Č e r v e n 2 0 1 1 1 / 7 Vážené dámy, vážení pánové, dovolujeme si Vám zaslat červnové vydání Newsletteru skupiny TPA Horwath, který Vás informuje o zajímavostech z oblasti daní a účetnictví. Věříme, že uvedené příspěvky budou pro Vás přínosem a budete je číst se zájmem. V tomto čísle se dočtete o judikátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. března 2011, týkající se účtování o dohadných účtech pasivních. Dále Vás budeme informovat o návrhu směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a o dění v TPA Horwath. Tradičně připojujeme Daňový kalendář s důležitými termíny na měsíce červen a červenec 2011. Přejeme Vám příjemné chvíle strávené při čtení Newsletteru. S úctou Ing. Rostislav Kuneš Partner TPA Horwath TPA Horwath Mánesova 28 120 00 Praha 2 Česká republika Tel.: +420 222 826 311 Fax: +420 222 826 312 e-mail: horwath@tpa-horwath.cz Poskytované služby Audit Daňové poradenství Mezinárodní daňové plánování Transferové ceny Podnikové poradenství Poradenství při nákupech a prodejích společností Due diligence Přeměny a strukturování transakcí Oceňování a znalecká činnost Vedení účetnictví IFRS poradenství Účetní a ekonomické poradenství Finanční reporting Vedení mezd Fondy kvalifikovaných investorů Účetní a daňové vzdělávání Obsah 1 Judikatura Nejvyššího správního soudu 2 Návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob 3 Z dění v TPA Horwath 4 4 Nezapomeňte zaplatit 7 2 3
Č e r v e n 2 0 1 1 2 / 7 1 Judikatura Nejvyššího správního soudu V posledních měsících vyvolal v odborné veřejnosti velký ohlas judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 31. března 2011 čj. 8 Afs 35/2010-106, týkající se účtování o dohadných účtech pasivních. Správce daně neuznal jako daňově uznatelný náklad roku 2003 roční odměny zaměstnanců zaúčtované jako mzdové náklady souvztažně s dohadnými účty pasivními. Dle názoru správce daně měly být tyto náklady zaúčtovány až do roku 2004, ve kterém byly odměny zaměstnancům přiznány a zaměstnancům tak vznikl na odměny vymahatelný nárok. Dle správce daně byl účetní zápis proveden v době, kdy společnosti nevznikl žádný závazek vůči zaměstnancům, a proto byl proveden v rozporu s účetními předpisy. Společnost napadla tento postup správce daně žalobou a ve své argumentaci uváděla, že zaúčtování dohadné položky do roku 2003 vycházelo z věcné souvislosti mezi ročními odměnami zaměstnanců a ziskem roku 2003. Důvodem pro nárok na roční odměny byl dosažený zisk roku 2003, tedy přesněji práce zaměstnanců vykonaná v roce 2003 pro dosažení tohoto zisku. Tím tedy byla odůvodňována věcná souvislost odměn s účetním obdobím roku 2003. Dále společnost argumentovala zásadou opatrnosti. Podstatou sporu se stala skutečnost, zda roční odměny zaměstnanců jsou nárokovou složkou mzdy či nikoliv. V posuzovaném případě bylo konstatováno, že roční odměny zaměstnanců jsou nenárokovou složkou mzdy, neboť vznik nároku na tuto odměnu je dán jak ekonomickým výsledkem společnosti, tak rozhodnutím příslušných vedoucích pracovníků. Odměny byly závislé na úvaze příslušného nadřízeného vedoucího zaměstnance, který musel odměnu navrhnout další výše nadřízený odměnu schvaloval a jeho rozhodnutí mělo v tomto smyslu konstitutivní význam. Při analýze vycházel soud z uzavřených smluv a vnitropodnikových směrnic pro hmotnou zainteresovanost, z nichž bylo patrné, že vznik nároku je vázán i na schválení auditovaného výsledku hospodaření za příslušný rok představenstvem společnosti. V posuzované věci bylo sice pravděpodobné, že roční odměny vyplaceny budou, ale zaměstnancům nevznikl nezpochybnitelný a vymahatelný nárok. Společnosti nevznikl dluh vůči zaměstnancům. Pokud nárok na odměny nevznikl, nelze o nich účtovat ani formou dohadné položky pasivní. Soud dovozuje, že pokud by předmětem účetního případu byla tarifní mzda či náhrada mzdy za dovolenou jak nárokové složky z pracovněprávních vztahů, pak by použití dohadných účtů bylo na místě. Pokud bylo argumentováno zásadou opatrnosti, tak té mohla společnost