TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ÚVOD DO TVAROSLOVÍ VY_32_INOVACE_CJ_3_01 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti
ÚVOD DO TVAROSLOVÍ Základní pojmy, slovní druhy, jmenné a slovesné kategorie
Základní pojmosloví tvarosloví (= morfologie) = nauka o tvarech slov obsah: slovní druhy gramatické kategorie slov ohýbání slov skloňování, časování, stupňování formální podoba slova: tvarotvorný základ = část slova společná všem tvarům slova při ohýbání, nemění se (kmen slova) koncovka = tvarotvorná přípona při ohýbání se mění marmelád - a tvarotvorný základ koncovka tvarotvorná přípona zanes - eme tvarotvorný základ koncovka tvarotvorná přípona
1. z hlediska morfologického ohýbání (= flexe) Principy třídění slov skloňování připojování pádových koncovek ke kmeni jmen (růž-í, růž-emi) - tzv. nulová koncovka slz-a, slz-0; měst-0 časování připojování osobních koncovek ke kmeni sloves (nes-e, nes-ou) slova ohebná jména a slovesa neohebná jeden základní tvar, nemají koncovku
U uvedených slov ve větách určete koncovku: Koupili si loveckého psa. Na dovolenou jedeme do Chorvatska k Jaderskému moři. V televizi sledujte dokumentární filmy o vesmíru, jsou poučné. Piš pomalu a pečlivě.
Slovní druhy Co vyjadřují Příklady Slova ohebná Slova neohebná Skloňování 1. PODSTATNÁ JMÉNA Názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. žák, kočka, auto, pýcha, lyžování 2. PŘÍDAVNÁ JMÉNA Označují vlastnosti podstatných jmen. Ptáme se na ně otázkami JAKÝ? KTERÝ? ČÍ? moudrý, veselá, jarní, tetin, Jirkův Stupňo vání 3. ZÁJMENA Zastupují názvy osob, zvířat a věcí nebo na ně ukazují. já, vy, on, ten, ta, náš, jejich, kdo, co, týž, nějaký, žádný Slo 4. ČÍSLOVKY Vyjadřují počet nebo pořadí. jedna, pět, první, patnáctý vní 5. SLOVESA Označují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje. Vyjadřují děj. utíkám, zakokrhal, budeme si hrát, blýská se časování dru 6. PŘÍSLOVCE Odpovídáme jimi na otázky KAM? KDE? KDY? JAK? Určují bližší okolnosti děje. domů, doma, brzy, nahlas Stupňování - některá hy 7. PŘEDLOŽKY Leží před slovem. Spojují se obvykle s podstatnými jmény. v, na, od, do, za, u, vedle, proti 8. SPOJKY Spojují slova nebo věty. a, i, ale, nebo, protože 9. ČÁSTICE Uvozují samostatné věty. Jsou to slova, kterými ve větě na něco upozorňujeme. ať, kéž, nechť, kdyby, snad, prý 10. CITOSLOVCE Vyjadřují zvuky a hlasy, pohyby, nálady a pocity. kuku, cink, hop, ouvej, haló, brr
2. z hlediska významu Principy třídění slov plnovýznamová význam věcný + gramatický substantiva, adjektiva, slovesa, příslovce, citoslovce neplnovýznamová význam gramatický předložky, spojky, částice, některá slovesa (fázová, způsobová) 3. z hlediska funkce ve větě některé nejsou větnými členy předložky, spojky, částice, citoslovce
Přechody mezi slovními druhy zpodstatnělá přídavná jména hostinský, telecí, hajný, krejčí změna slovního druhu: večer, málem (1., 6.) kolem, během (1., 6., 7.) hrome (1., 9.) vsedě, chtě nechtě (5., 6.) významy často určíme z věty: Raněný voják sténal. (přídavné jm.) Raněný byl převezen do nemocnice. (podst. jm.)
