Využití programu Learning Space při přípravě výukové jednotky pro distanční vzdělávání

Transkript

1 Využití programu Learning Space při přípravě výukové jednotky pro distanční vzdělávání Ing. Kateřina Kostolányová Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, katedra informačních a komunikačních technologií Klíčová slova: konstruktivní možnosti výuky, elektronické vzdělávání, distanční formy studia, učení s počítačem, Internet Abstrakt: Rychlý pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií přinesl široké možnosti pro jeho využití ve vzdělávání. Především v oblasti distančního vzdělávání má technologie tzv. e-learningu zásadní postavení při tvorbě a používání multimediálních opor pro komunikaci mezi vzdělávanými a vzdělavateli. K tvorbě těchto typů kurzů lze volit různá softwarová prostředí typu Learning Space, WebCT, Pomocí těchto produktů lze připravit vhodné studijní opory jako jsou studijní texty, výukové hypertexty, řešené a neřešené příklady, testy Jako ukázku lze představit část kurzů vytvořených na Ostravské univerzitě v produktu Learning Space. Nowdays we can witness an incredibly fast process in information and communication technologies witch has brought about a wide variety of possibilities in education. As regards creating and using multimedia prompts in communication between learners and teachers. While creating courses of the type is possible to select various software setting such as Learning Space, Web CT and the like. By means of these products we can prepare appopriate learning prompts such as texts, hypertexts, problems with or without solution, tests and so on. Let us present a sample par of courses generated in the products of Learning Space at Ostrava University. Nečekaně rychlý rozvoj technického pokroku v oblasti informačních a komunikačních technologiích předčil mnohá očekávání. Nástup osobních počítačů, faxů, počítačových sítí, DVD, mobilních telefonů ale zcela neodpovídá rychlosti s jakou se lidé s touto technikou učí pracovat a užívat ji. V tomto současném světě, kde převládající hybnou silou jsou informace, již snad nikdo nepochybuje o nutnosti stálého tzv. celoživotního vzdělávání. Nové způsoby vzdělávacích technologií mají své zásadní postavení při tvorbě a používání multimediálních distančních opor, při komunikaci mezi vzdělávanými a vzdělavateli apod. Distanční vzdělávání je multimediální forma řízeného samostatného studia, v němž jsou pedagogové v průběhu vzdělávacího procesu trvale nebo převážně fyzicky odděleni od studujících. Je to vysoce individualizovaná výuka, u které se multimediálností rozumí 103

2 využívání veškerých dostupných komunikačních a informačních prostředků, kterými lze učivo nejen prezentovat, ale také ověřovat a testovat. Pro tuto formu studia lze úspěšně aplikovat tzv. e-learning. Jedná se o proces výroby interaktivních multimediálních kurzů, proces jejich distribuce uživatelům a proces řízení výuky pomocí počítačových kurzů. V procesu distančního studia vystupuje učitel jako tzv. tutor. Jeho hlavním úkolem je hodnotit (známkovat) samostatné práce studentů a sdělovat jim výsledky, zodpovídat dotazy, vést případné konzultace apod. Distanční studium se nepřednáší, jeho těžiště spočívá ve využívání studijních opor. Po úvodním navržení kurzu, je jeho vývoj realizován v některém profesionálním produktu typu WebCT, Learning Space, Kortis apod. Jako studijní opory jsou označovány studijní texty a další pomůcky, které jsou didakticky konstruovány tak, aby maximálně usnadňovali samostatné studium. Znamená to, že učivo je dávkováno rovnoměrně, jsou zařazeny zpětnovazebné prvky, prověřující pochopení učiva. Vlastní učební text je graficky členěn, obsahuje problémové úlohy, řešené i neřešené příklady, autotesty a testy k ověření znalostí. V naších podmínkách byl pro formu distančního vzdělávání aplikován produkt firmy Lotus Development, kterým je zmiňovaný Learning Space. Tento produkt je konkrétním prostředím pro realizaci tohoto vzdělávání a kurzů, umožňuje tvořit kurzy univerzální a přizpůsobitelné požadavkům. Nevyžaduje znalost programování, protože navržené šablony pomohou snadno a rychle formulovat obsah celého požadovaného kurzu. Obrázek 1 filozofie Learning Space 104

