Několik slov úvodem Předmět s názvem Psychopatologie a psychodiagnostika pro učitele byl do vašich učebních plánů zařazen z čistě pragmatických důvodů. Jako pedagogičtí pracovníci se dnes, bohužel, budete přímo ve svých třídách setkávat s žáky deprivovanými, úzkostnými, neurotickými, vykazujícími organické problémy a vzhledem k věku vašich svěřenců možná i s těmi, u kterých jsou patrné známky právě propukající duševní nemoci. Vaše role pak bude spočívat v tom, že i s těmito jedinci dokážete navázat funkční kontakt a že si budete uvědomovat, jakým způsobem jejich psychická porucha ovlivňuje celý proces učení a jejich výkonnost. Vaší zásadní povinností je však žáky chránit. V mnohých případech budete právě vy prvním záchytným bodem, který může pomoci tím, že na nepříznivý psychický stav žáka upozorní rodiče, třídního učitele či konzultuje svá zjištění s odborníkem. Vzpomínám si na jeden případ závažného úrazu při odborném výcviku. Žák, který právě pracoval na soustruhu, dostal epileptický záchvat. Byl to jeho první, tudíž dosud nebyl jako epileptik lékařsky sledován. Při pozdějším kontaktu s tímto žákem jsem zjistila, že zvláštnosti jeho motorických projevů vykazovaly jasné známky organicity a byly tak markantní, že poučený učitel by si jich jistě všiml. S dostatečným časovým předstihem by pak mohl kontaktovat rodiče, doporučit jim návštěvu lékaře a zahájit polemiku na téma vhodnosti volby učebního zaměření jejich syna.
Žáky bychom ale měli chránit i sami před sebou. Jen psychicky vyrovnaný učitel je dostatečným vzorem zdravé osobnosti. Náplň předmětu tudíž plní také funkci sebereflektivní. Předmět je propojením dvou vědních disciplín: psychopatologie a psychodiagnostiky. Vedle toho, že se tedy setkáte s elementárním popisem psychickým poruch, byste po absolvování tohoto předmětu měli být vybaveni i škálou metod a zjišťovacích postupů, které jsou zaměřeny na osobnost žáka a jeho sociální vazby. Polemika nad riziky a úskalí diagnostické činnosti a stanovení zásadních kriterií konstrukce zjišťovacích nástrojů zároveň zvýší objektivitu vašich stávajících diagnostických soudů. Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto jsou strukturovány jako pracovní sešit, do kterého si můžete volně zaznamenávat své postřehy z přednášek a četby odborné literatury. Doporučuji si je nejdříve orientačně prostudovat, vytisknout a přinést na kontaktní výuku. V průběhu studia materiálů se budete setkávat s následujícími značkami : Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího!
PSYCHOPATOLOGIE OBECNÁ SPECIÁLNÍ Normalita osobnosti Zdraví a zdravá osobnost Duševní poruchy a jejich příčiny Poruchy psychických procesů a stavů Poruchy osobnosti Mentální retardace Psychoreaktivní poruchy Neurotické poruchy Afektivní poruchy Schizofrenie a poruchy s bludy Speciální problémy dětské psychopatologie Organicky podmíněné duševní poruchy Pervazivní vývojové poruchy Deprese v dětském věku Psychická deprivace Sociálně patologické jevy dětí a mladistvých
1. NORMALITA OSOBNOSTI OBECNÁ PSYCHOPATOLOGIE Norma Funkčnost Diagnóza Kriteria Ideál Statistika 1. Normativní hledisko jako kriterium normality osobnosti Subjektivní uspokojení, pocit úspěšnosti a sebedůvěry, syntéza reálného a ideálního já a) z hlediska hodnocení subjektu b) z hlediska sociálních kriterií Sociální adaptabilita 2. Psychiatrická diagnóza jako kriterium normality osobnosti 3. Statistická norma jako kriterium normality osobnosti Rozuměj : psychiatrická diagnóza jako kriterium abnormity osobnosti. Hledisko četnosti výskytu pozorovaných jevů
4. Optimální funkčnost jako kriterium normality osobnosti 5. Ideál jako kriterium normality osobnosti Optimální forma existence osobnosti v optimálních sociálních podmínkách. Rovnováha mezi osobností a prostředím, rovnováha psychických procesů a činností, jednotný výběrový charakter potřeb a životně významného cíle, stálost struktury osobnosti, rovnováha mezi energetickým výdajem a příjmem. Prostor pro poznámky :
2. ZDRAVÍ A ZDRAVÁ OSOBNOST Duševní zdraví - v širším pojetí.optimální duševní zdraví, v užším pojetí. nepřítomnost symptomů duševní nemoci, nerovnováhy a maladaptace (Míček, 1984), - stav organizmu, kdy struktury a funkce jednotlivých částí psychiky nejsou porušeny (Doležal, 1964), - stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody (WHO). Termín zdraví se v podstatě používá ve čtyřech významech (Křivohlavý, 1996) : Být zdráv znamená být fit. 1) Zdraví jako ideální stav člověka. 2) Zdraví jako optimální funkční stav 3) Zdraví jako projev osobní síly a možností. 4) Zdraví jako zboží. Reklama, komerční cíle potravinářského, zdravotnického a farmaceutického průmyslu. Pro které vědní obory se v současné době kategorie zdraví stává středem zájmu? Aspekty zdraví : - somatické - psychické - duchovní
Charakteristiky zdravé osobnosti (Maslow podle Čápa, 1993) Dobré poznání skutečnosti, adekvátní vysvětlování událostí, odlišení skutečných poznatků od domněnek, rozlišování podstatného od nepodstatného. Kladné hodnocení sebe sama, druhých lidí i přírody. Živé vnímání skutečnosti, emoční prožívání a reagování, schopnost prožívat velkou radost. Dovednost a potřeba být sám, zamyslet se nad životem. Samostatnost, relativní nezávislost na vnějších vlivech. Altruismus, kladný vztah a přátelské vztahy k lidem, umění jim pomáhat. Tolerance, snášenlivost, demokratičnost k odlišným názorům a způsobu života. Tvořivost. Daleké životní cíle, přijetí obecně lidských hodnot. Prostor pro poznámky :
3. DUŠEVNÍ PORUCHY A JEJICH PŘÍČINY Podle MKN-10.Duševní porucha : existence klinicky rozpoznatelného souboru příznaků nebo chování, který je ve většině případů spojený s pocitem tísně a narušením funkcí. ( in Zvolský,1997) Příčiny duševních poruch lze klasifikovat podle : a) doby, v níž působily na prenatální, perinatální a postnatální, b) znalosti etiologického faktoru na endogenní a exogenní, c) determinujícího faktoru na biologické a sociální. Příčiny psychických poruch Exogenní (Podmíněné z vně) Somatogenní (tělesně podmíněné) Psychogenní (zážitkově podmíněné) Endogenní (Podmíněné zevnitř)
Vztahy mezi nimi : Třídy etiol. endogenní vrozené (mutace genů) psychózy, por.os. dědičné prenatálně faktorů poškození perinatálně LMD exogenní funkční oslabení (psychické konflikty) postnatálně neurózy Zvolte jednoho z uvedených autorů a prostudujte jeho psychologický výklad vzniku duševních poruch (S.Freud, A.Adler, H.S.Sullivan, Palo Alto, J.Wolpe, H. J.Eysenck, V-Frankl, C.Rogers). Vztah symptom-syndrom Symptom Syndrom jako suma symptomů Syndrom jako etiopatogenetický faktor
Poruchy pozornosti + bolesti hlavy + psychomot. + zvýšená unavitelnost instabil. ETO ORGANO PA GENEZE EEG SIGN. LMD /ADHD TO GE NE PSYCHO NEURÓZA DEPRIVAČNÍ ZE GENEZE SYNDROM Na základě výše uvedených schémat se pokuste samostatně definovat termíny symptom a syndrom. Prostor pro poznámky :
4. PORUCHY PSYCHICKÝCH PROCESŮ A STAVŮ a) Poruchy kognitivních b)poruchy motivačních a procesů konativních stavů a procesů a) PORUCHY KOGNITIVNÍCH PROCESŮ Na základě studia obecné psychologie definujte následující pojmy : - psychický jev - psychický proces - psychický stav - kognitivní procesy PORUCHY VNÍMÁNÍ Z obecné psychologie si připomeňte proces vnímání a vlastnosti vnímání a druhy vjemů.
