14. Věk rozumu V 18. století už věda překonala staleté předsudky i dogmata a pevně stavěla na základech položených v 17. století. Vznikly nové vědecké obory, o výsledky vědeckého bádání jevila často velký zájem i široká veřejnost, mnohé objevy a vynálezy se prosadily do praktického života a začaly jej ovlivňovat. Lidé se pokoušeli různě bránit nebezpečným nákazám. Jednou z nejzákeřnějších smrtelných nemocí byly pravé neštovice, srovnávané ve své době s morem. Pokud je člověk přežil, nesl si následky po celý život, vedle zohyzdění obličeje mohl následkem onemocnění i oslepnout. S principem očkování proti této chorobě se seznámila v Turecku manželka velvyslance Mary Wortley Montagu [meri uortli montegi], která dokonce nechala již roku 1717 očkovat i svého syna. Díky ní se tento postup rozšířil po celé Evropě, koncem 18. století britský lékař Edward Jenner [edvrd džener] (žil v letech 1749 1823) přišel s novou metodou očkování. Zjistěte, jakou novou metodu očkování Edward Jenner objevil. Která očkování jsou u nás povinná a proč? Které nemoci se díky očkování pokládají dnes za vymýcené? Pro které oblasti světa toto tvrzení bohužel neplatí? V západní Evropě se postupně během 18. století prosadil vlivný myšlenkový proud, který byl později historiky označen jako osvícenství. Osvícenci navazovali na vědecké bádání Galilea, Newtona, Descarta, místo na víru kladli důraz na rozum, proto se toto období nazývá také věkem rozumu. Osvícenci vesměs soudili, že moderní věda je schopna dokonale poznat přírodu a svět, jaké ve skutečnosti jsou. Po pochopení této podstaty bude prý možné svět měnit a řídit. Bude-li se tak dít správným způsobem, přinese to dobrodiní všem. Osvícenci byli také přesvědčeni, že jedním ze zdrojů lidského a společenského neštěstí je nevzdělanost. Kladli proto důraz na rozvoj vzdělání zaměřeného na široké vrstvy, dosud omezené předsudky a pověrami. Vrcholem snah zpřístupnit co nejširšímu okruhu lidí soudobé vědecké poznatky o člověku a světě, který ho obklopuje, se stala Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel. O vznik tohoto monumentálního díla se zasloužili především Denis Diderot [deny didro] (žil v letech 1713 1784) a Jean d Alembert [žán dalambér] (žil v letech 1717 1783), kteří tvorbu Encyklopedie po celou dobu jejího vydávání řídili. Do slovníku, jenž zachycoval celou šíři tehdejšího vědeckého poznání, přispívali i Voltaire [voltér], Montesquieu [monteskije], Rousseau [rusó] a mnoho dalších osvícenců. Přeložte s pomocí německočeského slovníčku, při jaké příležitosti byla tato poštovní známka vydána. Titulní strana prvního svazku Encyklopedie Ukázka výkladu jednoho z hesel Encyklopedii
První svazek Encyklopedie vyšel roku 1751 v nákladu 2500 výtisků. Na celém projektu se podílelo 188 stálých spolupracovníků, i přes zákaz z roku 1759 vyšlo tajně do roku 1772 celkem 17 svazků textu a 11 svazků ilustrací v nákladu 25 000 výtisků. Encyklopedie nakonec vynesla 7,5 miliónů liber, což bylo víc než zisk Francie z obchodu s oběma Indiemi. Neodmyslitelnou součástí Encyklopedie byly bohaté ilustrace a nákresy, přístroje, nářadí, technická zařízení, stavby doprovázely pro názornost postavy při práci. Svět bylo možno dle představ autorů Encyklopedie věrně zachytit od nitra Země až po nitro člověka. Pro každou kulturní zemi je vydávání vlastní encyklopedie otázkou prestiže. Některé z národních encyklopedií získaly zasloužený mezinárodní obdiv a uznání, v současné době se v mnoha zemích přechází od tištěné verze k uživatelsky vstřícnější elektronické podobě. V čem je elektronická encyklopedie oproti tištěné výhodnější? Zamyslete se nad tím, zda dnes víme o světě kolem nás všechno, nebo jsou-li oblasti, kam zatím lidská věda nepronikla? Zjistěte