dostát prostřednictvím tvorby rezervy, která je využívána v případě, kdy je znám účel závazku, ale žádný závazek dosud nevznikl, pouze se lze domnívat, že vznikne (odst. 7 judikátu). Nejvyšší správní soud se tedy ztotožnil s názorem správce daně. V judikátu je konstatováno, že při účtování na dohadný účet pasivní je třeba zachovat princip, že je účtováno pouze o plnění, které se reálně uskutečnilo, avšak dosud není známa jeho přesná výše. K této problematice existuje i další judikatura Nejvyššího správního soudu. V rozsudku ze dne 18.12.2008 čj. 2 Afs 101/2008-143 soud konstatoval, že za situace, kdy ke dni účetní závěrky není jistota nejen o výši pojistného plnění, ale ani o tom, zda havárie je skutečně pojistnou událostí, nelze účtovat o předpokládaném výnosu pojistného jako o dohadné položce aktivní. V rozsudku ze dne 16. 5. 2007 čj. 2 Afs 36/2006 77, soud uzavřel, že na dohadné účty pasivní lze účtovat položky, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh. Takto však lze účtovat pouze o nákladech, které byly v daném účetním období skutečně vynaloženy, jen je nebylo možno zaúčtovat.
Č e r v e n 2 0 1 1 3 / 7 Doporučení S ohledem na výše uvedené lze doporučit, aby společnosti prověřily své postupy v oblasti účtování o dohadných účtech. Při posuzování ročních odměn zaměstnanců je třeba vycházet z toho, jak jsou u konkrétní společnosti upraveny podmínky vzniku nároku na odměnu. Pokud je přiznání ročních odměn vázáno na splnění konkrétních úkolů v daném účetním období (např. provozní hospodářský výsledek, obratovost různých položek aktiv, apod.) a přímo ve smlouvě pracovníka či ve vnitropodnikové směrnici je stanovena její výše jako např. určité pevné procento, lze splnění kritérií a tím i právní nárok na odměnu stanovit ke konci účetního období. V tomto případě je vhodné použití účtování pomocí dohadných účtů pasivních. Pokud však je přiznání nároku na odměny vázáno na další (subjektivní) podmínky, jako byl v uváděném případě návrh a schválení nadřízeným pracovníkem, schválení auditovaného výsledku hospodaření představenstvem, atd., pak se jeví jako vhodnější účtovat o rezervě na odměny. Posouzení účetního případu vyústí do správného zaúčtování, které bude také respektováno zákonem o daních z příjmů, tedy zaúčtování pomocí dohadných účtů bude představovat daňově uznatelné náklady, zaúčtování rezervy na odměny náklady daňově neuznatelné. Využití rezervy při zaúčtování nenárokových ročních odměn bude představovat pouze časový posun v daňové uznatelnosti nákladů. Pro bližší informace k tomuto tématu, prosím, kontaktujte Ing. Markétu Kopřivovou na e-mail: marketa.koprivova@tpa-horwath.cz nebo Ing. Jindřicha Trupla na e-mail: jindrich.trupl@tpa-horwath.cz. 2 Návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob Evropská komise v dubnu zveřejnila návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, dále jen CCCTB). Tato aktivita směruje k harmonizaci přímých daní, které dosud spadají do výhradní kompetence členských států. CCCTB představuje systém společných pravidel pro výpočet daňového základu společností, jež jsou daňovými rezidenty v EU a poboček společností ze třetích zemí umístěných v EU. Návrh směrnice obsahuje stručná pravidla pro výpočet individuálního daňového výsledku každé společnosti (nebo pobočky), výpočet celkového daňového základu skupiny a rozdělení tohoto daňového základu mezi členské státy (dle vzorce, kde kritéria jsou dosažené tržby, suma aktiv, mzdové náklady a počet zaměstnanců). Každý členský stát na podíl daňového základu svých daňových poplatníků uplatní svou vlastní sazbu daně z příjmů právnických osob. Záměrem není rozšířit harmonizaci na sazby. Harmonizace se bude týkat pouze výpočtu daňového základu a nebude zasahovat do finančního účetnictví. Členské státy si tak zachovají svá vnitrostátní pravidla finančního účetnictví a systém CCCTB zavede samostatná pravidla pro výpočet daňového základu společností. Tato pravidla se nedotknou přípravy ročních nebo konsolidovaných účetních závěrek.