Iluze Halucinace Agnozie Psychosenzorické poruchy Kvantitativní změny vnímání Klasifikace poruch vnímání Neadvekvátní vnímání skutečnosti. - pseudoiliuze,- iluze pravé (zrakové, sluchové, tělové, komplexní) Chorobné vnímání neexistující skutečnosti. - pseudohalucinace, - pravé halucinace (- smyslové : zrakové, sluchové, čichové, chuťové, tělocitné, pohybové, inadekvátní, negativní, - psychické ) Porucha poznávání předmětů reálného světa. Anomálie senzorické syntézy a změna hodnocení vjemů. - depersonalizace, - déja vecu, - jamé vecu, - porucha vnímání reálných proporcí. Silnější či slabější vnímání působících podnětů. senzorická hyperstezie. Na smyslové orgány působí předmět nebo jev. Na smyslové orgány žádný předmět nebo jev nepůsobí. Periferní receptor je sice zachován, ale došlo poruše korového analyzátoru. Prostor pro poznámky :
PORUCHY OBRAZOTVORNOSTI Z obecné psychologie si připomeňte proces obrazotvornosti, vlastnosti a druhy představ a asociační zákony. Zvýšená obrazotvornost je jednou z charakteristických zvláštností dětské psychiky. Je totiž přirozeným vyústěním poznávací expanze a rozvoje emocionality. Denní snění Přebujelá fantazie Chudá fantazie Klasifikace poruch obrazotvornosti U dětí : neurotický projev, projev vnitřního konfliktu, prožívaného trauma či náročné životní situace. U dospělých : znak nezralé či infantilní osobnosti. Znak hysteroidního vývoje osobnosti. Znak mentálně retardované osobnosti. Jaké znáte náročné životní situace?
Na základě studia odborné literatury objasněte jev bovarysmus. Zamyslete se nad tím, jak tento termín pravděpodobně vznikl. Prostor pro poznámky : PORUCHY MYŠLENÍ Z obecné psychologie si připomeňte charakteristiku a vlastnosti myšlení, formy myšlení a myšlenkové operace.
Zpomalené myšlení Překotné myšlení Zabíhavé myšlení Ulpívavé myšlení Myšlenkový záraz Inkoherentní myšlení Autistické myšlení Katathymní myšlení Paralogické myšlení Vtíravé myšlenky Magické myšlení Bludy Klasifikace poruch myšlení Pomalé tempo, zploštělost, ochuzenost, povrchnost. Zvýšená dynamičnost myšlenkových pochodů na úkor kvality, produkce horší a povrchní. Neschopnost odlišit podstatné od nepodstatného. Reprodukce věrná, zdlouhavá bez vystižení smyslu a významu. Neschopnost opustit jeden algoritmus řešení, setrvávání na jednom myšlenkovém postupu. Náhlé zastavení správného myšlenkového pochodu. Porušení logického řádu. Neschopnost zpracovávat reálné podněty a situace, obsahem jsou fantazijní představy. Neschopnost kritičnosti myšlení, dominuje cit, předsudky apod. Jako inkoherentní, ovšem při zachování logického řádu, soudy spojuje povrchně či nahodile. Objevují se proti vůli jedince, nelze je zaplašit. Operuje s tajemnými silami. Příznak mentální retardace, při vyčerpání, nemoci, depresi. Úsudkový sebeklam, chorobně vzniklé mylné přesvědčení. Radostný zážitek, úzkost, manická nálada. Typické pro děti předškol. věku, jinak snížení rozumových schop., neukázněnost. Únava, ospalost, LMD. Vyčerpání, tréma, duševní choroba. Obluzené vědomí, organické poruchy mozku. duševní choroba. Vážné duševní onemocnění. Neurotický, psychotický příznak. Typické pro primitivní lidské společnosti, dogmatický světový názor, hypersenzitivní osobnosti, jedinci mentálně retardovaní. Schizofrenie, hysterické osobnosti. Vážná duševní nemoc či v horečnatých stavech.
Makromanické Přehánění vlastního významu. Mikromanické Přesvědčení o vlastní bezvýznamnosti, provinění apod. Paranoidní Členění bludů Přesvědčení o vlastním ohrožení či vnějším omezení osobních práv. Charakteristickým rysem je vztahovačnost. Extrapotenční Megalomanické Hypochondrické Autoakuzační Insuficienční Obavné Ruinační Perzekuční Erotomanické Emulgační Prostor pro poznámky :
PORUCHY PAMĚTI Z obecné psychologie si připomeňte paměť, složky paměti a proces zapomínání. Deteriorizace paměti Amnézie Klasifikace poruch paměti Patický úbytek paměťových schopností organického původu. Nejčastěji bývá poškozena vštípivost. Časově ohraničená ztráta paměti. Tzv. mezera ve vzpomínkách. Př. Korsakův syndrom, který se vyskytuje u senilních psychóz či při chronických otravách. (Jedinec si pamatuje staré zážitky,ale ne současné). Po úrazu, otřesu mozku, elektrickém šoku, traumatu (retrográdní, anterográdní) Paramnézie Kvantitativní poruchy paměti Hypermnézie Hypomnézie Např. zázrační počtáři. Může být ale i příznakem duš.nemocí. Porucha paměti projevující se nepřesností či nesprávností reprodukce. Jednostranně zesílená paměť v některé oblasti. Vývojově podmíněné trvalé snížení paměťových schopností. Celkové či částečné. Setkáváme se s ní i u zdravých jedinců : např. vzpomínkový klam či kryptomnézie. Často u mentálně petard. jedinců nebo při únavě, úzkosti a trémě. Pokuste se objasnit termíny konfabulace a bájivá lhavost (pseudologia phantastica). Své náměty a názory ověřte na základě studia odborné literatury.
