MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ Ľubica Šuvadová Informovanost pacienta o anestézii před plánovaným operačním výkonem Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Hana Kličková Brno 2011
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Hany Kličkové a všechny použité literární i odborné zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. V Brně dne 20. května 2011
Děkuji Mgr. Haně Kličkové za odborné vedení, cenné rady a podněty při zpracování mé bakalářské práce. Děkuji všem pacientům, za jejich čas a spolupráci při vyplňování dotazníků. Taky děkuji skvělému týmu anesteziologické ambulance pod vedením MUDr. Jitky Zemanové.
OBSAH ÚVOD... 6 1. CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY... 7 2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU.. 8 2.1 CHARAKTERISTIKA INFORMOVANOSTI... 8 2.1.1 Strategie informovanosti. 8 2.1.2 Informovaný souhlas... 8 2.1.2.1 Obsah informovaného souhlasu 9 2.1.3 Zpochybnění informovaného souhlasu... 11 2.1.4 Odvolání informovaného souhlasu. 11 2.1.5 Neposkytnutí informovaného souhlasu.. 11 2.2 ZDROJE INFORMACÍ. 12 2.3 PRAVIDLA KOMUNIKACE... 12 2.4 VÝZNAM INFORMOVANOSTI V ANESTÉZII.. 13 2.5 PRÁVA PACIENTŮ.. 13 3. ANESTÉZIE.. 15 3.1 ZAČÁTKY ANESTÉZIE AŽ PO SOUČASNOST. 15 3.2 CHARAKTERISTIKA ANESTÉZIE.. 16 3.2.1 Vysvětlení pojmů 16 3.2.2 Rozdělení anestézie 17 3.3 CELKOVÁ ANESTÉZIE.. 17 3.3.1 Rozdělení celkové anestézie podle použité metody... 17 3.3.2 Rozdělení farmakoanestézie podle místa vstupu anestetika do organizmu 18 3.3.3 Stádia celkové anestézie. 18 3.3.4 Nejčastější komplikace při celkové anestézii. 19 3.4 MÍSTNÍ ANESTÉZIE... 22 3.4.1 Rozdělení místní anestézie. 22
3.4.2 Přednosti místní anestézie. 23 3.4.3 Komplikace místní anestézie. 23 3.5 PŘÍPRAVA PACIENTA PŘED ANESTÉZII 27 3.5.1 Předoperační příprava 27 3.5.2 Předanestetické vyšetření... 28 3.5.3 Anesteziologické riziko, ASA klasifikace. 29 3.5.4 Premedikace... 29 3.5.5 Bezprostřední příprava... 30 4. METODIKA.. 31 5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA... 33 6. DISKUSE 55 7. NÁVRH NA ŘEŠENÍ. 62 ZÁVĚR. 63 ANOTACE... 65 LITERATURA A PRAMENY 67 SEZNAM ZKRATEK 70 SEZNAM PŘÍLOH.. 73
ÚVOD Informovanost je fenoménem dnešní společnosti. Snad neexistuje člověk, který by nechtěl být informován o svém zdravotním stavu. Každý má právo na informace, podané tak, aby jim porozuměl. Informace týkající se zdravotního stavu, způsobu léčby, diagnostických a terapeutických postupu jsou poskytovány každé osobě a u nezletilých nebo nezpůsobilých pacientů na právní úkony jsou poskytovány jejich zákonitým zástupcům. Kvalitní a efektivní léčba vyžaduje úzkou spolupráci mezi pacientem a lékařem a není možná bez vzájemné důvěry a kvalitní komunikace. Tzv. zpětná vazba je velmi účinný prostředek na minimalizování nedorozumění v komunikaci. Významnou součástí je tzv. empatie schopnost vcítit se do situace pacienta. Nadměrná úzkost a nejistota pacienta negativně ovlivňují léčbu a mohou vést k nejrůznějším komplikacím jak během operace, tak i po ní. Největším pozitivem šetrně a pravdivě podaných informací je fakt, že informovaný pacient je ve větší psychické pohodě a lépe spolupracuje se zdravotnickým personálem. Pro dobrou psychickou pohodu je třeba vytvořit vhodné podmínky. Zvláště podat informace v přiměřeném rozsahu, ale také projevit zájem o pacienta jako člověka a posílit jeho důvěru k zdravotnickému personálu. Komunikační dovednosti se tak stávají stále významnější součástí profesionální přípravy zdravotníků. Svojí bakalářskou prací jsem chtěla monitorovat činnost na anesteziologické ambulanci ve FN Brno, kde jsem zjišťovala kvalitu poskytovaných informací. Jednalo se o pacienty, kteří získávali informace o anestézii před plánovaným operačním výkonem. Mým cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti informováni o způsobech anestézie, jaká je jejich spokojenost s podáním informací, jaké jsou jejich obavy z nadcházející anestézie a zda se obávají možných komplikací s ní spojených. Téma mé bakalářské práce je mi blízké, protože pracuji na Klinice anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny jako sestra urgentního příjmu. Součástí kliniky je i anesteziologická ambulance. Proto se domnívám, že získané poznatky z mého průzkumu mohu využít ve své profesionální praxi pro zlepšení a zkvalitnění poskytované zdravotnické péče. 6
1 CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY CÍL 1 Zjistit, zda jsou pacienti před plánovaným operačním výkonem informováni o anestézii a jakým způsobem. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů přijatých k plánovaným operačním výkonům, je informováno o anestézii. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů získá informace v ordinaci anesteziologického lékaře. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více jak 75 % pacientů získá informace formou rozhovoru. CÍL 2 Zjistit zda jsou tyto informace srozumitelné a dostačující. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů podaným informacím rozumí. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že pro více jak 50 % pacientů jsou informace dostačující. CÍL 3 Zjistit, zda mají pacienti obavy z anestézie a čeho se nejvíce obávají. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů se obává anestézie. Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů se nejvíce obává z procitnutí během anestézie. CÍL 4 Zjistit, zda mají pacienti obavy z možných komplikací anestézie. Očekávaný výsledek č. 8: Předpokládám, že více jak 50 % pacientů se obává možných komplikací anestézie. 7
2. CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 2.1 Charakteristika informovanosti 2.1.1 Strategie informovanosti Úmluva o lidských právech a biomedicíně (kap.iii, čl.10) zahrnuje ochranu soukromí a právo na informace. 1. Každý má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví. 2. Každý je oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu. Nicméně přání každého nebýt takto informován je nutno respektovat. 3. Ve výjimečných případech mohou být práva uvedená v předchozím bodu omezena zákonem, je-li to v zájmu pacienta. 1 Součástí ochrany soukromí každého pacienta je povinnost zdravotníků, správně zacházet se zdravotnickou dokumentací a nesdělovat citlivé informace třetím osobám. V minulosti rozhodoval lékař o sdělování informací pacientovi, nyní je toto právo delegováno výhradně na pacienta. On se rozhoduje, zda chce, nebo nechce být informován o svém zdravotním stavu. 2 2.1.2 Informovaný souhlas Informovaný souhlas je právní úkon a důležitý nástroj pro poskytování informací pacientovi. Je v něm svobodně, srozumitelně a s jistotou projevena pacientova vůle. V dnešní době bez informovaného souhlasu není možné pacienta léčit. 3 V kapitole II, článku 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně je uvedeno: Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotyčná osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. 4 1 HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 23. 2 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 23. 3 Srov. Tamtéž, s. 25. 4 HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 25. 8
Další podmínkou je, že dotyčná osoba musí být předem informována o povaze, účelu, rizicích a důsledcích daného zákroku. Existují výjimky, tzv. stavy krajní nouze, kdy souhlas od pacienta nelze získat. Lékařský zákrok je ale nutné provést pro záchranu zdraví a života pacienta. V tom případě se předpokládá pacientův souhlas. Je důležité tuto skutečnost pečlivě zaznamenat do zdravotnické dokumentace a nahlásit na příslušný soud. Jakmile se pacientův stav zlepší, je potřebné o dané situaci pacienta informovat a vyžádat si informovaný souhlas pro další léčbu. 5 Informovaný souhlas se může realizovat ústně, konkludentně a písemně. Písemnému informovanému souhlasu vždy předchází ústně prezentované informace. Je důležité podat ústní informace takovým způsobem, aby pacient porozuměl sdělovanému obsahu. Písemná forma je psaná odborně, neboť slouží i jako forenzní doklad. 6 Získání pacientova souhlasu s anestézií je nedílnou součástí anesteziologické péče u plánovaných diagnostických a terapeutických výkonů operační i neoperační povahy. Informovaný souhlas je dokladem o poskytnutí informace pacientovi (nebo zákonnému zástupci) o povaze, rizicích a možných komplikacích souvisejících s plánovanou zdravotní péčí nebo výkonem. Získání informovaného souhlasu je nezbytným předpokladem poskytnutí anesteziologické péče u všech odkladných výkonů (výkon, který je plánován a jehož provedení lze odložit do doby získání informovaného souhlasu pacienta nebo jeho zákonného zástupce bez zvýšení rizika zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení života). Neodkladnost výkonu znemožňující získání informovaného souhlasu by měla být uvedena a zdůvodněna ve zdravotní dokumentaci lékařem vyžadujícím poskytnutí anesteziologické péče. 2.1.2.1 Obsah informovaného souhlasu Obsahem informovaného souhlasu je poučení pacienta o možnostech potřebné péče a léčby. Dále také poskytnutí právní ochrany lékaři při případných forenzních 5 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 25. 6 Srov. Tamtéž, s. 27-28. 9
dopadech. Poskytované informace se musí týkat účelu a charakteru zásahu, jeho důsledků a rizik s ním spojených. 7 Podle platné vyhlášky musí informovaný souhlas obsahovat: 1) Údaje o účelu, povaze a předpokládaném prospěchu možných rizicích zdravotního výkonu. 2) Poučení o tom, zda u plánovaného zdravotního výkonu existuje nějaká alternativa, pacient má možnost zvolit si jednu z alternativ, pokud zvláštní právní předpisy toto právo nevylučují. 3) Údaje o možném omezení v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti po provedení příslušného zdravotního výkonu, lze-li takové omezení předpokládat, v případě možné nebo očekávané změny zdravotního stavu též údaje o změnách zdravotní způsobilosti. 4) Údaje o léčebném režimu a preventivních opatřeních, která jsou vhodná k provedení kontrolních zdravotních výkonů. 5) Zápis vyjádření pacienta, že mu byly údaje a poučení podle předchozích bodů zdravotnickým pracovníkem sděleny a vysvětleny, že jim porozuměl a že měl možnost klást doplňující otázky, které mu byly zdravotnickým pracovníkem zodpovězeny. 6) Datum a podpis pacienta a zdravotnického pracovníka, který pacientovi údaje a poučení poskytl. 8 V situaci kdy se pacient není schopen podepsat, musí být přítomen svědek, jehož jméno a příjmení se zaznamená i s jeho podpisem. Do záznamu se uvádí důvody, pro které se pacient není schopen podepsat a jakým způsobem projevil svou vůli. U nezletilých pacientů, pacientů zbavených způsobilosti nebo s omezenou způsobilostí k právním úkonům se příslušné údaje poskytují zákonnému zástupci a v přiměřeném rozsahu i formě pacientovi. Zákonný zástupce podepisuje písemný souhlas. Jestliže zákonný zástupce odmítne podepsat písemný souhlas, uvedou se do záznamu důvody nepodepsání. U odmítnutí podepsat písemný souhlas zákonným zástupcem musí být přítomen svědek nebo svědci. Jejich iniciály a podpisy jsou uvedeny v záznamu. 7 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 29. 8 HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 30. 10
Písemný informovaný souhlas by měl být vyhotoven ve dvou exemplářích. Jeden jako součást dokumentace a druhý jako doklad pro pacienta. 9 2.1.3 Zpochybnění informovaného souhlasu I přes dobře vypracovaný informovaný souhlas může dojít k jeho zpochybnění a k prohlášení za neplatný. Jedním z důvodů může být vynechání ústní formy, získání podpisu od pacienta v časové tísni, podpis pod vlivem premedikace, alkoholu nebo drog. 2.1.4 Odvolání informovaného souhlasu Změna rozhodnutí pacienta musí být vždy respektována. Při odvolání informovaného souhlasu, pacient nemusí uvádět důvody svého rozhodnutí. Není-li schopen pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat nebo odmítá-li záznam o prohlášení podepsat, opatří se záznam jménem svědka, který byl projevu odmítnutí přítomen a uvedou se důvody, pro něž je pacient nepodepsal. 2.1.5 Neposkytnutí informovaného souhlasu Bez podepsání informovaného souhlasu pacientem je provedení diagnostických a léčebných výkonů pokládáno za protiprávní. Existují výjimky jako neodkladná řešení, jde-li o osoby, které jeví známky intoxikace, známky duševní choroby a ohrožují sebe, nebo své okolí. Patří sem i osoby podléhající režimu povinného léčení, např. jde-li o nosiče, ve smyslu zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. 10 9 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 30-31. 10 Srov. Tamtéž, s. 46-48. 11
