Kultura v agendě EU KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2009 23. 6. MARTA SMOLÍKOVÁ
Kultura třešinka na dortu? koření života? nadstavba nebo podstata
Kultura administrativní rámec v ČR UMĚNÍ KNIHOVNY A KNIŽNÍ KULTURA MUZEA A GALERIE PAMÁTKY KINEMATOGRAFIE A AUDIOVIZE PROVÁDĚNÍ AUTORSKÉHO PRÁVA CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI
Obecné pojetí EU Kulturní odvětví neprůmyslová - produkují nereprodukovatelné zboří a služby, které jsou konzumovány na místě (výstavy, představení, muzea, knihovny, archívy) průmyslová - produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (knihy, filmy, zvukové nahrávky, film a video, video hry) Tvůrčí odvětví tvůrčí investice do produkce nekulturního zboží, kreativita je zdrojem inovace (módní návrhářství, design interiérů a produktů, architektura, reklama)
Definice kultury v EU umění kulturní průmysl tvůrčí průmysl výtvarné umění scénické umění kulturní dědictví film a video televize a rozhlas videohry hudba knihy a tisk design architektura reklama příbuzná průmyslová odvětví výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, mobilních telefonů apod. Ekonomika kultury v EU, 2006
Kultura v EU 30 OBRAT Rok 2003 více než 654 mld eur automobily 2001 271 mld ICT 2003-541 mld PŘIDANÁ HODNOTA 2003 2,6% HDP EU nemovitosti - 2,1% potraviny a nápoje 1,9% oděvní průmysl 0,5% chemikálie, kaučuk, um.hmoty 2,3%
Kultura v EU 30 PODÍL NA RŮSTU celkový růst přidané hodnoty kultury v letech 1999-2003 19,7% vyšší o 12,3% než celkový růst hospodářství
Kultura v EU 30 ZAMĚSTNANOST 2004 5,8 mil. lidí, tj. 3,1% celkového množství v EU 25 Zaměstnanost rostla +1,85% 46,8% VŠ (celkově 25,7%) podíl svobodných povolání více než dvojnásobný 28,8% (oproti 14,1%) 1 pracovník ze 4 částečný úvazek (oproti 17,6%)
Trh práce v ČR 2005 Podíl sektoru kultura na trhu práce 3,3 % vlastní zaměstnanost externí spolupracovníci poptávka po výrobcích a službách využití dalších pracovních sil z jiných odvětvích Počet zaměstnanců 76 268 téměř 2 % (1,88 %) Externí pracovníci 9 200
Počet knihoven 5 533 Knihovny 2003-2007 bylo 6 046 Počet zaměstnanců 6 140 Počet čtenářů 1, 46 mil Vypůjčeno 67 mil. knih -4,3 % -6% Počet návštěvníků (uživatelů služeb) 20, 9 mil. +4,1% NIPOS 2007 Počet studijních míst téměř 40 000 Počet počítačů 10 300 + 79% + 102 % Z toho připojených 9 160 + 141 % Využilo 2,7 mil + 56% Vzdělávací a výchovné akce 68 000 + 16%
Kulturní spolupráce v EU Zjevná od počátku 70. let Oficiálně ukotvena teprve v roce 1991 ve Smlouvě o Evropské unii Článek 151 Maastrichtské smlouvy: Společenství bude přispívat na rozkvět kultury členských států při současném respektování jejich národní regionální různorodosti a zároveň bude zdůrazňovat společné kulturní dědictví.
Kulturní spolupráce v EU K vytvoření skutečného evropského kulturního prostoru se žádá, aby Unie šířila kulturní spolupráci mezi členskými státy a v případě nutnosti ji podporovala a doplňovala v těchto oblastech: šíření kultury a dějin evropských národů; uchovávání a ochrana kulturního dědictví evropského významu; nekomerční kulturní výměny; umělecká, literární a audiovizuální tvorba; spolupráce s třetími zeměmi a odpovídajícími mezinárodními organizacemi.
