Studijní opory pro distanční vzdělávání z hlediska pedagoga Jitka Komárková Kľúčové slová: elearning, technologiemi podporované vzdělávání, podpora distančního vzdělávání Key words: elearning, technology enabled learning, support of distance learning Abstrakt Příprava studijních opor distančního vzdělávání se stala na mnoha školách běžnou součástí života pedagogů. Pochopitelně se vynořují neustále nové problémy, které musí pedagogové průběžně rešit, ačkoli zkušeností je nestále málo. Příprava studijních opor pro distanční vzdělávání se značně odlišuje od přípravy klasických vysokoškolských skript. Právě některé z problémů a případné možné způsoby jejich řešení, jak byly použity při přípravě opory pro konkrétní předmět v prostředí LMS edoceo, jsou diskutovány v příspěvku. Abstract Study materials for distance learning in electronic form have been prepared by teachers at many schools. Of course, many new problems have been raising. Study materials for distance learning must by prepared on the other way then a regular textbooks. Experience with some problems raised during a preparation of distance learning study materials for a particular subject in LMS edoceo environment and possible ways of their solution are discussed. Úvod Celoživotní vzdělávání se stává nezbytností. Distanční forma vzdělávání proto nabývá v naší společnosti stále většího významu a stává se plnohodnotnou součástí nabídky vzdělávacích institucí. Oproti řádné formě studia používá distanční vzdělávání jiné metody výuky, jiné způsoby práce, jiné způsoby komunikace mezi studujícími a jejich pedagogy i mezi studujícími navzájem. Přes tyto odlišnosti by studující měli získat plnohodnotné znalosti a dovednosti. Příprava výuky a její vedení samozřejmě klade na pedagogy zvýšené nároky, musí používat jiné metody, než na které jsou zvyklí. Příprava studijních opor pro distanční vzdělávání se značně odlišuje od přípravy klasických vysokoškolských skript. 135
Vzdělávání podporované technologiemi E-learn 2003 Proces vzdělávání se samozřejmě také nevyhnul zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií. Pojmy typu Computer Based Training či Computer Assisted Learning již nejsou neznámé. S postupným rozvojem Internetu, a především jeho WWW služby, se objevil pojem Web Based Training. Technologie ISD (Instructional System Design) pro návrh obsahu elearningových kurzů je dokonce známa a používána již od 70. let min. století [1]. Další nezanedbatelnou skutečností je určitá změna na straně zákazníků vzdělávacích institucí zájemců o vzdělání. Pojmem new learners bývají označováni lidé zvyklí více pracovat s Internetem a dalšími infromačními a komunikačními technologiemi. Pohled na monitor je pro ně běžnější než práce s papírovými knihami. Tito lidé budou pravděpodobně přímo vyžadovat možnost elektronického vzdělávání [2]. Jedním z důvodů velkého zájmu o elektronické vzdělávání je vyšší míra svobody studujícího. Studující si může sám rozhodovat, kdy se bude učit, může vzdělávání přizpůsobit svým časovým možnostem, svému pracovnímu tempu. Na druhé straně však musí prokázat vyšší míru zodpovědnosti, respektive musí mít větší motivaci, aby ve studiu průběžně pokračoval [1, 2] a celé ho úspěšně dokončil. Learning Management System Rozhodne-li se vzdělávací instituce implementovat v nějaké podobě elektronické vzdělávání, musí zajistit jeho řízení a správu celého systému vzdělávání. Za tímto účelem vznikly programy nazývané Learning Management System (LMS). Představují vlastně virtuální školu, do které studující chodí. Studující se musí přihlásit (zalogovat) do systému obdobně jako když řádní studenti vstupují dveřmi do školy. Dále si studující vybírají kurzy, studují je, vypracovávají cvičení, řeší testy, kvizy a komunikují přitom s tutorem a dalšími studujícími. Tutoři (v podstatě vyučující), manažeři kurzů a administrátoři systémů sledují činnosti studujících prostřednictvím záznamů v LMS. Některé LMS nabízí zároveň prostředek pro přípravu kurzů. V jiných případech je potřeba celé kurzy připravit mimo a až hotové je určeným způsobem zavést do systému a nabídnout studentům. Jednotlivé LMS se odlišují svým vzhledem. Zatímco některé nabízejí multimediální prostředí a 3D grafiku, jiné jsou spíš jednodušší převažuje text doplněný jednoduchými obrázky. Výběr LMS je náročný proces, který by měl probíhat stejným způsobem jako výběr jakéhokoli jiného informačního systému, zkráceně: od analýzy požadavků přes výběrové řízení, školení uživatelů (všech, kteří připravují studijní opory, budoucích tutorů i studujících) přes zkušební provoz po plné nasazení [3]. Trh nabízí poměrně pestrý výběr programových nástrojů a přitom prodělává neustálý bouřlivý rozvoj, což pochopitelně proces volby vhodného LMS komplikuje. Navíc lze 136