2.2 Zdroje informací Pacientům, kterým záleží na jejich zdraví, záleží i na jejich dostatečné informovanosti. Zdroje informací se pro ně stávají kromě zdravotnických pracovníků i informace od rodiny, přátel, ale taky z odborné literatury a informačních technologií. Povinnost informovat a poučit pacienta je v kompetenci ošetřujícího lékaře. V případě anestézie, to znamená poučení pacienta anesteziologem. Sestra je oprávněna, ale i povinna poučit pacienta o postupu při zdravotnickém výkonu, který sama v rámci své působnosti oprávněně provádí. Sestra specialistka informuje nejen o postupu, pomůckách, ale i o prevenci, komplikacích a o možných rizicích, které mohou příslušný výkon provázet. Její poučení nesmí však být v rozporu s poučením ošetřujícího lékaře. 11 2.3 Pravidla komunikace Rozhovor mezi lékařem a pacientem má být založen na důvěře. Podané informace mají být srozumitelné a jasné. Vždy má fungovat zpětná vazba a lékař by se měl ujistit, zda pacient všemu porozuměl. Během rozhovoru je důležité, aby lékař udržoval s pacientem oční kontakt, zachoval důvěrnost informací, dal najevo svou emoční podporu, respektoval pacientovo soukromí a přání. Pacient by se měl ptát na vše, co považuje za nejasné nebo nesrozumitelné, z čeho má pochybnosti, měl by být upřímný, poskytnout lékaři všechny důležité informace o svém zdravotním stavu a ve vlastním zájmu dodržovat lékařovy pokyny. 12 11 Srov. VONDRÁČEK, L., LUDVÍK, M., Zdravotnické právo v ošetřovatelské praxi, s. 32. 12 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 94. 12
rizik. 13 Prvním krokem, jak zbavit pacienta obav z anestézie, je rozhovor 2.4 Význam informovanosti v anestézii Kolem anestézie dodnes panuje řada mýtu a obav. Jednou z obav člověka je ocitnout se v bezvědomí v cizích sice povolaných rukou bez kontroly nad sebou samým. Strach, úzkost a nejistota pacientů z anestézie souvisí především z jejich nedostatečné informovanosti. Anesteziologové jsou už v dnešní době schopni vybrat pro každého pacienta anestézii podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních s anesteziologem. Účelem rozhovoru je promluvit si nejenom o obavách, ale i o vysvětlení očekávaného průběhu anestézie. Informovaný pacient lépe komunikuje a spolupracuje se zdravotnickým personálem na rozdíl od neinformovaného pacienta, který si domýšlí a hodně věcí nesprávně interpretuje. Je důležité, aby byly informace poskytnuté i v písemné podobě. Pacienti si většinou nejsou schopni všechny ústně podané informace zapamatovat. 2.5 Práva pacientů Na rozdíl od minulosti, kdy měl lékař pozici absolutní autority a pacient byl v poloze pasivního přijímatele léčby, se v současnosti tento vztah posunul do roviny partnerské spolupráce. Pacienti mají možnost získat více informací, být zaangažovanější na léčbě, ale současně nesou za svoje rozhodnutí a chování i větší odpovědnost. Nechtějí být jenom pasivní, ale chtějí o sobě rozhodovat nebo aspoň spolupracovat. První formulování základních Práv pacientů se objevilo až v sedmdesátých letech minulého století. V České republice jsou práva pacientů poměrně krátkou záležitostí. Česká verze etického kodexu Práva pacientů byla koncipována na základě Vzorových práv pacientů, která byla zveřejněna v roce 1985 Americkým svazem občanských svobod. Definitivní českou verzi Práv pacientů formulovala a vyhlásila 13 Srov. ŽIJEME NAPLNO.CZ [online]. Je anestézie bezpečná? [cit. 2010-12-10] Dostupné na www: http://www.zijemenaplno.cz/clanky/a455-je-anestezie-bezpecna.aspx 13
Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky dne 25. února 1992. 14 V roce 2001 Česká republika ratifikovala mezinárodní smlouvu připravenou v rámci Rady Evropy. 14 HAŠKOVCOVÁ, H., Informovaný souhlas Proč a jak?, s. 18. 14
3. ANESTÉZIE 3.1 Začátky anestézie až po současnost V prvopočátcích byly všechny chirurgické zákroky spojené s velkým utrpením v důsledků toho, že míra znecitlivění byla u většiny pacientů nedostatečná. Na tišení bolesti byly využity např. odvary z opia a mandragory, alkohol, pouštění žilou do bezvědomí, hypnóza. Tyto metody byly většinou bezúspěšné a vysvobození pro pacienta bylo až jeho omdlení. Zakladatelem moderní anestézie je dentista William Thomas Green Morton, který 16. října 1846 v bostonské nemocnici Massachusetts General Hospital podal éterovou anestézii k vynětí nádoru dolní čelisti. První éterovou anestézii v Čechách podal mnich Celestýn Opitz v nemocnici Milosrdných bratří na Františku v Praze 7. února 1847. Na začátku možnosti chirurgie omezovaly jednoduché anesteziologické metody, kdy operace probíhaly za spontánního dýchání. Tyto metody byly pro nemocné velmi zatěžující, proto byli k operacím připouštěni jenom pacienti s dobrým celkovým stavem. Zpočátku se anestézii zabývali chirurgové, ale podáváním byli také pověřováni zřízenci na sálech. Změna nastává až po druhé světové válce, kdy anestézii začínají podávat pouze lékaři, k tomu určení. 15 Zavedením monitorace životních funkcí, objevem technik kardiopulmonální resuscitace, s poznáním farmakologických účinků a vlastností anestetik a rozvojem poznání v oblasti umělé plícní ventilace, se postupně zvyšovala bezpečnost celkové anestézie. Paralelně s celkovou anestézii se rozvíjely i techniky regionální anestézie. 16 15 Srov. HISTORIE [online]. Něco málo z historie oboru a naší kliniky [cit. 2010-12-10] Dostupné na www: http://www.kardioanestezie.cz/klinika/historie.htm 16 Srov. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI [online]. Historie kliniky [cit.2010-12-10] Dostupné na www: http://www.lf.upol.cz/menu/struktura-lf/kliniky/klinika-anesteziologie-resuscitace-a-intenzivni-mediciny/historie/ 15
