âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XX. âerven 2013 âíslo 2 Z OBSAHU: Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu XXI. díl Gen dvojího osvalení u plemene angus Genomická selekce u masného skotu Ekonomika lechtûní masn ch plemen skotu Základní v bûry plemenn ch b kû rok 2013

Vážené chovatelky, vážení chovatelé, rok se pomalu dostává do své poloviny a za námi je už i druhý turnus výběrů býků. Chtěl bych touto cestou poděkovat jak chovatelům, tak i provozovatelům odchoven, za jejich profesionální přístup při výběrech (i když je samozřejmě vždy co zlepšovat). Dík patří ale hlavně kupcům, kteří zakoupením českých býků dávají důvěru našemu systému šlechtění a oceňují tím práci producentů plemenných zvířat. Je příjemné, že pozitivní obraz české genetiky se pak rychle rozšiřuje i za hranice naší malé země, kdy se každoročně zvyšuje počet kupců ze zahraničí. I ze strany svazu jsme se snažili, aby informace zveřejňované v katalozích u býků byly přehlednější a srozumitelnější, a proto doufám, že nová grafická podoba se setkala s úspěchem. V prvním kroku bylo vybráno celkem 148 býků, v druhém pak 724 plemeníků, což je v souhrnu opět rekordní číslo. Číselné a detailní statistické vyjádření výběrů v podobě tradičních tabulek najdete na jiném místě tohoto zpravodaje, stejně tak jako fotogalerii nejlépe hodnocených či jinak zajímavých býků. Jen připomenu, že třetí turnus výběrů bude zahájen 17. 6., a jelikož výběry přeruší brněnská výstava, bude pokračovat výběrem býků u chovatelů ještě i v červenci. Tímto jsem se dostal ke stěžejní akci letošního roku, kterou je již mnohokráte zmiňovaná národní výstava hospodářských zvířat, která se bude konat v červnu v Brně. V době, kdy píšu tento úvodník, ještě nedošly všechny přihlášky k účasti, ale přesto pevně věřím, že zájem chovatelů o výstavu bude i přes nepříznivou finanční situaci velký. Náš svaz si uvědomuje, že výstavnictví a propagace šlechtitelské práce jsou náročné činnosti nejenom po finanční, ale i časové stránce, a proto se výbor svazu rozhodl finančně podílet na nákladech spojených s účastí na této výstavě. Kromě toho, obdobně jako v předešlých ročnících, ocení zajímavou finanční částkou také šampióny jednotlivých plemen. Mimo to jsme pro většinu masných plemen oslovili zahraniční odborníky, kteří se zhostí nelehkého úkolu rozhodčích, kteří vyberou šampióny jednotlivých plemen. Zahraniční sudí vždy dodává soutěži patřičnou vážnost a je rovněž zárukou nezaujatého přístupu k hodnoceným zvířatům. I touto formou chce svaz deklarovat, že pro chov masného skotu je brněnská národní výstava skutečně stěžejní akcí letošního roku. Velký dík patří také firmám Zoetis Česká republika, s.r.o., Agrotrans s.r.o. a Topangus, které se staly partnery a sponzory našeho svazu v rámci připravované výstavy. Poslední událostí, která je sice ještě daleko, ale rozhodně si také zaslouží vaši pozornost, je výroční členská schůze našeho svazu. Tato schůze je o to důležitější, že je volební a budete mít možnost zvolit si zde na další čtyřleté období vedení svazu. Letošní členská schůze se bude konat v termínu 10. 11. září 2013 v hotelu Skalský Dvůr. V Brně či na jiné chovatelské akci se s Vámi na viděnou těší, Kamil Malát

OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 2/2013 roãník XX. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2013... 5 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 6 Galloway belted z Pavlina Dvora Katefiina Brettová: Skot a konû patfií k sobû... 6 Îití a bytí s angusy v podhradí Ing. Jan Hromas: Z na eho pohledu je nejdûleïitûj í dlouhovûkost... 11 Gen dvojího osvalení u plemene angus... 16 Genomická selekce u masného skotu... 18 kody zpûsobené zvlá tû chránûn mi Ïivoãichy... 24 Zmûna ve v poãtu indexû u plemene piemontese v Itálii... 26 Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat Brno 2013... 28 V jezd Junior Teamu... 29 Ekonomika lechtûní masn ch plemen skotu... 30 Skot, kter se u nás nepase: Braford... 34 Základní v bûry plemenn ch b kû rok 2013...... 38 Pfiehled nejlépe hodnocen ch b kû v II. turnusu 2013... 42 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû II. turnus... 43 Termíny základních v bûrû a draïeb v roce 2013... 49 Recept pízy z mletého masa s koriandrem, chilli a zázvorem... 50 pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny email: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641 Adresa svazu Tû nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 Kontakty na pracovníky svazu inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090 jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk Krumlov email: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy le email: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 Morava Bc. Radek Dobe Voskovcova 2, 779 00 Olomouc email: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 Titulní strana hlavní fotka: Mladí býčci plemene parthenaise na chovu pana Milana Novotného z Mezihoří (foto: Milan Novotný) Titulní strana malá fotka: Shorthornský býk na chovu pana Romana Žaloudka, Ptenínský mlýn (foto: Roman Žaloudek) Vnitřní obálka Hereford na chovu pana Tupého na Farmě Prak (foto: Karel Melger) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3

Aktuálnû, V roãní ãlenská schûze 2013 I pfiesto, Ïe je tû ani pofiádnû nezaãalo léto, jiï nyní si mûïete do sv ch diáfiû poznamenat termín a místo konání podzimní v roãní ãlenské schûze. Termín akce: 10. 11. záfií 2013 (úter a stfieda), místo: Hotel Skalsk DvÛr. První den jako tradiãnû probûhne blok semináfiû, druh den pak vlastní ãlenská schûze. Leto ní v roãní ãlenská schûze je volební, a proto dáváme termín konání vûdût v takto velkém pfiedstihu, aby byla úãast ãlenû s volebním právem (fiádní ãlenové âschms) co nejvy í. V souladu se stanovami, dojde na dal í ãtyfileté období k volbû pfiedsedy svazu a ãlenû revizní komise. Na fiádn prûbûh voleb bude pfiizván notáfisk dohled., Britové pokroãili s v vojem vakcíny proti Schmallenbergskému viru JiÏ bûhem nûkolika následujících t dnû by ve Velké Británii mûla b t k dispozici vakcína proti Schmallenbergskému viru, kterou vyvinula spoleãnost MSD Animal Health. Schmallenbergsk virus byl poprvé objeven v Nûmecku na konci roku 2011 a poté se velmi rychle roz ífiil po velké ãásti Evropy. Británie byla zasaïena obzvlá È tvrdû v roce 2012 do bfiezna 2013 bylo 1753 hlá en ch pfiípadû. Vzhledem k tomu, bude Velká Británie první zemí, která bude mít pfiístup k vakcínû. Bûhem nûkolika následujících mûsícû by pak mûla b t vakcína k dispozici i v dal ích evropsk ch zemích.,nové kravaty s logem âschms Roz ífiili jsme nabídku reklamních pfiedmûtû o kvalitní kravaty od ãeské firmy Hedva. První typ má jemn prouïek v odstínech modré barvy doplnûn bílou linkou a svûtl m tkan m logem âschms v cípu. Druhá má iroké pruhy v barvû bordó, které jsou lemovány jemn mi prouïky v ãervené a ãerné barvû s v raznûj ím stfiíbrn m pruhem uprostfied a tkan m logem âschms v cípu ve stejném odstínu. Díky decentnímu a vkusnému provedení, se obû kravaty hodí nejen na blíïící se Národní v stavu hospodáfisk ch zvífiat v Brnû, ale i na dal í chovatelské akce a jiné pfiíleïitosti. Objednat si je mûïete prostfiednictvím na ich webov ch stránek v sekci âschms/reklamní pfiedmûty.,nové plemeno dexter Poãátkem kvûtna jsme obdrïeli oficiální rozhodnutí Ministerstva zemûdûlství o uznání âeského svazu chovatelû masného skotu jako uznaného chovatelského sdruïení pro plemeno dexter. Tímto se poãet plemen, která ná svaz zastfie uje, roz ífiil na celkov ch dvacetdva. Informace o plemeni dexter si zájemci o toto plemeno mohou pfieãíst na na ich webov ch stránkách. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od 14. 2. 2013 Farma Ole ná s r.o., Vla im, ádná + PK BA Páníková Renata, TfiebouÀ, ádné + PK HE Karsit Agro, a.s., Dubenec, ádné + PK CH AGRO A.R.W., s.r.o., Stará âervená Voda, ádné + PK MS Nátr Jifií, Ing., âervená Voda, ádné + PK CH Ficbauerová Lenka, Hladké Îivotice, ádné + PK WA Prima Agri PT, a.s., Prachatice, ádné + PK CH a LI ZEAS Bánov a.s., Bánov, ádné + PK MS Bursík Lubor, Ing., Praha, ádné + PK CH HÛrka Stanislav, epãice, Zájmov Pauzr Bohuslav, Nové Mûsto Dubá, ádné + PK AA Kodajek Jifií, Vlkovice, ádné + PK MS OstroÏsko, a.s., OstroÏská Lhota, ádné + PK AA Mimra Pavel, Ing., Slatina, ádné + PK MS Kejfi Jifií, V estudy, ádné + PK CH Koláfi Jifií, âirá, ádné + PK SA Coufal Josef, Velk Rapotín, ádné + PK AA Zemûdûlské druïstvo Selibov, Protivín, PK CH 4

