EUROBAROMETR 64 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM

Standard Eurobarometer European Commission EUROBAROMETR 64 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2005 Standard Eurobarometer 64 / Autumn 2005 TNS Opinion & Social NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum byl zadán a koordinován Generálním ředitelstvím pro tisk a komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.

Obsah OBSAH...2 ÚVOD...3 SHRNUTÍ...4 1. NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE...9 1.1 Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti... 9 1.2 Důvěra v ústavní instituce... 9 1.3 Problémy, kterým čelí Česká republika, a její hlavní cíle... 11 1.4 Kompetence na národní a unijní úrovni... 14 1.5 Hlavní priority Evropské unie... 17 2. JEDNOTLIVEC A EVROPSKÁ UNIE...19 2.1 Pocity národní a evropské identity... 19 2.2 Hrdost na národní občanství a evropanství... 20 2.3 Jaké pocity vzbuzuje Evropská unie... 22 2.4 Zapojení občanů do záležitostí Evropské unie... 23 3. DNEŠNÍ ČLENSTVÍ V EVROPSKÉ UNII...25 3.1 Podpora členství v EU... 25 3.2 Výhody a nevýhody členství v EU... 26 3.3 Vnímání Evropské unie... 27 4. VZTAH K EVROPSKÝM INSTITUCÍM...30 4.1 Důvěra v Evropské instituce... 30 4.2 Informovanost o Evropské unii... 31 5. POLITICKÁ UNIE, EVROPSKÁ ÚSTAVA A ROZŠIŘOVÁNÍ EU...35 5.1 Podpora evropské politické unii... 35 5.2 Názory na Evropskou ústavu... 36 5.3 Podpora budoucímu rozšíření EU... 40 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ...44 TECHNICKÉ SPECIFIKACE...46 DOTAZNÍK...48 2

Úvod Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Tato zpráva předkládá výsledky průzkumu Eurobarometru, který proběhl více než 1,5 roku po rozšíření Evropské unie o deset nových členských států včetně České republiky. Téma tohoto rozšíření však postupně ztrácelo na aktuálnosti. V době, kdy výzkum probíhal, se pozornost Evropské unie pod předsednictvím Velké Británie soustřeďovala na problémy spojené s procesem ratifikace Evropské ústavy a s přípravou finančního výhledu na léta 2007-2013. S tím se pojila intenzívní debata o přizvání Turecka k rozhovorům o vstupu do Evropské unie. Ve srovnání s výsledky předchozích vln Eurobarometru je ve výsledcích patrný další pokles zastoupení názorů, že členství v Evropské unii je dobrá věc. Týká se to jak průměru celé EU 25, tak České republiky. I přes určité pochybnosti ohledně dalšího vývoje však Češi členství v Evropské unii ani evropskou integraci jako takovou nezpochybňují, dokonce si většinou přejí její další vývoj směrem k politické unii. Silové politiky (boj proti terorizmu, boj proti zločinu, obranu a zahraniční politiku) by česká veřejnost ráda svěřila kompetenci Evropské unie. Pestrou paletu sociálních témat, především důchody a daně, by Češi raději viděli v národní kompetenci. Kontroverzní otázkou zůstává pro všechny země Evropské unie další rozšiřování, nejistota se týká hlavně Turecka. Sběr dat pro průzkum Eurobarometru 64 probíhal v období od 11. října do 15. listopadu 2005 v 25 členských zemích Evropské unie, 2 přistupujících zemích (Bulharsku a Rumunsku), 2 kandidátských zemích (Chorvatsku a Turecku) a v oblastech Kyperské republiky, které nejsou pod vládní kontrolou. Průzkum prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z Taylor Nelson Sofres a EOS Gallup Europe. V České republice průzkum probíhal od 14. října do 5. listopadu 2005 mezi 1161 respondenty. Názory české veřejnosti jsou v této zprávě porovnávány nejčastěji s průměrem v 25 členských zemích Evropské unie (EU 25), v některých případech ale i s průměrnou hodnotou v nových členských zemích (NČZ 10), průměrnou hodnotou starých členských zemí Evropské unie (EU 15) a také s míněním v jednotlivých členských, přistupujících a kandidátských zemích. 3

Shrnutí Názory na život v České republice Česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena, i když intenzita tohoto pocitu za průměrem Evropské unie mírně zaostává. Těsně po vstupu do EU podíl velmi spokojených Čechů vzrostl z 8 % na 13 % a na této úrovni se v loňském roce udržel. Ve výhledu na následujících 12 měsíců je Česká populace celkově mírně pesimističtější, než odpovídá průměru Evropské unie, a podíl Čechů, kteří očekávají zlepšení, se ve srovnání s jarem 2005 ve všech sledovaných oblastech mírně snižuje. Jedinou oblastí, kde jsou Češi optimističtější, je očekávání vývoje ekonomické situace ve vlastní zemi. Zlepšení v tomto směru očekává 22 % Čechů průměr EU 25 je pouze 19 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi je v České republice patrná vysoká důvěra vůči médiím - rozhlasu, televizi a tisku. Po nárůstu důvěry z 53 % na jaře 2005 na současných 63 % se v ČR k nejdůvěryhodnějším institucím přidala i armáda, kterou občané celé Evropské unie řadí na první příčku důvěryhodnosti. Ve vztahu ke všem dalším typům institucí převažuje v České republice nedůvěra. Podobně jako ve většině zemí EU tvoří závěr žebříčku důvěryhodnosti politické instituce. I přes mírné zlepšení o tři procentní body po nástupu premiéra Paroubka důvěřuje své vládě jen čtvrtina Čechů. Česká republika se tak v nízké důvěře národní vládě řadí po bok Litvy a Francie. Poslanecké sněmovně stabilně důvěřuje jen 16 % Čechů (to je ve srovnání s průměrem EU 25 méně než polovina) a 11 % důvěřuje politickým stranám, které však mají velmi nízkou důvěru v celé EU. V deseti nových členských zemích EU mají v průměru politické instituce ještě nižší důvěru než v ČR. Analogicky jako v ostatních zemích Evropské unie patří i v České republice dlouhodobě k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Procento občanů, kteří ji řadí mezi dva nejvýznamnější problémy, však pokleslo v průměru EU 25 z jarních 50 % na 44 % a v České republice dokonce o osm procentních bodů na úroveň 40 %. Pozitivním zjištěním Eurobarometru je fakt, že nezaměstnanost vnímá jako problém už o čtrnáct procentních bodů méně Čechů než na podzim roku 2004. V souvislosti s aktuálním českým politickým diskursem, v jehož rámci se projevují spory o způsoby financování zdravotní péče i o vlastnické vztahy vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím), se na první příčku českého žebříčku vyhouply problémy zdravotnictví. Jako jeden z nejdůležitějších problémů je vnímá 42 % Čechů, což je více než dvojnásobek úrovně z podzimu roku 2004. Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, tím narostly na 27 procentních bodů. Národní a evropské kompetence Česká veřejnost by drtivou většinou svěřila do kompetence společného rozhodování Evropské unie všechny silové politiky (boj proti terorizmu, boj proti zločinu, obranu a zahraniční politiku) a spolu s nimi vědecký a technický výzkum i ochranu životního prostředí. Příznačné je, že ve všech těchto oblastech by nové členské země včetně ČR svěřily kompetence Evropské unii o poznání častěji než odpovídá průměru názorů za celou EU 25. V často diskutované oblasti obrany a zahraniční politiky se Česká republika řadí mezi země, kde by kompetence na úrovni Evropské unie doporučovaly přibližně tři čtvrtiny obyvatel (na Slovensku dokonce 83 %). Druhou skupinu politik představují imigrace, problematika konkurence a ochrana spotřebitele v nich česká podpora rozhodování na úrovni celé EU jen mírně převažuje nad preferencí národní kompetence. Zde se názory v České republice od průměru EU 25 ani od průměru v deseti nových členských zemích příliš neliší. 4

Pokud jde o podporu regionům s ekonomickými problémy, energetiku, zemědělskou politiku a rybolov, je české veřejné mínění rozpolcené. Podíl Čechů, kteří v těchto oblastech preferují národní kompetenci, je podstatně vyšší než v průměru celé Evropské unie. Pokud pak jde o pestrou paletu sociálních témat, převažují v České republice příznivci rozhodování na národní úrovni. Týká se to vzdělávání, boje proti nezaměstnanosti, zdravotnictví a sociální péče a především důchodů a daní, kde čeští příznivci rozhodování na národní úrovni převažují nad zastánci evropské úrovně rozhodování v poměru 3 : 1. Ani zde se však názorové klima v České republice nevymyká evropskému průměru. Priority Evropské unie Mezi hlavní priority Evropské unie řadí česká veřejnost úkoly v sociální oblasti boj proti nezaměstnanosti, bídě a sociálnímu vyloučení. Následuje skupina priorit bezpečnostního typu, do níž patří i bezpečnost ekologická boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami, udržování míru a bezpečnosti v Evropě, ochrana životního prostředí a boj proti terorizmu. Názory občanů ČR se v tomto směru od průměru celé EU 25 liší jen málo a vývojové trendy, které Eurobarometr zaznamenal, se shodují. Důraz na boj proti terorizmu jak v České republice, tak v průměru EU 25 za poslední půlrok významně vzrostl. Pocity národní a evropské identity Téměř polovina občanů České republiky o sobě aspoň občas uvažuje jako o Evropanech. V průměru EU 25 je takové uvažování ještě častější. Stejně jako většina obyvatel Evropské unie očekávají i Češi, že jejich národní identita bude i v blízké budoucnosti důležitější než jejich evropanství. Pocity budoucího evropanství jsou však přesto nezanedbatelné. Jeden úhel pohledu říká, že české identitě bude i v blízké budoucnosti dávat přednost 87 % občanů ČR: více než třetina soudí, že v blízké budoucnosti budou pouze Čechy, téměř polovina si myslí, že v blízké budoucnosti budou Čechy a Evropany. Jiný úhel pohledu však signalizuje, že evropanství je už i pro českou veřejnost důležité. Téměř tři čtvrtiny české populace zahrnují do své budoucí identity tento prvek, i když ne nutně jako dominující to je dokonce víc než odpovídá průměru EU 25. Téměř devět z deseti občanů České republiky je hrdých na toto svoje občanství, tři čtvrtiny z nich je hrdých na to, že jsou Evropany. Za poslední rok od podzimu 2004 se názory ani na jednu z těchto otázek podstatně nezměnily. Pocity hrdosti v ČR Občanství ČR Evropanství 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 38% 17% 55% 49% 14% 9% Velmi hrdý(á) Docela hrdý(á) Ne moc hrdý(á) Vůbec ne hrdý(á) 9% 5% 1% 2% Neví, bez odpovědi 5