V dnešní době anesteziologové netiší jenom bolest spojenou s operačními nebo diagnostickými výkony, ale pečují i o celkový stav pacientů v průběhu těchto výkonů. Podílejí se na jejich předoperační přípravě a na léčbě v pooperačním období. 17 3.2 Charakteristika anestézie 3.2.1 Vysvětlení pojmů Anesteziologie je medicínsky obor zabývající se zaváděním nejmodernějších poznatků vědy do praxe v oblasti celkového a místního znecitlivění. Pacientům přináší relativní komfort pro provedení operačních zákroků, léčebných a diagnostických výkonů. Anestézie je léčebný postup, při kterém je cíleně navozená ztráta vnímání všech podnětů. Základním požadavkem anestézie je reverzibilita. Analgezie je léčebný postup, při kterém dochází k vyřazení vnímaní bolestivých podnětů. 18 Analgosedace je analgezie s lehkým útlumem vědomí, kdy je možné s nemocným po výraznějším impulsu navázat verbální kontakt. 19 Anesteziolog je lékař se specializací v oboru anesteziologie a resuscitace. Zabezpečuje bezbolestný a bezpečný průběh operačního zákroku, provádí celkovou nebo regionální anestézii, podílí se na předoperační přípravě dohlíží na úspěšné probuzení z anestézie a v případě rizikových pacientů nebo komplikovaného průběhu anestézie přebírá starostlivost v pooperační péči. 17 Srov. ANESTEZIOLOGIE NA ZAČÁTKU 21. STOLETÍ-ZDN [online]. Anesteziologie na začátku 21. století [cit. 2010-12-17] Dostupné na www: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/anesteziologie-na-zacatku-21-stoleti-360467 18 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 24. 19 ANESTEZIE-WIKIPEDIE [online]. Anestezie [cit. 2010-12-17] Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/anestezie 16
3.2.2 Rozdělení anestézie Celková anestézie je řízené, přechodně navozené bezvědomí. Zajišťující pacientovi nejen spánek, ale i dostatečnou analgezií a pokud možno i vegetativní stabilitu. 20 Místní anestézie navodí přerušení všech nervových podnětů v určité oblasti jejich nervových drah nebo jejich zakončení (bolest, teplo, dotyk, vegetativní projevy, pohyb). Neovlivňuje vědomí ani ostatní nervovou činnost. 21 Anesteziolog volí způsob anestézie podle klinického stavu pacienta, typu operačního výkonu, předpokládané délky operace a na základě přání pacienta. Preferuje se takový postup, který je pro pacienta nejbezpečnější. 3.3 Celková anestézie Základní složky celkové anestézie: 1) vyřazení vědomí (hypnotický efekt), 2) analgezie (vyřazení vnímaní bolesti), 3) svalová relaxace různého stupně. 3.3.1 Rozdělení celkové anestézie podle použité metody: - Farmakoanestézie = aplikace léků do organizmu, používána téměř výhradně v ČR, - Hypnoanestézie, - Elektroanestézie, - Audioanestézie, - Videoanestézie. 22 20 ZEMANOVÁ, J., Základy Anesteziologie 1. část, s. 77. 21 ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 93. 22 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 24-25. 17
3.3.2 Rozdělení farmakoanestézie podle místa vstupu anestetika do organizmu: 1. Inhalační = při inhalační anestézii jsou anestetika vdechována do plic, odkud přestupují do krve a následně krví do orgánů, do dýchacích cest jsou přiváděna v úvodu a během vedení anestézie. 2. Intravenózní = anestetika jsou aplikována nitrožilně v úvodu a během anestézie. 3. Intramuskulární = anestetika aplikována i.m. v úvodu anestézie. 4. Rektální = anestetikum se vstřebává sliznicí konečníku do krevního oběhu, setkáváme se s ní v dětské anestézii. FARMAKOANESTÉZIE: a) doplňovaná anestézie = celková anestézie je navozena podáním preparátů různých farmakologických skupin, b) kombinovaná anestézie = celková anestézie je kombinována s některou technikou regionální anestézie, c) totální intravenózní anestézie (TIVA) = všechny látky při celkové anestézii jsou aplikovány intravenózně, d) disociativní anestézie = základem této anestézie je podání ketaminu. 23 3.3.3 Stádia celkové anestézie: Úvod = období od plného vědomí do stabilizace stavu bezvědomí - vstup anestetika do organizmu, - zvyšování koncentrace anestetika v mozkových buňkách, - ztráta vědomí. Vedení anestézie - po dobu výkonu je udržována účinná koncentrace anestetika v mozkových buňkách, -setrvalý přívod anestetika vyrovnává jeho množství podléhající redistribuci, biotransformaci a eliminaci. 23 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 25-26. 18
Ukončení a probouzení - zastavuje se přívod anestetika do organizmu, - klesá jeho hladina v mozkových buňkách, - probouzení pacienta = obnovují se obranné reflexy, vědomí, reakce na fyzický a slovní podnět. 24 3.3.4 Nejčastější komplikace při celkové anestézii Nejrizikovější období je úvod a ukončení anestézie. Komplikace se ovšem mohou vyskytnout v celém průběhu anestézie. Rizikové faktory : 1) stáří pacienta (děti v prvém roce života a staří pacienti), 2) závažná přidružená onemocnění, 3) druh operace a délka operace (anestézie), 4) neodkladný výkon, 5) zkušenost operatéra. Anesteziologické komplikace mohou vzniknout : - bez závislosti na věku pacienta, - bez závislosti na zdravotním stavu pacienta, - bez závislosti na riziku konkrétního operačního výkonu. 25 Oběhové komplikace při celkové anestézii: Nejčastější příčiny: - chirurgický výkon, - ztráta krve a tekutin, - podání anestetika nebo jiného léku, - přesuny iontů. 24 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 70. 25 Srov. ZEMANOVÁ, J., Základy anesteziologie 2. část, s. 83. 19
Komplikace jsou častější u pacientů s nedostatečnou předoperační přípravou, bez důkladného předoperačního vyšetření a u pacientů s přidruženým kardiovaskulárním onemocněním. 26 Peroperační pokles krevního tlaku Může být způsoben krevní ztrátou, anafylaktickou reakcí, prohlubující se anestézií, srdeční nedostatečností, vazodilatačními látkami, pneumotoraxem nebo plícní embolií. Peroperační vzestup krevního tlaku Může být vyvolán hypoxií, bolestí, nedostatečnou hloubkou anestézie, plným močovým měchýřem, hyperkapnií, hypervolemií nebo hypertenzní chorobou. Peroperační poruchy srdečního rytmu Mohou být vyvolané podchlazením, hypoxemií, hyperkapnií, mělkou anestézií, poruchami acidobazické rovnováhy nebo elektrolytové rovnováhy. Peroperační infarkt myokardu Zástava oběhu - primární = ischemie myokardu, - sekundární 1) hypoxie, asfyxie, neprůchodnost dýchacích cest (aspirace do plic, chybná intubace ) hypoventilace (ventilace hypoxickou směsí, nepoznaná nedostatečná spontánní ventilace) 2) nedostatečná náhrada krevních ztrát, 3) předávkování anestetiky, 4) anafylaktická reakce na podaný lék, 5) vagové reflexy (nedostatečná hloubka anestézie pro manipulaci v reflexogenních zónách), 6) plicní embolizace, 7) přetlakový pneumotorax. 27 26 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 73. 27 Srov. Tamtéž, s. 74-75. 20