Č e r v e n 2 0 1 1 4 / 7 V rámci CCCTB by skupiny společností v celé Unii uplatňovaly jednotný soubor daňových předpisů a komunikovaly by pouze s jednou daňovou správou (jednotným kontaktním místem). Společnost, která si zvolí CCCTB, přestane ve všech záležitostech upravených společnými pravidly podléhat vnitrostátní dani z příjmů právnických osob. Společnost, která se pro systém CCCTB nerozhodne, i nadále podléhá vnitrostátním předpisům o dani z příjmů právnických osob. Podniky s přeshraničními aktivitami mohou získat prospěch v podobě zavedení přeshraniční kompenzace zisků a ztrát a v podobě snížení nákladů na dodržování daňových předpisů. Pro členské státy bude zavedení volitelného systému pochopitelně znamenat, že orgány daňové správy budou muset spravovat dva odlišné daňové režimy (CCCTB a svou vnitrostátní právnických osob). Pro bližší informace k výše uvedenému tématu, prosím, kontaktujte, Mag. Petra Karpelese, CPA na e-mail: petr.karpeles@tpa-horwath.cz. 3 Z dění v TPA 3.1 Spolupráce při přípravě časopisu AUDITOR Znalecký ústav TPA Horwath Valuation Services s.r.o. byl osloven redakční radou časopisu AUDITOR, vydávaného Komorou auditorů ČR, aby se podílel na přípravě květnového čísla věnovaného problematice znaleckých a oceňovacích služeb. Naši specialisté připravili články týkající se komparativní analýzy znaleckých posudků uložených ve Sbírce listin rejstříkového soudu, přehled situací dle českých zákonů, kdy potřebuje podnikatel znalecký posudek a příklady testů na znehodnocení aktiv. Obsahem dalších článků byly např. základní přístupy k oceňování ručení společností nebo analýza rozdílů mezi oceněním reálnou hodnotou a hodnotou z užívání. Všechny články najedete na našem webu v části Novinky a publikace/odborné články/znalectví. 3.2 Náklady na pracovní sílu a konkurenceschopnost vybraných zemí střední a východní Evropy TPA Horwath ve Vídni zpracovala studii porovnávající Rakousko s ostatními zeměmi střední a východní Evropy, a to z hlediska nákladů na pracovní sílu, zdanění práce, produktivitu práce, složení daňových příjmů a další aspekty konkurenceschopnosti zemí. Do analýzy bylo zahrnuto Bulharsko, Chorvatsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko. Studie je založena na nejnovějších údajích Eurostatu a na údajích z vnitrostátních zdrojů jednotlivých zemí. Důležitou roli pro investiční rozhodování hrají náklady práce (které ve studii obsahují mzdu a vedlejší náklady práce), produktivita práce a konkurenceschopnosti země.
Č e r v e n 2 0 1 1 5 / 7 Nejdůležitější výsledky této analýzy lze shrnout takto: jednotkové náklady práce v zemích střední a východní Evropy jsou podstatně nižší než v Rakousku; v příštích letech se očekává další růst nákladů na jednotku pracovní síly, v zemích střední a východní Evropy bude tento nárůst strmější než v Rakousku; avšak země střední a východní Evropy budou ztrácet stávající konkurenční výhody proti Rakousku postupně a pomalu. V níže připojených grafech uvádíme přehled o průměrné měsíční mzdě v ekonomice obecně (měřeno v EUR) a dále porovnáme čisté mzdy (hrubá mzda mínus daně a sociální pojištění). v EUR za měsíc, v ekonomice obecně Náklady práce, hrubá mzda a čistá mzda, 2010 % vyjádření poměrů nákladů práce, hrubé mzdy a čisté mzdy Dále připojená tabulka uvádí přehled nejdůležitějších výsledků této studie a prozatímní "pořadí" v jednotlivých zemích dle vybraných ukazatelů. V mnoha případech je Rakousko na prvním místě (zejména pokud jde o produktivitu práce, růst jednotkových mzdových nákladů a zaměstnanosti), dle ostatních ukazatelů konkurenceschopnosti (jako jsou např. mzdové náklady, míra zdanění, podíl vývozu) je v popředí často Bulharsko, Slovensko, Česká republika a Maďarsko.