Aktivity âschms 2013 Bfiezen 4. 3. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 5. 3. v stavní v bor k pfiípravû národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat v Brnû (Malát, Kopeck ) 6. 3. pracovní jednání skupiny Národní ozdravovací program od IBR, MZe (Vráblík) 7. 3. jednání Unie chovatelû, V zkumn ústav Ïivoãi né v roby Praha-Uhfiínûves (Vráblík, Malát) 11. 2. 3. jednání odborné skupiny pro hovûzí maso pfii organizaci Copa-Cogeca, Brusel (Vráblík) 19. 3. jednání Klubu chovatelû plemene hereford v Drouhaveãi u Su ice 19. 21. 3. úãast na veletrhu FIGAN ve panûlské Zaragoze (Malát) 27. 3. v roãní ãlenská schûze Svazu chovatelû ãeského strakatého skotu ve Vûtrném Jeníkovû (Malát) 28. 29. 3. v roãní ãlenská schûze Asociace chovatelû plemene angus (SluÏátky) Dal í bfieznové aktivity: Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2013 PfiedloÏení lechtitelského programu a ádu PK plemene dexter na MZe ke schválení Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t kající se masného skotu Zpracování a uvefiejnûní v sledkû prvního turnusu základních v bûrû Pfiípravy na NVHZ 2013 Duben 2. 4. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 4. 5. 4. jednání Klubu chovatelû plemene galloway, highland, shorthorn a longhorn v Roupovû 5. 6. 4. v jezd Junior Teamu Ranãice (pfiíprava zvífiat na v stavu) 16. 4. jednání Klubu chovatelû plemene blonde d Aquitaine v Pávovû 16. 17. 4. pracovní jednání chovatelû plemene aberdeen angus k problematice lineárního hodnocení (Sobûsuky) 18. 4. jednání Klubu chovatelû plemene limousine v Libchavách 19. 4. zahájení druhého turnusu v bûrû plemenn ch b kû Dal í dubnové aktivity: Aktualizace plemenn ch hodnot a aplikace webkump Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2013 Úãast na druhém turnusu v bûrû plemenn ch b kû Zvefiejnûní katalogû k v bûrûm plemenn ch b kû Pfiípravy na NVHZ 2013 Kvûten 2. 5. 5. autobusov zájezd bavorsk ch chovatelû masného skotu v âr 4. 6. 5. nákup plemenn ch b kû litevsk mi chovateli 3. 5. jednání Klubu chovatelû plemene belgické modrobílé v Cunkovû 14. 16. 5. úãast na VâS ZCHMD na Slovensku (Malát) 16. 5. jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk ch svazû, Îìár nad Sázavou (Malát) 17. 5. zakonãení druhého turnusu v bûrû plemenn ch b kû 22. 5. semináfi k problematice elektronické identifikace skotu, Statek Bertín (Malát) 23. 5. jednání v boru âschms na Hradi tku pod Medníkem 23. 5. úãast na pfiehlídce plemenn ch b kû spoleãnosti Natural (Hradi tko) 28. 5. v stavní v bor k pfiípravû národní v stavy hospodáfisk ch zvífiat v Brnû (Malát, Kopeck ) 29. 5. valná hromada âeskomoravské spoleãnosti chovatelû a.s. (Hradi tko) 30. 5. 2. 6. zájezd nûmeck ch chovatelû plemene limousine po farmách v âr Dal í kvûtnové aktivity: Ve spolupráci s vydavatelstvím t deníku 5+2 dny realizace prûzkumu znaãení hovûzího masa v obchodní síti âr Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje 2013 Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Zpracování a uvefiejnûní v sledkû druhého turnusu základních v bûrû Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2013 Pfiíprava zájezdu na v stavu Sommet de l Elevage 2013 Informování o dotaãní politice (na internetov ch stránkách) 5

Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, od velk ch podnikû, které jsme vám prezentovali v minulém ãísle, se dnes pfieneseme do rodinného prostfiedí. Prvním hospodáfiem, s jehoï obdivuhodnou pílí bych vás dnes ráda seznámila, je Ing. Jan Hromas, mûj spoluïák a kamarád z Jihoãeské Univerzity. Pfied více jak deseti lety, je tû jako student V, vzal na svá mladá bedra tíhu v podobû roky ladem leïící neúrodné pûdy v katastrálním území obce Stvolínky pod zfiíceninou hradu Ronov, kde se od té doby, na obnoven ch pastvinách, oddává klidu a pohodû stádo angusû. Na druhou reportáï se pfiesuneme jen o pár desítek kilometrû dál, pod jin vrch (Ralsko) u Mimonû. Bezútû n m místem b val i Pavlin DvÛr, kter ãekal na své obrození také dlouhou fiadu let. Na tûstí se na li dva lidé s notnou dávkou entuziasmu, pan Milan Picek a jeho paní Katefiina Brettová, ktefií dokázali doslova z trosek vybudovat mal ráj na zemi v podobû rodinné farmy zamûfiené na chov plemene galloway a koní. Pfiíjemné ãtení vám pfieje Pavla Vydrová REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno/název: Milan Picek (majitel) a Kateřina Brettová (spolumajitelka a hlavní zootechnička ) Počet zaměstnanců: 8 Obec: Pavlin Dvůr Svébořice, Ralsko Okres: Česká Lípa, Liberecký kraj Nadmořská výška: 331 m (nejvyšší vrchol Ralsko 696 m nad m.) Chované plemeno: galloway, kříženci limousine a hereford Členem svazu: od srpna 2003 V plemenných knihách: GA Základní stádo: 73 ks + 3 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 464 ha z toho 229 ha TTP a dalších 300 ha obhospodařují službou V systému EKO zemědělství: ano Web: www.pavlindvur.com Galloway belted z Pavlina Dvora Katefiina Brettová: Skot a konû patfií k sobû Svébofiice (nûmecky Schwabitz), zaniklá obec leïící mezi Mimoní a StráÏí pod Ralskem v okrese âeská Lípa, jsou dnes katastrálním územím mûsta Ralsko. Ralsko (nûmecky Roll) se rozkládá na území stejnojmenného b valého vojenského v cvikového prostoru opu tûného sovûtskou armádou a svou úctyhodnou rozlohou (171 km 2 ) se fiadí, co se t ãe plochy, k nejvût ím obcím v âesku (hned po Praze, Brnû a Ostravû). Název Ralsko není názvem sídelní ãásti mûsta, ale dominantního kopce a hradu, kter je v razn m a z daleka viditeln m zalesnûn m kuïelovit m vrchem. Zvedá se 400 metrû nad údolní nivu Plouãnice a je, se sv mi 696 metry nad mofiem, nejvy ím bodem âeské tabule. Dal í okouzlující místo na í krásné vlasti jako stvofiené pro chov masného skotu. Na Pavlinû Dvofie se kromû masného skotu zab vají také chovem anglického plnokrevníka, prasat a drobn m chovem slepic, králíkû i kaprû. Mezi hlavní aktivity majitelû se fiadí také pronájem dostihové stáje. Pfied sto lety Pfii pohledu na atypické rozmístûní budov Pavlina Dvora, které nemá klasick tvar do U, ani jiné rozloïení typické pro ãeská hospodáfiství (budovy jsou jakoby rozesety po celém areálu), vás napadne, co zde bylo pûvodnû, k jakému úãelu bylo místo vybudováno a k ãemu slouïilo. Byla to usedlost na samotû, nebo osada s pár chalupami? Napadá vás mnoho variant, ale která je ta správná? Pfied sto lety zde stála hájovna hrabûte Hartiga, kter mûl dceru Pavlínu a jí byl dvûr vûnován, proto Pavlin DvÛr, vysvûtluje paní domu. Pozdûji, za minulého reïimu, zde hospodafiily Vojenské lesy a statky, které pfiistavûly dal í budovy a cel areál slouïil k chovu drûbeïe, dodává. Dokládají to i staré fotografie, na kter ch je vidût malé dfievûné stavby (kurníky) rozmístûné po celém areálu. Hospodáfiství mûlo svého správce, kter se o cel komplex velmi dobfie staral, protoïe mu místo pfiirostlo k srdci. Chovem slepic to ale zaãalo i skonãilo, nikdy se zde nechovala jiná hospodáfiská zvífiata. Budovy se zachovaly v echny, i kdyï byla nutná rozsáhlá rekonstrukce, kterou mají majitelé také zdokumentovanou fotografiemi, ze kter ch uï lze jen tu it, jak bylo místo zdevastované a zanedbané. Vybudovat na tomto místû klasickou farmu bylo velice obtíïné, protoïe zde napfiíklad nebyl Ïádn prostor pro manipulaci s tech- 6

nikou a také zcela chybûly skladovací prostory, pokraãuje paní Brettová a doplàuje: Bylo tedy tfieba nejprve vybudovat komunikace a zpevnûné plochy, které manipulaci usnadnily. Majitelé pfievzali místo opravdu v neutû- eném stavu, protoïe od smrti zmiàovaného pana správce se o areál nikdo nestaral, pûda byla ladem, budovy chátraly, louky zarûstaly náletov mi dfievinami. Jako z pohádky o ípkové RÛ- Ïence, hodnotí tehdej í situaci pan majitel. První byli konû Pan Picek Ïil velmi dlouho (od sv ch 17 let) ve v carsku, odkud si také po návratu do âech pfiivezl svoje konû, které mûl ze zaãátku ustájeny v místním hfiebãínû v Mimoni. Tehdy se poprvé dostal na Pavlin DvÛr, se správcem hfiebãína, kter ho na toto místo pfiivedl s vizí, Ïe by to rád koupil a zvelebil. Na první pohled bylo jasné, Ïe se bude jednat o nároãnou investici nejen z finanãního pohledu. Po revoluci, je tû v dobû kdy Ïil v zahraniãí, investoval pan Picek na Ïádost rodiãû do firmy v Jablonci, kde také tehdy pracovala jeho partnerka Katefiina, se kterou se zde seznámil. Záhy ale zjistil, Ïe podnik neprosperuje tak jak má a je ve velmi patné finanãní kondici, proto zaãal jezdit do rodné vlasti stále ãastûji, aï zde nakonec zûstal natrvalo. Plemenný býk Niki Okřešický (ZGA 318) u stáda jaloviček (foto: Pavla Vydrová) Postupné roz ifiování PÛvodní zájemce nakonec Pavlin DvÛr nekoupil, ten si poãkal aï na pana Picka, kter ho získal pfies privatizaãní projekt od Fondu národního majetku 1. 8. 1996. Do roku 2000 se areál postupnû, objekt po objektu, rekonstruoval. Stát ale v té dobû prodával budovy bez pozemkû, ty se daly dokoupit aï pozdûji, z ãehoï mûli majitelé velkou obavu, ale na tûstí v e dobfie dopadlo a cel areál a pfiilehlé pozemky jsou v jejich vlastnictví. PÛvodnû bylo v plánu pouze rodinné bydlení a zázemí pro pár koní, ale pak zaãali chodit lidé, Ïe jim chtûjí prodat pozemky v okolí, následoval nákup od Pozemkového fondu, a tak se pomalu ale jistû dostali aï na souãasn ch 464 ha (235 ha orné pûdy, 162 ha pastvin, 67 ha luk) z toho cca 300 ha vlastních. Náhodn v bûr plemene Paní majitelka, která má zemûdûlství v krvi po rodiãích (tehdy to ale je tû byla ãistá koàafika ), vyãetla z odborné literatury, Ïe je pfii chovu koní velmi vhodné stfiídat pastvu se skotem z pohledu ozdravování pastvin od parazitû a spásání nedopaskû. TakÏe si jako první, témûfi bez znalostí chovu masného skotu, pofiídili v roce 2002 jaloviãky plemene limousine. K milovan m gallowayûm se dostali aï ãirou náho- 7