Dechové komplikace při celkové anestézii Příčiny dechové nedostatečnosti mohou být laryngospasmus, bronchospazmus, chybná intubace, obstrukce dýchacích cest, centrální útlum dýchání, aspirace do plic, poranění dýchacích cest s krvácením nebo otokem nebo také reziduální kurarizace. Technické komplikace - rozpojení okruhu anesteziologického systému, - porucha ventilátoru, - porucha přívodu kyslíku, - selhání monitorů, - defektní anesteziologické příslušenství (laryngoskop, odsávačka, tracheální rourka). Alergické reakce Mohou být způsobeny jakoukoli látkou. K nejčastějším příčinám alergických reakcí během anestézie patří svalová relaxancia, antibiotika, latex, koloidy, hypnotika a opioidy. V anesteziologii rozlišujeme 2 typy alergických reakcí. Jsou to anafylaktické a anafylaktoidní reakce. V klinickém obrazu u obou dominuje exantém, otok horních cest dýchacích, bronchspazmus, tachykardie, anafylaktický šok s možnou zástavou oběhu. Léčba je symptomatická, volumoterapie, adrenalin, antihistaminika I. generace, kortikosteroidy, ß 2 -mimetika, glukagon. Mechanická poškození Jedná se o poranění zubů a měkkých tkání při intubaci, nechtěné paravenózní nebo intraarteriální podání léků, poškození rohovky při nedovírající oční štěrbině nebo poškození sliznice průdušnice. 28 Poziční trauma Při operačních výkonech, kdy je pacient ukládán do různých poloh, musí anesteziolog trvat na preventivních opatřeních, které snižují riziko poškození pacienta, 28 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 75-76. 21
z důvodu polohy, nutné při operačním výkonu. Hrozí riziko poškození periferních nervů tlakem. 29 Aspirace-zatečení vdechnutí do dýchacích cest a plic Aspirací žaludečního obsahu jsou ohroženi především pacienti s plným žaludkem. Při plánovaných výkonech nesmějí pacienti přijímat potravu 6-8 hodin před úvodem do anestézie. Při aspiraci kyselého žaludečního obsahu dochází k chemickému poškození bronchiálního a alveolárního epitelu a rozvoji Mendelsonova syndromu. 3.4 Místní anestézie Metody místní anestézie reverzibilně vyřazují vnímání podnětů v určité oblasti. Způsobují změny vodivosti membrány nervových vláken působením lokálních anestetik nebo kombinací lokálních anestetik a opioidů. Techniky místní anestézie jsou využívány v pooperační analgezii, porodní analgezii a v léčbě akutní a chronické bolesti. 3.4.1 Rozdělení místní anestézie 1. Topická anestézie = anestézie sliznic, kůže a podkoží, používají se lokální anestetika ve formě gelů, sprejů nebo kapek. 2. Infiltrační anestézie = aplikace lokálního anestetika jehlou do operačního pole, používá se pro malé povrchové výkony na kůži, podkoží a svalstvu, při zajišťování centrálních venózních katétrů, zavádění epidurálních katétrů. 30 3. Místní svodná anestézie = po podání lokálního anestetika do bezprostřední blízkosti nervové struktury dojde k anestézii v inervační zóně blokovaného plexu nebo nervu. 31 a) blokády periferních pletení a nervů svodná anestézie pletení a koncových nervů s použitím neurostimulátoru, 29 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 77. 30 Srov. ZEMANOVÁ,J., Základy Anesteziologie 1. část, str. 82. 31 ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 93. 22
b) intravenózní místní anestézie Bierova operační výkony na končetinách, c) neuraxiální blokády blokády nervů v páteřním kanálu: - epidurální blokáda, - subarachnoidální blokáda, - kaudální blokáda = epidurální blokáda v křížové oblasti. 32 3.4.2 Přednosti místní anestézie - vysoký stupeň analgezie během výkonu, ale i v pooperačním období, - zamezení komplikací souvisejících se zajištěním dýchacích cest a podáváním myorelaxancií, - menší kardiovaskulární zátěž v porovnání s celkovou anestézií, - pozitivní efekt zejména u starší populace a vysoce rizikových pacientech, - vyhneme se nepříjemným a nežádoucím vedlejším efektům celkové anestézie jako je nauzea a zvracení. 33 3.4.3 Komplikace místní anestézie vyplývají: 1) z invazivity přístupu, 2) z anatomických poměrů, 3) z použitých lokálních anestetik. Z časového hlediska dělíme komplikace: - časné, - pozdní. 32 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 93. 33 GOOGLE.CZ [online]. Cesty k úspěšné periferní regionální anestézii [cit. 2010-12-17] Dostupné na www: http://google.cz/35-csarim2009-nalos.pdf 23
Komplikace vyplývající z invazivity: Poranění nervové tkáně Je časnou komplikací způsobující u pacientů parestézie, svalové záškuby, dočasnou nebo trvalou parézu. Krvácení Může být časná komplikace, která vzniká při náhodné punkci cévy, kde hrozí nebezpečí intravazální aplikace lokálního anestetika s rychlým rozvojem toxické reakce. Také ale může být pozdní komplikací u centrálních blokád, při které dochází k rozvoji epidurálního hematomu. Projevuje se bolestí v zádech nebo v dolních končetinách, při těžším průběhu i parézou dolních končetin. Infekční komplikace Prevencí je přísná aseptická a sterilní technika během anestézie. 34 Komplikace vyplývající z anatomických poměrů: Hypotenze Je časná komplikace způsobena blokádou sympatiku, projevující se u starých lidí, kardiaků a hypovolemických pacientů. Totální spinální anestézie Jedná se o časnou komplikaci epidurální anestézie. Při nepoznané punkci dura mater je aplikován do subarachnoideálního prostoru několikanásobný objem lokálního anestetika. Dochází k okamžité ztrátě vědomí, hypotenzi, zástavě dýchání a mydriáze. První pomocí je obnova základních životních funkcí, zajištění průchodnosti dýchacích cest a oxygenace. 34 Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 73. 24
Poruchy dýchání Mohou být časnými ale i pozdními komplikacemi u centrálních blokád a blokád v oblasti brachiálního plexu. Nejčastěji jsou způsobeny: 1) vysokou subarachnoideální nebo totální spinální anestézii. Léčbou je oxygenoterapie a ventilační podpora. 2) pneumotoraxem vzniklým na podkladě punkce pohrudnice při anestézii brachiálního plexu. Jedná se o nebezpečnou pozdní komplikaci u ambulantní anestézie. 3) parézou n. phrenicus, která provází cervikální blokády i anestézii brachiálního plexu. Postpunkční bolesti hlavy Jedná se o pozdní komplikace centrálních blokád. Vznikají při nechtěné punkci dura mater silnou epidurální jehlou, kdy dojde k úniku likvoru do epidurálního prostoru. Může se objevit dvojité vidění, nauzea a zvracení. Léčbou je doplnění objemu krystaloidů, klid na lůžku, analgetika, komprese břicha elastickou bandáží. Lze provést také zátku epidurálně aplikovanou autologní krví (tzv. blood-patch). Neurologické poruchy Příčiny: - trauma nervové struktury, - poruchy prokrvení, - krvácení, - poškození míchy, - zanesení látek použitých při dezinfekci, - bakteriální kontaminace, - poškození nervu polohou při operaci nebo po operačním výkonu. 35 35 Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 74. 25
