www.pwc.com Martin Pleška
Agenda / Obsah Zajištění transakčního rizika Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje Zajištění pomocí derivátů proč to (ne)dělat složitě? Zajištění FX rizika z pohledu českých účetních standardů a IFRS IFRS9 a zajišťovací účetnictví očekávané změny duben FX risk 2011management 2
Vývoj kurzu CZK / EUR 2009 & 2010 CZK/EUR 2009 2010 min 18.9. 25,085 4.11. 24,405 max 17.2. 29,47 7.1. 26,37 duben FX risk 2011management 3
Vývoj kurzu CZK / USD 2009 & 2010 CZK/USD 2009 2010 min 11.11. 16,886 4.11. 17,122 max 17.2. 23,333 8.6. 21,702 4
Typy měnového rizika Měnové riziko bývá obvykle členěno na tři typy: Ekonomické měnové riziko Riziko kolísání budoucích peněžních toků a zisků vytvářených činnostmi společnosti v domácí měně jako důsledek změny kurzů. Transakční měnové riziko Riziko kolísání hodnoty platby nebo tržby denominované v cizí měně (závazné či nezávazné) jako přímý důsledek změny kurzů. Vykazovací měnové riziko Riziko změny hodnoty položek Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty dceřiné společnosti jako důsledek vykazování v měně mateřské společnosti. 5
Úvodní poznámky Dilema zajišťování Období 1 Období 2 Celkem Expozice vůči riziku 100 100 Derivát -100-100 Výsledovka -100 100 0 6
Úvodní poznámky Cíl zajišťování Zajištění reálné hodnoty Období 1 Období 2 Celkem Expozice vůči riziku 100 100 Derivát -100-100 Výsledovka -100 100 0 Zajištění peněžních toků 7
Úvodní poznámky Neefektivita Období 1 Období 2 Celkem Expozice vůči riziku 100 100 Derivát -102-102 Výsledovka -2-2 8
Zajištění transakčního rizika interně dostupné techniky Interně dostupné techniky řízení / zajištění expozice vůči měnovému riziku by měly být zváženy vždy před použitím externě dostupných technik Motivací jsou nižší náklady spojené s interně dostupnými technikami Ukážeme si několik možných přístupů 9
Zajištění transakčního rizika interně dostupné techniky 1) Fakturace v domácí měně Zahraniční zákazníci platí v domácí měně společnosti a zároveň společnost platí svým zahraničním dodavatelům ve své domácí měně Měnové riziko ale nezmizelo, bylo pouze přesunuto na protistranu Dosažitelné, pokud je společnost v pozici monopolu nebo je z jiných důvodů schopna prosadit platbu v CZK 10
Zajištění transakčního rizika interně dostupné techniky 2) Vedení vs. zpožďování Importér (platba) očekává oslabení měny faktury a pokusí se zpozdit platbu Exportér (příjem) očekává oslabení měny faktury a pokusí se získat platbu okamžitě Problém jak odhadnout vývoj měnového kurzu? 11
Zajištění transakčního rizika interně dostupné techniky 3) Párování Společnost má příjmy i výdaje ve stejné měně splatné ve stejnou dobu může je spárovat Externě se pak zajistí pouze zbývající část Rozšířením principu párování je založení cizoměnového bankovního účtu, jehož zůstatek může vyrovnávat měnovou pozici Na principu párování je také postaveno zajišťovací účetnictví 12
Zajištění transakčního rizika interně dostupné techniky 4) Nedělat nic Společnost něco získá a něco ztratí Dostupná teorie říká, že v dlouhodobém horizontu se zisky a ztráty vyrovnají a výsledek tedy bude podobný tomu, kdyby se společnost zajišťovala V krátkodobém horizontu mohou být ale ztráty pro společnost velmi významné Transakční náklady 13
Zajištění transakčního rizika externě dostupné techniky Zajištění na peněžním trhu Základním principem je předcházení nejistotě ohledně budoucího vývoje kurzu tím, že ke směně dojde okamžitě při použití spotového kurzu Toho se dosáhne uložením/půjčením cizí měny do doby než nastane peněžní tok, který chceme zajistit 14
Zajištění transakčního rizika externě dostupné techniky Zajištění na peněžním trhu budoucí platba Společnost si půjčí domácí měnu Na spotovém trhu nakoupí současnou hodnotu budoucí platby v cizí měně Tuto částku uloží na termínový účet Při splatnosti faktury společnost použije prostředky z cizoměnového termínového účtu 15
