1 Kalendář, obsah Obsah č. 9/2013 c.k. 28 Okruh Téma Strana 1 Kalendář, obsah 2 Daň z příjmů - společné Obsah 28 Kalendář povinností v září 2013 29-31 Účtování a daně zkreslení daňové povinnosti z důvodu chybného účtování Opravné položky k pohledávkám shrnutí informací plus praktické příklady 3 Daňová evidence - - 4 DPH Problematika DPH u veřejných zakázek a u uzavíraných smluv jakéhokoliv druhu 47-49 50-60 59-60 5 Účetnictví Úvod do zajišťovacího účetnictví 19-22 6 Soc. a zdravotní pojištění - - 7 Právo v podnikání 8 Zaměstnavatel a zaměstnanci Smlouva o smlouvě budoucí dle nového obchodního zákoníku Přechodná ustanovení nového zákona o obchodních korporacích smluvní dokumentace u stávajících společností 31-32 33-36 Poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti 65-66 Novela zákoníku práce od 1.8.2013 - sjednání opakovaného pracovního poměru na dobu určitou, přestávka mezi směnami 67-69 Druhy dovolené 70-74 9 Ostatní daně - - 10 Související obory Přehled předpisů za srpen 2013 49-51 Aktuálně k legislativnímu procesu připravovaných daňových změn 52
2 Daň z příjmů Účtování a daně Daně a právo v praxi 8/2013 47 Účtování a daně zkreslení daňové povinnosti z důvodu chybného účtování Ing. Miloš Kořínek Poznámka c.k.: V následujícím článku si ukážeme několik příkladů z praxe, kdy počáteční nesprávné účtování různých účetních případů, mělo ve svém důsledku za následek zkreslení daňové povinnosti. Stavební úpravy na pronajatém majetku Příklad 1 Fyzická osoba (pronajímatel) má ve vlastnictví budovu, která byla využívána na kanceláře a následně ji dlouhodobě pronajala na dobu 20 let právnické osobě (pronajímateli). Dále je ve smlouvě uvedeno, že pronajímatel kanceláře přebuduje na hotel, který bude provozovat. Ze smlouvy dále vyplývá, že nájemce na objektu může provést opravy a technické zhodnocení, které může nadále odepisovat. Pronajímatel v roce 2006 uskutečnil, na základě stavebního povolení, uvedenou přestavbu. Přímo ve stavebním povolení bylo uvedeno: "stavební úpravy stávajícího domu, směřujícího ke změně užívání z kancelářské budovy na hotel." Po dokončení přestavby (koncem roku 2013) bylo stavebním úřadem vydáno kolaudační rozhodnutí, ve kterém bylo uvedeno, že se povoluje užívání stavby jako hotelového objektu. Dále zde bylo uvedeno, že při provádění stavby nedošlo ke změnám oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily užívání stavby. Nájemce výdaje určené na přestavbu budovy účtoval zčásti na opravy (účet 518) a zčásti na technické zhodnocení (účet 04x - nedokončený dlouhodobý majetek). Přitom výdaje na opravy uplatnil přímo do daňových nákladů roku 2013. Výdaje na technické zhodnocení uplatnil do nákladů pomocí odpisů. Postup Nájemce by měl při účtování technického zhodnocení na pronajatém hmotném majetku účtovat v souladu s Českým účetním standardem pro podnikatele č. 013 - Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Podle bodu 5.1.6. účetní jednotka může na příslušný účet účtové skupiny 04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek účtovat náklady charakteru technického zhodnocení na cizím dlouhodobém majetku v průběhu jeho pořizování, pokud se prokazatelně má stát nájemcem dlouhodobého hmotného majetku nebo jeho příslušné části a následně technické zhodnocení bude odepisovat. Přitom vlastník dlouhodobého hmotného majetku neúčtuje náklady charakteru technického zhodnocení v průběhu pořizování dlouhodobého hmotného majetku a technické zhodnocení odpisované tímto nájemcem. Podle bodu 5.1.7. se technické zhodnocení odpisované nájemcem účtuje na účtu, na kterém se účtuje pronajatý majetek. Dále se vrátíme k prvotnímu problému výše uvedeného případu, a to zda nájemce účtoval oprávněně část přestavby jako technické zhodnocení a část jako opravu. Na pomoc si vezmeme vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen vyhláška ).
2 Daň z příjmů Účtování a daně Daně a právo v praxi 8/2013 48 V 7 odst. 7 je uvedeno, že položka stavby dále obsahuje technické zhodnocení, k jehož účtování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, a to od částky stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ). Technické zhodnocení je přitom uvedeno v 33 ZDP. Vyhláška se tedy několikrát odvolává na 33 ZDP. Takže si tento paragraf ZDP trochu přiblížíme. Technickým zhodnocením se podle 33 odst. 1 ZDP pro účely ZDP rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Podle 33 odst. 2 ZDP se rekonstrukcí pro účely ZDP rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Nyní jsme schopni náš případ dořešit, neboť z výše uvedeného vyplývá, že nájemce nesprávně rozdělil výdaje za celou přestavbu na část, kterou nazval technickým zhodnocením a na část tzv. oprav. Avšak celá budova změnila po přestavbě svůj účel, neboť se z kanceláří staly po přestavbě nájemní byty. To znamená, že i veškeré stavební zásahy do budovy, které byly vykonány na základě stavebního povolení (podotýkáme do doby kolaudace budovy) jsou jejím technickým zhodnocením a nikoliv opravou. Nájemce tedy nesprávně účtoval část stavebních úprav na účet 511. Náklady za tyto stavební práce měl účtovat na účet 04 spolu s dalšími náklady na technické zhodnocení. Na účet oprav by mohl nájemce účtovat případné zásahy do budovy, které mají charakter opravy, a které byly provedeny následně po jejím zkolaudování. Časové rozlišení nákladů V praxi se často setkáváme s problémy časového rozlišení a dohadných položek, a to nejenom z hlediska účetního, ale zejména z hlediska daňového. Časové rozlišení z účetního hlediska V případě, že se v účetním období, za které účetní jednotka zjišťuje hospodářský výsledek, nekryjí výdaje s náklady, bude účetní jednotka provádět časové rozlišení nákladů. Toto časové rozlišení můžeme rozdělit na: 1. ) Náklady příštích období. V tomto případě se v běžném období jedná o výdaj a v příštím období o náklad. 2. ) Výdaje příštích období. Nyní půjde v běžném období o náklad a v příštím období o výdaj. Při účtování vycházíme ze znění Českého účetního standardu č. 17 bod 3.11.1. a bod 3.11.3., ze kterých vyplývá, že: 1. ) Na příslušném účtu vykazovaném v položce Náklady příštích období se účtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, a sice konkrétních jednotlivých účtů v účtové třídě 5. Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s ním časově rozlišené náklady věcně souvisejí. 2. ) Prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 38 -přechodné účty aktiv a pasiv vykazovaného v položce Výdaje příštích období se vyúčtují náklady, jež s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl doposud uskutečněn. Pozor - lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v příslušné výši. Z 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb. vyplývá, že hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je současně znám jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.