PÛsobící plemeníci Prvním plemenn m b kem pûsobícím v chovu byl od roku 2003 Kewin Roupovsk B (ZGA 266) od pana Vacíka (nar. 9. 2. 2002). Byla to velmi dobrá volba, protoïe první jaloviãky (whitepark), které byly od pana Hyke e (pûvodnû z Nûmecka), jiï ztrácely tmavé ãásti (u ní boltce, mulec) a díky tomuto b kovi se znaky u potomstva opût oïivily. Kráva s teletem (zbarvení belted) (foto: Pavla Vydrová) dou, kdy jim jeden chovatel koní nabídl toto plemeno v mûnou za oves. Zaujalo je na první pohled mal tûlesn rámec (niï í zatíïení pastvin), extenzivní (nenároãné) plemeno a krásné zbarvení (whitepark). Postupnû pofiizovali dal í zvífiata: v roce 2007 se na Pavlinû Dvofie poprvé objevili beltedi, pofiídili si 6 ks jalovic tohoto rázu (belted = tmavá srst s irok m bíl m pásem táhnoucím se okolo trupu), kter m ale trvalo dva roky, neï si zvykly na prostfiedí a zaãlenily se do zbytku stáda. Pozdûji pfii li formou naturálií také k herefordûm. Mám tu malou zoo, smûje se paní Katefiina a dodává: Ráda bych ale je tû vyzkou ela i intenzivnûj í plemena. Mají v plánu vybudovat kryté zimovi tû (halu lehké konstrukce), které by mûlo slouïit mj. také k v krmu zvífiat, a tak se tû í, Ïe se fiady jejich svûfiencû rozrostou je tû o zástupce plemene aberdeen angus a charolais. Základní stádo ãítá v souãasné dobû 73 ks (vãetnû kfiíïenek LI a HE), z toho ãistokrevn ch GA je 15 ks. V souãasné dobû ve stádû pûsobí tito b ci: 1. Nemo z Rampu e BB (ZGA 321) od pana Smolky (nar. 25. 7. 2005), jehoï polobratr pûsobil v inseminaci. Nemo má zbarvení belted a pûsobí u ãistokrevn ch plemenic. 2. Niky Okfie ick (ZGA 318) od pana Hyke e je homozygotní bíl b k, kter je spí e men í, a tak je zafiazen ve stádû u jaloviãek. 3. Top topic z Pavlina Dvora WPB (ZGA 425) z vlastního odchovu (nar. 23. 3. 2010) po Kewinovi. PÛsobí ve stádû kfiíïenek. V leto ním roce si vybrali novou posilu z odchovu od manïelû Vacíkov ch z Roupova, kter je nyní roãní a do plemenitby bude zafiazen pfií tí sezónu. Je to b ãek zbarvení whitepark po otci Goofy (ZGA 324). Zámûrnû si vybrali vût ího b ka, protoïe potfiebují zv it kohoutkové v ky potomstva. 8 Pavlin Dvůr (foto: archiv rodiny)

Býk Nemo z Rampuše BB (ZGA 321) (foto: Pavla Vydrová) Od roku 2004 sami odchovávají roãnû tak dva plemenné b ãky. Eko(logie) a eko(nomie) Do systému ekologického zemûdûlství se zaãlenili v roce 2009 a nezastírají, Ïe to bylo i z ekonomick ch dûvodû, i kdyï paní Brettové se v systému napfi. velice líbí prodlouïené ochranné lhûty. Jak sama fiíká: Pfiijde mi to férové vûãi zákazníkûm, ktefií od nás kupují maso, i kdyï je to do jisté míry samozfiejmû omezující. ãlovûk uãí, doplàuje paní Katefiina. Od té doby nemají s telením problémy, v leto ní sezónû lo v e bez pomoci a bez jak chkoli komplikací. Vlastní krmivová základna Co se t ãe krmné dávky, tak jsou naprosto sobûstaãní (vãetnû stelivové slámy) a nûkteré plodiny i prodávají. Lep í seno se zcela logicky nechává koním, hor í dobytku. Pochvalují si vysokou kvalitu senáïí, na orné pûdû mají vojtû ku, ze které se také dûlá senáï. Dále pûstují triticale, lupinu, p enici a luskovinoobilné smûsky. Na mûj dotaz, ohlednû pfiíkrmû jádrem, vysvûtluje paní majitelka: Odstavené jaloviãky a b ãci dostávají malé mnoïství, jak fiíkám kontaktní, usnadàuje mi to manipulaci se zvífiaty, kdyï si je nauãím na jádro, a dodává: Dobytek zásadnû nenaháníme, ale snaïíme se nad nimi vyzrát. Den pfied zákrokem se napfi. vypne voda a pak se dají velké vany napu tûné vodou do míst, kde je potfiebujeme mít. Nebo jim dva dny nedopfieji senáï a dal í postup je podobn jako s vodou. Prostû mou zásadou je, zvífiata nenahánût, mám s tím velmi patné zku enosti, zvífiata jsou pak nedûvûfiivá. Pokud se stresu pfii manipulaci nezabrání, trvá fiadu mûsícû i let, neï opût zaãne stádo spolupracovat. Strojové vybavení Farma disponuje celou fiadou kvalitních strojû bez kter ch se v Ïivoãi né ani v rostlinné v robû neobejdou. Nûkterá technika je zafiazována také do sluïeb, napfi. mulãovaã se zábûrem 4,5 m a v konn tûpkovaã (aï do prûmûru kulatiny 23 cm). V leto ním roce roz ífií strojov park kombinovan lis s baliãkou McHale Fusion 3 od irského v robce. Chybami se ãlovûk uãí ale je to nejrychlej í a nejefektivnûj í kola, fiíká paní majitelka. Ona i její muï jsou v podstatû bez zemûdûlského vzdûlání, paní Katefiina pouze absolvovala rekvalifikaãní kurz pro zemûdûlskou v robu a nemûïe si ho vynachválit. kolitelé byli nad ení z lidí, ktefií se o zemûdûlství opravdu zajímají a hltají kaïdé jejich slovo (ve srovnání s lavicemi pln mi znudûn ch studentû). Zaãínající chovatele vy kolily napfiíklad porody, které se odehrávají ve venkovním zimovi ti. Pan Hyke jim tehdy kladl na srdce, aby nepfiikrmovali vysokobfiezí, ale paní majitelce se to nezdálo, a tak pfieci jen trochu budoucím matkám pfiilep ila, coï se záhy negativnû projevilo. U koní je to jinak, nedala jsem si fiíct a chybami se Letošní jalovičky (zbarvení whitepark) (foto: Pavla Vydrová) 9