Pocity, které Evropská unie vzbuzuje v Českých občanech, jsou podobné jako v průměru za celou EU 25. Evropská unie dává lidem nejčastěji pocit naděje, v České republice ovšem nositelů tohoto pocitu od jara ubylo o 7 procentních bodů. Jde patrně o odraz situace, která se vyvinula po odmítnutí Evropské ústavy ve Francii a Holandsku a také v souvislosti s debatou o rozpočtovém rámci EU na léta 2007 2013. Na druhé straně občanů, v nichž Evropská unie vzbuzuje důvěru, v ČR o tři procentní body přibylo a paralelně o dva procentní body poklesl podíl Čechů, v nichž EU vzbuzuje nedůvěru. Zapojení občanů do záležitostí Evropské unie Eurobarometr opakovaně potvrdil, že Čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu. S takovým výrokem souhlasí 17 % českých občanů, zatímco v průměru EU 25 tak smýšlí 34 %. Podle jasně převládajících názorů by se o zapojení obyvatel do evropských záležitostí měly snažit především národní vlády, evropské instituce a místní zastupitelstva. Čtyři z deseti Čechů tvrdí, že by chtěli být více zapojeni do evropských záležitostí, ale nevědí, co by pro to měli udělat. V průměru EU 25 je tento názor ještě častější. Naopak podíl Čechů, kteří se cítí velmi intenzívně zapojeni do evropských událostí, je ve srovnání s průměrem EU 25 i průměrem za deset nových členských zemí velmi nízký. Podpora členství v EU Zastoupení názorů, že členství v Evropské unii je dobrá věc, pozvolna klesá jak v průměru celé EU 25, tak v České republice. V celé Evropské unii názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc, zastává přesně polovina občanů, v České republice už jen 44 % o pět procentních bodů méně než na jaře 2005. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí Lucemburčané, Irové, Nizozemci a Španělé. 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 6% 7% 7% velmi pozitivní Image EU ČR EU 25 NČZ 10 40% 37% 38% 38% 34% 34% spíše pozitivní neutrální 16% 15% 12% spíše negativní 4% 5% 2% 1% 2% 2% velmi negativní neví, bez odpovědi Image Evropské unie není v České republice špatný, ale podobně jako v celé Evropské unii není ani výrazně pozitivní. Celkem 40 % Čechů se přiklonilo k názoru, že představa, kterou v nich vzbuzuje Evropská unie, je pozitivní, pro 40 % je neutrální a pro 20 % negativní. Češi jsou tak o něco skeptičtější než odpovídá průměru celé Evropské unie i deseti nových členských zemí. 6

Vliv členství v EU na Českou republiku Většina českých občanů (55 %) je přesvědčena, že Česká republika má z členství v EU prospěch a výhody. Opačný názor zastává třetina české veřejnosti. Názory české veřejnosti jsou ve srovnání s průměrem EU 25 o tři procentní body optimističtější, za průměrem deseti nových členských zemí EU však Česká republika mírně zaostává. Nejčastějšími nositeli názorů, že z členství v EU má jejich země prospěch a výhody, jsou Irové a Lucemburčané, z nových členských zemí pak občané Litvy. Skeptičtí jsou především obyvatelé Velké Británie a Rakouska, na Kypru a ve Švédsku se dokonce absolutní většina občanů domnívá, že jejich země z členství v EU prospěch a výhody nemá. Česká veřejnost velmi oceňuje vliv členství v Evropské unii na bezpečnost země, který je podle 80 % Čechů pozitivní (o plných 14 procentních bodů více než odpovídá průměru EU 25). Na druhém místě je oceňován vliv na náš export a na naše služby, s jistým odstupem následuje vliv na kvalitu našeho života. V jediné ze sledovaných oblastí jsou v České republice pozitivní a negativní názory víceméně vyrovnány: 48 % Čechů si myslí, že členství v EU má dobrý vliv na zaměstnanost v naší zemi, 44 % je opačného názoru. V Evropské unii jako celku je však názorová situace ještě méně příznivá. Důvěra v Evropské instituce Nejdůvěryhodnější institucí Evropské unie je podle českých občanů již delší dobu Evropský parlament, Evropská komise za ním v důvěryhodnosti zaostává jen nepatrně. V souvislosti s referendy o Evropské ústavě ve Francii a Holandsku důvěra v Evropskou komisi na jaře 2005 jak v České republice, tak v celé EU 25 poklesla, v současné době se obnovuje. Informovanost o Evropské unii Při posuzování své informovanosti o Evropské unii se Češi poněkud podceňují. Jen třetina podle vlastního názoru rozumí tomu, jak Evropská unie funguje průměr EU 25 činí 41 % a průměr za deset nových členských zemí dokonce 49 %. Česká republika tak společně s Portugalskem, Slovenskem a Španělskem patří k členským zemím, kde je lidí, kteří podle vlastního vyjádření fungování EU rozumějí, vůbec nejméně. V testu znalostí o Evropské unii se ovšem Češi projevili jako nadprůměrně informovaní, a to i díky tomu, že v průměru za celou EU je informovanost poměrně nízká. Největší procento českých občan správně odpovědělo, že EU se neskládá z 15 členských zemí. Debaty kolem odmítnutí Evropské ústavy ve francouzském a nizozemském referendu ovšem zřejmě část občanů znejistily správných odpovědí jak v České republice, tak v průměru EU 25 ubylo o 5 procentních bodů. Méně Čechů zná princip přímé volby členů Evropského parlamentu. Proces zapomínání historických detailů se projevil v poklesu zastoupení správných odpovědí na otázku, kdy se konaly poslední volby do Evropského parlamentu: v průměru EU 25 o 5 procentních bodů, v České republice dokonce o 13 procentních bodů. Nejméně jsou občané informováni o tom, že Evropská unie má svou vlastní hymnu. V České republice jde ovšem o jedinou z otázek tohoto kvizu, ve které byl zaznamenán pozitivní posun nárůst o pět procentních bodů, v průměru EU 25 došlo naopak k poklesu o tři procentní body. O tom, že největším příjemcem peněz z fondů Evropské unie je zemědělský sektor, ví pouze 15 % Čechů. Ve srovnání s evropským průměrem je to celkem obvyklá úroveň (ne)informovanosti. Ačkoli administrativní náklady se podílejí na celkových výdajích Evropské unie pouhými 4,5 % a téměř 90 % výdajů je alokováno pro účely hospodářských, sociálních, kulturních a regionálních programů v členských i nečlenských zemích Unie, je 7

v České republice nejčastější názor, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama evropská administrativa, její osobní náklady a výdaje na budovy. Podobně je tomu i v průměru EU 25 a zdá se tedy, že v tomto směru Evropská unie zatím nedokáže dostatečně srozumitelně komunikovat, jakým způsobem jsou finanční prostředky využívány. Podpora evropské politické unii Podpora dalšího vývoje EU směrem k politické unii je rozšířenější než odpovídá zastoupení názorů, že členství konkrétní země respondenta je dobrá věc. V České republice je rozdíl skutečně značný: necelá polovina Čechů soudí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, ale téměř dvě třetiny podporují vývoj směrem k politické unii. Podporou směřování k Evropské unii patří Česká republika spolu s řadou dalších nových členských zemí na horní příčky pomyslného řebříčku, který vedou Slovensko a Slovinsko. Názory na přínos Evropské ústavy Polovina Čechů si myslí, že pokud všechny členské země přijmou Evropskou ústavu, Evropská unie bude demokratičtější, efektivnější a transparentnější. Dvě třetiny Čechů si myslí, že přijetí Evropské ústavy všemi členskými státy EU by přineslo Evropské unii silnější postavení ve světě, a jasná většina soudí, že by poté Evropská unie byla také ekonomicky konkurenceschopnější. Jen 44 % Čechů ovšem věří tomu, že pokud všechny členské země přijmou Evropskou ústavu, Evropská unie bude více sociálně zaměřená. Češi tak jsou v tomto směru spolu s Rakušany a Dány nejpesimističtějšími z národů, které Eurobarometr zkoumal. V celé Evropské unii je nejčastější názor, že o Evropské ústavě je třeba znovu jednat v průměru EU 25 ho zastává 49 %, v deseti nových členských zemích 54 % a podobně v České republice 52 %. Přesvědčení, že v ratifikačním procesu by se mělo pokračovat, je ve všech zkoumaných zemích menšinové. V průměru EU 25 se k němu kloní jen asi pětina občanů, v České republice 18 % stejně jako k názoru, že koncept Evropské ústavy by měl být opuštěn. Téměř tři čtvrtiny občanů EU 25 si ovšem myslí, že Evropská ústava je nezbytná k tomu, aby evropské instituce dobře fungovaly. Nejčastější je tento názor v Belgii a Slovinsku, naopak nejméně častý ve Finsku. Česká republika se řadí mezi země, kde Evropskou ústavu považuje za nezbytnou pro dobré fungování evropských institucí méně než polovina veřejnosti. Podpora budoucímu rozšíření EU Téměř dvě třetiny České veřejnosti jsou pro budoucí rozšiřování Evropské unie v příštích letech, čtvrtina je proti a jeden z deseti českých občanů neví. Změny v názorech za poslední půlrok jsou zanedbatelné. Česká republika patří mezi země, které jsou daleko více nakloněny rozšiřování Evropské unie než průměr EU 25. Stejně jako ve většině dalších zemí má největší podporu české veřejnosti rozšíření EU o západoevropské země: Švýcarsko, Norsko a Island. Následuje Chorvatsko s tříčtvrtinovou a Bulharsko s dvoutřetinovou podporou. Přijetí žádné další země do EU nemá mezi českou veřejností většinovou podporu. U tří států vzniklých na teritoriu bývalé Jugoslávie (Bosny a Hercegoviny, Makedonie i Srbska a Černé Hory) a také v případě Rumunska a Ukrajiny jsou tábory českých příznivců a odpůrců přijetí těchto zemí do EU přibližně vyrovnané a pohybují se nad hranicí 40 %. Zastánců rozšíření Evropské unie o všechny tyto země od jara 2005 ubylo o 4 až 8 procentních bodů. Nejmenší podporu má rozšíření EU o Turecko a Albánii a také zde byl zaznamenán pokles o 7, respektive 6 procentních bodů. Úbytek příznivců dalšího rozšiřování Evropské unie může souviset s diskusemi kolem přípravy rozpočtového rámce EU na léta 2007 až 2013. 8