2 Daň z příjmů Účtování a daně Daně a právo v praxi 8/2013 49 Časové rozlišení a dohadné položky z daňového hlediska Zákon o daních z příjmů upravuje časové rozlišení v 23 odst. 1. Z tohoto ustanovení ZDP vyplývá, že základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. A právě nerespektování věcné a časové souvislosti bývá častým důvodem pro doměření daně při daňové kontrole. Příklad 2 Akciová společnost C zaplatila v prosinci 2013 fakturu za služby provedené až začátkem roku 2014. Jednalo se o částku 600 000 Kč. Dále v měsíci prosinci 2013 zaplatila předplatné za noviny na rok 2014 ve výši 10 000 Kč. Koncem roku 2013 zaúčtovala firma do nákladů 100 000 Kč za služby, které sice odebrala, ale na které doposud nebyla vystavena faktura. Postup V tomto případě by bylo chybou, kdyby a.s. C uplatnila do daňových nákladů roku 2013 výdaje za služby provedené v roce 2014 (v částce 600 000 Kč), a to přesto, že byly v roce 2013 firmou uhrazeny. Tyto náklady věcně i časově souvisí se zdaňovacím rokem 2014, ve kterém by také měly být též uplatněny do daňově uznatelných nákladů. Dále správně by a.s. C měla uplatnit do daňových nákladů roku 2013 částku ve výši 100 000 Kč za služby, které jí byly dodavatelskou firmou v roce 2013 poskytnuty, avšak do konce roku 2013 na ně neobdržela dodavatelskou fakturu. Na tento účetní případ by měla v roce 2013 vytvořit dohadnou položku. Podíváme-li se na náš příklad z pohledu Pokynu D-6, což je pokyn k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, potom k 23 ZDP je v tomto pokynu uvedeno, že nevýznamné a pravidelně se opakující daňové výdaje, které podle účetních předpisů není nutné časově rozlišovat, se i pro účely stanovení základu daně z příjmů považují za daňové výdaje. Tento postup lze uplatnit i u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími s tím, že: za nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka s tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření, lze považovat např. předplatné časopisů, nákup kalendářů na příští období apod., za pravidelně opakující se daňové výdaje se považují pravidelně se opakující částky (např. pojistné, které se nekryje se zdaňovacím obdobím). V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (například platby za spotřebu plynu, elektrické energie apod.) nebo časovým rozlišením. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že předplatné na časopisy může a.s. C daňově uplatnit buď v roce 2013, kdy předplatné uhradila, nebo v roce 2014, kdy jí budou časopisy a noviny dodávány.
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi Opravné položky k pohledávkám shrnutí informací plus praktické příklady Ing. Martin Děrgel Poznámka c.k.: Milí čtenáři našeho pepíčka, v obchodním styku se velice často stává, že náš obchodní partner se dostane do finančních problémů a naše pohledávka zůstává neuhrazena. Ač se jedná o častý případ, mnoho z nás občas váhá, v jaké výši si může uplatnit daňově účinnou opravnou položku. Proto Vám níže přinášíme přehledný článek o opravných položkách s praktickými příklady s řešením, které nejlépe optimalizuje daňový základ. Účtujícímu věřiteli vzniká účetní i daňový výnos u pohledávky již dnem jejího vzniku (např. dodáním zboží), tedy bez ohledu na skutečnou úhradu. Účetní předpisy přitom vyžadují, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz o hospodaření účetní jednotky, a to s přihlédnutím ke všem známým předvídatelným rizikům, možným ztrátám a snížením hodnoty majetku. Proto pokud vznikne problém s úhradou pohledávky, je jasné, že její reálná hodnota poklesla. Toto dočasné snížení hodnoty majetku by měl věřitel promítnout do účetnictví, a to právě formou opravných položek (dále také OP ). Jejich tvorba představuje účetní náklad, který je za podmínek zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoR ), daňově účinný. Příklad 1 - Objasnění principu OP Výrobce A dodal výrobky odběrateli B v dohodnuté ceně 100 000 Kč (účetní případ č. 1). Odběratel B se ale neměl k placení a to např. z důvodu jeho tzv. druhotné platební neschopnosti nebo pro nedostatek zakázek atp. Ať už věřitel A na rady právníka podal soudní žalobu na úhradu dluhu nebo poskytl dlužníkovi B delší dobu hájení, je jasné, že klesla hodnota pohledávky. Věřitel tento pokles hodnoty majetku (vázaného v pohledávce) účetně vyjádřil tvorbou opravné položky k této pohledávce ve výši 50% (č. 2). Po čase výrobce A obdržel od odběratele B - jenž se mezitím dostal do likvidace - na úhradu pohledávky jen 60 000 Kč (č. 3), adekvátně věřitel A snížil opravnou položku na zbylých 40 000 Kč (č. 4). Poté byl dlužník vymazán z obchodního rejstříku (zanikl). Současně zanikla i pohledávka (č. 5), pročež věřitel pochopitelně zrušil také zbytek její opravné položky (č. 6). 50 Nejen z účetního, ale zejména z daňového hlediska přitom rozlišujeme:
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi zákonné OP jsou tvořeny v souladu se ZoR a představují daňově účinnou položku podle 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ); ostatní OP - jde jen o účetní náklad bez daňové účinnosti, na což je nutno pamatovat při sestavení přiznání. Zákonné opravné položky Zákon o rezervách umožňuje tvořit šest druhů zákonných OP, z nichž se dále podrobněji podíváme na čtyři tučně zvýrazněné druhy, které se týkají běžných firem (nejen bank a jiných finančních institucí): 1. Bankovní OP - k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů podle 5 ZoR (těmto se nebudeme blíže věnovat). 2. Kampeličky a ostatní finanční instituce mohou tvořit OP k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů nebo půjček fyzickým osobám podle 5a ZoR (ani těmto zákonným OP se zde nebudeme blíže věnovat). 3. Insolvenční OP - k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení dle 8 ZoR. 4. Časové OP - k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 podle 8a ZoR. 5. OP k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh -mohou tvořit poplatníci ručící podle celního zákona za celní dluh jeho zajištěním, a to do výše hodnoty pohledávky odpovídající úhradě celního dluhu ( 8b ZoR). 6. Malé OP - k relativně malým pohledávkám do 30 000 Kč v souladu s 8c ZoR. Pro tvorbu zákonných OP jsou stanovena pravidla, resp. podmínky platící obecně pro všechny druhy zákonných OP - až na malé výjimky, které si výslovně uvedeme. Pro přehlednost si je shrneme v pěti bodech: 1) Podmínka zaúčtování, resp. zaevidování pohledávky a zákonné OP Pohledávka i k ní tvořena zákonná OP, musejí být zaúčtovány na rozvahových účtech poplatníka. Účetní jednotky vedoucí účetnictví v souladu s Mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropských společenství (IAS/IFRS) musí vést evidencí pohledávek a OP podle 3 odst. 3 ZoR. 2) Zákonné OP lze tvořit pouze k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 Splatnost pohledávky zpravidla odpovídá datu, do kdy měl odběratel za plnění dodavateli zaplatit. Promlčecí doba obchodně-právních vztahů je 4 roky (v občanském právu 3 roky), existují ale výjimky. Po dobu soudní řízení (včetně například insolvenčního řízení) neběží promlčecí lhůta. 3) Pohledávka musela být při vzniku zdanitelným výnosem Zkoumá se tedy stav v okamžiku vzniku pohledávky, na to pozor při nabytí pohledávek postoupením. Kromě účtování do výnosů při vzniku pohledávky současně nesmělo jít o příjem: osvobozený od daně z příjmů (např. dividendy mateřské společnosti od její dceřiné společnosti), nezahrnovaný do základu daně z příjmů (např. příjem ze zahraničí vyňatý ze zdanění v ČR), zahrnovaný do samostatného základu daně z příjmů (týká se vybraných příjmů ze zahraničí), zahrnovaným do základu daně pro zvláštní sazbu daně (např. podíly na zisku při účasti do 10%). 4) Věcně vyloučené pohledávky Zákonné OP se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu: cenných papírů a ostatních investičních nástrojů (např. na nominále drženého dluhopisu), úvěrů a půjček, 51
