Genetika člověka GCPSB

Podobné dokumenty
Genetika člověka GCPSB

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Imunitní systém.

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

Funkce imunitního systému

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

MUDr Zdeněk Pospíšil

LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Imunopatologie. Luděk Bláha

Morfologie krvinek 607

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Výukové materiály:

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Intracelulární detekce Foxp3

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

imunologie vznikla z mikrobiologie

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Imunologie krevní skupiny

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

HLA - systém. Marcela Vlková

Krevní skupiny - přehled

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Imunogenetika imunologie. imunity imunitních reakcí antigenů protilátek. imunogenetika. erytrocytárních antigenů histokompatibilitních antigenů

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

Játra a imunitní systém

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Genetický polymorfismus

ALERGIE Mgr. Marie Vilánková ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Chromosomy a karyotyp člověka

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Vyšetření imunoglobulinů

polymorfní = vícetvarý, mnohotvárný

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Transkript:

Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032

Genetika člověka / GCPSB 10. Genetika imunity Radim Vrzal 2015

Genetika Imunity

Důležitost buněčného povrchu krevní skupiny - 1600 - první transfúze krev jehňat - 1800 - použití lidské krve nepředvídatelné výsledky zákaz transfúzí - 1900 - K. Landsteiner krev několika typů a jen některé kompatibilní - 1910 - identifikace AB0 lokusů - Přítomnost anti-a a anti-b protilátek (aglutininů) a A,B antigenů (aglutinogenů) -Typ 0 nemá antigeny = universální donor -Typ AB nemá protilátky = universální příjemce Teoretický koncept!!

Krevní skupiny - Kodominance = rozdílné alely genu exprimované u heterozygota - AB0 skupiny = povrchové skupiny na erytrocytech (antigeny, aglutinogeny) = proteiny zapuštěné do membrány se sacharidy - Lidé s krevní skupinou A alela kóduje enzym přidávající určitý sacharid - Lidé s krevní skupinou B alela kóduje nepatrně odlišný enzym přidávající jiný sacharid - Lidé s krevní skupinou 0 nepřidává se žádný další sacharid

AB0 gen - 9q34.1-9q34.2 - transferase A, alpha 1-3-N-acetylgalactosaminyltransferase - transferase B, alpha 1-3-galactosyltransferase - transferasy A, B (2, 3) rozdíl 4 AK v kat. doméně - fenotyp 0 mutace v alelách ztráta aktivity Krevní skupiny

Krevní skupiny Epistase = jeden gen maskuje či jinak ovlivňuje expresi jiného genu Jedinec s genotypem hh může být jakéhokoliv genotypu AB0. hh vzácný, vyjímka Reunion Island

Důležitost buněčného povrchu Rh faktor - Krevní skupiny AB0 rozlišovány dále pomocí +/- - Systém Rh krevních skupin - 2. nejdůležitější antigen-positivní Ery imunizují antigen-negativní jedince Dědičnost dána 2 geny - 1. kóduje protein nesoucí D antigen (RhD) - 2. kóduje protein nesoucí C/c nebo E/e antigeny (RhCE) Imunogenní a nejdůležitější je antigen D (Wiener, 1937) funkce jako iontová pumpa Rh+ jedinci = RhD a RhCE = D+ Rh- jedinci = pouze RhCE = D- Anti-D Ab vznik buď při prvním těhotenství (otec Rh-, IgG; přestup přes membránu), nebo imunizací na základě transfúze

Buňky imunitního systému - Leukocyty = bílé krvinky součást imunitního systému - Segmentované jádro polymorfonukleární leukocyty - Fagocytosa, extravazace - 50-70% cirkulujících bílých krvinek - Vrozená imunita - Oxidační vzplanutí (myeloperoxidasa) Neutrofil Eosinofil - jádro segmentované na 2 části - plasma naplněna eosinofilními zrny - slabá fagocytosa, extravazace - uplatnění při parazitárních a alergických reakcích - fagocytace komplexů alergen-protilátka Eosinofil

Buňky imunitního systému - Málo pohyblivé, nefagocytují - Granula s obsahem heparinu a histaminu, směs leukotrienů vasodilatace, zvýšená permeabilita cév - V membráně receptory pro IgE - Uplatnění při alergických reakcích Basofil -Tkáňová forma = makrofágy (mikroglie, Kupferovy buňky, osteoklasty) - Profesionální fagocyty (oxidativní vzplanutí/o 2 - nezávislé mechanismy) - Antigen-presenting cells (APC) Monocyt