Zajištění transakčního rizika externě dostupné techniky Zajištění na peněžním trhu budoucí příjem Společnost si půjčí současnou hodnotu budoucího příjmu Na spotovém trhu prodá cizí a nakoupí domácí měnu Domácí měnu uloží na termínový účet Při splatnosti faktury společnost použije získané prostředky na vyrovnání svého cizoměnového závazku 16
Zajištění transakčního rizika externě dostupné techniky Zajištění na peněžním trhu další poznámky Tento přístup k zajištění má dopad na peněžní toky společnosti To může společnosti znemožnit jeho využití Např. pokud už společnost má velký úvěr, může pro ni být obtížné získat další prostředky z nové půjčky 17
Co je zajišťovací účetnictví? Účetní koncept, při kterém zisky a ztráty ze zajišťovacího nástroje jsou vykázané ve stejném výkazu zisku a ztráty, a ve stejném období jako kompenzující ztráty a zisky ze zajištěné položky tj. technika, která modifikuje normální bázi pro vykazování zisků a ztrát ze zajištěné položky a zajišťovacího nástroje tak, že jsou obě vykázané ve výsledovce ve stejném období. 18
Co je zajišťovací účetnictví? Privilegium, ne automatické právo. Je třeba dodatečné (mnohdy nemalé) úsilí k tomu, aby ho bylo možné dosáhnout. 19
Proč vlastně vést zajišťovací účetnictví? Společnosti používají (ekonomické) zajištění jako jeden z nástrojů řízení rizik (např. měnového, úrokového rizika) Zajišťovací účetnictví umožňuje ukázat výsledky řízení rizik ve finančních výkazech těchto společností Požadavky kladené na společnosti usilující o zajišťovací účetnictví jsou v současnosti obsaženy ve standardu IAS39 Zajišťovací účetnictví je daňově relevantní 20
Analýza nákladů a výnosů pro zajišťovací účetnictví podle IAS 39 IAS výsledek bez zajišťovacího účetnictví IAS výsledek zajišťovací účetnictví Studie ukázaly, že volatilita v příjmech má negativní dopad na náklady na kapitál a cenu akcií => Na volatilitě výsledovky záleží; Rozhodnutí o zavedení zajišťovacího účetnictví podle IAS 39 záleží na úrovni volatility výsledovky, kterou si společnost může dovolit => je potřebná analýza nákladů a výnosů, pokud náklad = náklady na implementaci a výnos = řízená volatilita příjmů 21
Agenda/Obsah Zajištění transakčního rizika Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje Zajištění pomocí derivátů proč to (ne)dělat složitě? Zajištění FX rizika z pohledu českých účetních standardů a IFRS IFRS9 a zajišťovací účetnictví očekávané změny 22
Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje (1) Nejčastěji se s ním můžeme setkat u real estate společností financovaných úvěrem v EUR. Nájemné je také stanoveno v EUR. Peněžní toky z budoucího inkasa nájemného jsou zajištěné pomocí úvěru. Kurzové rozdíly ze zajišťovacího úvěru se v případě efektivního zajištění zachytí ve vlastním kapitálu. Do výsledovky jsou tyto kurzové rozdíly odúčtovány v účetním období, kdy společnost realizuje zajištěné peněžní toky. 23
Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje (1) Příklad na zajištění peněžních toků z nájemného: Rok Úvěr Kurz Kurzový rozdíl z úvěru Nájem né Nájem né Rozpuštění zajišťovací rezervy 'Upravené' nájemné (EUR '000) (CZK '000) (EUR '000) (CZK '000) (CZK '000) (CZK '000) 28 2006 10 000 27,6 4 000 2 000 55 200 800 56 000 2007 8 000 26,9 5 600 2 000 53 800 2 200 56 000 2008 6 000 26,4 3 000 2 000 52 800 3 200 56 000 2009 4 000 25,3 4 400 2 000 50 600 5 400 56 000 2010 2 000 26,6-2 600 2 000 53 200 2 800 56 000 24
Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje (1) Na co si dát pozor: Načasování jednotlivých peněžních toků Výše zajištěného nájemného (část nájemců může přestat po určité době platit a bude je třeba vyměnit) Udržitelnost nájemného v aktuální výši po skončení nájemných smluv Obecně je možné říct, že s rostoucí délkou období, na které se připravuje zajišťovací vztah roste i nejistota ohledně výše budoucího nájemného. 25
Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje (2) Zajištění peněžních toků z budoucích tržeb pomocí závazku: Závazky pravděpodobně nebudou mít splatnost ve stejném období jako zajištěné peněžní toky z tržeb (pohledávky) Je možné vyřešit úvěrem / depozitem FX přecenění zajišťovacího závazku je zachyceno ve vlastním kapitálu; do výsledovky je odúčtováno v momentě realizace zajištěné tržby nebo inkasa pohledávky plynoucí ze zajištěné tržby (záleží na volbě účetní politiky) 26
Agenda/Obsah Zajištění transakčního rizika Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje Zajištění pomocí derivátů proč to (ne)dělat složitě? Zajištění FX rizika z pohledu českých účetních standardů a IFRS IFRS9 a zajišťovací účetnictví očekávané změny 27
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (1) Poměrně oblíbený způsob zajištění zejména u společností, které nakupují nebo prodávají za cizí měnu. Nejčastěji užívanými produkty jsou klasické FX forwardy, FX swapy, opce a jejich kombinace. Akcionáři i vedení společností preferují zajištění, které (na počátku) nic nestojí významný nárůst beznákladových struktur. Ne každá společnost si ale uvědomuje případný dopad těchto struktur na své finanční výkazy při jejich prvním přecenění a/nebo vypořádání. 28
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (2) Nejjednodušším produktem je FX forward. Nedává sice společnosti žádnou flexibilitu v možnosti participovat na případném pozitivním vývoji, má ale výhodu v tom, že po celou dobu jeho trvání společnost ví, kolik peněz ze zajištěné transakce dostane/zaplatí. Z pohledu účetnictví je výhodou použitelnost FX forwardu pro zajišťovací účetnictví. Splatnost forwardu je možné odsunout pomocí FX swapu, při použití spotspot metody zajištění pravděpodobně nebude problém s neefektivitou zajišťovacího vztahu. 29
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (2) FWD kurz 25 Tržby (EUR) 1 000 Spot 24 24,5 25 25,5 26 Tržby 24 000 24 500 25 000 25 500 26 000 Výsledek f w d 1 000 500 0-500 -1 000 Celkem cash-in 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 30
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (3) Poměrně velké popularitě se těší FX opce, protože při správném nastavení dávají společnostem příležitost participovat na případném pozitivním vývoji. To už má ale (např. na rozdíl od forwardů) cenu opční prémii. Ne každá společnost je ochotna tuto cenu platit např. proto, že akcionář nebo vedení nechápe, proč by mělo platit za něco, z čeho pak nemusí nic mít. 31
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (3) Tyto a podobné úvahy vedou ke kombinacím nakoupených a prodaných opcí ve snaze získat beznákladovou strukturu. Aby se prémie za nakoupenou a prodanou opci rovnaly, mění se realizační kurz a/nebo nominál. Nespornou výhodou těchto struktur je, že umožňují získat lepší realizační kurz. V případě nepříznivého vývoje ale mohou vystavit společnost dodatečnému riziku. 32
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (3) Strike 25,5 Tržby (EUR) 1 000 Spot 24,5 25,0 25,5 26,0 26,5 Tržby 24 500 25 000 25 500 26 000 26 500 Výsledek opcí 1 000 500 0-1 000-2 000 Celkem cash-in 25 500 25 500 25 500 25 000 24 500 33
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (3) V případě, že nominál prodané opce bude větší než nominál nakoupené opce, není možné takovou opční strukturu použít pro zajišťovací účetnictví. Obecně je u opcí možné pro zajišťovací účetnictví použít pouze vnitřní hodnotu. 34
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (4) Následující příklad ukazuje, čeho je také možné dosáhnout zajištěním pomocí derivátů. Společnost v roce 2008 sjednala s bankou investiční úvěr v EUR s čerpáním ve druhé polovině roku 2010, výše úvěru byla sjednaná na 100 milionů EUR. Kurz EUR/CZK byl v době sjednání poměrně nízko; forwardový kurz pro druhou polovinu roku 2010 byl také nízký. Ze strany banky bylo podmínkou čerpání úvěru jeho zajištění pomocí FX forwardu. 35