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám ručení, Daně a právo v praxi záloh (zaplacená záloha je sice pohledávkou, ale zákonnou OP k ní tvořit nelze), plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních pokut, úroků a poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek; daňově účinné nejsou zákonné OP k pohledávce nabyté vkladem [ 25 odst. 1 písm. zc) ZDP]. 5) Úhrada za pořízení cizí pohledávky Při nabytí pohledávky postoupením může postupník (nový věřitel) tvořit zákonné OP pouze pokud postupiteli (předešlému věřiteli) uhradil celou její pořizovací cenu. Úhradu se přitom rozumí nejen klasické peněžité plnění ale také méně obvyklé nepeněžité protiplnění (vlastními výrobky, zbožím či službou) nebo vzájemný zápočet s protisměrnou pohledávkou apod. 6) Protisměrné pohledávky mezi věřitelem a dlužníkem Tvorba všech zákonných OP, jimiž se zde zabýváme -vyjma insolvenčních - je dále podmíněna za situace, kdy mezi věřitelem a dlužníkem existují současně protisměrné splatné pohledávky a závazky. Věřitel totiž nesmí tvořit zákonné OP k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné závazky a neprovede vzájemný zápočet pohledávek a závazků. Z tohoto omezení platí dvě výjimky: pokud dlužník právním úkonem zpochybní pohledávku věřitele, tak se uvedená podmínka u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu závazků dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel pohledávku vymáhá v soudním, správním nebo rozhodčím řízení, a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení, s určitou mírou nejistoty lze dovodit, že podmínka se nevztahuje ani na případy, kdy právní předpis nebo smluvní ujednání nedovolují provést vzájemný zápočet pohledávek. Příklad 2 - Podmínka vzájemného zápočtu pohledávek Jak si dále upřesníme, zákonné časové OP lze tvořit až do výše 20% neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky již po uplynutí 6 měsíců od splatnosti, a dále je lze navýšit až na 33% po 12 měsících od splatnosti (jestliže se věřitel účastní soudního nebo obdobného řízení ohledně dané pohledávky). Zatímco zákonné insolvenční OP vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení lze tvořit ihned v plné (100%) výši hodnoty pohledávky. Stavební firma A (vede účetnictví a jejím účetním obdobím je kalendářní rok) podle smlouvy o dílo opravila střechu sídla obchodníka se sanitární technikou B za 200 000 Kč, splatnost byla 20.6.2012. Stejná stavební firma A od téhož obchodníka se sanitou B dne 15.12.2012 odebrala umyvadla, sprchy a záchody pro realizaci oprav v domově důchodců) za 50 000 Kč. Tato kupní smlouva byla podle dohody splatná až 5.1.2013. Pohledávka stavební firmy A byla k 31.12.2012 již po splatnosti déle než půl roku a tak k ní věřitel vytvořit zákonnou časovou OP ve výši 20% jmenovité hodnoty (tj. 40 000 Kč). V tomto případě nestojí tvorbě OP v cestě protisměrný závazek stavební firmy A, protože nejde o splatný závazek vůči tomuto dlužníkovi B. Pokud by oba smluvní vztahy zůstaly neuhrazeny i v roce 2013, nemusela by stavební firma OP rušit, protože citovaný 2 odst. 4 ZoR omezuje vzájemným zápočtem pouze tvorbu OP a nikoli samotnou existenci. 52
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi Jestliže ale situaci domyslíme dále tak, že stavební firma A začne svou pohledávku na obchodníkovi B soudně vymáhat, pak ani po 20.6.2013 nemůže dále navýšit zákonnou časovou OP. Nejprve by totiž musela provést vzájemný zápočet pohledávky a závazku vůči tomuto obchodníkovi ve výši 50 000 Kč. Teprve ke zbývající neuhrazené rozvahové hodnotě pohledávky za obchodníkem (tj. 150 000 Kč) by stavební firma mohla pokračovat v tvorbě časové OP k 21.6.2013 až do výše 33% (tj. 49 500 Kč) a dále s pokračujícím odstupem od splatnosti. Ovšem pokud by se obchodník se sanitou B dostal do insolventního řízení, tak by stavební firma A mohla - po zrušení zákonné časové OP - vytvořit zákonnou insolvenční OP na plnou (100%) výši předmětné pohledávky 200 000 Kč bez ohledu na existenci svého splatného závazku vůči tomuto dlužníkovi B v úpadku. Insolvenční zákonné opravné položky Tento druh zákonných OP lze tvořit k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení až do 100% výše rozvahové hodnoty (tj. jmenovitá hodnota, příp. pořizovací cena) pohledávek přihlášených u soudu: od zahájení insolvenčního řízení, do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku (která podle 136 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení -insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů - dále jen IZ - nesmí být kratší než 30 dnů a delší 2 měsíců) nebo do konce lhůty 30 dnů dle 136 odst. 4 IZ, spojí-li soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o povolení oddlužení. 53 Byla-li jako způsob řešení insolvence dlužníkovi soudem povolena tzv. reorganizace, pak namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků podle 319 odst. 2 IZ, který je povinnou přílohou k návrhu dlužníka na povolení reorganizace insolvenčním soudem. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím insolvenčního soudu již nelze tvořit insolvenční zákonné OP. K opožděně podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují ( 173 IZ). Pozor na to, že přihlášení musí být platně podáno, tedy mimo jiné s úředně ověřeným podpisem kompetentní osoby věřitele a na formuláři Ministerstva spravedlnosti, viz http://insolvencni-zakon. justice.cz/obecne-info-prevenceupadku/formulare-vzory.html. Pokud insolvenční návrh podá přímo dotyčný věřitel, je povinen rovnou k návrhu připojit přihlášku splatné pohledávky proti dlužníkovi ( 105 IZ). Protože insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde příslušnému soudu ( 97 odst. 1 IZ), je platně přihlášena již tato první pohledávka navrhovatele, který proto nemusí následně znova (opakovaně) pohledávku přihlašovat po zahájení insolvenčního řízení.