Lehký mobilní přístřešek (foto: archiv rodiny) Mobilní pfiístfie ky a jiná opatfiení V zimním období mají zvífiata k dispozici volné venkovní nezastfie ené zimovi tû s hlubokou podest lkou, leïi tû je na panely zpevnûném povrchu s novû vybudovan m pouliãním osvûtlením, aby bylo moïné jednodu e zvífiata kontrolovat i v noci. Na pastvinách je dostatek vzrostl ch stromû, které poskytují zvífiatûm v letním horku vyhledávan stín. Velmi dobré zku enosti mají také s mobilními pfiístfie ky z manipulaãních ohrad s prody nou plachtou, které jsou velmi praktické a osvûdãily se jim jak u skotu, tak u koní. Dûlba práce O chod farmy se starají oba majitelé, paní kuchafika, tfii traktoristé, jeden pracovník u dobytka, dva lidé u koní a jedna administrativní pracovnice. Úãetnictví, díky ekonomickému vzdûlání, zvládá paní majitelka sama. Dostihovou stáj (30 koní) pronajímají trenérovi, kter zamûstnává dal ích est lidí. Nesmím zapomenout ani na dva syny majitelû, ktefií doufám jiï brzy roz ífií fiady na eho Junior Teamu. Na farmû je tedy opravdu Ïivo. V stavnictví ãeká na kluky? Jako vïdy se ptám také na aktivní úãast na v stavách. Na pfiípravu zvífiat na v stavu není je tû farma bohuïel zafiízená, nemám moïnost oddûlit si zvífiata a intenzivnûji se jim vûnovat, vysvûtluje mi paní Katefiina, která se mi zdá jako akãní Ïena, a tak vûfiím, Ïe se s ní a jejími mazlíãky pfieci jen na v stavû v budoucnu uvidíme. Nebo se toho tfieba ujme mlad í generace, kdo ví. Vlastní prodej ze dvora Prodej masa ze dvora realizují, ale zatím je systém takov, Ïe se na jatkách v Mimoni (Jatka Vá a) zvífie porazí, odvûsí a na bourání dostane paní Brettová k ruce ikovného fiezníka, ten bourá a ona si maso dle potfieb zákazníkû vakuuje do balíãkû a odveze do vlastního obchodu, kter mají cca 8 km od Mimonû. Zájem o maso je velik, na prodej ze dvora bychom se rádi v budoucnu zamûfiili více, máme v plánu udûlat domácí poráïku a bourárnu. Pro pravideln prodej bude ale tfieba u plánovaného krytého zimovi tû udûlat i plochu, kde budou zvífiata urãená na jatka s intenzivnûj ím v krmem, protoïe nelze kaïd t den nahánût celé stádo jen proto, aby se odebral kus urãen na poráïku, doplàuje vizi paní Katefiina. Zimoviště (foto: Pavla Vydrová) Sny a plány majitelû do budoucna KdyÏ se ptám na plány do budoucna, odpovídá paní majitelka, Ïe jejím hlavním snem je zejména roz ífiit základní stádo na 100 ks, vybudovat kryté zimovi tû (stáj s lehkou konstrukcí), vyzkou- et chov intenzivnûj ích plemen (aberdeen angus a charolais), vybudovat domácí poráïku s bourárnou a v neposlední fiadû zlep it pûdní úrodnost (obnova pastvin, vyuïití statkov ch hnojiv). Pan Picek by zase rád vysnûnou poráïku s bourárnou roz ífiil je tû o mlékárnu s pekárnou a mo tárnou a zavedl chov bizonû. Bezpochyby z valné ãásti reáln m snûním jsme se dostaly aï k úplnému závûru reportáïe z pfiíjemného prostfiedí Pavlina Dvora a setkání s mil mi a pohostinn mi lidmi. Dovolte mi popfiát majitelûm, aby se jim podafiilo naplnit jejich sny a aby se i rok 2013 nesl ve znamení skotmanie (vysvûtlení naleznete na www.pavlindvur.com). Hodnû zdaru a zdraví celému hospodáfiství! 10 Galloway belted pod Ralskem (foto: Pavla Vydrová)

REPORTÁŽ Z CHOVU: Îití a bytí s angusy v podhradí Ing. Jan Hromas: Z na eho pohledu je nejdûleïitûj í dlouhovûkost Jméno hospodáře: Ing. Jan Hromas Počet zaměstnanců: stálých 0 (o farmu se stará majitel společně s přítelkyní a v sezóně jim vypomáhají známí) Obec: Stvolínky Okres: Česká Lípa, Liberecký kraj Nadmořská výška: 289 m (nejvyšší vrchol Ronov 552 m nad m.) Chované plemeno: aberdeen angus Členem svazu: od března 2003 V plemenných knihách: AA Základní stádo: 60 ks + 3 býci v přirozené plemenitbě Zemědělská půda: 170 ha TTP V systému EKO zemědělství: ano Stvolínky jsou malou obcí, která se rozprostírá na rozhraní Ralské pahorkatiny a âeského stfiedohofií. Vlastní vesnice leïí v prvnû jmenovaném celku, v údolní nivû Bobfiího potoka. Severnû od Stvolínek leïí CHKO âeské stfiedohofií, z jihu pak k sídlu okrajem pfiiléhá CHKO Kokofiínsko. Nejstar í historicky doloïená písemná zmínka o Stvolínkách pochází z roku 1197, nalézá se v ní stejnojmenn zámek a v souãasné dobû má obec pfies 350 obyvatel. Koncem 14. století byl na nedalekém kopci, kter se tyãí nad zdej í krajinou, a jehoï kuïelovit tvar vás zaujme na první pohled, postaven hrad Ronov, sídlo jedné z vûtví pánû z Dubé. Opravdu malebné místo pro klidné Ïití i chov extenzivního plemene aberdeen angus. V e zaãalo pod úplnû jin m kopcem Pod ípem, tam to v echno zaãalo, v kraji úrodném a tedy vhodném k pûstování témûfi ãehokoli. Maminka Honzy byla spolumajitelkou hospodáfiství v Krabãicích, coï je vesnice rozprostírající se na severním úpatí bájné hory íp. Vystudovaná zahradnice se od svého oboru pfiíli nevzdálila, protoïe rodina se vûnovala pfieváïnû rostlinné v robû, ale chovali i dvacet hol- t nek. Honza se od mala aktivnû zapojoval do chodu farmy, a tak pro nûho nebylo tûïké vybrat si studijní obor, je absolventem VO v Roudnici nad Labem, která má z Krabãic dobrou dopravní dostupnost. Rodina tehdy hospodafiila na 50 ha, z toho 40 ha byla orná pûda a 8 ha velmi nároãn ch chmelnic. V e nasvûdãovalo tomu, Ïe po mamince pfievezme hospodáfiství, ale ãlovûk míní a osud mûní: V té dobû nebyla situace na farmû zcela ideální, mûl jsem urãitou vizi, a tak jsem chtûl hospodáfiství pfievzít do vlastních rukou. Chtûl jsem odkoupit podíl od pfiíbuzn ch, nebo si v e dlouhodobû pronajmout, Red angusská skupinka (foto: Pavla Vydrová) ale bohuïel jsem se s nimi nedokázal rozumnû dohodnout, vysvûtluje mlad chovatel. Hospodafiení mûl v krvi, to je více neï zfiejmé, bez vlastní pûdy dlouho nevydrïel a je tû jako student V (Jihoãeské Univerzity v âesk ch Budûjovicích) se dokázal postavit na vlastní nohy. Angus je podmanivé plemeno Pfii studiu na VO se dostal na pûlroãní praxi do jihoãeského ZD Brloh, kde ho tehdej í zootechnik tohoto podniku pan Jonát zasvûtil do problematiky chovu masného skotu plemene aberdeen angus. UÏ tehdy tam byl krásn dobytek a uï tenkrát mû uchvátil systém chovu, to bylo pfiesnû to, co jsem chtûl dûlat, fiíká Honza a dodává: Pan Jonát mluvil o angusech, jako o podmanivém dobytku, kter si ãlovûka získá a mûl naprostou pravdu. V té dobû se také seznámil se souãasn m pfiedsedou a dlouholet m chovatelem angusû, panem Ing. Vráblíkem a dal- ími ikonami chovu tohoto plemene v âeské Republice. Jak víme, JiÏní âechy jsou Mekkou chovu angusû v na í zemi. I kdyï jsem byl studentem V, stále jsem byl jednou nohou v provozu a udrïoval vztahy s chovateli, dodává Honza. UÏ v 5. Roãníku V si domû pfiivezl prvních 16 angussk ch jalovic, které byly je tû ustájeny v Krábãicích, oddûlenû od dojen ch krav, a zde také inseminovány. Pronájem pozemkû pod Ronovem V té dobû se mu podafiilo pronajmout prvních 60 ha v katastru Stvolínek: hrubé zarostlé brázdy, pole i louky plné náletov ch dfievin, bez jakéhokoli zázemí (do- 11

dobû navíc nemûli nárok na LFA dotace, protoïe pozemky nebyly zafiazeny do LFA oblastí, kam se dostaly aï pfied dvûma lety. Spokojené agnuské plemenice na chovu Jana Hormase (foto: Jana Řehořová) mek se jim podafiilo sehnat aï následnû). Zdej í kraj dobfie znal fiadu let, pfii cestû za tetou, která bydlela ve StráÏi pod Ralskem, se pfii projíïdûní pfies Stvolínky a jejich okolí ãasto divil, proã je zde pûda ladem, proã se o pozemky nikdo nestará a fiíkal si, Ïe toho, kdo se jednou ujme nápravy, ãeká velk kus práce. Drny prorûstaly p rem, v ude bylo vidût vratiã a rok od roku se stav rapidnû zhor oval. Ani ve snu by ho tehdy nenapadlo, Ïe tím Èastlivcem, kter se bude sna- Ïit místo zvelebit, bude on a jeho tehdej í pfiítelkynû Gábina. TûÏk zaãátek Do tak ubohého stavu se dostaly pozemky v podstatû tím, Ïe se jednalo o státní pûdu, protoïe Stvolínky jsou na území b val ch Sudet. Nûkdo si tfieba na dva roky pûdu propachtoval, snaïil se nûco s tím udûlat, ale nakonec to vzdal, vrátil pole Pozemkovému fondu, sice zoraná, ale takov m zpûsobem, Ïe to stavu pûdy vûbec nepomohlo, spí e naopak. Po pronájmu teprve zji Èovali, kde se kter pozemek nachází, hledali hranice, které nebylo ve zmûti podrostû moïno najít. Spl val zde les s polem a pole s loukou a lesem, jednodu e fieãeno, jedna velká dïungle, do které vypustili v roce 2002 16 zmiàovan ch jaloviãek, které si na tûstí dokázaly lehce poradit jak s terénem, tak s druhovou skladbou. O vhodnosti plemene do tamních podmínek tedy nebylo pochyb. Postupnû zaãali louky rekultivovat, coï obná elo pfiepasení, následné frézování toho co zbylo a samozfiejmû orba a obnova. Lehce se to napí e, ale proveditelnost je velmi nároãná jak na vstupy, tak ãasovû. V té Dovlastnûní pûdy V katastru Stvolínek bûïí stále komplexní pozemková úprava, je zde hodnû církevní pûdy (jak v lesích, tak v pozemcích), a tak mají v souãasné dobû cca polovinu pûdy vlastní (nebo ji splácí Pozemkovému fondu) a zbytek je v pronájmu od státu, nebo od lidí. Stále se snaïíme scelovat pûdní drïbu, abychom mûli maximum vlastních pozemkû v pokud moïno jednotn ch celcích, dopl- Àuje Honza. V souãasné dobû obhospodafiují cca 170 ha TTP. Dobré vztahy Lidé ze Stvolínek si na nás museli zvyknout, protoïe zde fiadu let nikdo nehospodafiil a v okolí Ïádn dal í zemûdûlec ani není a uï vûbec zde nebyli zvyklí na dobytek chovan celoroãnû pod ir m nebem, fiíká Honza. V souãasné dobû si ale hospodáfi nemûïe sousedské vztahy vynachválit. Vesniãané si na jejich poãínání zvykli, jsou rádi, Ïe je okolí vesnice udrïované, Ïe jsou v pofiádku cesty, ãisté okolí a také vûdí, na koho se obrátit v pfiípadû drobn ch havárií a akcí, které je lépe fie it tûïkou technikou. Dobré vztahy jsou moïná dané také tím, Ïe si nekonkurují s Ïádn m dal ím hospodáfistvím. V této oblasti je pûda tak neúrodná, Ïe o ni velké okolní podniky, ani nikdo jin, ne- 12 Nejstarší spokojeně relaxující stádo (foto: Pavla Vydrová)