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (4) Společnost tedy vstoupila do FX forwardu s bankou na prodej 100 milionů EUR kurzem 23,3 CZK/EUR se splatností ve druhé polovině roku 2010. Kurz EUR/CZK k 31.12.2008 byl 26,93 CZK/EUR. Společnost přecenila forward na reálnou hodnotu a tuto hodnotu zaúčtovala do rozvahy (změnu reálné hodnoty do výsledovky). Reálná hodnota byla -360 milionů Kč. K 31.12.2008 společnost vykázala výraznou účetní ztrátu, zejména jako důsledek přecenění forwardu. Tato ztráta ovlivnila výši vlastního kapitálu společnosti, který se dostal do záporných hodnot. 36
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (4) Kurz EUR/CZK k 31.12.2009 byl 26,465 CZK/EUR. Společnost přecenila forward na reálnou hodnotu a tuto hodnotu zaúčtovala do rozvahy (změnu reálné hodnoty do výsledovky). Reálná hodnota byla -330 milionů Kč, změna reálné hodnoty v roce 2009 tedy byla +30 miliónů Kč. Zisk z forwardu v roce 2009 (snížení záporné hodnoty) společnost zdanila. 37
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (4) Kurz EUR/CZK k datu vypořádání forwardu (a také načerpání úvěru) byl 24,5 CZK/EUR. Ztráta při vypořádání byla 120 miliónů Kč. Změna reálné hodnoty v roce 2010 tedy byla +210 miliónů Kč. Zisk z forwardu v roce 2010 (snížení záporné hodnoty) společnost, podobně jako v roce 2009 zdanila. Protože úvěr byl načerpán v EUR, přecenila ho společnost k 31.12.2010 spotovým kurzem ČNB a vykázala kurzovou ztrátu. Použitím FX forwardu tedy společnost vnesla do svých finančních výkazů dodatečnou volatilitu. 38
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (4) Z pohledu společnosti a dopadu celé transakce na finanční výkazy se jeví jako vhodné položit si několik otázek: Jaké riziko společnost zajišťovala? Byla to společnost, která byla vystavena tomuto riziku nebo to byl někdo jiný? Bylo možné pro tuto transakci vést zajišťovací účetnictví? Nebylo by rozumné pokusit se vyjednat s bankou čerpání úvěru v CZK? 39
Zajištění FX rizika pomocí derivátů (5) Společnost by měla rozumět riziku, proti kterému se chce zajišťovat Porozumění instrumentu, který má eliminovat riziko, je klíčové Při použití komplexnějších instrumentů má banka oproti klientovi výhodu v tom, že (většinou) rozumí tomu, co prodává Komplexní instrumenty mnohokrát vystavují svého držitele zvýšenému riziku a většinou je není možné použít pro zajišťovací účetnictví Příklad (zajištění měnového rizika): klient uzavřel s bankou sérii forwardů, u kterých je shora ohraničený zisk, který může klient dosáhnout, ale možná ztráta zdola ohraničená není v případě nepříznivého vývoje kurzu tedy neexistuje tzv. stop-loss pozice 40
Agenda/Obsah Zajištění transakčního rizika Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje Zajištění pomocí derivátů proč to (ne)dělat složitě? Zajištění FX rizika z pohledu českých účetních standardů a IFRS IFRS9 a zajišťovací účetnictví očekávané změny 41
Co je zajištění? Zajištění je obvykle o derivátech, které např.: ZAFIXUJÍ známé peněžní toky, nebo KOMPENZUJÍ reálnou hodnotu nebo peněžní toky, nebo ODSTRANÍ jednu z nejistot Například co zafixujeme v následujících situacích? Budoucí tržby v cizí měně pokryté odpovídajícím forwardem Úvěr s variabilní úrokovou sazbou převedený na úvěr s pevnou sazbou pomocí úrokového swapu ( IRS ) Úvěr s pevnou úrokovou sazbou převedený pomocí IRS na úvěr s variabilní sazbou 42
Zajištění (nejen FX) podle českých standardů Účetní zachycení u bank a pojišťoven víceméně odpovídá IFRS. U podnikatelů je situace zajímavější podle toho, zda se zajišťuje derivátem nebo nederivátovým finančním aktivem / závazkem. 43
Zajištění derivátem u podnikatelů Účetní zachycení je řešeno v 52 vyhlášky 500/2002 (obecné komentáře). Dále se tento paragraf odkazuje na ČÚS110 pro finanční instituce. V případě, že společnost vede zajišťovací účetnictví, může to být jak zajištění reálné hodnoty, tak zajištění peněžních toků. 44
Zajištění nederivátovým nástrojem u podnikatelů (pouze FX riziko) Účetní zachycení je řešeno v 60 vyhlášky 500/2002. V případě zajištění peněžních toků jsou požadavky kladené na společnosti mírnější než u zajištění pomocí derivátu. Zatímco ČÚS110 požaduje, aby u zajištění peněžních toků byla zajištěná transakce vysoce pravděpodobná, stačí podle 60, aby byla transakce očekávaná. 45