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi Podstatné je, že insolvenční zákonné OP lze tvořit pouze v tom zdaňovacím období (případně v jinak vymezeném období, za které se podává daňové přiznání), v němž byly u insolvenčního soudu přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím insolvenčního soudu tedy sice již nelze tvořit insolvenční OP. Ovšem je-li přesto pohledávka přijata do insolvenčního řízení, lze k ní tvořit časové zákonné OP (viz dále), protože jde o druh soudního řízení. S pohledávkami se přihlašuje sice i příslušenství (smluvní sankce), k nimž ale, jak je výše uvedeno, nelze tvořit žádné zákonné OP - insolvenční OP nevyjímaje. Příklad 3 Účtující věřitel v létě 2013 dodal zboží dlužníkovi za 100 000 Kč, které ale dlužník ani zčásti neuhradil. V prosinci 2013 zjistí, že na dlužníka byl prohlášen konkurs, přičemž soudem stanovená lhůta pro přihlášení pohledávek skončí 31.1.2014. Pokud věřitel přihlásí u insolvenčního soudu uvedenou pohledávku za dlužníkem: ještě v prosinci 2012, bude moci k ní moci vytvořit insolvenční zákonnou OP ve výši 100% v roce 2013, až v lednu 2014, bude moci k ní moci vytvořit insolvenční zákonnou OP ve výši 100% až v roce 2014, až v únoru 2014, přičemž jí insolvenční správce zahrne ještě mezi přihlášené pohledávky do konkursu, nebude sice moci věřitel vytvořit insolvenční zákonnou OP, ale jen tzv. časovou zákonnou OP, viz dále, až v únoru 2014, a insolvenční správce jí už nezahrne mezi přihlášené pohledávky do konkursu, nebude k ní moci věřitel vytvořit insolvenční zákonnou OP ani tzv. časovou zákonnou OP. Poznamenejme, že v případě insolvenčních zákonných OP sice 8 ZoR uvádí, že se tvoří až do výše rozvahové hodnoty pohledávky, ale protože, jak jsme si výše uvedli, je obecnou podmínkou vždy zaúčtování OP, je možno tvořit i tento typ zákonné OP nejvýše do výše neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. U ostatních druhů zákonných OP je toto omezení výslovně uvedeno. OP se totiž podle účetních předpisů tvoří ke snížení hodnoty majetku, tedy maximálně na nulovou hodnotu a nikoli na jakousi fiktivní zápornou hodnotu majetku. Bod 4.4.3. Českých účetních standardů pro podnikatele č. 006 - Opravné položky uvádí: "Výše OP, vytvářené podle zvláštního právního předpisů (odkaz na ZoR) nebo nad jeho rámec, nesmí přesáhnout účetní hodnotu pohledávky na rozvahovém účtu, k níž je OP tvořena." Příklad 4 - Rozvahová hodnota Účtující věřitel A dodal dlužníkovi B zboží za 100 000 Kč, z čehož ale dlužník uhradil pouze 40 000 Kč. Dále věřitel A (jako postupník) odkoupil od firmy C (postupitel) pohledávku za zboží dodané opět dlužníkovi B o jmenovité hodnotě 50 000 Kč za sjednanou převodní cenu 30 000 Kč, z níž dlužník B uhradil pouze 10 000 Kč. S dlužníkem B bude 12.12.2013 zahájeno insolvenční řízení, přičemž soud stanoví lhůtu pro přihlášení pohledávek do 31.1.2014. Věřitel A včas a řádně přihlásí u insolvenčního soudu obě pohledávky za dlužníkem B: z titulu vlastní pohledávky ve zbývající neuhrazené výši 60 000 Kč ještě v prosinci 2013, z titulu převzaté cizí pohledávky ve zbývající neuhrazené výši 40 000 Kč až v lednu 2014. Zdaňovacím obdobím věřitele A je kalendářní rok, takže může vytvořit zákonnou insolvenční OP k: k vlastní pohledávce ve zbývající neuhrazené části rozvahové hodnoty, tedy ve výši 60 000 Kč za rok 2013, 54
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi k převzaté cizí pohledávce ve zbývající neuhrazené části rozvahové hodnoty, 20 000 Kč až za rok 2014. Neuhrazená část jmenovité hodnoty této pohledávky (40 000 Kč) není pro tvorbu zákonné insolvenční OP významná, představuje maximální možné inkaso od dlužníka (nehledě na příslušenství pohledávky). Insolvenční zákonná OP se zruší: v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení, což prakticky znamená zejména: o rozhodnutím o ukončení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, o neprohlášením úpadku, o předčasným zastavením insolvenčního řízení, o tzv. zpětvzetím insolvenčního návrhu; byla-li pohledávka účinně popřena: o insolvenčním správcem, o věřitelem (rozumí se přirozeně, že jiným věřitelem, než tím, o jehož pohledávku se jedná), o dlužníkem, o případně jinou k tomu oprávněnou osobou. Časové zákonné opravné položky Zdaleka ne každý neplatící dlužník skončí v insolvenčním řízení. Ke zmírnění daňového postižení účtujícího věřitele v těchto případech lze často využít další typ zákonných OP, které se tvoří postupně v závislosti na době od splatnosti pohledávky, proto jim přezdívá časové. Podmínkou zde ovšem není pouze dostatečná doba po splatnosti pohledávky, ale také to, že ohledně dané pohledávky bylo zahájeno řízení: rozhodčí podle 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, soudní podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nebo správní podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jehož se věřitel řádně účastní. Jedinou výjimkou - kde na účasti na řízení nezáleží - jsou pohledávky, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhla 200 000 Kč, u nichž se věřitel spokojí s časovou OP 20% z neuhrazené částky. Časové zákonné OP k pohledávkám Pohledávky do Po splatnosti Pohledávky nad 200.000 Kč 200.000 Kč 6 měsíců Žádná dodatečná podmínka 12 měsíců Ohledně pohledávky bylo zahájeno řízení: 18 měsíců - rozhodčí, - soudní nebo 24 měsíců - správní, kterého se poplatník (věřitel) 30 měsíců řádně účastní 36 měsíců Ohledně pohledávky bylo zahájeno řízení: - rozhodčí, - soudní nebo - správní, kterého se poplatník řádně účastní Maximální OP 20 % 33 % 50 % 66 % 80 % 100% 55
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi 56 Příklad 5 Obchodní společnost má 3 odběratele, kteří ji do 31.12.2013 neuhradí pohledávky za dodané zboží splatné již v červnu 2013. Kvůli daňové optimalizaci chce věřitel k 31.12.2013 vytvořit maximální zákonné OP. Prvý dlužník měl zaplatit 100 000 Kč, ovšem nezaplatil ani korunu: k této pohledávce lze vytvořit časovou OP až do výše 20 000 Kč, i bez jejího vymáhání. Druhý dlužník měl zaplatit 250 000 Kč, ani on však nezaplatil ani korunu: aby věřitel mohl k pohledávce vytvořit zákonnou časovou OP až do výše 20% (50 000 Kč), musí s dlužníkem zahájit soudní nebo rozhodčí řízení, příp. se do již běžícího řízení aktivně zapojit. Třetí dlužník měl zaplatit 250 000 Kč, z čehož zaplatil ale jen 100 000 Kč: aby mohl věřitel k této pohledávce vytvořit časovou OP až do výše 20% (30 000 Kč), musí také s dlužníkem zahájit soudní nebo rozhodčí řízení, případně se do již běžícího řízení aktivně zapojit, není podstatné, že k datu tvorby OP (31.12.2013) klesla rozvahová hodnota už pouze na 150 000 Kč, rozhoduje totiž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku pohledávky, a ta byla přes 200 000 Kč. Pozor na to, že časové zákonné OP nelze uplatnit u pohledávek: již v minulosti odepsaných na vrub výsledku hospodaření (i kdyby se poté znovu zanesly do rozvahy), nebo vzniklých za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál, anebo mezi spojenými osobami ve smyslu 23 odst. 7 ZDP (nejméně 25% podíl na základním kapitálu, osoba ovládající versus ovládaná, podílení se na vedení apod.), rozhoduje přitom opět stav při vzniku pohledávky. Dodejme, že do konce roku 2007 platil nynější režim zákonných časových OP do 200 000 Kč pro veškeré pohledávky bez ohledu na rozvahovou hodnotu v okamžiku jejich vzniku. V souladu s přechodným ustanovením (článek VI, body 2 a 3 zákona č. 261/2007 Sb.) se použije 8a ZoR, ve znění do 31.12.2007, i nadále pro zákonné časové OP, jejichž tvorba byla započata před 1.1.2008. Zákonné OP ručitele za celní dluh Jak jsme si uvedli v rámci obecných podmínek, nelze zákonné OP tvořit k pohledávkám z titulu ručení. Například firma A poskytne záruku za úvěr firmě B, která časem přestane úvěr splácet. Banka se proto bude hojit na ručiteli -tj. na firmě A - která dluh za B bance dorovná. Současně jí vznikne pohledávka z titulu tohoto plnění vůči firmě B. K této pohledávce tak firma A za běžných podmínek nesmí tvořit ani insolvenční ani časovou OP. Počínaje 12.6.2003 pronikla do ZoR výjimka umožňující za určitých okolností tvořit zákonnou OP u pohledávek z titulu ručení. 