Prostor pro poznámky : PORUCHY POZORNOSTI Z obecné psychologie si připomeňte charakteristiku a vlastnosti pozornosti. Paraprosexie Hypoprosexie Klasifikace poruch pozornosti V napjatém očekávání jedinec nevnímá předměty, osoby a děje ve svém okolí. Snížená schopnost koncentrace pozornosti na určitou činnost. Např. sportovec očekávající signál ke startu. Při únavě, ospalosti, LMD. Aprosexie Hyperprosexie Totální neschopnost koncentrace pozornosti. Zvýšená pozornost zaměřená na nějaký předmět na úkor jejího rozdělení. Neurotické por. a organické por. mozku (např. mozková mrtvice. V mezích normy se vyskytují ještě roztržitost a rozptýlenost. Neurotické poruchy (např.hypochondrické tendence) Odhadněte, který z uvedených jevů znamená spíše porušení koncentrace pozornosti a který nedostatečné rozdělování pozornosti. Prostor pro poznámky :
PORUCHY MOTIVAČNÍCH A KONATIVNÍCH PROCESŮ PORUCHY PUDŮ A INSTINKTŮ Z obecné psychologie si připomeňte vymezení pudů a instinktů, jejich vlastnosti, fyziologické mechanismy a vývoj. Obecně se patické změny instinktů mohou vyskytovat ve formě oslabení či úplného utlumení, abnormního zesílení nebo zvrácenosti. Klasifikace poruch pudů a instinktů 1. Za účelem zachování individua Poruchy pudu obživného - 1 Poruchy pudu sebezáchovného Poruchy orientačního instinktu Bulimie (vlčí žravost) Anorexie (nechutenství) Sitofobie Pica Chybí pocit sytosti. Chybí pocit hladu. Úplné odmítání jídla. Pojídání nestravitelných látek. - Patické zesílení - Patické utlumení - Sebezmrzačení a sebepoškozování - Sebevražda a sebevražedný pokus. Abnormní oslabení Nezájem o vnější svět. Abnormní zesílení? Neklid, těkání od předmětu k předmětu. Většinou neurotický přízn. Paranoidní psychosa, deprese neurotický Schizofrenie, organické poruchy. Autismus, deprese, únava Schizofrenie, oligofenie
2. Za účelem zachování rodu Poruchy Kvantitativní poruchy sexuálního pudu Poruchy rodičovského pudu Erotomanie Sexuální dysfunkce V pohlavní identifikaci V preferenci sexuálních objektů V sexuální aktivitě Nadměrné zvýšení. Nedostatečný rozvoj sexuality. Kvalitativní poruchy Transsexualismus. Pedofile, nekrofilie, zoofilie. Sadomasochismus, exhibicionismus. - Zanedbávání dítěte - Týrání dítěte až jeho usmrcení - Přehnaná opičí láska k dítěti - 1 V zátěži se u mnohých jedinců chuť k jídlu zeslabuje či zesiluje. Může kompenzovat i emocionální frustraci a redukovat strach či úzkost. -? Poruchy pudu sebezáchovného mohou být spojeny s mnohými syndromy, ale mohou mít zcela racionální podklad, např. ve formě bilanční sebevraždy. Dokážete si představit důvody, které mohou člověka k tomuto rozhodnutí a jednání vést? Prostor pro poznámky :
PORUCHY EMOTIVITY Na základě studia obecné psychologie charakterizujte emoce, jejich druhy a vlastnosti. Klasifikace poruch emotivity 1. Globální poruchy emotivity Citová labilita Citová apatie Neschopnost udržet citový vztah, tendence emočně reagovat na stále nové podněty. U dětí je mírně zvýšená labilita v normě. Dlouhotrvající snížení citové reagence. Citová ambivalence Protichůdný emoční vztah k jednomu podnětu. Hyperemocionalita Zvýšená intenzita emočního prožívání. Účelové emoční reakce 2. Poruchy afektů Strach Fobie Úzkost Patický afekt Zpravidla neurotický příznak. Somatizace, emoční zisky z nepříjemných tělesných pocitů a vegetativních projevů. Vyšší stupeň obavy z něčeho, co je subjektivně vnímáno jako ohrožující. Nesmyslný a neodklonitelný strach, který má předmět (agorafobie, zoofobie, klaustrofobie, nosofobie, hydrofobie). Bezpředmětná nezdůvodnitelná obava. Nadměrně silný afekt. U dětí citová deprivace, u dospělých porucha osobnosti. Intelektový defekt, nemoc, únava, vnitřní konflikt. V normě. Demence, epilepsie. Zpravidla neurotický příznak.