Retence moče Je pozdní komplikací centrálních blokád. Může být nutná i krátkodobá katetrizace močového měchýře. Prevencí je podání nízkých koncentrací a malých dávek místních anestetik. 36 Komplikace z použitých lokálních anestetik: Alergická reakce Vzniká častěji po esterické skupině lokálních anestetik. Může se projevit od lehčích forem až po anafylaktický šok. K alergické reakci dochází bezprostředně po aplikaci léků. Léčba spočívá v podání kortikosteroidů, antihistaminik, při šoku se podávají náhradní roztoky a adrenalin. Toxická reakce Závisí na hladině místních anestetik v krvi, srdci a CNS. Působením na myokard, může dojít k primární srdeční zástavě. Nejčastější projevy toxického účinku jsou na CNS. Může být: - mírná reakce = projevy podobné jako při podráždění sympatiku, - střední reakce = projevy podobné opilosti brnění jazyka a rtů, závrať, poruchy vidění, smazaná řeč, veselost, neklid, zmatenost, - těžká reakce záškuby procházející do tonicko-klonických křečí, porucha dýchání a bezvědomí. Toxická reakce vzniká při překročení doporučené dávky nebo při nechtěném podání do cévy. Před podáním místních anestetik, musí lékař vždy aspirovat do stříkačky. Léčba spočívá v aplikaci kyslíku, antikonvulziv, pokud je nutná intubace, umělá plicní ventilace, vasopresory, objemová léčba, popřípadě KPR. Prevence toxické reakce: a) znalost maximálních dávek místních anestetik a jejich dodržování, b) používání nejnižších účinných koncentrací, 36 Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 74. 26
c) aspirace do stříkačky před podáním anestetika, d) přidání vasokonstrikční přísady. 37 Tachyfylaxe Jedná se o snížení účinku opakovaných dávek místních anestetik, které se aplikují v krátkých intervalech. Zpomalit snížení účinku může kontinuální podávání místních anestetik s opioidy. 38 3.5 Příprava pacienta před anestézii 3.5.1 Předoperační příprava Důkladné předoperační vyšetření a předoperační příprava snižují riziko anestézie a provedení samotného operačního výkonu. Snaží se zabránit vzniku peroperačních a pooperačních komplikací, zkrácení doby léčení a rekonvalescence. Rozsah vyšetření závisí na věku pacienta, na jeho celkovém stavu, náročnosti a časové naléhavosti výkonu. Předoperační příprava: 1. Všeobecná - provádí se u všech nemocných (příprava operačního pole, vyprázdnění před některými typy operací, zajištění dostatečné hydratace u pacienta). 2. Speciální chirurgická - zahrnuje zvláštní typy přípravy před některými operacemi. 3. Interní zahrnuje prevenci interních komplikací a kompenzaci komplikujících interních onemocnění. 4. Anesteziologická zahrnuje lačnění jako prevence aspirace, vyjmutí umělého chrupu jako prevence aspirace. 5. Psychologická - podceňovaný typ přípravy, může zásadním způsobem ovlivnit postoj a strach pacienta a jeho psychiku před operací. 39 37 Srov. KASAL, E., a kolektiv, Základy anesteziologie,resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče, s. 38. 38 Srov. Tamtéž, s. 75. 39 Srov. Tamtéž, s. 47-48. 27
3.5.2 Předanestetické vyšetření Předanestetické vyšetření provádí lékař anesteziolog. U plánovaných výkonů přicházejí pacienti k předanestetickému vyšetření na anesteziologickou ambulanci. Cílem vyšetření je zhodnocení předoperačního stavu pacienta, posouzení rizika anestézie, navržení případných dalších vyšetření, terapeutických zásahů k optimalizaci zdravotního stavu před operačním výkonem a předpis premedikace. Důkladná anamnéza, klinické vyšetření a zhodnocení pomocných a laboratorních vyšetření umožňují anesteziologovi, rozpoznat rizikové faktory a stanovit jejich závažnost. Umožňují zařadit pacienta do rizikové skupiny podle ASA (American Society of Anesthesiologists) klasifikace. 40 Důležitou součástí předanestetického vyšetření je podání informací o plánovaném výkonu, způsobu anestézie, rizicích a možných komplikacích. Pacienti se mohou v průběhu rozhovoru zeptat na vše, co považují za podstatné. Téměř všichni pacienti pociťují před anestézií a operací určité obavy a strach. Často se obávají, že se po anestézii neprobudí, bojí se bolesti, ztráty vědomí a sebekontroly a též z procitnutí během anestézie. Lékař se snaží srozumitelným způsobem podat informace o plánovaném výkonu a průběhu anestézie. Důležitá je snaha uklidnit pacienta, ale taky vcítit se do úzkosti a pacientových obav. Cílem je minimalizovat jeho strach a obavy, které jsou stresorem a narušují duševní rovnováhu. Po podání ústních informací pacient nebo jeho zákonný zástupce podepisuje Informovaný souhlas a Přílohu k informovanému souhlasu (základní informace před výkonem v anestézii). Pacient svým podpisem stvrzuje, že podaným informacím porozuměl, že považuje své poučení za dostatečné a na základě své svobodné vůle souhlasí s provedením zdravotního výkonu. 41 U pacientů, kteří nejsou schopni dostavit se na anesteziologickou ambulanci a u kterých se jedná o neplánované nebo neodkladné výkony provádí anesteziolog předanestetické vyšetření u lůžka. 40 Srov. Zemanova, J., Základy Anesteziologie 1. část, s. 31. 41 FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO [online]. Anesteziologický úsek [cit. 2011-03-15] Dostupné na www: http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/klinika-anesteziologie-resuscitace-a-intenzmed/anesteziologicky-usek/t3607 28
3.5.3 Anesteziologické riziko, ASA klasifikace Anesteziologické riziko stanovuje míru přežití v souvislosti s operačním výkonem a anestézií. ASA klasifikace je obecné vyjádření závažnosti stavu pacienta, tolerance zátěže a rizika časné mortality do 7. pooperačního dne. V případě urgentního operačního výkonu se k ASA klasifikaci přiřazuje písmeno E = emergency - znamená zvýšení rizika 1,2x. ASA klasifikace ale opomíjí závažnost a rozsah operačního výkonu, délku a věk operovaného. ASA klasifikace: ASA I zdravý pacient (bez patologického klinického a laboratorního nálezu) ASA II. lehké celkové onemocnění bez omezení výkonnosti ASA III. těžké celkové onemocnění s omezením výkonnosti ASA IV. těžké celkové onemocnění, které s operací nebo bez operace ohrožuje život pacienta ASA V. umírající pacient, smrt nastane do 24 hodin bez operace (operace je poslední možností záchrany života) 42 3.5.4 Premedikace Samotná hospitalizace, léčba a v první řadě operační zákrok jsou pro pacienta velkou psychickou zátěží, která má vliv i na jeho fyzický stav. Premedikace je podání léků ordinovaných anesteziologem před operací. Jejím cílem je sedace, snížení tělesné a duševní aktivity, snížení reflexní dráždivosti, oslabení tonu parasympatiku a tím i pokles nežádoucích účinků vagových reflexů (bradykardie, laryngospasmus, asystolie), usnadnění úvodu do anestézie potenciací účinku anestetik, snížení tvorby slin a bronchiální sekrece, snížení základní látkové výměny, zajištění analgezie, profylaxe aspirace, profylaxe pooperační nevolnosti a zvracení. 43 42 Srov. Zemanova, J., Základy Anesteziologie 1. část, s. 31. 43 Srov. Tamtéž, s. 33. 29