1. Názorové klima v České republice 1.1 Spokojenost s životní situací a očekávání do budoucnosti Z průzkumu Eurobarometru vyplývá, že česká veřejnost je se svojí životní situací převážně spokojena, i když intenzita tohoto pocitu za průměrem Evropské unie mírně zaostává. Těsně po vstupu do EU podíl velmi spokojených Čechů vzrostl z 8 % na 13 % a na této úrovni se v loňském roce udržel. Ke spokojenější části obyvatel České republiky dlouhodobě patří mladší a vzdělanější lidé, podnikatelé a lidé s kladným přístupem k Evropské unii. Jste celkově se svou životní situací spokojen? velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen zcela nespokojen neví, bez odpovědi ČR 13 % 68 % 16 % 3 % 0 % EU25 21 % 59 % 16 % 4 % 0 % Ve výhledu na následujících 12 měsíců je Česká populace mírně pesimističtější než odpovídá průměru Evropské unie. Podíl Čechů, kteří očekávají zlepšení, se ve srovnání s jarem 2005 ve všech sledovaných oblastech mírně snižuje. Jedinou oblastí, kde jsou Češi optimističtější než odpovídá průměru Evropské unie, je vývoj ekonomické situace ve vlastní zemi. Zlepšení v tomto směru očekává 22 % Čechů průměr EU 25 je pouze 19 %, průměr za deset nových členských zemí EU ovšem činí 23 %. Současné názory jsou méně optimistické než na jaře 2005, kdy zlepšení celkové ekonomické situace ČR očekávalo 24 % občanů. Podobný vývoj mají názory na finanční perspektivu vlastní domácnosti: podíl lidí, kteří předpokládají v tomto směru zlepšení, od jara poklesl z 23 % na 21 % a Česká republika tak začala za průměrem Evropské unie, který představuje 25 % očekávaného zlepšení, znatelně zaostávat. V oblasti zaměstnanosti Češi hodnotí své osobní vyhlídky na dalších 12 měsíců lépe než budoucnost státu. Zlepšení v této oblasti očekává 20 % občanů Evropské unie, což představuje nárůst o dva procentní body proti jaru 2005. V České republice ovšem optimistický názor zastává pouze 18 %, což je o 3 procentní body méně než na jaře. Dvojnásobný počet Čechů (36 %) očekává v této oblasti zhoršení. Pokud však jde o jejich vlastní situaci týkající se zaměstnání, převažují v České republice lidé očekávající zlepšení nad těmi, kteří se obávají zhoršení, v poměru 14 % : 10 %. Průměr Evropské unie vyjadřuje ještě daleko méně optimismu, poměr pozitivních a negativních očekávání je zde 22 % : 9 %. Většina si ovšem i v této oblasti myslí, že se nic nezmění (v ČR 56 %, v průměru EU 25 dokonce 60 %). Ve zlepšení podmínek svého života obecně věří 27 % Čechů (na jaře to bylo 32 %), průměr v Evropské unii je i zde znatelně vyšší (35 %). Optimističtější jsou v průměru i obyvatelé deseti nových členských zemí (33 %). Více než polovina Čechů (58 %) si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění, 13 % čeká zhoršení. 1.2 Důvěra v ústavní instituce Podobně jako řada jiných výzkumů potvrdil Eurobarometr nízkou důvěru Čechů v ústavní instituce. Ve srovnání s průměrem Evropské unie i s průměrem deseti nových členských zemí EU je v České republice patrná velmi vysoká důvěra vůči médiím, která vedou žebříček důvěryhodnosti institucí v pořadí rozhlas (důvěřuje mu 72 % Čechů), televize (66 %) a tisk 9

(56 %). Ve všech třech případech je podíl lidí, kteří jim v České republice důvěřují, o více než 10 procentních bodů vyšší než odpovídá průměru Evropské unie. Mezi média se po nárůstu z 53 % důvěry na jaře 2005 na současných 63 % vklínila armáda v průměru EU jde ovšem o vůbec nejdůvěryhodnější instituci, jíž důvěřuje 68 % občanů Evropské unie. Důvěřujete následujícím institucím? Spíše důvěřuje Spíše nedůvěřuje Neví, bez odpovědi Rozhlasu ČR 72 % 23 % 5 % EU 25 61 % 30 % 8 % Televizi ČR 66 % 31 % 3 % EU 25 53 % 42 % 5 % Armádě ČR 63 % 27 % 10 % EU 25 68 % 22 % 10 % Tisku ČR 56 % 41 % 3 % EU 25 45 % 49 % 6 % Velkým firmám ČR 43 % 48 % 9 % EU 25 32 % 57 % 11 % Policii ČR 41 % 56 % 3 % EU 25 65 % 30 % 5 % Odborům ČR 36 % 49 % 14 % EU 25 38 % 48 % 14 % Soudům, právnímu systému v zemi ČR 32 % 63 % 5 % EU 25 47 % 47 % 6 % Náboženským institucím ČR 28 % 63 % 10 % EU 25 47 % 43 % 10 % Vládě ČR (příslušné země) ČR 26 % 71 % 4 % EU 25 31 % 62 % 7 % Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 16 % 81 % 3 % EU 25 35 % 56 % 8 % Politickým stranám ČR 11 % 85 % 4 % EU 25 17 % 76 % 7 % Ve vztahu ke všem dalším typům institucí převažuje v České republice nedůvěra nad důvěrou, i když v EU tomu tak vždy není. Relativně dobrou pozici mají velké firmy, jimž důvěřuje 43 % Čechů (o 11 procentních bodů víc než odpovídá průměru EU 25), hůře jsou na tom naopak odbory se 36 % důvěry v ČR proti 38 % v celé Evropské unii. Z institucí spojených s uplatňováním práva má v českém veřejném mínění relativně nejlepší pozici policie se 41 % důvěry to je ovšem o plných 24 procentních bodů méně než odpovídá průměru Evropské unie, kde je policie v žebříčku důvěryhodnosti na druhém místě těsně za armádou. Soudům a právnímu systému České republiky důvěřuje podobně jako na jaře roku 2005 pouhá třetina Čechů, dvě třetiny jim naopak nedůvěřují (v průměru EU 25 jsou názory vyrovnané). V tradičně velmi sekulární české společnosti je také relativně málo lidí, kteří důvěřují náboženským institucím: pouhých 28 % proti 47 % v průměru za Evropskou unii a dokonce 49 % v průměru za deset nových členských zemí EU. Podobně jako ve většině zemí EU tvoří závěr žebříčku důvěryhodnosti v České republice politické instituce, jejich obraz ve veřejném mínění je ovšem ještě horší než jinde. I přes mírné zlepšení o tři procentní body po nástupu premiéra Paroubka důvěřuje své vládě jen čtvrtina Čechů (26 %). Česká republika se tak v nízké důvěře národní vládě řadí po bok Litvy a Francie, ještě méně lidí své vládě důvěřuje na Slovensku a zejména v Polsku. O takové 10

úrovni důvěry, jaké se těší lucemburská, kyperská, finská nebo dánská vláda a z nových členských zemí pak vláda Estonska a Malty, může česká politická reprezentace jenom snít. Stabilních 16 % Čechů důvěřuje poslanecké sněmovně (to je ve srovnání s průměrem EU 25 méně než polovina) a pouhých 11 % důvěřuje stejně jako v květnu 2005 politickým stranám, které mají velmi nízkou důvěru v celé EU. Je ovšem třeba upozornit, že v deseti nových členských zemích EU mají v průměru tyto instituce ještě nižší důvěru než v ČR: vlády 21 %, parlamenty 17 % a politické strany pouhých 9 %. 1.3 Problémy, kterým čelí Česká republika, a její hlavní cíle Podobně jako v ostatních zemích Evropské unie patří dlouhodobě i v České republice k nejožehavějším tématům nezaměstnanost. Procento občanů, kteří ji řadí mezi dva nejvýznamnější problémy, však pokleslo v průměru EU 25 z jarních 50 % na 44 % a v České republice dokonce o osm procentních bodů na úroveň 40 %. Pozitivním zjištěním Eurobarometru je fakt, že nezaměstnanost vnímá jako problém už o čtrnáct procentních bodů méně Čechů než na podzim 2004. V souvislosti s aktuálním českým politickým diskursem, v jehož rámci se projevují spory o způsoby financování zdravotní péče i o vlastnické vztahy vůči jejím poskytovatelům (zejména nemocnicím), se na první příčku českého žebříčku vyhouply problémy zdravotnictví. V současné době je vnímá jako jeden z nejdůležitějších problémů 42 % Čechů, což je více než dvojnásobek úrovně z podzimu roku 2004. Rozdíly mezi tím, jak problémy zdravotnictví vnímá průměrný Čech a průměrný Evropan, tím narostly na 27 procentních bodů. 11

Největší problémy v ČR - časový vývoj 60% 50% 49% Zdravotnictví Nezaměstnanost Kriminalita Ekonomická situace 54% 48% 40% 43% 42% 40% 31% 31% 33% 32% 33% 30% 26% 26% 20% 20% 17% 22% 10% 0% jaro 2004 podzim 2004 jaro 2005 podzim 2005 Od průměru Evropské unie se česká populace liší také tím, že dlouhodobě přikládá větší závažnost problematice kriminality a o poznání menší otázkám ekonomické situace. I na dalších místech pomyslného žebříčku zůstávají rozdíly mezi názory v České republice a v evropském průměru dosti patrné. V ČR se stabilizovalo mínění o naléhavosti problematiky penzí, které zůstávají medializovaným problémem a jsou vnímány častěji jako klíčový problém než inflace, která je naopak v průměru EU 25 významnějším tématem než v České republice. Poměrně významný je i rozdíl ve vnímání imigrace a terorizmu: zatímco v EU je mezi dva hlavní problémy řadí jeden ze sedmi občanů, v České republice je to jen jeden z pětadvaceti až třiceti. Jaké jsou dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí Česká republika? ČR EU25 Jaro 2005 Podzim 2005 Jaro 2005 Podzim 2005 Zdravotnictví 33 % 42 % 17 % 15 % Nezaměstnanost 48 % 40 % 50 % 44 % Kriminalita 32 % 33 % 23 % 24 % Ekonomická situace 26 % 22 % 27 % 26 % Důchody, penze 19 % 18 % 11 % 10 % Rostoucí ceny, inflace 9 % 12 % 16 % 17 % Daně 7 % 7 % 7 % 7 % Bydlení 5 % 5 % 5 % 5 % Přistěhovalectví 4 % 4 % 14 % 15 % Terorizmus 2 % 3 % 10 % 14 % Vzdělávací systém 4 % 2 % 7 % 7 % Veřejná doprava 3 % 2 % 2 % 2 % Ochrana životního prostředí 2 % 2 % 4 % 4 % Obrana, zahraniční vztahy 0 % 0 % 2 % 2 % Jiné 3 % 3 % 1 % 1 % Neví 0 % 0 % 1 % 1 % Eurobarometr se po několika letech vrátil také k otázce hlavních politických cílů na období příštích 10 15 let. V nových členských zemích EU byly tyto otázky kladeny poprvé. V České republice se na prvním místě umístil cíl dát lidem více prostoru vyjádřit se k důležitým vládním rozhodnutím, který z předloženého seznamu vybraly téměř dvě třetiny Čechů. Tento cíl zaujímá s 59 % první místo i v průměru Evropské unie. 12