8b ZoR umožňuje vytvářet daňové OP k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh. Tato možnost je ovšem podmíněna subjektivně i věcně. Tyto OP mohou vytvářet poplatníci, kteří podle celního zákona ručí za celní dluh, což je jedna z forem zajištění celního dluhu poskytnutím tzv. jistoty podle 254 a násl. celního zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O možnost ručení za celní dluh je třeba písemně žádat příslušný celní orgán, jde tedy o speciální formu ručení, kde dobrák ručitel nevystačí s obecnou právní úpravou 303 a násl. obchodního zákoníku. Takovýmto ručitelem za celní dluh dovozce je v
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi praxi zpravidla specializovaná firma zabývající se spedicí neboli zajišťováním přepravních a návazných výkonů. Věcné omezení pak spočívá ve třech podmínkách: Příklad 6 i tyto zákonné OP je nutno tvořit v souladu s 8 nebo 8a ZoR, tj. buď jako insolvenční OP jednorázově až do 100% hodnoty pohledávky, je-li dlužník v úpadku, nebo časovou OP postupně ve vazbě na dobu po splatnosti pohledávky a účast věřitele v řízení o ní; lze je vytvářet jen do výše hodnoty pohledávky odpovídající provedené úhradě celního dluhu; ručitel dluh za dlužníka splnil v době splatnosti určené celními orgány. Daňová OP ručitele za celní dluh Speditérská firma X, s. r. o., na základě povolení celního úřadu pro urychlení celního odbavení zajišťuje celní dluh některých smluvních dovozců tzv. soubornou jistotou za celní dluh, a to konkrétně u těchto tří firem: A, u níž bylo speditérovi X umožněno zaručit se za celní dluh do výše 200 000 Kč, B, u níž činí zaručená částka povolená speditérovi X také 500 000 Kč, C, kde speditérovi X byla povolena zaručená částka jen 200 000 Kč. V květnu 2013 se dostal dovozce A do finančních potíží díky druhotné platební neschopnosti způsobené jeho odběrateli, pročež uhradil pouze 600 000 Kč z celního dluhu 1 000 000 Kč. V návaznosti na neúspěšné vymáhání celního dluhu po dovozci A celní úřad vystavil platební výměr ručiteli (speditérovi X) na plnou převzatou záruku 200 000 Kč se splatností 6.6.2013. V tomto termínu speditér uhradil jen polovinu, zbylých 100 000 Kč dorovnal až opožděně 20.6.2013. Uplatněním ručení za celní dluh celním úřadem vůči firmě X jí vznikl nárok na úhradu dlužníkem A. Tuto pohledávku dlužník A do konce roku 2013 neuhradil ani zčásti. Věřitel X se rozhodl k 31.12.2011 vytvořit zákonnou OP k pohledávce za firmou A z titulu ručení za celní dluh. Musel přitom postupovat nejen dle 8b ale i 8a ZoR. Protože od splatnosti pohledávky na 200 000 Kč uplynulo přes 6 měsíců, může vytvořit zákonnou OP až do 20% neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, tj. 20% z 200 000 Kč = = 40 000 Kč. Ve smyslu 8b odst. 2 a 3 ZoR je ovšem výše OP shora omezena úhradou celního dluhu, a to v době splatnosti určené celními orgány. Tudíž základnou pro výpočet daňové OP je pouze včas zaplacených 100 000 Kč, z čehož maximálně možných 20% (po 6 měsících od splatnosti) činí 20 000 Kč. Dovozce B spadnul v létě 2013 do konkursu ještě před tím, než celnímu úřadu uhradil celní dluh 400 000 Kč, proto byl na tuto částku vystaven platební výměr ručiteli X. Speditér uhradil pouze polovinu celního dluhu, protože u druhé poloviny předmětného dovezeného zboží dovozce zahájil se zahraničním prodejcem reklamační řízení, na jehož podkladě má být tato část zásilky pro nevyhovující hygienické parametry vrácena. V souladu s 8 ZoR speditér v soudem stanovené přihlašovací lhůtě podal přihlášku pohledávky za úpadcem B z titulu ručení za celní dluh. Proto mohl vytvořit insolvenční zákonnou OP na 100% neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, tj. na 200 000 Kč, přičemž speditér (ručitel) splnil podmínku včasné úhrady celního dluhu. I dovozce C skončil v roce 2013 v konkursu, aniž by vyrovnal celní dluh 100 000 Kč. Ručitel X tuto částku uhradil celnímu úřadu až po splatnosti platebního výměru, pročež nemůže k této pohledávce tvořit zákonnou OP. 57
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Zákonné OP k malým pohledávkám Daně a právo v praxi V případě malých pohledávek, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku jejich vzniku nepřesáhla částku 30 000 Kč, je možno po uplynutí 12 měsíců od splatnosti vytvořit další typ zákonných OP, a to až do výše 100% neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. Dalším omezením u malých OP je, že celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž jsou tvořeny, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání rovněž částku 30 000 Kč. A ani tyto malé zákonné OP nelze tvořit k pohledávkám již dříve odepsaným, nebo za upsaný vlastní kapitál ani vzniklým mezi spojenými osobami. O pohledávce, k níž byla vytvořena OP podle tohoto ustanovení, je nutno vést samostatnou evidenci, což ale ZoR nijak neupřesňuje. Záleží tedy zřejmě na poplatníkovi, jakou formu evidence si interně zvolí. Příklad 7 Věřitel bude mít k 31.12.2013 vůči odběrateli 4 pohledávky z prodeje výrobků po splatnosti přes 12 měsíců o následujících jmenovitých hodnotách. Ke kterým pohledávkám může vytvořit tzv. malou zákonnou OP? Pohledávka 40 000 Kč, kterou dlužník uhradil pouze z poloviny, rozvahová hodnota ke dni vzniku přesáhla 30 000 Kč, proto nelze tvořit malou zákonnou OP k této malé pohledávce ve smyslu 8c ZoR, třebaže k 31.12.2013 zbývá neuhrazeno již jen 20 000 Kč. Pohledávka 30 000 Kč, z níž dlužník uhradil jen 5 000 Kč, pohledávka vyhovuje všem podmínkám 8c ZoR, věřitel může k 31.12.2013 vytvořit 100% malou OP v neuhrazené výši 25 000 Kč, návazně může daňově odepsat celou pohledávku (a zrušit OP). Pohledávka 20 000 Kč, která nebyla uhrazena ani zčásti, k níž věřitel vytvořil časovou OP ve výši 20%, tj. 4 000 Kč, protože věřitel k pohledávce tvoří časovou OP 20%, nemůže k ní současně tvořit i malou OP, může ale zákonnou časovou OP zrušit a vytvořit 100% malou zákonnou OP k malé pohledávce, ale to až v roce 2014, protože za rok 2013 už by přesáhl úhrnný limit 30 000 Kč na dlužníka. Pohledávka 10 000 Kč, která nebyla uhrazena ani zčásti, 100% zákonnou OP k této malé pohledávce může věřitel vytvořit ovšem také až v roce 2014, čímž u dotyčného dlužníka naplní pro rok 2014 limitní úhrn hodnot pohledávek s malými OP 30 000 Kč. Chystané legislativní změny Již schválený zákon č. 458/2011 Sb., o změně 72 zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa, chystá změny také v inkriminovaném ZoR (část osmá). Celý zákon ovšem nabude účinnosti až 1.1.2015 (několik ustanovení je již účinných od 1.1.2012, 1.4.2012, resp. od 1.1.2013, což se ale netýká ZoR), a byl již dokonce dvakrát novelizován, a to s účinností od 1.1.2013 zákony č. 399/2012 Sb. a č. 502/2012 Sb. Nás nyní zajímají pouze změny ZoR, které přinese od 1.1.2015 celkem 9 novelizačních bodů a 2 přechodná ustanovení: Bude vyloučena tvorba daňových opravných položek k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení u pohledávek mezi spojenými osobami. Tím bude zajištěn shodný postup jako u tvorby zákonných časových opravných položek podle 8a ZoR a při odpisu pohledávek podle 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Zjednoduší se systém tvorby tzv. časových opravných položek podle 8a ZoR. Dosavadních šest časových pásem se zredukuje na pouhá dvě časová pásma. Bude je tak možno tvořit (účtujícími věřiteli k nepromlčeným pohledávkám) až do výše 50% neuhrazené rozvahové hodnoty, pokud od splatnosti pohledávky uplynulo více než 18 měsíců, a po splatnosti více než 36 měsíců až do výše 100%. 58