Součástí premedikace je i prepremedikace, která se podává formou perorálního hypnotika na noc před plánovaným operačním výkonem. Má zajistit pacientovi klidný spánek. Premedikace je podání určitých léků před úvodem do anestézie. Způsoby podání jsou neinvazivní (perorální, nazální, bukání) nebo invazivní (intramuskulární, intravenózní na operačním sále). 44 Po podané premedikaci už pacient nesmí chodit, zůstává na lůžku, na kterém je převezen na operační sál. 3.5.5 Bezprostřední příprava Probíhá před začátkem anestézie, kdy se kontroluje totožnost pacienta a podepsaný informovaný souhlas s anestézii. Pacienti nesmí mít šperky, snímací zubní náhrady, jiné odstranitelné pomůcky, ženy musí být odlíčené a nesmí mít nalakované nehty. Důležitá je také kontrola posledního příjmu pevné stravy. Poslední příjem by měl být 6 hodin před operací a 2-4 hodiny od požití čirých tekutin, kvůli riziku aspirace žaludečního obsahu. 44 Srov. ADAMUS, M., a kolektiv, Základy anesteziologie, intenzivní medicíny a léčby bolesti, s. 66. 30
4. METODIKA V průzkumné části své bakalářské práce se zabývám informovaností respondentů o anestézii před plánovaným operačním výkonem. Ke sběru dat jsem zvolila dotazníkové šetření, které bylo anonymní. Tuto metodu jsem zvolila jako vhodný způsob získání informací od velkého počtu respondentů za krátký časový úsek. Dotazník jsem sestavila na základě cílů své práce tak, abych mohla potvrdit či vyvrátit stanovené očekávané výsledky. Dotazník je měrný prostředek, pomocí kterého zkoumáme mínění lidí o jednotlivých jevech. Jeho struktura vychází ze zaměření a úloh výzkumu. Jedná se o skupinu předem připravených a jasně formulovaných konkrétních otázek. Respondenti na tyto otázky odpovídají písemně. Výhodou této metody je rychlé a ekonomicky výhodné shromažďování dat. Nevýhodou je možnost zkreslení informací, záměrné uvedení nepravdivých informací, nepochopení zadané otázky respondentem, neúplnost údajů a riziko nízké návratnosti dotazníků, které vede k problémům s ověřováním platnosti získaných údajů. 45 Pro umožnění průzkumu prováděného v souvislosti s mou bakalářskou práci, jsem podala žádost o umožnění dotazníkového šetření. Tato žádost byla náměstkyní pro ošetřovatelskou péči FN Brno schválena a dotazníky byly distribuovány na anesteziologické ambulanci v období od 8. 12. 2010 do 18. 1. 2011. Povolení k distribuci dotazníku přikládám v příloze č.1. Zkušebně jsem provedla pilotní šetření u 10 respondentů a na základě správnosti vyplnění a porozumění obsahu bylo postupně distribuováno celkem 140 dotazníků. Dotazník obsahoval celkem 28 položek. Na začátek dotazníků jsem umístnila položky, které byli jednoduché a nevyžadovali velkou myšlenkovou námahu. První tři byly zaměřeny na osobní údaje respondentů. Ostatní položky obsahovali všechny podstatné problémy, na které jsem hledala ve svém průzkumu odpověď. Položky jsem sestavila a seřadila tak, aby byly jednoduché, srozumitelné, respondenta nenamáhaly, motivovaly ho, nedělaly mu velké problémy a hlavně abych vzbudila zájem 45 Srov. Dotazník-online. [cit. 2011-03-15] Dostupné na: http://www.dotaznik-online.cz/index.htm 31
respondentů o zkoumanou problematiku. Položky č. 4 5 zjišťovaly, zda již respondenti prodělali anestézii a kolikrát. Respondenti, kteří uvedli, že anestézii neprodělali, pokračovali položkou č. 6. Pokud v této položce uvedli, že nebyli informováni před operací o anestézii, pokračovali v odpovědích položkou č. 14. Položky č. 7 9, 13 byly zaměřeny na informovanost respondentů ohledně anestézie. Položky č. 10 12 zjišťovaly srozumitelnost, důležitost a spokojenost s podáním informací o anestézii. Položky č. 14 21 se týkaly obav z nastávající anestézie. Položky č. 22 26 se týkaly informovanosti respondentů o typu anestézie, obav spojených s možnými komplikacemi a možností zbavit se obav rozhovorem. Položky č. 27 28 byly zaměřeny na etický kodex Práva pacientů. Dotazník přikládám v příloze č.2. V dotazníku jsem použila čtyři druhy otázek: - otázky polynomické výběrové: otázka č. 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 26, 28 - otázky polynomické polouzavřené: otázka č. 7, 8, 9, 21, 24, 25 - otázky dichotomické: otázka č. 1, 3, 4, 5, 6, 14, 21, 22, 23, 27 - otázky otevřené: otázka č. 2 Výsledky šetření jsem zpracovala do tabulek a grafů za použití absolutní a relativní četnosti, případně aritmetického průměru. Výsledky jsou zaokrouhleny na jedno desetinné číslo. Zpracování dat získaných šetřením jsem provedla pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word (2003). 32
5. VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Celkem jsem distribuovala 140 dotazníků a vrátilo se mi jich 132. Celková návratnost tedy byla 94,3 %. Pro neúplnost údajů jsem musela 8 dotazníků vyřadit z dalšího zpracování. Ke statistickému zpracování bylo použito 124 dotazníků, což je 88,6 % z celkově rozdaných dotazníků. Tabulka č. 1 Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Muži 63 50,8 Ženy 61 49,2 Celkem 124 100,0 Položka č. 1 (tab. č. 1 a graf č. 1) rozdělila respondenty dle pohlaví. Z celkového počtu 124 dotazovaných respondentů (100 %) bylo 61 dotázaných ženského pohlaví (49,2 %). 63 dotazovaných respondentů (50,8 %) bylo pohlaví mužského. Muži Ženy 49,2% 50,8% Graf č. 1 Pohlaví respondentů 33