Cíle ČR v následujících 10-15 letech 1. volba 2. volba Vliv lidí na vládnutí 36% 28% Pořádek v zemi 31% 28% Boj s inflací 24% 28% Ochrana svobody slova neví, bez odpovědi 8% 3% 4% 17% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Pro českou i evropskou veřejnost je na druhém místě udržení pořádku v zemi (59 %, průměr EU 25 činí 58 %) a třetí pořadí zaujímá s mírným odstupem boj proti růstu cen (52 %, průměr EU 25 činí o poznání více: 58 %). Ochrana svobody slova se v konkurenci těchto cílů jeví jak české, tak evropské veřejnosti daleko méně podstatným cílem (25 % v ČR, 30 % v EU 25). Je patrné, že dlouhodobé priority se v jednotlivých zemích velmi liší. Zatímco v Dánsku a Velké Británii vybralo udržení pořádku v zemi nejvíce lidí (44 %) jako prioritu číslo jedna, v Řecku a v Lotyšsku je tento cíl s 18 % až třetí nejfrekventovanější a výrazně zaostává za bojem proti růstu cen. 13

1.4 Kompetence na národní a unijní úrovni V souvislosti s debatou o evropské ústavě se v novém světle objevuje i téma národních a unijních kompetencí. Eurobarometr zachytil názory na to, ve kterých oblastech by mělo rozhodování zůstat v kompetenci národních vlád a ve kterých by naopak mělo být záležitostí Evropské unie jako celku. Ukázalo se, že Česká republika je v této oblasti až na výjimky typickým názorovým reprezentantem nových členských zemí EU. Ve srovnání s průměrem EU 25 však jsou patrné poměrně značné rozdíly. V závislosti na aktuálním rozložení názorů můžeme sledované oblasti rozdělit do několika skupin. První tvoří ty záležitosti, které by česká veřejnost drtivou většinou svěřila do kompetence společného rozhodování Evropské unie. Patří sem všechny silové politiky (boj proti terorizmu, boj proti zločinu, obrana a zahraniční politika) a spolu s nimi vědecký a technický výzkum i ochrana životního prostředí. Příznačné je, že ve všech těchto oblastech by nové členské země včetně ČR svěřily kompetence Evropské unii o poznání častěji než odpovídá průměru názorů za celou EU 25. Kupříkladu v často diskutované oblasti obrany a zahraniční politiky se Česká republika řadí mezi země, kde by kompetence na úrovni Evropské unie doporučovaly přibližně tři čtvrtiny obyvatel (na Slovensku dokonce 83 %). Pouze ve třech členských zemích je zastoupení takového názoru menšinové: ve Velké Británii, Švédsku a především ve Finsku. Z kandidátských zemí je podobně opatrné Turecko, kde by obranu a bezpečnost svěřilo Evropské unii 41 % občanů, ale 49 % by ji raději ponechalo v kompetenci vlastního státu. Druhou skupinu představují oblasti, v nichž podpora české veřejnosti rozhodování na úrovni celé EU jen mírně převažuje nad preferencí národní kompetence. Týká se to imigrace, problematiky konkurence a ochrany spotřebitele. Zde se názory v České republice od průměru EU 25 ani od průměru v deseti nových členských zemích příliš neliší. 14

Do třetí skupiny můžeme zařadit oblasti, v nichž je české veřejné mínění rozpolcené. Jde o podporu regionům s ekonomickými problémy, energetiku, zemědělskou politiku a rybolov. Zde je podíl Čechů, kteří preferují národní kompetenci, podstatně vyšší než v průměru celé Evropské unie i deseti nových členských zemí. Pokud jde o pestrou paletu sociálních témat, převažují v České republice příznivci rozhodování na národní úrovni. Týká se to vzdělávání (byť v míře menší než odpovídá průměru EU 25), boje proti nezaměstnanosti, zdravotnictví a sociální péče a především důchodů a daní, kde čeští příznivci rozhodování na národní úrovni převažují nad zastánci evropské úrovně rozhodování v poměru 3 : 1. Ani zde se však názorové klima v České republice nevymyká evropskému průměru. Nejčastějšími příznivci rozhodování na evropské úrovni jsou kupříkladu v otázce daní Lotyši, Litevci a Řekové, nejméně občanů by národní kompetence v daňové oblasti předalo Evropské unii v Lucembursku a Dánsku. 15

Na které úrovni by se měla dělat rozhodnutí? Na úrovni vlády ČR Společně v EU Neví, bez odpovědi Boj proti terorizmu ČR 10 % 88 % 1 % EU 25 19 % 78 % 3 % NČZ 10 9 % 88 % 2 % Vědecký a technický výzkum ČR 18 % 79 % 3 % EU 25 26 % 69 % 5 % NČZ 10 17 % 78 % 4 % Boj proti zločinu ČR 24 % 75 % 1 % EU 25 38 % 59 % 3 % NČZ 10 25 % 73 % 2 % Obrana a zahraniční politika ČR 24 % 75 % 2 % EU 25 32 % 63 % 4 % NČZ 10 25 % 71 % 4 % Ochrana životního prostředí ČR 30 % 69 % 1 % EU 25 30 % 66 % 4 % NČZ 10 27 % 71 % 3 % Imigrace ČR 42 % 56 % 2 % EU 25 38 % 57 % 4 % NČZ 10 30 % 64 % 6 % Problematika konkurence ČR 42 % 52 % 6 % EU 25 43 % 56 % 10 % NČZ 10 32 % 57 % 11 % Ochrana spotřebitele ČR 47 % 51 % 2 % EU 25 47 % 48 % 5 % NČZ 10 41 % 54 % 5 % Podpora regionům s ekonomickými problémy ČR 48 % 50 % 3 % EU 25 38 % 57 % 5 % NČZ 10 30 % 65 % 5 % Energetika ČR 50 % 48 % 2 % EU 25 36 % 59 % 6 % NČZ 10 39 % 55 % 6 % Zemědělská politika a rybolov ČR 49 % 48 % 3 % EU 25 43 % 51 % 6 % NČZ 10 40 % 55 % 5 % Vzdělávání ČR 55 % 44 % 1 % EU 25 67 % 29 % 4 % NČZ 10 59 % 37 % 3 % Boj proti nezaměstnanosti ČR 58 % 41 % 1 % EU 25 57 % 39 % 3 % NČZ 10 49 % 49 % 2 % Zdravotnictví a sociální péče ČR 67 % 32 % 1 % EU 25 67 % 29 % 4 % NČZ 10 60 % 37 % 3 % Důchody ČR 72 % 26 % 2 % EU 25 74 % 22 % 4 % NČZ 10 67 % 30 % 4 % Daně ČR 74 % 23 % 3 % EU 25 70 % 25 % 5 % NČZ 10 67 % 28 % 5 % 16

1.5 Hlavní priority Evropské unie Respondenti Eurobarometru posuzovali vedle problémů a priorit České republiky, které jsme analyzovali v kapitole 1.3, také priority Evropské unie jako celku. Je možno konstatovat, že názory občanů České republiky se od průměru celé EU 25 liší jen málo a vývojové trendy, které Eurobarometr zaznamenal, se shodují. Na prvních příčkách se s velkým náskokem umístily úkoly v sociální oblasti: boj proti nezaměstnanosti, bídě a sociálnímu vyloučení. Následuje skupina priorit bezpečnostního typu, do níž patří i bezpečnost ekologická: boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami, udržování míru a bezpečnosti v Evropě, ochrana životního prostředí a boj proti terorizmu. Je příznačné, že důraz na poslední z těchto položek jak v České republice, tak v průměru EU 25 za poslední půlrok významně vzrostl. Jaké jsou tři nejdůležitější priority Evropské unie? ČR EU25 Jaro 2005 Podzim 2005 Jaro 2005 Podzim 2005 Boj proti nezaměstnanosti 47 % 45 % 47 % 43 % Boj proti bídě a sociálnímu vyloučení 47 % 43 % 44 % 44 % Boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami 30 % 29 % 25 % 25 % Udržování míru a bezpečnosti v Evropě 29 % 28 % 31 % 28 % Ochrana životního prostředí 25 % 26 % 19 % 20 % Boj proti terorizmu 15 % 24 % 19 % 23 % Přibližování se evropským občanům a větší informování o EU, její politice a institucích 19 % 18 % 19 % 17 % Záruka práv jednotlivce a respektování demokratických principů v Evropě 16 % 13 % 14 % 12 % Zajištění kvality potravinářských výrobků 7 % 12 % 8 % 11 % Úspěšné zavedení jednotné evropské měny eura 16 % 12 % 10 % 8 % Ochrana spotřebitele a zajištění kvality ostatních výrobků 8 % 10 % 8 % 8 % Boj proti ilegálnímu přistěhovalectví 7 % 7 % 15 % 15 % Reforma institucí EU a způsobu jejich fungování 5 % 6 % 5 % 5 % Přijetí nových členských zemí 7 % 5 % 4 % 4 % Prosazování politického a diplomatického významu EU ve světě 6 % 3 % 5 % 4 % Jiné 0 % 0 % 1 % 1 % Žádná z těchto možností 0 % 0 % 1 % 1 % Neví, bez odpovědi 1 % 1 % 2 % 3 % 17

Necelá pětina české i evropské veřejnosti vybrala jako jednu ze tří priorit Evropské unie její přibližování evropským občanům a větší informování o EU, její politice a institucích. Toto zjištění naznačuje, že Plán D (Demokracie, dialog a diskuse), vyhlášený předsedou Evropské komise panem Barrosou při jeho návštěvě v Praze na sklonku listopadu 2005, není českou ani evropskou veřejností očekáván s nějakou velkou netrpělivostí. To potvrzuje i umístění takových úkolů, jako je reforma institucí EU a způsobu jejich fungování, přijetí nových členských zemí nebo prosazování politického a diplomatického významu EU ve světě, na samém závěru českého i evropského žebříčku. Pozornost zaslouží smíšená skupina priorit, která zahrnuje ochranu rozmanitých práv a také otázku zavádění eura. Záruky práv jednotlivce a respektování demokratických principů v Evropě, ochranu spotřebitele a zajištění kvality potravinářských i nepotravinářských výrobků řadí k prioritám Evropské unie přibližně jeden z deseti evropských i českých občanů. Jedinou oblastí, v níž se názorová situace v České republice od průměru Evropské unie podstatně liší, je boj proti ilegálnímu přistěhovalectví. Česká veřejnost, která má s tímto problémem zatím daleko méně zkušeností než občané západoevropských zemí, řadí tento úkol mezi priority Evropské unie s poloviční frekvencí než by odpovídalo průměru EU 25, a to je ještě stále nad průměrem deseti nových členských zemí, který činí 4 %. 18