3. Poruchy nálad - 1 Manická nálada Depresivní nálada Dráždivá nálada Expanzivní nálada Vyšší stupeň euforie, veselá nálada. Výrazně smutná nálada. - 2 Zvýšená pohotovost ke vzteku a agresivním reakcím. Vysoká aktivita, chuť zapojovat se do nových věcí. Snížená schopnost prožitku. Nálada neodpovídající situaci a podnětu. Apatická nálada Paradoxní nálada 4. Poruchy vyšších citů Nedostatečně rozvinuté poznávací emoce, nevyvinutý soucit, altruismus apod. Patické nálady - jsou intenzivní, - mají delší trvání, - jsou nezávislé na psychogenních faktorech, - jsou neodklonitelné, - určují chování. U dospělých porucha osobnosti. - 1 Změny nálad v dětském věku nemají takovou patologickou hodnotu jako u dospělých. - 2 S atakou depresivní nálady se v průběhu života může setkat každý člověk, neboť je přirozenou časově ohraničenou součástí traumatizujících zážitků. Často provází i různá infekční onemocnění, po jejichž vyléčení odezní. Endogenní deprese (příznak vážné duševní nemoci) však zjevný spouštěč nemá. Jaký je rozdíl mezi afektem a náladou? Prostor pro poznámky :
PORUCHY VŮLE Z obecné psychologie definujte volní proces. Jaký je rozdíl mezi laickým a odborným chápáním vůle? Klasifikace poruch vůle Abulie a hypobulie Chorobná nerozhodnost nebo Hyperbulie snížená rozhodnost. Nadměrná rozhodnost, překotnost rozhodování. Při depresivní náladě, nemoci, vyčerpání Příznak manické nálady, reakce na radostnou zprávu. Prostor pro poznámky :
PORUCHY JEDNÁNÍ Na základě studia obecné psychologie definujte jednání. Jaký je rozdíl mezi jednáním a chováním? Za poruchy jednání považujeme všechny formy pohybových a jiných reakcí, které jsou způsobeny psychickými příčinami. Hypoagilnost Hyperagilnost Agitovanost Negativismus Anomální či psychopatický vývoj osobnosti, příp. při organické poruše mozku. Impulsivní jednání Klasifikace poruch jednání Snížení pohybových a psychických projevů. Tělesná i psychická čilost, účelná i planá. Opakované neúčelné pohyby a úkony. Záměrná či nezáměrná produkce chování, které je opačné očekávanému. Bezcílné nerozmyšlené jednání (kleptomanie, pyromanie, dipsománie, oniomámie apod.). Zkratkovité jednání Cílené, ale neuvážené Raptus Abúzus Úzkost jednání. Náhlé agresivní jednání. Zneužívání určité látky. Při únavě či depresivní náladě. - 1 Psychopatický vývoj osobnosti. Např. v obtížně řešitelných situacích. Manická nálada, radost, úzkost Podráždění, úzkost, duševní nemoc
Tik Chorobný pohybový zlozvyk. Obsedantní jednání Neodbytné protivolní aktivity. Psychomotorické poruchy : Kvantitativní Kvalitativní Schizofrenie, Vážná organ. poškození duševní mozku nemoc. Povelová automacie Stereotypie Echomatismus Ganserův syndrom Simulace a agravace Hypokinéza, akinéza Hyperkinéza Katatonní poruchy Absence psychomotorických projevů. Zvýšení psychomotorických projevů. Nesoulad mezi psychomotorickými a ostatními projevy psychiky (stupor, produktivní forma). Chorobná okamžitá poslušnost na povely. Mnohonásobné opakování určitého projevu. Chorobné napodobování (echopraxie, echomimie, echolálie). Porucha jednání působící formálně v normě, ale kvalitativně nikoli. Vědomé předstírání chorobných příznaků. Pověrčivá povaha, neurotická porucha. Schizofrenie, organ. poškození mozku, účelová reakce na trauma - 1 V určitých ontogenetických stádiích považujeme negativistické chování za normální, neboť má funkci tvorby selfkonceptu. Dokážete odhadnout ve kterých? Uveďte příklad zkratkovitého jednání.
Zamyslete se nad tím, které z poruch jednání jsou v náročných životních situacích (stres, frustrace, konflikt) typické pro vás? Prostor pro poznámky :
Pokuste se definovat vědomí v širším i v užším smyslu. PORUCHY VĚDOMÍ Klasifikace poruch vědomí Zastřené vědomí (stejnoměrné snížení všech psychických projevů) Nelze vzbudit. Obluzené vědomí (porucha časové, prostorové a příčinné Po úrazu hlavy, při intoxikaci apod. Somnolence Sopor Koma Deliciózní stav Pokles bdělosti a pohotovosti. Hlubší zastření vědomí. Těžký stav bezvědomí. Halucinace, iluze, motorický neklid, agresivní chování. Jedince lze lehce vzbudit. orientace) Amentní stav Poruchy vnímání, Při chronickém onemocnění dezorientace, či krajním vyčerpání. trvá déle. Mrákotné stavy Náhle začínají a končí a zpravidla je na ně úplná amnézie. U dětí vzácně, jinak součástí klinického obrazu epilepsie. Jedince lze vzbudit, ale nelze s ním komunikovat U dětí při vysokých horečkách. Prostor pro poznámky :
SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy 1. AFEKTIVNÍ PORUCHY Jedná se o závažné psychotické onemocnění, které řadíme mezi endogenní poruchy. Psychotická onemocnění jsou charakterizovaná zkreslením hodnocení vnějšího světa a sebe sama, maladaptivním chováním, absencí náhledu choroby a narušením integrity osobnosti. Afektivní poruchy byly dříve označovány termíny maniodepresivní psychóza či cyklofrenie. Vybavíte si jednu z konstitučních typologií osobnosti, která právě s pojmem cyklofrenie operuje?
Afektivní poruchy se vyznačují periodickým střídáním emotivity. Registrujeme tedy fáze relativního zdraví, které se střídají s obdobím nemoci. U bipolárních poruch dochází ke střídání mánie a deprese, formy unipolární mají jen depresivní či manické ladění. Začátek onemocnění se nejčastěji projeví mezi 20. a 30. rokem života. Klinický obraz afektivních poruch tedy tvoří depresivní a manický syndrom. DEPRESIVNÍ SYNDROM Depresivní symptomatická triáda - snížená dynamogenie - zpomalené myšlení - velký smutek Psychické příznaky Somatické příznaky Behaviorální příznaky Patická depresivní nálada, neschopnost koncentrace záporný poměr k životu, beznaděj, úzkost, snížení zájmu, tichá pomalá řeč až mutismus, emoční neodklonitelnost, zpomalené myšlení, hypochondrické bludy, suicidální tendence, ranní pesimum. Ztráta chuti k jídlu, ubývání na váze, poruchy menstruace. bolesti hlavy, zácpa, poruchy spánku, úbytek sexuální apetence. Pláč bez zjevné příčiny, utlumení pohybové aktivity, výrazná nerozhodnost, neverbální i verbální projevy smutku, averze k pobytu ve společnosti, zanedbávání svého zevnějšku, tichý hlas.
Tendence k sebevraždě. Hlasy Druhy DS Převažující příznaky Simplexní Velký smutek, snížená dynamogenie. Anxiozní Převažující symptomy strach a úzkost. Agitovaný Silná úzkost ústí do agitovaného chování. Delirantní Výskyt mikromanických bludů a halucinací. Stuporózní Totální útlum tělesných i duševních funkcí. Vegetativní Psychické příznaky jsou nahrazeny somatickými, tzv. larvovaná deprese. Žaludeční, kardiovaskulární, urogenitální příznaky. Neklid, neúčelné pohyby Křik a agresivita. Strnulost, odmítání jídla. V průběhu života se však setkáváme s depresivními obdobími vyvolanými generačními faktory : menstruační deprese, poporodní deprese, klimakterická deprese. MANICKÝ SYNDROM Manická symptomatická triáda - zvýšená euforie až manická nálada - zrychlené tempo myšlení - zvýšená dynamogenie Psychické příznaky Nadměrně euforická nálada bez příčiny, zrychlený tok asociací, překotné myšlení, chorobně zvýšené sebevědomí, pocit nezranitelnosti, bezmezný optimismus, zvýšená chuť k práci,
Somatické příznaky Behaviorální příznaky zvýšené libido, někdy megalomanické bludy. Zvýšená chuť k jídlu, malá potřeba spánku, neubývání na váze, rozšířené zornice, lesklé oči, zrychlený puls a dýchání. Chování bez zábran, velká agilnost, tendence do všeho zasahovat, reformovat, sklon nereálně plánovat, alkoholová a erotická excese. Druhy MS Převažující příznaky Simplexní Povznesená, nepřiměřená nálada. Resonans Projevy nespokojenosti a panovačnosti. Inventoris Naivní vynalézavost. Acitissnima Zuřivost, neklid, agresivita. Tzv. prostá mánie. Nadávají, útočí na druhé. Obtěžují patentní úřady. Výskyt bipolárních afektivních poruch je u dětí a mladistvých poměrně vzácný. Jejich projev se příliš neliší od dospělých pacientů. Vykazují však nižší intenzitu a jednotlivé fáze jsou také kratší. Zamyslete se nad tím, jak by se projevoval žák s manickým (dále MS) či spíše hypomanickým syndromem a podle může učitel usuzovat, že se jedná o MS.