ve školní či obecní knihovně, jaké mnohosvazkové encyklopedie existují v současnosti. Která česká encyklopedie z přelomu 19. a 20. století je dosud nepřekonaná? Která encyklopedie je bezesporu v současné době nejpoužívanější? Zvolte si nějaké heslo např. osvícenství a vyhledejte jeho znění minimálně ve třech různých českých i zahraničních encyklopediích, srovnejte výklad tohoto pojmu a s výsledkem svého srovnání seznamte ostatní spolužáky. Nové myšlenky se neomezovaly jen na oblast vzdělání. Ve Francii mnozí myslitelé vystupovali proti vlivu šlechty a církve na řízení státu, ostré kritice byla podrobena i neomezená královská moc. Za následování hodný příklad mnozí myslitelé 18. století považovali způsob vlády ve Velké Británii a Nizozemí. Velkému obdivu se těšil zejména anglický filosof John Locke [džon lok] (žil v letech 1632 1704), který již v 17. století prosazoval názor, že vláda nemůže vládnout bez souhlasu lidu, stavěl se proti absolutistické moci. K podobným názorům dospěl ve svém díle O duchu zákonů (1748) i francouzský filosof Charles Louis Montesquieu [šárl luj monteskije] (žil v letech 1689 1775). Podle něj je nezbytné rozdělit moc ve státě na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, na tři na sobě nezávislé a vzájemně se kontrolující složky. Spolu s Lockem tak popsali principy moderního právního státu. Jean Jacques Rousseau (žil v letech 1712 1778), rodák ze Ženevy, jeden z nevlivnějších mužů 18. století. Zajímal se o filosofii, politiku a výchovu i studium vlastního nitra, jeho díla filosofická i románová znala celá Evropa, k jeho odkazu se hlásila francouzská revoluce, která mu dala posmrtný hold přenesením jeho ostatků do Panteonu. Jeho díla O společenské smlouvě, Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi a Emil vzbudila nelibost úřadů, jeho díla byla dokonce pálena. Před pronásledováním musel z Francie, kam přišel za vzděláním, utéct do Švýcarska, kde se skrýval na různých místech. Díky jeho vlivu se prosadilo moderní pojetí výchovy dětí, které se stalo základem moderní pedagogiky. Čím se zabývá vědní disciplína označovaná jako pedagogika? Jeho vnímání člověka jako nejen rozumové, ale i citově založené osobnosti spolu s prosazováním návratu k přírodě otevřelo cestu novému životnímu stylu romantismu.
Politická svoboda se projevuje u každého občana duševním klidem, který prýští z jeho přesvědčení, že jeho život je bezpečný; aby každý občan požíval této svobody, musí být vláda taková, aby se nemusil jeden občan báti druhého. Není svobody, jestliže táž osoba nebo týž úřad spojuje ve svých rukou moc zákonodárnou a moc výkonnou, protože vzniká obava, že monarcha nebo senát vyhlásí tyranské zákony a pak je bude tyransky provádět. Není svobody, jestliže není moc soudní oddělena od moci zákonodárné a výkonné. Kdyby byla moc soudní spojená s mocí zákonodárnou, byla by moc nad svobodou a životem občanů pouhou libovůlí, protože soudce by byl zároveň zákonodárcem. Kdyby byla moc soudní spojena s mocí výkonnou, soudce by mohl býti zároveň též tyranem. Všechno by bylo ztraceno, kdyby týž člověk nebo týž sbor předních občanů, ať už ze šlechticů, ať už z lidu, měl v ruce tuto trojí moc, totiž moc dávat zákony, moc vykonávat usnesení veřejná a moc soudit zločiny nebo spory jednotlivců. (Charles Louis Montesquieu O duchu zákonů, s. 190) Zjistěte s pomocí učitele občanské výchovy, ve kterém dokumentu je popsáno uspořádání moci v České republice a jak toto uspořádání odpovídá představám osvícenců. Proč je důležité, aby byla státní moc rozdělena a jednotlivé složky byly na sobě nezávislé? Pro zvídavé: Kdo ve skutečnosti vládl ve Velké Británii? Zjistěte, jak se mohl tehdejší Angličan stát členem parlamentu. Měli všichni ovládaní obyvatelé