Buňky imunitního systému - Přítomné v krvi, lymfě, lymfatických orgánech - Dělí se na více linií - nerozlišitelné na základě morfologie - T thymus; B.bone, Fabriciova burza - NK-cells neexprimují povrchové markery jako B- a T-lymfocyty - B- a T- jsou v G 0, cca 6 mm v průměru - Konečné stadium B-buněk = plasmocyt Lymfocyt B-lymfocyty: - membránově vázané protilátky - Interakce protilátky s antigenem - funkce jako APC T-lymfocyty: - membránově vázané receptory strukturně podobných imunoglobulinům rozpozná antigen vázaný na APC NK-buňky: - cytotoxické bez předchozí imunizace, především vůči nádorovým buňkám

HLA - human leukocyte antigens - Třída I a II major histocompatibility complex (MHC) genů kóduje HLA - HLA I.třídy na všech buňkách tělu vlastních majících jádro 3 geny A, B, C polymorfní - 3 geny E,F,G méně časté - HLA II.třídy na buňkách presentujících antigen (APC) - 2 z 20 000 nepříbuzných jedinců má všech 6 HLA genů identických

Lidský imunitní systém - Lymfatické cévy vedou lymfu do lymfatických uzlin - Lymfocyty + makrofágy zachycení a degradace bakterií, buněčných zbytků - Vrozená imunita (druhé stádium obrany fagocytující buňky, systém komplementu, cytokiny, zánět) - Získaná/adaptivní imunita (třetí stadium obrany B/T-lymfocyty)

Lidský imunitní systém Vrozená imunita připravená fungovat jakmile vypukne infekce - zánět vytvoří nepříznivé prostředí pro patogeny - 3 typy proteinů systém komplementu, kolektiny, cytokiny - systém komplementu některé proteiny spouští lýzy bakterií - kolektiny poskytují ochranu proti bakteriím, plísním vazba na ně a snažší rozpoznání makrofágy - cytokiny - interferony signalizace přítomnosti virů - interleukiny způsobují horečku

Adaptivní imunita - Rozmanitá, specifická, má paměť - T-lymfocyty produkce cytokinů a stimulace ostatních buněk imunitního systému (buněčná imunita) - B-lymfocyty produkce protilátek v odpovědi na aktivaci T-lymfocyty (humorální imunity)

Těžký řetezec 4 domény (výjimka IgE, IgM) Humorální imunita - protilátky

Pestrost produkovaných protilátek Identická antigenní specifita!!!

Pestrost produkovaných protilátek

Izotypový přesmyk (class switching) - V průběhu imunitní odpovědi v lymfatických uzlinách Každému C genu (kromě C d ) předchází přesmyková sekvence (S) switch region - Switch recombinase - Cytokinový signál

Buněčná imunita založená na T-lymfocytech - Vývoj v brzlíku (thymu) zisk povrchových receptorů interakce s antigeny tělu vlastními - selekce nereaktivních klonů - Typy pomocné (helper) lymfocyty T H aktivace makrofágů, B- lymfocytů, sekrece cytokinů - cytotoxické lymfocyty - T C lýze cizích buněk - Na povrchu určité antigeny CD (cluster of differentiation) - CD4 typické pro T H - CD8 typické pro T C Lymfocyt

Děděné imunodeficience Pelgerova-Huëtova anomálie AD - homozygoti mají zvýšenou pre- a postnatální mortalitu skeletální abnormality - snížená segmentace neutrofilů - funkce je normální normální heterozygot homozygot - Vazba choroby na chromosom 1 gen pro lamin B receptor (LBR) - LBR protein integrální součástí vnitřní jaderné membrány vazba na DNA, histony H3-H4 sterol-reduktasová aktivita

Chronická vrozená granulomatóza projevuje se u dětí, častými a nastupujícími infekcemi kůže, sliznic, vnitřních orgánů Děděné imunodeficience - je snížena baktericidnost neutrofilů - kožní infekce se hojí jizevnatou, granulomatozní tkání - geneticky heterogenní - mutace genů kódující podjednotky NADPH oxidasy - víc než polovina vázaná na X, zbytek AR