2. SCHIZOFRENIE A SCHIZOFRENNÍ PORUCHY A PORUCHY S BLUDY SCHIZOFRENIE Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění, kterým trpí asi 1% populace. Termín schizofrenie doslova znamená rozštěpení mysli. Jedná se o fázickou chorobu, při níž se střídají období ataky nemoci s obdobím relativního zdraví. Ono rozštěpení mysli je nejjednodušší si vyložit jako disonanci mezi kognitivními, emočními a behaviorálními psychickými funkcemi. Laická představa několika osob v jedné tomu tedy odpovídá pouze částečně. Klinický obraz schizofrenie : Emoční porucha způsobující narušený kontakt s realitou. Autismus Neadekvátní afekty Bizarní chování Bludy a halucinace Citová ambivalence Emoční zploštělost Neklid, nejistota, úzkost Časté neologismy v řečovém projevu.
Formy Sch. Převažující příznaky Simplexní Plíživá, časný vznik, typický rys : autismus. Paranoidní Nejčastější, chybí náhled choroby, výskyt bludů a halucinací. Hebefrenická Začátek v dospívání, klackovité chování, hypersexualita, inkoherentní řeč, depersonalizace. Katatonická Výskyt motorických defektů. Neurastenicko- Počáteční fáze jiných forem sch. -hypochondrická Představa, že jednotlivé části těla jsou změněny. Nediferencovaná Symptomy neodpovídají žádné z forem. Postschizofrenní Depresivní ataka po odeznění schizofrenie. deprese Reziduální Chronické stádium ve vývoji schizofrenie. Nejsou bludy ani halucinace. Forma produktivní i stuporózní. Prognóza choroby souvisí s průběhem jejího nástupu a dobou, v níž propukla. Horší prognózu mívají plíživé a pomalé nástupy a brzký nástup.
DUŠEVNÍ PORUCHY S BLUDY (PARANOIDNÍ PORUCHY) Paranoidní poruchy a) Parafrenie b) Paranoia Parafrenie Chronické psychotické onemocnění. Propuká mezi 40.a 50. rokem. Jsou přítomny bludy a halucinace. Není přítomen artismus a afektivní ambivalence. Paranoia Chronické onemocnění s plíživým průběhem. Vzniká kolem 40.roku. Častěji postihuje muže. Vyskytují se paranoidní bludy v bludném systému. Nevyskytují se halucinace ani pravé iluze.
3. NEUROTICKÉ PORUCHY Přestože v současné (platné) 10. revizi Mezinárodní klasifikace duševních poruch je jako název nosologické jednotky uvedeno neurotické poruchy, v odborné psychologické a psychiatrické literatuře se častěji setkáváme s dřívějším označením neurózy. Obsahově se oba pojmy překrývají. Neuróza je funkční, reverzibilní porucha vyšší nervové činnosti, která se projevuje poruchou adaptace na vnější prostředí a má řadu příznaků duševních a tělesných (Vondráček, 1972, s.34). Neuróza je prožitkově podmíněná porucha ve vztahu mezi člověkem a jeho okolím, která má psychické nebo tělesné příznaky nemoci (Hock, Honig in Matoušek, 1086, s.14). Definic neuróz nalezneme v odborné literatuře bezpočet a jednotliví autoři se podrobnostmi liší. Všichni se však shodují na několika charakteristikách: - Neuróza je funkční porucha, (tzn. porucha funkce původně zdravé CNS.) - Neuróza je porucha reverzibilní. (Včasnou a cílenou terapií ji tudíž lze napravit.) - Neuróza se projevuje poruchou adaptace jedince k vnějšímu prostředí. (Jedinec má např.problémy vyrovnat se s náročnými životními situacemi.) - Neuróza má řadu tělesných a psychických příznaků. (Má mnoho podob i v tělesné rovině.)
- Neuróza je pro jedince zátěží. (Je na ni náhled, protože je nepříjemně pociťovaná.) Jaké znáte náročné životné situace? PŘÍČINY VZNIKU NEUROTICKÝCH PORUCH Na vzniku neurotické poruchy se podílejí jak faktory biologické, tak sociální, tzn. vnitřní dispozice jedince i neurotizující vlivy prostředí. Vondráček (1972) dokonce rozlišoval pojmy neurotik a neuropat. Neurotik je člověk, který trpí neurózou. Neuropat je k ní však pouze predisponován (oslabená CNS apod.) a neuróza u něho propukne až po setkání s intenzivní či dlouhotrvající frustrační situací. Kratochvíl (1981) příčiny vzniku neuróz sumarizuje : - Celkové oslabení organizmu, méně odolná nervová soustava, nesprávná životospráva, nedostatek spánku apod. - Zážitky duševního rázu (traumata apod.) - Méně silné, ale dlouhodoběji působící konfliktové situace a problémy.
KLINICKÝ OBRAZ NEUROTICKÝCH PORUCH Nejčastější symptomy neuróz Bolesti hlavy, poruchy denní životosprávy, tiky, enuresis nocturna, psychomotorický neklid a nesoustředěnost, řečové poruchy, autostimulační a sebepoškozovací návyky, úzkosti, fóbie, deprese KLASIFIKACE NEUROTICKÝCH PORUCH Neurotické poruchy Fobicko úzkostné poruchy Neurotická deprese Obsedantně kompulsivní porucha Disociační poruchy Dříve se tato porucha nazývala hysterická neuróza. Somatoformní poruchy Převažující příznaky Úzkost je neadekvátní vzhledem k podnětu, je nepřiměřeně intenzivní, vyskytuje se v situacích, které většina lidí zvládá, je spojena s maladaptivním chováním a trvá i po odstranění podnětu. Depresivní nálada, lehce snížená dynamogenie, poruchy koncentrace pozornosti, poruchy spánku Opakující se střídání obsesí a kompulsí. Obsese : myšlenky a představy, které se vtírají do mysli a jsou obtěžující. Kompulze : opakující se stereotypní úkony, jejichž cílem je ukončit obsedantní myšlenku. Podstatou je disociace s amnézií, která je nahrazena konverzí. Disociace : dočasné vytěsnění zátěžové situace z vědomí. Konverze : psychický komplex pocitů je nahrazen tělesným příznakem. Pacient trpí různými somatickými a vegetativními Poruchami bez organického nálezu. Pacient se cítí nejhůře večer. Např. mnohokrát opakující se mytí rukou, zamykání bytu apod. Psychogenní kašel, srdeční neuróza apod.