Velké Británie zastoupení v anglickém parlamentu? Jak to bylo s postavením obyvatel v britských koloniích? Osvícenci byli většinou deisty, tj. přijímali názor, že Bůh sice stvořil svět, ale ponechává jej dále jeho vlastním zákonům a do jeho běhu nezasahuje. Další z osvícenců tzv. panteisté tvrdili, že Bůh je přítomen v přírodě, někteří dospěli k názoru, že žádný bůh není a veřejně se ke svému ateismu hlásili. Pro řadu z nich mělo však náboženství a víra své pevné místo v lidské společnosti. Co však všechny osvícenské myslitele spojovalo, byla názorová tolerance a odpor k jakémukoli fanatismu včetně náboženského. Osvícenské názory souvisely i s učením o přirozených právech člověka. Podle této teorie má každý člověk od narození určitá nezcizitelná práva, a to bez ohledu na původ či bohatství. K nejzákladnějším lidským právům patřilo podle osvícenců i právo svobodně hlásat své názory bez obav z cenzury či pronásledování. Často je citován výrok Voltaira [voltéra]: Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat. Jedním z hlavních cílů osvícenské filosofie bylo skloubit všeobecný zájem se zájmem jednotlivce, vytvořit podmínky pro štěstí svobodného člověka, jenž se jako občan podílí na blahobytu své společnosti, kterou řídí moudrá vláda. Osvícenci se zamýšleli nad otázkou, co je podstatou státu a za jakých podmínek vzniká. Mnozí z nich dospěli k názoru, že stát vznikl na základě tzv. společenské smlouvy, kterou uzavírají lidé dobrovolně mezi sebou z obavy před různým nebezpečím. Posláním státu bylo starat se o bezpečnost lidí a ochránit jejich přirozená práva. Jean Jacques Rousseau [žán žak rusó] ve svém díle O společenské smlouvě dospěl k přesvědčení, že občané nejsou povinni respektovat nařízení Voltaire (žil v letech 1694 1778) strávil kvůli svým radikálním názorům větší část života mimo Francii. Dvacet let žil v ústraní ve Švýcarsku, kde psal svá literární i filozofická díla a vedl obsáhlou korespondenci s vědci a panovníky z celé Evropy. Když se roku 1778 vrátil do Paříže, dostalo se mu bouřlivého přivítání mnozí ho už tehdy považovali za krále filozofů. Jaké bylo vlastní jméno filosofa Voltaira a proč si zvolil pseudonym? Zjistěte, jaký měli osvícenci vztah k církevním institucím, především k řeholním řádům. Jak viděl katolickou církev Diderot nebo Voltaire? Kde jsou v Paříži pohřbeni nejvýznamnější francouzští osvícenci?
vlády, která nedodržuje podmínky společenské smlouvy, tj. nechrání své občany a porušuje jejich přirozená práva na život, svobodu a majetek. Občané mají právo proti takové vládě postavit se na odpor. Tyto úvahy byly přímou výzvou vůči panovnickému absolutismu a jeho vládě z Boží milosti. Dávaly totiž občanům oprávnění povstat proti státní moci, která není schopna jim zaručit svobodný život. Myšlenky osvícenství inspirovaly Americkou a Velkou francouzskou revoluci. V souvislosti s osvícenskými myšlenkami osobní svobody sílí v průběhu 18. století kritické hlasy požadující hospodářskou svobodu jednotlivce. Bez státních zásahů a bez cechovních omezení budou prý podnikatelé vyrábět to, co jsou schopni vyrobit nejlevněji a čeho jsou schopni nejvíce prodat. Který směr ovlivňoval ekonomické myšlení v 17. a 18. století, v čem spočíval jeho princip? Jakou roli v tomto systému měl hrát stát? Pokud např. šije ve městě boty jen jeden švec, může si takřka libovolně určovat cenu. Bude-li ve městě více ševců, každý z nich se jistě bude snažit získat pro sebe co nejvíc zákazníků. Soutěž mezi výrobci (konkurence) by měla vést ke zvyšování kvality výroby a ke snižování cen. Do konkurenčního boje stát nemá zasahovat, např. tím, že bude jednoho z výrobců zvýhodňovat na úkor druhého. Přístup na trh musí být svobodný. Kdokoli je schopen a odhodlán