Č e r v e n 2 0 1 1 6 / 7 Vybrané ukazatele hodnocení atraktivity pro investory Rok 2010 (nebo poslední dostupný rok) Rakou sko AT Bulhar sko BG Chorva Polsko tsko PL HR Rumun Srbsko sko RS RO Sloven sko SK Slovins ko SI Česká republika CZ Maďarsk o HU HDP na jednoho obyvatele v EUR v paritě kupní síly 30400 10600 14900 14900 10900 8900 18100 21200 19900 15600 Cenová hladina (EU27=100) 110 46 69 63 53 45 67 84 70 64 Hrubá měsíční mzda (Euro/roční průměr) 3030 328 1054 802 460 446 769 1495 947 735 Čistá měsíční mzda (Euro/roční průměr) 2002 259 733 608 334 321 605 967 737 481 Odvody z hrubé mzdy v % 33,9 21,0 30,4 24,3 27,4 28,1 21,3 35,3 22,2 34,5 Podíl exportu na HDP v % 34,3 42,3 19,5 34,1 30,0 24,7 73,3 50,2 65,8 71,1 Přímé zahraniční investice na jednoho obyvatele 23740 4678 5749 3210 2329 2004 6431 5212 8053 6810 Produktivita (HDP/zaměstnance) 62721 26103 42940 35837 25312 27070 42668 44826 42759 41391 v EUR v paritě kupní síly Produktivita (HDP/zaměstnance) v EUR při dev. kurzu 69200 11994 29590 22514 13483 12164 28783 37847 29876 26313 Celkové nominální mzdové náklady, AT=100 100 10 32 24 15 13 26 44 32 25 Daně a sociální pojištění v % z HDP, 2009 42,8 29,0 34,1 31,8 27,1 35,5 28,8 37,6 34,5 39,5 Daně v % z HDP, 2009 27,8 21,3 22,1 20,6 17,5 24,2 16,1 22,8 19,1 26,5 Jednotkové mzdové náklady, JMN (úroveň, AT=100) 100,0 25,7 56,0 46,7 48,0 35,8 40,5 68,8 47,5 40,3 JMN, průměrný růst 2005-08 2,4 12,6 3,8 11,5 17,2 11,0 9,9 1,7 9,2 5,8 (v %, upravený devizový kurz) 1) Růst JMN 2009 (v %, upravený devizový kurz) 2) 6,2 14,9 4,8-15,5-3,4-19,7 9,2 10,8 0,9-5,7 Růst JMN 2010 (v %, upravený devizový kurz) 3) -0,3-8,5-2,3 8,2 6,4-14,3-3,5 1,1 3,1 1,8 Míra zaměstnanosti v % (15+) 4) 58,2 46,7 41,3 50,4 51,1 37,9 50,3 54,9 54,2 49,2 Míra nezaměstnanosti v % 4,4 10,2 12,0 10,5 7,4 19,2 14,8 7,5 7,3 11,0 Hodnocení, Rok 2010 AT BG HR PL RO RS SK SI CZ HU HDP na jednoho obyvatele v EUR v paritě kupní síly 1 9 6 7 8 10 4 2 3 5 Cenová úroveň (EU27=100) 10 2 7 4 3 1 6 9 8 5 Hrubá měsíční mzda (EUR/roční průměr) 10 1 8 6 3 2 5 9 7 4 Čistá měsíční mzda (EUR/roční průměr) 10 1 7 6 3 2 5 9 8 4 Odvody z hrubé mzdy v % 7 4 8 1 5 6 3 10 2 9 Podíl exportu na HDP v % 6 5 10 7 8 9 1 4 3 2 Přímé zahraniční investice na jednoho obyvatele 1 7 5 8 9 10 4 6 2 3 Produktivita (HDP/zaměstnance) 1 9 3 7 10 8 5 2 4 6 v EUR v paritě kupní síly Produktivita (HDP/zaměstnance) 1 10 4 7 8 9 5 2 3 6 v EUR při deviz. Kurzu Celkové nominální mzdové náklady, AT=100 10 1 8 4 3 2 6 9 7 5 Daně a sociální pojištění v % z HDP, 2009 1 9 6 7 9 4 8 3 5 2 Daně v % z HDP, 2009 10 5 6 4 2 8 1 7 3 9 Jednotkové mzdové náklady, JMN (úroveň, AT=100) 10 1 8 5 7 2 3 9 6 4 JMN, průměrný růst 2005-08 2 9 3 8 10 7 6 1 5 4 (v %, upravený devizový kurz) 1) Růst JMN 2009 (v %,upravený devizový kurz) 2) 7 10 6 2 4 1 8 9 5 3 Růst JMN 2010 (v %, upravený devizový kurz) 3) 5 2 4 10 9 1 3 6 8 7 Míra zaměstnanosti v % (15+) 4) 1 8 9 5 4 10 6 2 3 7 Míra nezaměstnanosti v % 1 5 8 6 3 10 9 4 2 7 Celkový výsledek 94 98 116 104 108 102 88 103 84 92 Průměrné hodnocení (všechny ukazatele) 5.22 5.44 6.44 5.78 6.00 5.67 4.89 5.72 4.67 5.11 (čím nižší, tím