2. Jednotlivec a Evropská unie 2.1 Pocity národní a evropské identity Téměř polovina občanů České republiky o sobě aspoň občas uvažuje jako o Evropanech: 10 % často a dalších 39 % někdy. V průměru EU 25 je takové uvažování ještě častější, 17 % uvedlo odpověď často a dalších 39 % někdy. V průměru deseti nových členských zemí se k 17 % odpovědí často přidává dokonce 43 % odpovědí někdy. V ČR o sobě jako o Evropanech významně častěji uvažují lidé ve věku 20 24 let a pravicově orientovaní. O svém evropanství přemýšlejí nadprůměrně často především obyvatelé Lucemburska, naopak velmi málo společně s Čechy také Britové a z kandidátských zemí Turci. Stejně jako většina obyvatel Evropské unie očekávají i Češi, že jejich národní identita bude v blízké budoucnosti důležitější než jejich evropanství. Pocity budoucího evropanství jsou však nezanedbatelné. Jeden úhel pohledu říká, že české identitě bude i v blízké budoucnosti dávat přednost 87 % občanů ČR. Více než třetina Čechů soudí, že v blízké budoucnosti budou pouze Čechy (39 %; v průměru EU 25 je srovnatelná hodnota dokonce 41 %). Dalších 48 % Čechů si myslí, že v blízké budoucnosti budou Čechy a Evropany. Variantu, že budou v blízké budoucnosti Evropany a Čechy, zvolilo ve výzkumu 10 % české populace, pouze Evropany se budou cítit 2 %. Jiný úhel pohledu však signalizuje, že evropanství je už i pro českou veřejnost důležité. Celkem 60 % Čechů zahrnuje do své budoucí identity tento prvek, i když ne nutně jako dominující to je dokonce víc než odpovídá průměru EU 25 (57 %). Největší rozdíly v názorech na tuto otázku zjistil Eurobarometr v závislosti na věku. Pouze Čechy se budou v nejbližší budoucnosti cítit jednak patnáctiletí (60 %), jednak starší občané ve věku 55 a více let (47 %). 19

Názor, že v budoucnosti budou nositeli pouze své národní identity, sdílejí především Turci, z členských zemí pak Britové, s odstupem následovaní Litevci a Maďary. Vysoké procento občanů, kteří spolu se svou národní identitou asi budou sdílet také identitu evropskou, Eurobarometr zjistil v Nizozemsku a především na Maltě. 2.2 Hrdost na národní občanství a evropanství Téměř devět z deseti občanů České republiky (87 %) je hrdých na toto svoje občanství, o poznání méně z nich je hrdých na to, že jsou Evropany (72 %). Za poslední rok od podzimu 2004 se názory ani na jednu z těchto otázek podstatně nezměnily. Intenzita hrdosti na české občanství je vyšší, odpověď velmi hrdý(á) je zde více než dvakrát častější než ve vztahu k evropanství. Ve srovnání s průměrem EU 25 jsou Češi na své národní občanství hrdí stejně často, v evropském průměru jsou však odpovědi velmi hrdý(á) zastoupeny dokonce 46 %. Na to, že jsou Evropany, jsou Češi hrdí častěji než odpovídá průměru EU 25, který představuje 63 % (12 % velmi hrdý(á) + 51 % docela hrdý(á) ). 20

Pocity hrdosti v ČR 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 38% 17% Občanství ČR 55% 49% 14% 9% Velmi hrdý(á) Docela hrdý(á) Ne moc hrdý(á) Evropanství 9% 5% 1% 2% Vůbec ne hrdý(á) Neví, bez odpovědi Podrobnější pohled na mapu výsledků prozrazuje, že není snadné určit faktory, které ovlivňují pocit hrdosti na evropanství. Hladinu 70 % rozšíření těchto pocitů překračuje jak v některých starých členských zemích EU (Dánsko, Irsko, Itálie, Lucembursko), tak v některých z desítky nových členských zemích (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko) a také v Rumunsku. Není překvapením, že nejnižší úroveň hrdosti na evropanství Eurobarometr naměřil ve Velké Británii. 21

Hrdost na občanství České republiky je vyšší mezi občany ve věku 55 a více let (47 % odpovědí velmi hrdý(á) a dalších 43 % odpovědí docela hrdý(á) ). Levicově orientovaní občané jsou méně často velmi hrdí na svoje české občanství (40 %) než ti, kdo se hlásí k pravici (45 %). Opačně je to s hrdostí na evropanství, kde jsou odpovědi velmi hrdý(á) častější ve věkové skupině 20 24 let a mezi pravicově orientovanými (25 %). 2.3 Jaké pocity vzbuzuje Evropská unie Pocity, které Evropská unie vzbuzuje v Českých občanech, jsou podobné jako v průměru za celou EU 25. Evropská unie dává lidem nejčastěji pocit naděje, v České republice ovšem nositelů tohoto pocitu od jara ubylo o 7 procentních bodů. Jde patrně o odraz situace, která se vyvinula po odmítnutí Evropské ústavy ve Francii a Holandsku a také v souvislosti s debatou o rozpočtovém rámci EU na léta 2007 2013. Na druhé straně občanů, v nichž Evropská unie vzbuzuje důvěru, o tři procentní body přibylo a paralelně o dva procentní body poklesl podíl Čechů, v nichž EU vzbuzuje nedůvěru. V zásadě beze změny zůstal podíl těch, v nichž Evropská unie vzbuzuje lhostejnost jak v ČR, tak v průměru EU 25 jde o necelou pětinu občanů. Jedinou oblastí, kde se dojmy Čechů od evropského průměru podstatně liší, jsou pocity úzkosti. Ty Evropská unie vzbuzuje v průměru u pětiny svých občanů (21 %), ale u pouhých 8 % Čechů. Změny oproti jaru 2005 jsou v tomto směru zanedbatelné. Málo časté pocity spojené s Evropskou unií jsou jak nadšení, tak také odmítnutí. Eurobarometr je zaznamenal v obou svých letošních vlnách pouze v jednotkách procent jak v České republice, tak v průměru EU 25. Evropská unie vám dává pocit... EU 25 ČR naděje důvěry nedůvěry lhostejnosti úzkosti odmítnutí nadšení 8% 4% 5% 3% 6% 22% 19% 20% 18% 19% 21% 27% 40% 42% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 22

2.4 Zapojení občanů do záležitostí Evropské unie Eurobarometr již podruhé potvrdil, že Čeští občané mají jen zřídka pocit, že by jejich hlas měl v Evropské unii váhu. S takovým výrokem spíše souhlasí 17 % českých občanů (o 2 procentní body méně než na jaře 2005), zatímco v průměru EU 25 tak smýšlí 34 %. Česká republika tak spolu Lotyšskem, Estonskem, Velkou Británií a zatím nečlenským Bulharskem patří ke státům, kde je pocit, že hlas občana má v Evropské unii váhu, vůbec nejnižší. Na druhé straně v Nizozemsku, Lucembursku a Francii má většina občanů pocit, že jejich hlas v Evropské unii váhu má. Nově byla do Eurobarometru zařazena série otázek zaměřených na objasnění názorů souvisejících s podílem občanů na evropských událostech. Výsledky ukázaly, že v tomto směru má před sebou Evropská unie ještě řadu úkolů. Podle jasně převládajících názorů by se o zapojení obyvatel do evropských záležitostí měly snažit především vlády včetně té české, evropské instituce i místní zastupitelstva. 23

Do jaké míry souhlasíte? Vláda České republiky by se měla více snažit o zapojení obyvatel ČR do evropských záležitostí Evropské instituce by se měly více snažit o zapojení obyvatel EU do evropských záležitostí Místní zastupitelstva by se měla více snažit o zapojení obyvatel ČR do evropských záležitostí Chtěl(a) bych být více zapojen(a) do evropských záležitostí, ale nevím, co bych pro to měl(a) udělat Cítím se velmi intenzívně zapojený(á) do evropských událostí Rozhodně + spíše souhlasím Rozhodně + spíše nesouhlasím Nevím, bez odpovědi ČR 81 % 14 % 5 % EU 25 81 % 13 % 5 % ČR 78 % 15 % 7 % EU 25 78 % 16 % 6 % ČR 73 % 21 % 6 % EU 25 76 % 18 % 6 % ČR 42 % 55 % 4 % EU 25 47 % 49 % 5 % ČR 16 % 83 % 1 % EU 25 26 % 72 % 3 % Čtyři z deseti Čechů tvrdí, že by chtěli bych být více zapojeni do evropských záležitostí, ale nevědí, co by pro to měli udělat. V průměru EU 25 je tento názor ještě častější. Naopak podíl Čechů, kteří se cítí velmi intenzívně zapojeni do evropských událostí (16 %) je ve srovnání s průměrem EU 25 (26 %) i průměrem za deset nových členských zemí (24 %) velmi nízký. Pocit intenzivního zapojení mají častěji lidé ve věku 55 a více let (20 %), pravicově orientovaní (22 %), manažeři (19 %) a podle očekávání obecně lidé, kteří podporují členství ČR v Evropské unii (26 %). 24

3. Dnešní členství v Evropské unii 3.1 Podpora členství v EU Zastoupení názorů, že členství v Evropské unii je dobrá věc, pozvolna klesá jak v průměru celé EU 25, tak v České republice. V celé Evropské unii tento názor (přesněji názor, že členství jejich země v EU je dobrá věc) zastává přesně polovina občanů, v České republice už jen 44 % o pět procentních bodů méně než na jaře 2005. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí Lucemburčané, Irové, Nizozemci a Španělé. Názor, že členství jejich země v Evropské unii je špatná věc, zastává v průměru EU 16 % (výrazně více je to ovšem ve Švédsku, Rakousku a Velké Británii), v České republice pak stejně jako před půl rokem jen 11 %. Souvisí to s tím, že jak na evropské, tak na české národní úrovni přibývá lidí, kteří zastávají neutrální názory, že členství v EU není ani dobrá, ani špatná věc. Tyto názory se rozšířily především v nových členských zemích: Lotyšsku, Slovinsku, Maďarsku, Estonsku a také na Slovensku. V průměru EU 25 vzrostlo zastoupení názoru, že členství dané země v EU není ani dobrá, ani špatná věc, ze 27 % na 30 %, v České republice dokonce z 39 % na 44 %. Názor, že členství jejich země v Evropské unii by byla dobrá věc, jasně převažuje v Bulharsku (50 % : 9 % odpovědí špatná věc ), Rumunsku (61 % : 8 %), Turecku (55 % : 15 %) a v oblastech Kypru, které nejsou pod vládní kontrolou (72 % : 10 %). V Chorvatsku je ovšem nejčastější odpověď, že členství v EU by nebylo ani dobré, ani špatné (37 %), zatímco odpověď dobrá věc uvedlo jen 34 % Chorvatů. V České republice považují členství v EU častěji za dobrou věc muži (48 %) než ženy (40 %), ženy častěji volí neutrální odpověď ani dobré, ani špatné (48 % proti 39 % mužů). 25