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi Podmínka aktivního vymáhání, resp. řádné účasti v rozhodčím, soudním nebo správním řízení s dlužníkem se nově omezí pouze na pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč. Nová právní úprava tvorby časových opravných položek podle nového znění 8a ZoR, se použije poprvé až pro pohledávky vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1.1.2015). Pro dříve vzniklé pohledávky se použije ustanovení 8a ZoR, ve znění účinném před touto novelou. Ostatní (čistě účetní) opravné položky Ostatní (nedaňové) opravné položky je sice možné tvořit téměř ke všemu majetku účetních jednotek, ovšem zdaleka nejčastějším adeptem na OP jsou právě pohledávky, což je dáno permanentní nejistotou věřitele, zda dlužník nakonec dostojí svému závazku a pohledávku uhradí. Toto riziko je pochopitelně tím významnější, čím problémovější je dlužník a také čím déle je po splatnosti pohledávky. Nemusíme si zastírat, že dominantní podíl OP k pohledávkám tvoří zákonné OP, které jsou daňově účinným nákladem. Nicméně účetní předpisy vyžadují, aby podnikatelé vedoucí účetnictví v plném rozsahu tvořili OP bez ohledu na omezení ZoR. Všechny OP k pohledávkám je nutno účtovat v rámci účtové skupiny 39 - Opravné položky k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování. Z historicky daných příčin se zpravidla k tomuto účelu využívá účet 391. Tento účet je nutno analyticky členit minimálně na zákonné OP tvořené v souladu se ZoR a na ostatní OP. Při souběhu zákonné a ostatní OP k jedné pohledávce, což je v praxi časté, je třeba pamatovat na to, že v žádném okamžiku nemůže zůstatek všech OP přesáhnout neuhrazenou rozvahovou hodnotu dané pohledávky. Příklad 8 Současné využití zákonné OP a ostatní OP Věřitel poskytl dlužníkovi službu v dohodnuté ceně 100 000 Kč. Dlužník uhradil pouze polovinu, o zbylé peníze s ním již přes 6 měsíců bezvýsledně jedná. Věřitel k neuhrazené části pohledávky (50 000 Kč) vytvořil zákonnou (časovou) OP v maximálně možné výši 20% a na dalších 40% dotvořil ostatní (čistě účetní) OP. Pořadí Popis účetního případu Částka MD D Vliv na základ daně 1 Vznik obchodní pohledávky vůči dlužníkovi 100.000 311 602 + 100.000 2 Úhrada poloviny pohledávky dlužníkem 50.000 221 311 Žádný 3 Tvorba zákonné OP 20 % k neuhrazené pohledávce 10.000 558 391.1-10.000 4 Tvorba ostatní OP 40 % k neuhrazené pohledávce 20.000 559 391.9 Žádný 5 Odpis pochybné, resp. nedobytné pohledávky: - do výše kryté zákonnou OP - ve zbývající neuhrazené výši 10.000 40.000 546.1 546.9 311 311-10.000 Žádný 6 Zrušení zákonné (časové) OP 10.000 391.1 558 + 10.000 7 Zrušení ostatní OP 20.000 391.9 559 Žádný 8 Zaúčtování odepsané pohledávky do podrozvahy 50.000 777 799 Žádný 59
2 Daň z příjmů Opravné položky k pohledávkám Daně a právo v praxi 60 Celkový vliv na základ daně věřitele (inkasováno 50.000,- Kč) - - - 90.000 Příklad 9 - Postupné zvyšování zákonné OP na úkor ostatní OP Věřitel dodal dlužníkovi zboží v dohodnuté ceně 100 000 Kč. Dlužník v termínu splatnosti (31.3.2011) nic neuhradil. Věřitel k 31.12.2011 vytvořil zákonnou časovou OP v maximální výši 20% a na dalších 60% neuhrazené části pohledávky vytvořil ostatní (čistě účetní) OP. Od ledna 2012 začal věřitel pohledávku soudně vymáhat, pročež k 31.12.2012 zvýšil zákonnou (časovou) OP na maximálně možných 50% (18 měsíců po splatnosti). Současně nesměl zapomenout snížit o 10% ostatní (čistě účetní) OP. Opravnými položkami tak měl věřitel pokrytou již plnou hodnotu pohledávky a jejich další absolutní zvýšení proto nebylo možné. V roce 2013 byl na dotyčného dlužníka prohlášen konkurs a náš věřitel svou pohledávku včas přihlásil do insolvenčního řízení ve lhůtě stanovené v usnesení insolvenčního soudu. Díky tomu mohl věřitel vytvořit 100% zákonnou insolvenční OP k této pohledávce. Třebaže to ZoR výslovně neříká, je nasnadě, že současně nemůže evidovat také časovou OP, kterou proto musí zrušit, stejně tak i celou ostatní (čistě účetní) OP k této pohledávce. Před ukončením konkursu ještě v roce 2013 vyplatil insolvenční správce věřiteli jen 20% pohledávky. Datum Popis účetního případu Částka MD D 3.3.2011 Vznik obchodní pohledávky vůči dlužníkovi 31.12.2011 Tvorba časové zákonné OP 20 % k pohledávce Tvorba ostatní OP 60 % k neuhrazené pohledávce 31.12.2012 Zvýšení časové zákonné OP k pohledávce na 50 % Zrušení části ostatní OP (na 50 % pohledávky Zrušení vytvořené časové zákonné OP k pohledávce Tvorba insolvenční zákonné OP 100 % k pohledávce Zrušení celé ostatní OP k pohledávce v konkursu Rok 2013 Úhrada části pohledávky insolvenčním správcem Odpis zbývající hodnoty pohledávky po konkursu Zrušení celé insolvenční OP k zaniklé pohledávce Celkový vliv na základ daně věřitele (inkasováno 20.000,- Kč) Vliv na základ daně 100.000 311 604 + 100.000 20.000 558 391.1-20.000 60.000 559 391.9 Žádný 30.000 558 391.1-30.000 10.000 391.9 559 Žádný 50.000 391.1 558 + 50.000 100.000 558 391.2-100.000 50.000 391.9 559 Žádný 20.000 221 311 Žádný 80.000 546 311-80.000 100.000 391.2 558 100.000 - - - 20.000 Tvorba a zvýšení OP se účtuje na stejné nákladové účty jako jejich snížení a zrušení, což se ale podle 58 odst. 1 písm. d) účetní vyhlášky č. 500/2002 Sb. nepovažuje za porušení zákazu vzájemného zúčtování.