lépe) 4 5 10 8 9 6 2 7 1 3 Výsledek (pouze ukazatele konkurenceschopnosti) 91 76 93 86 93 72 69 95 76 73 Průměrné hodnocení 6.07 5.07 6.20 5.73 6.20 4.80 4.60 6.33 5.07 4.87 (pouze ukazatele konkurenceschopnosti) (čím nižší, tím lépe) 7 4 8 6 9 2 1 10 5 3 Odkazy 1) roční průměr 2005-2008, 2) roční míra růstu 2009, 3) roční míra růstu 20210, 4) AT, HR, RO a SK průměr za 1 3 Q 2010. Závěrem je možno uvést, že dle průměrného hodnocení všech ukazatelů je celkově ČR na prvním místě, dle hodnocení ukazatelů konkurenceschopnosti jsme přesně uprostřed (obsadili jsme 5.místo).
Č e r v e n 2 0 1 1 7 / 7 4 Nezapomeňte zaplatit ČERVEN čtvrtek 9. spotřební daň - splatnost daně za duben 2011 (mimo spotřební daň z lihu) středa 15. - čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň pondělí 20. - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků pátek 24. spotřební daň - splatnost daně za duben 2011 (pouze spotřební daň z lihu) pondělí 27. čtvrtek 30. ČERVENEC pátek 1. spotřební daň - daňové přiznání za květen 2011 - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za květen 2011 (pokud vznikl nárok) daň z přidané hodnoty - daňové přiznání a daň za květen 2011 souhrnné hlášení za květen 2011 energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2011 - odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2011 - podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2010, má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce pondělí 11. spotřební daň - splatnost daně za květen 2011 (mimo spotřební daň z lihu) pátek 15. daň silniční - záloha na daň za 2. čtvrtletí 2011 středa 20. pondělí 25. spotřební daň - měsíční odvod úhrnu sražených záloh na fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků - splatnost daně za květen 2011 (pouze spotřební daň z lihu) - daňové přiznání za červen 2011 - daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červen 2011 (pokud vznikl nárok) - daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen 2011 daň z přidané hodnoty - souhrnné hlášení za červen 2011 a 2. čtvrtletí 2011 energetické daně - daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2011 TPA Horwath Notia Audit s.r.o. TPA Horwath Notia Tax s.r.o. Mánesova 28 Mánesova 28 120 00 Praha 2 120 00 Praha 2 Česká republika Česká republika IČO: 60203480 IČO: 26126851 Oddíl C, vložka 25463 Oddíl C, vložka 72491 Číslo osvědčení 80 KAČR TPA Horwath Valuation Services s.r.o. TPA Horwath Corporate Finance s.r.o. Mánesova 28 Mánesova 28 120 00 Praha 2 120 00 Praha 2 Česká republika Česká republika IČO: 25507796 IČO: 64583465 Oddíl C, vložka 151055 Oddíl C, vložka 41161 Informace, uvedené v tomto dokumentu, jsou pouze informativní a mají obecný charakter. V případě, že se je rozhodnete aplikovat v praxi, doporučujeme předchozí konzultaci s odborníkem, při které budou zváženy všechny aspekty konkrétního případu. Tento dokument nenahrazuje odborné poradenství, a proto TPA Horwath nemůže nést žádnou odpovědnost za případné škody, které by vznikly v důsledku aplikace informací zde uvedených. Jestliže si nepřejete dostávat naše informační materiály, napište nám na horwath@tpa-horwath.cz.