Agenda/Obsah Zajištění transakčního rizika Zajištění FX rizika pomocí nederivátového nástroje Zajištění pomocí derivátů proč to (ne)dělat složitě? Zajištění FX rizika z pohledu českých účetních standardů a IFRS IFRS9 a zajišťovací účetnictví očekávané změny 46
Proč se požadavky na zajišťovací účetnictví mění? Z argumentace IASB ke zveřejněnému Exposure draft části Zajišťovací účetnictví, která bude součástí nového standardu pro finanční nástroje IFRS9: V současnosti platné požadavky na zajišťovací účetnictví již nepostačují potřebám kvalifikovaných uživatelů finančních výkazů Převládá názor, že IAS39 společnostem neumožňuje adekvátně zachytit řízení rizik Objevují se také názory, že rozdělení mezi zajištění peněžních toků a reálné hodnoty přidává na složitosti a je zavádějící Portfoliové (makro) zajištění není dostatečně ošetřeno 47
Jaké změny IASB navrhuje? (1) Hlavním motivem je těsnější soulad zajišťovacího účetnictví s řízením rizik Možnost většího využití informací interně dostupných v rámci řízení rizik jako základu pro zajišťovací účetnictví Podrobná zveřejnění zaměřena na rizika, která společnosti řídí (jak jsou tato rizika řízena, jaký je dopad těchto aktivit na finanční výkazy) Změna u zajištění reálné hodnoty změna reálné hodnoty zajištěné položky vykázána samostatně v rámci ostatního úplného výsledku (OCI) 48
Jaké změny IASB navrhuje? (2) Za obecný cíl si IASB dalo navržení nového modelu pro zajišťovací účetnictví, který se zaměřuje na těsnější soulad aktivit souvisejících s řízením rizika s účetnictvím. Cíl řízení rizika propojení řízení rizik a finančního výkaznictví ( top down ) Řízení rizika Účetnictví Cíl účetnictví řízení načasování účetního zachycení zisků nebo ztrát ( bottom up ) 49
Jaké změny IASB navrhuje? (3) Lepší provázání s řízením rizik: IAS39 umožňuje zajištění části finančních aktiv nebo závazků, ale už ne nefinančních aktiv (výjimkou je zajištění měnového rizika u nefinančních aktiv, které možné je) Nový standard navrhuje větší flexibilitu, základním kritériem bude, zda část položky vystavenou riziku bude možné spolehlivě identifikovat a riziko změřit 50
Jaké změny IASB navrhuje? (4) Nový přístup k zajištění netto pozice: IAS39 nepovoluje zajištění netto pozice Společnosti ale často potřebují zajistit právě netto pozici. Dochází tedy k nekonzistenci mezi řízením rizik a účetnictvím Nový standard tuto nekonzistenci odstraňuje, bude tedy možné netto pozice zajišťovat 51
Jaké změny IASB navrhuje? (5) Zveřejnění: V současnosti se týká zejména zajišťovacích nástrojů V novém standardu se důraz přesune na zajišťovaná rizika, jak jsou tato rizika řízena a dopad zajištění rizik na primární finanční výkazy 52
Jaké změny IASB navrhuje? (6) Další oblasti: Prémie placená u zajišťovacích opcí Možnost rebalancování zajišťovacího vztahu bez nutnosti ukončení 53
Otázky? 54
Děkuji za pozornost Martin Pleška PricewaterhouseCoopers Financial Services Corporate Treasury Team e: martin.pleska@cz.pwc.com t: 737 276 914 Informace obsažené v této publikaci mají obecný charakter a neslouží jako zdroj odborného poradenství. Nedoporučujeme, abyste na základě těchto informací podnikali konkrétní kroky bez dodatečné odborné konzultace. Neposkytujeme žádná prohlášení ani záruky (výslovné ani učiněné mlčky), pokud jde o úplnost a přesnost informací obsažených v této publikaci. PricewaterhouseCoopers Audit, s.r.o., její členové, zaměstnanci a spolupracovníci, v rozsahu povoleném příslušnými právními předpisy, neodpovídají za jakékoliv následky způsobené případným jednáním, zdržením se jednání, spoléháním se na informace obsažené v této publikaci či jakýmkoliv rozhodnutím učiněným na základě informací v této publikaci. 2011 PricewaterhouseCoopers Audit, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (IL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť IL ani žádnou jinou členskou společnost. IL neposkytuje žádné služby klientům. IL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.