Fobicko úzkostná neurotická porucha se může vyskytovat také jako specifická úzkostná porucha, a to buď ve formě epizodické panické úzkosti nebo generalizované úzkostné poruchy. Epizodická panická úzkost se projevuje jako nepředvídatelné záchvaty masivní úzkosti. Mají náhlý začátek, pacient pociťuje bolest na hrudi, dušnost a závrať. Generalizovanou úzkostnou poruchu je možné chápat jako trvalou úzkost, kterou nevyvolává žádný podnět. Pacient má nereálné obavy z hrozícího neštěstí, poruchy koncentrace, spánku, rozhodovacího procesu, je zvýšeně unavitelný a není schopen se uvolnit apod.
4. PORUCHY OSOBNOSTI S poruchami osobnosti se v odborné literatuře setkáte také pod pojmem psychopatie. Psychopatická osobnost se v různých ohledech vymyká běžnému průměru, projevuje se nadměrně zvýrazněnými povahovými rysy a trpí tím sama i její sociální okolí. Etiologie poruch osobnosti není zcela známá, přesto se přepokládá, že na vzniku poruch osobnosti se podílejí jak faktory biologické tak psychosociální (Kafka, 1998). Porucha osobnosti se vyznačuje nevyváženou skladbou osobnosti, specifickým charakterem sebepojetí, porušeným sebevědomím a chováním, které způsobují poruchy komunikace s druhými lidmi (Kafka, 1998). Porucha osobnosti se pokládá za chybu psychosociálního vývoje (socializace), která vzniká v dětství a trvá po celý život (Kafka, 1998). Zamyslete se nad tím, zda poruchy osobnosti lze řadit mezi duševní nemoci. Jaké typy nápravné intervence byste volili a jak odhadujete jejich účinnost?
KLASIFIKACE PORUCH OSOBNOSTI (PODLE MKN-10) Poruchy osobnosti Paranoidní osobnost Schizoidní osobnost Dissociální osobnost Emočně nestálá osobnost Histrionská osobnost Hysterie. Charakteristické rysy Podezřívavost a vztahovačnost. Výrazná introverze, zahleděnost do sebe, neschopnost navázat kontakt s druhými, plachost apod. Částečné nebo úplné odmítání společenských norem, nezájem o druhé, neschopnost empatie, absence pocitu viny a svědomí. Velká proměnlivost nálady, impulsivita v jednání, nespolehlivost. Sklony ke zkreslování skutečnosti, teatrálnost a přehnaně expresivní chování, sklony k manipulaci okolím, neustále nenasycená touha po obdivu a uznání. Anankastická Výrazná nerozhodnost, nejistota, nedostatek osobnost sebedůvěry, sklon k perfekcionalismu a pedanterii. Úzkostná osobnost Intenzivní pocity napětí, nejistoty a strachu, zvýšená potřeba kladné emoční odezvy a zvýšená citlivost na kritiku. Narcistická osobnost Smíšené poruchy osobnosti Pocity velikášství, přesvědčení o vlastní dokonalosti, důležitosti a neomylnosti. Symptomy typické pro více poruch. Kverulanti, fanatici, žárlivci. Toxikomani, prostitutky, pachatelé, násilných trestných činů Často mění povolání, střídají partnery apod.
5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie má biologický podklad a k poškození mozku došlo v raném vývoji prenatálním, perinatálním či raně postnatáílním. Demence je obvykle chápána jako proces zastavení nebo rozpadu rozumových schopností. Klasifikace mentální retardace MR lehká IQ 50-69 MR střední IQ 35-49 MR těžká IQ 20-34 MR hluboká IQ 0-19 Jedinec s lehkou MR je nezávislý v hygienických návycích, schopen vykonávat domácí práce, zvládne jednoduchá manuální zaměstnání, je emočně a sociálně nezralý.
Člověk se středně těžkou MR má velmi chudý řečový projev, někdy není řeč rozvinuta vůbec, samostatnost v obsluze je částečná, pracovat může pod dohledem v chráněném prostředí, sociální a právní normy obvykle není schopen pochopit. U těžké MR je psychomotorický vývoj opožděn natolik, že možnost sebeobsluhy je výrazně omezena. Problémy mohou být i se samostatným přijímáním potravy. Tito jedinci vydávají skřeky, řeč je nerozvinuta, jsou celoživotně závislí na péči jiných. Hluboká MR vypadá tak, že jedinci zcela nejsou schopni sebeosbluhy, potřebují péči v základních životních úkonech. Leží na lůžku, jsou uměle živeni, jsou inkontinetní vegetativní idiotie.
6. ORGANICKY PODMÍNĚNÉ DUŠEVNÍ PORUCHY Organicky podmíněné psychické poruchy jsou v příčinné souvislosti s primárním či sekundárním poškozením mozku. U primárních organických psychosyndromů došlo k přímému poškození mozku, např.vlivem nádoru, úrazu nebo zánětu. Sekundární psychosyndromy vznikají jako následný projev nějakého jiného somatického onemocnění nebo při intoxikaci apod. Druhy organických psychosyndromů Primární Psychické poruchy při encefalitidách a meningitidách organické Psychické poruchy při úrazech hlavy Psychosyndromy Psychické poruchy při mozkových nádorech Atroficko degenerativní poruchy (demence) Sekundární organické psychosyndromy Psychické poruchy při infekčních somatických onemocněních Psychické poruchy při neinfekčních somatických onemocněních Psychické poruchy při metabolických a endokrinních poruchách Psychické poruchy při intoxikacích PRIMÁRNÍ PSYCHOSYNDROMY Psychické poruchy při encefalitidách a meningitidách Do této kategorie zařazujeme např. vzteklinu (Lyssa) či klíšťovou encefalitidu.
Obecný klinický obraz encefalitid tvoří únava, stavy zmatenosti, deprese, bolesti hlavy a u nejtěžší forem postupující demence. Konkrétně Lyssa se projevuje nespavostí, úzkostmi a depresí. U pokročilejších stadií se objevují i deliriózní stavy, neklid agresivita. Končí letálně. Při některých dětských nemocích (příušnice, spalničky, spála apod.) hovoříme o tzv. sekundárních encefalitidách. Objasněte pojmy encefalitida a meningitida. Psychické poruchy při úrazech hlavy Klinický obraz : Ztráta vědomí s amnézií, v těžších případech koma. Tělesné symptomy : Neurologické symptomy : Psychické symptomy : - poruchy spánku, - poruchy pohyblivosti, - deliriózní stav, - poruchy rovnováhy, - obrny končetin, - amnestický syndrom - kolísání krevního - poruchy citlivosti. - halucinační poruchy, tlaku, - posttraumatická - zpomalení srdeční epilepsie či činnosti. demence.