Programy EK od roku 1985 iniciativa Společenství Evropská města kultury 1991-3 experimentální programy Komise (10 let): Kaleidoskop umělecká výměna Ariane překlady, publikace Raphael kulturnídědictví Culture 2000 -dialog, tvorba a šíření kulturních hodnot a mobilita umělců a jejich děl, kulturní dědictví, nové formy kulturního vyjádření a socio-ekonomické role kultury Media - pro oblast kinematografie
Nový komunitátní program Nový program Culture (pro léta 2007-2013) základní akční linie: podpora kulturních projektů (1.1 projekty víceleté spolupráce dlouhodobé projekty, 1.2.1 akce spolupráce krátkodobé projekty, 1.2.2 literární překlady a 1.3 zvláštní akce) podpora subjektů aktivních v oblasti kultury na evropské úrovni podpora studií, analýz, sběru a šíření informací v oblasti kulturní spolupráce; podpora národních kanceláří
Digital Libraries 2010 Vlajková iniciativa EU shromáždí a zpřístupní různorodý obsah Digitalizovaný materiál i původní digitální obsahy knih, novin, filmů, map, fotografií a archiválií z kulturních institucí Evropy on-line Doporučení EK 24. 8. 2006 formuluje konkrétní kroky pro členské státy Evropská digitální knihovna 6 mil. položek v roce 2010
Společenské přínosy - Ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj (přírodní i kulturní) - Zájmová a další volnočasová činnost pro děti a mládeže - Integrace cizinců a azylantů - Zapojení do zahraničních programů - Preventivní výchovné a vzdělávací činnosti - Podpora rovných příležitostí žen a mužů Hlavní oblasti státní dotační politiky v roce 2008
Společenské přínosy - Podpora programů příslušníků národnostních menšin a etnických skupin, včetně integrace příslušníků romských komunit a integrace cizinců -Péče o problémové a ohrožené skupiny obyvatel - Ochrana a podpora zdraví, včetně péče o zdravotně postižené a seniory -Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů -Informační společnost - Projekty s náboženskou tematikou -Ochrana spotřebitele Hlavní oblasti státní dotační politiky v roce 2008
Strukturální politika EU přehled nařízení na období 2007-2013 v oblasti politiky soudržnosti a regionální politiky (2006) Kultura jedna z 11 priorit Evropského fondu pro regionální rozvoj "Investice do kultury, včetně: ochrany, propagace a zachování kulturního dědictví; rozvoje kulturní infrastruktury na podporu socioekonomického rozvoje; udržitelnost cestovního ruchu a zvýšení regionální přitažlivosti; a podpory zaměřené na zlepšení nabídky kulturních služeb prostřednictvím nových služeb s vyšší přidanou hodnotou."
Implementace v ČR Strategie udržitelného rozvoje prosinec 2004 Strategie hospodářského růstu červenec 2005 Strategie regionálního rozvoje květen 2006 Zákon o některých druzích podpory kultury květen 2006 definuje veřejné kulturní služby Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Regionální operační programy Integrovaný operační program
UDRŽITELNÝ ROZVOJ rámec strategie civilizačního rozvoje vychází z klasické a široce pojaté definice OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987 rozvoj je za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích
Strategické cíle SUR a kultura minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného rozvíjet etické hodnoty v souladu s evropskými kulturními tradicemi
Strategické cíle SUR a kultura udržet vhodné formy rozmanitosti kultur... zajistit kulturní rozmanitost a rozmanitost životního stylu... zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit zpřístupňovat kulturu všem lidem zejména s ohledem na to, že kultura je základní součástí společnosti založené na znalostech a rozvojový faktor
Hodnotící ukazatel SUR Stručná definice a jednotka: % výdajů na kulturu z celkových výdajů veřejných rozpočtů umožňuje posoudit, do jaké míry věnuje veřejná správa pozornost: -vytváření podmínek pro dostupnost veřejných služeb kultury -péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví -vytváření podmínek pro tvorbu nových kulturních hodnot
Strategie hospodářského růstu Cílem dosažení úrovně EU 25 v roce 2013 konkurence schopnost české ekonomiky 5 pilířů: - institucionální prostředí - zdroje financování - infrastruktura - rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání a zaměstnanost) -výzkum, vývoj a inovace
Lisabonská strategie Akční program EU a členských zemí Cílem je růst a zaměstnanost Oblasti politické akce: znalosti a inovace růstu Evropa více atraktivní místo pro investice a práci utváření více a lepších pracovních míst
Evropská komise konzultace podzim 2006 veřejné slyšení prosinec 2006 o budoucí roli kultury v Evropě Culture: a sound investment for Europe Součástí byla i prezentace studie Ekonomika kultury EU
Lisabonská strategie Ekonomika kultury v EU (i další studie doporučují) kulturní a tvůrčíodvětví musí být začleněno do Lisabonské agendy Cíle: - zvýšení a zkvalitnění investic do kreativity - zkvalitnění tvorby, výroby, distribuce, propagace a přístupu ke kulturním aktivitám a obsahu
Konzultace EK Závěry: -umění a kultura má klíčovou roli v evropském projektu; -umění a kultura jsou výrazem přítomnosti a posilují společnou identitu; - kultura je nástrojem pro posilování respektu a podporuje solidaritu; - kulturu je třeba zapojit do hlavní politické agendy
Konzultace EK kulturní politika EK by měla: - ochraňovat a podporovat rozmanitost kultur - posilovat mezikulturní dialog - podporovat evropskou identitu a občanství - podporovat kreativitu - vycházet z konkrétních dat a být ukotvena na výzkumech (Eurostat)
První strategie EU Dne 10. května 2007 zveřejnila Evropská komise historicky první program: Evropský program pro kulturu v globalizujícím se světě Sdělení EK
První strategie EU Evropský program pro kulturu v globalizujícím se světě (květen 2007) formuluje roli kultury v EU přístup EU ke kultuře a to včetně role kultury ve vnitřních evropských politikách a programech, jakož i vnějších vztahů EU
První strategie EU zahrnuje 3 hlavní cíle evropské agendy v oblasti kultury: podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu, podpora kultury jako katalyzátoru kreativity v rámci lisabonské strategie podpora kultury jako životně důležitého prvku mezinárodních vztahů Unie.