Třetí (nejstarší) stádo se zasloužilým otcem zakladatelem Bedřichem (foto:pavla Vydrová) má zájem. Odpadá tedy rivalita a pfietahování pozemkû. Obnova porostû Neúrodnost je zfiejmá, písãité pûdy mají velmi slabou schopnost retence vody, a tak, kdyï je velmi suché léto, je tfieba pfiikrmovat senem uï od srpna. Nikdy se jim ale nestalo, Ïe by nebyli v krmivu sobûstaãní. Tohoto stavu dosáhli zejména proto, Ïe kladou velk dûraz na obnovu pastvin. Po vyãi tûní náletû se vïdy plocha rozorala a osela jetelotrávou, ze které byl dostatek kvalitní senáïe. Tento systém v podstatû udrïují dodnes. KaÏdoroãnû se obnovuje cca 15 20 ha, a protoïe vytrvalost kulturních druhû trav na pískách je velmi nízká a porosty pomûrnû rychle degradují, tak se obnova opakuje zhruba v 7 8letém cyklu. Písãité pûdy a nízké sráïky se podepisují na kvantitû sena, z tohoto dûvodu kladou dûraz na první seã, která je zárukou kvalitní a dostateãné krmné dávky pro dlouhé zimní období. Angus je tu jako doma Plemeno aberdeen angus je opravdu pfiizpûsobivé, není to jen dokola omílané kli é, je to prostû pravda. Zvífiata si poradila jak se stafiinou, jsou schopná aï neuvûfiitelné konverze krmiva (maximálního vyuïití objemu s minimální v Ïivnou hodnotou), tak také s nálety, které ze zaãátku místním pozemkûm vládly. Do tak nároãn ch podmínek by nemûlo cenu pofiizovat nároãnûj í plemeno, i kdyï, jak sám majitel fiíká: Dnes uï bych si dovedl pfiedstavit i intenzivnûj í plemeno, já dodávám: Kdyby ale nebyl angus tak podmaniv, Ïe? Volba extenzivního plemene byla správná také napfi. z pohledu absence zimovi tû, jehoï realizace je jiï nûkolik let v plánu. Bojují ale s Národním památkov m ústavem, kter nechce stavbu pfiístfie ku (haly s lehkou konstrukcí) pod Ronovem povolit. Nové pohledové studie jsou pfiipravené, a tak nezb vá neï popfiát pevné nervy a hodnû tûstí v získávání potfiebn ch povolení. V krm bez pfiíkrmu Dobrá volba plemene se potvrdila také pfii v krmu zvífiat, kdy si v dobû nízk ch cen zástavu nechávali mladá zvífiata doma. Jednalo se o velmi extenzivní v krm (do cca 2 let vûku). Zvífiata byla celoroãnû venku, bez stfiechy nad hlavou, pfies zimu rostla pouze z kvalitního sena a senáïe a obãas se jim pfiilep ilo maãkan m ov em vlastní produkce, pocházejícího ze skliznû krycí plodiny. Pfies léto mûla zvífiata k dispozici pouze pastvu a minerální lizy. I v takto nároãn ch podmínkách dokázala v prûmûru udûlat 0,98 kg pfiírûstku za den, pochvaluje si majitel. Urãit potenciál by tu tedy byl a z ekonomického pohledu to pozvedlo sobûstaãnost firmy a její niï í závislost na dotacích. Základní stádo Základní stádo ãítá v prûmûru 60 ks krav, coï je v souãasné situaci zcela dostaãující, vzhledem k tomu, Ïe jsou zvífiata celoroãnû venku a v zimním období na venkovním leïi ti nastlaném slámou. Pokud se podafií realizovat zimovi tû, budou uvaïovat o nav ení základního stáda, protoïe v souãasné dobû jsou na zatíïení nûkde kolem 0,5 0,55 VDJ na ha a dokázali by uïivit zhruba o 20 % více zvífiat. Celé stádo má v souãasné dobû cca 140 ks, vã. jaloviãek a tfií plemenn ch b kû aktivnû zapojen ch do pfiirozené plemenitby. Obrat stáda Obrat stáda je uzavfien, na chovu vïdy pûsobila pouze ãistokrevná zvífiata (G100 = 100% podíl krve plemene aberdeen angus). Na pastvinách mûïete vidût jak První stádo pasoucí se nejblíže hospodářství (foto:pavla vydrová) 13

Obnova (foto: Pavla Vydrová) zvífiata s klasick m ãern m zbarvením, která pfievládají, tak ale také red (ãervenou) formu, která je v souãasné dobû velmi módní a kupci Ïádaná. Kromû b kû v pfiirozené plemenitbû se vyuïívá také inseminace. Souãasní plemeníci pûsobící na chovu 1. KOâOVNÍK 57M (ZAA 459) ze ZD Brloh, nar. 2. 2. 2002 po známém HANIBALovi (ZAA 289); star Bedfiich, kter mûl vloni vynikající bfiezost, je to otec zakladatel, má cca 180 potomkû, ktefií pro li KUMP a byl zakoupen je tû na OPB Roãov nezb vá neï popfiát úspû nou dal í sezónu! 2. TARIK RED ET (ZAA 807) od pana Ing. Kofronû, nar. 25. 1. 2010 po RED DMM BRYLOR THUMP 2T (ZAA 695) 3. TOMAHAWK RED TEGRO (PAA 017) z Tegra Tû enov; nar. 4. 1. 2010 po TE MANIA RED LABEL ET (ZAA 691) Zajímají vás plemenné hodnoty? Více se o b cích dozvíte v na í databázi b kû na www.db.cschms.cz. Plemenní b ãci patfií na odchovnu Honza Hromas je zastáncem odchovu plemenn ch b ãkû na odchovnách, aby byl kaïd jednotliv uchazeã konfrontován ve skupinû s vrstevníky. ZároveÀ je rád, Ïe do lo v leto ním roce ke zmûnû selekãních kritérií pro v bûr b ãkû do plemenitby v tom smyslu, Ïe uï není kladen tak velk dûraz na pfiírûstek v testu. Jak fiíká: Kostra neroste stejnû rychle jako svalovina a zvífiata pak neodchází jen na konãetiny, ale ve své praxi jsem se setkal i s velk mi problémy s pátefií. Do na ich podmínek si mohu dovolit pofiídit pouze b ka s dobfie vyvinutou kostrou a perfektními konãetinami. A dodává, Ïe z jeho pohledu a zku eností je jedním z nejdûleïitûj ích ekonomick ch kritérií chovu masného skotu dlouhovûkost, a to jak u krav, tak i u b kû. Do odchoven se snaïí vybírat jak ãerné b ãky, tak redy v reïimu pûl na pûl. Na pastvinách se b ci nepfiikrmují, a tak v odchovnách o to lépe rostou. Jedin m problém je pro nû nedostupnost odchoven. Po zru ení OPB Roãov, která byla nejblíïe, jsou uï v echny ostatní velmi daleko. Pfiesto ale dává roãnû na odchovny cca 4 ks. V leto ním II. turnusu získal na OPB Bene ov cenu za nejlépe hodnoceného angusského b ãka, Lis s baličkou v zápřahu pomocník šetřící čas a přejezdy (foto: Pavla Vydrová) gratulujeme! Druh adept ãeká na své pfiedvedení ve III. turnusu na stejné odchovnû. Jedná se o ãerveného b ãka, kter (dle slov majitele) také nevypadá patnû. Tak drïíme palce! Ne lechtím na pfiím efekt Klademe velk dûraz na dobré matefiské vlastnosti, a proto ne - lechtíme na pfiímé efekty. V na- ich podmínkách potfiebujeme, aby se krávy dobfie staraly o telata, aby mûly co nejlep í mléãnost, bezproblémové porody a kdyï se tohle v echno dafií naplàovat, tak jsou potom odmûnou pûkná a Ïivotaschopná telata, která dobfie rostou, fiíká Honza. Nejvíce se zamûfiují na jaloviãky, jako na pokraãovatelky rodu, resp. rodiny, protoïe si cílenû vybírají zvífiata tak, aby jim vznikaly rodiny. Selekce se zamûfiuje na to, aby se ve stádû vyskytovala pouze hodná a ovladatelná zvífiata a aby v e dobfie pasovalo na b ky, kdyby se nezdafiila inseminace. Preferují také zvífiata s velk m 14 Malebná, ale drsná krajina v okolí Stvolínek (foto: Jana Řehořová)