Jasnými příznivci členství České republiky v EU jsou mladí ve věku 15 24 let, za dobrou věc ho považuje 57 % z nich. I v této otázce se jasně projevuje proevropská orientace pravicově orientovaných Čechů, z nichž naše členství v EU považuje za dobrou věc 57 % (mezi středově orientovanými je to 44 % a mezi lidmi, kteří se hlásí k levici, dokonce jen 30 %). 3.2 Výhody a nevýhody členství v EU I přes určitou míru nejistoty, zda je či není členství České republiky v Evropské unii dobrá věc, je většina českých občanů (55 %) přesvědčena, že Česká republika má z členství v EU prospěch a výhody. Opačný názor zastává třetina české veřejnosti (33 %), zbývajících 12 % neví. Názory české veřejnosti jsou ve srovnání s průměrem EU 25 o tři procentní body optimističtější. Za průměrem deseti nových členských zemí EU však Česká republika shodou okolností také o tři procentní body zaostává, tam je celkem 58 % přesvědčeno, že členství jejich země v Evropské unii přináší prospěch a výhody. Nejčastějšími nositeli názorů, že z členství v EU má jejich země prospěch a výhody, jsou Irové a Lucemburčané, z nových členských zemí pak občané Litvy. Skeptičtí jsou především obyvatelé Velké Británie a Rakouska, na Kypru a ve Švédsku se dokonce absolutní většina občanů domnívá, že jejich země z členství v EU prospěch a výhody nemá. Názor, že jejich země by měla z členství v EU prospěch a výhody, výrazně převažuje v Bulharsku (51 %), Rumunsku (65 %), Turecku (68 %) i v oblastech Kypru, které nejsou pod vládní kontrolou (76 %). V Chorvatsku ho sdílí 48 % občanů, ovšem 41 % Chorvatů si myslí, že by tomu tak nebylo. V názorech na to, jaký vliv má členství v Evropské unii na vybrané oblasti života, se Češi v mnohém liší od průměru Evropské unie. Nejvíce oceňován je vliv na bezpečnost země, který je podle 80 % Čechů pozitivní (o plných 14 procentních bodů více než odpovídá 26

průměru EU 25) a jen podle 16 % negativní. Na druhém a třetím místě je oceňován vliv na náš export a na naše služby, za dobrý ho považuje v obou případech 67 % Čechů (jen nepatrně více než představuje průměr EU 25). S jistým odstupem následuje na čtvrtém místě vliv na kvalitu našeho života (podle 64 % Čechů dobrý vliv opět znatelně častěji než v průměru EU 25, který činí 54 %). V jediné ze sledovaných oblastí jsou v České republice pozitivní a negativní názory víceméně vyrovnány: 48 % Čechů si myslí, že členství v EU má dobrý vliv na zaměstnanost v naší zemi, 44 % je opačného názoru. V Evropské unii jako celku je však názorová situace ještě méně příznivá, jen 36 % občanů EU 25 si myslí, že členství v EU má dobrý vliv na zaměstnanost v jejich zemi, 54 % soudí, že má vliv špatný. Jaký vliv má členství v EU na? velmi dobrý vliv spíše dobrý vliv spíše špatný vliv velmi špatný vliv neví, bez odpovědi Bezpečnost naší země ČR 18 % 62 % 14 % 2 % 5 % EU 25 12 % 54 % 19 % 4 % 10 % Náš export ČR 16 % 51 % 23 % 4 % 7 % EU 25 14 % 49 % 20 % 4 % 13 % Naše služby ČR 11 % 56 % 20 % 3 % 10 % EU 25 8 % 46 % 25 % 5 % 16 % Naši kvalitu života ČR 8 % 56 % 23 % 3 % 10 % EU 25 8 % 46 % 31 % 5 % 11 % Náš průmysl ČR 10 % 47 % 29 % 8 % 6 % EU 25 8 % 43 % 30 % 7 % 12 % Zaměstnanost v naší zemi ČR 5 % 43 % 33 % 11 % 8 % EU 25 5 % 31 % 40 % 14 % 11 % Naše zemědělství ČR 4 % 17 % 44 % 30 % 6 % EU 25 8 % 32 % 37 % 11 % 12 % Poslední dva řádky uvedené tabulky ukazují, že problematickou oblastí je pro evropské veřejné mínění zemědělství. V průměru EU 25 si 40 % občanů myslí, že členství v EU má dobrý vliv na zemědělství v jejich zemi, 48 % soudí, že má vliv špatný. V České republice jsou názory ještě kritičtější: dobrý vliv členství v EU na české zemědělství pociťuje pouhých 21 % Čechů, špatný plných 74 %. Česká republika se tak názorově odlišuje od průměru deseti nových členských zemí EU, který vykazuje 46 % pozitivních názorů na národní zemědělství. Podobně skeptičtí jako Češi jsou v tomto směru Chorvati, 34 % z nich si myslí, že by případný vstup jejich země do EU měl dobrý vliv na chorvatské zemědělství, a 58 % soudí, že by vliv byl špatný. Nositeli názorů, že členství v Evropské unii má špatný vliv na české zemědělství, jsou především příznivci levice (82 %) a středově orientovaní občané (78 %), ale ani přívrženci pravice mezi českými občany kritikou v tomto směru nešetří (67 % z nich si myslí, že členství v EU má na české zemědělství špatný vliv). Studenti jsou jedinou sociodemografickou skupinou, v níž není nositelů kritických názorů na vliv členství České republiky v Evropské unii absolutní většina; 48 % z nich zvolilo negativní odpověď, 41 % pozitivní. 3.3 Vnímání Evropské unie Při souhrnném hodnocení se ukazuje, že Evropská unie není v České republice vnímána špatně, ale podobně jako v celé Evropské unii není její image ani výrazně pozitivní. Celkem 40 % Čechů se přiklonilo k názoru, že představa, kterou v nich vzbuzuje Evropská unie, je 27

pozitivní, pro 40 % je neutrální a pro 20 % negativní. Česká republika se tak řadí mezi státy, kde jsou pozitivní představy spojené s Evropskou unií zastoupené podprůměrně. Spolu s ČR do této skupiny patří jak některé státy EU 15 (Nizozemsko, Dánsko, Německo, Švédsko a především Velká Británie, Finsko, a Rakousko), tak skupina nových členů (Slovensko, Maďarsko, estonsko, Lotyšsko). Na opačném pólu názorové škály můžeme najít zejména Irsko, kde pozitivní pocity sdílí dokonce 70 % občanů, ale také například Lucembursko, Itálii či Španělsko, z nových členských států pak Kypr, Litvu a Slovinsko. Zajímavé je, že z přistupujících a kandidátských zemí budí EU převážně pozitivní představy jen ve třech: Rumunsku, Turecku a Bulharsku. Chorvatská veřejnost se v tomto směru řadí spíše mezi kritické. Pozitivní představy vzbuzuje Evropská unie poněkud častěji u mladých Čechů (ve skupině 15 24 let 51 %), u studentů (52 %) a manažerů (54 %). Jasně se znovu potvrdila proevropská orientace českých příznivců pravice mezi nimi budí Evropská unie pozitivní představy v 55 %, u středově orientovaných v 37 % a u levicově orientovaných Čechů v 28 %. Toto zjištění koresponduje se skutečností, že značné procento levicově orientovaných Čechů, velmi často příznivců KSČM, se rekrutuje z řad starších a méně vzdělaných občanů, u nichž lze vystopovat prvky odporu proti otevírání české společnosti světu, obavy z vlivu cizích velmocí a mnohdy i náznaky xenofobie. 28

Srovnáme-li názorové klima v České republice s průměrnými hodnotami za EU 25 a za deset nových členských zemí, ukazuje se, Česká veřejnost patří spíše ke skeptikům. 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 6% 7% 7% Image EU ČR EU 25 NČZ 10 40% 37% 38% 38% 34% 34% 16% 15% 12% 4% 5% 2% 1% 2% 2% velmi pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní velmi negativní neví, bez odpovědi 29

4. Vztah k evropským institucím 4.1 Důvěra v Evropské instituce Zatímco své vládě důvěřuje česká veřejnost více než svému parlamentu, ve vztahu k evropským institucím je tomu naopak. Nejdůvěryhodnější institucí Evropské unie je podle českých občanů již delší dobu Evropský parlament, Evropská komise však za ním v důvěryhodnosti zaostává jen nepatrně. Evropskému parlamentu důvěřuje 56 % Čechů třiapůlkrát více než národnímu parlamentu. Výkonným evropským institucím důvěřují Češi o poznání méně: Evropské komisi 53 %, Radě EU 50 %. V obou těchto případech je v ČR důvěra vůči evropským institucím vyšší než odpovídá průměru EU 25. Důvěřujete nebo nedůvěřujete následujícím institucím? Spíše důvěřuje Spíše nedůvěřuje Neví, bez odpovědi Jaro 2005 Podzim 2005 Jaro 2005 Podzim 2005 Jaro 2005 Podzim 2005 Evropský parlament ČR 51 % 56 % 33 % 31 % 16 % 13 % EU 25 52 % 51 % 31 % 43 % 17 % 16 % Evropská komise ČR 46 % 53 % 33 % 29 % 21 % 18 % EU 25 46 % 46 % 31 % 33 % 23 % 21 % Rada Evropské unie ČR 46 % 50 % 30 % 29 % 24 % 22 % EU 25 42 % 40 % 29 % 30 % 25 % 29 % Evropská centrální banka ČR 53 % 49 % 25 % 27 % 22 % 24 % EU 25 47 % 44 % 27 % 28 % 26 % 28 % Soudní dvůr ES ČR 53 % 46 % 22 % 26 % 25 % 28 % EU 25 52% 48 % 23 % 25 % 25 % 27 % Evropský ombudsman ČR - 37 % - 27 % - 37 % EU 25-32 % - 25 % - 43 % Výbor regionů EU ČR - 25 % - 29 % - 46 % EU 25-25 % - 26 % - 49 % Evropský účetní dvůr ČR - 22 % - 29 % - 49 % EU 25-33 % - 27 % - 40 % Hospodářský a sociální ČR - 30 % - 31 % - 39 % výbor EU EU 25-28 % - 26 % - 46 % Evropskému parlamentu (ostatně jako většině evropských institucí) důvěřují v České republice především mladí lidé ve věku 20 24 let, v rámci toho také studenti, pravicově orientovaní občané, obyvatelé velkých měst zejména Prahy, lidé pracující v manažerských pozicích. V souvislosti s referendy o Evropské ústavě ve Francii a Holandsku důvěra v Evropskou komisi na jaře 2005 jak v České republice, tak v celé EU 25 poklesla. Výsledky dosud posledního Eurobarometru ukazují, že tato důvěra se obnovuje. Pro Českou republiku byla naměřena následující frekvence odpovědí spíše důvěřuje : podzim 2004 51 %, jaro 2005 46 %, podzim 2005 53 %. Česká republika se důvěrou své veřejnosti vůči Evropské komisi řadí nad průměr Evropské unie po bok Slovenska, Slovinska, Dánska a Nizozemska. Evropské komisi důvěřuje zhruba dvojnásobně více Čechů než své národní vládě. 30