zatím těžko hovořit o kompatibilitě mezi jednotlivými LMS a tím také institucemi, umožňující výměnu hotových kursů a snadný přechod studujícího z jedné školy na jinou. Při volbě programových nástrojů je potřeba se mimo jiné rozhodnout, zda upřednostnit světově rošířený produkt se vzdálenou vizí možnosti výměny hotových kursů nebo raději český produkt, který není tak rozšířen, ale na druhou stranu jeho cena je výrazně nižší. Nižší cena může být významným kladem, zvláště za situace, kdy nikdo přesně neví, co bude za rok (např. ministerstvo zakoupí celostátní licenci jednoho konkrétního produktu pro všechny školy; k akreditaci budou vyžadovány studijní opory v jiné podobě, ). Volba světově rozšířeného produktu WebCT, nabízí možnost vytvořit celostátní nebo dokonce celosvětový trh s hotovými kursy. Je otázka, zda se jedná o realizovatelnou myšlenku, či v jaké míře realizovatelnou. Implementovat jeden cizí kurs do svého uceleného programu znamená, že kurs musí do programu patřičně zapadat jak po stránce obsahové, tak alespoň částečně i po stránce vzhledové. Tato přitažlivá možnost v sobě bohužel skrývá hrozbu sjednocení nabídky jednotlivých škol, aby bylo možné snáze zahrnout cizí kurs do svého programu. Každoroční poplatek za programový balík WebCT ve výši 7000 USD za rok 2002 také není za stávající situace příjemný málokdo je ochoten přistoupit na takový závazek. Na druhou stranu jsou k dispozici výrazně levnější produkty, ať už domácí nebo zahraniční produkce (např. edoceo, LearningSpace,..). Některé zahraniční produkty nejsou česky lokalizovány a vzhledem k počtu případných licencí se o lokalizaci ani neuvažuje. Není však myslitelné, aby studijní prostředí bylo standardně v angličtině nebo jiném jazyce než je mateřský jazyk studujících, čímž samozřejmě přestávají být zajímavé ty zahraniční produkty, které nejsou česky lokalizovány. Málo rozšířené (a tudíž málo naostro v plném nasazení prověřované) domácí produkty v sobě mohou pro změnu skrývat různá nemilá překvapení ve formě drobných chyb (tzv. bugs ), které jsou díky menšímu počtu uživatelů objevovány a odstraňovány pomaleji. Příznivá u domácích produktů a tudíž pro uživatele zajímavá může být cena český produkt edoceo stojí pro školy v minimální dodávané variantě pro 100 uživatelů (míněno studentů; tvůrci kursů, tutoři a správci se do tohoto počtu na rozdíl od WebCT nepočítají) se pohyboval pod 100 000 Kč. LMS edoceo Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice se rozhodla zakoupit produkt české firmy Trask solutions s.r.o. edoceo [4]. Celé prostředí je pro všechny uživatele systému v češtině, což lze u nás považovat za přednost. Pokud jde o výukové role a schopnosti LMS edoceo, chod systému je založen na následujících rolích uživatelů: administrátor, manažer, lektor (tutor) a student. Jednotlivé role jsou charakterizovány následujícím způsobem: 137
administrátor - import uživatelských profilů, personalizace školení, nastavení systému, zabezpečení role manažera a nastavení a distribuce informací pro třídy nebo kurzy; manažer - umožňuje vytvářet a spravovat skupiny a přidělovat náplň kurzů. Navíc umožňuje sledování a dokumentaci výsledků a vytváření výkazů pro třídy, jednotlivé studenty a pro skupiny. Pro správu nebo sledování skupin studentů může být přiřazeno více manažerů, například manažer pro školení či úsekový manažer; tutor - lektor - umožňuje přidělovat zodpovědným osobám práva k řízení studijních skupin nebo pomáhat studentům v přidělených kurzech. Může zodpovídat otázky studentů ke kurzům včetně jejich testů, vytvářet podklady pro úpravy kurzů, vytvářet podklady pro úpravy systému nápovědy, prohlížet diskusi a vstupovat se svými poznatky; student - příjem a zobrazování výukových úkolů, registrace do skupin a do programů samostudia, spouštění a dokončování kurzů a prohlížení dosažených výsledků. V rámci modulu lze komunikovat s ostatními studenty, lektory a s administrátorem systému. Systém edoceo doplňuje aplikace Autor pro vytváření kurzů a testů. Jedná