Děděné imunodeficience Dědičná hypersegmentace neutrofilů - zvýšený počet jaderných úseků neutrofilů - AD - normální funkce Porucha myeloperoxidasy AR (1 : 2 000), absence myeloperoxidasy v neutrofilech a monocytech Zleva doprava: Panoptické barvení neutrofilu, barvení neutrofilu na MPO, barvení eosinofilu na MPO

SCID - Severe combined immune deficiency (Boy in the Bubble syndrome) ovlivňují humorální i buněčnou imunitu - mutace v genu pro IL2 receptor gamma (common receptor gamma) (gc) (CD132) SCIDX1 - podjednotka pro cytokinové receptory pro IL-2, 4, 7, 9, 15 - X-vázaných, receptor IL2RG - oběti značně citlivé k infekcím

SCID netoxický - Adenosine deaminase deficiency nedostatek enzymu ADA nutný pro degradaci purinů - akumulace datp inhibice ribonukleotidové reduktasy (redukce NTP na dntp) - AR, chromosom 20 - Terapie - transplantace kostní dřeně - transfúze - podávání enzymu - genová terapie

Získané imunodeficience - AIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome způsoben virem HIV (Human immunodeficiency virus) - HIV přilne s povrchovými proteiny gp120 na CD4 a CCR5 - v pozdější fázi infekce vznikne varianta HIV schopna vázat CXCR4 na T C lymfocytech - někteří lidé odolávají infekci.. JAK???? - 32bp delece v CCR5 receptoru krátký CCR5 ko-receptor díky předčasnému stop kodonu HIV se nemá kam vázat - recesivní homozygoti resistentní - heterozygoti zůstávají déle zdraví než lidé bez delece - USA 1 2 % homozygotní pro CCR5 mutaci

Autoimunita a alergie - Autoimunita = produkce protilátek proti vlastním tkáním - např. mutace na 21q - Autoimmune polyendocrinopathy syndrome Type I - selhávání endokrinních orgánů, kandidóza, selhání parathyroidy, nadledvinek - gen AIRE autoimmune regulator transkripční faktor podílí se na negativní selekci - Alergie (Hypersensitivita) = nevhodná imunitní odpověď na antigen - několik typů Typ I -IV závislý na IgE, IgG, imunitním komplexu, T H 1 - Typ I IgE se váží na Fc receptory žírných buněk kontakt s alergenem vede k navázání na větší množství IgE masivní degranulace a uvolnění vasodilatačních látek - indukce IgE je kontrolována oblastmi na 12q a 17q - lidé dědí náchylnost k alergii 75 % konkordance na dvojčatech

Cukrovka typ 1 (Type 1 Diabetes mellitus) - destrukce b-buněk pankreatu imunitním systémem - neschopnost utilizace glukosy

Genetika T1D 1) Monogenní formy vzácné a) IPEX syndrom mutace v transkripčním faktoru Foxp3 u cca 80 % postižených dětí vznikne T1D b) Autoimmune polyendocrinopathy syndrome Type I u cca 20 % postižených dětí vznikne T1D 2) HLA geny asociace zejména s II. třídou genů DR3/4-DQ8 heterozygotní haplotyp = cca 30 50 % pacientů s T1D 3) Inzulinový gen citlivost tkví ve variable number of tandem repeats (VNTR) polymorfismu v promotorové oblasti - HYPOTÉZA: VNTR regulují expresi insulinu v brzlíku skrz vazbu AIRE do promotorové oblasti 4) Gen PTPN22 kóduje lymphoid protein tyrosine phosphatase (LYP) = negativní regulátor signalizace v T-buňkách

Genetika T1D 5) Gen IL2RA - interleukin (IL)-2 receptor a podjednotka a výrazně zvyšuje afinitu receptoru IL-2 polymorfismus může přispívat k funkčním defektům 6) Gen CTLA-4 cytotoxic T-lymphocyte-associated protein 4 nezbytný pro vhodnou negativní regulaci imunitní odpovědi HYPOTÉZA alelické varianty snižují mrna rozpustného CTLA-4 7) Polymorfismy v IFIH1 genu IFN-induced helicase přispívá k rozpoznání dsrna z picorna virů = senzor pro virální infekci genetický defekt by mohl interferovat se schopností detekovat a zbavit se viru 8) Mnoho dalších lokusů, např. IL-10, atd. Environmentální faktory - viry - bakterie - kravské mléko - pšeničné proteiny - nedostatek vitaminu D

Závěr Neomylný a plně funkční imunitní systém.