Nositeli důvěry vůči Evropské komisi jsou v České republice především mladí od 20 do 24 let, zejména studenti, a lidé vykonávající svobodná povolání. I když nejdůležitější česká pravicová strana ODS je považována za euroskeptickou, důvěřuje v České republice Evropské komisi 64 % občanů, kteří se hlásí k pravici, 52 % centristicky orientovaných a jen 43 % těch, kteří se hlásí k levici. Důvěra je rozšířenější ve velkých městech. Na venkově je sice nižší, i tam však výrazně převažuje nad nedůvěrou vůči této instituci Evropské unie. Obecně se dá říci, že mnoha evropským institucím důvěřují Češi více než odpovídá průměru EU 25, existují však i výrazné výjimky: Evropský účetní dvůr neumí téměř polovina české veřejnosti posoudit, i proto důvěra v něj v ČR za průměrem EU 25 značně zaostává. 4.2 Informovanost o Evropské unii Při posuzování své informovanosti o Evropské unii se Češi poněkud podceňují. Jen třetina (34 %) podle vlastního názoru rozumí tomu, jak Evropská unie funguje průměr EU 25 činí 41 % a průměr za deset nových členských zemí dokonce 49 %. Česká republika tak společně s Portugalskem, Slovenskem a Španělskem patří k členským zemím, kde je lidí, kteří mají pocit, že fungování EU rozumějí, vůbec nejméně. 31

V jiné otázce Eurobarometru respondenti hodnotili na desetibodové škále, kolik toho o Evropské unii, její politice a institucích vědí. Většina české populace se stejně jako na jaře 2005 zařazuje do skupiny lidí, kteří o EU vědí málo 54 % použilo v sebehodnocení na desetibodové škále ( 1 = vůbec nic o EU nevím, 10 = vím toho o EU hodně) stupeň 1 4. Průměr za Českou republiku je 4,4 to je ovšem lepší výsledek než průměr EU 25 (4,2) i průměr za deset nových evropských zemí (rovněž 4,2). Relativně nejvyšší pocit povědomí o Evropské unii mají v České republice mladí lidé ve věku 20 24 let (průměrná hodnota 5,1) a manažeři (5,1), nejmenší naopak patnáctiletí (3,2), ženy v domácnosti (3,6) a nezaměstnaní (3,8). V testu znalostí o Evropské unii se Češi projevili jako nadprůměrně informovaní je to však především díky tomu, že v průměru za celou EU je informovanost poměrně nízká. Největší procento českých občan správně odpovědělo, že EU se neskládá z 15 členských zemí. Debaty kolem odmítnutí Evropské ústavy ve francouzském a nizozemském referendu ovšem zřejmě část Čechů i občanů ostatních zemí Evropské unie znejistily správných odpovědí jak v České republice, tak v průměru EU 25 ubylo o 5 procentních bodů. Ze všech členských zemí EU nejméně správných odpovědí bylo v Německu (36 %), Velké Británii (36 %) a Itálii (31 %), velmi málo informováni jsou také Bulhaři (23 %), Rumuni (26 %) i Turci (33 %). Poněkud jiná je situace v otázce přímé volby členů Evropského parlamentu. Přes nárůst podílu správných odpovědí o pět procentních bodů česká veřejnost za průměrem Evropské unie mírně zaostává, a to je padesátiprocentní podíl správných odpovědí v průměru EU 25 nutno považovat za poměrně nízký. Stejně málo jako Češi jsou v tomto směru informováni Švédové (47 %), Kypřané (47 %), Estonci (46 %), Britové (46 %) Francouzi (44 %) a 32

Rakušané (42 %), ještě méně Maďaři (36 %), Lotyši (35 %) a občané obou přistupujících i obou kandidátských zemí. Proces zapomínání historických detailů se zřejmě projevil ve výrazném poklesu zastoupení správných odpovědí na otázku, kdy se konaly poslední volby do Evropského parlamentu: v průměru EU 25 pokleslo zastoupení správných odpovědí o 5 procentních bodů, v České republice dokonce o 13 procentních bodů. Kviz znalostí o Evropské unii Správně Špatně Neví, bez odpovědi Jaro 2005 Podzim 2005 Jaro 2005 Podzim 2005 Jaro 2005 Podzim 2005 Evropská unie se skládá ČR 52 47 26 29 17 13 z patnácti členských zemí (neplatí) EU 25 49 44 31 53 20 21 Členové Evropského ČR 41 46 41 39 17 15 parlamentu jsou voleni přímo občany EU (platí) EU 25 50 50 30 30 20 20 Poslední volby do ČR 42 29 27 40 31 31 Evropského parlamentu se konaly v červnu 2002 (neplatí) EU 25 29 24 36 39 35 37 Evropská unie má svou ČR 18 23 63 61 19 17 vlastní hymnu (platí) EU 25 36 33 37 39 27 28 33

Nejméně jsou občané informováni o tom, že Evropská unie má svou vlastní hymnu. V České republice jde o jedinou z otázek tohoto kvizu, ve které byl zaznamenán pozitivní posun nárůst o pět procentních bodů, v průměru EU 25 došlo naopak k poklesu o tři procentní body. Přesto zůstává česká veřejnost v tomto směru spolu s finskou, německou, britskou a nizozemskou jednou z nejméně informovaných. Zajímavé je, že na špici informovanosti o evropské hymně stojí především nové členské země (Polsko, Slovinsko, Maďarsko, Malta a Slovensko), mezi něž se z členů EU 15 zařadilo pouze nedávno přijaté Rakousko. O tom, že největším příjemcem peněz z fondů Evropské unie je zemědělský sektor, ví pouze 15 % Čechů (na jaře 2005 to bylo 13 %). Ve srovnání s evropským průměrem je to celkem obvyklá úroveň (ne)informovanosti, i když existují země, kde na tuto testovací otázku odpověděla správně více než třetina (Švédsko 37 %) nebo dokonce téměř polovina (Dánsko 45 %). Především díky Polsku je průměrná hodnota za deset nových členských zemí Evropské unie 23 %, tedy podstatně vyšší než v České republice. Ačkoli administrativní náklady se podílejí na celkových výdajích Evropské unie pouhými 4,5 % a téměř 90 % výdajů je alokováno pro účely hospodářských, sociálních, kulturních a regionálních programů v členských i nečlenských zemích Unie, je v České republice nejčastější názor, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama evropská administrativa, její osobní náklady a výdaje na budovy. Podobně je tomu i v průměru EU 25 a zdá se tedy, že v tomto směru Evropská unie zatím nedokáže dostatečně srozumitelně komunikovat, jakým způsobem jsou finanční prostředky využívány. 34

5. Politická unie, Evropská ústava a rozšiřování EU 5.1 Podpora evropské politické unii Podpora dalšího vývoje EU směrem k politické unii je rozšířenější než odpovídá zastoupení názorů, že členství konkrétní země respondenta je dobrá věc. V České republice je rozdíl skutečně značný: jen 44 % Čechů soudí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc (viz kapitola 3.1), ale téměř dvě třetiny (63 %) dlouhodobě podporují vývoj směrem k politické unii. Znamená to sice pokles o dva procentní body proti jaru 2005, ale současná úroveň podpory tohoto záměru je stále ještě o 4 procentní body vyšší než v závěru roku 2004. Také šetření, které ve srovnatelném období podzimu 2005 provedly v České republice společně agentury Factum Invenio a STEM, potvrdilo, že příznivci evropské politické unie převažují nad jejími odpůrci v poměru více než 2 : 1. Informace STEM z léta 2005, podle níž české veřejné mínění politické unii nakloněno není, zůstala tedy ojedinělá. Směřování EU k politické unii podporují především mladí ve věku 15 24 let (75 %), studenti (77 %), pravicově orientovaní (72 %) a lidé pracující v manažerských funkcích (75 %). Odpůrce najdeme především ve střední věkové kategorii 40 54 let (34 %), mezi levicově orientovanými (39 %) a dělníky (32 %). Podporou směřování k Evropské unii patří Česká republika spolu s řadou dalších nových členských zemí na horní příčky pomyslného žebříčku, který vedou Slovensko a Slovinsko (na stejné úrovni jsou také názory v Rumunsku). Ze zemí EU 15 má směřování k politické unii dvoutřetinovou podporu jen ve Španělsku, Řecku (tedy v zemích, které se členy EU staly rovněž relativně nedávno), v Itálii a Německu. Naopak ve Švédsku, Finsku, Rakousku a Velké Británii je podpora tohoto směru vývoje EU jen zhruba třetinová. 35

Porovnání podle skupin zemí ukazuje, že směřování k Evropské unii má většinovou podporu nejen v nových členských zemích (v průměru 60 %), ale i v zemích EU 15 (54 %). V průměru za celou EU 25 tak dostáváme hodnotu 55 %. 5.2 Názory na Evropskou ústavu V názorech na přínos Evropské ústavy fungování Evropské unie sice v České republice převažují pozitivní stanoviska nad negativními, český optimizmus však ani v tomto směru zdaleka nedosahuje průměru EU 25 ani průměru deseti nových členských zemí. Jak by se změnila EU po přijetí Evropské ústavy? 70% 60% 50% 50% 64% ČR EU 25 NČZ 10 62% 63% 61% 52% 49% 56% 60% 40% 30% 20% 10% 0% demokratičtější efektivnější transparentnější 36

Polovina Čechů si myslí, že pokud všechny členské země přijmou Evropskou ústavu, Evropská unie bude demokratičtější. Třetina je opačného názoru a 16 % neví. Ve srovnání s jarem 2005 v České republice souhlasných názorů na tuto otázku o tři procentní body ubylo a nesouhlasných ve stejné míře přibylo. V průměru za celou Evropskou unii názor, že pokud všechny členské země přijmou Evropskou ústavu, Evropská unie bude demokratičtější, sdílejí stabilně téměř dvě třetiny občanů a průměr za deset nových členských zemí EU je jen o poznání nižší. Češi se v této otázce staví po bok jinak obecně skeptickým Rakušanům a Britům. Jen nepatrně více občanů České republiky si myslí, že pokud všechny členské země přijmou Evropskou ústavu, Evropská unie bude efektivnější. Rozdíly proti názorové situaci v celé EU 25 i proti průměru deseti nových členských států jsou zde menší, ale Česká republika se znovu řadí mezi státy s relativně malou důvěrou v pozitivní přínosy Evropské ústavy, jakými jsou například Dánsko, Irsko a především Rakousko (48 %) nebo Velká Británie (44 %). Nelze však přehlédnout, že i v těchto zemích podobně jako v České republice pozitivní názory na dopady přijetí Evropské ústavy co do efektivity nad negativními výrazně převažují. Podobná situace panuje i v otázce vlivu přijetí Evropské ústavy na transparentnost Evropské unie. V České republice převažují názory, že vliv by byl pozitivní, nejsou však v absolutním smyslu slova většinové poměr je 49 % : 31 %. Průměr zastoupení pozitivních názorů v EU 25 je o sedm procentních bodů vyšší, v deseti nových členských zemích dokonce o 11 procentních bodů vyšší. Nižší úroveň pozitivních očekávání Eurobarometr zjistil především ve Velké Británii (40 %) a v Dánsku (41 %), ale také ve Švédsku (45 %), Irsku (48 %), Rakousku (48 %) a v Litvě (49 %). Další otázka šetření Eurobarometru zkoumala, jaký vliv by podle názoru občanů mělo přijetí Evropské ústavy všemi členskými státy EU na pozici a zaměření Evropské unie. Ukázalo se, že česká veřejnost je i v tomto směru poměrně málo optimistická. Přesto si téměř dvě třetiny Čechů myslí, že přijetí Evropské ústavy všemi členskými státy EU by přineslo Evropské unii silnější postavení ve světě a jasná většina soudí, že by poté Evropská unie byla také ekonomicky konkurenceschopnější. Ukazuje se, že jak občané států náležejících do EU 15, tak obyvatelé deseti nových členských zemí tendují v průměru k optimističtějším názorům než Češi. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Jak by se změnila EU po přijetí Evropské ústavy? ČR EU 25 NČZ 10 69% 61% 64% 64% 60% 55% 54% 52% 44% silnější pozici ve světě ekonomicky konkurenceschopnější více sociálně zaměřená Češi příliš nevěří tomu, že pokud všechny členské země přijmou Evropskou ústavu, Evropská unie bude více sociálně zaměřená s takovým názorem souhlasí 44 % občanů České republiky, nesouhlasí 36 % a 20 % nemá názor. Změny v čase jsou málo významné a 37