se o externí program, ve které se připravují kurzy (struktura, náplň, testy, podmínky studia, vyhodnocení, multimédia, atd.) z již existujících materiálů, dokumentů v elektronické podobě. Autor nabízí následujících 6 funkcí: 1. vytváření či editace struktury kurzu, 2. vytváření či editace testů, 3. nastavení podmínek průchodu kurzem, 4. export hotového kurzu (nutné pro jeho následné vložení do LMS a zpřístupnění), 5. správa off-line verzí, 6. konverze z/do Microsoft LRN formátu. Nejedná se tedy o programový nástroj pro tvorbu vlastních textů kurzů. Kurz se pouze skládá z kapitol (textů) dopředu připravených v samostatných souborech (viz. obr. č. 1.), kde se zároveň určuje i vzhled kapitol. 138
Obr. č. 1 - Příprava kurzu v programu Autor Pomocí aplikace Autor se vytváří vlastní struktura kurzu, přičemž vlastní texty jednotlivých kapitol mohou být vytvořeny v MS Office (Word, PowerPoint, Excel) nebo může jít o HTML soubor či prostý text. Pro multimediální formáty jsou k dispozici následující pluginy: Hotmedia, Macromedia Flash, RealPlayer a Windows Media Player. Prozatím schází podpora PDF formátu. Aplikace Autor je poskytována zcela zdarma. V jejím prostředí si lze dopředu připravit kompletní strukturu jednotlivých kurzů včetně testů pro kontrolu studia, následně kurs vyexportovat a vložit do edocea a zpřístupnit studentům. Celý tento proces je poměrně snadný. Příprava studijních opor pro předmět Interaktviní prezentace dat Za jedno ze zásadních lze považovat rozhodnutí, zda studijní opory budou připraveny pouze v elektronické podobě nebo v elektronické a zároveň tištěné verzi. Zvláště dodatečná změna z přípravy pouze elektronické verze na obě verze znamená značné komplikace pro autory. V případě pouze elektronické verze se stačí rozhodnout, jakým způsobem budou jednotlivé kapitoly dopředu připraveny. Za nejvhodnější lze považovat HTML stránky 139
nebo dokumenty MS Word. Každý formát má své přednosti. HMTL klade jisté nároky na tvůrce, zvláště má-li být kvalitní. Na druhou stranu se jedná o otevřený formát, nevázaný na konkrétní program a operační systém. V případě MS Wordu (či MS PowerPointu) je práce snazší pro autora, ale na druhou stranu byly zaznamenány problémy s rychlostí zobrazování těchto dokumentů v prostředí edocea a s jejich zobrazováním vůbec. Dále je potřeba si uvědomit, že se jedná o proprietární formáty vyžadující odpovídající programové nástroje, což znamená určitá omezení pro studující. Proto byly nakonec v případě našeho předmětu zvoleny HTML stránky. Obtížnější je situace, kdy je potřeba vytvořit elektronickou a tištěnou verzi studijní opory. Nepodařilo se nám zatím najít optimální variantu pro naše podmínky. Pro potřeby tištěné verze je potřeba text alespoň částečně zpracovat jiným způsobem než pro potřeby přípravy kurzu v prostředí edocea. Například připravit dodatečně tiskový podklad z jednotlivých HTML stránek je náročné. Na druhou stranu MS Word se nám také plně neosvědčil. Ani varianta použít programový nástroj typu Kile (nadstavba nad Latex), který umožňuje snadno vytvořit z jednoho dokumentu jak HTML, tak PS či PDF dokument (tedy obdoba kombinace MS Word a Adobe Acrobat zdarma), neřeší problém, jak zorganizovat práci na tvorbě studijní opory v tištěné a elektronické formě. Závěr Informační a komunikační technologie patří k nejhojněji využívaným podpůrným prostředkům ve výuce, a nejen distanční, protože umožňují jak přípravu a poskytování multimediálnách studijních opor, tak komunikaci mezi studujícími a vzdělávácí institucí. Ačkoli by měly práci pedagogů i studujících usnadňovat, mohou ji při nevhodném a nedomyšleném nasazení často naopak ztížit. Literatura [1] PAVLÍČEK J.: ISD vs svoboda e-žáka. Konference BELCOM 02, Praha 27. 5. 2002. [on-line]. [cit. 2002-05-30]. http://web.cvut.cz/cc/icsc/belcom02/panel3/pavlicek.html [2] LOJDA J.: Celoživotní vzdělávání ve firmách. BELCOM 02, Praha 27. 5. 2002. [on-line]. [cit. 2002-05-30]. http://web.cvut.cz/cc/icsc/belcom02/panel1/lojda.html [3] BROADBENT B.: Selecting a Learning Management System. E-learninghub.com. [on-line]. [cit. 2002-05-30]. http://www.e-learninghub.com/selecting_an_lms.html [4] E-Doceo homepage. [on-line], http://www.edoceo.cz/edoceo/cs/web/index.html Kontaktní adresa Ing. Jitka Komárková, Ph.D ÚSII, FES, Univerzita Pardubice Studentská 95 532 10 Pardubice, Česká republika jitka.komarkova@upce.cz 140