4 DPH Nabídková cena ve veřejných zakázkách a ve smlouvách ve vztahu k DPH e-pravo.cz 59 Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny ve veřejných zakázkách ve vztahu k DPH Mgr. Jan Tejkal, Mgr. Lukáš Pruška Poznámka c.k.: V tomto oddílu Vám tento měsíc přinášíme článek, který se věnuje veřejným zakázkám, především dopadů sjednání ceny bez DPH a s DPH. Ovšem stejnou otázku je třeba řešit při uzavření jakékoliv smlouvy, nejen v rámci veřejných zakázek. Jaký vliv do budoucna má to, že si sjednáme cenu s DPH, neboť se každoročně mění sazby DPH, také se třeba dodavatel neplátce stane v budoucnu plátcem či naopak, existuje poměrně nově též fakturace bez DPH (přenesení daně) a může vyvstat problém při odregistraci odběratele od DPH, kdy bude třeba fakturovat cenu + DPH, atd. Při zadávání veřejných zakázek je běžnou a rozšířenou praxí zadavatelů stanovovat v zadávacích podmínkách požadavek na uvedení nabídkové ceny v členění nabídková cena bez daně z přidané hodnoty (dále jen DPH ), sazba DPH, výše DPH a nabídková cena vč. DPH, a to i přesto, že zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejných zakázkách ) takové členění nabídkové ceny nepředepisuje. Uvedené členění nabídkové ceny je pak zpravidla dále přejímáno do obchodních a platebních podmínek stanovených zadavateli pro plnění veřejných zakázek, příp. do závazných návrhů smluv, jež zadavatelé činí přílohami zadávacích dokumentací. Cílem tohoto článku je, v souvislosti s v poslední době častými změnami výše sazeb DPH a aktuální judikaturou Nejvyššího soudu ČR (dále jen NS ) týkající se sjednávání cen ve smlouvách a povinnosti odvádět DPH, poukázat na potencionální problém, jenž může při stanovení požadavku na shora uvedené členění nabídkové ceny v zadávacích podmínkách, resp. ve smlouvách na plnění veřejných zakázek, vyvstat. V prvé řadě je vhodné upozornit na rozhodnutí NS ze dne 03.04.2003, sp. zn. 32 Odo 835/2002, v němž NS dospěl k závěru, že: nevyplývá-li z dohody stran něco jiného, je součástí ceny mj. i příslušná daň a clo ( 2 odst. 1, 2. věta zák. č. 526/1990 Sb.). Dohodnutou cenu díla nelze proto poté, není-li stranami stanoveno něco jiného, zvyšovat o daň z přidané hodnoty. Tento závěr NS ve své judikatuře zastává i nadále, zmínit lze např. rozhodnutí ze dne 30.10.2009, sp. zn. 23 Cdo 3573/2007, v němž NS podotknul: Z hlediska soukromého práva je však podstatné pouze to, zda mezi účastníky smlouvy byla kupní cena sjednána jako cena konečná, či ze smlouvy vyplývalo, že kupující je povinen hradit ke sjednané ceně navíc ještě další částky. ( ) Základní zásada soukromého práva pacta sunt servanda stanovuje, že odpovědnost za znění smlouvy a plnění smluvních povinností nesou smluvní strany. Žalobkyně tak v případě, že smlouva neobsahuje povinnost žalované zaplatit ke kupní ceně i DPH, resp. kdy smlouva stanoví konečnou cenu zboží, nemůže přenášet svou odpovědnost za odvedení DPH státu na žalovanou, i kdyby k zaplacení DPH byla žalovaná povinna. Shodný závěr přijal NS taktéž v rozhodnutí ze dne 25.08.2010, sp. zn. 33 Cdo 1054/2009. Zásadní pozornost je třeba věnovat i judikatuře NS týkající se výslovného stanovování sazby a výše DPH ve smlouvě v určité výši platné ke dni uzavření smlouvy. V rozhodnutí NS ze dne 20.04.2004, sp. zn. 32 Odo 270/2004, přijal NS v této souvislosti závěr, že: pokud pak následně po uzavření předmětných smluv o koupi najaté věci nabyl účinnosti zákon, kterým byla DPH snížena, pak odvolací soud správně uzavřel, že změna DPH v průběhu účinnosti předmětných smluv měla význam pouze pro fiskální vztah, bez vlivu na závazkový vztah účastníků, jehož součástí byla dohoda o ceně, odpovídající tehdy platným předpisům. ( ) Bylo na obou účastnících, zda změnu daňového zákona promítnou do svého závazkového vztahu." Závěry obsažené v tomto rozhodnutí přitom obstály
4 DPH Nabídková cena ve veřejných zakázkách a ve smlouvách ve vztahu k DPH e-pravo.cz 60 i v ústavní rovině, neboť Ústavní soud ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl usnesením ze dne 5. 8. 2004, sp. zn. IV. ÚS 191/04. Tuto rozhodovací praxi tak NS zastává i nadále (viz rozhodnutí ze dne 23.11.2010, sp. zn. 33 Cdo 5117/2008 nebo rozhodnutí ze dne 12.05.2011, sp. zn. 26 Cdo 3458/2009. Obdobný závěr přijal NS v rozhodnutí ze dne 27.01.2009, sp. zn. 23 Cdo 4345/2008, v němž NS rozhodl, že Daňová povinnost žalobce ale nemohla založit oprávněnost jeho nároku na zvýšení smluvní odměny o DPH. Skutečnost, že žalobce po uzavření mandátní smlouvy ( ) se stal plátcem DPH, měla význam pouze pro fiskální vztah, pro jeho daňové povinnosti vyplývající pro něj ze zákona o dani z přidané hodnoty, ale bez vlivu na závazkový vztah účastníků. Judikaturní závěry lze shrnout tak, že dlužníkovi (zadavateli jako kupujícímu, objednateli, atd.) vzniká povinnost uhradit věřiteli (dodavateli jako prodávajícímu, zhotoviteli atd.) částku sjednanou ve smlouvě a z hlediska vztahu věřitele a dlužníka je relevantní pouze výše plnění sjednaná ve smlouvě. Dojde-li v průběhu plnění smluvního vztahu ke změnám v sazbě daně, příp. stane-li se věřitel plátcem DPH, týká se to pouze věřitelovi daňové povinnosti, nikoliv jeho smluvního vztahu s dlužníkem a dlužník je povinen zaplatit věřiteli pouze částku sjednanou ve smlouvě. Vzhledem k výše uvedeným závěrům NS nelze než zadavatelům doporučit, chtějí-li hradit dodavatelům DPH vždy pouze ve výši dle právních předpisů platných a účinných ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, aby v obchodních a platebních podmínkách, resp. návrzích smluv, uváděli cenu plnění bez DPH a dále výslovně stanovili, že k této ceně bude připočtena DPH ve výši stanovené platnými a účinnými právními předpisy k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Lze rovněž doporučit, aby zadavatel učinil součástí obchodních a platebních podmínek ujednání, jež stanoví, že za správnost stanovení sazby DPH a vyčíslení výše DPH odpovídá dodavatel. Shora uvedené důvody opodstatňující nevhodnost stanovení ceny v obchodních a platebních podmínkách (návrhu smlouvy) v členění cena bez DPH, sazba DPH, výše DPH, cena vč. DPH, lze uplatnit i na strukturu nabídkové ceny vyžadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, když v zadávací dokumentaci postačí stanovit požadavek na vyčíslení ceny bez DPH, neboť výše DPH dle ustanovení obchodních podmínek může být proměnlivá (přijme-li zadavatel takovou úpravu), aniž by to mělo jakýkoli vliv na hodnocení nabídek. Tento závěr přitom platí pouze tehdy, bude-li zadavatel hodnotit cenu bez DPH. Rozhodne-li se zadavatel hodnotit cenu s DPH, je situace odlišná. V takovém případě nelze než doporučit, aby zadavatel stanovil cenu v obchodních podmínkách pevnou částkou tak, aby cena hrazená za poskytované plnění odpovídala cenám, které byly hodnoceny. Pokud by totiž zadavatel v obchodních podmínkách připustil změnu ceny plnění z důvodu změny sazby DPH, mohlo by dojít k tomu, že v důsledku zvýšení sazby DPH by uchazeči plátci DPH platil cenu vyšší než hodnocenou. Toto zvýšení by přitom mohlo dodatečně ovlivnit i pořadí nabídek uchazečů, byla-li by mezi hodnocenými nabídkami nabídka uchazeče neplátce DPH, která sice původně nebyla nejlevnější, ale v důsledku zvýšení sazby DPH a cen uchazečů plátců DPH by se nejlevnější fakticky dodatečně stala. Takový postup by odporoval požadavku na účelné a hospodárné vynakládaní veřejných prostředků. Toto doporučení se však zakládá výlučně na názoru autorů tohoto článku, když názory na tuto problematiku se mohou lišit. Autoři tohoto článku se setkali i s názorem, že problematiku hodnocení cen je třeba vztahovat pouze k okamžiku hodnocení nabídek a že následné plnění a případné změny cen v důsledku změny sazby DPH nastávají až po tomto okamžiku a zadavatel je nemusí zohlednit, když k okamžiku provádění hodnocení vybral nejlevnější nabídku. S tímto názorem se však autoři tohoto článku z uvedených důvodů neztotožňují. Závěrem lze konstatovat, že bude-li zadavatel hodnotit cenu bez DPH, lze pro tento případ doporučit shora uvedený postup. Bude-li zadavatel hodnotit cenu s DPH, je situace složitější, když pro tento případ neexistuje jasné doporučení, ale autoři článku mají za to, že jimi popsaný postup lze akceptovat.