Tabulka č. 2 Věk respondentů Věk respondentů Absolutní četnost Relativní četnost (%) Do 20-ti let 8 6,5 21 30 let 19 15,3 31 40 let 20 16,1 41 50 let 17 13,7 51 60 let 21 16,9 61 a více let 39 31,5 Celkem 124 100,0 Položka č. 2 (tab. č. 2 a graf č. 2) zjišťovala věk respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti různých věkových skupin. Nejpočetnější byla věková skupina 61 a více let v počtu 39 respondentů (31,5 %). Následovala skupina 51-60 let v počtu 21 respondentů (16,9 %). Třetí v pořadí byla skupina 31-40 let v počtu 20 respondentů (16,1 %). Věková skupina 21-30 let byla zastoupena 19-ti respondenty (15,3 %). 17 respondentů (13,7 %) uvedlo svůj věk ve věkové skupině 41-50 let. Kategorií s nejnižším počtem respondentů byla věková skupina do 20-ti let s počtem 8 respondentů (6,5 %). Průměrný věk byl 46 let. 6,5% 31,5% 15,3% 16,1% 16,9% 13,7% Do 20-ti let 21 30 let 31 40 let 41 50 let 51 60 let 61 a více let Graf č. 2 Věk respondentů 34
Tabulka č. 3 Vzdělání respondentů Dosažené vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost (%) Základní 14 11,3 Vyučen bez maturity 32 25,8 Vyučen s maturitou 8 6,5 Středoškolské s maturitou 34 27,4 Vyšší odborné 6 4,8 Vysokoškolské 30 24,2 Celkem 124 100,0 Položka č. 3 (tab. č. 3 a graf č. 3) zjišťovala nejvyšší dosažené vzdělání. Nejvíce respondentů (27,4 %) uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské s maturitou. Jedná se celkem o 34 respondentů. Další početnou skupinou jsou respondenti, kteří uvedli jako své nejvyšší vzdělání vyučení bez maturity. Zde se jedná celkem o 32 respondentů (25,8 %). 30 respondentů (24,2 %) uvedlo jako své nevyšší dosažené vzdělání vysokoškolské. Další skupinou bylo 14 respondentů (11,3 %) se základním vzděláním. 8 respondentů (6,5 %) uvedlo vyučení s maturitou a 6 respondentů (4,8 %) uvedlo vyšší odborné jako své nejvyšší dosažené vzdělání. Základní 24,2% 11,3% 25,8% 4,8% 27,4% 6,5% Vyučen bez maturity Vyučen s maturitou Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Graf č. 3 Vzdělání respondentů 35
Tabulka č. 4 Prodělání anestézie Prodělání anestézie Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 111 89,5 Ne 13 10,5 Celkem 124 100,0 Položkou č. 4 (tab. č. 4) jsem zjišťovala, zda již v minulosti respondenti prodělali anestézii. Z celkového počtu dotázaných podstoupilo anestézii 111 respondentů (89,5 %). 13 respondentů (10,5 %) uvedlo, že anestézii neprodělalo. Respondenti, kteří v této otázce uvedli možnost, že anestézii neprodělali, pokračovali ve svých odpovědích otázkou č. 6. Následující tabulka a graf se týká pouze respondentů, kteří uvedli, že anestézii již prodělali. Celkově se jedná o 111 dotázaných. Tabulka č. 5 Počet prodělaných anestézií Počet prodělaných anestézií Absolutní četnost Relativní četnost (%) 1 31 27,9 2 24 21,6 Víc jak 2x 56 50,5 Celkem 111 100,0 V položce č. 5 (tab. č. 5) jsem u dotazovaných zjišťovala počet prodělaných anestézií. Nejvíce respondentů 56 (50,5 %) uvedlo, že prodělali anestézii víc jak 2x. Jako druzí v pořadí byli respondenti, který prodělali anestézii 1x, celkem jich bylo 31 (27,9 %). Z celkového počtu 111 respondentů 24 dotázaných (21,6 %) prodělalo anestézii 2x. 36
Tabulka č. 6 Podání informací o anestézii Podání informací o anestézii Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 124 100,0 Ne 0 0,0 Celkem 124 100,0 V položce č. 6 (tab. č. 6 a graf č. 4) mě zajímalo, zda byli respondenti informováni před operací o anestézii. Z celkového počtu 124 respondentů( 100 %) všichni odpověděli, že byli informováni o anestézii před operačním výkonem. 0,0% Ano Ne 100,0% Graf č. 4 Podání informací o anestézii 37
Tabulka č. 7 Informace o anestézii podal Informace o anestézii podal Absolutní četnost Relativní četnost (%) Lékař anesteziolog 124 73,8 Sestra na anesteziologické ambulanci 24 14,3 Ošetřující lékař na oddělení 15 8,9 Ošetřující sestra na oddělení 3 1,8 Jiná možnost 2 1,2 Celkem 168 100,0 V položce č. 7 ( tab. č. 7 a graf č. 5) mě zajímalo, kdo respondentům informace podal. Na tuto otázku odpovídalo celkem 124 dotázaných, kteří mohli uvést více možných odpovědí. Dohromady jich uvedli 168. Všichni respondenti byli poučeni lékařem anesteziologem. Odpovědělo tak celkem 124 respondentů (73,8 %). Sestrou na anesteziologické ambulanci bylo poučeno celkem 24 respondentů (14,3 %). Ošetřující lékař oddělení podal informace o anestézii 15 respondentům (8,9 %) a z celkového počtu dotázaných, 3 respondenti (1,8 %) uvedli, že informace o anestézii dostali od ošetřující sestry na oddělení. Dva respondenti (1,2 %) uvedli jako svou odpověď jinou možnost. V obou případech jim informace poskytla sestra na operačním sále. 14,3% 8,9% 1,8% 1,2% Lékař anesteziolog Sestra na anesteziologické ambulanci Ošetřující lékař na oddělení 73,8% Ošetřující sestra na oddělení Jiná možnost Graf č. 5 Informace o anestézii podal 38
Tabulka č. 8 Místo podání informací Místo podání informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Anesteziologická ambulance 108 87,1 Pracovna lékaře 16 12,9 Pracovna sester 0 0,0 Nemocniční pokoj 0 0,0 Jiná možnost 0 0,0 Celkem 124 100,0 V položce č. 8 ( tab. č. 8 a graf č. 6) jsem u respondentů zjišťovala, kde jim byly informace o anestézii podány. Nejvíce dotázaných respondentů 108 (87,1 %) uvedlo, že byli o anestézii informováni v anesteziologické ambulanci. V pracovně lékaře uvedlo podání informací 16 respondentů (12,9 %). Možnou odpověď nemocniční pokoj, pracovna sester a jinou možnost neuvedl žádný (0,0 %) respondent. 12,9% 0,0% 0,0% 0,0% 87,1% Anesteziologická ambulance Pracovna lékaře Pracovna sester Nemocniční pokoj Jiná možnost Graf č. 6 Místo podání informací 39
Tabulka č. 9 Způsob podání informací Způsob podání informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ústně - rozhovor 124 61,4 Dostal(a) jsem písemný materiál informační leták, brožura 78 38,6 Sestra mě informovala, že tištěné materiály jsou k nahlédnutí na odd. 0 0,0 Žádné informace jsem nedostal(a) 0 0,0 Jiná možnost 0 0,0 Celkem 202 100,0 V položce č. 9 ( tab. č. 9 a graf č. 7) mě zajímalo, jakou formou byli respondenti informováni o anestézii. Na tuto otázku odpovídalo celkem 124 respondentů, kteří mohli uvést více možných odpovědí. Dohromady jich uvedli 202. Celkový počet dotazovaných respondentů, kteří byli informováni o anestézii formou rozhovoru byl 124 (61,4 %). Formu podání informací prostřednictvím písemných materiálů uvedlo 78 respondentů (38,6 %). Další tři možné odpovědi neoznačil žádný (0,0 %) respondent. ústně - rozhovor 38,6% 0,0% 0,0% 0,0% 61,4% dostal(a) jsem písemný materiál informační leták, brožura sestra mě informovala, že tištěné materiály jsou k nahlédnutí na odd. žádné informace jsem nedostal(a) jiná možnost Graf č. 7 Způsob podání informací 40