První strategie EU Dále doporučuje vytvářet nová partnerství a metody práce : - rozvíjení dialogu s kulturním sektorem - stanovení otevřených metod koordinace, -podpora zřetelného provádění kulturní politiky - mainstreaming kultury do všech relevantních politik.
Nové mezinárodní právo Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů nový nástroj světového řízení kultury přijata na 33. zasedání Generální konference UNESCO dne 20. října 2005 v Paříži. Evropské společenství přistoupilo jako celek Úmluva vstoupila v platnost 18. března 2007 Vláda ČR doporučila přijetí 11. července 2007, parlament přijal Senát zamítl v říjnu 2007
Úmluva Představuje vhodný a účinný pilíř pro podporu kulturní rozmanitosti a kulturních výměn, kterým přikládají mimořádnou důležitost jak Evropské společenství, viz čl. 151 odst. 4 Smlouvy o založení EU, tak i jeho členské státy. Ze strany EU důrazně doporučováno provádění této Úmluvy
Úmluva Vychází mj. z přesvědčení, že kulturní činnosti, statky a služby mají jak hospodářskou, tak i kulturní povahu, neboť jsou nositeli hodnot a významů, a že by se s nimi nemělo zacházet, jako by měly pouze obchodní hodnotu
Úmluva Cíle: Vytvářet podmínky pro rozvoj Podporovat dialog mezi kulturami Stimulovat interkulturalitu Podporovat respektování rozmanitosti Potvrdit důležitost spojení mezi kulturou a rozvojem pro všechny země Uznat zvláštní charakter kulturních činností, statků a služeb Potvrdit svrchované právo států na zachování, přijímání a provádění politik a opatření pro ochranu a podporu Posílit mezinárodní spolupráci
Úmluva Zásady: Dodržování lidských práv a základních svobod Zásada svrchovanosti Stejné důležitosti všech kultur a jejich respektování Mezinárodní solidarity a spolupráce Vzájemného doplňování ekonomických a kulturních aspektů rozvoje Zásada spravedlivého přístupu Otevřenosti a vyváženosti
Úmluva Definuje: Kulturní rozmanitost (mnohočetnost forem) Kulturní obsah Kulturní projevy Činnosti, statky a služby Kulturní odvětví Politiky a opatření Ochranu interkulturalitu
Úmluva Práva a povinnosti stran: Opatření na podporu kulturních projevů Opatření na ochranu kulturních projevů Sdílení informací a transparentnost Vzdělávání veřejnosti a zvyšování jejího povědomí Účast občanské společnosti Podpora mezinárodní spolupráce Zahrnutí kultury do udržitelného rozvoje Spolupráce za účelem rozvoje
Trendy Rozvoj kreativního průmyslu- prolínání umění a obchodu v oblasti literatury a vydavatelství, hudby, filmu, výtvarného umění a trhu s uměním, performačního umění, knihoven a muzeí, navíc včetně oblastí jako je design, móda, reklama, multimedia + v USA reklama obecně a vývoj softwaru Odhad Spojených národů: kreativní průmysl vytvářív současnosti 7 % globálního HDP, s meziročním 10% nárůstem!
Trendy kreativní ekonomie nahradí upadající průmyslovou ekonomii vzniká nová kreativní třída - Richard Florida, americký ekonom, (The Rise of the Creative Class - 2002) dnes již 30 % US pracovní síly, která vydělává 50 % platů umění a kultura se stane jádrem nových ekonomických rozvojových strategií - Simon Brault, vice-chair of the Canada Council of the Arts (The Arts and Culture as New Engines of Economic and Social Development, jaro 2005)
Trendy kreativní revoluce začala - James Purnell, britský ministr kreativního průmyslu, projev červen 2005 Vedle posilování ekonomických a sociálních efektů kultury bude zesílena potřeba po imanentních hodnotách umění Kreativní ekologie (John Howkins 2009) systém propojující tvůrčía průmyslové, ziskové neziskové oblasti myšlení je práce
Evropská témata - mainstreaming 2008 Evropský rok mezikulturního dialogu 2009 Evropský rok kreativity a inovace předsednická konference www.forumforcreativeeurope.cz
Děkuji za pozornost Marta Smolíková ProCulture Otevřená společnost o.p.s. E-mail: marta.smolikova@proculture.cz Doplňující literatura: www.proculture.cz