Jaký je rozdíl mezi komocí mozku a kontuzí mozku? Psychické poruchy při mozkových nádorech Příznaky souvisí zejména s typem a lokací nádoru a věkem pacienta. U mladších jedinců převažují spíše poruchy vědomí, u starších psychózy. Příklady : Frontální lalok apatie, psychomotorické poruchy, euforie. Temporální lalok poruchy paměti, percepční afázie, depersonalizace, halucinace, iluze dejavu. Parientální lalok apraxie, amnézie. Okcipitální lalok - zrakové halucinace, korová slepota. Podkorová centra Pickovy vize, Lhermiterovy halucinace apod. Atroficko degenerativní poruchy (demence) Mezi atroficko degenerativní poruchy řadíme Alzheimerovu, Pickovu, Parkinsonovu a Huntingtonovu choroby. Vždy se jedná o postupující intelektovou deteriorizaci. Etiologie Alzheimerovy choroby je není ještě zcela objasněna. V klinickém obrazu se objevuje zejména deteriorizace pamětních funkcí na staré i nové zážitky, ztráta dosavadních zájmů, dezorientace, poruchy zrakověprostorové orientace a ztráta sebeobsluhy. Pacienti postupně zapomínají i tváře a
jména svých nejbližších, přestávají komunikovat a jsou inkontinetní. Toto onemocnění končí letálně. Pickova choroba se zprvu vyznačuje chorobnou apatií či nepřiměřenou eufórií. Pacienti vtipkují bez sociálních zábran. Postupně se přidružují poruchy paměti a defekty řeči. Onemocnění propuká mezi 60. a 70. rokem a je poměrně vzácné. Parkinsonova demence začíná v 7. decéniu. Typická je zapomnětlivost, kdy si pacient není schopen vybavovat, ale vštípivost je zachována. Vždy je postiženo abstraktní myšlení a k výrazné intelektové deteriorizaci dochází až v pozdních stádiích choroby. U Huntingtonovy choroby jsou nápadné mimovolní pohyby, poruchy paměti a myšlení. Propuká mezi 40. a 50. rokem věku a pacienti obvykle umírají do 10-15 let. SEKUNDÁRNÍ PSYCHOSYNDROMY (SYMTOMATICKÉ PSYCHICKÉ PORUCHY) Psychické poruchy při infekčních somatických onemocněních Při každém infekčním onemocnění registrujeme celkovou vyčerpanost organismu, což vede k oslabení CNS, projevující se dráždivostí, poruchami koncentrace, nezájmem, nechutenstvím, nespavostí, skleslostí, někdy i depresemi a úzkostí. Psychické poruchy při neinfekčních somatických onemocněních
Na každé somatické onemocnění je i odezva psychická, která může mít podobu pouhých poruch emocí, ale i psychotickou. Např. u těžších jaterních poruch se vyskytují deliriózní stavy, u plicních onemocnění - depresivní a depresivně anxiózní stavy a krevní choroby se často projevují komplexními depresivními syndromy. Somatická onemocnění mají návaznost i na poruchy osobnosti. Jednou z nejznámějších je tzv. tuberkulózní charakterologie, při které registrujeme zvýšenou egocentričnost, zvýšená sexuální vzrušivost, sklony vyvolávat konflikty, hypománii a euforii. Psychické poruchy při metabolických a endokrinních poruchách V zásadě platí to, co je uvedeno v předcházejících odstavcích, jen průběh je dlouhodobější. Např. při cukrovce jsou typické neurastenické syndromy a u Addisonovy choroby (porucha nadledvinek) je pacient duševně skleslý, slabý, snadno unavitelný, má sníženou aktivitu, deprese, je nerozhodný a apatický. Psychické poruchy při intoxikacích Rozlišujeme intoxikace návykové, intoxikace při suicidální aktivitě. Při lehčích otravách se vyskytují deliriózní stavy, při těžších kóma. Konkrétní klinický obraz je však vždy vázán na chemické složení látky.
Speciální problémy dětské psychopatologie - Pervazivní vývojové poruchy - Deprese v dětském věku - Psychická deprivace I. Pervazivní vývojové poruchy Závažné psychotické poruchy. Obvykle se projevují od útlého věku dítěte a přetrvávají až do dospělosti. Na základě přehladu slova pervasive z angličtiny objasněte termín pervazivní poruchy. Infantilní autismus Rettův syndrom Hellerův syndrom Aspergerův syndrom
DĚTSKÝ INFANTILNÍ AUTISMUS (Kannerův časný dětský autismus) "Když se Martin narodil, byla jsem ta nejpyšnější a nejšťastnější matka na světě. Byl krásné a zdravé dítě. Začal mluvit jednotlivá slova, prohlížel si knížky, smál se. Ve dvou a půl letech nastal zlom - slova vystřídaly zvuky, smích křik a pláč, knížky, které si dříve prohlížel, ležely na zemi roztrhané. Byli jsme zoufalí." Identifikoval jej L.Kanner v roce 1943 a H. Asperger o rok později. Jedná se o organické onemocnění mozku, které způsobuje neschopnost vytvořit obvyklý, biologicky podmíněný afektivní kontakt s lidmi. Počátky změn začínají již v prenatálním období a pokračují do 2.-3. roku. Tato porucha se vyskytuje 3 x více u chlapců. Klinický obraz Poruchy sociálních vztahů Poruchy intelektu Poruchy myšlení Poruchy komunikace Poruchy prožívání Poruchy chování Dokážete odhadnout, proč se tato poruchy vyskytuje spíše u chlapců
Poruchy sociálních vztahů se projevují jako poruchy sociální interakce. Autistické dítě není schopno reagovat na lidi (např. na jejich výraz tváře), považuje lidi spíše za předměty, často nerozlišuje rodiče a příbuzné, má odpor vůči emočním kontaktům s lidmi, nechápe normy a pravidla sociálního chování. Poruchy myšlení Myšlení autistického dítěte je rigidní, často ulpívá. Poruchy intelektu Část dětí je mentálně retardovaných. Poruchy komunikace se projevují v řeči i v neverbálních projevech. Chybí předřečové vývojové fáze (broukání, žvatlání). Řeč obvykle nastupuje náhle (např. až v deseti letech), část dětí si ji neosloví vůbec. Z důvodu nezralosti ega autistické dítě většinou nepoužívá Ich-formu. Občas se vyskytuje echolálie. Dalším komunikačním znakem je absence neverbálních projevů (včetně mimiky). Poruchy prožívání Autistické dítě má odpor ke změně okolí, úzkost a strach vněm mnohdy vyvolávají i běžné předměty. Časté jsou prudké emoční reakce. Nedochází ke sdílení projevů emocí (citová apatie ve vztahu k lidem). Poruchy chování Generalizovaným rysem je neschopnost adaptability. Úzkost ze změny je redukována opakováním rituálů (např. stále stejné hry či stereotypie) a obsedantním jednáním. Typické je patologické zabývání se zvláštními předměty, které může mít až manický charakter (např. fetišismus). Častý je také