tûlesn m rámcem (tzv. zámofiská genetika). Prodej zástavu JiÏ fiadu let spolupracují s firmou, která odveze na podzim zástav pod hrad Hazmburk, kde jsou zvífiata vykrmována do poráïkové hmotnosti a v âr jsou následnû i poraïena. S tím je majitel velmi spokojen, je rád, Ïe zûstane maso doma. Jaloviãky jdou v nûkter ch pfiípadech na export, v loàském roce vyuïil moïnosti obchodování pfies ná Svaz a byl velmi mile pfiekvapen vyjednanou cenou. Ale prodáváme i zájemcûm z okolí, aby zvífiata zûstala v na í oblasti a lidé od nás, ktefií mají o toto plemeno zájem, mûli moïnost s ním zaãít, doplàuje chovatel. Telení Porody jsou bezproblémové, jak uï bylo fieãeno, zamûfiují se zejména na maternální efekty a to jim vychází. V poslední dobû jsou velmi spokojení se sypk mi minerálními lizy (urãen mi pro ekologické zemûdûlství). Pfii podávání lizû v této formû se v raznû zv il jejich pfiíjem, i to pfiispívá k dobrému zdravotnímu stavu zvífiat. Chováme se ekologicky V ekologickém zemûdûlství jsou posledních est let. Vzhledem k danému nastavení systému chovu masného skotu na tomto hospodáfiství a Ïivotní filozofii hospodáfie, nebylo tfieba pro vstup do EKO témûfi nic mûnit, tak proã toho nevyuïít. Krmivová základna Jak uï bylo naznaãeno, co se t ãe krmné dávky, jsou naprosto sobûstaãní. Základna se sestává z kvalitního sena a senáïe, maãkaného jádra z obnov (pfieváïnû ovsa, ale zkou eli i jarní p enici). Dokupují se pouze minerální lizy a stelivová sláma, kterou si obstarávají vlastním lisem na pozemcích dvou sousedních velk ch podnikû. Dohoda zní tak, Ïe slisují dvojnásobné mnoïství, neï jaké potfiebují a polovinu si tak mohou odvézt k vlastní spotfiebû. Druhé stádo s býkem Tarik Red ET (ZAA 807) v pozadí s hradem Ronov (foto: Pavla Vydrová) Strojov park Vzhledem k tomu, Ïe hospodáfi do nedávna pracoval na pln úvazek je tû v jiném zemûdûlském podniku, coï bylo ãasovû velmi nároãné, byli nuceni si pofiídit co nejkvalitnûj í a nejv konnûj í stroje. Bylo tfieba sklidit vlastní produkci zavãasu, co nejrychleji a nejkvalitnûji. SluÏbou dûlají pouze sklizeà obilí, protoïe v tak malém mnoïství se vlastní mlátiãka samozfiejmû nevyplatí. Ustájení Zimovi tû je ve stádiu projektu, a tak pro manipulaci se zvífiaty vyuïívají mobilní zábrany a k dispozici mají také jeden men í pfiístfie ek, kam se dá velmi jednodu e oddûlit od stáda pár kusû napfi. pro inseminaci, nebo pfii obtíïném porodu ãi úrazu apod. Pracovníci Na práci jsou dva, Honza a jeho pfiítelkynû Mirka, ale pfiíleïitostnû (zejména v sezónû) jim vypomáhá nûkolik znám ch. V stavnictví = hudba budoucnosti V stav se doposud neúãastnili, protoïe pfiíprava je ãasovû nároãná a pfii dvojím zamûstnání jiï ãasu nazbyt nebylo. Do (vzdáleného) budoucna se ale aktivní úãasti nebrání, takïe se s nimi a jejich zvífiaty moïná pfieci jen mûïeme tû it na vidûnou. Vracíme to pfiírodû V rámci AEO pobírají dotace, ale jak farmáfi fiíká: Vracíme je zpût do pûdy ve formû údrïby krajiny, okolí farmy a celé vesnice. SnaÏím se lidem ukázat, Ïe dobr hospodáfi nebere dotace jen tak, ale Ïe díky nim dûlá nûco navíc pro lidi i pro pfiírodu, dodává majitel. Krátkodobé, stfiednûdobé a dlouhodobé plány Upevnit si zdraví po úraze, vybudovat zimovi tû, roz ífiit základní stádo a doladit vzhled okolí farmy, vyjmenovává plány hospodáfi a pokraãuje: Po dokonãení pozemkové úpravy obehnat pastviny kvalitním pevn m oplocením, pozdûji realizovat prodej ze dvora a také bych se rád zamûfiil na mladou generaci. Vidí dluh v pfiístupu k dûtem a mládeïi, chtûl by je nasmûrovat k zemûdûlství tak, aby mûli zájem o studium tohoto nepostradatelného a krásného oboru. Mají za sebou nepfiedstaviteln ch jedenáct let tûïké práce, energie je ale neopou tí, dobíjejí si ji z krásné okolní pfiírody, zdrav ch klidn ch zvífiat a pocitu dobfie odvedené práce, za kterou se rozhodnû nemusejí stydût. Nezb vá mi neï popfiát, aby se jim podafiilo postupnû realizovat vytyãené plány, aby se tû ili pevnému zdraví a aby se jim do budoucna nerozrûstalo jen základní stádo. 15

Gen dvojího osvalení u plemene angus Ing. Hana tráfeldová Pro anguské plemeno hovofií snadné porody, vitální telata, jemnû mramorované a jemnû vláknité maso. Bûhem posledních let byly v ak ãasto pozorovány problematické prûbûhy porodû a ménû vitální telata, jak bylo zji - tûno z rozhovorû s chovateli v rámci projektu celospolkového (Nûmecko) sbûru dat. Tato zvífiata vykazují v raznûj í osvalení, takové, jaké nastupuje ãasto u jin ch masn ch plemen, jak mi jsou belgické modrobílé, piemontese, charolais a blonde d Aquitaine. Tento fenomén je mezi jin m vztahován ke genu dvojího osvalení. Gen pro myostatin, znám jako gen dvojího osvalení, je lokalizován na bovinním chromozómu 2 a je zodpovûdn za nadmûrné osvalení. Pro monogenní autosomální dûdivost existují tfii genotypy: Homozygotnû prost genotyp (MH+/MH+) = obû alely genu aktivní, Ïádná mutace Heterozygotní pfiena eã genotyp (MH+/mh ) = 1 alela inaktivní, 1 alela aktivní Homozygotnû pozitivní na dvojí osvalení genotyp (mh /mh ) = obû alely inaktivní Díky mutaci myostatinového genu mûïe dojít k inaktivaci genu. Toto naru ení vlastní funkce inhibiãního rûstu svaloviny vede následnû k fenotypovému vyjádfiení vlastnosti dvojího osvalení s nadprûmûrn m rûstem svaloviny. Celkem bylo dosud zji tûno devût rozdíln ch mutaãních variant myostatinového genu. Nejãastûj í mutace oznaãená (nt821) je u plemene belgické modrobílé, u south devonu a angusu a oznaãuje se jako (del11). Nûkterá plemena mohou vykazovat více mutací. Tak charolais vedle varianty (Q204X) vykazuje i mutaci (nt821). U plemene limousine se vyskytují rovnûï obû varianty a i mutace missense (F94L). U skotsk ch kfií- ÏencÛ s aberdeen angusem byl v roce 2010 dokázán 4% podíl heterozygotních jedincû. V populaci anguse se nicménû podíl heterozygotních nosiãû dvojího osvalení zvy uje. Genotypizace dvojího osvalení byla provedena mnichovsk m zafiízením Eurofins Medigenomix, spol. s r. o. prostfiednictvím SNP genotypizace. Pfiitom bylo testováno v ech devût doposud znám ch mutací (C313Y, D182N, E226X, E291X, F94L, nt419, nt821, Q204X a S105C). Asi pûtina angusk ch krav a 14 % b kû v pfiirozené plemenitbû vykazovala heterozygotní formu (MH+/mh ) genotypu dvojího osvalení. DÛvodem niï ího podílu heterozygotû u plemenn ch b kû je zásah chovatelû, kdy heterozygotní b ky jiï nenasazují do ãistokrevné plemenitby. V pfiedloïené studii bylo 78,5 % krav homozygotnû prost ch (MH+/MH+). Tato frekvence genotypu dvojího osvalení se vztahuje na mutaci nt821. Kromû toho byla prokázána existence dal í mutace v plemeni angus F94L, která se vyskytuje u plemene limousine. Zde se pohybovala frekvence heterozygotních nositelû okolo 1,0 % a homozygotních double muscle okolo 0,1 %. Pfii rozboru znakû krav se zji Èuje, Ïe homozygotnû prosté anguské plemenné krávy byly lehãí o asi 18 kg neï heterozygotní double muscle. Dále vykazují v znamné rozdíly t kající se vzdálenosti mezi hrboly sedací kosti, pfiiãemï heterozygotní nositelé genu vykazují vzdálenost o 0,3 cm vût í. Relativní plemenná hodnota pro maso (RZF) a osvalení se nacházejí v znamnû v e neï u homozygotnû prost ch krav. Pfiitom byl zji tûn rozdíl o témûfi 3 body v hodnocení RZF (PH maso) a 0,3 v hodnocení osvalení. Pokud se t ãe vzdálenosti kyãelních hrbolû, délky pánve, tûlesné kondice, vûku pfii prvním otelení a mezidobí nebyly nalezeny mezi homozygotnû prost mi jedinci a heterozygoty rozdíly. Genotypy dvojího osvalení homozygotnû prostí a heterozygoti nevykazují v znamnou souvislost v podílu mrtvû narozen ch telat. U homozygotnû prost ch krav se tento podíl pohyboval na úrovni 3,6 % resp. 4,4 % u heterozygotek. Pfii pozorování rûzn ch kombinací pfiipafiování genotypû dvojího osvalení plemenn ch b kû a krav vycházejí niï í porodní hmotnosti (prûmûrnû 36,6 kg) a lehãí porody (stfiední hodnota 1,1 pro prûbûh porodu) u homozygotnû prost ch rodiãû. Telata kombinace homozygotnû prostí b ci s heterozygotními matkami byla zhruba o 1,8 kg tûï í pfii porodu neï telata od homozygotnû prost ch rodiãû. Kromû toho byl prûbûh porodu hodnocen u prvních o 0,1 bodu v e. U kombinace z obou heterozygotních rodiãû ve srovnání s ostatními pfiipafiováními nebyl Ïádn signifikantní rozdíl nalezen. I kdyï potomstvo heterozygotních rodiãû mûlo tendenci k vy í porodní hmotnosti (39,4 kg) a rov- 16