Češi tak jsou v tomto směru spolu s Rakušany a Dány nejpesimističtějšími z národů, které Eurobarometr zkoumal. Aktuální vlna výzkumu Eurobarometr se věnovala také názorům na to, zda po odmítnutí Evropské ústavy občany Francie a Nizozemska lidé doporučují v ratifikačním procesu pokračovat, o Evropské ústavě znovu jednat nebo koncept Evropské ústavy opustit. V celé Evropské unii je nejčastější názor, že o Evropské ústavě je třeba znovu jednat v průměru EU 25 ho zastává 49 %, v deseti nových členských zemích 54 % a podobně v České republice 52 %. Názor, že v ratifikačním procesu by se mělo pokračovat, je menšinový ve všech zkoumaných zemích. V průměru EU 25 ho zastává 22 %, v deseti nových členských zemích 19 %, v České republice 18 %. Relativně nejvíce nositelů tohoto názoru Eurobarometr zaznamenal na Maltě a ve Slovinsku, naopak nejméně v Dánsku, Estonsku a ve Francii. 38

Stanovisko, že koncept Evropské ústavy by měl být opuštěn, sdílí 13 % občanů EU 25, resp. 11 % občanů deseti nových členských zemí EU. V České republice však má takový názor 18 % občanů, tedy stejně jako stanovisko, že v ratifikačním procesu by se mělo pokračovat. Příznivci úplného opuštění konceptu Evropské ústavy jsou v České republice příznivci levice (25 %) a zemědělci (28 %) Názory na to, jak by Evropská unie měla dále zacházet se stávající Evropskou ústavou, je třeba chápat v souvislosti s míněním o nezbytnosti Evropské ústavy pro další fungování EU. Téměř tři čtvrtiny občanů EU 25 si myslí, že Evropská ústava je nezbytná k tomu, aby evropské instituce dobře fungovaly. Nejčastější je tento názor v Belgii a Slovinsku, naopak nejméně častý ve Finsku. Česká republika se řadí mezi země, kde Evropskou ústavu považuje za nezbytnou k tomu, aby evropské instituce dobře fungovaly, méně než polovina veřejnosti. Do téže skupiny s Českou republikou patří také Švédsko, Irsko, Rakousko, Velká Británie, Nizozemsko a Finsko. I zde je však nositelů pozitivních názorů na vliv Evropské ústavy více než nositelů názorů negativních. V Nizozemsku a Finsku názory, že Evropská ústava není nezbytná k tomu, aby evropské instituce dobře fungovaly, dokonce převažují. V České republice je poměr názorů je nezbytná není nezbytná 48 % : 43 %. Rozdíly v názorech různých skupin české populace na tuto otázku nejsou výrazné. Nejvyšší zastoupení osob uznávajících nezbytnost Evropské ústavy k tomu, aby evropské instituce dobře fungovaly, bylo zaznamenáno mezi studenty (53 %), mladými lidmi ve věku 15 24 let (51 %), v mladší střední generaci 25 39 let (50 %) a také mezi lidmi se svobodným povoláním (52 %). Úlohu Evropské ústavy v tomto směru častěji považují za nezbytnou středově a pravicově orientovaní (v obou případech 52 %), mezi levicově orientovanými naopak převažuje názor, že k tomu Evropská ústava nezbytná není. 39

5.3 Podpora budoucímu rozšíření EU Téměř dvě třetiny České veřejnosti (65 %) jsou pro budoucí rozšiřování Evropské unie v příštích letech, čtvrtina je proti a jeden z deseti českých občanů neví. Změny v názorech za poslední půlrok jsou zanedbatelné. Česká republika se tak řadí mezi země, které jsou daleko více nakloněny rozšiřování Evropské unie než průměr EU 25. Budoucí rozšiřování Evropské unie má největší podporu v Řecku a ve skupině nových členských zemí. Ve Slovinsku a Polsku dosahuje podpora rozšiřování podobně jako v Řecku úrovně téměř tří čtvrtin populace. V Litvě, na Kypru, na Slovensku, v Maďarsku a v Lotyšsku (a také v Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku) je podpora podobně jako v České republice přibližně dvoutřetinová, průměr za deset nových členských zemí činí 69 %. Na opačném pólu nacházíme Německo, Francii, Lucembursko a Rakousko, kde je podpora budoucího rozšiřování zhruba třetinová. 40

V České republice má budoucí rozšiřování EU podporu hlavně mezi mladými lidmi ve věku 15 29 let (75 %; mezi studenty dokonce 76 %), s přibývajícím věkem pak zastoupení souhlasných názorů klesá až na 59 % ve skupině 55 a více let. Z pravicově orientovaných podporuje budoucí rozšiřování 72 %, ze středově orientovaných 68 %, na levici jen 51 %. Stejně jako v minulosti se názory české veřejnosti velmi liší, pokud jde o to, které země by měly být do Evropské unie přijaty. Na čele žebříčku jsou západoevropské země, které členství v EU v minulosti odmítly: Švýcarsko, Norsko a Island. Následuje Chorvatsko s tříčtvrtinovou a Bulharsko s dvoutřetinovou podporou, v obou případech však jsou proti jaru 2005 zjištěné hodnoty nižší (o dva, respektive tři procentní body). Přijetí žádné další země do EU nemá mezi českou veřejností většinovou podporu. U tří států vzniklých na teritoriu bývalé Jugoslávie Bosny a Hercegoviny, Makedonie i Srbska a Černé Hory a také v případě Rumunska a Ukrajiny jsou tábory českých příznivců a odpůrců přijetí těchto zemí do EU v zásadě vyrovnané a pohybují se nad hranicí 40 %. Zastánců rozšíření Evropské unie o všechny tyto země od jara 2005 ubylo (pokles činí od 4 procentních bodů u Bosny a Hercegoviny až po 8 procentních bodů v případě Makedonie). Nejmenší podporu má rozšíření EU o Turecko a Albánii a také zde byl zaznamenán pokles (o 7, respektive 6 procentních bodů). Je možno vyslovit hypotézu, že úbytek příznivců dalšího rozšiřování Evropské unie o ekonomicky méně rozvinuté země může souviset s diskusemi kolem přípravy rozpočtového rámce EU na léta 2007 až 2013, při nichž zaznívají argumenty o velké finanční zátěži nezbytné podpory těchto států. 41

Podpora rozšíření EU o jednotlivé země - názory v ČR pro proti neví Švýcarsko 88% 6% 6% Norsko 86% 6% 7% Island 79% 12% 9% Chorvatsko 76% 17% 7% Bulharsko 63% 28% 8% Srbsko a Černá Hora 45% 43% 11% Makedonie 45% 42% 13% Bosna a Hercegovina 43% 44% 12% Rumunsko 42% 48% 10% Ukrajina 40% 49% 11% Turecko 30% 57% 13% Albánie 26% 63% 11% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% V mezinárodním srovnání se ukazuje, že Česká republika není v názorech na rozšiřování Evropské unie o jednotlivé země typickým představitelem skupiny deseti nových členských zemí. Pokud jde o potenciální členství tří západoevropských států (Švýcarska, Norska a Islandu) a Chorvatska, je česká veřejnost pro ještě častěji než odpovídá průměru deseti nových členských zemí a tedy daleko více než v průměru 15 starých členských zemí EU. V otázce přistoupení dalších balkánských zemí je česká veřejnost kdesi mezi úrovní podpory ve starých a nových členských zemích. Speciálně ve vztahu k přistupujícímu Rumunsku je česká veřejnost zhruba stejně skeptická jako občané EU 15. V názorech na rozšíření EU o Ukrajinu, Turecko a Albánii je Česká veřejnost spíše podobná obyvatelům EU 15, u Albánie dokonce ještě skeptičtější. Měly by se tyto země stát členy EU? ČR EU 25 EU 15 NČZ 10 Švýcarsko 88 % 77 % 76 % 83 % Norsko 86 % 77 % 76 % 82 % Island 79 % 68 % 67 % 72 % Chorvatsko 76 % 51 % 47 % 70 % Bulharsko 63 % 48 % 45 % 64 % Srbsko a Černá Hora 45 % 39 % 36 % 50 % Makedonie 45 % 41 % 39 % 51 % Bosna a Hercegovina 43 % 40 % 39 % 50 % Rumunsko 42 % 43 % 41 % 53 % Ukrajina 40 % 42 % 38 % 57 % Turecko 30 % 31 % 29 % 38 % Albánie 26 % 33 % 32 % 40 % Snad nejdiskutovanější otázkou budoucího rozšiřování EU je vstup Turecka. Zastoupení souhlasných názorů od jara 2005 pokleslo v průměru EU 25 o dva procentní body, ale pouze 42

díky změnám názorového klimatu v deseti nových členských zemích tam totiž pokles představuje 8 procentních bodů, zatímco ve starých členských zemích (EU 15) zůstala podpora rozšíření o Turecko setrvalá. V žádné členské zemi Evropské unie není názor, že Turecko by mělo být přijato za člena EU, většinový. Existují však státy, kde je pro turecké členství více občanů než proti. Jedná se především o Slovinsko a Švédsko, na mírně nižší úrovni pak Polsko, Španělsko a Portugalsko. Na druhé straně ve většině členských zemí převažuje proti. Ze starých členských zemí jde zejména o Rakousko, Kypr, Lucembursko, Řecko, Francii, Německo a Itálii, z nových o Litvu, Estonsko, Slovensko a Lotyšsko. Ve všech přistupujících a kandidátských zemích převažují hlasy pro, i když v Bulharsku nejde o absolutní většinu. V České republice je budoucí členství Turecka v EU podporováno spíše lidmi ve střední věkové kategorii (25 39 let: 33 %, 40 54 let: 32 %), středově a pravicově orientovanými občany (33 %, resp. 32 %), lidmi ve svobodných povoláních a v manažerských pozicích (v obou skupinách 33 %) a především zemědělci (38 %). Naopak odpůrce má turecké přistoupení zejména mezi levicově orientovanými (65 %) a mezi obyvateli velkých měst (64 %). 43