karta Vložit Blok Blok definovaný v jiném výkrese. Výkres a v něm příslušný blok vyhledáme pomocí DesignCentra. Ukážeme si příště. Výkres uložený na disku vložíme jako blok pomocí příkazu VLOŽ [INSERT]. Karta Vložit Blok Vložit [Insert] V dialogovém okně příkazu zadáváme: Jméno bloku. Chceme-li blok z výkresu, napíšeme nebo vyhledáme pod tlačítkem jeho jméno. Vkládáme-li jako blok kresbu z disku, požijeme tlačítko. Umístění bloku Bod vložení. Měřítko Úhel otočení Pro vkládací bod, měřítko i úhel můžeme vyplnit přesné hodnoty do příslušných okének v dialogovém okně, nebo zaškrtneme Zadat na obrazovce a ukážeme potřebný údaj myší na obrazovce. Pro vkládací bod je typické ukázání na obrazovce, zatímco měřítko zadáváme většinou číslem do dialogového okna. V pravém dolním rohu dialogu je informace o jednotkách vkládaného bloku a koeficient odvozený z poměru jednotek bloku a jednotek pro měřítko vloženého obsahu, které jsou zadané v příkazu JEDNOTKY. 4. Předefinování bloku Může se stát, že si definujeme blok, a pak zjistíme, že je v něm něco špatně nebo máme nevhodně určený vkládací bod. Definici bloku můžeme změnit následujícími způsoby: Blok definujeme znovu. Ve starších verzích byl toto jediný způsob změny definice bloku. Blok rozbijeme a definujeme znovu příkazem BLOK. Blok upravíme v editoru bloků. 3

4 5. Atributy bloku Atribut je zvláštní textová entita spojená s blokem. Obsahuje informace o objektu, který blok znázorňuje. Některé informace jsou přímo viditelnou součástí bloku, některé informace mohou být skryté tzv. neviditelné atributy. Hlavním účelem neviditelných atributů je možnost jejich exportu do tabulek ve výkresu nebo do samostatného souboru na disk. Při definici atributu určíme, jestli má být atribut konstantní, nebo měnitelný. Postup při vytváření bloků s atributy: Nakreslíme objekty, které budou tvořit blok. Definujeme atributy bloku. Z objektů i atributů vytvoříme blok. Další informace o atributech = samostudium. 6. Poznámkové bloky Poznámkové bloky se užívají v případech, kdy je třeba, aby byl blok stejně velký v kresbách vytištěných v různých měřítcích. Typickým příkladem mohou být odkazy či popisky s kružnicí, čtverečkem, apod. Tyto odkazy budou mít na papíře stejnou velikost, ať budou vytištěny v měřítku 1:10 nebo 1:50 nebo jiném. Definice poznámkových bloků Poznámkové bloky definujeme stejným postupem jako nepoznámkové. Jen v dialogovém okně Definice bloku zaškrtneme Poznámky. Vkládání poznámkových bloků Při vkládání s měřítkem 1 se rozměry poznámkového bloku vynásobí poměrem aktuálního měřítka poznámek a měřítka poznámek při definici bloku. Blok se vloží v takových rozměrech, v jakých byl nakreslen, je-li aktuální měřítko poznámek stejné jako při definici bloku (samozřejmě při měřítku vkládání 1). Kreslení objektů pro poznámkový blok První možnost je nakreslit objekty v takové velikosti, jak mají být na papíře. V tomto případě během tvorby bloku musí být měřítko poznámek 1:1. Měřítko poznámek při vkládání je libovolné. Druhá možnost je nakreslit objekty bloku v rozměrech, které odpovídají rozměrům ostatních objektů v modelovém prostoru. V takovémto případě musí měřítko poznámek během tvorby bloku odpovídat předpokládanému měřítku poznámek při vkládání. Příklad. Postup 1. Kružnici a text nakreslíme v rozměrech pro papír, tj. kružnice má poloměr 2 a text výšku 2,5. Při definici bloku musí být měřítko poznámek 1:1. Vkládáme s libovolným měřítkem poznámek. Postup 2. Kružnici a text nakreslíme v rozměrech odpovídajících rozměrům ostatních objektů. Takže nastavíme-li během tvorby bloku měřítko poznámek 1:100, kružnici 4

5 nakreslíme s poloměrem 200 a text s výškou 250. Vkládat budeme s aktuálním měřítkem poznámek 1:100. Kdybychom měli během tvorby bloku měřítko poznámek 1:50, kružnice bude mít poloměr 100 a text výšku 125. V tomto případě budeme vkládat při měřítku poznámek 1:50. Při obou zvolených postupech bude výsledek stejný. Na papíře při libovolném měřítku vykreslení bude mít kružnice poloměr 2. V modelovém prostoru bude mít blok rozměry podle aktuálního měřítka poznámek. Při měřítku poznámek 1:100, bude poloměr kružnice 200, při měřítku poznámek 1:50, bude poloměr kružnice 100 atd. 7. Dynamické bloky Dynamické bloky jsou moderním prvkem AutoCADu. Jsou to variabilní bloky, které lze po vložení do výkresu upravovat určitým způsobem, který je dán jejich definicí. Postup vytvoření dynamických bloků máte naznačen v podkladu Cv_08_ctverec.pdf Dynamický blok z hlediska uživatele Uživatelské uzly a vlastnosti umožňují přímou manipulaci s blokem, která nahrazuje použití editačního příkazu (pokud se změna provádí s blokem jako celkem) nebo změní geometrii bloku (pokud se změna týká jen některých objektů bloku). Jestliže se po úpravách chceme vrátit k původní podobě bloku, použijeme příkaz Resetovat blok z kontextové nabídky. Uživatelské uzly Uživatelské uzly jsou umístěny v bodech, pomocí nichž lze blok upravovat. Mají jinou barvu než uchopovací uzly (samozřejmě v závislosti na nastavení). Mohou mít několik různých tvarů. Tvar uzlu napovídá typ manipulace, která je spojena s tímto uzlem. Vytvoření dynamického bloku viz podklad Cv_08_ctverec.pdf Blok se stane dynamickým přidáním tzv. parametrů a akcí v editoru bloků. Než se pustíme do vlastní definice dynamického bloku, musíme si rozmyslet: S kterými objekty bloku budeme chtít manipulovat tyto objekty budou tvořit výběrovou množinu akce. Co budeme chtít s těmito objekty dělat (posunovat, otáčet, protahovat ap.) podle toho vybereme akci. Bude manipulace nějak omezena např. posun nebo protažení jen v určitém směru, omezení hodnot, jaké uživatelské vlastnosti budeme chtít v souvislosti s požadovanou manipulací nastavovat (polohu x a y vzhledem k ref. bodu, vzdálenost, úhel) podle toho vybereme typ parametru. Vlastní postup definice dynamického bloku se s předchozí rozvahou zcela neshoduje. Parametry Parametry definují uživatelské uzly a uživatelské vlastnosti bloku. Podle typu parametru přísluší k jednomu parametru jeden, dva nebo čtyři uzly. Typ parametru (např. lineární, polární, otočení, překlopení) určuje typ přidaných uzlů a podporuje pouze určité typy akcí. K jednomu parametru můžeme navázat více akcí. Akce Akce definují manipulaci s blokem (otáčení, zrcadlení, protažení ap.). Musí se napojit na již definovaný parametr. Při definici určujeme výběrovou množinu objekty pro manipulaci. 5