5 Účetnictví Zajišťovací účetnictví Komora auditorů ČR Zajišťovací účetnictví Petr Přecechtěl Poznámka c.k.: V dnešní době je obchodování se zahraničím více než běžná záležitost. Pokud některá účetní jednotka standardně ale používá pouze českou měnu a následně má uhradit (či přijmou úhradu) v cizí měně, je pochopitelné, že se této transakce obává, neboť měnové kurzy se neustále vyvíjí a mění. Proto je vhodné zvážit zajišťovací prostředek, aby z dané transakce neutržila účetní jednotka ztrátu. Pochopitelně, čím více společnost obchoduje se zahraničím, tím spíše využívá zajišťovacích prostředků. Níže Vám k těmto zajišťovacím prostředkům přinášíme článek z Komory auditorů. Úvod do zajišťovacího účetnictví Cílem zajišťovacího účetnictví je zobrazit v účetní závěrce vliv řízení rizik prostřednictvím finančních nástrojů na hospodářský výsledek (případně na ostatní úplný výsledek hospodaření). Přibližme si motivaci k zajišťovacímu účetnictví na jednoduchém příkladu. Společnost s funkční měnou česká koruna realizuje investiční projekt, který bude zaplacen v dolarech. K zajištění měnového rizika uzavře společnost měnový forward. V rámci měnového forwardu společnost prodává dolar a nakupuje českou korunu za předem stanovený kurz. Účetnictví bude následující: Měnový forward bude od svého uzavření účtován v reálné hodnotě. Pohledávka z investičního projektu bude účtována v průběhu realizace investičního projektu. Teprve od okamžiku zaúčtování bude pohledávka přeceňována aktuálním spotovým kurzem. Jelikož okamžik zaúčtování derivátu a zaúčtování pohledávek není shodný, vidíme, že zajištění ekonomického rizika není plně a okamžitě reflektováno v účetních výkazech společnosti. Zajišťovací účetnictví poskytuje nástroje, jak tento časový nesoulad v účetnictví překonat. Česká legislativa Postupy pro zajišťovací účetnictví pro podnikatele upravuje 52 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Postupy pro zajišťovací účetnictví pro banky a jiné finanční instituce upravuje 70 vyhlášky č. 501/2002. Podrobnější úprava je obsažena v účetním standardu pro finanční instituce č. 110. Vzhledem k tomu, že česká účetní úprava do značné míry odráží Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), zaměříme se v dalším textu na úpravu dle IFRS, která je propracovanější. Nicméně v naší praxi se ukazuje, že jednodušší česká úprava nepředstavuje pro účetní jednotky problém. Důležitým aspektem a motivací pro české účetní jednotky je rovněž skutečnost, že dopady zajišťovacího účetnictví se plně promítají i do základu daně z příjmu. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví V Mezinárodních standardech účetního výkaznictví je problematika zajišťovacího účetnictví upravena ve standardu IAS 39. Zdůrazněme úvodem, že využití zajišťovacího účetnictví (vytvoření a ukončení zajišťovacího vztahu) je v současné době zcela na rozhodnutí účetní jednotky. Pokud si účetní jednotka přeje využít postupy zajišťovacího účetnictví, musí zajišťovací vztah splnit následující požadavky: Formální dokumentace zajišťovacího vztahu při jeho vytvoření, dokumentace cíle a strategie řízení rizik. Zajišťovací dokumentace musí obsahovat popis zajišťovacího instrumentu, popis zajišťované položky nebo transakce, popis zajišťovaného rizika, popis hodnocení efektivity zajištění. Očekávání vysoké efektivity zajištění (kompenzace reálných hodnot nebo peněžních toků souvisejících se zajišťovaným rizikem). Pro zajištění peněžních toků musí být budoucí transakce vysoce pravděpodobná. Efektivita zajištění musí být spolehlivě měřitelná (často mohou být k měření efektivity použity statistické metody). Zajištění je průběžně vyhodnocováno a je efektivní v účetních obdobích od svého vytvoření. Jedná se o známý požadavek, aby skutečný poměr mezi změnou reálné hodnoty 19
5 Účetnictví Zajišťovací účetnictví Komora auditorů ČR zajišťované položky a zajišťovacího instrumentu byl v intervalu 80-125 %. Standard upravuje tři typy zajišťovacích vztahů: Zajištění reálné hodnoty; zajištění proti změně reálné hodnoty finančního aktiva, závazku, pevného příslibu nebo jejich části. Zajištění peněžních toků; zajištění vůči volatilitě peněžních toků, která souvisí s aktivem, závazkem nebo s vysoce pravděpodobnou budoucí transakcí a má dopad do hospodářského výsledku účetní jednotky. Zajištění čisté cizoměnové investice, jak je definována v IAS 21. Standard dále definuje řadu požadavků, které musí zajišťovací instrument a zajišťovaná položka splňovat. Účetní dopady zajišťovacího účetnictví jsou následující: Zajištění reálné hodnoty. - Zisk nebo ztráta z přecenění zajišťovacího derivátu (nebo kurzový rozdíl v případě zajištění jiným instrumentem než derivátem) jsou účtovány do hospodářského výsledku. - Zisk nebo ztráta z přecenění zajišťované položky, které souvisí se zajišťovaným rizikem, jsou účtovány do hospodářského výsledku. V případě, že zajišťovaná položka není účtována v reálné hodnotě, je zaúčtována úprava jejího ocenění. Zajištění peněžních toků. - Část přecenění zajišťovacího instrumentu, která je vyhodnocena jako efektivní, je účtována do ostatního úplného výsledku (OCI). - Část přecenění zajišťovacího instrumentu, která není vyhodnocena jako efektivní, je účtována do výsledku hospodaření. - Částky, které jsou zaúčtovány do ostatního úplného výsledku hospodaření, jsou z něj přeúčtovány do výsledku hospodaření ve stejném období, kdy jej zajištěné peněžní toky ovlivňují. - Jestliže zajištěná transakce vede k zaúčtování nefinančního aktiva (nefinančního závazku), je částka z ostatního úplného výsledku hospodaření buď převedena jednorázově do ocenění nefinančního aktiva (nefinančního závazku) nebo převáděna do výsledku hospodaření postupně tak, jak toto aktivum (závazek) ovlivňuje hospodářský výsledek (např. při odpisech). Zajištění čisté cizoměnové investice. - Úprava v principu kopíruje zajištění peněžních toků. Částka účtována do ostatního úplného výsledku hospodaření je přeúčtována do hospodářského výsledku v okamžiku prodeje nebo částečného prodeje cizoměnové investice. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví připravované změny V současné době jsou připravované změny v oblasti zajišťovacího účetnictví v rámci komplexní změny v oblasti účtování finančních nástrojů dle IFRS 9. Ve velké stručnosti tyto změny můžeme hodnotit jako zvýšení flexibility zajišťovacího účetnictví pro účetní jednotky, rozšíření možností použití zajišťovacího účetnictví a specifické změny v účtování opcí. Praktické případy a obvyklé problémy v zajišťovacím účetnictví Nejčastějším problémem zajišťovacího účetnictví je neexistence zajišťovací dokumentace. Standard jednoznačně požaduje dokumentaci v okamžiku vzniku zajišťovacího vztahu. Zpětná tvorba dokumentace není přípustná, neboť by umožňovala manipulaci s hospodářským výsledkem účetní jednotky. Druhým nejčastějším problémem je nedostatečný popis měření efektivity zajištění. Tento nedostatek vede k nejistotě ohledně účtování efektivní a neefektivní složky zajištění. Další nedostatky jsou již více specifické pro konkrétní zajištění a jejich příklady jsou uvedeny níže. 20
5 Účetnictví Zajišťovací účetnictví Komora auditorů ČR 21 Příklad 1: Zajištění peněžních toků z budoucího prodeje v cizí měně Typický případ zajištění ve výrobní společnosti. Popis zajišťovacího vztahu Typické problémy Zajišťovaná položka: Vztah vytvořený až v průběhu života derivátů (což je možné), ale budoucí prodej nebo nákup v cizí celá reálná hodnota derivátů je účtována do ostatního úplného měně výsledku hospodaření (což možné není). Do OCI účtovat jen Zajišťovací instrument: změnu měnový forward reálné hodnoty. Zajišťované riziko: Snaha vytvořit zajišťovací vztah s derivátem, který obsahuje páku nebo obsahuje prodanou opci (při nepříznivém vývoji kurzu měnové navýšení Metoda měření efektivity: objemu cizí měny), což není přípustné. Přeúčtování z OCI v okamžiku realizace zajištěného peněžního metoda hypotetického derivátu* toku, Typ zajišťovacího vztahu: nikoli v okamžiku zaúčtování pohledávky. zajištění peněžních toků *Poznámka: Standard nespecifikuje konkrétní metodu měření efektivity zajištění. Jednou z metod je metoda hypotetického derivátu. Hypotetický derivát je smyšlený instrument, jehož parametry přesně kopírují zajišťovanou položku. Hypotetický derivát by měl odrážet jen ta rizika, která má zajišťovaná položka. V okamžiku vzniku zajišťovacího vztahu se hodnota hypotetického derivátu obvykle rovná nule. Příklad 2: Zajištění peněžních toků z nájmů v cizí měně Typický případ zajištění v nemovitostním SPV (Special Purpose Vehicle) Popis zajišťovacího vztahu Typické problémy Zajišťovaná položka: V některých případech účetní jednotka označí úvěr za zajišťovací smluvní nájemné v EUR instrument a následně účtuje o všech kurzových rozdílech Zajišťovací instrument: z úvěru do ostatního úplného výsledku hospodaření bez jakékoli přijatý úvěr v EUR souvislosti s peněžními toky. Tento postup není správný. Zajišťované riziko: Nedostatečné určení zajištěných peněžních toků. Není jasné, měnové kdy přeúčtovat z OCI. Tento nedostatek vynikne v souvislosti Metoda měření efektivity: s dlouhou splatností úvěru. srovnání objemu nájemného s objemem Přeúčtování částky z ostatního úplného výsledku úvěru hospodaření Typ zajišťovacího vztahu: při předčasném splacení úvěru (nebo konverzi do CZK). Správný zajištění peněžních toků postup je postupné účtování dle původního platebního kalendáře zajištěného peněžního toku. Příklad 3: Zajištění komoditního rizika nákladů na dopravu Náklady na dopravu mohou být často navázány na index ceny paliv. Účetní jednotka se snaží zajistit komoditním swapem proti růstu nákladů. Popis zajišťovacího vztahu Typické problémy Jako zajištěné riziko je určena komoditní složka ceny za Zajišťovaná položka: dopravu.