CVIČENÍ SLOVNÍ DRUHY Zařaďte slova ke slovním druhům a uveďte je ve větném kontextu: Sytý, hajný, objetí, trojnásobný, mnohde, mnohý, hrůza, tady, protože, snídaní, vedení, trní, znění, zřejmě, co, jehličí, průvodčí, srnčí, dravčí, doma, schopen, dav, kéž, zcela, celý, kolik, přesto, jak, otčina, kvůli, oba, mládě, kopa, droždí, desaterý, psí, domácí, ne, takřka, hravý, hrací, včas, padlý, padlí, brzy, dvojí, dvojmo, vida, bělmo, zkusmo, dovolená, předem, běda, vědom, zadarmo, najeden, jedlý, všechno, okolo, málo, zadarmo, vyjma, by, vhodné, aby, ven, podle, skočná, hop, naprosto, již, ano, vždyť, ať, stěží, díky, nazdar, sám, rád, pondělí, budiž, pěší, vrátný, kradmo, rozpaky, dřívějšek, neboť, ba, dovnitř, vícekrát, který, lze.
CVIČENÍ SLOVNÍ DRUHY Uveďte, jak se změnila slovnědruhová příslušnost výrazů: Pokladní hotovost činila tisíc korun. Pokladní nás poslala k výdeji zboží. - Raněný tiše sténal. Raněný muž byl ošetřen. - Jirka se chlubil novým závodním kolem. Utíkal kolem. Prošel kolem nás. - Pavel bydlí hned vedle nás. Útočníci často stříleli na branku, ale jen vedle. - Odevzdal jsem sešit Pavlovi. Pavlovi kamarádi jsou u nás téměř každý den. - Byl krásný večer. Večer jsem šla brzy spát. - Dostali jsme místo v první řadě. Já tam půjdu místo tebe. Chci, aby se to změnilo k lepšímu. Aby se ti tam dobře vedlo! - Nastoupili dva cestující. Lidé cestující s námi byli příliš hluční. - Já jsem je nemohl hned poznat. Je, to je krása! - To je má přítelkyně. Ona má pěknou kabelku. - Když je hezky, chodíme na procházky. Když vy jste takoví neukáznění! - Už umím báseň zpaměti. Těžko jsem si vybavoval data z paměti. - Zmocnila se ho hrůza. Byl bledý až hrůza. - Co tomu říkáš? Co by ses bál! - Kdyby tak bylo hezky! Kdyby se ti to nepodařilo, ozvi se. Ptal se, kdy by mě mohl navštívit.
Jazykové kategorie určují tvary a významy slov ve větě jmenné a slovesné jmenné kategorie podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky jmenný rod mužský životný a neživotný, ženský, střední jmenné číslo jednotné (singulár sg.), množné (plurál pl.) pád vzory jmen u jednotlivých slovních druhů určujeme i druhy (typy) jmen
Slovesné kategorie slovesné kategorie slovesa osoba číslo závislé na osobě (Dívky trhaly květiny. Dívka trhala květiny.) způsob oznamovací, rozkazovací, podmiňovací vyjadřuje postoj mluvčího ke skutečnosti
Slovesné kategorie čas objektivní relativní vzhledem k jinému ději předčasnost Viděl, jak spadlo jablko ze stromu. současnost Bylo teplo, ani lístek se nepohnul. následnost Lekl se, že se dítě zadusí. vzhledem k probíhajícímu ději - přítomný, minulý, budoucí přítomný gnómický prézens = mimočasové, obecně platné děje (Lev je šelma.) historický prézens aktualizovaný děj minulý do přítomnosti
Slovesné kategorie slovesný rod činný a trpný kdo je konatelem děje slovesný vid dokonavý a nedokonavý schopnost slovesa vyjádřit ukončenost děje třídy a vzory sloves
Zdroje SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-0950-6. SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 196 s. Maturita v kostce. ISBN 978-80-253-0671-0. STYBLÍK, Vlastimil, Marie ČECHOVÁ a Zdeněk HLAVSA. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a stylistická část). 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1996. ISBN 80-859-3726-3.