Tabulka č. 1: Počet (n) a frekvence (%) u tří genotypů dvojího osvalení Genotypy pro dvojí osvalení Počet (n) homozygotně heterozygoti homozygotně prostí pozitivní na dvojí osvalení Počet (n) 735 200 1 Krav 936 78,5 % 21,4 % 0,1 % n 91 15 Plem. býci 106 85,8 % 14,2 % Tabulka č. 2: Mrtvě narozená telata (n = 33) u anguských krav a jalovic podle double muscle genotypů Dvojí osvalení genotyp Mrtvě narozená nûï k tûï ím porodûm s hodnocením prûbûhu porodu 1,4 bodû. Pozorování double muscle genotypû telat vykazuje potomstvo prosté genu dvojího osvalení s prûmûrem 36,5 kg tendenci k niï í porodní hmotnosti, heterozygotní telata byla o 2,4 kg tûï í. Homozygotní double muscle telata dosáhla naproti tomu se 42,8 kg v znamnû vy í porodní hmotnosti. Analogicky k porodní hmotnosti se choval prûbûh porodu, pfiiãemï homozygotnû prostá telata s lehãími porody hodnocen mi 1,2 následovala heterozygotní telata s hodnocením porodu 1,4. Pozorováním masné uïitkovosti a hodnocení jateãného trupu byla zji tûna u heterozygotních mlad ch b ãkû hmotnost pfii poráïce zhruba o 20 kg vy í neï u homozygotnû prost ch. Heterozygotní mladí b ci s prûmûrnou v tûïností 59,4 % byli lépe zatfiídûni (1,8) neï homozygotnû prostí. Tak se ocitli heterozygotní b ci hlavnû ve tfiídû E (1) a U (2) pfiiãemï homozygotnû prostí pfieváïnû ve tfiídû U (2) a R (3). Genotypy double muscle nemûly signifikantní vliv na v krmovou uïitkovost, koneãnou v krmovou hmotnost, denní pfiírûstek bûhem v krmu a zatfiídûní (tuk). Souhrnnû lze fiíci, Ïe 21,4 % krav a 14,2 % plemenn ch b kû jsou heterozygoti pro dvojí osvalení genotypu varianta mutace nt821. Dále byl dokázán u angusû v skyt dal í mutace F94L. Heterozygotní krávy a jalovice byly tûï í, mûly vût í vzdálenost mezi hrboly sedací kosti, vy í známku za osvalení a vy í relativní plemennou hodnotu pro maso. Pfii cíleném pfiipafiování homozygotnû prost ch a heterozygotních rodiãû vy lo, Ïe se stoupajícím podílem inaktivní myostatinové alely se zvy uje porodní hmotnost a stoupá poãet tûï ích porodû. Živě narozená n % n % Homozygotně prostá 25 3,6 665 96,4 Heterozygoti 8 4,4 175 95,6 Celkem 33 3,8 840 96,2 Tabulka č. 3: Průměrné hodnoty výkrmové hmotnosti (kg), denního přírůstku během výkrmu (g/kg), jatečné hmotnosti (kg), výtěžnosti (%), zatřídění maso (1 5) a protučnění (1 5) genotypů pro dvojí osvalení Znak Genotyp pro dvojí osvalení homozygotně prostý heterozygot Počet (n) 61 16 Jatečná hmotnost (kg) 680,8 694,3 Denní přírůstek (g/den) 1368 1359 Jatečný trup (kg) 382,2 410,8 Jatečná výtěžnost (%) 56,1 59,2 Zatřídění maso (1 5)* 2,3 1,8 Zatřídění lůj (1 5)** 2,8 2,6 * 1=E 2=U 3=R 4=O 5=P ** 1= velmi malý podíl loje, 5 = velmi protučnělé Pfieklad ãlánku kolektivu autorû z vysoké koly v Osnabrücku a Univerzity v Halle-Wittenbergu, Fleischrinder Journal 4/2012 Pozn. k pfiekladu: Je-li v textu pfiíspûvku uvedeno plemeno angus, jde o plemeno u nás oznaãované jako deutsche angus. 17

Genomická selekce u masného skotu Genomická selekce obecnû V souãasné dobû je genomická selekce (GS) ve svûtû lechtûní ãasto skloàovan m tématem. Je oznaãována za jeden z nejv znamnûj ích objevû od dob pfiedstavení pfiedpovûdi plemenn ch hodnot. Podstata této technologie byla pfiedstavena na konci devadesát ch let vûdci z Animal Science Group (ASG) v Lelystadu. V té dobû byla genomická selekce je tû nereáln m snem z dûvodu vysok ch nákladû na anal zu SNP (jednonukleotidov ch polymorfismû). SNP pfiedstavuje individuální odchylku v pofiadí nukleotidû v rámci nûkter ch úsekû DNA, která mûïe, ale také nemusí, b t souãástí nûkterého z genû. Tato odchylka se promítne do genetické odli nosti konkrétního jedince v rámci populace a do jeho individuální genetické charakteristiky, kterou je moïné vyu- Ïít jako selekãní znak. Posledních nûkolik let pfiineslo velk krok kupfiedu. Roku 2006 spoleãnost CRV jako první na svûtû zaãala vyuïívat GS ve svém lechtitelském programu u dojeného skotu. Tehdy se pracovalo se tfiemi tisíci SNP a referenãní populace (skupina provûfien ch zvífiat, u kter ch jsou známy plemenné hodnoty) ãinila 1500 b kû. V roce 2008, kter byl prûlomov, se jiï zaãalo pracovat s témûfi 60.000 SNP ãipem, kter byl vyvinut ve spolupráci s Universitou v Liege. Dlouhá cesta k top b kûm (dojen ch) plemen Mlad b ãek získá polovinu genetické v bavy od svého otce a druhou polovinu od matky. Potomci stejn ch rodiãû od nich ale neobdrïí zcela stejné genetické informace. DÛleÏitou otázkou je, které specifické geny potomci od sv ch rodiãû obdrïí. Jinak fieãeno, potfiebujeme zjistit, zda konkrétní b k zdûdil od sv ch rodiãû ty pravé geny. Z toho dûvodu byl ve lechtûní zaveden systém testování potomstva, zahrnující tfii typy b kû: testant, ãekatel a provûfien plemenn b k. V poãet plemenn ch hodnot v souãasné dobû bere v úvahu tfii zdroje informací, a to pûvod, vlastní uïitkovost b ka a uïitkovost jeho potomstva. Nejvût í nev hodou je potom fakt, Ïe trvá cca pût let, neï b k získá plemenné hodnoty s dobrou vypovídací schopností. Trvá tedy velice dlouho, neï je kvalita piãkového b ka zji tûna a chovatelé ho mohou zaãít plo nû vyuïívat. V posledních letech v zkum v oblasti GS nesmírnû pokroãil. Cílem bylo umoïnit uï v raném vûku b ãka odhadnout, zda po sv ch rodiãích zdûdil poïadované znaky. Díky tomu by byla umoïnûna rychlej í a pfiesnûj í selekce telat a také sníïení nákladû na testaci. Technologie vyuïívání SNP ãipu je zaloïena na následujících krocích: V rámci populace se vyberou nejlep í, prûmûrná a nejhor í zvífiata Stanoví se jejich SNP (DNA profily) Vytipují se Ïádoucí SNP statisticky v znamnû korelované s uïitkovostí Pfiítomnost ãi absence Ïádoucích SNP a jejich haplotypû se pouïije jako kritérium pro pfiedpovûì plemenné hodnoty na podkladû tzv. genomické selekce Genomické plemenné hodnoty (dojen ch) plemen Programy lechtitelsk ch organizací tradiãnû vybírají b ky do testu podle prûmûrn ch plemenn ch hodnot jejich rodiãû. Pokud v budoucnu dojde k plo nému vyuïívání genomické selekce, coï je témûfi jisté, bude se jistû fie it i otázka, zda by GEPH (genomické plemenné hodnoty) nemûly b t brány v potaz i pfii v poãtech národních plemenn ch hodnot. Vedle ovlivnûní lechtitelsk ch programû prostfiednictvím plemenáfisk ch organizací mûïe b t genomická selekce v budoucnosti vyuïívána také v jednotliv ch chovech. Zatím hudba budoucnosti, ale kdo ví, co bude za pár let. Stejn m zpûsobem, jak m mohou b t predikovány plemenné hodnoty b kû, lze také pfiedpovûdût PH jaloviãek. Oproti stávajícímu systému by mohlo vyuïití GS v budoucnu znaãnû zkrátit dobu potfiebnou k provûfiení mladého b ka, viz pfiíklad na dojen ch plemenech: Systém dûlení na testanty, ãekatele a plemenné b ky 1. v bûr mlad ch b kû (vûk: 0 2 mûsíce) zaloïen na PH rodiãû 2. mladí b ci (vûk: 12 14 mûsícû) 3. nasazení do testovacího pfiipafiování 4. poãáteãní data od dcer (vûk: 49 mûsícû) 5. spolehlivé plemenné hodnoty b kû (vûk: 61 mûsícû) 6. zafiazení provûfieného b ka do plemenitby (61 mûsícû) Genomická selekce 1. v bûr mlad ch b kû (vûk: 0 2 mûsíce) zaloïen na PH rodiãû 2. mûfiení markerû mlad ch b kû 3. porovnání markerov ch v sledkû b kû s hodnotami referenãní populace 4. spolehlivé plemenné hodnoty b kû (vûk: 0 2 mûsícû) 5. zafiazení provûfieného b ka do plemenitby (12 14 mûsícû) V hody genomické selekce Genomická selekce má potenciál radikálnû zmûnit lechtitelské programy po celém svûtû a dále urychlit genetick zisk. Pfiechodem na genomickou selekci se generaãní interval plemenn ch b kû mûïe zkrátit z pûti na jeden rok. VyuÏíváním GS pfii v bûru mlad ch b kû do testace rovnûï dojde i ke zv ení genetického zisku. Obecnû je vût í genetick zisk obvykle doprovázen vy í mírou inbreedingu. Jedním z dûvodû je to, Ïe pro vût í genetick zisk je od provûfien ch plemenn ch b kû vyuïíváno více synû neï od testantû, jelikoï to v znamnû zvy- uje anci získat nové top b ky. 18