3 Princip spočívá v instalaci vzdělávacího serveru s připravenými kurzy a vytvořením virtuálních tříd ze studentů a lektorů. Účastníci přistupují k jednotlivým kurzům umístěným na vzdělávacím serveru ze svých počítačů pomocí Lotus Notes klienta nebo internetového prohlížeče (MS Internet Explorer nebo Netscape Navigator). Součástí této vzdělávací technologie je samozřejmě zpětná vazba a kontrola získaných znalostí formou cvičení a testů. Tuto formu vzdělávání lze vhodně doplnit semináři. Learning Space obsahuje 5 základních databázových modulů, které poskytují dynamické prostředí pro vývoj a dodávání kurzů. Základem a asi nejdůležitějším modulem je tzv. MediaCentre, který je vlastně sdílenou databází informací, sloužící jako archív stávajících CD s vzdělávacími programy, informací z internetových stránek, od prostého textu až po videosekvence. Schedule je plánovač, který provádí účastníky kurzu přes jednotlivé úkoly přiřazené v rámci kurzu. Instruktor podle konkrétních časových a znalostních požadavků může kurzy navrhnout, vytvořit vhodné testy pro ověřování dosažených znalostí, přizpůsobit podle výsledků pokračování (opakování, doplnění nezvládnutých celků...). V modulu CourseRoom zvolí typ prostředí, ve kterém bude kurz probíhat a způsob spolupráce členů týmu a instruktora. Databáte Profiles obsahuje data a údaje jednotlivých účastníků kurzu, shromažďuje popis účastníků, osobní a znalostní údaje, vyhodnocení testů, apod. Údaje slouží k vyhodnocení efektivity navrženého kurzu, pro zhodnocení dosažených výsledků, úspěšnost kurzu... AssesmentManager slouží jako nástroj pro instruktory k tvorbě a revidování testů, prověřování vlastností, hodnocení a pro řízení pokračovacích kurzů (je viditelný pouze při tvorbě kurzu). Obrázek 2 uživatelské rozhraní kurzu 105

4 Víceúčelový modul Central obsahuje například univerzální nástroje pro tvorbu kurzů, programy pro přenos a distribuci stávajících kurzů, knihovny sdílené ostatními kolegy (lze nahlédnout do kurzu podobného charakteru navrženého kolegou, zhodnotit jeho výsledky, upravit podle specifických požadavků...), můžeme pomocí nich tvořit vlastní uvítací stránky, změny loga, další grafické úpravy... Součástí tohoto modulu jsou také administrativní nástroje pro rychlou agendu kurzů, archivaci a uzavření hotových kurzů, přihlášení do nových kurzů a podobně. Podklady k tomuto typu kurzu obecně mohou být připravovány v běžně používaných programech např. kancelářského balíku MS Office, jako jsou MS Word pro editaci učebních textů, příkladů a testů. Do modulů lze vkládat nejrůznější odkazy na vhodné internetové stránky, různé druhy obrázků a grafiky v běžných formátech, animaci i zvuk. Toto tedy umožňuje vytvářet kurzy multimediální a atraktivní. Struktura těchto kurzů je přibližně následující: Teorie automatického řízení Modul 1- teorie Jednoduchý lineární regulační obvod Vnitřní popis Vnější popis Regulátory Stabilita regulace Modul 2 cvičení Příklad vnějšího popisu Příklad vnitřního popisu Příklad regulátorů Operační analýza Modul 1 Základní pojmy Modul 2 Orientované grafy Neorientované grafy Bellmanův princip optimality Modul 3 test Modul 3 Analytické metody Metoda CPM Příklad metody CPM Metoda PERT Příklad metody PERT 106

5 Distanční forma studia má tedy své opodstatnění a budoucnost na vysokých školách. Tuto formu lze použít v rámci systému vzdělávání dospělých. Vzdělávání nelze považovat čistě jen za přípravu na budoucí povolání, ale mělo by se stát komplexní výchovou člověka, který bude platným článkem informační společnosti. Prosadíme-li v oblasti vzdělávacích technologií konstruktivní směr, přimějeme tak studenty k využívání nejrůznějších aplikací, které podporují jejich vlastní aktivitu. Pro budoucí vývoj je optimistické, že poptávka po studiu, a především po studiu graduálním na VŠ roste a doufejme, že i nadále růst bude. Literatúra : Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, duben příručka LOTUS NOTES Zlámalová H. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách. Národní centrum distančního vzdělávání. Kontaktná adresa : Kateřina Kostolányová Katedra informačních a komunikačních technologií PdF OU Českobratrská 16, Ostrava Katerina.Kostolanyova@osu.cz 107