podnikat, má tuto možnost mít. Podle filozofa a ekonoma Adama Smithe [edem smis] (žil v letech 1723 1790) má svobodný trh a konkurence přivodit obecný pokles cen a růst blahobytu celé společnosti. Jeho kniha O příčinách bohatství národů z roku 1776 se stala jednou z knih, které nejvíce ovlivnily západní civilizaci. Osvícenský názor na člověka jako jedince, který je zodpovědný za svůj život a svůj osud má ve svých rukou vedl k zásadní změně vnímání dětí a jejich výchovy. Dobré rodinné vztahy, rodinné zázemí se stalo základem pro život. Začaly se upevňovat citové vztahy mezi rodiči a dětmi. V bohatých rodinách se výchova a spokojenost dětí, vnímaných jako samostatné osobnosti, staly prvořadým zájmem rodičů. Děti dostaly k dispozici vlastní pokoj s hračkami, dětské hry provázely hodiny s domácím učitelem. Proč se směr, který jako první začal prosazovat Adam Smith, označuje jako liberalismus? Vyhledejte, co označuje pojem liberální. Má tato Smithova ekonomická politika své stoupence i v současnosti? Námět na diskusi: Má či nemá stát zasahovat do podnikání? Vede svobodný trh k většímu blahobytu společnosti bez pomoci státu? Císařovna Marie Terezie rozdává při ranní kávě mikulášskou nadílku svým dětem, císař v županu, v pantoflích a s nočním čepečkem na hlavě láskyplně přihlíží. Obraz klidného rodinného štěstí patřil k dalším změnám na panovnických dvorech, císařská rodina u rodinného krbu zdůrazňuje nové pojetí rodiny jako základu státu. Zjistěte, jak se jmenoval manžel rakouské arcivévodkyně, uherské a české královny Marie Terezie?
Rousseau a mnozí další vychovatelé v 2. polovině 18. století si uvědomili, že děti nejsou stejné jako dospělí. Postupně zvítězil názor, že se mají brát takové, jaké jsou, a výchova má vycházet právě z jejich pohledu na svět. Nový přístup k dětem změnil dosavadní výchovu dětí, vznikl nový druh literatury určené přímo dětem. Kniha Daniela Defoea [denjela difoa] Robinson Crusoe, vydaná roku 1719, patřila k nejčtenějším knihám své doby, zaznamenala okamžitý úspěch. Rousseau učinil z tohoto románu jeden ze základních prvků výchovy svého pomyslného žáka Emila. Kniha měla podle něj vysokou mravní hodnotu, víra a ctnost v ní dojdou odměny a navíc čtenáře seznamuje s cizími kraji a přírodou. Slovníček pojmů: dogma tvrzení, o kterém se nepochybuje encyklopedie naučný slovník předsudek zaujatý postoj, vycházející z tradice, nikoliv z rozumu tolerance vzájemná snášenlivost Které další známé anglické dílo, vydané v roce 1726 původně určené dospělým čtenářům se stalo oblíbenou dětskou četbou (viz na druhém obr.)? Nové myšlenky se stávaly předmětem veřejných debat. Diskutovalo se zejména v kavárnách (viz na obr. Café Procope v Paříži) a salonech vyšší společnosti, mnozí příslušníci privilegovaných stavů uznávali nutnost změn. Někteří spisovatelé jako např. Voltaire se pro své ostré výpady proti absolutistické monarchii ocitl i ve vězení. Které pařížské vězení proslulo právě tím, že sem byli zavírání vládě nepohodlní lidé? Knihovnička: Lion Feuchtwanger Bláznova moudrost; Lišky na vinici Jan Halada Osvícenství - věk rozumu; Osudy moudrých Ilustrovaní dějiny světa: osvícenství a revoluce Petr Křivský a kol. Věk starý a nový Otázky a úkoly: 1. Které hlavní principy zastávali osvícenští filosofové? Co bylo hlavním cílem osvícenství a jakými prostředky chtěli tyto cíle dosáhnout? 2. Kdo to byli encyklopedisté? 3. Jak osvícenství ovlivnilo pohled na člověka? 4. Jak se změnily názory na funkci a poslání státu? 5. Jak měla být rozdělena v moderním státě moc a proč? Vysvětlete pojem moderní právní stát. 6. Kdo a jakým způsobem ovlivnil pojetí rodiny a výchovy dětí? Karel Mácha Jean-Jacques Rousseau Tip na návštěvu divadla: Milan Kundera Jakub fatalista a jeho pán