Za pomoci genomické selekce je moïné vybírat ta nejlep í zvífiata z velkého mnoïství potomkû takového piãkového b ka uï v rané fázi. Celkové mnoïství synû od jednotliv ch otcû tak mûïe b t redukováno. JelikoÏ je ale moïné relativnû levnû testovat potomky velkého poãtu b kû, narûstá také ance získat nového plemeníka s outcrossovou linií (z nepfiíbuzenského kfiíïení). Také bude snadnûj í pfiizpûsobit nabídku b kû poïadavkûm konkrétního trhu. GS mimo jiné bude hrát dûleïitou roli v selekci na znaky s nízkou dûdivostí (napfi. plodnost nebo dlouhovûkost) a poskytne spolehlivûj í údaje o mlad ch b cích vstupujících do testace. Lze tedy fiíci, Ïe genomická selekce umoïní pfiedev ím nárûst genetického zisku ve lechtitelsk ch programech, zkrácení generaãního intervalu, celkové sníïení nákladû a moïnost nabídnout chovatelûm b ky, ktefií budou odpovídat jejich poïadavkûm. Souãasná situace v problematice genomické selekce u masného skotu (Charolais International) Obecnû o souãasné situaci Nûkolik zemí jiï zahájilo sbûr dat t kajících se DNA a genotypování vybran ch plemen masného skotu s cílem vytvofiit referenãní populaci pro genomickou selekci. Nûkteré genomické postupy byly ovûfieny a zafiazeny do národních hodnocení a jsou v souãasné dobû komerãnû vyuïívány napfi. v Severní Americe (u plemen angus a hereford), v Austrálii a na Novém Zélandu (angus a tropická plemena). Základem úspûchu genomické selekce (GS) je kvalitní vzorek DNA, tedy vhodn biologick materiál (napfi. krev). Banka tûchto vzorkû je pro dlouhodob úspûch GS zcela zásadní a její v voj a údrïba by mûly b t nejvy í prioritou. Klíãem k úspû né GS je dostateãná velikost referenãní populace, která je v ideálním pfiípadû úzce provázána s cílovou populací (napfi. testovaní b ãci). âím vût í je referenãní populace, tím spolehlivûj í je genomická selekce. Minimální velikost referenãní populace je 1000 b kû testovan ch na potomstvo a s vysokou spolehlivostí plemenné hodnoty (coï bude stát pfiibliïnû 100 000 euro; odhad pfii genotypování pomocí Illumina Bovine50 Beadchip). Takováto referenãní populace by mûla b t dostateãná pro zahájení genomické selekce. Zvolené uïitkové a fenotypové vlastnosti musí b t relevantní pro v robní systém, ve kterém bude genomická selekce pouïita. Za pfiítomnosti interakcí genotypu a prostfiedí by mûly b t efekty SNP stanoveny uvnitfi jednotliv ch zemí samostatnû. Do budoucna by bylo vhodné zavedení databází genotypovan ch zvífiat s mezinárodním identifikaãním ãíslem, coï by mûlo usnadnit v mûnu genotypû mezi rûzn mi zemûmi a zamezit duplicitnímu genotypování jedincû. Mezinárodní spolupráce mûïe b t uïiteãná pro zv ení poãtu i rozsahu genotypû i fenotypû, které budou následnû pro zainteresované k dispozici. Sdílené úloïi tû genotypû firmy Affymetrix nebo Illumina bude pomáhat s doplàováním a sdílením genotypû, ale neumoïàuje i sdílení fenotypû. Sdílené informace o DNA sekvencích by mohly usnadnit a zlep it pfiedpovûdi genomick ch plemenn ch hodnot. Mezinárodní spolupráce v oblasti GS bude velk m pfiínosem pro v echny zúãastnûné zemû, samozfiejmû i pro chovatele plemene charolais. Pfiínos bude záviset na pfiíbuznosti zvífiat CH mezi zapojen mi zemûmi. Úvod do problematiky Jak jiï bylo naznaãeno, genomická selekce je stále více vyuïívána ve stádech dojeného skotu z dûvodu vût í pfiesnosti pfii v bûru potenciálních plemenn ch b kû (jiï od mlad ch vûkov ch kategorií). Systém GS uplatàovan pfii lechtûní masného skotu není zatím tak daleko jako u dojeného, ale i pfiesto je v nûkter ch zemích a u nûkter ch plemen vyuïíván. Na Ïádost Charolais International byl proveden prûzkum souãasného stavu vyuïívání GS u masného skotu a na základû jeho v sledkû byla doporuãena opatfiení pro zavedení GS se zvlá tním dûrazem na mezinárodní spolupráci. 19

Cílem tohoto ãlánku je: 1. Shrnout souãasn stav mezinárodního úsilí o zavedení GS u masného skotu. 2. PfiedloÏit doporuãení nezbytná k realizaci GS u masného skotu. Zvlá tní pozornost bude vûnována genomické selekci v rámci plemene charolais, a také otázkám fungování mezinárodní spolupráce. Mezinárodní úsilí na poli genomické selekce (stav v prosinci 2011) 1. Irsko Irsko mûlo genotypováno více neï 2500 b kû masn ch plemen ãipem Illumina High-Density (HD, 777 000 SNP) a dal ích 1500 genotypû Illumina HD plánovali do konce roku 2011. Jsou zde zastoupena plemena: angus, hereford, simmental, limousin, charolais a belgické modré. Limousin a charolais jsou pfievládající plemena. V sledky GS (obou pohlaví) budou k dispozici v em irsk m chovatelûm a plemenáfisk m firmám a pravdûpodobnû také zahraniãním zájemcûm, kter m buì bude zaslán biologick vzorek, nebo pfiímo genotyp. V souãasné dobû nemá Irsko Ïádné konkrétní plány, jak bude postupovat pfii v bûru jedincû pro genotypování, ale stfiednûdobé plány zahrnují testování chovatelsky v znamn ch jedincû. 2. Severní Amerika Znaãné úsilí o rozvoj genomické selekce v chovu masného skotu probíhá ve Spojen ch státech a Kanadû. Následující seznam plemen nemusí b t kompletní. Jedná se o plemena angus, hereford, simmental, red angus, gelbvieh, limousin, brangus a charolais. Angus V Severní Americe jsou pro plemeno angus dostupné dva produkty. Firma Merial Igenity vyu- Ïívá 384 SNP ãip, zatímco firma Pfizer vyuïívá ãip Illumina Bovine50. PfiibliÏné náklady kaïdého testu pro více jak 14 znakû vycházejí na 65 dolarû u Igenity a 130 dolarû u Pfizer. Genomes Canada financoval velk mezinárodní projekt zamûfien na sekvenování mnoha zakladatelsk ch zvífiat z osmi populací masného skotu a rozvoj v poãetních postupû pro doplnûní genotypovan ch údajû z ãipû s niï í hustotou. V rámci projektu bude genotypováno mnoho zvífiat pomocí HD ãipû a ãipû s niï í hustotou. Genotypování masného skotu bude také provádûno v rámci projektu financovaného Spojen mi státy, kter se zamûfiuje na v zkum vyu- Ïití krmiva u masného skotu. Projekt zahrnuje genotypování pfiibliïnû 3500 zvífiat, z toho aï 1800 kusû pfiedstavuje angus. Hereford Pfiímé genomické hodnoty pro plemeno hereford by mûly b t v US získány do roku 2012. Referenãní populace (z v zkumu i komerãního vyuïití) zahrnuje 1300 herefordû genotypovan ch ãipem Illumina Bovine50 Beadchip. âipy s niï í hustotou 9k SNP budou dostupné komerãnû a budou doplnûny aï na 54 000 SNP nebo HD. Herefordi jsou jedním z plemen zahrnut ch v projektu Genomes Canada. Simmental Spojené státy mají 2400 zvífiat plemene simmental (z v zkumu i komerãního vyuïití) genotypovan ch Illumina Bovine50 Beadchipem a dal ích 500 pomocí HD ãipu. Genotypování mûlo b t dokonãeno v roce 2012. Plemeno simmental je zahrnuto v projektu Genomes Canada. Red Angus Spojené státy shromáïdily referenãní populaci skládající se z 1000 kusû zvífiat, která byla genotypována v roce 2012 pomocí Bovine50 Beadchipu. Gelbvieh Spojené státy zaãaly referenãní populaci teprve shromaïìovat vãetnû plemene Balancer (z kfií- Ïení plemene limousine a angus). Toto plemeno je také souãástí projektu Genomes Canada. Limousin Firma Igenity vyvíjí komerãní produkt podobn jako pro plemeno angus. Limousin je také souãástí projektu Genomes Canada, sekvenování a genotypování zvífiat bude provádûno zároveà v Kanadû (nezávisle na Igenity). Brangus Ve Spojen ch státech má pfiibliïnû 900 zvífiat (vût inou samice) s fenotypy k dispozici Illumina Bovine50 Beadchip genotypy. Asociace chovu plemene Brangus plánuje zahrnutí dal ího tisíce kusû zvífiat do referenãní populace. Charolais V souãasnosti ve Spojen ch státech neprobíhá Ïádn projekt genomické selekce u tohoto ple- 20