výskyt autostimulace (např. masturbace) a agresivního či autoagresivního chování (např. ve formě raptu). U některých jedinců se setkáváme se zvláštními schopnostmi. Př.: Fenomenální zraková a prostorová paměť, dobrá orientace v prostoru, výjimečné intelektuální schopnosti, mimořádné hudební či výtvarné schopnosti (většinou reproduktivní), senzorická citlivost (např. absolutní sluch) a výjimečná pohybová obratnost. Proč zralost ega souvisí s používáním Ich-formy? Prostor pro poznámky :
RETTŮV SYNDROM Rettův syndrom je vývojová porucha, která propuká mezi 7. a 24. měsícem, přičemž předchozí vývoj se jeví v normě.vyskytuje se pouze u dívek. Klinický obraz : Prohlubující se mentální retardace (těžká MR). Postupná ztráta verbálních a motorických dovedností (apraxie). Výskyt záchvatů (kroutivé pohyby rukou). Sociální projevy jsou zachovány. Prostor pro poznámky :
HELLERŮV SYNDROM (Infantilní demence) Objasněte pojem demence. Znáte nějaký typ demence? Nastupuje mezi 2. a 4. rokem u normálně vyvíjejícího se dítěte. Podle Zvolského (1997) je tato porucha komunikace a interakce autistického typu, ale není přítomno organické onemocnění mozku. Spouštěčem bývá často trauma v podobě odloučení od matky či nemoci. Klinický obraz (zároveň postup nemoci) : 1. Změny v řeči až rozpad řečových schopností. 2. Poruchy emocí a inteligence. 3. Těžká mentální retardace. Po ztrátě dovedností může dojít k částečné obnově. Prostor pro poznámky :
ASPERGERŮV SYNDROM (Autistický vývoj osobnosti) Je podobný autismu, ale vývoj dětí s Aspergerovým syndromem má příznivější prognózu než ostatní autistické poruchy. V dospělosti přerůstá ve schizoidní poruchu osobnosti. Vyskytuje se 8 x častěji u chlapců než u dívek. Klinický obraz (srovnání s Dětským infantilním artismem): Shodné znaky - Neschopnost navazovat přátelské vztahy, Rozdílné znaky - chybí sociální empatie, - nerozumí humoru, - Řeč není výrazně opožděna. - nepružné myšlení, - Inteligence je obvykle v normě. - úzké stereotypní zájmy, - pohybová neobratnost. Zamyslete se nad tím, zda je možné dítě s pervazivní vývojovou poruchou integrovat v základní škole běžného typu? Existuje za tímto účelem nějaká legislativní podpora? Prostor pro poznámky :
II. Deprese v dětském a adolescentním věku Ještě v 70. letech 20. století mnozí odborníci popírali depresi u dětí. Nebývá vždy odhalena, protože ji překrývají jiné poruchy (chování, učení, somatické). Do 12 let jsou deprese frekventovanější u chlapců, mezi 12. a 17. rokem se však vyskytují 3 x častěji u dívek. Zvláštnosti depresí v dětském věku : Děti více somatizují (typické jsou poruchy usínání). Chybí pokles hmotnosti. Vyskytují se regresivní poruchy (např. návrat pomočování) a psychomotorická retardace. Dětské deprese jsou často maskovány, což vede k problémům s identifikací. Deprese u dětí se promítají do oblastí emočních, motivačních i kognitivních. Oblast emocí : sklíčená nálada, smutek, fóbie, zoufalost, pocit beznaděje, úzkostnost, pláč, křik. Nevím, co mám dělat. Je mi smutno. Všude je tolik nebezpečných věcí. smutno.
Oblast motivace : slabá motivace, pasivita, ztráta energie, ztráta zájmů, koníčků, nuda. Nic mě nebaví. To je nuda. Kognitivní oblast : negativní myšlenky, vnímání zaměřené na negativní jevy, změny pozornosti (zaměření na sebe). Určitě to dopadne špatně. Somatické projevy : poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, anhedonie, celkové oslabení organismu, únava. Objasněte pojem anhedonie. Jak rozumíte tomu, že deprese jsou maskovány? Prostor pro poznámky :
Psychická deprivace Deprivací rozumíme strádání nedostatkem nějaké důležité potřeby. Psychická deprivace je stav vzniklý následkem životních situací, kdy subjektu není dána příležitost k ukojení některé jeho základní psychické potřeby v dostatečné míře a po dostatečně dlouhou dobu (Matějček, 1978). Psychická deprivace má složku citovou a smyslovou. Příčiny psychické deprivace Situace, za nichž dochází k deprivaci Extrémní sociální izolace Děti, které utekly do divočiny Děti, které přestály pomocí zvířat Děti, které vyrůstaly v sociální izolaci Ústavní výchova Kojenecký ústav, dětský domov, diagnostický ústav, výchovný ústav Separační prožitky Odchod matky z kojeneckého ústavu Umístění dítěte v nemocnici Odchod matky a otce z domova apod. Deprivace v rodině Neúplná rodina Rodina s narušenými interpersonálními vztahy Vnitřní psychologické bariéry rodičů Vnitřní faktory deprivace Poruchy smyslové Slepé dítě, hluché dítě Poruchy motorické Tělesná postižení omezující hybnost Poruchy v integraci Mentální retardace psychických funkcí Znáte nějaký příběh o dětech, které přestály v divočině?
Dopady psychické deprivace Typy deprivací postižených jedinců : 1) Relativně kladně přizpůsobený typ nalezl sociálně přijatelné náhradní ukojení svých potřeb. 2) Typ s přímým zvýšením intenzity nenasycených potřeb upoutává pozornost a projevuje se vtíravostí. 3) Typ se substitučním zvýšením intenzity jiných tendencí je agresivní a nepociťuje vinu. Často také zvýšeně lže a dopouští se krádeží apod. 4) Typ pasivní, útlumový, apatický je zamlklý, obtížně navazující kontakt, projevuje se regresí. Co se týká prognózy, obecně oplatí pravidlo, že čím dříve a déle k deprivaci docházelo, tím horší a trvalejší jsou následky. U kterého z výše uvedených typů je pro pedagoga nejvíce obtížné identifikovat deprivaci? Deprese i deprivace jsou shodně vyvolávají negativní emoční stav a v některých projevech se mohou podobat. Může je od sebe učitel nějak odlišit? Prostor pro poznámky :